|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2025/3753 |
17.9.2025 |
P9_TA(2024)0327
Opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize (BRRD3)
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize (COM(2023)0227 – C9-0135/2023 – 2023/0112(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(C/2025/3753)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0227), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0135/2023), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 5. července 2023 (1), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. července 2023 (2), |
|
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0153/2024), |
|
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
|
3. |
pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P9_TC1-COD(2023)0112
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/…, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize (*1)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Rámec Unie pro řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen „instituce“) byl zřízen po globální finanční krizi v letech 2008–2009 a na základě dokumentu Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce (3) Rady pro finanční stabilitu schváleného na mezinárodní úrovni. Rámec Unie pro řešení krize se skládá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (5).Oba akty se vztahují na instituce usazené v Unii a na všechny ostatní subjekty, které spadají do oblasti působnosti uvedené směrnice nebo uvedeného nařízení (dále jen „subjekty“). Cílem rámce Unie pro řešení krize je řádným způsobem řešit selhání institucí a subjektů tím, že se zachovají zásadní funkce institucí a subjektů, zabrání se ohrožení finanční stability a zároveň se ochrání vkladatelé a veřejné finanční prostředky. Rámec Unie pro řešení krize má dále za cíl podpořit rozvoj vnitřního trhu v bankovnictví vytvořením harmonizovaného režimu pro koordinované řešení přeshraničních krizí a tím, že se zamezí problémům v oblasti narušení hospodářské soutěže a rizikům nerovného zacházení. |
|
(2) |
Od zavedení rámce pro řešení krize v Unii, který je v současné době uplatňován, již uplynulo několik let a bylo zjištěno, že některých jeho cílů nebylo dosaženo tak, jak bylo zamýšleno. Přestože instituce a subjekty při zajišťování své způsobilosti k řešení krize učinily velký pokrok a vynaložily za tímto účelem značné zdroje, zejména na budování kapacit pro absorpci ztrát a rekapitalizaci a naplňování mechanismů financování k řešení krizí, rámec Unie pro řešení krize se využívá jen zřídka. Selhání některých menších a středních institucí a subjektů se místo toho většinou řeší neharmonizovanými vnitrostátními opatřeními. Místo záchranných sítí financovaných odvětvím, včetně mechanismů financování k řešení krizí , se bohužel stále využívají peníze daňových poplatníků. Tato situace je zjevně zapříčiněna nedostatečnou motivací. Tato nedostatečná motivace je dána vzájemným působením rámce Unie pro řešení krize s vnitrostátními pravidly, kdy široký prostor pro uvážení při posuzování veřejného zájmu není vždy uplatňován způsobem, který by byl v souladu s cíli rámce Unie pro řešení krize. Rámec Unie pro řešení krize byl využíván jen zřídka také kvůli riziku, že vkladatelé institucí financovaných z vkladů ponesou ztráty, aby se zajistilo, že tyto instituce budou mít v případě řešení krize přístup k vnějšímu financování, zejména při neexistenci jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů. Skutečnost, že mimo režim řešení krize platí méně přísná pravidla pro přístup k financování než při řešení krize, odrazuje od uplatňování rámce Unie pro řešení krize ve prospěch jiných řešení, při kterých se často využívají peníze daňových poplatníků namísto vlastních zdrojů instituce a subjektu nebo záchranných sítí financovaných odvětvím. Z této situace však pramení rizika roztříštěnosti, rizika neoptimálních výsledků při řízení selhání institucí a subjektů, zejména v případě menších a středních institucí a subjektů, a náklady příležitosti z nevyužitých finančních zdrojů. Je proto nezbytné zajistit účinnější a soudržnější uplatňování rámce Unie pro řešení krize a zajistit, aby jej bylo možné použít tehdy , pokud je to ve veřejném zájmu, a to i v případě určitých menších a středních institucí▌. |
|
(2a) |
Cílem revize směrnice 2014/59/EU je lépe chránit peníze daňových poplatníků a zavést nové systémové mechanismy pro instituce a subjekty, na něž se nevztahuje stávající rámec pro řešení krizí. Rámec je navržen tak, aby omezil hospodářskou zátěž společnosti snížením celkových nákladů spojených se selháním bank. Využívání peněz daňových poplatníků by mělo být zavedením revidovaného rámce výrazně omezeno, aby se zajistilo častější a účinnější využívání mechanismu financování k řešení krizí. |
|
(3) |
Intenzita a úroveň podrobnosti potřebné činnosti v oblasti plánování řešení krize s ohledem na dceřiné podniky, které nebyly označeny za subjekty řešící krizi, se liší v závislosti na velikosti a rizikovém profilu dotčených institucí a subjektů, přítomnosti zásadních funkcí a strategii řešení krize na úrovni skupiny. Orgány příslušné k řešení krize by proto měly být schopny tyto faktory při určování opatření, která mají být ve vztahu k těmto dceřiným podnikům přijata, zohlednit a v příslušných případech použít zjednodušený přístup. |
|
(3a) |
Jedním z klíčových cílů této pozměňující směrnice je zavést aktualizovaný přístup, který orgánům umožní účinně řešit potenciální selhání některých bank nebo skupiny bank. Tento přístup by měl podporovat transparentnost a předvídatelnost a zároveň minimalizovat nepříznivé hospodářské důsledky. Tento přístup je v souladu s obecnou zásadou rekapitalizace z vnitřních zdrojů stanovenou ve směrnici 2014/59/EU a zároveň zachovává praktickou proveditelnost řešení selhání středně velkých bank. |
|
(4) |
Instituce nebo subjekt, které jsou likvidovány podle vnitrostátního práva na základě zjištění, že jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, a závěru orgánu příslušného k řešení krize, že řešení jejich krize není ve veřejném zájmu, nakonec budou muset opustit trh. Plán opatření, která mají být přijata v případě selhání, proto není zapotřebí, a to bez ohledu na to, zda příslušný orgán dotčené instituci nebo subjektu již odebral povolení, či nikoli. Totéž platí pro zbytkovou část instituce v režimu řešení krize po převodu aktiv, práv a závazků v rámci strategie převodu. Je proto vhodné upřesnit, že v těchto situacích se přijetí plánů řešení krize nevyžaduje. |
|
(5) |
Orgány příslušné k řešení krize mohou v současné době zakázat určitá rozdělení výnosů, pokud instituce nebo subjekt nesplňují požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li posuzován společně s minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (dále jen „MREL“). V některých situacích lze však od instituce nebo subjektu vyžadovat, aby splňovaly MREL na jiném základě, než na jakém jsou povinny splňovat požadavek kombinovaných kapitálových rezerv. Tato situace vyvolává nejistotu, pokud jde o podmínky pro výkon pravomocí orgánů příslušných k řešení krize týkajících se zákazu rozdělení výnosů a pro výpočet nejvyšší rozdělitelné částky související s MREL. Proto by mělo být stanoveno, že v těchto případech by orgány příslušné k řešení krize měly vykonávat pravomoc zakázat určitá rozdělení výnosů na základě odhadu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vyplývajícího z nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 (6). V zájmu zajištění transparentnosti a právní jistoty by měly orgány příslušné k řešení krize sdělit odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv instituci nebo subjektu, které by pak měly tento odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv zveřejnit. |
|
(6) |
