<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.55-20141201.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C‑544/15</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62015CJ0544</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:255">EU:C:2017:255</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>11</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>11</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>ROZSUDEK ZE DNE <DATE ISO="20170404">4. 4. 2017</DATE> – VĚC C‑544/15</P><P>FAHIMIAN</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (velkého senátu)</P><P><DATE ISO="20170404">4. dubna 2017</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: němčina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INDEX><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Prostor svobody, bezpečnosti a práva</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2004/114/ES</KEYWORD><KEYWORD>Článek 6 odst. 1 písm. d)</KEYWORD><KEYWORD>Podmínky přijímání státních příslušníků třetích zemí</KEYWORD><KEYWORD>Odmítnutí přijetí</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>hrozba pro veřejnou bezpečnost<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD><KEYWORD>Prostor pro uvážení</KEYWORD></INDEX><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑544/15,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Verwaltungsgericht Berlin (správní soud v Berlíně, Německo) ze dne <DATE ISO="20151014">14. října 2015</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20151019">19. října 2015</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Sahar Fahimian</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Bundesrepublik Deutschland,</HT></P></DEFENDANTS><PRESENCE><PRESENCE.INIT>za přítomnosti:</PRESENCE.INIT><P><HT TYPE="BOLD">Stadt Darmstadt,</HT></P></PRESENCE></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (velký senát),</P><P>ve složení K. Lenaerts, předseda, A. Tizzano, místopředseda, M. Ilešič, L. Bay Larsen, T. von Danwitz, E. Juhász, M. Berger, A. Prechal, M. Vilaras a E. Regan (zpravodaj), předsedové senátů, A. Rosas, A. Borg Barthet, D. Šváby, E. Jarašiūnas a C. Lycourgos, soudci,</P><P>generální advokát: M. Szpunar,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: K. Malacek, rada,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20160920">20. září 2016</DATE>,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>za S. Fahimian P. von Auerem, Rechtsanwalt,</P></ITEM><ITEM><P>za německou vládu J. Möllerem a T. Henzem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za belgickou vládu C. Pochet a M. Jacobs, jako zmocněnkyněmi,</P></ITEM><ITEM><P>za řeckou vládu T. Papadopoulou, jako zmocněnkyní,</P></ITEM><?PAGE NO="2"?><ITEM><P>za francouzskou vládu D. Colasem, F. X. Bréchotem a E. Armoët, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s W. Ferrante, avvocato dello Stato,</P></ITEM><ITEM><P>za polskou vládu B. Majczynou, jako zmocněncem,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi C. Cattabriga a F. Erlbacherem, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20161129">29. listopadu 2016</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice Rady 2004/114/ES ze dne <DATE ISO="20041213">13. prosince 2004</DATE> o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="375" PAGE.FIRST="12" DATE.PUB="2004">Úř. věst. 2004, L 375, s. 12</REF.DOC.OJ>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Sahar Fahimian a Bundesrepublik Deutschland (Spolková republika Německo) ve věci odmítnutí udělit dotyčné vízum za účelem studia.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 2004/114</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Body 6, 7, 14, 15 a 24 odůvodnění směrnice 2004/114 uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>(6)</NO.P><TXT>Jedním z cílů činnosti Společenství v oblasti vzdělávání je podporovat celou Evropu, aby byla význačným světovým centrem pro studium a odborné vzdělávání. Podpora mobility státních příslušníků třetích zemí do Společenství za účelem studií je klíčovým faktorem této strategie. Jeho součástí je sbližování vnitrostátních právních předpisů členských států o podmínkách vstupu a pobytu.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(7)</NO.P><TXT>Migrace, pro účely stanovené v této směrnici, která je dočasná a nezávisí na situaci trhu práce v hostitelském členském státu, představuje způsob vzájemného obohacení pro dotčené migrující osoby, jejich země původu a hostitelský členský stát a přispívá k podpoře většího vzájemného porozumění kultur.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(14)</NO.P><TXT>Přijetí pro účely stanovené v této směrnici může být odmítnuto v řádně odůvodněných případech. Zejména může být přijetí odmítnuto, pokud se členský stát domnívá na základě zhodnocení skutečností, že dotčený státní příslušník třetí země představuje možné ohrožení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti. Pojem veřejného pořádku se může vztahovat na odsouzení za spáchání závažného trestného činu. V této souvislosti je třeba poznamenat, že veřejný pořádek a veřejná bezpečnost se vztahují rovněž na případy, ve kterých státní příslušník třetí země náleží nebo náležel k uskupení, které podporuje terorismus, podporuje nebo podporoval takové uskupení nebo má či měl extremistické postoje.</TXT></NP></CONSID><?PAGE NO="3"?><CONSID><NP><NO.P>(15)</NO.P><TXT>V případě pochybností, které se týkají důvodů žádosti o přijetí, by členské státy měly mít možnost požadovat veškeré důkazy nezbytné k vyhodnocení žádosti jako celku [toho, zda je koherentní], zejména na základě žadatelem navrhovaného studia, za účelem boje proti zneužívání nebo nesprávnému využívání řízení, které stanovuje tato směrnice.