|
Úřední věstník |
CS Série C |
|
C/2023/1032 |
20.11.2023 |
STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 28. září 2023
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice
(CON/2023/29)
(C/2023/1032)
Úvod a právní základ
Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 20. července 2023 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice (1) (dále jen „navrhované nařízení“).
Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), neboť navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která mají vliv na úkoly ECB týkající shromažďování statistických informací podle článku 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“). V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.
1. Obecné připomínky
|
1.1. |
V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (2) a nařízením Rady (ES) č. 2533/98 (3) evropskou statistiku vyvíjí, vypracovává a šíří jak Evropský statistický systém (ESS), tak Evropský systém centrálních bank (ESCB). ESS a ESCB fungují na základě dvou samostatných právních rámců, které odrážejí jejich příslušné řídící struktury a význam zajištění úzké spolupráce a vhodné koordinace při výkonu jejich statistických funkcí. |
|
1.2. |
Cílem navrhovaného nařízení je připravit právní rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky, jakož i ESS na budoucnost. Tohoto cíle by navrhované nařízení mělo dosáhnout tím, že umožní ESS rychleji a účinněji reagovat na naléhavé statistické potřeby v krizových situacích, usnadní přístup k údajům soukromých subjektů a umožní ESS uspokojit poptávku uživatelů po podrobnějších informacích, které jsou vypracovávány rychleji a častěji a nabízejí důkladnější poznatky. Tuto tvorbu podrobnějších informací umožňuje technologický vývoj, jako je vznik digitálních údajů a údajů vytvářených prostřednictvím internetu. ECB tyto cíle plně podporuje a sdílí s ESS a domnívá se, že jsou stejně relevantní pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky prostřednictvím ESCB v rámci jeho příslušných oblastí působnosti. |
|
1.3. |
ECB kromě toho zdůrazňuje, že navrhované nařízení a správa evropské statistiky v rámci ESS a ESCB by měly být v souladu s širší evropskou datovou strategií (4). Cílem datové strategie je učinit Unii lídrem ve společnosti založené na datech vytvořením jednotného trhu s daty, na němž je umožněn volný pohyb dat v rámci Unie a napříč odvětvími ve prospěch podniků, výzkumných pracovníků a orgánů veřejné správy. V datové strategii se uznává, že mají-li být využity přínosy lepšího využívání dat, bude muset Unie zlepšit své řídicí struktury pro zpracování dat a zvýšit množství kvalitních dat, které jsou k dispozici pro použití a opakované využití (5). Tyto důležité, zastřešující cíle by měly i nadále formovat reformu právních rámců, jimiž se řídí evropská statistika. |
|
1.4. |
S ohledem na tyto společné cíle se ECB domnívá, že je o to důležitější, aby členové ESS a ESCB i nadále úzce spolupracovali s cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž a zaručit soudržnost nezbytnou pro tvorbu evropské statistiky (6). To platí zejména v oblastech tvorby statistik, za něž ESS a ESCB nesou společnou odpovědnost, jako je sestavování finančních účtů a statistiky platební bilance. Tyto cíle jsou však naplňovány prostřednictvím úzké spolupráce rovněž v případech, kdy ECB nese primární odpovědnost za vypracovávání statistiky, konkrétně tím, že se zajistí, aby členové ESCB mohli přímo či nepřímo využívat údaje, které používá a vytváří ESS, pokud je taková potřeba odůvodněná. |
|
1.5. |
Úzká spolupráce má rovněž zásadní význam pro zlepšení způsobu, jakým jsou údaje zpřístupňovány a využívány pro řešení společenských, klimatických a environmentálních výzev (7). V oblasti statistiky to vyžaduje bezpečné a včasné sdílení údajů mezi veřejnými institucemi i napříč odvětvími, aby se zajistilo, že bude k dispozici větší množství údajů, které budou současně lépe integrovány, a to při současném zachování odpovídajících záruk týkajících se údajů. Nebude-li využita příležitost ke zvýšení míry, v jaké jsou údaje sdíleny mezi důvěryhodnými tvůrci oficiálních statistik, kterou poskytuje revize nařízení (ES) č. 223/2009, může to mít jednoznačné důsledky pro dosažení příslušných politických cílů na úrovni Unie. |
