EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 26.4.2023
COM(2023) 242 final
2023/0136(NLE)
Návrh
SMĚRNICE RADY,
kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 26.4.2023
COM(2023) 242 final
2023/0136(NLE)
Návrh
SMĚRNICE RADY,
kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
Navrhované změny směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států 1 (dále jen „směrnice“) jsou součástí balíčku, který zahrnuje rovněž návrh nařízení, kterým se nahrazuje nařízení (ES) č. 1466/97 2 (preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu), a změny nařízení (ES) č. 1467/97 3 (nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu). Směrnice a preventivní a nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu jsou součástí rámce správy ekonomických záležitostí EU.
Odůvodnění návrhu
Rámec správy ekonomických záležitostí EU pomohl vytvořit podmínky pro hospodářskou stabilitu, udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a vyšší zaměstnanost. Tento rámec v současné době tvoří fiskální rámec EU (Pakt o stabilitě a růstu a uvedená směrnice), postup při makroekonomické nerovnováze, evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik a politiky zaměstnanosti a rámec pro programy makroekonomické finanční pomoci.
V roce 2011 bylo s cílem zohlednit ponaučení z celosvětové finanční krize a dluhové krize v eurozóně jakožto součást balíčku šesti právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí nařízení (ES) č. 1466/97 pozměněno nařízením (EU) č. 1175/2011 4 , nařízení (ES) č. 1467/97 bylo pozměněno nařízením (EU) č. 1177/2011 5 a byla přijata směrnice 2011/85/EU.
Tyto akty pomohly zajistit pečlivý dohled nad státními rozpočty a zároveň věnovat větší pozornost míře zadlužení. Ve snaze odstranit základní příčiny krize byl fiskální rámec na úrovni EU doplněn závaznými ustanoveními na vnitrostátní úrovni s cílem podpořit zdravé rozpočtové politiky ve všech členských státech. Za tímto účelem směrnice mimo jiné požadovala, aby členské státy zavedly vnitrostátní fiskální pravidla, nezávislé sledování dodržování fiskálních pravidel na vnitrostátní úrovni a víceleté rozpočtové rámce. Tyto vnitrostátní předpisy vstoupily v platnost za účelem zajištění souladu se směrnicí.
V roce 2019 zveřejnil Evropský účetní dvůr (EÚD) zprávu „Požadavky EU na vnitrostátní rozpočtové rámce: je třeba je dále posílit a lépe sledovat jejich uplatňování“ 6 . EÚD ve zprávě konstatoval nedostatky týkající se účinnosti střednědobého sestavování rozpočtu a nezávislých fiskálních institucí a doporučil Komisi, aby posílila požadavky na střednědobé rozpočtové rámce a nezávislé fiskální instituce v souladu s mezinárodními standardy.
V roce 2020 Komise zveřejnila sdělení o přezkumu vhodnosti směrnice (dále jen „přezkum vhodnosti“) 7 , v němž zdůraznila pokrok a prostor pro zlepšení současného nastavení vnitrostátních rozpočtových rámců. Přezkum vhodnosti poukázal na výrazné zlepšení, pokud jde o počet a účinnost vnitrostátních fiskálních pravidel, široké přijímání střednědobého fiskálního plánování, spolehlivější prognózy a vyšší fiskální transparentnost, která zahrnuje i podmíněné závazky. Přezkum však také konstatoval, že střednědobé plánování zůstává do značné míry podřízeno ročnímu sestavování rozpočtu, zpochybnil užitečnost vykazování měsíčních fiskálních údajů na peněžní bázi a zdůraznil velkou nejednotnost ve výkladu ustanovení o vyhodnocování prognóz, daňových výdajích a mimorozpočtových subjektech. Rovněž bylo zjištěno, že používání veřejného účetnictví je omezeno neexistencí formálního společného rámce EU.
Ve svém sdělení ze dne 9. listopadu 2022 Komise představila směry pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU 8 , jejímž cílem je zajistit udržitelnost dluhu a podpořit udržitelný a inkluzivní růst ve všech členských státech. Tyto směry předpokládaly větší odpovědnost členských států, zjednodušený rámec a větší zaměření na střednědobý horizont spolu s důslednějším a soudržnějším prosazováním. Předpokládaly také zlepšení uspořádání a výkonnosti nezávislých fiskálních institucí. Tyto směry rovněž odrážely připomínky, které vyplynuly z veřejné konzultace zahájené v říjnu 2021, kde byly ostatní orgány EU a všechny klíčové zúčastněné strany vyzvány, aby se k tomuto tématu vyjádřily 9 .
Cíle návrhu
Tento návrh představuje některé změny směrnice. V souladu se směry Komise ze dne 9. listopadu 2022 pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU je cílem těchto změn posílení odpovědnosti jednotlivých států a střednědobé zaměření rozpočtového plánování. Konkrétně se změny zaměřují na následující:
·Zjednodušení stávajících právních předpisů: ustanovení o předkládání měsíčních fiskálních údajů založených na peněžních tocích (čl. 3 odst. 2) 10 nejsou pro posílení vnitrostátních rozpočtových rámců užitečná, jak bylo zdůrazněno v přezkumu vhodnosti. Článek 8 týkající se Spojeného království již není nutný. Ustanovení čl. 4 odst. 4 a 5 již nebudou nutná, pokud budou tyto požadavky obsaženy v návrhu nařízení XXX (preventivní složka).
·Upřesňující ustanovení: navrhuje se, aby ustanovení čl. 4 odst. 6 nyní výslovně odkazovala na nezávislé subjekty jako na subjekty odpovědné za ex post hodnocení prognóz s cílem odstranit nejasnosti zjištěné při přezkumu vhodnosti. Navrhuje se rovněž, aby ustanovení čl. 14 odst. 1, 2 a 3 lépe specifikovala požadavky na vykazování ze strany subjektů a fondů sektoru vládních institucí, které nejsou součástí řádných vnitrostátních rozpočtů, a požadavky týkající se daňových výdajů a podmíněných závazků. Tyto požadavky byly členskými státy vykládány velmi rozdílně a některé z těchto výkladů plně neodrážely původní smysl směrnice.
