2012R0267 — CS — 23.01.2016 — 018.001

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Ve znění:

Opraveno:

▼B

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 267/2012

ze dne 23. března 2012

o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010

KAPITOLA I

DEFINICE

Článek 1

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

▼M24 —————

▼M24

▼B

KAPITOLA II

OMEZENÍ VÝVOZU A DOVOZU

▼M24 —————

▼M24

Článek 2a

1.  Předchozí povolení je nutné:

2.  Příloha I obsahuje položky, včetně zboží, technologií a softwaru, uvedené na seznamu Skupiny jaderných dodavatelů.

3.  Dotčený členský stát předkládá návrhy povolení podle odst. 1 písm. a) až d) Radě bezpečnosti OSN ke schválení případ od případu a neudělí povolení, dokud uvedené schválení neobdrží.

4.  Dotčený členský stát také předkládá návrhy povolení činností podle odst. 1 písm. a) až d) Radě bezpečnosti OSN ke schválení případ od případu, pokud tyto činnosti souvisejí s jakýmkoli dalším zbožím a technologiemi, které by podle určení daného členského státu mohly přispět k činnostem spojeným s přepracováním, obohacováním nebo těžkou vodou neslučitelným se společným komplexním akčním plánem. Členský stát neudělí povolení, dokud uvedené schválení neobdrží.

5.  Dotčený příslušný orgán neudělí povolení podle odst. 1 písm. e), dokud je neschválí společná komise.

6.  Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy, Komisi a vysokého představitele o povoleních udělených podle odstavců 1 a 5 nebo o jakémkoli odmítnutí Rady bezpečnosti OSN schválit povolení v souladu s odstavcem 3 nebo 4.

Článek 2b

1.  Ustanovení čl. 2a odst. 3 a 4 se nevztahují na navrhovaná povolení dodávky, prodeje nebo převodu do Íránu vybavení uvedeného v odst. 2 písm. c) pododstavci 1 přílohy B rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2231 (2015) a určeného pro lehkovodní reaktory.

2.  Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy, Komisi a vysokého představitele o povoleních udělených podle tohoto článku do čtyř týdnů.

Článek 2c

1.  Příslušné orgány udělující povolení v souladu s čl. 2a odst. 1 písm. a) a článkem 2b zajistí:

2.  V případě všech vývozů, pro něž je podle čl. 2a odst. 1 písm. a) vyžadováno povolení, udělí toto povolení příslušné orgány členského státu, v němž je vývozce usazen. Povolení je platné v celé Unii.

3.  Vývozci poskytují příslušným orgánům ke svým žádostem o vývozní povolení veškeré nezbytné informace, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 428/2009 a jak je určeno jednotlivými příslušnými orgány.

Článek 2d

1.  Ustanovení čl. 2a odst. 3 a 4 se nevztahují na navrhovaná povolení dodávky, prodeje nebo převodu položek, materiálů, vybavení, zboží a technologií a poskytování jakékoli související technické pomoci, školení, finanční pomoci, investic, zprostředkovatelských nebo jiných služeb, pokud příslušné orgány shledají, že tyto přímo souvisejí s:

2.  Příslušný orgán udělující povolení v souladu s odstavcem 1 zajistí, aby:

3.  Dotčený členský stát uvědomí:

4.  Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy, Komisi a vysokého představitele o povoleních udělených podle tohoto článku do čtyř týdnů.

Článek 3a

1.  Předchozí povolení je nutné, a to na základě individuálního posouzení:

2.  V příloze II je uvedeno zboží a technologie jiné než uvedené v přílohách I a III, které by mohly přispívat k činnostem spojeným s přepracováním, obohacováním nebo těžkou vodou nebo k jiným činnostem neslučitelným se společným komplexním akčním plánem.

3.  Vývozci poskytují příslušným orgánům ke svým žádostem o povolení veškeré nezbytné informace.

4.  Příslušné orgány neudělí povolení pro operace uvedené v odst.1 písm. a) až e), pokud mají dostatečné důvody se domnívat, že dotčené činnosti by přispěly k činnostem spojeným s přepracováním, obohacováním, těžkou vodou nebo jiným činnostem souvisejícím s jadernou oblastí neslučitelným se společným komplexním akčním plánem.

5.  Příslušné orgány si vyměňují informace o žádostech o povolení přijatých podle tohoto článku. K tomuto účelu se používá systém uvedený v čl. 19 odst. 4 nařízení (ES) č. 428/2009.

6.  Příslušný orgán udělující povolení v souladu s odst. 1 písm. a) zajistí, aby byla od Íránu obdržena oprávnění ověřovat konečné použití a místo konečného použití jakékoli dodané položky a tato oprávnění bylo možno účinně vykonávat.

7.  Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy, Komisi a vysokého představitele o svém záměru udělit povolení podle tohoto článku alespoň deset dní před jeho udělením.

Článek 3b

1.  V případě všech vývozů, pro něž je podle článku 3a vyžadováno povolení, udělí toto povolení příslušné orgány členského státu, v němž je vývozce usazen, v souladu s podrobnými pravidly stanovenými v článku 11 nařízení (ES) č. 428/2009. Povolení je platné v celé Unii.

2.  Za podmínek uvedených v čl. 3a odst. 4 a 5 mohou příslušné orgány zrušit, pozastavit, změnit nebo odvolat vývozní povolení, která již udělily.

3.  Jestliže příslušný orgán odmítne udělit povolení nebo zruší, pozastaví, podstatně změní nebo odvolá povolení v souladu s čl. 3a odst. 4, dotčený členský stát o tom uvědomí ostatní členské státy, Komisi a vysokého představitele a poskytne jim nezbytné informace, přičemž dodrží ustanovení o důvěrnosti těchto informací podle nařízení Rady (ES) č. 515/97 ( 18 ).

4.  Předtím, než příslušný orgán členského státu udělí povolení podle článku 3a pro operaci, která je v podstatě totožná s operací, pro niž bylo jiným členským státem či členskými státy povolení podle čl. 3a odst. 4 odepřeno a toto odepření je stále v platnosti, konzultuje nejdříve členský stát nebo členské státy, které povolení odepřely. Jestliže po těchto konzultacích dotčený členský stát rozhodne, že povolení udělí, uvědomí o tom ostatní členské státy, Komisi a vysokého představitele a poskytne veškeré nezbytné informace za účelem vysvětlení svého rozhodnutí.

Článek 3c

1.  Ustanovení článku 3a se nevztahují na navrhovaná povolení dodávky, prodeje nebo převodu do Íránu zboží a technologií uvedených v příloze II a určených pro lehkovodní reaktory.

2.  Příslušný orgán udělující povolení v souladu s odstavcem 1 zajistí, aby byla od Íránu obdržena oprávnění ověřovat konečné použití a místo konečného použití jakékoli dodané položky a tato oprávnění bylo možno účinně vykonávat.

3.  Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy, Komisi a vysokého představitele o povoleních udělených podle tohoto článku do čtyř týdnů.

Článek 3d

1.  Ustanovení článku 3a se nevztahují na navrhovaná povolení dodávky, prodeje nebo převodu položek, materiálů, vybavení, zboží a technologií a poskytování jakékoli související technické pomoci, školení, finanční pomoci, investic, zprostředkovatelských nebo jiných služeb, pokud příslušné orgány shledají, že tyto přímo souvisejí s:

2.  Příslušný orgán udělující povolení v souladu s odstavcem 1 zajistí, aby:

3.  Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o svém záměru udělit povolení podle tohoto článku alespoň deset dní před jeho udělením.

Článek 4a

1.  Zakazuje se přímo či nepřímo prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet zboží a technologie uvedené v příloze III nebo jakékoli jiné položky, u nichž členský stát stanoví, že by mohly přispět k vývoji nosičů jaderných zbraní, jakékoli íránské osobě, subjektu či orgánu nebo pro použití v Íránu bez ohledu na to, zda pocházejí z Unie, či nikoli.

2.  Příloha III obsahuje položky, včetně zboží a technologií, uvedené v seznamu Režimu kontroly raketových technologií.

Článek 4b

Zakazuje se:

Článek 4c

Zakazuje se přímý či nepřímý nákup, dovoz nebo přeprava zboží a technologií uvedených na seznamu v příloze III z Íránu bez ohledu na to, zda dotyčná položka pochází z Íránu, či nikoli.

▼M24

Článek 5

Zakazuje se:

▼M24 —————

▼M24

Článek 10d

1.  Předchozí povolení je nutné pro:

2.  Příslušné orgány neudělí povolení podle tohoto článku, pokud:

3.  Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o svém záměru udělit povolení podle tohoto článku alespoň deset dní před jeho udělením.

4.  Jestliže příslušný orgán odmítne udělit povolení nebo zruší, pozastaví platnost, podstatně omezí nebo zruší povolení podle tohoto článku, dotčený členský stát o tom uvědomí ostatní členské státy, Komisi a vysokého představitele a poskytne jim nezbytné informace.

5.  Předtím, než příslušný orgán členského státu udělí povolení podle tohoto článku pro operaci, která je v podstatě totožná s operací, pro niž bylo jiným členským státem či členskými státy povolení odepřeno a toto odepření je stále v platnosti, konzultuje nejdříve členský stát nebo členské státy, které povolení odepřely. Jestliže po těchto konzultacích dotčený členský stát rozhodne, že povolení udělí, uvědomí o tom ostatní členské státy, Komisi a vysokého představitele a poskytne veškeré nezbytné informace za účelem vysvětlení svého rozhodnutí.

▼M24 —————

▼M24

Článek 15a

1.  Předchozí povolení je nutné pro:

2.  Příslušné orgány neudělí povolení podle tohoto článku, pokud:

3.  Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o svém záměru udělit povolení podle tohoto článku alespoň deset dní před jeho udělením.

4.  Jestliže příslušný orgán odmítne udělit povolení nebo zruší, pozastaví platnost, podstatně omezí nebo zruší povolení podle tohoto článku, dotčený členský stát o tom uvědomí ostatní členské státy, Komisi a vysokého představitele a poskytne jim nezbytné informace.

5.  Předtím, než příslušný orgán členského státu udělí povolení podle tohoto článku pro operaci, která je v podstatě totožná s operací, pro niž bylo jiným členským státem či členskými státy povolení odepřeno a toto odepření je stále v platnosti, konzultuje nejdříve členský stát nebo členské státy, které povolení odepřely. Jestliže po těchto konzultacích dotčený členský stát rozhodne, že povolení udělí, uvědomí o tom ostatní členské státy, Komisi a vysokého představitele a poskytne veškeré nezbytné informace za účelem vysvětlení svého rozhodnutí.

6.  Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí na zboží uvedené v přílohách I, II a III nebo v souvislosti s přílohou I nařízení (ES) č. 428/2009.

▼M24 —————

▼B

KAPITOLA III

OMEZENÍ FINANCOVÁNÍ NĚKTERÝCH PODNIKŮ

▼M24 —————

▼B

KAPITOLA IV

ZMRAZENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ A HOSPODÁŘSKÝCH ZDROJŮ

Článek 23

1.  Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří osobám, subjektům a orgánům uvedeným v příloze VIII nebo které jsou jimi vlastněny, drženy či ovládány. Příloha VIII obsahuje seznam osob, subjektů a orgánů určených Radou bezpečnosti OSN nebo Výborem pro sankce v souladu s odstavcem 12 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1737 (2006), s odstavcem 7 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1803 (2008) nebo s odstavci 11, 12 nebo 19 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1929 (2010).

2.  Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří osobám, subjektům a orgánům uvedeným v příloze IX nebo které jsou jimi vlastněny, drženy či ovládány. Příloha IX obsahuje seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, které byly v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. b) a c) rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP označeny jako:

▼M11

▼M7

▼M11

▼B

V souladu s povinností zmrazit finanční prostředky a hospodářské zdroje společnosti IRISL a určených subjektů, které jsou touto společností vlastněny nebo ovládány, se v přístavech členských států zakazuje nakládat náklady na plavidla vlastněná či pronajatá společností IRISL nebo těmito subjekty a náklady z takových plavidel vykládat.

Povinnost zmrazit finanční prostředky a hospodářské zdroje společnosti IRISL a určených subjektů, které jsou touto společností vlastněny nebo ovládány, nevyžaduje zabavení nebo zadržení plavidel vlastněných těmito subjekty nebo jimi přepravovaných nákladů, pokud tyto náklady patří třetím stranám, ani zadržení jimi najatých posádek.

3.  Fyzickým či právnickým osobám, subjektům nebo orgánům uvedeným v přílohách VIII nebo IX nebo v jejich prospěch nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje.

▼M24

4.  Aniž jsou dotčeny odchylky stanovené v článcích 24, 25, 26, 27, 28, 28a, 28b a 29, zakazuje se poskytovat specializované služby předávání údajů o finančních operacích, které jsou využívány k výměně finančních údajů, fyzickým či právnickým osobám, subjektům nebo orgánům uvedeným v přílohách VIII a IX.

