[…] pokud orgán uplatňuje jednu z výjimek stanovených v článku 4 nařízení č. 1049/2001, má povinnost poměřit zvláštní zájem, jenž má být chráněn nezpřístupněním dotyčného dokumentu, a zejména obecný zájem na zpřístupnění tohoto dokumentu, s ohledem na výhody vyplývající, jak uvádí bod 2 odůvodnění nařízení č. 1049/2001, z větší průhlednosti, tedy bližší účasti občanů na rozhodovacím procesu, jakož i větší legitimity, účinnosti a odpovědnosti správních orgánů ve vztahu k občanům v demokratickém systému (rozsudky ze dne 1. července 2008, Švédsko a Turco v. Rada, C‑39/05 P a C‑52/05 P, EU:C:2008:374, bod 45; ze dne 17. října 2013, Rada v. Access Info Europe, C‑280/11 P, EU:C:2013:671, bod 32, a ze dne 3. července 2014, Rada v. in’t Veld, C‑350/12 P, EU:C:2014:2039, bod 53)

Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.

35. Pokud je Rada požádána o zpřístupnění dokumentu, je povinna posoudit v každém jednotlivém případě, zda se na tento dokument vztahují výjimky z práva přístupu veřejnosti k dokumentům orgánů vyjmenované v článku 4 nařízení č. 1049/2001.

36. S ohledem na cíle sledované tímto nařízením musí být tyto výjimky vykládány a používány restriktivně (viz rozsudek ze dne 18. prosince 2007, Švédsko v. Komise a další, C‑64/05 P, [EU:C:2007:802], bod 66).

37. Pokud jde o výjimku týkající se právního poradenství upravenou v čl. 4 odst. 2 druhé odrážce nařízení č. 1049/2001, musí přezkum, který má Rada provést, pokud je požádána o zpřístupnění dokumentu, nezbytně proběhnout ve třech fázích, odpovídajících třem kritériím uvedeným v tomto ustanovení.

38. V první fázi se Rada musí ujistit, že dokument, jehož zpřístupnění je požadováno, se skutečně týká právního poradenství, a pokud tomu tak je, určit, kterých jeho částí se skutečně týká, a které by tedy mohly spadat do působnosti uvedené výjimky.

39. Skutečnost, že byl dokument označen jako právní stanovisko, není důvodem pro to, aby pro něj automaticky platila ochrana právního poradenství zaručená v čl. 4 odst. 2 druhé odrážce nařízení č. 1049/2001. Bez ohledu na jeho označení přísluší orgánu, aby se ujistil, že tento dokument se takového poradenství skutečně týká.

40. V druhé fázi musí Rada zkoumat, zda by zpřístupnění částí dotčeného dokumentu, ohledně nichž bylo zjištěno, že se týkají právního poradenství, vedlo k porušení ochrany právního poradenství.

41. V tomto ohledu je třeba uvést, že ani nařízení č. 1049/2001, ani přípravné práce na něm neobjasňují význam pojmu ochrana právního poradenství. Proto je tento pojem třeba vykládat podle celkové systematiky a účelu právní úpravy, jejíž část tvoří.

42. Výjimku týkající se právního poradenství stanovenou v čl. 4 odst. 2 druhé odrážce nařízení č. 1049/2001 je tudíž třeba vykládat tak, že jejím účelem je chránit zájem orgánu žádat o právní stanoviska a obdržet nezávislá, objektivní a úplná stanoviska.

43. Nebezpečí porušení tohoto zájmu musí být, aby je bylo možno uplatňovat, rozumně předvídatelné, a nikoli čistě hypotetické.

44. Konečně jestliže se Rada domnívá, že by zpřístupnění dokumentu vedlo k porušení ochrany právního poradenství, tak jak byla právě vymezena, musí v třetí fázi ověřit, zda neexistuje převažující veřejný zájem odůvodňující toto zpřístupnění bez ohledu na z toho vyplývající ohrožení její schopnosti žádat o právní poradenství a obdržet nezávislá, objektivní a úplná stanoviska.

45. V tomto kontextu přísluší Radě zvážit zvláštní zájem, jenž má být chráněn nezpřístupněním dotčeného dokumentu, a veřejný zájem na zpřístupnění dokumentu vzhledem k výhodám vyplývajícím, jak to uvádí bod 2 odůvodnění nařízení č. 1049/2001, ze zvýšené transparentnosti, tedy lepšího zapojení občanů do rozhodovacího procesu, jakož i vyšší legitimity, účinnosti a odpovědnosti správních orgánů ve vztahu k občanům v demokratickém systému.