·Zlepšení odpovědnosti jednotlivých států: navrhuje se doplnit nebo upřesnit požadavky na nezávislé fiskální instituce. V některých případech se navrhovaná nová ustanovení již vztahovala na členské státy eurozóny a také na Dánsko, Bulharsko a Rumunsko jakožto smluvní strany Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (dále jen „Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě“) 11 (nový článek 8). Cílem dalších navrhovaných ustanovení je doplnit úkoly, které by nezávislým fiskálním institucím umožnily hrát určitou roli při dohledu nad fiskálním rámcem EU na vnitrostátní úrovni, jak je navrženo v návrhu nařízení XXX (preventivní složka) a také v návrhu na změnu nařízení 1467/97 (nápravná složka). Patří mezi ně příprava nebo schvalování rozpočtových prognóz, jakož i posuzování analýz udržitelnosti a dopadu politik. Některá navrhovaná ustanovení zajišťují nezávislost a odpovědnost nezávislých fiskálních institucí s cílem zohlednit standardy stanovené mezinárodními organizacemi, jak doporučuje zpráva EÚD z roku 2019.
·Podpora střednědobého zaměření: navrhuje se, aby byl v prognózách systematičtěji specifikován víceletý rozpočtový rozměr (článek 4) a také vazba mezi ročním rozpočtem a střednědobým plánováním (článek 10), která byla ve zprávě EÚD z roku 2019 a v přezkumu vhodnosti shledána jako nedostatečná.
·Zlepšení kvality veřejných financí: je navrženo několik ustanovení na podporu odpovědnosti veřejných rozpočtů a zvýšení transparentnosti fiskálních rizik ve vztahu ke změně klimatu. Ustanovení čl. 9 odst. 2 písm. d) by nyní vyžadovala posouzení rizik vyplývajících ze změny klimatu a dopadů klimatických politik na veřejné finance. Podobně by ustanovení čl. 14 odst. 3 vyžadovala, aby členské státy v co největší možné míře zveřejňovaly údaje o podmíněných závazcích souvisejících s katastrofami a klimatickými otřesy, jakož i o hospodářských ztrátách způsobených přírodními katastrofami a otřesy souvisejícími s klimatem. U těchto otřesů by se rovněž uváděly fiskální náklady, které nese veřejný sektor, a nástroje použité ke zmírnění těchto otřesů nebo k úhradě s nimi spojených nákladů.
Soulad se stávajícími předpisy v této oblasti politiky
Návrh je součástí širšího balíčku návrhů v návaznosti na směry pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU vydané Komisí dne 9. listopadu 2022. Tento balíček zahrnuje rovněž návrh nařízení, kterým se nahrazuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu, a změny nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu, přičemž jeho cílem je vytvořit reformovaný rámec, který bude založen na střednědobém zaměření a odpovědnosti členských států za účelem věrohodného a podstatného snížení vysoké míry zadlužení a s cílem podpory udržitelného a inkluzivního růstu. Reformovaný rámec správy ekonomických záležitostí tak zachovává základní cíle rozpočtové kázně a podpory růstu Paktu o stabilitě a růstu a jeho zřizovacích ustanovení ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU).
Tím, že se reformovaný rámec zaměřuje na zdravé a udržitelné veřejné finance a na podporu udržitelného a inkluzivního růstu, splňuje zároveň hlavní cíle fiskálního paktu, který tvoří hlavu III Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě 12 . Kromě toho i další prvky navrhovaného právního předpisu zachovávají podstatu rozpočtového paktu. Svým střednědobým zaměřením vycházejícím z problémů v oblasti zadlužení jednotlivých zemí návrh nařízení nahrazujícího preventivní složku Paktu o stabilitě a růstu částečně zohledňuje požadavek rozpočtového paktu na konvergenci ke střednědobým pozicím, přičemž časový rámec této konvergence má být navržen s přihlédnutím k rizikům pro udržitelnost specifickým pro jednotlivé země (čl. 3 odst. 1 písm. b) Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě). Rozpočtový pakt klade důraz na strukturální saldo, zároveň však požaduje pro účely celkového posouzení souladu provedení analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů (čl. 3 odst. 1 písm. b) Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě), přičemž tuto analýzu stanoví návrh nařízení, kterým se nahrazuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Rozpočtový pakt umožňuje dočasné odchylky od střednědobého cíle nebo od postupu korekce k jeho dosažení pouze za výjimečných okolností (čl. 3 odst. 1 písm. c) Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě), jak předpokládá návrh nařízení, kterým se nahrazuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Rozpočtový pakt stanoví, že v případě zjištěných významných odchylek od střednědobého cíle nebo od postupu korekce k jeho dosažení musí být provedena opatření k nápravě těchto odchylek ve vymezeném časovém období (čl. 3 odst. 1 písm. e) Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě). Ve stejném duchu vyžaduje reformovaný rámec nápravu odchylek od dráhy čistých výdajů stanovené Radou. Kromě toho, pokud odchylky vedou ke schodku přesahujícímu 3 % HDP, mohl by se na členský stát vztahovat postup při nadměrném schodku. V případě členského státu s dluhem vyšším než 60 % HDP by byl postup při nadměrném schodku založený na dluhu posílen: zaměřil by se na odchylky od dráhy čistých výdajů a nahradil by stávající doporučenou hodnotu pro snižování dluhu (tzv. „pravidlo 1/20“), které některým členským státům ukládalo příliš náročné fiskální úsilí. Rozpočtový pakt svěřuje nezávislým fiskálním institucím úlohu monitorování dodržování jeho pravidel, přičemž ustanovení o úloze a nezávislosti těchto kontrolních institucí, která musela být podrobně popsána ve společných zásadách navržených Komisí 13 v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě, jsou nyní plně začleněna do návrhu na změnu směrnice. Rozpočtový pakt stanoví, že Komise a Rada hrají roli při prosazování (článek 5 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě), jak je uvedeno v navrhovaných změnách nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu.
Společné prvky mezi rozpočtovým paktem a reformovaným rámcem správy ekonomických záležitostí rovněž vyplývají z provádění rozpočtového paktu ve vnitrostátních právních řádech. Většina smluvních stran provedla ustanovení Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě ve vnitrostátním právu a vložila do něj přímou vazbu na odpovídající právní předpisy EU 14 . To platí pro střednědobý cíl a rozvrh konvergence, jakož i pro posouzení významného odchýlení nebo ustanovení, jež vyžadují řídit se doporučeními přijatými Radou (vše vyplývá z nařízení č. 1466/97).
Vzhledem k těmto společným prvkům lze mít za to, že navrhovaný reformovaný rámec správy ekonomických záležitostí začleňuje podstatu fiskálních ustanovení Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě do právního rámce EU podle článku 16 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Začleněním požadavků týkajících se důsledků změny klimatu na vnitrostátní rozpočtové politiky a fiskální rizika zajišťuje tento návrh soulad s ostatními politikami Unie, které podporují opatření za účelem zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně v souladu s cílem zajistit spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě. V některých členských státech se v rámci jejich plánů pro oživení a odolnost provádí více reforem, které přispějí ke zlepšení rozpočtových rámců, například zvýšením nezávislosti některých fiskálních institucí v souladu s navrhovanými změnami.
2.VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI
V rámci přezkumu správy ekonomických záležitostí realizovala Komise řadu osvětových činností, mimo jiné pořádáním konferencí a cílenější výměnou názorů mezi zúčastněnými stranami. V říjnu 2021 Komise zahájila veřejnou konzultaci 15 , přičemž vyzvala další orgány EU a všechny klíčové zúčastněné strany, aby se zapojily. Prostřednictvím různých fór, včetně specializovaných setkání, workshopů a online průzkumu, občané a široká škála účastníků, včetně vlád jednotlivých států, parlamentů, sociálních partnerů, akademické obce a ostatních orgánů EU, vyjádřili své názory na to, jak reformovat správu ekonomických záležitostí EU. Mnoho zúčastněných stran se vyslovilo pro posílení vnitrostátních rozpočtových rámců, a to i prostřednictvím většího zapojení nezávislých fiskálních institucí do dohledu nad rámcem EU. V některých případech se zapojení nezávislých fiskálních institucí považovalo za způsob, jak zvýšit poškození dobré pověsti při porušení rozpočtových závazků.
Kromě úlohy nezávislých fiskálních institucí při dohledu na úrovni EU se některé zúčastněné strany vyslovily také pro posílení jejich úlohy při monitorování vnitrostátních fiskálních pravidel, která by byla prosazována prostřednictvím povinnosti vlád systematicky zohledňovat posouzení ze strany nezávislých fiskálních institucí, spolu se strukturovanějším dialogem mezi nezávislými fiskálními institucemi a orgány EU. V některých případech bylo navrhováno rozšíření úkolů, které by zahrnovaly vypracovávání podkladů pro analýzy udržitelnosti dluhu, vypracovávání makroekonomických prognóz (včetně prognóz pro střednědobé plány), které by mohly sloužit jako východisko pro národní vlády při plánování jejich fiskální politiky, a vypracovávání nebo ověřování rozpočtových plánů. Navrhována byla také poradní role v oblasti fiskální politiky a významnější úloha ve veřejné diskusi.
3.PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU
• Právní základ
Právním základem pozměňované směrnice je čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec Smlouvy o fungování EU. Posílení požadavků na vnitrostátní rozpočtové rámce v členských státech má za cíl doplnit a posílit rámec politiky Unie s cílem zabránit nadměrným schodkům, jak je stanoveno v článku 126 SFEU. Návrh se vztahuje na všechny členské státy.
• Subsidiarita a proporcionalita
Návrh je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality stanovenými v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Jeho cíle, kterým je jednotné dodržování rozpočtové kázně, jak vyžaduje SFEU, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a může jej být lépe dosaženo na úrovni Unie. Vzhledem k tomu, že cílem navrhovaných změn je především odstranění některých nedostatků směrnice nebo vyjasnění jejích ustanovení či jejich aktualizace, zejména s ohledem na návrh nařízení, kterým se nahrazuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu, a na změny nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu, lze těchto změn nejlépe dosáhnout na úrovni EU, a nikoli prostřednictvím různých vnitrostátních iniciativ.
Navrhovaná pozměněná směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné. S cílem snížit administrativní zátěž členských států se v některých pozměňovacích návrzích navrhuje zjednodušení požadavků směrnice, přičemž je zajištěna soudržnost s návrhem nařízení, kterým se nahrazuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu, a se změnami nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu. Proporcionalitu zajišťují také změny, jejichž cílem je vyjasnit pojmy a definice, které usnadňují provádění směrnice. Obdobně je mnoho ustanovení týkajících se nezávislých fiskálních institucí převzato ze stávajících pravidel platných pro některé, ale nikoliv pro všechny členské státy, a sice ze Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě nebo z nařízení č. 473/2013. V mnoha členských státech jsou proto tato ustanovení již prováděna. Kromě toho je vyžadováno vykazování rizik a ztrát souvisejících s klimatem při zohlednění probíhajícího vnitrostátního úsilí a potřeby přizpůsobit tyto postupy konkrétním potřebám a preferencím jednotlivých zemí. A konečně, tím, že členským státům umožňuje provést tato ustanovení v jejich vnitrostátních právních řádech, je navrhovaná pozměňovaná směrnice rovněž vhodným nástrojem k dosažení jejich cíle, neboť členským státům umožňuje přizpůsobit požadavky svým vlastním specifikům.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.