Opatření včasného zásahu byla zavedena z toho důvodu, aby příslušné orgány mohly zmírnit zhoršenou finanční a hospodářskou situaci instituce nebo subjektu a v co největší míře snížit riziko a dopad případného řešení krize. Vzhledem k tomu, že panuje nejistota ohledně podmínek uplatnění těchto opatření včasného zásahu, a vzhledem k jejich částečnému překrývání s opatřeními v oblasti dohledu jsou však opatření včasného zásahu využívána jen zřídka. Podmínky pro uplatnění těchto opatření včasného zásahu by proto měly být zjednodušeny a upřesněny. Aby se rozptýlily nejasnosti ohledně podmínek a okamžiku odvolání vedoucího orgánu a jmenování dočasných správců, měla by být tato opatření výslovně označena jako opatření včasného zásahu a jejich uplatnění by mělo podléhat stejným podmínkám. Příslušné orgány by zároveň měly mít povinnost zvolit vhodná opatření k řešení konkrétní situace v souladu se zásadou proporcionality. Aby mohly příslušné orgány zohlednit rizika poškození dobré pověsti nebo rizika spojená s praním peněz či informačními a komunikačními technologiemi, měly by posuzovat podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu nejen na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou požadavky na kapitál nebo likviditu, míra cizího financování, nesplácené úvěry nebo koncentrace expozic, ale také na základě kvalitativních ukazatelů. |
|
(7) |
V zájmu zvýšení právní jistoty by měla být odstraněna opatření včasného zásahu stanovená ve směrnici 2014/59/EU, která se překrývají s již existujícími pravomocemi podle obezřetnostního rámce stanoveného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (7) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 (8). Kromě toho je nezbytné zajistit, aby se orgány příslušné k řešení krize mohly připravit na případné řešení krize instituce nebo subjektu. Příslušný orgán by proto měl informovat orgány příslušné k řešení krize o zhoršení finanční situace instituce nebo subjektu s dostatečným předstihem a orgány příslušné k řešení krize by měly mít nezbytné pravomoci k provedení přípravných opatření. Aby mohly orgány příslušné k řešení krize co nejrychleji reagovat na zhoršenou situaci instituce nebo subjektu, nemělo by být předchozí uplatnění opatření včasného zásahu podmínkou pro to, aby mohl orgán příslušný k řešení krize přijmout opatření pro uvedení instituce nebo subjektu na trh nebo aby si mohl vyžádat informace k aktualizaci plánu řešení krize a vypracování ocenění. K zajištění konzistentní, koordinované, účinné a včasné reakce na zhoršení finanční situace instituce nebo subjektu a k řádné přípravě na případné řešení krize je nezbytné, aby byla posílena součinnost a koordinace mezi příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize. Jakmile instituce nebo subjekt splní podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu, měly by příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize zintenzivnit výměnu informací, včetně předběžných informací, a společně sledovat finanční situaci instituce nebo subjektu. |
|
(8) |
Je nezbytné zajistit včasné přijetí opatření a včasnou koordinaci mezi příslušným orgánem a orgánem příslušným k řešení krize v případech, kdy instituce nebo subjekt nadále vykonávají svou činnost, avšak existuje podstatné riziko jejich selhání. Příslušný orgán by proto měl takové riziko orgánu příslušnému k řešení krize co nejdříve oznámit. Toto oznámení by mělo obsahovat důvody posouzení provedeného příslušným orgánem a přehled alternativních opatření soukromého sektoru, opatření dohledu nebo opatření včasného zásahu, která mohou být v přiměřené lhůtě přijata k zabránění selhání instituce nebo subjektu. Tímto včasným oznámením by neměly být dotčeny postupy pro určení, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize. Předchozí oznámení příslušného orgánu orgánu příslušnému k řešení krize o tom, že existuje podstatné riziko, že je instituce nebo subjekt v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, by nemělo být podmínkou pro následné zjištění, že instituce nebo subjekt je skutečně v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné. Pokud se navíc v pozdější fázi dospěje k závěru, že je instituce nebo subjekt v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, a neexistují žádná alternativní řešení, která by tomuto selhání v přiměřené lhůtě zabránila, musí orgán příslušný k řešení krize rozhodnout o tom, zda přijme opatření k řešení krize. Včasné přijetí rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize na instituci nebo subjekt může mít v takovém případě zásadní význam pro úspěšné provedení strategie řešení krize, zejména proto, že včasný zásah v instituci nebo subjektu může přispět k zajištění dostatečné úrovně schopnosti absorbovat ztráty a likvidity k provedení této strategie. Je proto vhodné zajistit, aby mohl orgán příslušný k řešení krize v úzké spolupráci s příslušným orgánem posoudit, co znamená přiměřená lhůta k provedení alternativních opatření, kterými se zabrání selhání instituce nebo subjektu. Při provádění tohoto posouzení by měla být rovněž zohledněna potřeba zachovat schopnost orgánu příslušného k řešení krize a dotčeného subjektu účinně provádět strategii řešení krize, je-li to v konečném důsledku zapotřebí, ale neměla by bránit přijetí alternativních opatření. Zejména předpokládaný časový rámec pro alternativní opatření by měl být takový, aby neohrožoval účinnost případného provádění strategie řešení krize. Aby byl zajištěn včasný výsledek a aby se mohl orgán příslušný k řešení krize řádně připravit na případné řešení krize instituce nebo subjektu, měly by se orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán pravidelně scházet, přičemž o četnosti těchto schůzek by měl s ohledem na okolnosti daného případu rozhodnout orgán příslušný k řešení krize. |
|
(9) |
Rámec pro řešení krize by se měl vztahovat na potenciálně každou instituci nebo subjekt bez ohledu na jejich velikost a model podnikání v případech, kdy nástroje dostupné podle vnitrostátního práva nejsou dostatečné pro zvládnutí jejich selhání. Aby bylo tohoto výsledku dosaženo, měla by být upřesněna kritéria pro uplatnění posouzení veřejného zájmu na instituci nebo subjekt v selhání. V tomto ohledu je nezbytné vyjasnit, že v závislosti na konkrétních okolnostech lze určité funkce instituce nebo subjektu považovat za zásadní, i když by jejich přerušení mělo dopad na finanční stabilitu nebo kritické služby ▌na regionální úrovni, zejména pokud je nahraditelnost zásadních funkcí určována relevantním zeměpisným trhem . |
|
(9a) |
S cílem zajistit, aby se hodnocení dopadu na regionální úrovni mohlo zakládat na údajích, které jsou v rámci Unie dostupné jednotným způsobem, by regionální úroveň měla být chápána jako úroveň 1 nebo 2 územních jednotek společné klasifikace územních statistických jednotek (úroveň NUTS 1 nebo 2) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (9). |
|
(10) |
Posouzení, zda je řešení krize instituce nebo subjektu ve veřejném zájmu, by mělo zohledňovat skutečnost, že vkladatelé jsou lépe chráněni, pokud jsou finanční prostředky systému pojištění vkladů využívány efektivněji a jsou minimalizovány ztráty těchto prostředků. Při posuzování veřejného zájmu by se proto mělo mít za to, že účelu řešení krize spočívajícího v ochraně vkladatelů bude lépe dosaženo při řešení krize, pokud by volba úpadku byla pro systém pojištění vkladů nákladnější. |
|
(10a) |
Pokud vnitrostátní rámce pro platební neschopnost a řešení krize ve stejné míře účinně dosahují cílů rámce, měla by být upřednostněna možnost, která minimalizuje riziko pro daňové poplatníky a hospodářství. Tento přístup zajišťuje obezřetný a odpovědný postup, který je v souladu s obecným cílem chránit jak zájmy daňových poplatníků, tak širší hospodářskou stabilitu. |
|
(11) |
Posouzení, zda je řešení krize instituce nebo subjektu ve veřejném zájmu, by mělo v co největší míře zohledňovat také rozdíl mezi financováním poskytovaným prostřednictvím záchranných sítí financovaných odvětvím (mechanismy financování k řešení krizí nebo systémy pojištění vkladů) na jedné straně a financováním poskytovaným členskými státy z peněz daňových poplatníků na straně druhé. Financování poskytované členskými státy s sebou nese vyšší riziko morálního hazardu a nižší motivaci k tržní disciplíně. Orgány příslušné k řešení krize by měly proto při posuzování cíle spočívajícího v minimalizaci spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu považovat financování prostřednictvím mechanismů financování k řešení krizí nebo systému pojištění vkladů za vhodnější a financování prostřednictvím stejného objemu zdrojů z rozpočtu členských států by proto mělo být zváženo pouze ve výjimečných případech . |
|
(11a) |
Mimořádná finanční podpora financovaná z prostředků daňových poplatníků by měla být institucím a subjektům poskytnuta, pokud vůbec, pouze za účelem nápravy závažného narušení hospodářství mimořádné a systémové povahy, neboť to představuje významnou zátěž pro veřejné finance a narušuje to rovné podmínky na vnitřním trhu. |
|
(12) |
Aby bylo zajištěno, že účelu řešení krize bude dosaženo co nejúčinnějším způsobem, měl by být výsledek posouzení veřejného zájmu nepříznivý pouze v případě, že by likvidace instituce nebo subjektu v selhání v běžném úpadkovém řízení dosáhla účelu řešení krize účinněji, a nikoli pouze ve stejné míře jako řešení krize. |
|
(12a) |
Při rozhodování mezi řešením krize a likvidací by měla být upřednostněna možnost s nižšími celkovými náklady. Toto posouzení by mělo zohlednit různé náklady, včetně nákladů souvisejících s výplatami systému pojištění vkladů, např. dobu potřebnou pro vymáhání majetku a ztrátu příjmů během tohoto procesu. V případech, kdy možnosti řešení krize i likvidace vykazují podobný nákladový profil, by měla být upřednostněna možnost, která s sebou nese méně souvisejících rizik pro hospodářství, včetně veřejných financí a dopadu na stabilitu hospodářství. |
|
(13) |
Pokud není u instituce nebo subjektu v selhání zahájeno řešení krize, měla by být provedena jejich likvidace v souladu s postupy, které jsou k dispozici podle vnitrostátního práva. Tyto postupy se mohou v jednotlivých členských státech značně lišit. I když je při využívání stávajících vnitrostátních postupů vhodné umožnit dostatečnou flexibilitu, některé aspekty by měly být vyjasněny, aby se zajistilo, že dotčené instituce nebo subjekty opustí trh. |
|
(14) |
Mělo by být zajištěno, aby příslušný vnitrostátní správní nebo soudní orgán urychleně zahájil postup podle vnitrostátního práva, pokud se má za to, že instituce nebo subjekt jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, a není u nich zahájeno řešení krize. Pokud vnitrostátní právo umožňuje dobrovolnou likvidaci instituce nebo subjektu na základě rozhodnutí akcionářů, měla by tato možnost zůstat zachována. Mělo by však být zajištěno, aby v případě, že akcionáři rychle nezasáhnou, přijal opatření příslušný vnitrostátní správní nebo soudní orgán. |
|
(15) |
Mělo by být rovněž stanoveno, že konečným výsledkem těchto postupů je odchod instituce nebo subjektu v selhání z trhu nebo ukončení jejich bankovních činností. V závislosti na vnitrostátním právu lze tohoto cíle dosáhnout různými způsoby, mezi něž může patřit prodej instituce nebo subjektu nebo jejich částí, prodej konkrétních aktiv nebo závazků, postupná likvidace nebo ukončení bankovních činností, včetně platebního styku a přijímání vkladů, s cílem postupně prodat aktiva instituce nebo subjektu, aby byli postižení věřitelé vyplaceni. Aby se však zvýšila předvídatelnost zmíněných postupů, mělo by být tohoto výsledku dosaženo v přiměřené lhůtě. |
|
(16) |
Příslušné orgány by měly být oprávněny odebrat instituci nebo subjektu povolení pouze na základě skutečnosti, že instituce nebo subjekt jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné a není u nich zahájeno řešení krize. Příslušné orgány by měly mít možnost odebrat povolení, aby podpořily cíl likvidace instituce nebo subjektu v souladu s vnitrostátním právem, zejména v případech, kdy nelze zahájit dostupné postupy podle vnitrostátního práva v okamžiku, kdy je zjištěno, že instituce nebo subjekt jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, včetně případů, kdy instituce nebo subjekt ještě nejsou v rozvahové platební neschopnosti. Aby bylo dále zajištěno, že cíle likvidace instituce nebo subjektu může být dosaženo, měly by členské státy zajistit, aby mezi možné podmínky pro zahájení alespoň jednoho z postupů, které jsou k dispozici podle vnitrostátního práva a které se vztahují na instituce nebo subjekty, které jsou v selhání nebo jejichž selhání je pravděpodobné, ale není u nich zahájeno řešení krize, bylo zahrnuto také odebrání povolení příslušným orgánem. |