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(24)</NO.P><TXT>Jelikož cílů této směrnice, totiž stanovení podmínek přijímání příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a může jich být proto, z důvodu jejich rozsahu a účinků, lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení výše uvedeného cíle.<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/></TXT></NP></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Článek 1 této směrnice uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Účelem této směrnice je stanovit:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>podmínky přijímání státních příslušníků třetích zemí na území členských států na dobu delší než tři měsíce za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>pravidla, která upravují řízení o přijímání státních příslušníků třetích zemí na území členských států za uvedenými účely.<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 3 uvedené směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>Oblast působnosti<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>, v odstavci 1 stanoví, že tato směrnice se vztahuje mimo jiné <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>na státní příslušníky třetích zemí, kteří žádají o přijetí na území členského státu za účelem studia<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Kapitola II směrnice 2004/114 se týká <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Podmínek přijímání<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>. Tato kapitola obsahuje články 5 až 11 uvedené směrnice. Článek 5 zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Přijímání státních příslušníků třetích zemí na základě této směrnice je podmíněno ověřením dokladů prokazujících, že žadatel splňuje podmínky stanovené v článku 6 a v kterémkoliv z článků 7 až 11, které se vztahují na příslušnou kategorii.<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Článek 6 této směrnice uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="006.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Státní příslušník třetí země žádající o přijetí pro účely stanovené v článcích 7 až 11:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>předloží platný cestovní doklad určený vnitrostátními právními předpisy. Členské státy mohou požadovat, aby byl cestovní doklad platný alespoň po dobu plánovaného pobytu;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>předloží souhlas zákonných zástupců s plánovaným pobytem, je-li nezletilý podle vnitrostátních právních předpisů hostitelského členského státu;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>má sjednáno zdravotní pojištění proti všem rizikům běžně krytým v případě státních příslušníků dotčeného členského státu;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>není považován za hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>pokud to požaduje členský stát, předloží důkaz o zaplacení poplatku za zpracování žádosti podle článku 20 této směrnice.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><?PAGE NO="4"?><PARAG IDENTIFIER="006.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy usnadní řízení o přijímání státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahují články 7 až 11 a kteří se účastní programů Společenství na podporu mobility do Společenství nebo v jeho rámci.<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Články 7 až 11 uvedené směrnice se týkají zvláštních podmínek přijímání pro studenty, žáky, neplacené stážisty a dobrovolníky, jakož i mobility studentů. Článek 7 této směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Zvláštní podmínky pro studenty<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>, v odstavci 1 uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>Kromě obecných podmínek stanovených v článku 6, státní příslušník třetí země žádající o přijetí za účelem studia [musí]:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>je [být] přijat vysokoškolskou institucí ke studiu;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>předloží [předložit] důkaz požadovaný členským státem, že během svého pobytu bude mít dostatečné prostředky k úhradě nákladů na pobyt, studium a zpáteční cestu. Členské státy zveřejní výši minimálních měsíčních prostředků požadovaných pro účely tohoto ustanovení, aniž je dotčeno individuální přezkoumání jednotlivých případů;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>pokud to členský stát požaduje, předloží [předložit] důkaz o dostatečné jazykové znalosti pro příslušný studijní program;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>pokud to členský stát požaduje, předloží [předložit] důkaz o zaplacení poplatků požadovaných institucí.<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Článek 12 směrnice 2004/114 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="012.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Povolení k pobytu se studentovi vydává na dobu nejméně jednoho roku a lze je prodloužit, pokud jeho držitel nadále splňuje podmínky článků 6 a 7. Pokud je doba trvání studia méně než jeden rok, je povolení platné po dobu trvání studia.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="012.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>Aniž je dotčen článek 16, lze prodloužení povolení k pobytu odmítnout, nebo lze povolení odejmout, pokud držitel:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>nedodržuje omezení ohledně přístupu k výdělečné činnosti podle článku 17;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>nečiní dostatečný pokrok ve studiu v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo správní praxí.<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Článek 18 této směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>Procesní záruky a průhlednost<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>, v odstavcích 2 a 4 uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="018.002"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>2.</NO.PARAG><ALINEA>Jsou-li informace poskytnuté na podporu žádosti nedostatečné, může být zpracování žádosti pozastaveno a příslušné orgány informují žadatele o jakýchkoli dalších informacích, které potřebují.</ALINEA></PARAG><P>[…]</P><PARAG IDENTIFIER="018.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud je žádost zamítnuta nebo povolení k pobytu vydané v souladu s touto směrnicí odňato, má dotčená osoba právo podat opravný prostředek k příslušným orgánům dotčeného členského státu.<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Nařízení (EU) č. 267/2012</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Článek 23 odst. 2 písm. d) nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne <DATE ISO="20120323">23. března 2012</DATE> o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="088" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2012">Úř. věst. 2012, L 88, s. 1</REF.DOC.OJ>), ve znění nařízení Rady (EU) č. 1263/2012 ze dne <DATE ISO="20121221">21. prosince 2012</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="356" PAGE.FIRST="34" DATE.PUB="2012">Úř. věst. 2012, L 356, s. 34</REF.DOC.OJ>) (dále jen<?PAGE NO="5"?> <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>nařízení č. 267/2012<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>), stanoví zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů osob, subjektů a orgánů uvedených v příloze IX tohoto nařízení, které byly označeny <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>jako další osoby, subjekty nebo orgány, které poskytují íránské vládě podporu, například materiální, logistickou či finanční pomoc, nebo [a] subjekty, které jsou jimi vlastněny nebo ovládány, nebo osoby a subjekty s nimi spojené<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Tato příloha byla několikrát změněna mimo jiné z důvodu přijetí dalších omezujících opatření. Ve znění pozměněném prováděcím nařízení Rady (EU) č. 1202/2014 ze dne <DATE ISO="20141107">7. listopadu 2014</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="325" PAGE.FIRST="3" DATE.PUB="2014">Úř. věst. 2014, L 325, s. 3</REF.DOC.OJ>) zahrnuje tato příloha v oddíle I bodě B, jež se týká osob a subjektů zapojených do činností souvisejících s jadernými nebo balistickými raketami a osob a subjektů poskytujících podporu íránské vládě, Sharif University of Technology (Technická univerzita Sharif) (Irán) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>SUT<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Důvody zařazení SUT na dotčený seznam jsou následující:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>[SUT] má řadu dohod o spolupráci s organizacemi spadajícími pod íránskou vládu, které OSN nebo EU zařadily na seznam a které jsou činné ve vojenské oblasti nebo v oblastech souvisejících, zejména pokud jde o balistické rakety z hlediska jejich výroby a zajišťování dodávek. Jedná se mimo jiné o: dohodu s Organizací leteckého průmyslu, kterou EU zařadila na seznam, mimo jiné v oblasti výroby družic; spolupráci s íránským ministerstvem obrany a jednotkami íránské revoluční gardy (IRGC) týkající se závodů inteligentních člunů; širší dohodu se vzdušnými silami IRGC, která zahrnuje rozvoj a posílení vztahů a spolupráce univerzity na organizační a strategické úrovni.</P><P>SUT je stranou dohody šesti univerzit, jejímž předmětem je podpora íránské vlády prostřednictvím vojensky zaměřeného výzkumu, a nabízí studijní obory v oblasti inženýrství bezpilotních letounů (UAV), které byly navrženy mimo jiné ministerstvem věd. To vše dohromady je významným důkazem spolupráce s íránskou vládou ve vojenské oblasti nebo v oblastech, které s ní souvisejí, což představuje pro tuto vládu podporu.<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/></P></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Německé právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Gesetz über den Aufenthalt, die Erwerbstätigkeit und die Integration von Ausländern im Bundesgebiet (zákon o pobytu, práci a začlenění cizinců na spolkovém území), ve znění ze dne <DATE ISO="20080225">25. února 2008</DATE> (BGBl. I, s. 162) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>AufenthG<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>), v § 4, nadepsaném <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>Požadavek povolení k pobytu<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>, odst. 1 uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>Ke vstupu a pobytu na spolkovém území musí mít cizinci povolení k pobytu […]. Tato povolení k pobytu se udělují jako</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>(1)</NO.P><TXT>vízum ve smyslu § 6 odst. 1 bodu 1 a odst. 3;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Ustanovení § 6 AufenthG, které je nadepsáno <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>Vízum<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>, v odstavci 3 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>Pro dlouhodobé pobyty je nutné vízum pro spolkové území (národní vízum) udělované před vstupem. Toto vízum se uděluje v souladu s předpisy platnými pro povolení k pobytu, modrou kartu EU, povolení k usazení a povolení k trvalému pobytu – EU. […]<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Ustanovení § 16 AufenthG, nadepsané <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>Studium, jazykové kurzy, školní docházka<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>, v odstavci 1 uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>Cizinci lze udělit povolení k pobytu za účelem studia na státní nebo státem uznané vysoké škole nebo ve srovnatelném vzdělávacím zařízení. […] Povolení k pobytu za účelem studia lze udělit pouze tehdy, byl-li cizí státní příslušník přijat na vzdělávací instituci; postačuje podmínečné přijetí. Žádný důkaz o znalosti jazyka, v němž probíhá vzdělávání, není požadován, pokud již byly jazykové znalosti zohledněny při rozhodnutí o přijetí nebo pokud se předpokládá, že mají být získány v rámci přípravy<?PAGE NO="6"?