2023/0136 (NLE)
Návrh
SMĚRNICE RADY,
kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)S cílem zajistit, aby členské státy plnily povinnosti vyplývající ze Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v oblasti rozpočtové politiky, a zejména s ohledem na zamezení nadměrným schodkům veřejných financí, stanovila směrnice Rady 2011/85/EU 16 podrobná pravidla týkající se charakteristických rysů rozpočtových rámců členských států.
(2)Na základě zkušeností s hospodářskou a měnovou unií od vstupu směrnice 2011/85/EU v platnost je nutné změnit její požadavky týkající se pravidel a postupů, které tvoří rozpočtové rámce členských států.
(3)V roce 2019 zveřejnil Evropský účetní dvůr zprávu, ve které zkoumá požadavky Unie na vnitrostátní rozpočtové rámce a doporučuje Komisi, aby tyto požadavky přezkoumala s ohledem na mezinárodní standardy a osvědčené postupy. Evropský účetní dvůr navrhl konkrétní opatření za účelem zlepšení rozsahu a účinnosti vnitrostátních rozpočtových rámců, zejména pokud jde o střednědobé rozpočtové rámce a nezávislé fiskální instituce 17 .
(4)Sdělení Komise ze dne 5. února 2020 18 poukázalo na značný, ale nerovnoměrný pokrok ve vývoji vnitrostátních rozpočtových rámců, vzhledem k tomu, že právo Unie stanoví pouze minimální požadavky a že provádění a dodržování vnitrostátních předpisů bylo velmi rozdílné. Uvedené sdělení se rovněž zabývalo tím, do jaké míry by rámec podporoval potřeby v oblasti hospodářské, environmentální a sociální politiky v souvislosti s přechodem ke klimaticky neutrálnímu a digitálnímu evropskému hospodářství účinně využívajícímu zdroje tím, že bude doplňovat klíčovou úlohu regulačního prostředí a strukturálních reforem.
(5)Sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu 19 vyzvalo k většímu využívání ekologických rozpočtových nástrojů s cílem přesměrovat veřejné investice, spotřebu a zdanění na ekologické priority a vyhnout se škodlivým dotacím. Evropský právní rámec pro klima stanoví cíl klimatické neutrality pro celou Unii do roku 2050 a požaduje, aby orgány Unie a členské státy pokročily ve zvyšování adaptační kapacity. Komise se zavázala spolupracovat s členskými státy na kontrole a porovnávání ekologických rozpočtových postupů. Sdělení Komise ze dne 24. února 2021 o nové strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu 20 poukázalo na makrofiskální význam změny klimatu a zdůraznilo potřebu zvýšit odolnost Unie vůči dopadům změny klimatu. Evropský semestr poskytuje další rámec na podporu tohoto úsilí a Nástroj pro technickou podporu nabízí praktickou pomoc při jeho provádění.
(6)Sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2022 o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU 21 zdůraznilo potřebu posílit udržitelnost dluhu a snížit vysokou míru veřejného zadlužení a zároveň podpořit udržitelný a inkluzivní růst ve všech členských státech. Hlavními cíli těchto směrů je zlepšit odpovědnost jednotlivých států, zjednodušit rámec a více se zaměřit na střednědobý horizont spolu s důraznějším a soudržnějším prosazováním.
(7)S cílem zlepšit dodržování ustanovení Smlouvy o fungování EU, a zejména zabránit postupu při nadměrném schodku veřejných financí stanovenému v článku 126 Smlouvy o fungování EU by měla být v právních předpisech členských států přijata zvláštní ustanovení k posílení vnitrostátní odpovědnosti v souladu se sdělením Komise ze dne 9. listopadu 2022 o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU, a to nad rámec ustanovení, která jsou v současnosti vyžadována směrnicí 2011/85/EU. Na základě zjištění o provádění uvedené směrnice by se změny měly týkat také ustanovení o transparentnosti a statistice, prognózách a sestavování střednědobých rozpočtů s cílem odstranit nedostatky zjištěné během provádění.
(8)Tato směrnice je součástí balíčku společně s nařízením Parlamentu a Rady (EU) [XXX] 22 , kterým se nahrazuje nařízení (ES) č. 1466/97 23 (preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu), a nařízením Rady [XXX] 24 , kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1467/97 25 (nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu). Společně zavádějí reformovaný rámec správy ekonomických záležitostí Unie, který do práva Unie začleňuje podstatu hlavy III „Rozpočtový pakt“ mezivládní Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii 26 v souladu s článkem 16 této smlouvy. Hlava III je závazná pro členské státy, jejichž měnou je euro, a na dobrovolném základě pro Bulharsko, Dánsko a Rumunsko. Tento balíček vychází ze zkušeností s prováděním Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě ze strany členských států a zachovává střednědobé zaměření rozpočtového paktu jako nástroje k dosažení rozpočtové kázně a podpory růstu. Balíček obsahuje posílený rozměr pro jednotlivé země, jehož cílem je posílit odpovědnost jednotlivých států, mimo jiné prostřednictvím silnější úlohy nezávislých fiskálních institucí, která vychází ze společných zásad rozpočtového paktu navržených Komisí 27 v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě. Analýza výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů pro celkové posouzení souladu požadované rozpočtovým paktem je stanovena v nařízení [XXX], kterým se nahrazuje nařízení (EU) č. 1466/97. Stejně jako v rozpočtovém paktu jsou v nařízení [XXX], kterým se nahrazuje nařízení (EU) č. 1466/97, dočasné odchylky od střednědobého plánu povoleny pouze za výjimečných okolností. Obdobně v případě významných odchylek od střednědobého plánu by měla být provedena opatření za účelem nápravy těchto odchylek ve vymezeném časovém období. Balíček posiluje fiskální dohled a postupy prosazování s cílem splnit závazek podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance a udržitelný růst. Reforma rámce správy ekonomických záležitostí tak zachovává základní cíle rozpočtové kázně a udržitelnosti dluhu stanovené ve Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě.