▼B

5.  V přílohách VIII a IX jsou uvedeny důvody pro zařazení daných osob, subjektů a orgánů na seznam, jak je stanovila Rada bezpečnosti OSN nebo Výbor pro sankce.

6.  V přílohách VIII a IX jsou rovněž uvedeny případné dostupné informace nezbytné k identifikaci dotyčných fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů, poskytnuté Radou bezpečnosti OSN nebo Výborem pro sankce pro přílohu I. Pokud jde o fyzické osoby, tyto informace mohou zahrnovat jména, včetně přezdívek, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci či povolání. Pokud jde o právnické osoby, subjekty a orgány, tyto informace mohou zahrnovat název, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání. Pokud jde o letecké společnosti a společnosti provozující lodní dopravu, obsahují přílohy VIII a IX případně také informace nezbytné k identifikaci každého plavidla či letadla patřících společnostem uvedeným na seznamu, například původní registrační číslo nebo název. V přílohách VIII a IX se uvádí i datum zařazení do seznamu.

▼M24

Článek 23a

1.  Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje náležející osobám, subjektům a orgánům uvedeným v příloze XIII, jakož i veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje těmito osobami, subjekty a orgány vlastněné, držené nebo ovládané. Příloha XIII obsahuje seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů určených Radou bezpečnosti OSN v souladu s odst. 6 písm. c) přílohy B rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2231 (2015).

2.  Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje náležející osobám, subjektům a orgánům uvedeným v příloze XIV, jakož i veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje těmito osobami, subjekty a orgány vlastněné, držené nebo ovládané. Příloha XIV obsahuje seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, které byly v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. e) rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP určeny jako osoby, subjekty a orgány:

3.  Žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nesmějí být, přímo ani nepřímo, poskytnuty fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům uvedeným v přílohách XIII a XIV nebo v jejich prospěch.

4.  Aniž jsou dotčeny odchylky stanovené v článcích 24, 25, 26, 27, 28, 28a, 28b nebo 29, zakazuje se poskytovat specializované služby předávání údajů o finančních transakcích, které jsou využívány k výměně finančních údajů, fyzickým či právnickým osobám, subjektům nebo orgánům uvedeným v přílohách XIII a XIV.

5.  V přílohách XIII a XIV jsou uvedeny důvody pro zařazení fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů na seznam.

6.  V přílohách XIII a XIV jsou rovněž uvedeny případné dostupné informace nezbytné k identifikaci dotyčných fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů. Pokud jde o fyzické osoby, tyto informace mohou zahrnovat jména, včetně přezdívek, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci či povolání. Pokud jde o právnické osoby, subjekty a orgány, tyto informace mohou zahrnovat název, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání. V přílohách XIII a XIV se uvádí i datum zařazení na seznam.

▼M24

Článek 24

Odchylně od článku 23 nebo článku 23a mohou příslušné orgány povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jsou-li splněny tyto podmínky:

Článek 25

Odchylně od článku 23 nebo článku 23a a v případě, kdy je splatná platba osoby, subjektu či orgánu uvedených v příloze VIII, IX, XIII nebo XIV na základě smlouvy nebo dohody, které dotčená osoba nebo dotčený subjekt či orgán uzavřely, nebo závazku, který této osobě, subjektu nebo orgánu vznikl, přede dnem, kdy byly určeny Výborem pro sankce, Radou bezpečnosti OSN či Radou, mohou příslušné orgány za podmínek, které považují za vhodné, povolit uvolnění určitých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jsou-li splněny tyto podmínky:

Článek 26

Odchylně od článku 23 nebo článku 23a mohou příslušné orgány povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů anebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů za podmínek, které považují za vhodné, a jsou-li splněny tyto podmínky:

Článek 27

Odchylně od čl. 23 odst. 2 a 3 nebo čl. 23a odst. 2 a 3 mohou příslušné orgány za podmínek, které považují za vhodné, povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jestliže rozhodnou, že dotčené finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou určeny k platbě na účet nebo z účtu diplomatické mise či konzulárního úřadu nebo mezinárodní organizace požívající výsad podle mezinárodního práva, pokud mají být tyto platby použity pro služební účely diplomatické mise či konzulárního úřadu nebo mezinárodní organizace.

Článek 28

Odchylně od článku 23 nebo článku 23a mohou příslušné orgány povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jestliže shledají, že dotčené finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou nutné na mimořádné výdaje, pokud v případě, že se povolení týká osoby, subjektu či orgánu uvedeného v příloze XIII, oznámil dotčený členský stát dané rozhodnutí Radě bezpečnosti OSN a Rada bezpečnosti OSN je schválila.

Článek 28a

Odchylně od čl. 23 odst. 2 a 3 nebo čl. 23a odst. 2 a 3 mohou příslušné orgány za podmínek, které považují za vhodné, povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění určitých finančních prostředků či hospodářských zdrojů, jestliže shledají, že dotčené finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou nutné pro činnosti přímo související s vybavením, které je uvedeno v odst. 2 písm. c) pododstavci 1 přílohy B rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2231 (2015) a určeny pro lehkovodní reaktory.

Článek 28b

Odchylně od článku 23 nebo článku 23a mohou příslušné orgány povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů anebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů za podmínek, které považují za vhodné, a jsou-li splněny tyto podmínky:

Článek 29

1.  Ustanovení čl. 23 odst. 3 a čl. 23 a odst. 3 nebrání finančním nebo úvěrovým institucím, aby na zmrazené účty připisovaly finanční prostředky, které byly na daný účet osoby, subjektu či orgánu uvedených na seznamu převedeny třetími stranami, budou-li přírůstky těchto účtů rovněž zmrazeny. Dotčená finanční nebo úvěrová instituce o takových operacích neprodleně uvědomí příslušné orgány.

2.  Pokud jsou všechny tyto úroky nebo jiné výnosy a platby zmrazeny podle čl. 23 odst. 1 nebo 2 nebo čl. 23a odst. 1 nebo 2, čl. 23 odst. 3 ani čl. 23a odst. 3 se nevztahují na připisování na zmrazené účty:

▼B

KAPITOLA V

OMEZENÍ PŘEVODŮ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ A OMEZENÍ FINANČNÍCH SLUŽEB

▼M24 —————

▼M7 —————

▼M24 —————

▼B

KAPITOLA VI

OMEZENÍ DOPRAVY

▼M24

Článek 36

Osoba poskytující předem informace, které jsou uvedeny v příslušných ustanoveních o souhrnných prohlášeních, jakož i o celních prohlášeních v nařízení (EHS) č. 2913/92 a v nařízení (EHS) č. 2454/93, předloží rovněž povolení požadovaná tímto nařízením.

Článek 37

1.  Je zakázáno poskytovat služby spojené se zásobováním palivem či zásobováním lodí nebo jakékoli jiné služby plavidlům, jež přímo či nepřímo vlastní nebo ovládají íránské osoby, subjekty či orgány, mají-li poskytovatelé těchto služeb k dispozici informace, včetně těch, které poskytují příslušné celní orgány na základě informací poskytnutých předem podle článku 36, na jejichž základě lze důvodně stanovit, že tato plavidla přepravují zboží uvedené na společném vojenském seznamu nebo zboží, jehož dodávka, prodej, převod nebo vývoz je zakázán podle tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy jsou tyto služby poskytovány pro humanitární nebo bezpečnostní účely.

2.  Je zakázáno poskytovat služby spojené s opravami a údržbou nákladních letadel, jež přímo či nepřímo vlastní nebo ovládají íránské osoby, subjekty či orgány, mají-li poskytovatelé těchto služeb k dispozici informace, včetně těch, které poskytují příslušné celní orgány na základě informací poskytnutých předem podle článku 36, na jejichž základě lze důvodně stanovit, že tato nákladní letadla přepravují zboží uvedené na společném vojenském seznamu nebo zboží, jehož dodávka, prodej, převod nebo vývoz je zakázán podle tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy jsou tyto služby poskytovány pro humanitární účely nebo z bezpečnostních důvodů.

3.  Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se použijí, dokud není náklad zkontrolován a v případě potřeby zajištěn nebo odstraněn.

Případné zajištění a odstranění může být v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu provedeno na náklady dovozce nebo může být úhrada těchto výdajů získána od jakékoli jiné osoby nebo subjektu, které jsou odpovědné za pokus o nezákonnou dodávku, prodej, převod či vývoz.

▼M24 —————

▼B

KAPITOLA VII

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 38

1.  Nebude uspokojen žádný nárok vyplývající ze smlouvy nebo operace, jejichž plnění nebo uskutečnění bylo přímo nebo nepřímo, zcela nebo částečně dotčeno opatřeními uloženými tímto nařízením, a to včetně náhrady škody nebo jiných nároků tohoto druhu, jako je nárok na náhradu škody nebo nárok vyplývající ze záruky, zejména nárok na prodloužení doby platnosti nebo vyplacení dluhopisů, záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě, zejména finančních záruk nebo příslibů finančního odškodnění, je-li vznesen:

▼M24

▼B

2.  Má se za to, že plnění smlouvy nebo uskutečnění operace bylo dotčeno opatřeními uloženými tímto nařízením, pokud vznik nebo obsah nároku vyplývají přímo či nepřímo z těchto opatření.

3.  Ve všech řízeních k uspokojení nároku nese důkazní břemeno ohledně toho, že uspokojení nároku není zakázáno odstavcem 1, osoba usilující o uspokojení tohoto nároku.

4.  Tímto článkem není dotčeno právo osob, subjektů a orgánů uvedených v odstavci 1 na soudní přezkum legality neplnění smluvních závazků v souladu s tímto nařízením.

▼M24 —————

▼B

Článek 40

1.  Aniž jsou dotčeny příslušné předpisy o ohlašování, důvěrnosti údajů a služebním tajemství, fyzické a právnické osoby, subjekty a orgány:

▼M24

▼B

2.  Veškeré dodatečné informace přímo obdržené Komisí se zpřístupňují příslušnému členskému státu.

3.  Veškeré informace poskytnuté nebo obdržené v souladu s tímto článkem se použijí pouze pro účely, pro něž byly poskytnuty nebo obdrženy.

▼M24

Článek 41

Zakazuje se vědomá a úmyslná účast na činnostech, jejichž cílem nebo výsledkem je obcházení opatření uvedených v článcích 2a, 2b, 2c, 2d, 3a, 3b, 3c, 3d, 4a, 4b, 5, 10d, 15a, 23, 23a a 37 tohoto nařízení.

▼B

Článek 42

1.  Ze zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů nebo za odmítnutí zpřístupnit je učiněné v dobré víře, že toto jednání je v souladu s tímto nařízením, nevyplývá pro fyzické nebo právnické osoby, subjekty nebo orgány, které je provádějí, ani jejich ředitele či zaměstnance žádná odpovědnost, neprokáže-li se, že finanční prostředky a hospodářské zdroje byly zmrazeny nebo zadrženy v důsledku nedbalosti.

2.  Ze zákazů uvedených v tomto nařízení nevyplývá pro dotčené fyzické nebo právnické osoby, subjekty nebo orgány žádná odpovědnost, pokud nevěděly a neměly rozumný důvod předpokládat, že svým jednáním tyto zákazy porušují.

▼M24 —————

▼B

Článek 44

1.  Komise a členské státy se každé tři měsíce navzájem informují o opatřeních přijatých podle tohoto nařízení a sdílejí všechny další důležité informace, které mají k dispozici v souvislosti s tímto nařízením, zejména informace o

▼M24

▼B

2.  Členské státy neprodleně předají ostatním členským státům a Komisi jakékoli další důležité informace, které mají k dispozici a které by mohly ovlivnit účinné provádění tohoto nařízení.

▼M24

Článek 45

Komise na základě informací poskytnutých členskými státy pozmění přílohy I, II, III, VIIA, VIIB a X.

Článek 46

1.  Pokud Rada bezpečnosti OSN zařadí fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán na seznam, Rada zařadí tuto fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán do přílohy VIII.

2.  Pokud Rada rozhodne o tom, že se na fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán mají vztahovat opatření uvedená v čl. 23 odst. 2 a 3, změní odpovídajícím způsobem přílohu IX.

3.  Pokud Rada rozhodne o tom, že se na fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán mají vztahovat opatření uvedená v čl. 23a odst. 2 a 3, změní odpovídajícím způsobem přílohu XIV.

4.  Rada sdělí své rozhodnutí fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu uvedeným v odstavcích 1 až 3, včetně důvodů jejich zařazení na seznam, buď přímo, je-li známa jejich adresa, nebo zveřejněním oznámení, čímž těmto fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům umožní předložit připomínky.

5.  Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada své rozhodnutí přezkoumá a dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán o této skutečnosti informuje.

6.  Pokud Organizace spojených národů rozhodne vyjmout fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt nebo orgán ze seznamu nebo pozměnit identifikační údaje o fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu uvedených na seznamu, změní Rada odpovídajícím způsobem přílohu VIII nebo XIII.