> na studium. Při prvním udělení a při prodloužení činí doba platnosti povolení k pobytu za účelem studia nejméně jeden rok a nesmí u studií a přípravy na studium přesáhnout dva roky; lze ji prodloužit, pokud cíle vzdělávání nebylo ještě dosaženo a může jej být dosaženo v přiměřené době.<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Sahar Fahimian se narodila v roce 1985 a je iránskou státní příslušnicí. Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že na SUT získala titul <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>Master of Science<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/> v oblasti informačních technologií. Tato univerzita se specializuje na vzdělávání v oblasti technických věd, strojírenství a fyziky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20121121">21. listopadu 2012</DATE> podala S. Fahimian na velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Teheránu žádost o udělení víza za účelem doktorandského studia na Technische Universität Darmstadt (Technická univerzita Darmstadt, Německo) v Center for Advanced Security Research Darmstadt (CASED) (Centrum pokročilého výzkumu v oblasti bezpečnosti Darmstadt), a to v rámci projektu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>Důvěryhodné vestavěné a mobilní systémy<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Sahar Fahimian ke své žádosti přiložila potvrzení o přijetí na tuto univerzitu a také dopis od generálního ředitele Center for Advanced Security Research Darmstadt ze dne <DATE ISO="20121114">14. listopadu 2012</DATE>. Výzkumný projekt S. Fahimian je v tomto dopise popsán jako projekt, jehož předmětem je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>bezpečnost mobilních systémů, zejména detekce narušení na chytrých telefonech, až po bezpečnostní protokoly<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>. Generální ředitel rovněž uvádí, že úkol přidělený S. Fahimian v tomto projektu spočívá v <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>nalezení nových účinných a efektivních ochranných mechanismů pro chytré telefony v rámci všeobecně známých omezení omezeného výkonu, omezených výpočetních prostředků a omezené šířky pásma<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>K financování svého doktorandského studia získala S. Fahimian doktorandské stipendium uvedeného výzkumného centra.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Sahar Fahimian poté, co byla její žádost o udělení víza dne <DATE ISO="20130527">27. května 2013</DATE> zamítnuta, podala mimosoudní opravný prostředek, který byl rovněž zamítnut rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20131022">22. října 2013</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20131122">22. listopadu 2013</DATE> podala k předkládajícímu soudu žalobu proti tomuto zamítavému rozhodnutí, kterou se domáhala udělení požadovaného víza. Předkládající soud uvádí, že mezi účastníky řízení je sporné, zda důvody veřejné bezpečnosti ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2004/114 brání přijetí S. Fahimian na německé území.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že žalovaná v původním řízení tvrdí, že situace v Íránu odůvodňuje obavu, že znalosti, které by S. Fahimian získala v rámci svého pobytu za účelem studia, by byly poté v její zemi původu zneužity. Podle žalované v původním řízení íránská vláda již dlouho rozvíjí rozsáhlý kybernetický projekt, kterým se snaží získat přístup k důvěrným informacím v západních zemích. Žalovaná v původním řízení uvádí, že hackeři hledají především citlivé údaje z leteckého a kosmického odvětví a ze zbrojního průmyslu. Podle prohlášení bezpečnostních odborníků jsou kybernetické útoky vedeny zejména s cílem získat stavební plány a výsledky výzkumů pro íránský jaderný program, u něhož panuje podezření, že sleduje vojenské cíle.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>V tomto kontextu je význam zapojení SUT v oblasti výzkumu pro vojenské účely v Íránu uznán v mezinárodním společenství. Žalovaná v původním řízení v tomto ohledu uvádí, že povaha tohoto zapojení vedla unijního normotvůrce k tomu, že v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 1264/2012 ze dne <DATE ISO="20121221">21. prosince 2012</DATE>, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="356" PAGE.FIRST="55" DATE.PUB="2012">Úř. věst. 2012, L 356, s. 55</REF.DOC.OJ>), zařadil tuto univerzitu na seznam subjektů, na něž se vztahují omezující opatření, uvedený v příloze IX nařízení č. 267/2012. Tribunál Evropské unie toto zařazení zrušil v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140703">3. července 2014</DATE>, <NAME.CASE>Sharif University of Technology v. Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>T‑181/13</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2014:607">EU:T:2014:607</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>). Unijní normotvůrce<?PAGE NO="7"?