(9)Předpokladem tvorby vysoce kvalitních statistik, které je možno porovnávat mezi členskými státy, jsou ucelené a spolehlivé postupy účetnictví veřejného sektoru pro všechny subsektory sektoru vládních institucí. Dostupnost a kvalita statistik vycházejících z evropského systému účtů 2010 (ESA 2010) je zásadní pro zajištění řádného fungování rámce fiskálního dohledu Unie. Systém ESA 2010 vychází z informací poskytovaných na akruální bázi. Je proto nutné zlepšit sběr akruálních údajů a informací potřebných k vytváření statistik na akruální bázi, a to integrovaným, komplexním a harmonizovaným způsobem ve všech subsektorech sektoru vládních institucí.
(10)Dostupnost údajů s vyšší četností může odhalit vzorce, které si zaslouží bližší sledování, a zlepšit kvalitu rozpočtových prognóz. Členské státy a Komise (Eurostat) by měly zveřejňovat údaje založené na peněžních tocích a čtvrtletní údaje o schodku a dluhu s použitím definic uvedených v článku 2 Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku, který je připojen ke Smlouvě o Evropské unii (Smlouvě o EU) a ke Smlouvě o fungování EU. Zveřejňování rozpočtových údajů s vyšší četností přizpůsobených vnitrostátním rozpočtovým definicím, by mělo být stanoveno na základě vnitrostátních požadavků na transparentnost a potřeb uživatelů s cílem zlepšit odpovědnost členských států.
(11)Zkreslené a nerealistické makroekonomické a rozpočtové prognózy pro právní předpisy týkající se ročních a víceletých rozpočtů mohou značně narušit účinnost fiskálního plánování a v důsledku toho poškodit závazek k rozpočtové kázni. V zájmu zlepšení výchozích předpokladů a zajištění objektivního posouzení fiskálního dopadu různých politických opatření by makroekonomické a rozpočtové prognózy členských států měla schvalovat nebo vypracovávat nezávislá fiskální instituce.
(12)Makroekonomické a rozpočtové prognózy by měly být předmětem pravidelného, objektivního a komplexního hodnocení prováděného nezávislým subjektem s cílem zlepšit jejich kvalitu. Tato hodnocení by měla zahrnovat podrobné zkoumání hospodářských předpokladů, porovnání s prognózami připravenými jinými institucemi a hodnocení úspěšnosti minulých prognóz.
(13)Nezávislé subjekty pověřené sledováním veřejných financí v členských státech jsou základním stavebním kamenem účinných rozpočtových rámců. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 28 vyžaduje, aby členské státy, jejichž měnou je euro, měly nezávislé fiskální instituce pověřené schvalováním nebo vypracováváním makroekonomických prognóz, přičemž stanoví zvláštní záruky týkající se jejich nezávislosti a technické způsobilosti. Vzhledem k pozitivnímu přínosu nezávislých subjektů pro veřejné finance by tyto požadavky měly být rozšířeny na všechny členské státy. Za účelem podpory fiskální kázně a posílení důvěryhodnosti fiskální politiky by tyto subjekty měly rovněž přispívat k rozpočtovému plánování tím, že budou vypracovávat nebo schvalovat prognózy a analýzy dluhu používané vládou a provádět nezávislá hodnocení fiskálních politik a sledovat dodržování fiskálního rámce.
(14)Aby bylo možné posílit odpovědnost ve fiskální politice, měly by mít fiskální instituce vysokou míru provozní nezávislosti, potřebné zdroje k plnění svých úkolů a rozsáhlý a včasný přístup k potřebným informacím.
(15)V zájmu zlepšení rozpočtového plánování je třeba věnovat náležitou pozornost makrofiskálním rizikům spojeným se změnou klimatu a dopadům politik souvisejících s klimatem na veřejné finance ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Pochopení mechanismů působení otřesů souvisejících s klimatem na ekonomiku a veřejné finance je klíčové pro vnitrostátní strategie omezování a řízení fiskálních rizik plynoucích ze změny klimatu a souvisejících katastrof.
(16)Jednoletá perspektiva rozpočtového plánování poskytuje pouze omezený základ pro zdravou fiskální politiku, jelikož většina opatření má dopady, které značně přesahují roční rozpočtový cyklus. Účinné víceleté fiskální plánování tak posiluje důvěryhodnost fiskální politiky a zároveň zohledňuje udržitelnost dluhu. Účinné střednědobé plánování se opírá o jasné a konzistentní vymezení střednědobých vnitrostátních rozpočtových cílů, které jsou uvedeny v národních střednědobých plánech. V zájmu posílení víceletého rozpočtového výhledu by mělo být plánování právních předpisů týkajících se ročních rozpočtů v souladu s víceletými cíli stanovenými ve střednědobých rozpočtových rámcích.
(17)Aby rozpočtové rámce účinně podporovaly rozpočtovou kázeň a udržitelnost veřejných financí, měly by komplexně pokrývat veškeré veřejné finance. Z toho důvodu by měla být zvláštní pozornost věnována operacím těch subjektů a fondů sektoru vládních institucí, které nejsou součástí řádných rozpočtů na úrovni subsektorů, jež mají okamžitý nebo střednědobý dopad na rozpočtové pozice členských států. Hodnoty souhrnného dopadu těchto operací na saldo a dluhy sektoru vládních institucí by měly být uvedeny v rámci ročních rozpočtových procesů a ve střednědobých rozpočtových plánech, přičemž by měly být zachyceny dopady vyplývající z budoucích operací a nesplacených a očekávaných nových závazků.
(18)Obdobně je nezbytná transparentnost, pokud jde o druh a výši daňových výdajů a z nich plynoucích ztrát příjmů, aby bylo možné lépe pochopit, do jaké míry jsou fiskální politika a rozpočtové plánování v souladu s vládními prioritami.
