EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.1.2025
COM(2025) 14 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Maďarska
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.1.2025
COM(2025) 14 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Maďarska
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Maďarska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 121 této smlouvy,
s ohledem na nařízení (EU) 2024/1263, a zejména na článek 17 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
OBECNÁ VÝCHODISKA
(1)Dne 30. dubna 2024 vstoupila v platnost reforma rámce EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu 1 spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku 2 a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států 3 . Cílem rámce je podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a předcházet nadměrným schodkům. Prosazuje rovněž odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.
(2)Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány by měly plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a pod touto hodnotou ve střednědobém horizontu setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů 4 , jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.
(3)Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
(4)Na doporučení Komise má pak Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.
VÝCHODISKA TÝKAJÍCÍ SE NÁRODNÍHO STŘEDNĚDOBÉHO FISKÁLNĚ-STRUKTURÁLNÍHO PLÁNU MAĎARSKA
(5)Dne 4. listopadu 2024 předložilo Maďarsko Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí. Důvodem opožděného předložení bylo zajistit, aby plán poskytoval přesný obraz rozpočtových procesů a závazků Maďarska v souladu s rozpočtovým plánováním na rok 2025. Dne 20. prosince 2024 Maďarsko předložilo dodatek k plánu, který odráží novější údaje, spolu s revidovanou dráhou čistých výdajů, jež má zajistit, aby se schodek veřejných financí snížil pod 3 % HDP a aby se očekávaný veřejný dluh do konce období korekce dostal na věrohodně sestupnou dráhu a na této dráze se udržel.
Postup před předložením plánu
(6)V rámci dialogu vedoucího k předložení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zaslala Komise dne 21. června 2024 Maďarsku v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii 5 . Dne 4. listopadu 2024 Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila 6 . Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s čl. 6 písm. d) a s články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s referenční hodnotou pro schodek, ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku. Referenční trajektorie Maďarska stanoví, že na základě předpokladů Komise, z nichž vycházely předběžné pokyny předané v červnu 2024, a za předpokladu čtyřletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce (2025–2028) o 4,4 %.
|
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
Průměr 2025–2028 |
|
|
Maximální růst čistých výdajů (roční, v %) |
4,4 |
4,8 |
4,5 |
4,3 |
4,4 |
Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Maďarsku dne
21. června 2024
Zdroj: výpočty Komise.
(7)V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Maďarsko a Komise v červenci a září 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Maďarsko plánuje, a související předpoklady, jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných kapacit.
(8)Maďarskem předložený plán neobsahuje informace o vedení konzultací s příslušnými vnitrostátními zúčastněnými stranami (včetně sociálních partnerů) před jeho předložením. Podle informací uvedených v plánu může být plán konzultován s parlamentem poté, co vláda předloží parlamentu návrh rozpočtu na rok 2025.
Další související procesy
(9)Dne 26. července 2024 Rada rozhodla, že v Maďarsku existuje nadměrný schodek z důvodu nedodržení kritéria schodku.
(10)Dne 26. listopadu 2024 Komise vydala doporučení pro doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU s cílem odstranit nadměrný schodek v Maďarsku 7 . Vzhledem k tomu, že nedošlo ke schválení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Radou, odrážela doporučená nápravná dráha čistých výdajů referenční trajektorii s fiskální korekcí v délce čtyř let aktualizovanou na základě novějších údajů, včetně prognózy Komise z podzimu 2024 (tabulka 2). Dne 16. ledna 2025 přijala Komise v návaznosti na posouzení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Maďarska pozměněné doporučení pro doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU určené Maďarsku. Toto doporučení se přijímá současně s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU s cílem odstranit v Maďarsku nadměrný schodek veřejných financí. Souběžné přijetí uvedených doporučení, které je dáno a opodstatněno přechodem na nový rámec správy ekonomických záležitostí, zajišťuje soulad mezi doporučenými postupy korekce.
Tabulka 2: Referenční trajektorie aktualizovaná na základě novějších údajů
|
Roky |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
Průměr 2025–2028 |
|
|
Tempo růstu (%) |
roční |
3,9 |
3,3 |
3,3 |
3,1 |
3,4 |
|
kumulativní (*) |
7,6 |
11,1 |
14,7 |
18,3 |
nepoužije se |
|
(*) Kumulativní tempo růstu je vypočteno vůči základnímu roku 2023.