> uvedenou univerzitu opětovně zařadil na tento seznam prováděcím nařízením č. 1202/2014. Žalovaná v původním řízení poznamenává, že toto opětovné zařazení je odůvodněno úzkou a prokázanou vazbou této univerzity na íránský režim ve vojenské oblasti nebo v oblastech, které s ní souvisejí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Podle žalované v původním řízení mimoto nelze vyloučit, že S. Fahimian je i poté, co získala na SUT diplom, stále v kontaktu s osobami z této univerzity.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Žalovaná v původním řízení se kromě toho obává, že znalosti, které by S. Fahimian získala během studia v Německu, by mohly být rovněž použity za účelem vnitrostátní represe v Íránu nebo obecně v souvislosti s porušováním lidských práv. Technologie, které jsou předmětem výzkumného projektu S. Fahimian, by totiž íránské orgány mohly použít ke sledování obyvatel.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Předkládající soud má však pochybnosti o opodstatněnosti uplatnění čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2004/114 v projednávané věci. Žalovaná v původním řízení totiž neuvedla žádnou konkrétní okolnost související s chováním dotyčné nebo jejími kontakty s určitými osobami ani neobjasnila vztah mezi schopnostmi, které by dotyčná získala během doktorandského studia, a jejich pozdějším zneužitím.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Za těchto okolností se Verwaltungsgericht Berlin (správní soud v Berlíně, Německo) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>1)</NO.P><TXT><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>Má být čl. 6 odst. 1 písm. d) [směrnice 2004/114] vykládán v tom smyslu, že příslušné orgány členských států mají při zkoumání, zda je státní příslušník třetí země žádající o přijetí pro účely stanovené v článcích 7 až 11 této směrnice považován za hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví, prostor pro uvážení, který je předmětem pouze omezeného soudního přezkumu?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>V případě kladné odpovědi:</TXT><P>Jakým zákonným omezením podléhají příslušné orgány členských států při posuzování otázky, zda má být státní příslušník třetí země žádající o přijetí pro účely stanovené v článcích 7 až 11 [směrnice 2004/114] považován za hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví, a to zejména s ohledem na skutečnosti, ze kterých toto posouzení musí vycházet, a jejich zhodnocení?</P></NP></ITEM></LIST></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Bez ohledu na odpovědi poskytnuté na první otázku písm. a) a b):</TXT><P>Má být čl. 6 odst. 1 písm. d) [směrnice 2004/114] vykládán v tom smyslu, že členské státy opravňuje k tomu, aby za takových skutkových okolností, jaké nastaly v projednávané věci, kdy státní příslušnice třetí země pocházející z Íránské islámské republiky, která získala vysokoškolský diplom v Íránu na [SUT] (Teherán), jež se specializuje na technické vědy, strojírenství a fyziku, žádá o vstup za účelem doktorandského studia týkajícího se výzkumu v oblasti bezpečnosti informačních technologií v rámci projektu <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>Důvěryhodné vestavěné a mobilní systémy<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="2018" ID="QE0030"/>, zejména vývoje účinných ochranných mechanismů pro chytré telefony, zamítly vstup na své území s odůvodněním, že nelze vyloučit, že schopnosti získané v souvislosti s tímto výzkumným projektem by mohly být v Íránu zneužity, například za účelem získávání důvěrných informací v západních zemích, za účelem vnitrostátní represe nebo obecně v souvislosti s porušováním lidských práv?<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/></P></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2004/114 musí být vykládán v tom smyslu, že předloží-li státní příslušník třetí země příslušným vnitrostátním orgánům žádost o udělení víza za účelem studia, mají tyto orgány za účelem určení, zda tento státní příslušník představuje hrozbu pro veřejnou bezpečnost ve smyslu tohoto<?PAGE NO="8"?> ustanovení, široký prostor pro uvážení, který je předmětem pouze omezeného soudního přezkumu, a zda jsou uvedené orgány oprávněny odmítnout udělení požadovaného víza za takových okolností, jaké jsou dotčeny v původním řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury platí, že pro výklad ustanovení unijního práva je třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140910">10. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Ben Alaya</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑491/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2187">EU:C:2014:2187</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Zaprvé, pokud jde o obecnou systematiku směrnice 2004/114, její článek 5 stanoví, že přijímání státních příslušníků třetích zemí na území členského státu na základě této směrnice je podmíněno ověřením dokladů prokazujících, že žadatel splňuje obecné podmínky stanovené v článku 6 této směrnice, a pokud jde o státního příslušníka, který žádá o přijetí za účelem studia, i zvláštní podmínky uvedené v jejím článku 7 (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140910">10. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Ben Alaya</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑491/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2187">EU:C:2014:2187</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Členské státy konkrétně ověřují, zda na základě čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2004/114 ve spojení s bodem 14 jejího odůvodnění existují důvody související s hrozbou pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví, které mohou odůvodnit odmítnutí přijetí takového státního příslušníka (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140910">10. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Ben Alaya</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑491/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2187">EU:C:2014:2187</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Podle článku 12 směrnice 2004/114 musí být povolení k pobytu vydáno studentům z třetích zemí, splňují-li obecné a zvláštní podmínky, jejichž taxativní výčet je uveden v článcích 6 a 7 této směrnice (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140910">10. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Ben Alaya</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑491/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2187">EU:C:2014:2187</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Zadruhé, pokud jde o cíle směrnice 2004/114, z čl. 1 písm. a) ve spojení s bodem 24 jejího odůvodnění vyplývá, že tato směrnice má stanovit podmínky přijímání státních příslušníků třetích zemí na území členských států na dobu delší než tři měsíce za účelem studia (viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140910">10. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Ben Alaya</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑491/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2187">EU:C:2014:2187</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Soudní dvůr již v tomto ohledu uvedl, že podle bodů 6 a 7 odůvodnění směrnice 2004/114 je jejím cílem podpora mobility studentů, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, směrem do Evropské unie za účelem vzdělávání, přičemž tato mobilita má podporovat Evropu, aby byla význačným světovým centrem pro studium a odborné vzdělávání (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120621">21. června 2012</DATE>, <NAME.CASE>Sommer</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑15/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:371">EU:C:2012:371</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Členský stát tedy v případě přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia nemůže zavést k podmínkám stanoveným v článcích 6 a 7 směrnice 2004/114 další podmínky, aniž by to bylo v rozporu s cíli uvedené směrnice (viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140910">10. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Ben Alaya</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑491/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2187">EU:C:2014:2187</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Směrnice 2004/114 naproti tomu přiznává příslušným vnitrostátním orgánům určitý prostor pro uvážení, pokud jde o otázku, zda jsou splněny obecné a zvláštní podmínky stanovené v článcích 6 a 7 této směrnice a především zda přijetí dotyčného státního příslušníka třetí země brání důvody související s existencí hrozby pro veřejnou bezpečnost (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140910">10. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Ben Alaya</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑491/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2187">EU:C:2014:2187</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba uvést, že směrnice 2004/114 nedefinuje pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>veřejná bezpečnost<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/> ve smyslu jejího čl. 6 odst. 1 písm. d), na němž je založeno odmítnutí udělit vízum dotčené v původním řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Soudní dvůr však již upřesnil, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>veřejná bezpečnost<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/> zahrnuje vnitřní i vnější bezpečnost členského státu. Veřejná bezpečnost může být dotčena zásahem do funkčnosti základních institucí a veřejných služeb, jakož i přežití obyvatelstva, stejně jako nebezpečím vážného narušení vnějších<?PAGE NO="9"?> vztahů nebo mírového soužití národů anebo zásahem do vojenských zájmů (viz zejména rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101123">23. listopadu 2010</DATE>, <NAME.CASE>Tsakouridis</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑145/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:708">EU:C:2010:708</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160215">15. února 2016</DATE>, <NAME.CASE>N.</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑601/15 PPU</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:84">EU:C:2016:84</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Pokud jde o podmínku týkající se existence hrozby pro veřejnou bezpečnost, je třeba poznamenat, že zejména na rozdíl od čl. 27 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne <DATE ISO="20040429">29. dubna 2004</DATE> o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="158" PAGE.FIRST="7" DATE.PUB="2004">Úř. věst. 2004, L 158, s. 7</REF.DOC.OJ>, a oprava <REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="327" PAGE.FIRST="70" DATE.PUB="2011">Úř. věst. 2011, L 327, p. 70</REF.DOC.OJ>), který vyžaduje, aby opatření přijaté v zájmu veřejné bezpečnosti bylo založeno výlučně na osobním chování dotyčné osoby a aby toto chování představovalo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>skutečné, aktuální a dostatečně závažné<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> ohrožení tohoto základního zájmu společnosti (viz zejména rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120522">22. května 2012</DATE>, <NAME.CASE>I</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑348/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:300">EU:C:2012:300</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160913">13. září 2016</DATE>, <NAME.CASE>Rendón Marín</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑165/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:675">EU:C:2016:675</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0084">84</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160913">13. září 2016</DATE>, <NAME.CASE>CS</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑304/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:674">EU:C:2016:674</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), z čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2004/114 ve spojení s bodem 14 jejího odůvodnění vyplývá, že přijetí státního příslušníka třetí země může být odmítnuto, pokud se vnitrostátní orgány příslušné k vyřízení žádosti o udělení víza podané tímto státním příslušníkem na základě zhodnocení skutečností domnívají, že posledně uvedený představuje byť jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>možné<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/> ohrožení veřejné bezpečnosti. Při tomto zhodnocení může být zohledněno nejen osobní chování žadatele, ale i jiné skutečnosti související mimo jiné s jeho profesní dráhou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Posouzení individuální situace žadatele o vízum může v tomto ohledu předpokládat složitá hodnocení založená zejména na posouzení osobnosti tohoto žadatele, na jeho začlenění v zemi, kde má bydliště, na politické, sociální a ekonomické situaci v této zemi a na případné hrozbě, jakou by přijetí uvedeného žadatele pro účely studia na území dotyčného členského státu představovalo pro veřejnou bezpečnost, a to s ohledem na nebezpečí, že znalosti, které tentýž žadatel získá během těchto studií, mohou být později v zemi jeho původu použity pro účely ohrožující uvedenou veřejnou bezpečnost. Taková hodnocení předpokládají vypracování prognóz o předvídatelném chování žadatele o vízum a musí mimo jiné spočívat na rozsáhlé znalosti země, v níž má bydliště, a na analýze různých dokladů a prohlášení tohoto žadatele (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131219">19. prosince 2013</DATE>, <NAME.CASE>Koushkaki</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑84/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:862">EU:C:2013:862</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Za těchto podmínek mají příslušné vnitrostátní orgány široký prostor pro uvážení při hodnocení rozhodných skutečností s cílem zjistit, zda důvody uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2004/114, které se týkají hrozby mimo jiné pro veřejnou bezpečnost, brání přijetí státního příslušníka třetí země (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131219">19. prosince 2013</DATE>, <NAME.CASE>Koushkaki</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑84/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:862">EU:C:2013:862</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>K určení, zda žadatel o vízum představuje byť jen možnou hrozbu pro veřejnou bezpečnost, přísluší těmto vnitrostátním orgánům provést celkové posouzení všech skutečností, kterými se vyznačuje situace této osoby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Jak Soudní dvůr rozhodl, v rámci zkoumání podmínek přijímání v souladu s bodem 15 odůvodnění směrnice 2004/114 příslušným vnitrostátním orgánům nic nebrání v tom, aby požadovaly veškeré důkazy nezbytné k vyhodnocení toho, zda je žádost o přijetí koherentní (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140910">10. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Ben Alaya</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑491/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2187">EU:C:2014:2187</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). V tomto ohledu platí, že jsou-li informace poskytnuté na podporu žádosti nedostatečné ke zhodnocení existence případné hrozby pro veřejnou bezpečnost, z čl. 18 odst. 2 této směrnice vyplývá, že uvedené orgány mohou požadovat, aby žadatel poskytl další informace, které potřebují.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>Pokud jde o soudní přezkum prostoru pro uvážení, kterým disponují příslušné vnitrostátní orgány v rámci čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2004/114, vnitrostátní soud musí s přihlédnutím k rozložení důkazního břemene, jak vyplývá z předchozího bodu, zejména ověřit, zda se napadené rozhodnutí opírá o dostatečně pevný skutkový základ.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že příslušné vnitrostátní orgány mají širokou pravomoc posoudit skutkový stav, je kromě toho soudní přezkum omezen, pokud jde o toto posouzení, na neexistenci zjevného pochybení. Tento přezkum se kromě toho musí týkat zejména dodržení procesních záruk, které má zásadní význam. Mezi tyto záruky patří povinnost těchto orgánů pečlivě a nestranně zkoumat všechny rozhodné skutečnosti dané situace (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100309">9. března 2010</DATE>, <NAME.CASE>ERG a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑379/08 a C‑380/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:127">EU:C:2010:127</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0061">61</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150616">16. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Gauweiler a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑62/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:400">EU:C:2015:400</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0069">69</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) a rovněž povinnost odůvodnit své rozhodnutí dostatečným způsobem, aby vnitrostátní soud mohl v rámci opravného prostředku podle čl. 18 odst. 4 směrnice 2004/114 ověřit, zda jsou dány skutkové a právní okolnosti, na kterých závisí výkon posuzovací pravomoci (obdobně viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19911121">21. listopadu 1991</DATE>, <NAME.CASE>Technische Universität München</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑269/90</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1991:438">EU:C:1991:438</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0014">14</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080710">10. července 2008</DATE>, <NAME.CASE>Bertelsmann a Sony Corporation of America v. Impala</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑413/06 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:392">EU:C:2008:392</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0069">69</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). K posledně uvedenému je nutno poznamenat, že podle bodu 14 odůvodnění směrnice 2004/114 může být přijetí státního příslušníka třetí země za účelem studia odmítnuto pouze v <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>řádně odůvodněných případech<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>Pokud jde o opravný prostředek S. Fahimian týkající se rozhodnutí německých orgánů neudělit jí vízum za účelem studia, o které požádala, předkládajícímu soudu v projednávané věci přísluší zohlednit veškeré skutečnosti, kterými se vyznačuje situace této osoby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>Mezi těmito skutečnostmi je s ohledem na čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2004/114 zvláště významné to, že S. Fahimian získala diplom na SUT, která byla a zůstává zařazena na seznamu subjektů, na něž se vztahují omezující opatření, uvedeném v příloze IX nařízení č. 267/2012, a že výzkum, který chce tato osoba provádět v Německu v rámci svého doktorátu, se týká citlivé oblasti bezpečnosti informačních technologií.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>Totéž platí pro další skutečnosti, které mají k dispozici příslušné vnitrostátní orgány, na základě kterých se lze obávat, že znalosti, které S. Fahimian získá v Německu, mohou být později zneužity, jak uvedl předkládající soud ve své druhé otázce, a to v rozporu s ochranou veřejné bezpečnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené je třeba na položené otázky odpovědět, že čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2004/114 musí být vykládán v tom smyslu, že předloží-li státní příslušník třetí země příslušným vnitrostátním orgánům žádost o udělení víza za účelem studia, mají tyto orgány široký prostor pro uvážení, aby ve světle všech relevantních skutečností, kterými se vyznačuje situace tohoto státního příslušníka, ověřily, zda posledně uvedený představuje byť jen možnou hrozbu pro veřejnou bezpečnost. Toto ustanovení musí být rovněž vykládáno v tom smyslu, že nebrání tomu, aby příslušné vnitrostátní orgány odmítly přijmout na území dotyčného členského státu za takovým účelem státního příslušníka třetí země, který získal diplom na univerzitě, na kterou se vztahují omezující opatření Unie z důvodu významné spolupráce této univerzity s íránskou vládou ve vojenské oblasti nebo v oblastech, které s ní souvisejí, a který zamýšlí v tomto členském státě provádět výzkum v oblasti citlivé pro veřejnou bezpečnost, pokud se lze na základě skutečností, které mají tyto orgány k dispozici, obávat, že znalosti, které tato osoba získá během svého výzkumu, mohou být později použity pro účely, které jsou v rozporu s veřejnou bezpečností. Vnitrostátnímu soudu, kterému byl předložen opravný prostředek týkající se rozhodnutí příslušných vnitrostátních orgánů neudělit požadované vízum, přísluší ověřit, že toto rozhodnutí je dostatečně odůvodněné a opírá se o dostatečně pevný skutkový základ.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="11"?><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:</INTRO><P><HT TYPE="BOLD">Článek 6 odst. 1 písm. d) směrnice Rady 2004/114/ES ze dne <DATE ISO="20041213">13. prosince 2004</DATE> o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby musí být vykládán v tom smyslu, že předloží-li státní příslušník třetí země příslušným vnitrostátním orgánům žádost o udělení víza za účelem studia, mají tyto orgány široký prostor pro uvážení, aby ve světle všech relevantních skutečností, kterými se vyznačuje situace tohoto státního příslušníka, ověřily, zda posledně uvedený představuje byť jen možnou hrozbu pro veřejnou bezpečnost. Toto ustanovení musí být rovněž vykládáno v tom smyslu, že nebrání tomu, aby příslušné vnitrostátní orgány odmítly přijmout na území dotyčného členského státu za takovým účelem státního příslušníka třetí země, který získal diplom na univerzitě, na kterou se vztahují omezující opatření Unie z důvodu významné spolupráce této univerzity s íránskou vládou ve vojenské oblasti nebo v oblastech, které s ní souvisejí, a který zamýšlí v tomto členském státě provádět výzkum v oblasti citlivé pro veřejnou bezpečnost, pokud se lze na základě skutečností, které mají tyto orgány k dispozici, obávat, že znalosti, které tato osoba získá během svého výzkumu, mohou být později použity pro účely, které jsou v rozporu s veřejnou bezpečností. Vnitrostátnímu soudu, kterému byl předložen opravný prostředek týkající se rozhodnutí příslušných vnitrostátních orgánů neudělit požadované vízum, přísluší ověřit, že toto rozhodnutí je dostatečně odůvodněné a opírá se o dostatečně pevný skutkový základ.</HT></P></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>