(19)Ekologické rozpočtové nástroje mohou pomoci přesměrovat veřejné příjmy a výdaje na ekologické priority. V tomto ohledu zlepšuje spolehlivé a pravidelné podávání komplexních, užitečných a dostupných informací projednávání rozpočtu. To znamená vykazovat údaje o tom, jak se v příjmech odráží potřeba zajistit zohlednění zásady „znečišťovatel platí“, a naopak, jak se ve výdajích příznivě i nepříznivě odrážejí ekologické priority. Členské státy by měly zveřejňovat informace o tom, jak příslušné prvky jejich rozpočtů přispívají k plnění vnitrostátních a mezinárodních závazků v oblasti klimatu a životního prostředí, a použitou metodiku. Členské státy by měly zveřejňovat údaje a popisné informace zvlášť pro položky výdajů, daňových výdajů a příjmů. Členské státy se vyzývají, aby zveřejňovaly informace o distribučním dopadu rozpočtových politik a aby při ekologickém sestavování rozpočtu zohledňovaly aspekty zaměstnanosti, sociální aspekty a distribuční aspekty 29 .
(20)Náležitá pozornost by měla být věnována existenci podmíněných závazků. Podmíněné závazky konkrétně zahrnují potenciální závazky v závislosti na výskytu nejisté budoucí události nebo současné závazky, u nichž není platba pravděpodobná nebo částku pravděpodobné platby nelze spolehlivě stanovit. Patří k nim například vládní záruky, úvěry se selháním, závazky vyplývající z provozu veřejných podniků a potenciální výdaje a závazky vyplývající ze soudních sporů a podmíněné závazky související s katastrofami.
(21)Přírodní katastrofy a extrémní povětrnostní události postihly většinu členských států a očekává se, že změna klimatu zvýší četnost a intenzitu těchto jevů. Vlády investují do opatření na přizpůsobení se změně klimatu a přispívají k pokrytí nákladů na pomoc při katastrofách, na obnovu a rekonstrukci a v některých případech působí jako pojistitel poslední instance. Vzhledem ke stávajícím a budoucím výzvám v oblasti udržitelnosti veřejných financí by zvláštní pozornost měla být věnována vládním závazkům a rizikům pro finance sektoru vládních institucí vyplývajícím z přírodních katastrof a událostí souvisejících s klimatem, počínaje shromažďováním a zveřejňováním informací o hospodářských ztrátách a fiskálních nákladech minulých událostí, jakož i informací o rozpočtových opatřeních a finančních nástrojích používaných pro tyto účely.
(22)Komise by měla nadále pravidelně monitorovat provádění směrnice 2011/85/EU. Měly by být určeny a sdíleny osvědčené postupy týkající se provádění ustanovení uvedené směrnice.
(23)Směrnice 2011/85/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Směrnice 2011/85/EU se mění takto:
1) Článek 2 se mění takto:
a)v prvním pododstavci se druhá věta nahrazuje tímto:
„Použije se definice subsektorů sektoru vládních institucí uvedená v příloze A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013.*
___________
*Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.“;
b)druhý pododstavec se mění takto:
i)písmeno a) se nahrazuje tímto:
„a) systémy účetnictví veřejného sektoru a statistického výkaznictví;“
ii)písmeno c) se nahrazuje tímto:
„c) numerická fiskální pravidla specifická pro danou zemi, která přispívají k souladu provádění fiskální politiky členských států s jejich příslušnými závazky podle Smlouvy o fungování EU, vyjádřenými jako souhrnný ukazatel rozpočtových výsledků, jako například schodek veřejných financí, výpůjčky, dluh nebo jejich hlavní složky;“
iii)písmeno e) se nahrazuje tímto:
„e) střednědobé rozpočtové rámce jako konkrétní soubor vnitrostátních rozpočtových postupů, které rozšiřují časový horizont pro tvorbu fiskální politiky nad rámec ročního plánování rozpočtu, včetně stanovení politických priorit a střednědobých vnitrostátních rozpočtových cílů;“
iv)doplňuje se nové písmeno h), které zní:
„h) nezávislé fiskální instituce jako strukturálně nezávislé subjekty nebo subjekty s funkční autonomií ve vztahu k rozpočtovým orgánům členských států zřízené v souladu s článkem 8.“
2) Článek 3 se nahrazuje tímto:
„1. Pokud jde o vnitrostátní systémy veřejného účetnictví, členské státy do roku 2030 zavedou integrované, komplexní a vnitrostátně harmonizované systémy akruálního finančního účetnictví zahrnující všechny subsektory sektoru vládních institucí a obsahující peněžní a akruální informace potřebné k přípravě údajů na základě ESA 2010. Uvedené systémy finančního účetnictví veřejného sektoru podléhají vnitřní kontrole a nezávislému auditu.
2. Členské státy zajistí, aby veřejnost měla včasný a pravidelný přístup k fiskálním údajům týkajícím se všech subsektorů sektoru vládních institucí, jak jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013*. Členské státy zejména zveřejňují čtvrtletní údaje o dluhu a schodku zvlášť pro ústřední vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení, a to do konce následujícího čtvrtletí nebo po zveřejnění příslušných údajů Komisí (Eurostatem).
3. Komise (Eurostat) zveřejňuje údaje čtvrtletní vládní finanční statistiky v souladu s tabulkami 25, 27 a 28 v příloze B nařízení (EU) č. 549/2013 každé tři měsíce.
___________
*Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.“
3) Článek 4 se mění takto:
a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Členské státy zajistí, aby roční a víceleté fiskální plánování vycházelo z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz za použití nejnovějších informací. Rozpočtové plánování je založeno na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři. Makroekonomické a rozpočtové prognózy vypracovávají nebo schvalují nezávislé fiskální instituce zřízené v souladu s článkem 8. Porovnávají se s nejaktuálnějšími prognózami Komise. Podstatné rozdíly mezi makroekonomickými a rozpočtovými prognózami členského státu a prognózami Komise musí být vysvětleny, včetně případů, kdy se úroveň nebo růst proměnných týkajících se vnějších předpokladů podstatně odchýlí od hodnot obsažených v prognózách Komise.“;
b)odstavec 4 se zrušuje;
c)odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:
„5. Členské státy určí, která instituce je odpovědná za vypracovávání makroekonomických a rozpočtových prognóz. Nejméně jednou ročně členské státy a Komise vedou technický dialog o předpokladech, z nichž vychází příprava makroekonomických a rozpočtových prognóz.
6. Makroekonomické a rozpočtové prognózy pro roční a víceleté fiskální plánování vypracované vnitrostátními institucemi jsou předmětem pravidelného, objektivního a komplexního hodnocení nezávislým subjektem, včetně hodnocení ex post. Výsledek tohoto hodnocení se zveřejní a zohlední se odpovídajícím způsobem při příštích makroekonomických a rozpočtových prognózách. Pokud hodnocení odhalí podstatné zkreslení ovlivňující makroekonomické prognózy po dobu nejméně čtyř po sobě následujících let, dotčený členský stát přijme nezbytná opatření a zveřejní je.“;
d)odstavec 7 se zrušuje.
4) Článek 5 se nahrazuje tímto:
„Článek 5
Každý členský stát stanoví svá specifická numerická fiskální pravidla, aby účinně podporoval plnění svých povinností v oblasti fiskálního plánování vyplývajících ze Smlouvy o fungování EU, a to ve víceletém období pro sektor vládních institucí jako celek. Tato pravidla podporují zejména:
|
a) |
soulad s referenčními hodnotami schodku a dluhu a ustanoveními o schodku a dluhu stanovenými v souladu se Smlouvou o fungování EU; |
|
b) |
přijetí víceletého období fiskálního plánování v souladu s ustanoveními nařízení [XXX preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu].* __________________ * Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne [vložte datum] [vložte úplný název] (Úř. věst. L ..).“ |
5) Článek 6 se mění takto:
a) v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b) účinné a včasné sledování dodržování pravidel na základě spolehlivé a nezávislé analýzy prováděné nezávislými fiskálními institucemi zřízenými v souladu s článkem 8;“
b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„Obsahují-li numerická fiskální pravidla únikové doložky, musí tyto doložky stanovit omezené množství konkrétních okolností v souladu s povinnostmi členských států vyplývajícími ze Smlouvy o fungování EU a z nařízení [XXX preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu], při nichž je dovoleno dočasné nedodržování pravidel. Únikové doložky musí mít jasné časové omezení.“
6) Článek 7 se nahrazuje tímto:
„Článek 7
Právní předpisy členských států o ročním rozpočtu jsou v souladu s jejich platnými specifickými numerickými fiskálními pravidly.“
7) V kapitole V se název nahrazuje tímto: „NEZÁVISLÉ FISKÁLNÍ INSTITUCE“.
8) Článek 8 se nahrazuje tímto:
„Článek 8
1. Členské státy zajistí, aby byly vnitrostátními právními a závaznými správními předpisy zřízeny nezávislé fiskální instituce, například strukturálně nezávislé subjekty nebo subjekty s funkční autonomií ve vztahu k rozpočtovým orgánům členských států.
2. Instituce uvedené v odstavci 1 se skládají z členů navržených a jmenovaných na základě jejich zkušeností a odborné způsobilosti v oblasti veřejných financí, makroekonomie nebo rozpočtového řízení a na základě transparentních postupů.
3. Instituce uvedené v odstavci 1:
a) nepřijímají pokyny od rozpočtových orgánů dotčeného členského státu ani od žádného jiného veřejného či soukromého subjektu;
b) jsou způsobilé včas veřejně sdělovat svá hodnocení a stanoviska;
c) mají dostatečné a stabilní vlastní zdroje pro účinný výkon svého mandátu, včetně všech typů analýz v rámci svého mandátu;
d) mají dostatečný a včasný přístup k informacím potřebným k plnění svého mandátu;
e) jsou předmětem pravidelných externích hodnocení nezávislými hodnotiteli.
4. Členské státy zajistí, aby instituce uvedené v odstavci 1 měly tyto úkoly:
a) vypracování ročních a víceletých makroekonomických a rozpočtových prognóz, které jsou základem střednědobého plánování vlády, nebo schvalování prognóz používaných rozpočtovými orgány;
b) vypracování posouzení udržitelnosti dluhu, která jsou základem střednědobého plánování vlády, nebo schvalování posouzení poskytnutých rozpočtovými orgány;
c) vypracování posouzení dopadů politik na fiskální udržitelnost a udržitelný a inkluzivní růst nebo schvalování posouzení poskytnutých rozpočtovými orgány;
d) sledování dodržování numerických fiskálních pravidel specifických pro danou zemi v souladu s článkem 6;
e) sledování dodržování fiskálního rámce Unie v souladu s nařízeními [XXX preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu] a [XXX nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu]*;
f) pravidelné provádění přezkumů národního rozpočtového rámce s cílem posoudit jeho konzistentnost, soudržnost a účinnost, včetně mechanismů a pravidel, které upravují fiskální vztahy mezi orgány veřejné správy v jednotlivých subsektorech sektoru vládních institucí;
g) účast na pravidelných slyšeních a rozpravách ve vnitrostátním parlamentu.
5. Členské státy zajistí, aby se rozpočtové orgány dotčeného členského státu řídily posudky nebo stanovisky vydanými institucemi v souvislosti s úkoly uvedenými v odstavci 4. Pokud se tyto rozpočtové orgány rozhodnou těmito posudky nebo stanovisky neřídit, musí své rozhodnutí veřejně odůvodnit, a to do jednoho měsíce od vydání těchto posudků nebo stanovisek.