7.  Seznamy uvedené v přílohách IX a XIV se pravidelně a alespoň jednou za 12 měsíců přezkoumávají.

▼B

Článek 47

1.  Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.  Členské státy oznámí Komisi uvedená pravidla neprodleně po vstupu tohoto nařízení v platnost a oznámí jí veškeré pozdější změny.

Článek 48

1.  Členské státy určí příslušné orgány uvedené v tomto nařízení a zveřejní je na internetových stránkách, jejichž seznam je v příloze X. Členské státy oznámí Komisi veškeré změny adres svých internetových stránek, jejichž seznam je v příloze X.

2.  Neprodleně po vstupu tohoto nařízení v platnost oznámí členské státy Komisi své příslušné orgány, včetně jejich kontaktních údajů, a oznámí jí veškeré pozdější změny.

3.  Pokud se v tomto nařízení ukládá povinnost oznámit určité skutečnosti Komisi, informovat ji nebo s ní jinak komunikovat, použije se pro tyto účely adresa a další kontaktní údaje uvedené v příloze X.

Článek 49

Toto nařízení se použije:

Článek 50

Nařízení (EU) č. 961/2010 se tímto zrušuje. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 51

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

▼M24

PŘÍLOHA I

Seznam zboží a technologií podle článku 2a

Tato příloha obsahuje následující položky uvedené na seznamu vypracovaném Skupinou jaderných dodavatelů, definované v uvedeném seznamu:

Skupina jaderných dodavatelů část I

PŘÍLOHA A

SEZNAM VYBRANÝCH POLOŽEK UVEDENÝ

V OBECNÝCH POZNÁMKÁCH K POKYNŮM

KONTROLY TECHNOLOGIE

Převod „technologie“, která je přímo spojena s jakoukoli položkou na seznamu, bude podléhat stejně přísné kontrole jako položka samotná, a to v rozsahu povoleném vnitrostátním právem.

Kontrola převodu „technologie“ se nevztahuje na informace „veřejně dostupné“ nebo na „základní vědecký výzkum“.

Kromě kontrol převodu „technologie“ v zájmu nešíření jaderných zbraní by dodavatelé s ohledem na riziko teroristických útoků měli prosazovat ochranu této technologie pro navrhování, konstrukci a provoz zařízení uvedených na seznamu vybraných položek a měli by příjemcům zdůraznit nutnost této ochrany.

KONTROLY SOFTWARU

Převod „softwaru“, který je přímo spojen s jakoukoli položkou na seznamu, bude podléhat stejně přísné kontrole jako položka samotná, a to v rozsahu povoleném vnitrostátním právem.

Kontrola převodu „softwaru“ se nevztahuje na informace „veřejně dostupné“ nebo na „základní vědecký výzkum“.

DEFINICE

MATERIÁLY A ZAŘÍZENÍ

1.    Výchozí a zvláštní štěpný materiál

Jak je definováno v článku XX statutu Mezinárodní agentury pro atomovou energii:

2.    Zařízení a nejaderné materiály

Níže je uvedeno označení položek zařízení a nejaderných materiálů přijaté vládou (přičemž množství nedosahující úrovní uvedených v příloze B se pro praktické účely nepovažuje za významné):

PŘÍLOHA B

VYSVĚTLENÍ POLOŽEK NA SEZNAMU VYBRANÝCH POLOŽEK

(v souladu s označením v příloze A, oddíle 2, části MATERIÁLY A ZAŘÍZENÍ)

1.    Jaderné reaktory a speciálně pro ně konstruované nebo připravované zařízení a součásti

Různé typy jaderných reaktorů lze charakterizovat na základě použitého moderátoru (např. grafit, těžká voda, lehká voda, žádný), spektra neutronů (např. tepelné, rychlé), druhu chladiva (např. voda, tekutý kov, roztavené soli, plyn) nebo jejich funkce či typu (např. energetické reaktory, výzkumné reaktory, zkušební reaktory). Má se za to, že všechny tyto typy jaderných reaktorů spadají případně do oblasti působnosti této položky a jejích dílčích položek. Tato položka se nevztahuje na fúzní reaktory.

1.1.    Kompletní jaderné reaktory

Jaderné reaktory, které jsou schopné pracovat tak, aby udržely řízenou štěpnou řetězovou reakci.

Výraz „jaderný reaktor“ v zásadě zahrnuje položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo jsou s ní přímo spojeny, zařízení řídící výkon aktivní zóny a součásti, které obvykle obsahují primární chladivo aktivní zóny reaktoru, přicházejí s ním do přímého kontaktu nebo řídí jeho oběh.

Vývoz celého souboru hlavních položek v tomto rozmezí se uskuteční pouze v souladu s postupy stanovenými v pokynech. Tyto jednotlivé položky v rámci tohoto funkčně vymezeného rozmezí, jejichž vývoz se uskuteční pouze v souladu s postupy stanovenými v pokynech, jsou uvedeny v odstavcích 1.2 až 1.11. Vláda si vyhrazuje právo uplatňovat postupy stanovené v pokynech i na jiné položky v rámci uvedeného funkčně vymezeného rozmezí.

1.2.    Nádoby jaderných reaktorů

Kovové nádoby nebo jejich hlavní dílensky zhotovené části, speciálně konstruované nebo připravované k tomu, aby obsahovaly aktivní zónu jaderného reaktoru definovaného v odstavci 1.1 výše, jakož i příslušné vestavby reaktoru definované v odstavci 1.8 níže.

Položka 1.2 se vztahuje na nádoby jaderných reaktorů bez ohledu na jmenovitý tlak a zahrnuje tlakové nádoby a válcové nádoby (calandria) reaktoru. Víko reaktorové nádoby je zahrnuto pod bod 1.2 jako jedna z hlavních dílensky zhotovených částí reaktorové nádoby.

1.3.    Stroje pro zavážení a vyjímání paliva jaderných reaktorů

Ovladatelné zařízení speciálně konstruované nebo připravované pro vkládání nebo vyjímání paliva do a z jaderného reaktoru, jak je definovaný v odstavci 1.1 výše.

Výše uvedené zařízení je schopno vkládat palivo do reaktoru nebo používat technicky složité prvky pro umísťování nebo nasměrování, které umožňují provedení takových komplexních operací při vyjímání paliva, u kterých obvykle není možné přímé pozorování nebo přístup k palivu.

1.4.    Řídící tyče jaderného reaktoru a zařízení

Speciálně konstruované nebo připravované tyče, jejich podpory nebo podpůrné konstrukce, mechanismus pohonu tyčí, nebo vodící trubky tyčí, konstruované pro řízení štěpného procesu v jaderném reaktoru, jak je definovaný v odstavci 1.1 výše.

1.5.    Tlakové trubky jaderného reaktoru

Trubky, které jsou speciálně konstruovány nebo připravovány pro to, aby pojaly palivové články i primární chladivo v reaktoru, jak je definovaný v odstavci 1.1 výše.

Tlakové trubky jsou součásti palivových kanálů konstruované k provozu za vysokého tlaku, který může přesahovat 5 MPa.

1.6.    Ochranné obaly na jaderné palivo

Trubky (nebo sestavy trubek) ze zirkonia nebo zirkoniových slitin, speciálně konstruované nebo připravované k použití jako ochranný obal jaderného paliva v reaktoru, jak je definován v odstavci 1.1 výše, a v množství převyšujícím 10 kg.

Trubky ze zirkonia nebo zirkoniových slitin pro použití v jaderném reaktoru jsou vyrobeny ze zirkonia, v němž je hmotnostní poměr hafnia k zirkoniu obvykle nižší než 1:500.

1.7.    Čerpadla nebo oběhová čerpadla primárního chladiva

Čerpadla nebo oběhová čerpadla speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro čerpání primárního chladiva jaderného reaktoru, jak je definován v odstavci 1.1 výše.

Speciálně konstruovaná nebo připravovaná čerpadla nebo oběhová čerpadla zahrnují čerpadla pro vodou chlazené reaktory, oběhová čerpadla pro plynem chlazené reaktory a elektromagnetická a mechanická čerpadla pro reaktory chlazené tekutými kovy. Mezi tato zařízení mohou patřit čerpadla se složitými těsnícími nebo vícenásobnými těsnícími systémy, které brání úniku primárního chladiva, hermetická motorová čerpadla a centroběžná čerpadla. Tato definice zahrnuje čerpadla s osvědčením v souladu s oddílem III, částí I, pododdílem NB (součásti třídy 1) kodexu Americké společnosti strojních inženýrů (ASME) nebo s rovnocennými normami.

1.8.    Vestavby jaderného reaktoru

„Vestavby jaderného reaktoru“ speciálně konstruované nebo připravované pro použití v jaderném reaktoru, jak je definovaný v odstavci 1.1 výše. Tato položka zahrnuje mimo jiné podpěrné nosníky aktivní zóny, palivové kanály, trubky válcové nádoby (calandria), tepelné stínění, přepážky, roštové desky aktivní zóny a difuzérové desky.

„Vestavby jaderného reaktoru“ jsou hlavní díly v rámci reaktorové nádoby, které plní jednu nebo více z následujících funkcí: nosná konstrukce aktivní zóny, uspořádání paliva, usměrňování toku primárního chladiva, radiační odstínění reaktorové nádoby nebo uložení přístrojového vybavení aktivní zóny.

1.9.    Tepelné výměníky

Parní generátory jsou speciálně konstruované nebo připravované pro přenos tepla generovaného v reaktoru do vody pro účely tvorby páry. V případě rychlého reaktoru, v němž je i meziokruh chladiva, je parní generátor umístěn v daném meziokruhu.

V reaktoru chlazeném plynem může být použit tepelný výměník pro účely přenosu tepla do sekundárního plynového okruhu, který pohání plynovou turbínu.

Rozsah kontroly podle této položky nezahrnuje tepelné výměníky pro nosné systémy reaktoru, jako je systém nouzového chlazení nebo systém chlazení zbytkového tepla.

1.10.    Neutronové detektory

Speciálně konstruované nebo připravované neutronové detektory pro určování úrovně neutronového toku v aktivní zóně reaktoru, jak je definovaný v odstavci 1.1 výše.

Tato položka zahrnuje detektory uvnitř a vně aktivní zóny, které měří široké rozpětí úrovní toku, obvykle od 104 neutronů na cm2 za sekundu do 1010 neutronů na cm2 za sekundu nebo více. Přístroji umístěnými vně aktivní zóny se rozumí zařízení nacházející se mimo aktivní zónu reaktoru, jak je definován v odstavci 1.1 výše, avšak uvnitř biologického stínění.

1.11.    Vnější tepelné stínění

„Vnější tepelné stínění“ speciálně konstruované nebo připravované pro užití v jaderném reaktoru, jak je definován v odstavci 1.1, ke snížení tepelných ztrát a také k ochraně ochranné obálky.

„Vnější tepelná stínění“ jsou hlavní konstrukce umístěné nad reaktorovou nádobou, které snižují tepelné ztráty reaktoru a snižují teplotu uvnitř ochranné obálky.

2.    Nejaderné materiály určené pro jaderné reaktory

2.1.    Těžký vodík a těžká voda

Deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a jiné sloučeniny deuteria, jejichž poměr atomů deuteria k atomům vodíku převyšuje 1:5 000 , určené pro použití v jaderném reaktoru definovaném v bodě 1.1 výše, v množství přesahujícím 200 kg atomů deuteria pro kteroukoli zemi příjemce za jakékoli období dvanácti měsíců.

2.2.    Grafit pro jaderné aplikace

Grafit pro jaderné aplikace, o čistotě vyšší než 5 částic na milion (5 ppm), vyjádřeno borovým ekvivalentem, a o hustotě vyšší než 1,50 g/cm3 pro použití v jaderném reaktoru, jak je definovaný výše v odstavci 1.1 v množství převyšujícím 1 kilogram.

Pro účely kontroly vývozu vláda určí, zda vývoz grafitu splňujícího výše uvedené podmínky je pro použití v jaderném reaktoru.

„Borový ekvivalent“ (BE) je možné stanovit experimentálně nebo se vypočítá jako suma všech BEz pro nečistoty (s výjimkou BEuhlík, protože uhlík se nepovažuje za nečistotu,) včetně boru takto:

BEZ (ppm) = CF × koncentrace prvku Z (v ppm);

3.    Závody pro přepracování ozářených palivových článků a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravovaná pro tento účel

Při přepracování ozářeného jaderného paliva se separuje plutonium a uran od vysoce radioaktivních štěpných produktů a od dalších transuranových prvků. Této separace může být dosaženo pomocí různých technologických postupů. V průběhu let se však nejpoužívanějším a nejuznávanějším postupem stal Purex. Purex zahrnuje rozpuštění ozářeného jaderného paliva v kyselině dusičné, po kterém následuje separace uranu, plutonia a štěpných produktů pomocí extrakce rozpouštědlem za použití směsi tributylfosfátu v organickém rozpouštědle.

Jednotlivé Purexové závody používají podobné technologické procesy včetně sekání ozářených palivových článků, rozpouštění paliva, extrakci rozpouštědlem a skladování technologických roztoků. Mohou existovat také zařízení pro termickou denitraci dusičnanu uranu, pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid nebo na kov a pro úpravu kapalných odpadů štěpných produktů do takové formy, která je vhodná pro dlouhodobé skladování nebo pro uložení. Avšak specifické typy a uspořádání zařízení, ve kterých se tyto operace provádějí, se mohou v různých Purexových závodech lišit z několika důvodů, mezi něž patří druh a množství ozářeného jaderného paliva určeného pro přepracování a zamýšlené naložení s regenerovanými materiály, jakož i filosofie bezpečnosti a údržby, které jsou součástí projektu závodu.

Pod výraz „závod na přepracování ozářených palivových článků“ jsou zahrnována zařízení a komponenty, které běžně přicházejí do přímého styku s ozářeným palivem a hlavními toky jaderného materiálu a technologických roztoků štěpných produktů a přímo je řídí.

Tyto procesy, včetně kompletních systémů pro konverzi plutonia a výrobu kovového plutonia, mohou být označeny jako opatření zabraňující dosažení kritičnosti (např. pomocí úpravy geometrického uspořádání), ozáření (např. pomocí stínění) a nebezpečí toxicity (například prostřednictvím ochranného uložení).

Vývoz celého souboru hlavních položek v tomto rozmezí se uskuteční pouze v souladu s postupy stanovenými v pokynech.

Vláda si vyhrazuje právo uplatňovat postupy stanovené v pokynech i na jiné položky v rámci níže uvedeného funkčně vymezeného rozmezí.

Položky zařízení odpovídající pojmu „zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená“ pro přepracování ozářených palivových článků zahrnují:

3.1.    Stroje na sekání ozářených palivových článků

Dálkově ovládaná zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro použití ve výše uvedeném závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva, která jsou určena pro rozřezávání, sekání nebo stříhání ozářených palivových kazet, svazků nebo tyčí.

Toto zařízení rozrušuje ochranný obal paliva a připravuje tak ozářený jaderný materiál k rozpouštění. Nejčastěji jsou používány speciálně konstruované kovové nůžky, ale mohou být použita i moderní zařízení, jakými jsou např. lasery.

3.2.    Rozpouštěcí nádoby

Nádoby zabezpečené pro udržení podkritického stavu (např. nádoby o malém průměru, prstencové nebo deskové nádoby), speciálně konstruované nebo upravené pro použití ve výše uvedeném přepracovatelském závodě, které jsou určeny pro rozpouštění ozářeného jaderného paliva, schopné odolávat horkým, vysoce korozivním kapalinám a které lze dálkově plnit a obsluhovat.

Rozsekané vyhořelé palivo obvykle postupuje do rozpouštěcích nádob. V těchto nádobách zabezpečených pro udržení podkritického stavu je ozářený jaderný materiál rozpouštěn v kyselině dusičné a zbytky povlaku paliva jsou z technologického toku odstraněny.

3.3.    Rozpouštědlové extraktory a zařízení pro extrakci rozpouštědlem

Speciálně konstruované nebo upravené rozpouštědlové extraktory, jako jsou náplňové a pulsní kolony, promíchávané sedimentační nádrže nebo odstředivkové extraktory, jsou určeny pro používání v závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva. Rozpouštědlové extraktory musí být odolné vůči korozivním účinkům kyseliny dusičné. Rozpouštědlové extraktory jsou obvykle vyráběny podle extrémně přísných norem (včetně speciálního svařování, kontroly, zajištění jakosti a řízení jakosti) z nízkouhlíkatých korozivzdorných ocelí, titanu, zirkonia a jiných vysoce kvalitních materiálů.

Do rozpouštědlových extraktorů vstupuje jak roztok ozářeného paliva z rozpouštěcích nádobí, tak i organické roztoky, které separují uran, plutonium a štěpné produkty. Zařízení pro extrakci rozpouštědlem je obvykle konstruováno tak, aby splňovalo přísné provozní parametry, jako je dlouhá provozní životnost bez nároků na údržbu nebo snadná vyměnitelnost, jednoduchost provozu a ovládání a flexibilita při změnách technologických podmínek.

3.4.    Provozní a skladovací nádoby na chemikálie

V závodě na přepracování ozářeného paliva se používají speciálně konstruované nebo upravené provozní a skladovací nádoby. Tyto nádoby musí být odolné vůči korozivním účinkům kyseliny dusičné. Jsou obvykle vyráběny z takových materiálů, jako jsou nízkouhlíkaté korozivzdorné oceli, titan nebo zirkonium nebo jiné vysoce kvalitní materiály. Provozní a skladovací nádoby mohou být konstruovány pro dálkové ovládání a údržbu a mohou mít následující parametry umožňující řízení jaderné kritičnosti:

Výsledkem extrakce rozpouštědlem jsou tři hlavní toky technologických roztoků. Provozní a skladovací nádoby jsou pro další zpracování všech tří toků používány takto:

3.5.    Neutronové měřicí systémy pro řízení technologického procesu

Neutronové měřicí systémy speciálně konstruované nebo upravené pro integraci a použití se systémy řízení automatizovaných procesů v závodech na přepracování ozářených palivových článků.

Součástí těchto systémů je schopnost aktivního a pasivního měření a rozlišování toku neutronů za účelem stanovení množství a složení štěpného materiálu. Kompletní systém tvoří generátor neutronů, neutronový detektor, zesilovače a elektronika pro zpracování signálu.

Tato položka nezahrnuje nástroje na detekci a měření neutronů, které jsou určeny pro evidenci a zajišťování jaderného materiálu nebo pro jakoukoli jinou aplikaci nesouvisející s integrací a použitím se systémy řízení automatizovaných procesů v závodech na přepracování ozářených palivových článků.

4.    Závody na výrobu palivových článků jaderného reaktoru a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravovaná pro tento účel

Jaderné palivové články se vyrábějí z jednoho nebo více zdrojů nebo zvláštních štěpných materiálů uvedených v příloze tohoto dokumentu v kategorii MATERIÁLY A ZAŘÍZENÍ. Pokud jde o kysličníková paliva, tj. nejběžnější druh paliva, budou používána zařízení pro lisování pelet, sintrování, broušení a třídění. Se smíšenými kysličníkovými palivy se manipuluje v rukávových boxech (nebo obdobných způsobech uložení), dokud nejsou utěsněny uvnitř ochranného obalu. Ve všech případech je palivo hermeticky utěsněné uvnitř vhodného ochranného obalu, který slouží jako primární obal, v němž je palivo uzavřeno, aby byla při provozu reaktoru zajištěna vhodná účinnost a bezpečnost. Ve všech případech je rovněž nutná přísná kontrola procesů, postupů a zařízení podle extrémně přísných norem, aby byla zajištěna předvídatelná a bezpečná účinnost paliva.

Mezi položky zařízení odpovídající pojmu „a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená“ pro výrobu palivových článků patří zařízení, které:

Tato zařízení nebo systémy zařízení mohou zahrnovat například:

Položka 3 zpravidla zahrnuje zařízení pro a) rentgenovou kontrolu svarů koncových uzávěrů u článků (nebo tyčí); b) detekci úniku hélia z tlakových článků (nebo tyčí) a c) rastrování článků (nebo tyčí) za pomoci gama paprsků za účelem kontroly správného vložení palivových pelet.

5.    Závody na separaci izotopů přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo zvláštního štěpného materiálu a zařízení jiná než analytické přístroje, speciálně konstruovaná nebo upravená pro tento účel

Závody, zařízení a technologie pro separaci izotopů uranu v mnoha případech úzce souvisejí se závody, zařízeními a technologiemi pro separaci „jiných prvků“. V konkrétních případech se kontroly podle oddílu 5 týkají rovněž závodů a zařízení určených k separaci izotopů „jiných prvků“. Tyto kontroly závodů a zařízení pro separaci izotopů „jiných prvků“ doplňují kontroly závodů a zařízení speciálně konstruovaných nebo upravených pro zpracovávání, používání nebo výrobu zvláštního štěpného materiálu uvedeného v seznamu vybraných položek v jaderné oblasti. Tyto dodatečné kontroly podle oddílu 5 se v případě použití zahrnujících „jiné prvky“ netýkají procesu elektromagnetické separace izotopů, jímž se zabývá část 2 pokynů.

Ať již je zamýšleným použitím separace izotopů uranu nebo separace izotopů „jiných prvků“, týkají se kontroly v oddíle 5 rovněž těchto procesů: plynového odstřeďování, plynové difuze, procesu plazmové separace a aerodynamických procesů.

U některých procesů závisí vztah k separaci izotopů uranu na tom, který prvek je separován. Jedná se o tyto procesy: procesy s použitím laseru (např. izotopická separace molekul za použití laseru a laserová izotopická separace atomových par), chemická výměna a iontová výměna. Pokud jde o uplatnění kontrol podle oddílu 5 na příslušná použití zahrnující „jiné prvky“, musí tudíž dodavatelé tyto procesy zhodnotit jednotlivě.

Položky zařízení odpovídající pojmu „zařízení jiná než analytické přístroje, speciálně konstruovaná nebo upravená“ pro separaci izotopů uranu zahrnují:

5.1.    Plynové odstředivky a jejich sestavy a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro použití v plynových odstředivkách

Plynová odstředivka obvykle sestává z tenkostěnného válce nebo válců o průměru 75 mm až 650 mm umístěných ve vakuovém prostředí a točících se kolem své vertikální osy vysokou obvodovou rychlostí, řádově 300 m/s nebo větší. Aby se dosáhlo tak vysoké rychlosti, musí mít konstrukční materiály rotačních komponentů vysokou pevnost v poměru k hustotě, a aby se snížila nevyváženost chodu, musí být montážní celek rotoru, a tedy i jeho jednotlivé komponenty, vyrobeny s velmi malými tolerancemi. Na rozdíl od jiných odstředivek se plynová odstředivka pro obohacování uranu vyznačuje rotorovou komorou s rotujícím kotoučovým deflektorem nebo deflektory a stacionární sestavou trubek pro přivádění a odběr plynného UF6, opatřenou alespoň třemi oddělenými kanály, z nichž dva jsou spojeny s odběrními trubkami sahajícími od osy rotoru k obvodu rotorové komory. Ve vakuovém prostředí se rovněž nachází řada kritických položek, které se neotáčejí a které, ačkoli jsou speciálně konstruovány, není obtížné vyrobit a které ani nejsou vyráběny ze zvláštních materiálů. Nicméně zařízení na plynové odstřeďování vyžadují velký počet těchto komponentů, a tak toto množství může být důležitým vodítkem pro jejich konečné použití.

5.1.1.    Rotační komponenty

Na rotační komponenty odstředivek se používají následující materiály:

5.1.2.    Nepohyblivé komponenty

5.2.    Pomocné systémy, zařízení a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro obohacovací závody s plynovými odstředivkami

Pomocné systémy, zařízení a komponenty pro obohacovací závody s plynovými odstředivkami jsou systémy zajišťující přívod UF6 do odstředivek a spojení jednotlivých odstředivek do kaskád (nebo stupňů), což umožňuje postupný nárůst obohacení a odvádění „produktu“ a „zbytků“ UF6 z odstředivek, jakož i zařízení potřebná pro pohon odstředivek nebo pro řízení závodu.

Obvykle se UF6 odpařuje z pevné fáze ve vyhřívaných autoklávech a poté je v plynné formě rozváděn do odstředivek přes potrubí kaskádovitých kolektorů. „Produkt“ a „zbytky“ plynného UF6 proudící z odstředivek rovněž prochází přes potrubí kaskádovitých kolektorů do vymrazovacích odlučovačů pracujících při teplotě 203 K (– 70 °C), kde kondenzují a jsou pak převáděny do kontejnerů vhodných pro přepravu nebo skladování. Protože obohacovací závod sestává z mnoha tisíc odstředivek uspořádaných v kaskádách, obsahuje mnoho kilometrů potrubního systému kaskádovitých kolektorů zahrnujících tisíce svarů s mnohokrát se opakujícím uspořádáním. Zařízení, komponenty a potrubní systémy jsou vyráběny tak, aby vyhověly velmi přísným normám pro vakuum a čistotu.

Některé z níže uvedených položek buď přicházejí do přímého styku s plynným UF6 v technologickém procesu, anebo přímo řídí odstředivky a průtok plynu od odstředivky k odstředivce a z kaskády do kaskády. Materiály odolné vůči korozi UF6 zahrnují měď, slitiny mědi, korozivzdornou ocel, hliník, oxid hlinitý, slitiny hliníku, nikl nebo slitiny obsahující 60 % nebo více niklu a fluorované uhlovodíkové polymery.

5.2.1.    Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné zahrnující:

5.2.2.    Strojové potrubní systémy rozdělovačů a sběračů

Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy rozdělovačů a sběračů pro manipulaci s UF6 uvnitř odstředivkových kaskád. Potrubní síť je obvykle typu „trojitého“ sběračového systému, kde je každá odstředivka spojena s každým ze sběračů. Toto uspořádání se mnohokrát opakuje. Vše je zhotoveno z materiálů odolných vůči korozi UF6 (viz VYSVĚTLIVKA k tomuto oddílu) nebo je těmito materiály chráněno a vyrobeno tak, aby byly splněny velmi přísné normy pro vakuum a čistotu.

5.2.3    Speciální uzavírací a regulační ventily

Typické speciálně konstruované nebo upravené ventily zahrnují vlnovcové ventily, rychlouzavírací typy ventilů, rychloreakční ventily a další.

5.2.4.    Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6 včetně iontových zdrojů

Speciálně konstruované nebo upravené hmotnostní spektrometry pro kontinuální odběr vzorků z proudu plynného UF6, které mají všechny tyto vlastnosti:

5.2.5.    Měniče frekvencí

Měniče frekvencí (rovněž známé jako konvertory nebo invertory) speciálně konstruované nebo upravené pro napájení motorových statorů podle oddílu 5.1.2. písm. d) nebo části, díly a podsestavy takových měničů frekvencí, které mají všechny tyto vlastnosti:

5.3.    Speciálně konstruované nebo upravené sestavy a součásti určené k použití při obohacování plynovou difuzí

Při metodě separace izotopů plynovou difuzí tvoří hlavní technologickou sestavu speciální porézní bariéra pro plynovou difuzi, výměník tepla pro chlazení plynu (který se stlačováním ohřívá), uzavírací a regulační ventily a potrubí. Vzhledem k tomu, že technologie plynové difuze je založena na použití hexafluoridu uranu (UF6), musí být veškeré povrchy zařízení, potrubí a přístrojů (které přicházejí s plynem do kontaktu) vyrobeny z materiálů, které zůstávají při styku s UF6 stabilní. Závod na plynovou difuzi vyžaduje velký počet těchto sestav, takže množství může být důležitou indikací konečného použití.

5.3.1.    Plynové difuzní bariéry a bariérové materiály

5.3.2.    Skříně difuzorů

Speciálně konstruované nebo upravené hermeticky utěsněné nádoby vyrobené z materiálů odolných vůči UF6 nebo těmito materiály chráněné (viz VYSVĚTLIVKA k oddílu 5.4).

5.3.3.    Kompresory a plynová dmychadla

Speciálně konstruované nebo upravené kompresory nebo plynová dmychadla s minimálním sacím výkonem 1 m3/min UF6 a výtlačným tlakem až do 500 kPa, projektované pro dlouhodobou práci v prostředí UF6, jakož i jednotlivé sestavy těchto kompresorů a plynových dmychadel. Tyto kompresory a plynová dmychadla mají poměr tlaků 10:1 nebo nižší a jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči UF6 nebo jsou jimi chráněny (viz VYSVĚTLIVKA k oddílu 5.4).

5.3.4.    Těsnění hřídele

Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění s utěsněnými vstupními a výstupními přírubami, sloužící k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo plynového dmychadla s poháněcím motorem, a zajišťující tak spolehlivé utěsnění vnitřní komory kompresoru nebo plynového dmychadla, které jsou naplněny UF6, proti vniknutí vzduchu. Tato těsnění jsou obvykle projektována na rychlost průniku vyrovnávacího plynu směrem dovnitř menší než 1 000 cm3 za minutu.

5.3.5.    Výměníky tepla pro chlazení UF6

Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 (viz VYSVĚTLIVKA k oddílu 5.4) nebo takovými materiály chráněné, jež jsou projektovány pro maximální rychlost změny tlaku v důsledku úniků nižší než 10 Pa za hodinu při tlakovém rozdílu 100 kPa.

5.4.    Speciálně konstruované nebo upravené pomocné systémy, zařízení a komponenty pro použití při obohacování plynovou difuzí

Pomocné systémy, zařízení a komponenty pro obohacovací závody používající plynovou difuzi zahrnují systémy pro dávkování UF6 do separační sestavy a propojení jednotlivých sestav mezi sebou k vytvoření kaskád (stupňů), což umožňuje postupně dosáhnout vyššího obohacení a odvádět z difuzních kaskád „produkt“ a „zbytky“ UF6. Vzhledem k velké setrvačnosti procesu v difuzních kaskádách vede jakékoli přerušení jejich činnosti, a zvláště jejich odstavení, k vážným následkům. Proto mají v závodech na obohacování plynovou difuzí značný význam přísné a nepřetržité udržování vakua ve všech technologických systémech, automatická havarijní ochrana a přesná automatická regulace proudu plynu. Se zřetelem ke všem těmto důvodům je zapotřebí vybavit závod velkým počtem speciálních měřících, regulačních a řídících systémů.

Obvykle UF6 sublimuje z válců umístěných uvnitř autoklávů a poté je v plynné formě rozváděn potrubním systémem kaskádovitých kolektorů do místa vstupu. Toky „produktu“ a „zbytků“ plynného UF6 proudící z výstupních míst jsou dopravovány potrubním systémem kaskádovitých kolektorů do vymrazovacích odlučovačů nebo do kompresorových stanic, ve kterých je plynný UF6 zkapalňován před následným přesunem do vhodných kontejnerů určených pro přepravu nebo skladování. Protože obohacovací závod sestává z velkého počtu plynových difuzních montážních sestav uspořádaných do kaskád, obsahuje mnoho kilometrů potrubních systémů kaskádovitých kolektorů zahrnujících tisíce svarů s mnohokrát se opakujícím uspořádáním. Zařízení, komponenty a potrubní systémy jsou vyráběny tak, aby vyhověly velmi přísným normám pro vakuum a čistotu.

Níže uvedené položky buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu, anebo přímo regulují průtok v kaskádě. Materiály odolné vůči korozi UF6 zahrnují měď, slitiny mědi, korozivzdornou ocel, hliník, oxid hlinitý, slitiny hliníku, nikl nebo slitiny obsahující 60 % nebo více niklu a fluorované uhlovodíkové polymery.

5.4.1.    Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné zahrnující:

5.4.2.    Potrubní systémy kolektorů

Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy a systémy kolektorů pro dopravu UF6 uvnitř kaskád plynové difuze.

Tato potrubní síť je obvykle projektována se zdvojeným systémem kolektorů, kde je každá jednotka spojena s každým z kolektorů.

5.4.3.    Vakuové systémy

5.4.4.    Speciální uzavírací a regulační ventily

Speciálně konstruované nebo upravené uzavírací a regulační vlnovcové ventily vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné, s ručním nebo automatickým ovládáním, které se instalují na hlavních i pomocných systémech obohacovacích závodů založených na metodě plynové difuze.

5.5.4.    Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6 včetně iontových zdrojů

Speciálně konstruované nebo upravené hmotnostní spektrometry pro kontinuální odběr vzorků z proudu plynného UF6, které mají všechny tyto vlastnosti:

5.5.    Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a součásti určené k použití v obohacovacích závodech založených na aerodynamickém procesu

V procesu aerodynamického obohacování se směs plynného UF6 a lehkého plynu (vodík nebo helium) stlačuje a poté prochází přes separační elementy, přičemž k izotopické separaci dochází v důsledku vzniku velkých odstředivých sil v zakřivené geometrii stěn. Úspěšně vyvinuty byly dva procesy tohoto typu: proces využívající separačních trysek a proces využívající vírových trubic. Hlavními součástmi použitými v rámci separačního stupně obou těchto procesů jsou válcové nádoby, do kterých se umísťují speciální separační elementy (trysky nebo vírové trubice), plynové kompresory a výměníky tepla odvádějící kompresní teplo. Závod provádějící aerodynamické obohacování musí mít řadu těchto stupňů, takže množství může být důležitou indikací konečného použití. Jelikož aerodynamický proces používá UF6, musí být povrchy nádob veškerých zařízení, potrubí a nástrojů (které přicházejí s plynem do kontaktu) vyrobeny z materiálů, které zůstávají při kontaktu s UF6 stabilní, nebo jimi musí být chráněny.

Položky uvedené v tomto oddíle buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu, anebo přímo regulují průtok v kaskádě. Všechny povrchy, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou zcela vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněny. Pro účely oddílu týkajícího se položek aerodynamického obohacování zahrnují materiály odolné vůči korozi UF6 měď, slitiny mědi, korozivzdornou ocel, hliník, oxid hlinitý, slitiny hliníku, nikl nebo slitiny obsahující minimálně 60 % hmotnostních niklu a fluorované uhlovodíkové polymery.

5.5.1.    Separační trysky

Speciálně konstruované nebo upravené separační trysky nebo jejich sestavy. Separační trysky sestávající ze štěrbinových, zakřivených kanálů s poloměrem zakřivení menším než 1 mm, odolné vůči korozi UF6, které mají uvnitř umístěno břit rozdělující plyn proudící tryskou do dvou frakcí.

5.5.2.    Vírové trubice

Speciálně konstruované nebo upravené vírové trubice nebo jejich sestavy. Vírové trubice jsou válcovitého nebo kónického tvaru, jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněny a disponují jedním či více tangenciálními vstupními otvory. Na jednom nebo obou koncích mohou být trubice opatřeny tryskovými nástavci.

Plyn vstupuje do vírové trubice tangenciálně na jednom konci nebo přes vířící lopatky nebo přes četné tangenciální otvory po obvodu trubice.

5.5.3.    Kompresory a plynová dmychadla

Speciálně konstruované nebo upravené kompresory nebo plynová dmychadla vyrobená z materiálů odolných vůči korozi směsí UF6 a nosného plynu (vodík nebo helium) nebo takovými materiály chráněná.

5.5.4.    Těsnění hřídele

Speciálně konstruovaná nebo upravená těsnění hřídele s utěsněnými vstupními a výstupními přírubami, sloužící k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo plynového dmychadla s poháněcím motorem a zajišťující spolehlivou hermetizaci proti úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu či těsnícího plynu do vnitřní komory kompresoru nebo plynového dmychadla, která je naplněná směsí UF6 a nosného plynu.

5.5.5.    Výměníky tepla pro chlazení plynu

Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné.

5.5.6.    Pouzdra separačních elementů

Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra separačních elementů zhotovená z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněná, ve kterých jsou umístěny vírové trubice nebo separační trysky.

5.5.7.    Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné zahrnující:

5.5.8.    Potrubní systémy kolektorů

Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy kolektorů pro dopravu UF6 uvnitř aerodynamických kaskád zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné. Tato potrubní síť je obvykle projektována se zdvojeným systémem kolektorů, kde každá jednotka nebo skupina jednotek je spojena s každým z kolektorů.

5.5.9.    Vakuové systémy a vakuové vývěvy

5.5.10.    Speciální uzavírací a regulační ventily

Speciálně konstruované nebo upravené uzavírací a regulační vlnovcové ventily vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné, s ručním nebo automatickým ovládáním, o průměru 40 nebo větším, které se instalují na hlavních i pomocných systémech obohacovacích závodů založených na aerodynamickém procesu.

5.5.11.    Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6 včetně iontových zdrojů

Speciálně konstruované nebo upravené hmotnostní spektrometry pro kontinuální odběr vzorků z proudu plynného UF6, které mají všechny tyto vlastnosti:

5.5.12.    Systémy pro separaci UF6 a nosného plynu

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy pro separaci UF6 a nosného plynu (vodík nebo helium).

Tyto systémy jsou projektovány za účelem snížení obsahu UF6 v nosném plynu do hodnoty 1 ppm nebo nižší a mohou obsahovat mimo jiné následující zařízení:

5.6.    Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty používané v obohacovacích závodech založených na chemické nebo iontové výměně

Malý rozdíl hmotností izotopů uranu vyvolává malé změny v rovnováhách chemických reakcí, které mohou být využity jako základ procesů separace izotopů. Úspěšně byly vyvinuty dva procesy: chemická výměna kapalina–kapalina a iontová výměna pevná fáze – kapalina.

V procesu chemické výměny kapalina–kapalina dochází k protiproudému kontaktu dvou nemísitelných kapalných fází (vodní a organické) s výsledným kaskádovým efektem několika tisíc separačních stupňů. Vodní fázi tvoří roztok chloridu uranu v kyselině chlorovodíkové; organickou fázi tvoří extraktant obsahující chlorid uranu v organickém rozpouštědle. Extraktory používané v separačních kaskádách mohou být výměnné kolony typu kapalina–kapalina (např. pulsní kolony se síťovými etážemi) nebo kapalinové odstředivkové extraktory. Pro splnění požadavků na zpětný tok (reflux) je na obou koncích separační kaskády nutná chemická konverze (oxidace a redukce). Hlavním problémem konstrukce je vyloučení kontaminace technologických toků určitými kovovými ionty. Proto se používají kolony a potrubí vyrobené z plastů, povlakované plasty (včetně flurovaných polymerů) anebo skleněné nebo sklem chráněné.