(11)Dne 19. června 2024 dospěla Komise k závěru, že se Maďarsko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Maďarsko zejména vykazuje zranitelnost v souvislosti s cenovými tlaky a s potřebami externího a veřejného financování, které jsou i nadále relevantní, třebaže zlepšující se vnější prostředí některá krátkodobá rizika zmírnilo 8 .
(12)Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Maďarsko v rámci evropského semestru 9 .
SHRNUTÍ PLÁNU A JEHO POSOUZENÍ KOMISÍ
(13)V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:
Souvislosti: makroekonomická a fiskální situace a výhled
(14)HDP Maďarska se v roce 2023 snížil o 0,9 % v důsledku slabé domácí a zahraniční poptávky. Podle prognózy Komise z podzimu 2024 se očekává, že růst HDP se v roce 2024 zvýší na 0,6 %, a to především díky soukromé spotřebě a pozitivnímu příspěvku čistého vývozu. V roce 2025 by měl reálný HDP vzrůst o 1,8 %, a to na základě spotřeby a mírného oživení investic. V roce 2026 se předpokládá růst reálného HDP na 3,1 % daný domácí poptávkou a oživením vývozu. Očekává se, že potenciální HDP Maďarska vzroste z 1,4 % v roce 2024 na 1,7 % v roce 2026, a to na základě investic a rostoucí produktivity. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 4,1 % a podle prognózy Komise se v roce 2024 mírně zvýší a dosáhne hodnoty 4,5 %, následně v roce 2025 klesne na 4,3 % a v roce 2026 na 4,1 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) se sníží ze 14,6 % v roce 2023 na 7,2 % v roce 2024, v roce 2025 bude činit 4,1 % a v roce 2026 klesne na 3,3 %.
(15)V roce 2023 činil schodek veřejných financí Maďarska 6,7 % HDP. Podle prognózy Komise z podzimu 2024 by beze změny politiky měl v roce 2024 dosáhnout 5,4 % HDP, v roce 2025 klesnout na 4,6 % a v roce 2026 pak na 4,1 % HDP. Prognóza Komise nezohledňuje rozpočet Maďarska na rok 2025, který vnitrostátní parlament přijal v prosinci 2024. Veřejný dluh ke konci roku 2023 činil 73,4 % HDP a očekává se, že na konci roku 2024 vzroste na 74,5 % HDP. Na konci roku 2025 by se měl stabilizovat na úrovni 74,5 % HDP a ke konci roku 2026 by se měl snížit na 73,8 % HDP. Fiskální prognóza Komise zohledňuje pouze věrohodně oznámené a dostatečně upřesněné politické závazky a nezahrnuje všechna opatření, která Maďarsko v plánu předložilo.
Dráha čistých výdajů a hlavní makroekonomické předpoklady v plánu
(16)Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Maďarska se vztahuje na období 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce čtyř let.
(17)Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.
(18)Plán doplněný dodatkem představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 3, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v letech 2025–2028 ve výši 4,0 %. Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu na období korekce (2025–2028) je nižší než v referenční trajektorii, kterou Komise předala dne 21. června 2024, je však vyšší než referenční trajektorie aktualizovaná na základě novějších údajů. V plánu se předpokládá zvýšení růstu potenciálního HDP na 1,5 % v roce 2025 (z 1,4 % v roce 2024) a následný nárůst na 1,7 % v roce 2028. Kromě toho se v plánu očekává, že tempo růstu deflátoru HDP klesne v roce 2025 na 4,1 % (z 7,2 % v roce 2024) a poté se sníží na 3,4 % v roce 2028.