*Nařízení Rady (EU) ze dne [vložte datum] [vložte úplný název] (Úř. věst. L...).“
9) Článek 9 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Členské státy vytvoří důvěryhodný a účinný střednědobý rozpočtový rámec, kterým se stanoví přijetí nejméně čtyřletého období fiskálního plánování, a zajistí tak, aby vnitrostátní fiskální plánování bylo v souladu s perspektivou víceletého fiskálního plánování.“;
b) odstavec 2 se mění takto:
i) písmeno a) se nahrazuje tímto:
„a) komplexních a transparentních víceletých rozpočtových cílů uvedených v čl. 2 písm. e), pokud jde o schodek sektoru vládních institucí, dluh a jakýkoli jiný souhrnný fiskální ukazatel, například výdaje, přičemž se zajistí, aby byly v souladu se všemi numerickými fiskálními pravidly specifickými pro danou zemi stanovenými v kapitole IV této směrnice, a s příslušnými ustanoveními nařízení [XXX preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu].“;
ii) písmeno c) se nahrazuje tímto:
„c) popisu plánovaných střednědobých politik, včetně investic a reforem, s dopadem na finance sektoru vládních institucí a udržitelný a inkluzivní růst, v členění podle hlavních příjmových a výdajových položek, z něhož je patrný průběh korekce za účelem dosažení vnitrostátních rozpočtových cílů ve střednědobém horizontu uvedených v čl. 2 písm. e) ve srovnání s projekcemi při nezměněných politikách.“;
iii) písmeno d) se nahrazuje tímto:
„d) posouzení, jakým způsobem mohou plánované politiky svými přímými střednědobými a dlouhodobými dopady na finance sektoru vládních institucí ovlivnit střednědobou a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a udržitelný a inkluzivní růst. Posouzení v co největší možné míře specifikuje makrofiskální rizika vyplývající ze změny klimatu a jejich environmentální a distribuční dopady a důsledky politik zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně pro veřejné finance ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.“;
c) odstavec 3 se zrušuje.
10) Články 10 a 11 se nahrazují tímto:
„Článek 10
Právní předpisy o ročním rozpočtu jsou v souladu se střednědobými vnitrostátními rozpočtovými cíli uvedenými v čl. 2 písm. e). Jakékoli odchýlení se řádně vysvětlí.
Článek 11
Tato směrnice nijak nebrání nové vládě členského státu, aby aktualizovala střednědobý rozpočtový plán státu s cílem zohlednit své nové politické priority. V takovém případě nová vláda uvede rozdíly mezi předchozím a novým střednědobým rozpočtovým plánem.“
11) V kapitole VI se název nahrazuje tímto: „TRANSPARENTNOST FINANCÍ SEKTORU VLÁDNÍCH INSTITUCÍ“.
12) Článek 12 se nahrazuje tímto:
„Článek 12
Členské státy zajistí, aby veškerá opatření přijatá v souladu s kapitolami II, III a IV byla konzistentní ve všech subsektorech sektoru vládních institucí a komplexně tyto subsektory pokrývala. Za tím účelem členské státy zejména vyžadují konzistentní účetní pravidla a postupy veřejného sektoru a integritu příslušných výchozích systémů sběru a zpracování údajů.“
13) Článek 14 se nahrazuje tímto:
„Článek 14
1. V rámci ročních a víceletých rozpočtových legislativních procesů zveřejňují členské státy subjekty a fondy, které nejsou součástí řádných rozpočtů, ale jsou součástí sektoru vládních institucí, včetně subsektorů sektoru vládních institucí. Členské státy rovněž zveřejní hodnoty odpovídající souhrnnému dopadu těchto subjektů a fondů na saldo a dluhy sektoru vládních institucí, přičemž dopad na saldo zahrnuje minulé a očekávané budoucí operace a dopad na dluhy zahrnuje nesplacené a očekávané nové závazky.
2. Členské státy zveřejní na základě transparentní metodiky podrobné informace o dopadu daňových výdajů na příjmy u vnitrostátních rozpočtových cílů uvedených v čl. 2 písm. e).
3. Členské státy zveřejní s ohledem na všechny subsektory sektoru vládních institucí příslušné informace o podmíněných závazcích s potenciálně velkým dopadem na veřejné finance, což zahrnuje mimo jiné vládní záruky, úvěry v selhání a závazky vyplývající z činnosti veřejných společností a potenciální náklady a závazky vyplývající ze soudních řízení, včetně jejich rozsahu. Členské státy rovněž zveřejní v maximální možné míře informace o podmíněných závazcích souvisejících s katastrofami a klimatem. Členské státy zveřejní informace o minulém čerpání jednorázových záruk a o výdajích zaznamenaných u standardizovaných záruk. Ke zveřejňovaným informacím patří i informace o hospodářských ztrátách způsobených katastrofami a otřesy souvisejícími s klimatem, včetně fiskálních nákladů, které nese veřejný sektor, a nástrojů použitých k jejich zmírnění nebo úhradě. Členské státy zveřejní informace o držených majetkových účastech vládních institucí v soukromých a veřejných společnostech, pokud jde o ekonomicky významné částky.“
14) Vkládá se nový článek 14a, který zní:
„Článek 14a.
1. Komise zveřejní do 14. prosince 20XX přezkum účinnosti této směrnice.
2. Komise předloží do 31. prosince 2025 zprávu o aktuálním stavu a budoucím směřování finančního účetnictví veřejného sektoru v Unii, přičemž zohlední pokrok, kterého bylo dosaženo od jejího posouzení vhodnosti mezinárodních účetních standardů veřejného sektoru pro členské státy v roce 2013.“
15) Článek 15 se nahrazuje tímto:
„Článek 15
1. Členské státy uvedou v účinnost předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 202x. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. Rada vybízí členské státy k tomu, aby vypracovaly pro sebe i v zájmu Unie sestavily vlastní srovnávací tabulky, z nichž bude co nejlépe patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.
2. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
3. Komise vypracuje průběžnou zprávu o pokroku při provádění hlavních ustanovení této směrnice na základě příslušných informací členských států, kterou do 14. prosince 20XX předloží Evropskému parlamentu a Radě.
4. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.“
16) Článek 16 se zrušuje.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně