ROZSUDEK TRIBUNÁLU (prvního rozšířeného senátu)
10. září 2025 ( *1 )
„Digitální služby – Nařízení (EU) 2022/2065 – Rozhodnutí Komise, kterým se stanoví výše poplatku za dohled za rok 2023 – Článek 43 odst. 3 až 5 nařízení 2022/2065 – Článek 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1127 – Metodika pro výpočet průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců – Úprava časových účinků zrušení“
Ve věci T‑58/24,
TikTok Technology Ltd, se sídlem v Dublinu (Irsko), zástupci: E. Batchelor a M. Frese, advokáti,
žalobkyně,
proti
Evropské komisi, zástupci: O. Gariazzo, P.-J. Loewenthal a L. Armati, jako zmocněnci,
žalované,
TRIBUNÁL (první rozšířený senát),
ve složení: R. Mastroianni (zpravodaj), předseda, M. Brkan, I. Gâlea, T. Tóth a W. Valasidis, soudci,
za soudní kancelář: S. Spyropoulos, radová,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
po jednání konaném dne 11. června 2025,
vydává tento
Rozsudek
|
1 |
Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně, společnost TikTok Technology Ltd, domáhá zrušení prováděcího rozhodnutí Komise C(2023) 8173 final ze dne 27. listopadu 2023, kterým se stanoví výše poplatku za dohled za službu TikTok podle čl. 43 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (dále jen „napadené rozhodnutí“). |
Skutečnosti předcházející sporu
|
2 |
Žalobkyně je hlavní provozovnou poskytovatele hostingové služby TikTok v Evropské unii. Tato služba, která byla ve své stávající verzi spuštěna v Unii v srpnu 2018, umožňuje svým uživatelům vyhledávat, prohlížet a vysílat videonahrávky a také navzájem reagovat, komunikovat a sdílet obsah s jinými uživateli. |
|
3 |
V souladu s čl. 43 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. 2022, L 277, s. 1, dále jen „DSA“) Evropská komise účtuje poskytovatelům velmi velkých on-line platforem (dále jen „VLOP“) a velmi velkých internetových vyhledávačů (dále jen „VLOSE“) určených jako takové podle článku 33 uvedeného nařízení roční poplatek za dohled za každou z jejich takto určených služeb, stanovený prováděcím aktem, za účelem pokrytí odhadovaných nákladů, které Komisi vzniknou v souvislosti s jejími úkoly v oblasti dohledu podle DSA. V souladu s čl. 43 odst. 4 uvedeného nařízení Komise tento poplatek určí na základě metodiky stanovené v aktu v přenesené pravomoci, při dodržení zásad stanovených v čl. 43 odst. 5 téhož nařízení. |
|
4 |
Dne 2. března 2023 Komise za tímto účelem přijala nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1127, kterým se doplňuje nařízení 2022/2065 o podrobné metodiky a postupy týkající se poplatků za dohled, které Komise účtuje poskytovatelům velmi velkých on-line platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů (Úř. věst. 2023, L 149, s. 16). |
|
5 |
Dne 25. dubna 2023 přijala Komise rozhodnutí C(2023) 2720 final, kterým službu TikTok určila jako VLOP v souladu s čl. 33 odst. 4 DSA. |
|
6 |
Dne 26. dubna 2023 bylo toto rozhodnutí oznámeno žalobkyni jakožto hlavní provozovně poskytovatele služby TikTok v Unii. Kopie tohoto rozhodnutí byla zaslána společnosti ByteDance, která ovládá skupinu právních subjektů, do níž žalobkyně patří. |
|
7 |
Dne 29. září 2023 Komise v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 sdělila žalobkyni předběžnou výši ročního poplatku za dohled za službu TikTok, přičemž kopie tohoto sdělení byla zaslána též společnosti ByteDance. Dne 12. října 2023 žalobkyně předložila Komisi své vyjádření. |
|
8 |
Dne 27. listopadu 2023 přijala Komise napadené rozhodnutí, kterým se stanoví výše ročního poplatku za dohled za službu TikTok za rok 2023. Výše tohoto poplatku byla v souladu s čl. 43 odst. 3 druhým pododstavcem DSA stanovena na základě metodiky a postupů stanovených v nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127, zejména v jeho článku 5. Pro účely stanovení uvedené výše Komise zejména oslovila dva třetí provozovatele, společnosti SensorTower a Similarweb, a řídila se metodikou společnou pro všechny VLOP a VLOSE, kterou připojila k napadenému rozhodnutí, za účelem vypočtení průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců v Unii (dále jen „MPAP“) určených služeb a rozdělení ročního poplatku za dohled mezi tyto služby v souladu se zásadami uvedenými v článku 43 DSA. Kopie tohoto rozhodnutí byla rovněž zaslána společnosti ByteDance. |
Návrhová žádání účastnic řízení
|
9 |
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
|
|
10 |
Komise navrhuje, aby Tribunál:
|
Právní otázky
|
11 |
Na podporu žaloby vznáší žalobkyně v podstatě pět žalobních důvodů, z nichž první vychází z porušení čl. 43 odst. 5 písm. b) DSA a námitky protiprávnosti čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127, druhý z porušení čl. 43 odst. 5 písm. c) DSA a námitky protiprávnosti čl. 5 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127, třetí z porušení čl. 43 odst. 5 písm. b) DSA a námitky protiprávnosti čl. 5 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127, čtvrtý z porušení čl. 43 odst. 2 DSA a námitky protiprávnosti čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 a pátý z porušení práva být vyslechnut, jak je zakotveno v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, a povinnosti uvést odůvodnění. |
K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 43 odst. 5 písm. b) DSA a námitky protiprávnosti čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127
|
12 |
Na podporu prvního žalobního důvodu žalobkyně v podstatě uplatňuje pět částí, z nichž první vychází z nepřípustného použití společné metodiky; druhá z porušení čl. 43 odst. 5 písm. b) DSA ve spojení s čl. 3 prvním pododstavcem písm. p) DSA, v souvislosti se zákonnou definicí MPAP; třetí z toho, že metodika použitá v napadeném rozhodnutí pro odhad MPAP zachází s platformami diskriminačním způsobem; čtvrtá z toho, že článek 43 DSA ani čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 neposkytují právní základ pro přijetí metodiky pro výpočet MPAP v prováděcím aktu, a pátá z námitky protiprávnosti týkající se čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127. |
|
13 |
Tribunál má za to, že je třeba nejprve společně přezkoumat první a čtvrtou část. |
|
14 |
V první části žalobkyně Komisi v podstatě vytýká, že výši poplatku stanovila na základě odhadu MPAP, se kterým podle ní DSA nepočítá, přestože měla vycházet z číselných údajů uvedených samotnými poskytovateli a pokud se jí tyto údaje jevily jako neúplné nebo nepřesné, mohla využít pravomocí, které jí přiznává DSA pro účely získání jakýchkoli doplňujících informací od těchto poskytovatelů. |
|
15 |
Komise má za to, že jí DSA nikterak nebránilo v tom, aby z důvodů transparentnosti, rovného zacházení a důvěrnosti použila údaje, které považuje za spolehlivé a které byly shromážděny dvěma třetími nezávislými provozovateli v krátkém časovém úseku, který měla k dispozici pro přijetí prováděcích aktů týkajících se poplatků. |
|
16 |
Ve čtvrté části žalobkyně tvrdí, že neexistuje právní základ, který by opravňoval Komisi k přijetí, prostřednictvím nařízení v přenesené pravomoci nebo pouhého prováděcího aktu, jako je napadené rozhodnutí, metodiky pro výpočet MPAP v rámci článku 43 DSA. Komise se tak pokusila přepsat DSA, obejít postupy přijímání aktů v přenesené pravomoci a vytvořit druhou paralelní metodiku pro výpočet MPAP, která vedla k odlišnému číselnému údaji, než jaký se použije pro účely určení služeb (čl. 24 odst. 2 DSA). |
|
17 |
Podle žalobkyně přitom Komise měla za účelem zachování soudržnosti mezi MPAP uvedeným v čl. 24 odst. 2 DSA a MPAP uvedeným v článku 33 DSA použít stejný MPAP, jaký poskytovatelé, jejichž služby byly určeny, uvedli pro účely použití článku 24 DSA. |
|
18 |
Žalobkyně se každopádně domnívá, že Komise směšuje prováděcí akt s aktem v přenesené pravomoci a nebyla oprávněna uvedenou metodiku přijmout v prováděcím aktu, aniž dodržela čl. 33 odst. 3 a článek 87 DSA. Kromě toho podle žalobkyně Komise nepřijala nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 na základě čl. 33 odst. 3 DSA a metodika pro výpočet MPAP není obsažena v nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127, ale v napadeném rozhodnutí. |
|
19 |
A konečně žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí protiprávně odkazuje na čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127, aby odůvodnilo, že Komise pro výpočet MPAP vycházela z „jakýchkoli jiných informací, které jsou [jí] dostupné“ ke dni 31. srpna daného roku, jelikož toto ustanovení nepředstavuje základ pro stanovení poplatků za dohled podle napadeného rozhodnutí, a každopádně čl. 43 odst. 4 DSA Komisi nikterak neopravňuje k „získávání nových nebo jiných údajů o MPAP“ pro účely stanovení poplatků. |
|
20 |
Komise uvádí, že postup určení a postup stanovení poplatku jsou právně odlišné a sledují různé cíle. Podle Komise čl. 43 odst. 5 DSA nezmiňuje čl. 24 odst. 2 DSA, toliko uvádí, že poplatek musí být úměrný MPAP. V tomto smyslu bylo DSA skutečně dodrženo. Komise tvrdí, že jí tedy ani článek 43 DSA, ani čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 neukládají povinnost použít MPAP uvedené poskytovateli, nýbrž že v tomto ohledu disponuje prostorem pro uvážení, aby mohla rovněž vycházet z „jakýchkoli jiných údajů, které jí jsou dostupné“. |
|
21 |
Komise upřesňuje, že jediným cílem metodiky připojené k napadenému rozhodnutí bylo informovat poskytovatele o použitých údajích a zdrojích informací, což následně vedlo ke společné metodice a umožnilo Komisi splnit povinnost uvést odůvodnění. Tato metodika tedy není „metodik[ou] pro výpočet [MPAP] pro účely [čl. 33] odst[.] 1 [DSA] a čl. 24 odst. 2 [DSA]“ ve smyslu čl. 33 odst. 3 DSA, ale pouze metodikou popisující, jak Komise zpracovala a použila údaje o MPAP, které jí byly dostupné. Komise dále tvrdí, že článek 43 DSA neporušila, ale byla nucena „tyto údaje nějakým způsobem opětovně zpracovat“ v zájmu zajištění souladu s DSA a nařízením v přenesené pravomoci 2023/1127. |
|
22 |
Je třeba připomenout, že podle čl. 33 odst. 3 DSA, který se týká určení on-line platforem a internetových vyhledávačů jako VLOP nebo VLOSE, „Komise může po konzultaci s[…] [Evropským] sborem [pro digitální služby] přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87 [DSA], kterým doplní [DSA] stanovením metodiky pro výpočet [MPAP] pro účely odstavce 1 tohoto článku a čl. 24 odst. 2 [DSA] s cílem zajistit, aby tato metodika zohledňovala vývoj trhu a technologií“. |
|
23 |
Kromě toho podle poslední věty čl. 33 odst. 4 prvního pododstavce DSA Komise při určení VLOP nebo VLOSE „přijme své rozhodnutí na základě údajů oznámených poskytovatelem on-line platformy nebo internetového vyhledávače podle čl. 24 odst. 2 [DSA], informací vyžádaných podle čl. 24 odst. 3 [DSA] nebo jakýchkoli jiných údajů, které jí jsou dostupné“. |
|
24 |
Pokud jde mimoto o stanovení poplatku za dohled, čl. 43 odst. 3 až 5 DSA stanoví následující: „3. Poskytovatelům [VLOP] a [VLOSE] se každoročně účtuje poplatek za dohled za každou službu, pro kterou byli určeni podle článku 33 [DSA]. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví výši ročního poplatku pro každého poskytovatele [VLOP] nebo [VLOSE]. Při jejich přijímání Komise použije metodiku stanovenou v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 4 tohoto článku a dodržuje zásady stanovené v odstavci 5 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 88 [DSA]. 4. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87 [DSA], kterými stanoví podrobnou metodiku a postupy pro: […]
[…] Při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci dodržuje Komise zásady stanovené v odstavci 5 tohoto článku. 5. Prováděcí akt uvedený v odstavci 3 a akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 4 dodržují tyto zásady: […]
[…]“ |
|
25 |
Podle čl. 87 odst. 4 DSA Komise před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy. Kromě toho podle čl. 87 odst. 6 téhož nařízení mohou Evropský parlament a Rada Evropské unie před vstupem takového aktu v platnost vyslovit námitky. |
|
26 |
A konečně pokud jde o stanovení základní částky za službu, čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 stanoví následující: „1. S ohledem na každou určenou službu podléhající poplatkům za dohled podle článku 3 se základní částka pro rok ‚n‘ vypočte jako podíl na celkových ročních nákladech odhadovaných na rok ‚n+1‘ v souladu s článkem 2, úměrný [MPAP] určené služby v souladu s koeficientem (U) uvedeným v odstavci 2 tohoto článku a […] v souladu s koeficientem (T) […], a to v souladu s tímto vzorcem: 2. Koeficient (U) pro výpočet základní částky pro každou určenou službu má hodnotu stanovenou v příloze II, která odpovídá [MPAP] vyjádřenému v milionech jednotek a která se zaokrouhluje dolů na nejbližších sto tisíc. [MPAP] každé určené služby, který určuje použitelný koeficient podle prvního pododstavce tohoto odstavce, je počet vyplývající z údajů oznámených poskytovatelem on-line platformy nebo internetového vyhledávače podle čl. 24 odst. 2 [DSA] nebo z informací požadovaných podle čl. 24 odst. 3 uvedeného nařízení nebo z jakýchkoli jiných informací, které jsou Komisi dostupné a jež jsou k dispozici ke dni 31. srpna roku n. […]“ |
|
27 |
V projednávané věci je v bodě 31 odůvodnění napadeného rozhodnutí upřesněno, že MPAP každé určené služby, který určuje koeficient (U) použitelný pro stanovení poplatku za dohled, může vyplývat z údajů oznámených poskytovatelem služby v souladu s čl. 24 odst. 2 DSA, z informací vyžádaných podle čl. 24 odst. 3 téhož nařízení nebo z jakýchkoli jiných informací, které jsou Komisi dostupné. |
|
28 |
Dále je v bodě 32 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedeno, že s ohledem na rozdílné metodiky, rozdílnou dostupnost veřejných informací o těchto metodikách, rozdílnou míru přesnosti a rozdílné zdroje údajů, které poskytovatelé určených služeb k výpočtu MPAP svých služeb používají, jakož i na důvěrnost údajů, kterou někteří z těchto poskytovatelů požadují, bylo třeba vycházet ze společné metodiky a společných zdrojů údajů, aby byl koeficient (U) podle čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 u jednotlivých určených služeb uplatňován soudržným způsobem. Na základě společné metodiky a společných zdrojů údajů uvedených v příloze napadeného rozhodnutí tedy Komise vypočetla MPAP služby TikTok a odpovídající koeficient (U), které jsou nezbytné pro stanovení výše poplatku za dohled účtované žalobkyni (viz bod 33 odůvodnění napadeného rozhodnutí). |
|
29 |
Komise mimoto v bodě 38 odůvodnění napadeného rozhodnutí poukázala na existenci obtíží, které z vícero důvodů vyvstaly při zjišťování informací o MPAP v případě VLOP a VLOSE, jakož i o metodice, z níž poskytovatelé při výpočtu MPAP vycházeli. Za těchto okolností Komise uvedla, že ve lhůtách stanovených v čl. 6 odst. 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci č. 2023/1127 nebyla schopná provést spolehlivé srovnání uvedených MPAP mezi různými určenými službami za účelem stanovení poplatku za dohled podle čl. 43 odst. 5 písm. b) DSA. Použití zdrojů údajů třetích provozovatelů mimoto Komise odůvodnila odlišným účelem a povahou postupu týkajícího se stanovení poplatků za dohled ve srovnání s postupem týkajícím se určení VLOP a VLOSE (viz bod 39 odůvodnění napadeného rozhodnutí). |
|
30 |
A konečně v odpovědi na argument vznesený žalobkyní v rámci postupu, který vedl k přijetí napadeného rozhodnutí, podle kterého společná metodika postrádá právní základ, Komise v bodě 34 odůvodnění napadeného rozhodnutí poznamenává, že čl. 4 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 ji opravňuje k tomu, aby pro účely stanovení poplatku za dohled určila MPAP na základě údajů uvedených poskytovateli, informací vyžádaných Komisí nebo koordinátorem digitálních služeb nebo na základě jakýchkoli jiných informací, které jsou Komisi dostupné. Na základě ustanovení a informací dostupných ke dni 31. srpna probíhajícího roku tedy Komise tvrdí, že za tímto účelem vypracovala společnou metodiku, jak je uvedeno v bodě 32 odůvodnění napadeného rozhodnutí. |
|
31 |
Tribunál přezkoumá, zda DSA umožňuje použít společnou metodiku výpočtu MPAP (první část prvního žalobního důvodu), a teprve poté posoudí, zda Komise v projednávané věci porušila článek 43 uvedeného nařízení, když tuto metodiku přijala v rámci prováděcího aktu (čtvrtá část prvního žalobního důvodu). |
|
32 |
V první řadě je nutno konstatovat, že žádné z ustanovení DSA nebo nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 nebrání tomu, aby se Komise řídila při výpočtu MPAP určitou metodikou. Kromě toho je třeba uvést, jako to činí Komise, že pro účely použití článku 43 DSA není relevantním prvkem MPAP každé určené služby v absolutním vyjádření, ale jeho relativní hodnota ve vztahu k ostatním určeným službám. |
|
33 |
V projednávané věci mohla mít Komise oprávněné pochybnosti o celkové soudržnosti metod pro výpočet MPAP používaných různými poskytovateli, a to tím spíše, že údaje některých z nich neměla k dispozici. |
|
34 |
Z toho vyplývá, že byla oprávněna společnou metodiku použít rovněž v zájmu transparentnosti a rovného zacházení s uvedenými poskytovateli s ohledem na skutečnost, že podle článku 43 DSA musí být rozdělení poplatků za dohled úměrné MPAP každé určené služby, takže první část musí být zamítnuta. |
|
35 |
Kromě toho jelikož ze znění čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 vyplývá (viz bod 26 výše), že toto nařízení nestanoví mezi třemi uvedenými zdroji informací žádnou hierarchii, neboť jsou jasně formulovány jako alternativy, nebyla Komise v projednávané věci povinna některý z těchto zdrojů upřednostnit anebo jej nezohlednit. Komise se tudíž správně rozhodla vycházet z „jakýchkoli jiných informací, které [jí byly] dostupné“ ve smyslu výše uvedeného ustanovení. |
|
36 |
Ve druhé řadě z obecné systematiky a cílů DSA vyplývá, že pojem „MPAP“ musí být chápán jednotně a soudržně bez ohledu na kontext a účel jeho provádění, což ostatně potvrzuje bod 77 odůvodnění uvedeného nařízení. Pokud by totiž bylo záměrem normotvůrce stanovit odlišné právní režimy podle toho, zda je účelem použití MPAP určení služby jako VLOP nebo VLOSE, nebo stanovení poplatku za dohled, výslovně a jasným a přesným způsobem by to formuloval. |
|
37 |
I když je tedy Komise zajisté oprávněna přijmout pro výpočet MPAP společnou metodiku, nemůže se nicméně vyhnout kontrole postupu přijímání aktů v přenesené pravomoci, jak je stanoven zejména v čl. 87 odst. 4 a 6 DSA, tím, že tuto společnou metodiku jednoduše připojí ke každému prováděcímu aktu. |
|
38 |
Podle čl. 43 odst. 4 DSA je totiž Komise povinna přijmout akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví podrobnou metodiku a postupy pro stanovení jednotlivých ročních poplatků každého poskytovatele za dohled, a podle čl. 43 odst. 5 písm. b) téhož nařízení musí být tyto poplatky úměrné MPAP každé VLOP nebo každého VLOSE. |
|
39 |
Článek 4 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 mimoto upřesňuje pravidla pro stanovení základní částky pro každou službu prostřednictvím vzorce obsahujícího zejména koeficient (U), jehož hodnota odpovídá MPAP každé dotyčné služby, aniž by však zahrnoval metodiku pro výpočet samotného MPAP. |
|
40 |
Jelikož je přitom výpočet MPAP nezbytný pro stanovení poplatku za dohled za každou službu podle čl. 43 odst. 5 písm. b) DSA, Komise jej vypočetla na základě „společné metodiky“, kterou nicméně připojila k napadenému rozhodnutí, jakož i k prováděcím aktům adresovaným ostatním poskytovatelům určených služeb (viz bod 32 odůvodnění napadeného rozhodnutí). |
|
41 |
I když je pravda, jak zdůrazňuje Komise, že na rozdíl od čl. 33 odst. 3 DSA článek 43 téhož nařízení výslovně nehovoří o přijetí aktu v přenesené pravomoci za účelem stanovení metodiky pro výpočet MPAP, nic to nemění na tom, že uvedený článek ukládá Komisi povinnost zajistit, aby roční poplatky za dohled byly úměrné MPAP každé určené služby, a zároveň povinnost stanovit metodiku a postupy pro jejich stanovení v rámci aktu v přenesené pravomoci, a nikoli v prováděcím aktu. |
|
42 |
Jinými slovy, z kontextuálního a systematického výkladu relevantních ustanovení DSA vyplývá, že ačkoli článek 43 DSA na metodiku uvedenou v článku 33 téhož nařízení výslovně neodkazuje, zakládá zjevnou spojitost mezi metodikou pro stanovení ročních poplatků za dohled, která může být stanovena toliko přijetím aktu v přenesené pravomoci, a MPAP určených služeb, na jehož základě mají být poplatky stanoveny. |
|
43 |
Metodika pro výpočet MPAP je proto neoddělitelně spjata se stanovením poplatku za dohled a musí být považována za podstatný a nepostradatelný prvek pro jeho stanovení. |
|
44 |
Pokud jde ve třetí řadě o argument Komise vycházející z toho, že čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 dostatečně podrobně popisuje výpočet MPAP, je třeba podobně jako žalobkyně konstatovat, že uvedené ustanovení neobsahuje žádné další podrobnosti týkající se tohoto výpočtu než ty, které jsou uvedeny v samotném DSA. I když totiž čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 a poslední věta čl. 33 odst. 4 prvního pododstavce DSA mají odlišný účel, a sice výpočet MPAP pro stanovení poplatků, resp. pro určení VLOP nebo VLOSE, je třeba konstatovat, že zdroje informací pro získání MPAP uvedené v těchto dvou ustanoveních jsou totožné. |
|
45 |
Vzhledem k tomu, že, jak bylo připomenuto v bodě 43 výše, je výpočet MPAP podstatným a nepostradatelným prvkem pro stanovení poplatku, povinnost Komise stanovená v čl. 43 odst. 4 DSA stanovit v aktu v přenesené pravomoci „podrobnou“ metodiku a postupy pro stanovení poplatků tedy implicitně, avšak nutně znamená povinnost stanovit v takovém aktu přinejmenším dostatečně podrobné prvky metodiky pro výpočet MPAP. |
|
46 |
Článek 43 odst. 4 DSA každopádně Komisi v podstatě ukládá povinnost upřesnit a konkretizovat DSA tak, že v aktu v přenesené pravomoci rozvede detaily, které nebyly normotvůrcem definovány (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 17. března 2016, Parlament v. Komise, C‑286/14, EU:C:2016:183, bod 50). Jelikož Komise v nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 pouze obecně uvádí tři zdroje informací, a sice údaje oznámené poskytovatelem podle čl. 24 odst. 2 DSA, informace požadované podle čl. 24 odst. 3 DSA a jakékoli jiné informace, které jí jsou dostupné, nelze mít za to, že Komise čl. 43 odst. 4 DSA dodržela. |
|
47 |
Kromě toho Komise tím, že se na jednání spokojila s tvrzením, že by zahrnutí příliš podrobné metodiky pro výpočet MPAP do aktu v přenesené pravomoci nebylo vhodné a takové řešení by bylo „kontraproduktivní“, neboť by s sebou neslo riziko nutnosti tuto metodiku zejména s ohledem na nová řešení odhadů každoročně aktualizovat, právně dostačujícím způsobem neprokázala, v čem je společná metodika, která je připojená k napadenému rozhodnutí, příliš podrobná vzhledem k jinak jasnému a přesnému znění čl. 43 odst. 4 DSA. |
|
48 |
Takový argument je ostatně také v rozporu s bodem 77 odůvodnění DSA, podle kterého „[s]tanovení [MPAP] může být ovlivněno vývojem trhu a technickým vývojem, a proto by Komise měla být zmocněna doplnit ustanovení tohoto nařízení přijetím aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví metodika pro určení aktivních příjemců on-line platformy nebo internetového vyhledávače“. |
|
49 |
Dále nemůže obstát argument, který Komise vznesla na jednání a podle něhož rozhodnutí nezahrnout podrobné informace do nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 reaguje na obavy související s ochranou obchodního tajemství a důvěrných údajů třetích společností použitých k výpočtu MPAP. Komise totiž zaprvé neprokázala, jak je důvěrnost určitých údajů lépe chráněna v prováděcím aktu, jako je napadené rozhodnutí, než v aktu v přenesené pravomoci. Zadruhé je nutno konstatovat, že důvěrné informace, na které Komise odkazuje, každopádně nejsou uvedeny ani v nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127, ani ve společné metodice připojené k napadenému rozhodnutí, takže tento argument musí být odmítnut. |
|
50 |
Vzhledem k tomu, že MPAP je jak podstatným prvkem metodiky pro stanovení poplatku za dohled, tak pojmem, který je třeba chápat jednotně a soudržně v celém DSA (viz bod 36 výše), je třeba mít za těchto podmínek za to, že z čl. 43 odst. 3 DSA ve spojení s čl. 33 odst. 3 uvedeného nařízení vyplývá, že Komise tím, že přijala metodiku pro výpočet MPAP v rámci prováděcího aktu, a nikoli v aktu v přenesené pravomoci, porušila čl. 43 odst. 3 až 5 a článek 87 DSA. |
|
51 |
Tento závěr nemůže být zpochybněn ani ostatními argumenty Komise. |
|
52 |
Zaprvé na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, totiž společná metodika, která byla připojena k napadenému rozhodnutí, nemůže být považována za pouhé odůvodněné vysvětlení způsobu, jakým byl MPAP vypočten, nýbrž, jak dokládá samotný název přílohy, za skutečnou podrobnou metodiku výpočtu. |
|
53 |
I když může tato metodika sloužit k pochopení úvah Komise a je společná všem poskytovatelům, jak Komise zdůraznila na jednání, nic to nemění na tom, že taková metodika má svým zněním, obsahem i délkou znaky dokumentu obecné povahy, který se uplatní na všechny poskytovatele, a nejedná se o pouhou součást odůvodnění napadeného rozhodnutí. |
|
54 |
Zadruhé je třeba uvést, že jelikož žádné ustanovení DSA ani nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 nezmocňuje Komisi k doplnění nebo konkretizaci metodiky a postupů uvedených v čl. 43 odst. 4 DSA prostřednictvím prováděcího aktu, neexistuje ani jakýkoli právní základ pro připojení společné metodiky k napadenému rozhodnutí. |
|
55 |
S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba čtvrté části prvního žalobního důvodu vyhovět, a proto zrušit napadené rozhodnutí, aniž je nutné zkoumat ostatní argumenty, výtky nebo žalobní důvody vznesené žalobkyní a rozhodnout o návrhu žalobkyně na přijetí organizačních procesních opatření. |
K zachování účinků napadeného rozhodnutí
|
56 |
Komise navrhuje, aby Tribunál v případě, že čl. 5 odst. 2 nebo 4 nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 nebo napadené rozhodnutí zruší, zachoval účinky uvedeného nařízení nebo napadeného rozhodnutí, dokud Komise nepřijme opatření nezbytná k nápravě zjištěných vad. Tento odklad je nezbytný z toho důvodu, že by takové zrušení mělo dopad na výši poplatků splatných a již zaplacených za rok 2023 ostatními poskytovateli určených služeb, jakož i na celkovou úroveň zdrojů, které má Komise k dispozici a které již použila v souvislosti s jejími úkoly v oblasti dohledu. |
|
57 |
Žalobkyně tvrdí, že časové omezení účinků případného zrušení napadeného rozhodnutí není odůvodněné, jelikož by takové zrušení nevedlo k závažným negativním důsledkům pro Komisi ani pro režim zavedený DSA. |
|
58 |
Podle čl. 264 prvního pododstavce SFEU platí, že je-li žaloba opodstatněná, Tribunál prohlásí napadený akt za neplatný od počátku. |
|
59 |
Podle čl. 266 prvního pododstavce SFEU je orgán, jehož akt byl prohlášen za neplatný, povinen přijmout opatření vyplývající ze zrušujícího rozsudku. |
|
60 |
Podle čl. 264 druhého pododstavce SFEU však unijní soud může, považuje-li to za nezbytné, uvést ty účinky aktu prohlášeného za neplatný, které jsou nadále považovány za zachované. V tomto ohledu z judikatury vyplývá, že za účelem výkonu pravomoci, kterou mu toto ustanovení přiznává, vezme unijní soud v úvahu dodržování zásady právní jistoty a jiných veřejných či soukromých zájmů (viz rozsudek ze dne 25. února 2021, Komise v. Švédsko, C‑389/19 P, EU:C:2021:131, bod 72 a citovaná judikatura; v tomto smyslu viz rovněž rozsudek ze dne 22. prosince 2008, Régie Networks, C‑333/07, EU:C:2008:764, bod 122). |
|
61 |
Článek 264 druhý pododstavec SFEU byl tak vykládán zejména v tom smyslu, že z důvodů právní jistoty, ale taktéž z důvodů, které mají zamezit diskontinuitě nebo snížení ochrany v provádění politik vedených nebo podporovaných Unií, umožňuje zachovat po přiměřenou dobu účinky zrušeného aktu [v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 12. února 2025, de Volksbank v. SRB (Příspěvky předem na rok 2018),T‑406/18, EU:T:2025:151, bod 104 a citovaná judikatura]. |
|
62 |
V projednávané věci bylo sice napadené rozhodnutí přijato v rozporu s čl. 43 odst. 4 DSA, jak vyplývá z bodu 50 výše, avšak Tribunál nekonstatoval pochybení, kterým by byla dotčena samotná povinnost žalobkyně zaplatit poplatek za dohled za rok 2023. |
|
63 |
Za těchto podmínek by zrušení napadeného rozhodnutí bez zachování jeho účinků do doby, než bude nahrazeno novým rozhodnutím, mohlo ohrozit provádění článku 43 DSA, který stanoví, že Komise účtuje poskytovatelům VLOP a VLOSE roční poplatek za dohled, jehož celková výše pokrývá náklady, které Komisi vzniknou v souvislosti s jejími úkoly v oblasti dohledu, kterými byla podle DSA pověřena (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 15. července 2021, Komise v. Landesbank Baden-Württemberg a SRB, C‑584/20 P a C‑621/20 P, EU:C:2021:601, bod 177). Pokud by totiž Komise byla povinna neprodleně vrátit částku poplatku žalobkyně za dohled, jakož i částky poplatků jiných poskytovatelů, jako jsou poskytovatelé, kteří podali obdobnou žalobu založenou na stejných žalobních důvodech, jakým bylo v projednávané věci vyhověno, ačkoli tito poskytovatelé v zásadě nadále podléhají povinnosti uvedené poplatky platit, hrozilo by, že takové vrácení připraví Komisi o finanční prostředky nezbytné k plnění jejích úkolů v oblasti dohledu, kterými byla podle DSA pověřena. |
|
64 |
Mimoto je třeba uvést, že vzhledem k důvodům pro zrušení napadeného rozhodnutí, a sice skutečnosti, že Komise použila společnou metodiku pro výpočet MPAP tak, že ji připojila k prováděcím aktům, Komise nebude moci přijmout nové rozhodnutí ukládající žalobkyni zaplacení poplatku za dohled bez předchozího stanovení metodiky pro výpočet MPAP prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. Komisi totiž podle č. 266 odst. 1 SFEU přísluší, aby vyvodila nezbytné důsledky ze zrušení napadeného rozhodnutí, přičemž zohlední nejen výrok tohoto rozsudku, nýbrž též odůvodnění, kterým je nezbytně podepřen, kteréžto je nezbytné k určení přesného smyslu toho, o čem bylo ve výroku rozhodnuto (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 29. listopadu 2007, Itálie v. Komise, C‑417/06 P, nezveřejněný, EU:C:2007:733, bod 50 a citovaná judikatura, a ze dne 14. července 2016, Lotyšsko v. Komise, T‑661/14, EU:T:2016:412, bod 90). Nové rozhodnutí, kterým se stanoví poplatek za dohled za službu TikTok za rok 2023, by tak mohlo být případně přijato až po změně nařízení v přenesené pravomoci 2023/1127 nebo po přijetí nového aktu v přenesené pravomoci, kterým se stanoví metodika pro výpočet MPAP, což by navíc za současného stavu mohlo mít dopad na stanovení poplatků za dohled v prováděcích aktech přijatých pro rok 2024. |
|
65 |
Zamítnutí návrhu na zachování účinků napadeného rozhodnutí by tudíž mohlo ohrozit právní jistotu a řádné plnění úkolů v oblasti dohledu, kterými je Komise podle DSA pověřena. |
|
66 |
Za těchto okolností je třeba zachovat účinky napadeného rozhodnutí do doby, než v přiměřené lhůtě, která nepřesáhne dvanáct měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku, budou přijata nezbytná opatření, která vyplývají z tohoto rozsudku. |
K nákladům řízení
|
67 |
Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. |
|
68 |
Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení a Komise neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení. |
|
Z těchto důvodů TRIBUNÁL (první rozšířený senát) rozhodl takto: |
|
|
|
|
Mastroianni Brkan Gâlea Tóth Valasidis Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 10. září 2025. Podpisy |
( *1 ) – Jednací jazyk: angličtina.