Tabulka 3: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Maďarska
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
Průměr za dobu platnosti plánu 2025–2028 |
|
|
Růst čistých výdajů
|
4,6 |
4,3 |
4,0 |
3,9 |
3,7 |
4,0 |
|
Růst čistých výdajů
|
4,6 |
9,1 |
13,5 |
17,9 |
22,2 |
nepoužije se |
|
Růst potenciálního HDP (v %) |
1,4 |
1,5 |
1,7 |
1,7 |
1,6 |
1,6 |
|
Inflace (růst deflátoru HDP) (v %) |
7,2 |
4,1 |
3,5 |
3,4 |
3,4 |
3,6 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Maďarska a výpočty Komise.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na veřejný dluh
(19)Pokud se naplní dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu postupně snižoval z 74,0 % v roce 2024 na 68,2 % HDP na konci období korekce (2028), jak je uvedeno v následující tabulce. Po období korekce se poměr dluhu k HDP má ve střednědobém horizontu (tj. až do roku 2038) podle plánu stále snižovat a do roku 2038 dosáhne 54,5 % HDP. Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu sníží pod referenční hodnotu 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. To se na základě předpokladů plánu jeví jako věrohodné, neboť podle všech deterministických zátěžových testů v rámci analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí by dluh měl být do roku 2038 nižší než 60 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Tabulka 4: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Maďarska
|
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2038 |
|
|
Veřejný dluh (v % HDP) |
73,4 |
74,0 |
73,5 |
71,3 |
69,9 |
68,2 |
54,5 |
|
Saldo veřejných financí (v % HDP) |
–6,7 |
–4,9 |
–3,6 |
–2,5 |
–2,0 |
–1,5 |
–2,2 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Maďarska.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na saldo veřejných financí
(20)Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu se schodek veřejných financí sníží z 4,9 % HDP v roce 2024 na 2,5 % HDP do roku 2026 a na 1,5 % HDP v roce 2028. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2028) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Schodek veřejných financí kromě toho v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038) nepřekročí 3 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Časový profil fiskální korekce
(21)Časový profil fiskální korekce, měřený změnou primárního strukturálního salda, podle plánu je lineární, jak požaduje čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením proti odkladu úsilí stanoveným v čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263.
Tabulka 5: Vývoj primárního strukturálního salda v plánu Maďarska
|
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
|
|
Primární strukturální saldo (v % HDP) |
–1,7 |
0,6 |
1,2 |
1,7 |
2,3 |
2,8 |
|
Změna primárního strukturálního salda (p. b.) |
nepoužije se |
2,3 |
0,5 |
0,5 |
0,5 |
0,5 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Maďarska.
Soulad plánu s postupem při nadměrném schodku
(22)Dráha čistých výdajů stanovená v plánu je v souladu s požadavky postupu při nadměrném schodku (zejména s minimální roční strukturální korekcí stanovenou v čl. 3 odst. 4 třetím pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1467/97).
Soulad plánu s ochranným opatřením pro odolnost schodku
(23)Požadavek preventivní složky stanovený v článku 8 nařízení (EU) 2024/1263 týkající se ochranného opatření pro odolnost schodku, jehož cílem je zajistit společnou rezervu ve vztahu k referenční hodnotě pro schodek ve výši 3 % HDP, se na Maďarsko vztahuje od roku 2027, neboť podle plánu bude od roku 2026 schodek nižší než 3 % HDP. V souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2024/1263 by v letech 2027 a 2028 roční korekce primárního strukturálního salda s cílem dosáhnout společné rezervy pro odolnost ve strukturálním vyjádření ve výši 1,5 % HDP neměla být nižší než 0,4 procentního bodu, jestliže strukturální schodek v předchozím roce zůstával nad 1,5 % HDP. Fiskální korekce, která vyplývá z politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu, pro rok 2027 i pro rok 2028 činí 0,5 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro odolnost schodku.
Soulad plánu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu
(24)Vzhledem k tomu, že veřejný dluh bude podle plánu během období korekce dosahovat úrovně mezi 60 % a 90 % HDP, poměr dluhu k HDP se musí v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2024/1263 snižovat ročně v průměru nejméně o 0,5 procentního bodu, dokud neklesne pod 60 %. Toto snížení se počítá za období 2027–2028, tj. počínaje rokem, ve kterém by byl podle plánu postup při nadměrném schodku zrušen, a činí 1,7 procentního bodu. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu.
Makroekonomické předpoklady plánu
(25)Plán je založen na souboru předpokladů, které jsou v souladu s předpoklady, z nichž vychází referenční trajektorie aktualizovaná na základě novějších údajů (včetně prognózy Komise z podzimu 2024) v tabulce 2, s výjimkou dvou proměnných, a to výchozího bodu (primární strukturální saldo pro rok 2024) a růstu deflátoru HDP pro rok 2026. Tyto rozdíly v předpokladech je nutno pečlivě posoudit, aby bylo zajištěno, že jsou podloženy spolehlivými ekonomickými argumenty založenými na údajích. Posouzení těchto rozdílů v předpokladech je uvedeno níže, spolu s posouzením každého rozdílu zvažovaného samostatně.
·Plán předpokládá příznivější výchozí fiskální pozici a uvažuje primární strukturální saldo ve výši 0,6 % HDP oproti 0,2 % v prognóze Komise z podzimu 2024. Vyšší primární strukturální saldo v plánu odráží lepší než očekávané rozpočtové výsledky za leden až listopad 2024, zejména vyšší než očekávané nedaňové příjmy a mírně nižší výdaje. Tento předpoklad se proto považuje za odůvodněný a přispívá k vyššímu průměrnému růstu čistých výdajů v období korekce.
·Plán předpokládá pro rok 2026 inflaci (deflátor HDP) ve výši 3,5 % oproti 3,3 % podle prognózy Komise z podzimu 2024. Plán tento rozdíl vysvětluje vyšším nárůstem mezd v roce 2026 vzhledem k tříleté dohodě o mzdách podepsané 25. listopadu 2024 mezi podnikatelskými a odborovými svazy v Maďarsku. Minimální mzda tedy v roce 2025 vzroste o 9 %, což je v souladu s prognózou Komise z podzimu 2024. V roce 2026 dohoda stanoví růst minimální mzdy ve výši 13 %, což znamená vyšší růst mezd a inflace, než předpokládá prognóza Komise z podzimu 2024. Tento předpoklad se považuje za odůvodněný a přispívá k vyššímu průměrnému růstu čistých výdajů v období korekce uvedeného v plánu.
Celkově je rozdíl mezi dráhou čistých výdajů uvedenou v plánu a referenční trajektorií aktualizovanou na základě novějších údajů vysvětlen rozdíly v předpokladech, které jsou řádně odůvodněny v souladu s čl. 13 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263. Celkově všechny rozdíly v předpokladech vedou k průměrnému růstu čistých výdajů v plánu, který je vyšší než v referenční trajektorii aktualizované na základě novějších údajů. Na základě tohoto posouzení plán splňuje požadavek čl. 13 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263.
Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu v rámci budoucích posouzení dodržování dráhy čistých výdajů.
Fiskální strategie v plánu
(26)Plán neobsahuje plnohodnotnou a kvantifikovanou fiskální strategii. Přesná specifikace příslušných politických opatření bude potvrzena nebo upravena a vyčíslena v ročních rozpočtech. Přijatý rozpočet na rok 2025 specifikuje politická opatření, kterými vláda hodlá naplnit závazek týkající se čistých výdajů pro rok 2025. Plán dále obsahuje řadu nekvantifikovaných opatření zvyšujících schodek v různých oblastech, která mohou ovlivnit fiskální výsledky ve střednědobém výhledu. K naplnění závazků stanovených v plánu tak může být zapotřebí dalších fiskálních opatření.
Reformní a investiční záměry v plánu reagující na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zaměřené na společné priority Unie
(27)Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, včetně doporučení týkajících se postupu při makroekonomické nerovnováze, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje přibližně 132 reforem a investic, které mají řešit společné priority EU, z nichž 41 je finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost a 29 z fondů politiky soudržnosti.
(28)Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán více než 40 reforem a investic. Několik reforem a investic v oblasti ekologické transformace je uvedeno jako opatření v maďarském plánu pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU, nebo je podporováno z fondů politiky soudržnosti. Plán zahrnuje opatření na podporu přechodu ke klimatické neutralitě a ekologické dopravě, konkrétně větší zavádění elektromobilů, rozvoj železnic, sítí dobíjecích stanic a cyklostezek. Cílem dalších reforem a investic je zlepšit nakládání s odpady v zemi a podpořit zejména oběhové hospodářství, například vypracováním plánu nakládání s odpady a zavedením inteligentní odpadové infrastruktury. Plán zahrnuje také opatření zaměřená na podporu výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí a posílení zelených dovedností. Cílem dalších opatření je zlepšit vodohospodářskou infrastrukturu, urychlit přizpůsobování se změně klimatu v oblasti vodního hospodářství, zajistit investice do ochrany přírody a zavést daň z kvót na CO2. K digitální transformaci Maďarska má přispět také několik reforem a investic, které nabízejí digitální řešení v oblasti daňového vykazování a sledování (elektronická řešení pro odvod DPH (eVAT), elektronické účtenky (eReceipt) a elektronické pokladní systémy(eCashier)), rozvíjejí digitální dovednosti, reformují jednotný vnitrostátní tarifní systém a informační systém pro cestující a zlepšují digitální připravenost podniků a veřejných služeb, energetického systému a odpadového hospodářství. Opatření související se společnou prioritou, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, se zaměřují na řešení doporučení pro danou zemi (2019, 2020, 2022 a 2023) v oblasti udržitelné dopravy, nakládání s odpady a hospodaření s vodou, transformace energetiky, zjednodušení daní, kvality rozhodování, digitalizace podniků a trhu práce. Plán neobsahuje opatření související s doporučeními pro danou zemi z roku 2023 a 2024 v oblasti postupného ukončování dotací na fosilní paliva.
(29)Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán přibližně 80 reforem a investic, které podle očekávání Maďarska přispějí k posílení sociální a ekonomické odolnosti země. Několik reforem a investic zaměřených na sociální a hospodářskou odolnost je uvedeno jako opatření v maďarském plánu pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU, nebo je podporováno z fondů politiky soudržnosti. Plán zahrnuje opatření k zlepšení přístupu na trh práce pro některé zranitelné skupiny (například vytvořením nových míst v jeslích), včetně mladých a starších lidí, bydlení (včetně výstavby nových sociálních domů v rámci programu zaměřeného na dohánění rozvoje zaostalejších osad a různých programů budování bydlení), vzdělávání (včetně zvýšení platů učitelů) a zdravotní péče (například rozvojem primární péče a nemocnic). Plán zahrnuje také opatření na podporu sociální soudržnosti, digitálního rozvoje a rozvoje infrastruktury ve veřejném a vysokoškolském vzdělávání, jakož i v odborném vzdělávání a přípravě. Existuje několik opatření k zlepšení zaměstnatelnosti pomocí změn kvalifikace a na podporu rozvoje podniků. Cílem opatření, jako jsou zvýhodněné úvěry pro malé a střední podniky, je zlepšit vývozní kapacity firem. V oblasti výzkumu a inovací plán uvádí opatření, jako je zřízení národních laboratoří, jejichž cílem je podpora inovací. Plán dále zahrnuje reformy a investice, jejichž cílem je modernizace veřejné správy a daní. Plán obsahuje opatření k provádění přijaté národní protikorupční strategie a akčního plánu a k pravidelnému provádění přezkumů výdajů. Reformy a investice obsažené v plánu mají naplňovat doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022, 2023 a 2024 v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje, sociální politiky, podnikatelského prostředí, rozpočtového rámce, daní, boje proti korupci, nezávislosti soudů, trhu práce a zdravotní péče. Plán neobsahuje opatření, která by se týkala doporučení pro danou zemi z roku 2022 v oblasti dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému, neboť podle plánu vláda v blízké budoucnosti nezamýšlí žádné změny důchodového systému. Nezahrnuje ani opatření k řešení doporučení pro danou zemi v oblasti postupu při makroekonomické nerovnováze z roku 2023 a 2024, která se týkají účinné koordinace makroekonomických politik a postupného ukončování stropů pro úrokové sazby a ceny s cílem snížit jejich narušující účinek. Plán neobsahuje opatření k řešení doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022, 2023 a 2024 týkajících se přiměřenosti podpory v nezaměstnanosti, neboť plán uvádí, že vláda nemá v úmyslu měnit délku doby poskytování podpory v nezaměstnanosti. Plán neobsahuje opatření, která by se týkala doporučení pro danou zemi z roku 2023 a 2024 v oblasti sociálního dialogu. A v neposlední řadě plán neobsahuje opatření, která by se zabývala doporučeními pro danou zemi z let 2020, 2023 a 2024, jež se týkají omezeného používání mimořádných opatření v souladu se zásadou jednotného trhu a právního státu.
(30)Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, zahrnuje plán reformy a investice, které podle očekávání Maďarska přispějí k posílení energetické bezpečnosti země. Několik těchto reforem a investic je uvedeno v maďarském plánu pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU, nebo je podporováno z fondů politiky soudržnosti. Plán zahrnuje opatření zaměřená na podporu zavádění větrných elektráren, zvyšování energetické účinnosti obydlí, podporu instalace solárních panelů v obytných domech a elektrifikaci topných systémů. Další reformy v plánu jsou zaměřeny na zavádění alternativních obnovitelných zdrojů energie, modernizaci veřejných budov (např. nemocnic, vzdělávacích institucí) a zlepšení energetické účinnosti průmyslu a podniků. Plán zahrnuje také opatření, jejichž cílem je rozvíjet energetické sítě a zvyšovat kapacitu pro ukládání energie. Opatření v plánu týkající se společné priority, kterou je energetická bezpečnost, mají řešit doporučení pro danou zemi v oblasti energetiky (2022, 2023 a 2024).
(31)Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné kapacity, nezahrnuje plán žádná opatření. Plán předpokládá, že úroveň výdajů na obranu bude v časovém horizontu plánu zachována na úrovni 2 % HDP.
(32)Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Maďarska. V kapitole plánu věnované reformám a investicím je výslovně uvedeno, zda je opatření zahrnuto do plánu pro oživení a odolnost nebo do programů v oblasti politiky soudržnosti. Tabulka 9 v plánu navíc poskytuje ucelený přehled opatření a jejich propojení s plánem pro oživení a odolnost, programy politiky soudržnosti a společnými prioritami. Plán vysvětluje, že vláda nesouhlasí s politickými opatřeními určenými k reformě důchodového systému, jak je navrhl nezávislý odborník v souvislosti s reformou předpokládanou v plánu pro oživení a odolnost. Plán rovněž uvádí, že vláda bude některé daně z neočekávaných zisků a sektorové daně postupně rušit později, než se zavázala v rámci příslušného opatření plánu pro oživení a odolnost, přičemž u jiných daní se postupné zrušení neplánuje.
(33)Plán podává přehled potřeb Maďarska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU s výjimkou čtvrté priority týkající se budování obranných schopností. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů, investiční potřeby v plánu zahrnují více investic do ekologické a digitální transformace podniků a digitalizace veřejné správy. Cílem nových investic je vybavit vzdělávací systém digitálními nástroji a související infrastrukturou. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, zahrnuje plán investiční potřeby podniků pro zlepšení jejich exportních a inovačních kapacit. Podle plánu existuje potřeba investic pro účely rozvoje aktivních politik na trhu práce, zejména prostřednictvím programů změn kvalifikace a prohlubování dovedností, a podpory nejchudších domácností. V oblasti zdravotní péče mají investice do digitalizace zdravotnických procesů za cíl usnadnit přístup ke zdravotnickým službám a zlepšit kvalitu péče. Veřejné investice do renovace železničních tratí a digitalizace přispívají k větší udržitelnosti odvětví dopravy. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, zahrnuje plán investiční potřeby v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů, zvyšování energetické účinnosti v obytných domech a veřejných budovách, jakož i rozvoj elektrické sítě a elektromobility, včetně související infrastruktury.
Závěr posouzení Komise
(34)Celkově Komise zastává názor, že plán Maďarska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
CELKOVÝ ZÁVĚR
(35)V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Maďarsku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu,
DOPORUČUJE Maďarsku:
1)Zajistit, aby růst čistých výdajů nepřekročil maximální hodnoty stanovené v příloze I tohoto doporučení.
Rada dále vybízí Maďarsko, aby zajistilo realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešících společné priority Unie.
PŘÍLOHA I
Maximální tempo růstu čistých výdajů
(roční a kumulativní tempo růstu v nominálním vyjádření)
Maďarsko
|
Roky |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
|
|
Tempo růstu (%) |
roční |
4,3 |
4,0 |
3,9 |
3,7 |
|
kumulativní (*) |
9,1 |
13,5 |
17,9 |
22,2 |
|
(*) Kumulativní tempo růstu je vypočteno vůči základnímu roku 2023. Kumulativní tempo růstu se používá při ročním monitorování souladu ex-post na kontrolním účtu.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně