|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2025/3644 |
2.7.2025 |
Zveřejnění oznámení schválené standardní změny specifikace produktu se zeměpisným označením v souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/27 (1)
(C/2025/3644)
OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY
(článek 24 nařízení (EU) 2024/1143)
„Canon Fronsac“
PDO-FR-A0924-AM01 – 10.4.2025
1. Název produktu
„Canon Fronsac“
2. Typ zeměpisného označení
|
☒ |
chráněné označení původu (CHOP) |
|
☐ |
chráněné zeměpisné označení (CHZO) |
|
☐ |
zeměpisné označení (ZO) |
3. Odvětví
|
☐ |
zemědělské produkty |
|
☒ |
víno |
|
☐ |
lihoviny |
4. Země, ke které zeměpisná oblast patří
Francie
5. Orgán členského státu sdělující standardní změnu
Conseil des vins de Fronsac (Rada pro víno Fronsac)
6. Důvod pro standardní změnu
Francouzské orgány se domnívají, že žádost splňuje požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013 a (EU) 2024/1143.
Změny specifikace produktu jsou standardními změnami podle definice uvedené v čl. 24 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1143.
Žádost o změnu CHOP „Canon Fronsac“ se netýká žádného ze tří případů tzv. unijní změny, tzn. že:
|
a) |
nezahrnuje změnu názvu, v používání názvu nebo v kategorii produktu či produktů označených zeměpisným označením; |
|
b) |
nepředstavuje riziko narušení souvislosti se zeměpisnou oblastí; |
|
c) |
nevede k dalším omezením pro uvádění produktu na trh. Francouzské orgány se proto domnívají, že žádost lze kvalifikovat jako „standardní“ změnu. |
7. Popis schválené standardní změny (změn)
1. Zeměpisná oblast
Zeměpisná oblast byla aktualizována na základě oficiálního zeměpisného kodexu INSEE z roku 2024.
Tato změna se týká oddílu „Vymezená zeměpisná oblast“ jednotného dokumentu.
2. Oblast v bezprostřední blízkosti
Oblast v bezprostřední blízkosti byla aktualizována na základě oficiálního zeměpisného kodexu INSEE z roku 2024.
Tato změna se týká oddílu „Další podmínky“ jednotného dokumentu.
3. Odrůdy révy vinné
Odrůda Cot N (neboli Malbec), která byla původně zařazena na seznam vedlejších odrůd, se stala hlavní odrůdou.
Účelem této změny je přizpůsobit produkty změně klimatu. Odrůda Malbec je dokonale přizpůsobena zvýšení teplot, ke kterému v departementu Gironde dochází. Tato pozdní odrůda lépe dozrává v pozdním období a pomáhá vyvážit Merlot, jehož obsah alkoholu se s klimatickými změnami zvyšuje.
Každoroční ochutnávky potvrdily, že tato změna nemá zásadní vliv na organoleptické vlastnosti produktů.
Tato změna se týká oddílu „Souvislost se zeměpisnou oblastí“ jednotného dokumentu.
4. Způsob vedení révy
Byl doplněn požadavek na odstranění odumřelých keřů vinné révy z pozemků.
Popis oblasti, na které lze provádět chemické hubení plevelů, byl změněn. Nyní je vyjádřena jako 30 cm na obou stranách řádku vinné révy.
Byl přidán požadavek na výpočet indexu četnosti ošetření.
Tyto změny řeší společenské a environmentální výzvy. Umožňují plně využívat ekologicky šetrné postupy zavedené provozovateli.
Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.
5. Scelování
Text týkající se scelování byl změněn tak, aby se odstranilo opakování. Cílem této změny je usnadnit pochopení specifikace produktu.
Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.
6. Analytické normy
Analytické normy pro balená vína (těkavé kyseliny a celkový obsah oxidu siřičitého) byly zrušeny, aby bylo možné použít normy stanovené evropskými právními předpisy.
Tato změna se týká oddílu „Popis vína (vín)“ jednotného dokumentu.
7. Zrání
Doba zrání se zkrátila o 2,5 měsíce a trvá do 1. června roku následujícího po sklizni.
Cílem této změny je získat ovocnější vína. Tím se umožní zásobování trhu i v letním období a zpestření nabídky o vína z kupáže zrající v sudech po dobu jednoho roku či déle a o ovocná vína zrající v kádích. Tímto způsobem lze vína dodávat velkým maloobchodním prodejcům a uspokojit rostoucí turistickou poptávku v regionu.
Každoroční ochutnávky potvrdily, že tato změna má minimální vliv na organoleptické vlastnosti výrobků.
Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.
8. Datum uvedení na spotřebitelský trh
Vína jsou uváděna na spotřebitelský trh na konci období zrání, od 30. června roku následujícího po sklizni.
Tato změna navazuje na zkrácení doby zrání a nemá žádný dopad na produkt.
Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.
9. Datum oběhu mezi oprávněnými skladovateli
Toto pravidlo bylo ze specifikace odstraněno, aby se umožnil oběh vín mezi všemi hospodářskými subjekty a aby se odstranilo riziko nekalé soutěže.
Tato změna nemá vliv na jednotný dokument.
10. Souvislost
Byla doplněna věta v souladu se změnou pravidel pro scelování a přidání odrůdy Cot N jako hlavní odrůdy révy vinné.
Změněna byla také délka doby zrání.
Tyto změny se týkají oddílu „Souvislost se zeměpisnou oblastí“ jednotného dokumentu.
11. Přechodná opatření
Byla zrušena přechodná opatření týkající se operací mimo určité oblasti, odrůd révy a způsobů vedení révy, která pozbyla platnosti.
Cílem této změny je usnadnit čtení specifikace produktu.
Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.
12. Odkazy
Byly aktualizovány kontaktní údaje Národního institutu pro původ a jakost („Institut national de l’origine et de la qualité“, INAO).
Byla změněna opatření pro kontrolu specifikace produktu.
Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
1. Název (názvy)
Canon Fronsac
2. Druh zeměpisného označení
CHOP – chráněné označení původu
3. Kategorie výrobků z révy vinné
|
1. |
Víno |
3.1 Kód kombinované nomenklatury
|
— |
22 – NÁPOJE, LIHOVINY A OCET 2204 – Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009 |
4. Popis vína (vín)
Jedná se o tiché suché červené víno. Minimální přirozený obsah alkoholu v těchto vínech je 11 % objemových. Po obohacení netvoří celkový obsah alkoholu v těchto vínech více než 13,5 % objemových. Obsah kyseliny jablečné v každé šarži vína (sudového nebo baleného) uváděné na trh nepřesahuje 0,30 g/l. Obsah fermentovatelného cukru (glukózy a fruktózy) v každé šarži vína (sudového nebo baleného) uváděné na trh nepřesahuje 3 g/l. Obsah těkavých kyselin v každé šarži vína (sudového) uváděné na trh nepřesahuje 13,26 miliekvivalentu na litr nebo 0,79 g na litr vyjádřený v kyselině octové (0,65 g na litr vyjádřený jako H2SO4). Celkový obsah oxidu siřičitého v každé šarži vína (sudového) uváděné na trh nepřesahuje 140 mg/l. Celkový obsah kyselin je stanoven právními předpisy EU. Víno se vyrábí z odrůdy Merlot N, často doplněné o odrůdy Cabernet Franc N a Cabernet Sauvignon N, které dodávají vínu svěžest a strukturu a zvyšují jeho potenciál pro zrání a aromatickou komplexnost. Odrůda Malbec je čtvrtou nejpěstovanější odrůdou po odrůdě Merlot, Cabernet Franc a Cabernet Sauvignon. I jí se daří v hlinito-štěrkovitých či jílovito-vápenatých půdách. Spolu s odrůdami Merlot a Cabernet dodává vínu důraznější tříslovinovou chuť s vůní drobného černého ovoce a lékořice. Z těchto odrůd se získává víno intenzivní červené barvy s fialovým nebo rubínovým nádechem a výraznou vůní, která se často vyznačuje aromatickými tóny červeného ovoce (ostružiny, třešně, černý rybíz). Během zrání se může rozvinout do komplexního buketu, někdy s lanýžovými, jindy zvěřinovými nebo kořeněnými tóny, v závislosti na typu půdy. Ostatní analytické hodnoty jsou standardně v souladu s právními předpisy EU.
Obecné analytické vlastnosti
|
— |
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových): — |
|
— |
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových): — |
|
— |
Minimální celkový obsah volných kyselin: — |
|
— |
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr): — |
|
— |
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr): — |
5. Enologické postupy
5.1 Zvláštní enologické postupy
Metody obohacování zahušťováním jsou povoleny do výše limitní hodnoty koncentrace 15 %. Po obohacení netvoří celkový obsah alkoholu v těchto vínech více než 13,5 % objemových. Kromě uvedených ustanovení musí víno z hlediska enologických postupů splňovat požadavky stanovené na úrovni EU a v zákoníku zemědělství a mořského rybolovu.
Pěstební postupy
Vinice mají minimální hustotu výsadby 5 000 rostlin na hektar. Spon mezi řádky může být nejvýše 2 metry a spon mezi rostlinami v jednom řádku musí být přinejmenším 0,80 metru.
Řez se provádí nejpozději ve fázi rozvinutých listů (Lorenzova fáze 9) za použití těchto technik: jednoduchý nebo dvojitý Guyotův řez, krátký řez (kordonový nebo vějířový) nebo dlouhý řez s maximálně 12 očky na keř. Překrývání tažňů je ve všech případech zakázáno.
Zavlažování během vegetačního období révy může být povoleno pouze v případě přetrvávajícího sucha, které narušuje správný fyziologický vývoj révy a správné dozrávání hroznů.
5.2 Maximální výnosy
65 hektolitrů na hektar
6. Vymezená zeměpisná oblast
Sklizeň hroznů, vinifikace, výroba a zrání vín probíhají na území níže uvedených obcí departementu Gironde, a to na základě oficiálního zeměpisného kodexu platného ke dni 20. února 2024: Fronsac a Saint-Michel-de-Fronsac.
7. Odrůdy révy vinné
Cabernet Franc N
Cabernet Sauvignon N
Carménère N
Cot N – Malbec
Merlot N
Petit Verdot N
8. Popis souvislostí
|
a) |
Popis přírodních faktorů, jež přispívají k souvislosti s vymezenou oblastí: Zeměpisná oblast chráněného označení původu „Canon Fronsac“, která se nachází na pravém břehu řeky Dordogne v místě jejího ústí do řeky Isle, leží na jihozápadě zeměpisné oblasti chráněného označení původu „Fronsac“ v obcích Saint-Michel-de-Fronsac a Fronsac. Tato oblast se nachází na severovýchodě departementu Gironde, na východě odděleného od Libourne údolím Isle. Díky blízkosti Atlantského oceánu se oblast Gironde vyznačuje mírným oceánským podnebím s malými výkyvy teplot, což je vhodné pro pěstování révy. Poměrně strmé svahy a blízkost dvou řek, Dordogne a Isle, pomáhají chránit vinnou révu před mrazem a hromaděním studeného vzduchu. Oceánské podnebí je nepředvídatelné, v některých letech jej provázejí podzimní tlakové níže s deštěm nebo naopak horký a slunečný konec podzimu. Tato proměnlivost stojí za výraznými ročníky vín. Poměrně strmé svahy a blízkost dvou řek, Dordogne a Isle, pomáhají chránit vinnou révu před mrazem a hromaděním studeného vzduchu. Krajina se vyznačuje skalnatými vyvýšeninami s výhledem na řeku Dordogne. Patří k nim 61 metrů vysoký vrchol Tertre de Canon, na jehož vrcholu stojí nádherné zámky s dalekým výhledem na údolí Dordogne. Krajina je typická pro vinařskou oblast Libourne, tvoří ji malé kopce a údolí se svahy lemovanými zalesněným převisem s výhledem na řeku Dordogne a pokrytými vinicemi. Vinice jsou protkány vesnicemi s vápencovými domy s doškovými střechami a kostely postavenými v 11., 12. a 13. století. Pozemky určené ke sklizni hroznů jsou součástí přesně vymezené oblasti, která vylučuje aluviální oblasti v dolních částech údolí Dordogne, což znamená, že vinná réva se pěstuje pouze na svazích. Od úpatí až po vrcholky náhorní plošiny se střídají třetihorní formace: – výběžky „molasse du Fronsadais“ v údolí Dordogne, které se vyznačují pískem různé hrubosti a někdy jsou doplněny pískovcem nebo písčitým jílem; – castillonský vápenec tvořící převis, většinou porostlý stromy, který se táhne kolem náhorní plošiny podél řeky Dordogne; – vápenec „Calcaire à Astéries“, velmi rozmanitého charakteru a rozličné kompaktnosti, zkamenělý nebo v šelfu mísící se s jílem a vápenatým pískem a pokrytý jemnozrnným hlinitým nebo štěrkovým koluviem. Vinice Canon Fronsac se nacházejí na molasových svazích, kde vznikly vápnité hnědé půdy, přičemž převážná většina se nachází na náhorní plošině na podloží vápence „Calcaire à Astéries“, kde se vytvořily jílovito-vápenaté nebo hlinito-písčité půdy. |
|
b) |
Popis lidských faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí: Za římské okupace Galie v období Pax Romana se díky Římanům zrodila začínající pověst oblasti Fronsac, jejíž historie je úzce spjata se vznikem chráněného označení původu „Canon Fronsac“. Římané považovali za dobrou vinnou révu pouze tu, která byla na svahu vysazena v terasovitých řadách. Příchod kardinála Richelieu v 17. století otevřel cestu pro slavná vína Fronsac ve vyšší aristokratické společnosti. Když v roce 1633 získal kardinál panství Fronsac, předal je dětem své mladší sestry. V 18. století zdědil vévodství Fronsac vévoda a maršál Louis-François Armand du Plessis, známý jako „Fronsac“, prasynovec kardinála Richelieu. Maršál, přítel Casanovy proslulý svými prostopášnými sklony, se zasloužil o pověst vín Fronsac více než kterýkoli jiný státník. Během námluv, které pořádal ve svém sídle v letohrádku renesančního stylu, prosazoval podávání těchto vín na versailleském královském dvoře. Vína Fronsac a Canon Fronsac začala být v Paříži nesmírně módní a říkalo se o nich, že jsou „Richelieuovým oblíbeným bylinným čajem“. Rozhodujícím okamžikem pro kvalitu vinic Canon Fronsac se však stal konec 18. století, kdy libourneští obchodníci (Fontemoing, Boyer a Lafon) koupili statky, jejichž vína se těšila většímu věhlasu a prodávala za vyšší ceny. Tito lidé zapříčinili revoluci ve vinařství tím, že místo starých nahodilých vinic vysadili pečlivě vybrané odrůdy a vína nechali zrát. Podle profesora Henriho Enjalberta se tak Canon Fronsac stalo „historickou kolébkou znamenitých vín z Libournais“ (Enjalbert, H. – Les Grands Vins de Saint-Emilion, Pomerol a Fronsac – 1983). Označení „Canon Fronsac“, jehož název byl zjednodušen v roce 1964, bylo původně uznáno dekretem ze dne 1. července 1939 pod názvem „Côtes de Canon Fronsac“. Zemědělská oblast s tímto označením se již několik desetiletí věnuje výhradně pěstování vinné révy. Stejně jako v případě všech ostatních vín z Libournais zůstala výroba rodinnou záležitostí, která čítá přibližně 50 vinařských usedlostí o průměrné rozloze 6 hektarů. V roce 2010 se vinice s chráněným označením původu „Canon Fronsac“ rozkládaly na 270 hektarech s průměrnou roční produkcí 11 000 hektolitrů vína. |
Na vinicích se produkují tichá červená vína odrůdy Merlot N, která je vhodná pro jílovito-vápencové svahy, kde dobře dozrává. Tato odrůda se často kombinuje s odrůdami Cabernet Franc N a Cabernet Sauvignon N, které dodávají svěžest a strukturu a zvyšují potenciál zrání a aromatickou komplexnost těchto vín. Odrůda Malbec je čtvrtou nejpěstovanější odrůdou po odrůdě Merlot, Cabernet Franc a Cabernet Sauvignon. I jí se daří v hlinito-štěrkovitých či jílovito-vápenatých půdách. Spolu s odrůdami Merlot a Cabernet dodává vínu důraznější tříslovinovou chuť s vůní drobného černého ovoce a lékořice. Z těchto odrůd se získávají vína intenzivní červené barvy s fialovým nebo rubínovým nádechem a výraznou vůní, která se často vyznačuje aromatickými tóny červeného ovoce (ostružiny, třešně, černý rybíz). Během zrání se může rozvinout do komplexního buketu, někdy s lanýžovými, jindy zvěřinovými nebo kořeněnými tóny, v závislosti na typu půdy. Staré odrůdy Bordeaux Carmenère N a Petit Verdot N (každá maximálně do 10 %) mohou doplňovat výše uvedené odrůdy révy. Oblast Canon, která se vyznačuje svahy, malými kopci, skalnatými údolími, hydrografií (výskytem podzemní vody), slunnými svahy, klimatem a snadno dostupnými přístavy, se již od počátku jevila jako vhodná volba pro vinařství. Poprvé byla vymezena rozsudkem ze dne 19. května 1928 a v odvolacím řízení rozsudkem Soudu v Bordeaux ze dne 11. července 1932, kterým bylo vlastníkům pozemků v této vybrané lokalitě uděleno právo přidat k názvu „Côtes de Fronsac“ označení „Canon“. Tento rozsudek vymezuje oblast vnějšími hranicemi v části obce Saint-Michel-de-Fronsac a v části obce Fronsac. Oblast pozemků určených k výrobě vína s označením „Canon Fronsac“ zahrnuje pozemky na vápencových plošinách, jejichž propustnost umožňuje snadné odvodnění, nebo na molasových svazích, které usnadňují odtok vody. Kromě toho jsou vyloučeny parcely, které se nacházejí na aluviálních usazeninách (tzv. palus) na břehu řeky, jak je uvedeno v rozsudku Soudu v Bordeaux z roku 1932. Tyto vymezené parcely zajišťují optimální vývoj místních odrůd révy, zejména odrůdy Merlot N. Tyto odrůdy byly dlouhodobě vybírány pro své vlastnosti při uchovávání a zrání. Aby se zachovaly vlastnosti půdy, které jsou základním faktorem, nesmí se podstatně měnit tvar či obrysy krajiny nebo přirozená posloupnost pozemků určených k výrobě vín s chráněným označením původu „Canon Fronsac“. Tyto vymezené pozemky zajišťují optimální vývoj místních odrůd révy, které byly vybrány v průběhu času. Od prvního výskytu vinné révy na svazích oblasti Canon lidé pomalu přizpůsobovali pěstování révy tomuto specifickému terroir a podnebí. Od 17. a 18. století se používají podpůrné tyče a zavedené podpůrné konstrukce, jakož i důsledný způsob řezu s cílem zajistit přiměřené rozložení sklizně a dostatečně velkou plochu listu pro účely fotosyntézy potřebné k dosažení optimální zralosti. Hustota výsadby se již tehdy zohledňovala, aby se zabránilo příliš velkému počtu rostlin na vinici. Současně se postupně rozšiřují odborné znalosti o zrání vína, které jsou výsledkem neustálé snahy vinařů, kteří díky výjimečnému terroiru produkují vína, jež mohou zrát velmi dlouho. Vína zrají několik měsíců, což je nezbytné pro jejich stabilizaci a dosažení kombinace tříslovin a antokyanů, která jim dodává dostatečnou chuťovou plnost a zajišťuje optimální vývoj před uvedením na trh. Tato oblast, která je součástí krajiny Libourne, se stala velmi známou již před dvěma stoletími, jak dokládá dílo Cocks a Féret „Les vins de Bordeaux“ (1868), kde se uvádí, že „... na krásném svahu oblasti Canon vzniká plné, silné, teplé a voňavé víno s jemností, elegancí a univerzální proslulostí“. Dnes si označení „Canon Fronsac“ udržuje svou historickou pověst mezi slavnými víny z Bordeaux díky přísnému vymezení parcel a postupům vycházejícím ze starých a ekologicky šetrných tradic.
9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)
Právní rámec:
vnitrostátní právní předpisy
Typ dalších podmínek:
další ustanovení týkající se označování
Popis podmínek:
Na etiketě vín s chráněným označením původu může být uvedena větší zeměpisná jednotka „Vin de Bordeaux“ nebo „Grand Vin de Bordeaux“. Rozměry písma použitého pro větší zeměpisnou jednotku musí na výšku i na šířku dosahovat maximálně dvou třetin velikosti písma tvořícího název chráněného označení původu.
Právní rámec:
vnitrostátní právní předpisy
Typ dalších podmínek:
Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti
Popis podmínek:
Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro výrobu a zrání vín, je tvořena územími těchto obcí v departementu Gironde na základě oficiálního zeměpisného kodexu ze dne 20. února 2024: Galgon, Lugon-et-l'Ile-du-Carnay, La Rivière, Saillans, Saint-Aignan, Saint-Germain-de-la-Rivière a Villegouge.
Odkaz na specifikaci produktu
https://info.agriculture.gouv.fr/boagri/document_administratif-b0eb7c82-3441-4923-952b-3e6b78a45ded
(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/27 ze dne 30. října 2024, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 o pravidla týkající se zápisu a ochrany zeměpisných označení, zaručených tradičních specialit a nepovinných údajů o jakosti a kterým se zrušuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 (Úř. věst. L, 2025/27, 15.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2025/27/oj).
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3644/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)