V procesu iontové výměny mezi pevnou a kapalnou fází se dosahuje obohacení adsorbcí/desorpcí uranu na speciálních, velmi rychle působících pryskyřicích nebo adsorbentech, které zajišťují výměnu iontů. Roztok uranu v kyselině chlorovodíkové a jiných chemických činitelích prochází přes válcové obohacovací kolony s náplněmi adsorbentu. Aby bylo možné zajistit odvádění uranu z adsorbentu, jeho návrat zpět do toku kapaliny a shromažďování „produktu“ a „zbytků“, je pro kontinuální proces nezbytný refluxní systém. Patřičného účinku se dosahuje použitím vhodných redukčně-oxidačních chemických činitelů, které se plně regenerují v oddělených vnějších okruzích a které mohou být částečně regenerovány uvnitř vlastních separačních kolon. Přítomnost horkých koncentrovaných roztoků kyseliny chlorovodíkové v technologickém procesu vyžaduje, aby zařízení bylo vyrobeno ze speciálních korozivzdorných materiálů nebo jimi bylo chráněno.

5.6.1.    Kapalinové výměníkové kolony (chemická výměna)

Protiproudé kapalinové kolony s mechanickým pohonem, speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu procesem chemické výměny. Pro zajištění odolnosti vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové jsou tyto kolony a jejich vestavby obvykle vyrobeny z vhodných plastů (jako fluorované uhlovodíkové polymery) nebo skla nebo jsou jimi chráněny. Projektovaná zádrž kolon činí obvykle 30 sekund nebo méně.

5.6.2.    Kapalinové odstředivkové extraktory (chemická výměna)

Speciálně konstruované nebo upravené kapalinové odstředivkové extraktory pro obohacování uranu při použití procesu chemické výměny. Takové extraktory využívají rotaci k dosažení disperze organického a vodního toku a následně odstředivé síly k separaci těchto fází. Pro zajištění odolnosti vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové jsou extraktory obvykle vyrobeny z vhodných plastů (jako fluorované uhlovodíkové polymery) nebo skla nebo jsou jimi chráněny. Projektovaná zádrž v odstředivkových extraktorech činí obvykle 30 sekund nebo méně.

5.6.3.    Systémy a zařízení k redukci uranu (chemická výměna)

5.6.4.    Systémy pro přípravu napájecích roztoků (chemická výměna)

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro přípravu napájecích roztoků vysoce čistého chloridu uranu pro obohacovací závody založené na chemické výměně.

Tyto systémy obsahují zařízení pro čištění postupem rozpouštění, extrakce z roztoku nebo zařízení pro čištění na bázi iontové výměny a elektrolytickými články pro redukci U6+ nebo U4+ na U3+. Tyto systémy produkují roztoky chloridu uranu obsahující pouze malé množství kovových nečistot, řádově v jednotkách ppm, přičemž se jedná o kovy jako chrom, železo, vanad, molybden a jiné dvojmocné nebo vícevalenční kationty. Konstrukčními materiály částí systému zpracovávajícího vysoce čistý U3+ jsou sklo, fluorované uhlovodíkové polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon nebo jimi povlakované materiály a grafit impregnovaný pryskyřicí.

5.6.5.    Systémy oxidace uranu (chemická výměna)

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro oxidaci U3+ na U4+ před zpětným přiváděním uranu do separační kaskády v obohacovacím procesu založeném na chemické výměně.

Tyto systémy mohou zahrnovat zařízení jako:

5.6.6.    Rychle reagující iontoměniče na bázi pryskyřic/adsorbentů (iontová výměna)

Speciálně konstruované nebo upravené iontoměniče na bázi pryskyřic nebo adsorbentů s rychlou kinetikou výměny pro obohacování uranu založené na procesu iontové výměny, včetně porézních makro-síťovaných pryskyřic nebo nosičů se strukturou tenkých vrstev, ve kterých jsou aktivní skupiny účastnící se chemické výměny soustředěny pouze na povrchu neaktivního porézního nosiče a na dalších kompozitních materiálech vhodného tvaru včetně částic nebo vláken. Tyto iontoměniče na bázi pryskyřic/adsorbentů mají průměr 0,2 mm nebo méně a musí být chemicky odolné vůči koncentrovaným roztokům kyseliny chlorovodíkové a musí mít dostatečnou pevnost, která zabrání jejich opotřebení a degradaci ve výměníkových kolonách. Tyto pryskyřice/adsorbenty jsou speciálně navrženy tak, aby dosahovaly velmi rychlé kinetiky výměny izotopů uranu (poločas výměny je menší než 10 sekund) a mohou být provozovány při teplotách v rozmezí 373 K (100 °C) až 473 K (200 °C).

5.6.7.    Kolony pro iontovou výměnu (iontová výměna)

Válcové kolony o průměru větším než 1 000 mm pro uložení náplně iontoměničů na bázi pryskyřic/adsorbentů, speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu založené na procesu iontové výměny. Tyto kolony jsou zhotoveny z materiálů (například titan, fluorouhlíkové plasty) odolných vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové nebo jsou jimi chráněny a jsou schopny pracovat při teplotách v rozmezí 373 K (100 °C) až 473 K (200 °C) a tlaku vyšším než 0,7 MPa.

5.6.8.    Refluxní systémy iontové výměny (iontová výměna)

V procesu obohacování iontovou výměnou může být jako redukující kationt použit například trojmocný titan (Ti+3). V tomto případě by redukční systém redukoval Ti+4, a tak regeneroval Ti+3.

V tomto procesu může být jako oxidant použito trojmocné železo (Fe+3). V tomto případě by oxidační systém oxidoval Fe+2, a tak regeneroval Fe+3.

5.7.    Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a součásti určené k použití v závodech na laserové obohacování

Stávající systémy pro obohacovací procesy používající lasery lze rozdělit do dvou kategorií: systémy, v nichž jsou procesním médiem atomové uranové páry, a systémy, v nichž jsou procesním médiem páry určité sloučeniny uranu, v některých případech s příměsí jiného plynu nebo plynů. Do společné nomenklatury pro tyto procesy patří:

Systémy, zařízení a součásti pro závody na laserové obohacování zahrnují: a) zařízení pro dodávání par kovového uranu (pro selektivní foto-ionizaci) nebo par uranové sloučeniny (pro selektivní foto-disociaci nebo selektivní excitaci/aktivaci); b) sběrné zařízení pro obohacený nebo ochuzený kovový uran jako „produkt“ a „zbytky“ první kategorie a sběrné zařízení pro sloučeniny obohaceného nebo ochuzeného uranu jako „produkt“ a „zbytky“ druhé kategorie; c) technologické laserové systémy pro selektivní excitaci atomů nebo molekul obsahujících uran 235 a d) zařízení pro přípravu vstupujícího materiálu a konverzi produktu. Složitost spektroskopie atomů nebo sloučenin uranu si může vyžádat začlenění kterékoliv z dostupných laserových a laserových optických technologií.

Mnohé položky uvedené v tomto oddíle přicházejí do bezprostředního kontaktu s plynným nebo kapalným kovovým uranem nebo s technologickým plynem sestávajícím z UF6 nebo směsi UF6 s jiným plynem. Všechny povrchy, které přicházejí do bezprostředního kontaktu s uranem nebo UF6, jsou vyrobeny z korozivzdorných materiálů nebo jsou jimi chráněny. Pro účely oddílu týkajícího se položek pro laserové obohacování zahrnují materiály odolné vůči korozi parami nebo taveninou kovového uranu nebo slitinami uranu grafit povlečený oxidem yttritým nebo tantal a materiály odolné vůči UF6 zahrnují měď, slitiny mědi, korozivzdornou ocel, hliník, oxid hlinitý, slitiny hliníku, nikl nebo slitiny obsahující 60 % hmotnostních nebo více niklu a fluorované uhlovodíkové polymery.

5.7.1.    Systémy odpařování uranu (proces separace na bázi atomových par)

Speciálně konstruované nebo upravené systémy odpařování kovového uranu pro použití při laserovém obohacování.

Tyto systémy, jejichž součástí mohou být elektronová děla, jsou konstruované tak, aby na cíli dosahovaly dostatečného užitečného výkonu (1 kW nebo více) pro výrobu par kovového uranu s rychlostí potřebnou pro funkci laserového obohacování.

5.7.2.    Systémy a součásti pro manipulaci s kapalným kovovým uranem nebo jeho parami (proces separace na bázi atomových par)

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro manipulaci s roztaveným uranem, roztavenými uranovými slitinami nebo parami kovového uranu, pro použití při laserovém obohacování, nebo pro ně speciálně konstruované nebo upravené součásti.

Systémy pro manipulaci s kapalným kovovým uranem mohou sestávat z kelímků a zařízení na chlazení kelímků. Kelímky a jiné části tohoto systému, které přicházejí do kontaktu s roztaveným uranem, roztavenými uranovými slitinami nebo parami kovového uranu, jsou vyrobeny z vhodných korozivzdorných a žáruvzdorných materiálů nebo jsou jimi chráněny. Vhodné materiály zahrnují tantal, grafit povlečený oxidem yttritým, grafit povlečený jinými oxidy vzácných zemin (viz INFCIRC/254/část 2 – (v platném znění)) nebo jejich směsi.

5.7.3.    Systémy sběračů „produktu“ a „zbytků“ kovového uranu (proces separace na bázi atomových par)

Speciálně konstruované nebo upravené systémy sběračů „produktu“ a „zbytků“ pro kovový uran v kapalné nebo pevné formě.

Součásti těchto systémů jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů odolných vůči korozi parami nebo taveninou kovového uranu (například grafit povlečený oxidem yttritým nebo tantal) nebo jsou jimi chráněny. Mohou zahrnovat potrubí, ventily, fitinky, „žlábky“, průchodky, výměníky tepla a sběrné deskové elektrody pro magnetickou, elektrostatickou nebo jinou separační metodu.

5.7.4.    Skříně separačních jednotek (proces separace na bázi atomových par)

Speciálně konstruované nebo upravené válcové nebo hranolové nádoby pro uložení zdroje par kovového uranu, elektronového děla a sběračů „produktu“ a „zbytků“.

Tyto skříně mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny a vody, oken pro laserové paprsky, připojení vakuové vývěvy a čidel systému diagnostiky a monitorování. Jsou opatřeny prostředky pro jejich otevírání a uzavírání umožňujícími obnovu vnitřních součástí.

5.7.5.    Nadzvukové expanzní trysky (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené nadzvukové expanzní trysky pro ochlazení směsi nosného plynu a UF6 na 150 K (– 123 °C) nebo méně, vyrobené z materiálů odolných vůči UF6.

5.7.6.    Sběrače „produktu“ a „zbytků“ (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené součásti nebo zařízení pro sběr uranového materiálu nebo zbytků uranového materiálu po osvětlení laserovým světlem.

V jednom příkladu izotopické separace molekul za použití laseru slouží sběrače produktu ke sběru pevného produktu – pentafluoridu obohaceného uranu (UF5). Sběrače produktu mohou sestávat z filtru, sběračů nárazového nebo cyklónového typu nebo jejich kombinací a musí být odolné vůči korozívnímu působení prostředí UF5/UF6.

5.7.7.    Kompresory pro UF6/nosný plyn (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené kompresory pro směsi UF6 a nosného plynu projektované pro dlouhodobý provoz v prostředí UF6. Součásti těchto kompresorů, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6.

5.7.8.    Těsnění hřídele (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruovaná nebo upravená těsnění hřídele s utěsněnými vstupními a výstupními přírubami, sloužící k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru s poháněcím motorem a zajišťující spolehlivou hermetizaci proti úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu či těsnícího plynu do vnitřní komory kompresoru, která je naplněná směsí UF6 a nosného plynu.

5.7.9.    Systémy fluorace (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro fluoraci UF5(v pevné fázi) na UF6(plyn).

Tyto systémy jsou konstruovány pro fluoraci shromážděného práškového UF5 na UF6, který se následně shromažďuje v kontejnerech produktu nebo bezprostředně napájí za účelem dodatečného obohacení. V jednom z možných postupů se reakce fluorace může uskutečňovat v rámci systému separace izotopů a UF6 se odebírá bezprostředně ze sběračů „produktu“. V jiném z postupů se práškový UF5 může odebírat nebo převádět ze sběračů „produktu“ do vhodné reakční nádoby na fluoraci (například reaktor s fluidní vrstvou, šnekový reaktor nebo spalovací věžový reaktor). V obou případech se dále používá zařízení pro skladování a přepravu fluoru (nebo jiného vhodného fluoračního činidla) a zařízení pro sběr a přepravu UF6.

5.7.10.    Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6, včetně iontových zdrojů (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené hmotnostní spektrometry pro kontinuální odběr vzorků z proudu plynného UF6, které mají všechny tyto vlastnosti:

5.7.11.    Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné zahrnující:

5.7.12.    Systémy pro separaci UF6 a nosného plynu (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy pro separaci UF6 a nosného plynu.

Tyto systémy mohou zahrnovat zařízení jako:

Nosným plynem může být dusík, argon nebo jiný plyn.

5.7.13.    Laserové systémy

Lasery nebo laserové systémy speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu.

Lasery a laserové součásti důležité v procesech laserového obohacování zahrnují systémy a součásti uvedené v INFCIRC/254/část 2 – (v platném znění). Laserový systém obvykle zahrnuje optické i elektronické součásti pro řízení laserového paprsku (nebo paprsků) a přenos do komory pro izotopickou separaci. Laserový systém pro proces separace na bázi atomových par obvykle zahrnuje laditelné lasery na bázi barviva, jimž poskytuje energii jiný druh laseru (např. lasery na bázi par mědi nebo některé polovodičové lasery). Laserový systém pro metody na molekulární bázi může sestávat z laserů na bázi CO2 nebo excimérových laserů a optické víceprůchodové kyvety. Lasery nebo laserové systémy pro obě metody vyžadují stabilizátor frekvenčního spektra pro provoz po prodlouženou dobu.

5.8.    Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a součásti určené k použití v závodech na obohacování plazmovou separací

V procesu plazmové separace prochází plazma uranových iontů elektrickým polem nastaveným na rezonanční kmitočet iontů 235U, které proto preferenčně absorbují energii a zvětšují průměr svých spirálových orbit. Ionty s trajektorií většího průměru jsou zachycovány a tvoří produkt obohacený 235U. Plazma, kterou tvoří ionizované páry uranu, se nachází ve vakuové komoře se silným magnetickým polem vytvořeným supravodivým magnetem. Hlavní technologické systémy tohoto procesu zahrnují systém generace uranové plazmy, separační modul se supravodivým magnetem (viz INFCIRC/254/část 2 – (v platném znění)) a systémy odvádění a sběru kovu ve formě „produktu“ a „zbytků“.

5.8.1.    Mikrovlnné zdroje energie a antény

Speciálně konstruované nebo upravené mikrovlnné zdroje energie a antény k produkci nebo urychlování iontů, mající tyto vlastnosti: frekvence větší než 30 GHz a průměrný výstupní výkon k produkci iontů větší než 50kW.

5.8.2.    Iontové budicí cívky

Speciálně konstruované nebo upravené vysokofrekvenční iontové budicí cívky pro frekvence vyšší než 100 kHz schopné pracovat s průměrným výkonem vyšším než 40 kW.

5.8.3.    Systémy pro tvorbu uranového plazmatu

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro tvorbu uranového plazmatu určeného k použití v závodech na plazmovou separaci.

5.9.    Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a součásti určené k použití v závodech na elektromagnetické obohacování

V elektromagnetickém procesu jsou ionty kovového uranu získané ionizací vstupní suroviny – soli (obvykle UCl4) urychlovány a procházejí magnetickým polem, které působí tak, že ionty různých izotopů sledují různé trajektorie. Mezi hlavní součásti elektromagnetických izotopových separátorů patří: magnetické pole pro vychýlení paprsku iontů/separaci izotopů, iontový zdroj se svým urychlovacím systémem a sběrný systém pro oddělené ionty. Pomocné systémy tohoto procesu zahrnují systém elektrického napájení magnetu, vysokonapěťový napájecí systém iontového zdroje, vakuový systém a extenzívní chemické manipulační systémy pro regeneraci produktu a čištění/recyklování součástí.

5.9.1.    Elektromagnetické izotopové separátory

Elektromagnetické izotopové separátory speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu a zařízení a součásti určené k tomuto účelu, zahrnující:

5.9.2.    Vysokonapěťové napáječe

Speciálně konstruované nebo upravené vysokonapěťové napáječe pro iontové zdroje se všemi těmito vlastnostmi: schopnost nepřetržitého provozu, výstupní napětí 20 000 V nebo vyšší, výstupní proud 1 A nebo větší a napěťová stabilita lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin.

5.9.3.    Zdroje pro napájení magnetů

Speciálně konstruované nebo upravené zdroje stejnosměrného proudu s vysokým výkonem pro napájení magnetů, mající všechny tyto vlastnosti: schopnost nepřetržitě produkovat výstupní proud nejméně 500 A s napětím 100 V nebo větším a proudová nebo napěťová stabilita lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin.

6.    Zařízení pro výrobu nebo koncentrování těžké vody, deuteria nebo sloučenin deuteria a speciálně pro ně konstruovaná nebo připravovaná zařízení

Těžká voda může být vyráběna různými postupy. Dva postupy však prokázaly svou komerční životaschopnost. První je založen na výměnném procesu voda – sirovodík (GS proces) a druhý na výměnném procesu čpavek – vodík.

GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater. Deuterium přechází do vody v nízkých teplotách a do sirovodíku při vysokých. Plyn nebo voda obohacené deuteriem jsou odváděny z prvního stupně kolon do kontaktu horké a studené sekce a tento proces se opakuje i v kolonách následujících stupňů. Produkt z posledního stupně, voda obohacená deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravován do destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, tj. 99,75 % oxid deuteria.

Pomocí procesu výměny mezi čpavkem a vodíkem lze extrahovat deuterium ze syntézního plynu při jeho kontaktu s kapalným čpavkem za přítomnosti katalyzátoru. Syntézní plyn je přiváděn do výměnných kolon a do konvertoru čpavku. V kolonách plyn proudí ode dna k horní části, zatímco kapalný čpavek stéká shora dolů. Deuterium přechází z vodíku obsaženého v syntézním plynu do čpavku, kde se koncentruje. Čpavek se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, zatímco plyn proudí do horní části konvertoru čpavku. Další obohacování probíhá v následujících stupních a těžká voda vhodná pro použití v jaderném reaktoru se vyrábí v konečné fázi destilací. Výchozí syntézní plyn může být poskytován závodem na výrobu čpavku, který může být postaven jako součást závodu na výrobu těžké vody využívající výměny čpavek – vodík. Zdrojem pro získání deuteria při výměnném procesu čpavek – vodík může být rovněž obyčejná voda.

Mnohá klíčová zařízení pro závody na výrobu těžké vody využívající procesu GS nebo procesu výměny mezi čpavkem a vodíkem jsou stejná jako v některých provozech chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. To platí především pro malé závody využívající GS proces. Nicméně jen málo položek bývá „běžně dostupných ke koupi“. GS proces i výměnný proces čpavek – vodík vyžadují manipulaci s velkým množstvím hořlavých, korozívních a toxických kapalin při zvýšených tlacích. V souvislosti s tím je vyžadován velmi pečlivý výběr a specifikace materiálů při stanovení projekčních a provozních norem pro závody a zařízení, využívající výše uvedené procesy, s cílem zajištění jejich dlouhodobé životnosti, vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Volba velikosti závodu závisí především na ekonomické stránce a potřebách. Většina položek by tedy byla upravována podle požadavků zákazníka.

Závěrem je třeba poznamenat, že v obou výměnných procesech (proces GS a proces založený na výměnné reakci čpavek – vodík) mohou být části zařízení, které nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo připravovány pro výrobu těžké vody, smontovány do systémů, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Příkladem takových systémů je výroba katalyzátoru používaného ve výměnném procesu čpavek – vodík a destilace vody používaná ke konečnému koncentrování těžké vody do úrovně reaktorové kvality.

Zařízení, která jsou speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro výrobu těžké vody, využívající buď výměnný proces voda – sirovodík nebo čpavek – voda zahrnují následující:

6.1.    Patrové výměnné kolony voda – sirovodík

Výměnné kolony o průměru nejméně 1,5 m, schopné provozu při tlaku 2 MPa (300 psi) nebo vyšším, speciálně konstruované nebo připravované pro výrobu těžké vody procesem výměny voda – sirovodík.

6.2.    Dmychadla a kompresory

Jednostupňová nízkotlaká odstředivková dmychadla nebo kompresory (tj. 0,2 MPa nebo 30 psi) pro cirkulaci sirovodíkového plynu (tj. plynu obsahujícího více než 70 % H2S), speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro výrobu těžké vody procesem výměny voda – sirovodík. Tato dmychadla nebo kompresory mají minimální výkon 56 m3/s (120 000 SCFM), pracují při sacím tlaku 1,8 MPa (260 psi) a více a jsou opatřena těsněním vhodným pro práci v prostředí vlhkého H2S.

6.3.    Vysokotlaké výměnné kolony čpavek – vodík

Vysokotlaké výměnné kolony čpavek – vodík o výšce 35 m (114,3′) nebo větší a průměru od 1,5 m (4,9′) do 2,5 m (8,2′), schopné provozu při tlaku větším než 15 MPa (2 225 psi), speciálně konstruované nebo připravované pro výrobu těžké vody procesem výměny čpavek – vodík. Tyto kolony mají v axiálním směru alespoň jeden přírubový otvor o stejném průměru jako vnitřní válcová část, přes který může být vkládáno nebo vyjímáno vnitřní zařízení kolony.

6.4.    Vnitřní vestavby kolon a stupňovitá čerpadla

Vnitřní vestavby a stupňovitá čerpadla kolon speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro kolony na výrobu těžké vody procesem výměny čpavek – vodík. Vnitřní vestavby kolon tvoří speciálně konstruovaná patra reaktorů, která zajišťují co nejlepší kontakt mezi plynem a kapalinou. Patrová čerpadla jsou speciálně konstruovaná ponorná čerpadla určená pro cirkulaci kapalného čpavku uvnitř kontaktního patra a pro dopravu čpavku do pater kolon.

6.5.    Čpavková štěpící zařízení

Čpavková štěpící zařízení konstruovaná pro tlak 3 MPa (450 psi) nebo vyšší, speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro výrobu těžké vody procesem výměny čpavek – vodík.

6.6.    Infračervené absorpční analyzátory

Infračervené absorpční analyzátory schopné kontinuálně analyzovat poměr vodíku k deuteriu při koncentracích deuteria 90 % nebo vyšších.

6.7.    Katalytické hořáky

Katalytické hořáky pro konverzi obohaceného plynného deuteria na těžkou vodu, speciálně konstruované nebo připravované pro výrobu těžké vody procesem výměny čpavek – vodík.

6.8.    Kompletní systémy nebo kolony pro koncentrování těžké vody

Kompletní systémy nebo kolony pro koncentrování těžké vody, speciálně konstruované nebo připravované pro dosahování koncentrací deuteria potřebných pro použití v reaktoru.

Tyto systémy, které obvykle využívají destilaci vody pro oddělování těžké vody od lehké vody, jsou speciálně konstruované nebo připravované k výrobě těžké vody reaktorové kvality (tj. obvykle 99,75 % oxid deuteria) z náplně těžké vody nižší koncentrace.

6.9.    Konvertory pro syntézu čpavku nebo jednotky pro syntézu

Konvertory pro syntézu čpavku nebo jednotky pro syntézu, speciálně konstruované nebo připravované pro výrobu těžké vody procesem výměny čpavek – vodík.

Tyto konvertory nebo jednotky odebírají syntézní plyn (dusík a vodík) z vysokotlaké výměnné kolony (nebo kolon) čpavek – vodík a vrací syntetizovaný čpavek do výměnné kolony (nebo kolon).

7.    Závody na konverzi uranu a plutonia pro použití při výrobě palivových článků a separaci izotopů uranu ve smyslu oddílu 4, respektive oddílu 5 výše a zařízení zvláště speciálně konstruované nebo připravované pro tento účel

Vývoz celého souboru položek v tomto rozmezí se uskuteční pouze v souladu s postupy stanovenými v pokynech. Všechny závody, systémy a zařízení speciálně konstruované nebo připravované v tomto rozmezí lze použít ke zpracovávání, výrobě nebo využívání zvláštního štěpného materiálu.

7.1.    Závody na konverzi uranu a speciálně pro ně konstruovaná nebo připravovaná zařízení

Závody a systémy na konverzi uranu mohou provádět jednu nebo více transformací uranu z jedné jeho chemické formy do jiné, k nimž patří: konverze koncentrátu uranové rudy na UO3, konverze UO3 na UO2, konverze oxidů uranu na UF4, UF6 nebo UCl4, konverze UF4 na UF6, konverze UF6 na UF4, konverze UF4 na kovový uran a konverze fluoridů uranu na UO2. Mnohé klíčové položky zařízení závodů na konverzi uranu se shodují se zařízením pro jiné oblasti chemického průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat: pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina–kapalina. Avšak jen málo z těchto položek je „běžně dostupných“, většina z nich bývá upravena podle požadavků a specifikací zákazníka. V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky spojené s korozními vlastnostmi některých používaných chemických látek (HF, F2, ClF3 a fluoridy uranu), jakož i zájmy související s jadernou kritičností. Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze uranu jsou používána speciálně konstruovaná nebo připravovaná zařízení, která mohou být smontována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo připravovány pro konverzi uranu.

7.1.1.    Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi koncentrátu uranové rudy na UO3

Konverze koncentrátu uranové rudy na UO3 může být prováděna rozpuštěním rudy v kyselině dusičné a extrahováním čistého uranyl nitrátu za použití takového rozpouštědla, jako je tributylfosfát. Uranyl nitrát je dále konvertován na UO3, buď pomocí koncentrace a denitrifikace, anebo neutralizace plynným čpavkem za vzniku diuranátu amonného, který je následně filtrován, sušen a žíhán.

7.1.2.    Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UO3 na UF6

Konverze UO3 na UF6 může být prováděna přímou fluorací. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluoru nebo trifluoridu chloru.

7.1.3.    Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UO3 na UO2

Konverze UO3 na UO2 může být prováděna redukcí UO3 krakovaným plynným čpavkem nebo vodíkem.

7.1.4    Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UO2 na UF4

Konverze UO2 na UF4 může být prováděna na základě reakce UO2 s plynným fluorovodíkem (HF) při teplotách 300–500 °C.

7.1.5.    Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UF4 na UF6

Konverze UF4 na UF6 je prováděna exotermickou reakcí s fluorem ve věžových reaktorech. UF6 je kondenzován z horkých výtokových plynů při průchodu přes studenou jímku ochlazenou na – 10 °C. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluoru.

7.1.6.    Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UF4 na kovový uran

Konverze UF4 na kovový uran je prováděna redukcí hořčíkem (velké dávky) nebo vápníkem (malé dávky). Tato reakce probíhá při teplotách nad bodem tavení uranu (1 130 °C).

7.1.7.    Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UF6 na UO2

Konverze UF6 na UO2 může být prováděna jedním ze tří procesů. V prvním je UF6 redukován a hydrolyzován na UO2 za použití vodíku a páry. Ve druhém procesu je UF6 hydrolyzován rozpuštěním ve vodě, přidáním čpavku je vysrážen diuranát amonný, který je následně redukován na UO2 vodíkem při teplotě 820 °C. Ve třetím procesu reagují plynný UF6, CO2 a NH3 ve vodě a vysráží se uhličitan amonno-uranyl. Při reakci uhličitanu amonno-uranylu s párou a vodíkem při teplotě 500–600 °C vzniká UO2.

Konverze UF6 na UO2 je často prováděna jako první stupeň v provozních celcích na výrobu paliva.

7.1.8.    Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UF6 na UF4

Konverze UF6 na UF4 je prováděna redukcí vodíkem.

7.1.9.    Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UO2 na UCl4

Konverze UO2 na UCl4 může být prováděna jedním ze dvou procesů. V prvním dochází k reakci UO2 s tetrachlormethanem (CCl4) při teplotě přibližně 400 °C. Ve druhém procesu dochází k reakci UO2 při teplotě přibližně 700 °C za přítomnosti sazí (CAS 1333-86-4), oxidu uhelnatého a chloru a ke vzniku UCl4.

7.2.    Závody na konverzi plutonia a zařízení speciálně pro něj konstruovaná nebo připravovaná

Závody a systémy na konverzi plutonia mohou provádět jednu nebo více transformací plutonia z jedné jeho chemické formy do jiné, k nimž patří: konverze dusičnanu plutonia na oxid plutoničitý, konverze PuO2 na PuF4 a konverze PuF4 na kovové plutonium. Závody na konverzi plutonia jsou obvykle spojeny se zařízeními na přepracování, mohou však být spojeny i se zařízeními na výrobu plutoniového paliva. Mnohé klíčové položky zařízení provozních celků pro konverzi plutonia se shodují se zařízením pro jiné oblasti chemického průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat: pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina–kapalina. Mohou být rovněž vyžadovány horké komory, rukávové boxy a dálkově ovládané manipulátory. Avšak jen málo z těchto položek je „běžně dostupných“, většina z nich bývá upravena podle požadavků a specifikací zákazníka. Při návrhu je nezbytné věnovat mimořádnou pozornost zvláštním radiologickým rizikům a rizikům toxicity a kritičnosti spojeným s plutoniem. V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky spojené s korozními vlastnostmi používaných chemických látek (například HF). Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze plutonia jsou používána speciálně konstruovaná nebo připravovaná zařízení, která mohou být smontována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo připravovány pro konverzi plutonia.

7.2.1.    Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid

Tento proces zahrnuje následující hlavní úkony: dávkování, skladování a kalibraci, srážení a oddělení pevné a kapalné fáze, žíhání, manipulaci s produktem, větrání, hospodaření s odpady a řízení technologického procesu. Technologické systémy jsou zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly rizika toxicity. Ve většině přepracovatelských závodů je tímto procesem konverze dusičnanu plutonia na oxid plutoničitý. Další procesy zahrnují srážení plutonium-oxalátu nebo peroxidu plutonia.

7.2.2.    Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro výrobu kovového plutonia

Tento proces zpravidla zahrnuje fluoraci oxidu plutoničitého, obvykle pomocí vysoce korozívního fluorovodíku, jejímž produktem je fluorid plutoničitý, který je následně redukován vysoce čistým vápníkem na kovové plutonium a strusku obsahující fluorid vápenatý. Tento proces zahrnuje následující hlavní úkony: fluoraci (například za použití zařízení vyrobeného z drahých kovů nebo jimi obloženého), redukci kovem (například za použití keramických kelímků), regeneraci strusky, manipulaci s produktem, větrání, hospodaření s odpady a řízení technologického procesu. Technologické systémy jsou zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly rizika toxicity. Další procesy zahrnují fluoraci plutonium-oxalátu nebo peroxidu plutonia s následnou redukcí na kovové plutonium.

PŘÍLOHA C

KRITÉRIA PRO ÚROVNĚ FYZICKÉ OCHRANY

Skupina jaderných dodavatelů část II

SEZNAM ZAŘÍZENÍ, MATERIÁLU, SOFTWARU A SOUVISEJÍCÍ TECHNOLOGIE DVOJÍHO POUŽITÍ V JADERNÉ OBLASTI

V této příloze jsou používány následující běžně užívané zkratky (a jejich předpony udávající násobky jednotek):

OBECNÁ POZNÁMKA

Následující odstavce se vztahují na Seznam zařízení, materiálu, softwaru a souvisejících technologií dvojího použití, které mají vztah k jaderné oblasti.

KONTROLY TECHNOLOGIE

Převod „technologie“ je kontrolován v souladu s pokyny a jak je uvedeno v každém oddíle přílohy. „Technologie“, která je přímo spojena s jakoukoli položkou v příloze, bude podléhat stejně přísnému dohledu a kontrole jako položka samotná, a to v rozsahu povoleném vnitrostátním právem.

Schválení jakékoliv položky přílohy k vývozu opravňuje rovněž k vývozu minimální „technologie“, která je nezbytná pro instalaci, provoz, údržbu a opravy položky témuž konečnému uživateli.

OBECNÁ POZNÁMKA K SOFTWARU

Převod „softwaru“ je kontrolován v souladu s pokyny a jak je uvedeno v příloze.

DEFINICE

„Přesnost“ — obvykle se měří ve formě nepřesnosti – je definována jako maximální kladná nebo záporná odchylka udávané hodnoty od přijaté normy nebo skutečné hodnoty měřené veličiny.

„Odchylka úhlové polohy“ — maximální rozdíl mezi úhlovou polohou a skutečnou, velmi přesně změřenou úhlovou polohou poté, co byl obrobek upnutý na stole vysunut ze své výchozí polohy.

„Základní vědecký výzkum“ — experimentální nebo teoretická práce vynakládaná především za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není zaměřena v prvé řadě na specifický praktický záměr nebo cíl.

„Interpolace tvaru“ — dva nebo více „číslicově řízených“ pohybů pracujících v souladu s instrukcemi, které specifikují další požadovanou polohu a požadované rychlosti posuvu do této polohy. Tyto rychlosti posuvu se mění ve vzájemném vztahu tak, že se vytváří požadovaný obrys. (viz ISO/DIS 2806-1980 v platném znění).

„Vývoj“ —

je spojen se všemi etapami předcházejícími „výrobě“, jako jsou:

„Vláknité materiály“ —

souvislá „elementární vlákna“, „příze“, „přásty“, „kabílky“ nebo „pásky“.

Pozn.:

„Vlákno“ — viz „Vláknité materiály“

„Veřejně dostupné“ — „Veřejně dostupné“ – „technologie“ nebo „software“, které jsou zpřístupněny bez omezení k dalšímu šíření. (Omezení autorskými právy nebrání tomu, aby „technologie“ nebo „software“ byly označovány jako „veřejně dostupné“.)

„Linearita“ — (obvykle měřená jako nelinearita): maximální kladná nebo záporná odchylka skutečné vlastnosti (průměr hodnot odečtených ve směru nahoru a dolů v rozsahu stupnice) od přímky položené tak, aby vyrovnávala a minimalizovala maximální odchylky.

„Nejistota měření“ — charakteristický parametr, který udává se statistickou jistotou 95 %, v jakém rozsahu kolem výstupní hodnoty leží správná hodnota měřené proměnné. Zahrnuje neopravitelné systematické odchylky, neopravitelnou vůli a náhodné odchylky.

„Mikroprogram“ — sled elementárních instrukcí uchovávaných ve speciální paměti, jejichž provádění je iniciováno zavedením jeho referenční instrukce do rejstříku instrukcí.

„Elementární vlákno“ — viz „Vláknité materiály“.

„Číslicové řízení“ — automatické řízení nějakého procesu vykonávané zařízením, které používá číslicová data, jež jsou obvykle zadávána během provádění operace (viz ISO 2382).

„Přesnost nastavení polohy“ —

„číslicově řízených“ obráběcích strojů musí být stanovena a uvedena v souladu s položkou 1.B.2 a ve spojení s těmito požadavky:

„Výroba“ —

znamená všechny stupně výroby, jako jsou:

„Program“ — sled instrukcí pro uskutečňování procesu ve formě proveditelné elektronickým počítačem nebo do této formy převoditelný.

„Rozlišovací schopnost“ — nejmenší přírůstek údaje měřicího přístroje; na číslicových přístrojích poslední významový bit (viz ANSI B- 89.1.12).

„Přást“ — viz „Vláknité materiály“.

„Software“ — soubor jednoho nebo více „programů“ nebo „mikroprogramů“, který je zachycen na libovolném hmotném nosiči informací.

„Proužek“ — viz „Vláknité materiály“.

„Pásek“ — viz „Vláknité materiály“.

„Technická pomoc“ —

může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb.

„Technické údaje“ — „technické údaje“ mohou mít formu nákresů, plánů, diagramů, modelů, vzorců, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM).

„Technologie“ — konkrétní informace nutné pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „užití“ jakékoli položky na seznamu. Tyto informace mohou mít formu „technických údajů“ nebo „technické pomoci“;

„Kabílek“ — viz „Vláknité materiály“.

„Užití“ — Provoz, instalace (včetně instalace na místě), údržba (kontrola), běžné a celkové opravy a obnova.

„Příze“ — viz „Vláknité materiály“.

OBSAH PŘÍLOHY

1.   PRŮMYSLOVÁ ZAŘÍZENÍ

1.A.   ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

1.B.   ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

1.C.   MATERIÁLY

Žádné.

1.D.   SOFTWARE

1.E.   TECHNOLOGIE

2.   MATERIÁLY

2.A.   ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

2.B.   ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

2.C.   MATERIÁLY

2.D.   SOFTWARE

žádný

2.E.   TECHNOLOGIE

3.   ZAŘÍZENÍ A SOUČÁSTI PRO SEPARACI IZOTOPŮ URANU (jiné než uvedené v seznamu vybraných položek)

3.A.   ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

3.B.   ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

3.C.   MATERIÁLY

Žádné.

3.D.   SOFTWARE

3.E.   TECHNOLOGIE

4.   ZAŘÍZENÍ PRO ZÁVODY NA VÝROBU TĚŽKÉ VODY (jiné než uvedené v seznamu vybraných položek)

4.A.   ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

4.B.   ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

4.C.   MATERIÁLY

Žádné.

4.D.   SOFTWARE

Žádný.

4.E.   TECHNOLOGIE

5.   ZKUŠEBNÍ A MEŘÍCÍ ZAŘÍZENÍ PRO VÝVOJ JADERNÝCH VÝBUŠNÝCH ZAŘÍZENÍ

5.A.   ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

5.B.   ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

5.C.   MATERIÁLY

Žádné.

5.D.   SOFTWARE

5.E.   TECHNOLOGIE

6.   SOUČÁSTI PRO JADERNÁ VÝBUŠNÁ ZAŘÍZENÍ

6.A.   ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

6.B.   ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

Žádné.

6.C.   MATERIÁLY

6.D.   SOFTWARE

Žádný.

6.E.   TECHNOLOGIE

PŘÍLOHA II

Seznam jiného zboží a technologií, včetně softwaru, podle článku 3a

ÚVODNÍ POZNÁMKY

OBECNÉ POZNÁMKY

OBECNÁ POZNÁMKA K TECHNOLOGII

(Vykládá se ve spojení s oddílem II.B.)

II.A.   ZBOŽÍ