|
1.6. |
V této souvislosti a s ohledem na úlohu ESCB jako jednoho z pilířů vypracovávání evropské statistiky (spolu s ESS) se ECB domnívá, že ESS a ESCB by se měly společně zabývat novými výzvami, které má navrhované nařízení řešit. Mělo by k tomu dojít ve třech oblastech. |
|
1.7. |
Zaprvé je třeba koordinovat aktualizace příslušných právních rámců, tj. nařízení (ES) č. 223/2009 a nařízení (ES) č. 2533/98, zejména s cílem posílit stávající režim sdílení údajů pro statistické účely mezi oběma statistickými systémy a přizpůsobit je tak novým výzvám, kterým evropská statistika čelí (8), snížit zatížení tvůrců, jakož i zátěž spojenou se sestavováním vysoce kvalitních oficiálních makroekonomických statistik a dosáhnout lepších statistických výsledků (9). |
|
1.8. |
Za druhé, ECB konstatuje, že navrhované nařízení by zavedlo nový soubor pravidel, která by usnadnila shromažďování údajů s cílem uspokojit naléhavé statistické požadavky v dobách krize, zajistila přístup k novým zdrojům údajů, zejména k údajům soukromých subjektů, a posílila sdílení údajů v ESS (10). Stávající režim sdílení nových zdrojů údajů pro statistické účely by zároveň měl být posílen nejen v ESS, ale také – v souladu s povinností úzké spolupráce – mezi ESS a ESCB. Oba systémy zahrnují důvěryhodné instituce a orgány, které zavedly přísné a spolehlivé systémy a postupy na ochranu důvěrnosti údajů. |
|
1.9. |
V neposlední řadě by měl být přijat koordinovaný přístup pro oba právní rámce, aby se zajistilo, že statistické vykazování využívá obousměrnou komunikaci mezi příslušnými orgány a zpravodajskými jednotkami, s cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž, zabránit dvojímu vykazování a zvýšit kvalitu shromažďovaných údajů. Základem takové komunikace je jednoznačná identifikace a klasifikace příslušných korporátních protistran (tj. bez domácností). V rámci nařízení (ES) č. 223/2009 a nařízení (ES) č. 2533/98 by proto měl být vymezen obecný evropský rámec, který by usnadnil sdílení údajů ve vztahu k omezenému souboru atributů údajů a základním identifikačním a klasifikačním proměnným, což je již zavedenou praxí v několika jurisdikcích EU. |
|
1.10. |
Zavedení účinné obousměrné komunikace mezi příslušnými orgány a zpravodajskými jednotkami je pro ECB obzvláště důležité, protože právní rámec, který se vztahuje na její statistické úkoly, umožňuje v rámci ESCB předávání informací, které identifikují příslušné protistrany a které byly shromážděny podle článku 5 statutu ESCB, „v rozsahu a na úrovni podrobnosti, jež jsou nezbytné pro plnění úkolů ESCB uvedených ve Smlouvě nebo úkolů v oblasti obezřetnostního dohledu, které byly svěřeny členům ESCB“ (11). Naproti tomu, pokud tyto důvěrné údaje shromáždil člen ESS, mohou být předány členovi ESCB, jen jestliže je „toto předávání nezbytné pro účinný vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky nebo pro zvýšení kvality evropské statistiky v příslušných oblastech působnosti ESS a ESCB a jestliže byla tato nezbytnost odůvodněna“ (12). Nesmějí být použity pro jiné než výhradně statistické účely (13). Pokud by z těchto omezení vztahujících se na důvěrné údaje byly jednoznačně vyňaty některé atributy údajů, které jsou přitom ve většině případů již veřejně dostupné, popřípadě dostupné za úplatu, výrazně by to zvýšilo využitelnost těchto údajů, jakož i kvalitu a efektivnost vypracovávání statistik. Takové vynětí by též bylo předpokladem pro minimalizaci zpravodajského zatížení. |
|
1.11. |
Obecně, pokud by byl v navrhovaném nařízení jednoznačněji uznán význam používání těchto informací pro plnění úkolů ESCB uvedených ve Smlouvě, jakož i úkolů ostatních orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, které stále častěji požadují přístup k informacím shromážděným ESCB, podpořilo by to společné cíle ESCB a ESS spočívající ve vypracovávání vysoce kvalitní statistiky (jehož předpokladem je obousměrná komunikace se zpravodajskými jednotkami) a naplňování očekávání uživatelů, pokud jde o podrobnější informace, které nabízejí důkladnější poznatky na podporu politik EU podložených fakty. |
2. Konkrétní připomínky
|
2.1. |
Začlenění pravomocí ECB do odůvodnění navrhovaného nařízení
ECB se domnívá, že s ohledem na povinnost úzké spolupráce mezi ESS a ESCB by v bodech odůvodnění navrhovaného nařízení mělo být zmíněno a uznáno, že evropskou statistiku vyvíjí, vypracovává a šíří též ESCB v rámci svého vlastního rámce pro shromažďování statistických informací. V odůvodnění navrhovaného nařízení by se mělo uvést, že jeho ustanovení se použijí, aniž jsou dotčeny pravomoci ECB podle nařízení (ES) č. 2533/98. To bylo vysvětleno v jednom z bodů odůvodnění původního nařízení (ES) č. 223/2009; v zájmu jednoznačnosti a jednotnosti by však měla být tato skutečnost zahrnuta i do bodů odůvodnění navrhovaného nařízení. |
|
2.2. |
Předávání údajů soukromých subjektů z ESS do ESCB bez předchozího souhlasu držitele údajů pro účely sestavování evropské statistiky |
|
2.2.1. |
ECB si všímá, že navrhované nařízení (14) zahrnuje zvláštní mechanismus, který by členům ESS umožnil požádat soukromého držitele údajů o zpřístupnění údajů a příslušných metadat pro vývoj a vypracovávání evropské statistiky, pokud jsou splněny podmínky stanovené v navrhovaném nařízení. Tímto mechanismem nejsou dotčeny oznamovací povinnosti stanovené v odvětvových právních předpisech Unie v oblasti statistiky ani povinnost držitelů údajů zpřístupnit údaje na základě výjimečné potřeby v souladu s aktem EU o datech (15). |
|
2.2.2. |
ECB zastává názor, že umožnění přístupu k údajům soukromých subjektů a jejich využívání při plnění jejích úkolů stanovených právními předpisy (16) přináší značné výhody, neboť Eurosystém ve velké míře využívá nejen oficiální statistiky vypracované ECB, členy ESCB a ESS, ale také netradiční zdroje údajů, jako jsou vysokofrekvenční ukazatele mobility obyvatelstva založené na údajích operátorů mobilních sítí, statistika spotřeby domácností nebo národní účty doložené údaji o finančních transakcích, jako jsou objednávky, faktury, platby kartou a účetní záznamy. |
|
2.2.3 |
V posledních letech navíc digitalizace a krizové řízení exponenciálně zvýšily potřebu ESCB mít přístup k podrobnějším informacím, které jsou vypracovávány rychleji a častěji a které pocházejí z netradičních zdrojů. To by ESCB umožnilo rychleji reagovat na mimořádné a krizové situace a získat důkladnější poznatky v rámci své analýzy při plnění úkolů ESCB. Přístup k údajům soukromých subjektů je důležitý také pro statistické účely, například pro zvýšení kvality evropské statistiky vypracovávané v rámci působnosti ESCB. |
|
2.2.4 . |
Z těchto důvodů považuje ECB za vhodné změnit navrhované nařízení (17) tak, aby byl ESS povinen bez předchozího souhlasu držitele údajů předávat členům ESCB údaje, které soukromý držitel údajů zpřístupní členům ESS. K předávání by docházelo pouze tehdy, pokud by to bylo nezbytné pro ESCB k vývoji, vypracovávání a šíření evropské statistiky nebo ke zvýšení její kvality. Tím by se zajistilo, že režim bude účinný při zpřístupňování těchto údajů pro účely sestavování evropské statistiky ze strany ESS a ESCB, a pro soukromé držitele údajů by se zvýšila transparentnost sdílení údajů. Zároveň by členové ESCB měli mít v zájmu soukromých držitelů údajů povinnost přijmout opatření rovnocenná opatřením, která přijaly národní statistické úřady a Komise (Eurostat), za účelem ochrany veškerých údajů, které obdrží. |
|
2.3. |
Posílení režimu sdílení údajů mezi ESS a ESCB
Navrhované nařízení (18) zavádí nový režim, který má usnadnit sdílení údajů, včetně důvěrných údajů a výstupů přechodných statistických akcí (19), mezi národními statistickými úřady navzájem a mezi národními statistickými úřady a Komisí (Eurostatem). Zároveň neřeší potřebu posílit sdílení údajů mezi ESS a ESCB. V souladu s povinností úzké spolupráce mezi ESS a ESCB by měl být (20)navrhovaný nový režim rozšířen tak, aby zahrnoval a symetricky posílil stávající spolupráci v oblasti sdílení údajů s ESCB jakožto tvůrcem evropské statistiky. Příslušná ustanovení by měla vyžadovat sdílení údajů mezi ESCB a ESS v oblastech sdílené odpovědnosti nebo společného zájmu za předpokladu, že jsou v ESCB i ESS zavedena rovnocenná opatření na ochranu údajů. |
|
2.4. |
Předávání důvěrných údajů |
|
2.4.1. |
Navrhované nařízení nemění příslušné ustanovení nařízení (ES) č. 223/2009 (21) týkající se předávání důvěrných údajů v rámci ESS a mezi ESS a ESCB. Pokud tedy ESS předává ESCB důvěrné údaje podle příslušného ustanovení nařízení (ES) č. 223/2009 (22), může ESCB tyto údaje použít pouze „výhradně pro statistické účely“ a „přístup k nim mají pouze pracovníci, kteří provádějí statistické činnosti v rámci svého příslušného pracovního oboru“. |
|
2.4.2. |
ECB má za to, že omezené změny, které v ustanoveních upravujících předávání důvěrných údajů navrhuje, by byly v souladu s obecným cílem navrhovaného nařízení, kterým je připravit právní rámec pro evropskou statistiku na budoucnost a výrazně zlepšit schopnost ESS reagovat na potřeby v oblasti údajů. Za prvé, vzhledem k významu výměny důvěrných údajů pro to, aby ESS a ESCB měly informace nezbytné k plnění svých úkolů, jakož i s ohledem na exponenciální zvýšení dostupnosti těchto údajů, by ESS a ESCB měly mít povinnost posílit vzájemnou spolupráci v této oblasti předáváním důvěrných údajů, je-li tato nezbytnost odůvodněna. Kromě toho by se zabránilo dvojímu vykazování, což by v konečném důsledku snížilo zpravodajské zatížení. |
|
2.4.3. |
Za druhé, tyto změny by umožnily širší využívání vybraných referenčních údajů, zejména klíčových atributů jednotlivých společností, které jsou ve většině případů veřejně dostupné, popřípadě jsou dostupné za úplatu. |
|
2.4.4. |
ECB sama usiluje o to, aby byl právní rámec, kterým se řídí její shromažďování statistických informací, „připraven na budoucnost“. Důležitými iniciativami, do nichž je ESCB zapojen, jsou zejména modernizace statistického výkaznictví plánovaná v rámci projektu integrovaného rámce ESCB pro podávání zpráv (23), širší studie EBA o proveditelnosti podle článku 430c nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) (24) a strategie EU pro údaje v oblasti dohledu ve finančních službách EU. |
|
2.4.5. |
Tyto iniciativy vyžadují obousměrnou komunikaci mezi příslušnými orgány a zpravodajskými jednotkami o základních referenčních údajích, které mají být použity ke splnění jejich zpravodajské povinnosti. Jedná se o technický předpoklad pro dosažení jednotného režimu vykazování bank pro statistické a obezřetnostní účely a pro účely řešení krize. |
|
2.4.6. |
Základem takové komunikace je schopnost používat jedinečné informace o protistraně ve formě souboru klíčových atributů jednotlivých společností, jako jsou: název společnosti, členský stát, v němž je společnost registrována, adresa sídla a právní forma. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (dále jen „směrnice o otevřených datech“) (25) a prováděcí nařízení k této směrnici (26) vyžadují, aby členské státy zajistily zveřejnění datových souborů s vysokou hodnotou, včetně výše uvedených klíčových atributů jednotlivých společností. ECB by zahrnula i další klíčové atributy, jako jsou identifikační kódy subjektů, hlavní ekonomická činnost a sektorové klasifikace ESA, které jdou nad rámec atributů, jež upravuje směrnice o otevřených datech. Kromě toho by do této kategorie měly být zahrnuty informace o umístění místních jednotek, které jsou relevantní pro ocenění rizik souvisejících se změnou klimatu a pro tvorbu a analýzu ukazatelů rizik souvisejících se změnou klimatu. |
|
2.4.7. |
V řadě jurisdikcí EU již dobře fungují postupy sdílení referenčních údajů (zahrnující výše uvedený soubor klíčových atributů a základní identifikační a klasifikační proměnné, včetně těch, které shromažďují národní statistické úřady a národní centrální banky) mezi jednotlivými zdroji v rámci statistického výkaznictví. Tyto zkušenosti ukazují významný přínos, pokud jde o snížení zpravodajského zatížení, účinnost podávání zpráv a zlepšení celkové kvality údajů. |
|
2.4.8. |
S ohledem na výše uvedené se ECB domnívá, že pro účely navrhovaného nařízení by se na vybrané referenční údaje neměla vztahovat omezení týkající se „důvěrných údajů“, aby mohly být sdíleny mezi ESS a ESCB, zpravodajskými jednotkami a dalšími příslušnými orgány a uživateli (27) (28). |
|
2.4.9. |
ECB proto navrhuje, aby příslušné ustanovení nařízení (ES) č. 223/2009 (29) stanovilo, že některé klíčové atributy jednotlivých společností a základní identifikační a klasifikační proměnné se pro účely navrhovaného nařízení (30) nepovažují za „důvěrné údaje“. Měly by být spíše považovány za výjimky z režimu důvěrnosti mezi ESS a ESCB. Jelikož jsou tyto vybrané referenční údaje veřejně dostupné, ESCB by měl být oprávněn je používat i pro jiné než výhradně statistické účely, tj. nejen pro vývoj, vypracovávání a šíření „evropské statistiky“ (31), ale také pro plnění úkolů ESCB podle čl. 127 odst. 2 a 5 SFEU a úkolů ECB, které se týkají obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi podle čl. 127 odst. 6 SFEU a nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (32). |
|
2.5. |
Opětovné použití veřejně dostupných údajů |
|
2.5.1. |
ECB vítá návrh na změnu znění nařízení (ES) č. 223/2009 (33) s cílem stanovit, že údaje, které jsou podle právních předpisů dostupné veřejnosti, se nepovažují za důvěrné, jsou-li použity pro statistické účely. To je v souladu s cílem evropské datové strategie zajistit volný tok dat v rámci Unie a napříč odvětvími ku prospěchu všech. Tato navrhovaná změna umožňuje účinnější využívání veřejně dostupných údajů, neboť stávající znění nařízení (ES) č. 223/2009 se vztahuje pouze na údaje, které zůstávají veřejnosti dostupné podle vnitrostátních právních předpisů, a výslovně nezahrnuje údaje, které jsou veřejnosti stále dostupnější podle právních předpisů Unie. |
|
2.5.2. |
Zároveň se podle návrhu nemají veřejně dostupné údaje považovat za důvěrné jen tehdy, jsou-li použity pro statistické účely. Definice pojmu „použití pro statistické účely“ se mění tak, že se jím rozumí „výlučné použití pro vývoj a vypracování statistických výsledků a analýz, včetně souvisejícího výzkumu a vědecké činnosti nebo stanovení opory výběru“. Uvedená definice by se měla vztahovat i na šíření statistiky získané z těchto údajů, které je podle stávajícího ustanovení povoleno. Pomohlo by to zajistit, aby se na veřejně dostupné údaje, které šíří statistici, nevztahovala zbytečná omezení, pokud jsou takové údaje opětovně používány, a to i pro jiné než statistické účely, v souladu se strategií EU pro zvýšení dostupnosti údajů. Navíc by to pomohlo zajistit, aby ESCB mohl volně používat veřejně dostupné údaje, které identifikují právnické osoby, nejen za účelem plnění svých statistických úkolů, ale také při plnění úkolů ESCB a úkolů v oblasti obezřetnostního dohledu.
Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaného nařízení, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu včetně příslušného odůvodnění. Technický pracovní dokument je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách EUR-Lex. |
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 28. září 2023.
Prezidentka ECB
Christine LAGARDE
(1) COM(2023) 402 final.
(2) Nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).
(3) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).
(4) Viz „Evropská datová strategie: Učinit z EU vzorovou společnost založenou na datech“, k dispozici na internetových stránkách Evropské komise na adrese www.commission.europa.eu.
(5) Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro data (COM/2020/66 final).
(6) Viz článek 9 nařízení (ES) č. 223/2009 a článek 2a nařízení (ES) č. 2533/98.
(7) Tvorba statistických informací pro účely analýzy klimatických rizik je důležitým krokem v akčním plánu týkajícím se změny klimatu, o němž rozhodla Rada guvernérů ECB v roce 2021 v návaznosti na přezkum strategie měnové politiky ECB. Viz tisková zpráva „ECB představila akční plán začlenění aspektů změny klimatu do své měnověpolitické strategie“ ze dne 8. července 2021, která je k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.
(8) Jak je uvedeno v navrhovaném nařízení a v odstavci 1.2 výše.
(9) Viz dokument „CMFB opinion on the Exchange of confidential statistical information (ECI) on European Statistics for statistical purposes between the ESS and the ESCB“, Výbor pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance,12. července 2023.
(10) Viz čl. 1 body 2 a 7 navrhovaného nařízení, kterými se do nařízení (ES) č. 223/2009 vkládají nové články 16a a 17b až 17f.
(11) Čl. 8 odst. 4 písm. a) nařízení (ES) č. 2533/98.
(12) Čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009.
(13) Čl. 8a odst. 3 nařízení (ES) č. 2533/98.
(14) Viz čl. 1 bod 7 navrhovaného nařízení, kterým se do nařízení (ES) č. 223/2009 vkládají nové články 17b až 17f.
(15) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (Akt o datech) (COM/2022/68 final).
(16) Viz odstavec 2.3 stanoviska Evropské centrální banky ze dne 5. září 2022 k návrhu nařízení o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (Akt o datech) (CON/2022/30) (Úř. věst. C 402, 19.10.2022, s. 5).
(17) Viz čl. 1 bod 7 navrhovaného nařízení, kterým se do nařízení (ES) č. 223/2009 vkládá nový článek 17e.
(18) Viz čl. 1 bod 7 navrhovaného nařízení, kterým se do nařízení (ES) č. 223/2009 vkládá nový článek 17f.
(19) Viz čl. 1 bod 2 navrhovaného nařízení, kterým se do nařízení (ES) č. 223/2009 vkládá nový článek 16a.
(20) Viz článek 2a nařízení (ES) č. 2533/98 a článek 2a nařízení (ES) č. 223/2009.
(21) Viz článek 21 nařízení (EC) č. 223/2009.
(22) Viz čl. 21 odst. 5 nařízení (EC) č. 223/2009.
(23) Cílem integrovaného rámce ESCB pro podávání zpráv (IReF) pro statistické výkaznictví bank je konsolidovat řadu sběrů statistických údajů. Tento strategický projekt ESCB je prvním krokem k jednotnému vykazování ze strany bank pro statistické a obezřetnostní účely a pro účely řešení krizí, které je rovněž založeno na schopnosti vzájemně si vyměňovat a využívat stejný soubor základních referenčních údajů. Takový strategický krok by výrazně snížil zpravodajskou zátěž a zároveň by maximalizoval užitečnost údajů pro uživatele.
(24) Pokud jde o cestu k dosažení jednotné standardizace, integrace a interoperability pro vykazování údajů bankami, viz zejména závěrečná zpráva orgánu EBA s názvem „Report on a feasibility study of an integrated reporting system under Article 430c CRR“ (EBA/REP/2021/38) a dlouhodobá strategie ESCB pro vykazování údajů bankami.
(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).
(26) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/138 ze dne 21. prosince 2022, kterým se stanoví seznam konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou a opatření pro jejich zveřejňování a opakované použití (Úř. věst. L 19, 20.1.2023, s. 43). Příslušné soubory údajů jsou uvedeny v oddíle 5.1 přílohy prováděcího nařízení.
(27) S výhradou příslušné ochrany osobních údajů.
(28) Viz dokument „Minutes of the CMFB Workshop on Collaboration & exchange of business register data for statistical (and non-statistical) purposes between NSIs and NCBs“, z 29. června 2022 (bod 26 a závěrečné poznámky).
(29) Článek 21 nařízení (ES) č. 223/2009.
(30) Nebo pro účely nařízení (ES) č. 2533/98, které má být nyní aktualizováno.
(31) Jak je definována v čl. 1 odst. 1a nařízení Rady (ES) č. 2533/98.
(32) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
(33) Viz čl. 1 bod 10 navrhovaného nařízení, kterým se nahrazuje článek 25 nařízení Rady (ES) č. 223/2009.
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1032/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)