Dále platí, že pokud orgán uplatňuje jednu z výjimek stanovených v článku 4 nařízení č. 1049/2001, má povinnost vyvážit zvláštní zájem, jenž má být chráněn nezpřístupněním dotyčného dokumentu, zejména obecným zájmem na zpřístupnění tohoto dokumentu s ohledem na výhody vyplývající, jak uvádí bod 2 odůvodnění nařízení č. 1049/2001, ze zvýšené transparentnosti, tedy lepšího zapojení občanů do rozhodovacího procesu, jakož i vyšší legitimity, účinnosti a odpovědnosti správních orgánů ve vztahu k občanům v demokratickém systému (Švédsko a Turco v. Rada, bod 45).

Dále platí, že pokud orgán uplatňuje jednu z výjimek stanovených v čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení č. 1049/2001, má povinnost zvážit zvláštní zájem, jenž má být chráněn nezpřístupněním dotyčného dokumentu, a zejména obecný zájem na zpřístupnění tohoto dokumentu vzhledem k výhodám vyplývajícím, jak uvádí bod 2 odůvodnění nařízení č. 1049/2001, ze zvýšené transparentnosti, tedy bližší účasti občanů na rozhodovacím procesu, jakož i větší legitimity, účinnosti a odpovědnosti správních orgánů ve vztahu k občanům v demokratickém systému (Rada v. Access Info Europe, EU:C:2013:671, bod 32 a citovaná judikatura).

Zatřetí je nutno konstatovat, že nebezpečí nepoctivého užití sporné zprávy konkurentem není samo o sobě důvodem pro učinění závěru, že se jedná o důvěrnou informaci obchodní povahy ve smyslu nařízení č. 1049/2001. V tomto směru je třeba připomenout, že podle politiky samotné EMA tato agentura nezpřístupňuje důvěrné obchodní informace, jako jsou podrobné informace o kvalitě a postupu výroby léčivých přípravků. V projednávané věci, jak bylo uvedeno v bodě 90 výše, EMA takovéto informace nezpřístupnila. Přitom je nutno konstatovat, že žalobkyně nepředložila žádný důkaz umožňující pochopit důvod, proč nebylo skrytí údajů provedené agenturou EMA dostatečné. Kromě toho, i kdyby jiný podnik využil většinu informací obsažených ve sporné zprávě způsobem tvrzeným žalobkyní, stále by musel provést vlastní studie a pokusy a úspěšně vyvinout vlastní léčivý přípravek. Léčivý přípravek Translarna navíc podle čl. 8 odst. 1 nařízení č. 141/2000 požívá výhradního práva na trhu, které brání tomu, aby byl podobný léčivý přípravek uveden na trh po dobu deseti let po vydání registrace. Tvrzení, že sporná zpráva musí být považována za důvěrnou v celém rozsahu z důvodu, že by její zpřístupnění mohlo konkurentům umožnit žádat o registraci, proto není právně opodstatněné

Bod 91 napadeného rozsudku.

[…] aby bylo možné mít za to, že sporná zpráva je jako celek důvěrným dokumentem obchodní povahy ve smyslu čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001, je třeba, aby veškeré údaje obsažené v této zprávě představovaly důvěrné obchodní informace

Bod 87 napadeného rozsudku.

Tribunál dále uvedl:

Kromě toho je nesporné, že sporná zpráva obsahuje řadu informací, které byly zveřejněny v EPAR, která je veřejně přístupná a obsahuje údaje pocházející přímo z této zprávy. Pokud si tedy žalobkyně chce nárokovat důvěrné zacházení s celou spornou zprávou, musí prokázat, že úplná sestava veřejně přístupných údajů spolu s údaji, které veřejně přístupné nejsou, je citlivou obchodní informací, jejíž zpřístupnění by porušilo ochranu jejích obchodních zájmů. Přitom tvrzení, že celek je víc než součet částí, je příliš vágní k prokázání, že by uvedená sestava informací mohla mít tvrzené důsledky. Přesná a konkrétní vysvětlení by byla potřebná tím spíše, že výjimky stanovené v článku 4 nařízení č. 1049/2001 jsou – jak bylo připomenuto v bodě 80 výše – odchylkou od zásady co nejširšího přístupu veřejnosti k dokumentům, a proto musí být vykládány a uplatňovány restriktivně

Tamtéž, bod 89.

výsledky:

farmaceutických zkoušek (fyzikálně-chemické, biologické či mikrobiologické)

[…] zveřejnění sporné zprávy by konkurentovi nestačilo k tomu, aby vytvořil vlastní úplnou zprávu týkající se vlastních testů a vlastních výsledků, již by opřel pouze o zveřejněné údaje. Z tohoto pohledu zveřejnění sporné zprávy, navíc bez obchodních údajů, konkurenty nezvýhodňuje.