|
(17) |
S ohledem na zkušenosti získané při provádění směrnice 2014/59/EU, nařízení (EU) č. 806/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (10) je nezbytné dále upřesnit podmínky, za nichž lze výjimečně přijmout opatření preventivní či předběžné povahy, která lze považovat za mimořádnou veřejnou finanční podporu. Aby se minimalizovalo narušení hospodářské soutěže zapříčiněné rozdílnou povahou systémů pojištění vkladů v Unii, měly by být výjimečně povoleny zásahy těchto systémů v rámci preventivních opatření vyhovujících směrnici 2014/49/EU, která lze považovat za mimořádnou veřejnou finanční podporu, pokud přijímající instituce nebo subjekt nesplňují žádnou z podmínek pro to, aby byly označeny za instituci nebo subjekt v selhání nebo instituci nebo subjekt, jejichž selhání je pravděpodobné. Je třeba zajistit, aby byla předběžná opatření přijata dostatečně včas. Evropská centrální banka (ECB) v současné době vychází při posuzování, zda je instituce nebo subjekt pro účely preventivní rekapitalizace solventní, z výhledového posouzení, zda jsou instituce nebo subjekt v následujících dvanácti měsících schopné splnit požadavky na kapitál stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (11) nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (12) a dodatečný požadavek na kapitál stanovený ve směrnici 2013/36/EU nebo ve směrnici (EU) 2019/2034. Tento postup by měl být stanoven ve směrnici 2014/59/EU. Jako účinná a účelná při řešení příčin možných finančních potíží institucí a subjektů a při předcházení jejich selhání se mohou navíc ukázat opatření na záchranu znehodnocených aktiv, včetně společností pro správu aktiv nebo systémů záruk za aktiva, a mohla by proto sloužit jako relevantní předběžná opatření. Je proto třeba upřesnit, že tato předběžná opatření mohou mít podobu opatření na záchranu znehodnocených aktiv. |
|
(18) |
V zájmu zachování tržní disciplíny, ochrany veřejných prostředků a zamezení narušení hospodářské soutěže by předběžná opatření měla zůstat výjimkou a měla by být uplatňována pouze v případě vážného narušení trhu nebo v zájmu zachování finanční stability , zejména v případě systémové krize . Předběžná opatření by se navíc neměla používat k řešení vzniklých nebo pravděpodobných ztrát. Nejspolehlivějším nástrojem pro zjištění vzniklých nebo pravděpodobných ztrát je přezkum kvality aktiv prováděný ECB, evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví – EBA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (13) nebo vnitrostátními příslušnými orgány. Příslušné orgány by měly takový přezkum využít ke zjištění vzniklých nebo pravděpodobných ztrát, pokud lze takový přezkum provést v přiměřené lhůtě. Pokud to není možné, měly by příslušné orgány zjistit vzniklé nebo pravděpodobné ztráty co nejspolehlivějším způsobem, který je za daných okolností možný, případně na základě kontrol na místě. |
|
(19) |
Cílem preventivní rekapitalizace je podpořit životaschopné instituce a subjekty, u nichž bylo zjištěno, že se v blízké budoucnosti pravděpodobně dostanou do dočasných potíží, a zabránit dalšímu zhoršování jejich situace. Aby se zabránilo poskytování veřejných subvencí podnikům, které jsou v době poskytnutí podpory již ztrátové, neměla by předběžná opatření poskytovaná formou získání kapitálových nástrojů nebo jiných kapitálových nástrojů nebo prostřednictvím opatření na záchranu znehodnocených aktiv přesáhnout částku nezbytnou k pokrytí nedostatku kapitálu zjištěného v nepříznivém scénáři zátěžového testu nebo podobného úkonu. Aby se zajistilo, že veřejné financování bude nakonec ukončeno, měla by být tato předběžná opatření rovněž časově omezena a obsahovat jasný časový plán jejich ukončení ( „ strategii ukončení podpůrných opatření“ ). Trvalé nástroje, včetně kmenového kapitálu tier 1, by měly být používány pouze ve výjimečných případech a měla by se na ně vztahovat určitá kvantitativní omezení, protože ze své podstaty nejsou vhodné pro splnění podmínky dočasnosti. |
|
(20) |
Předběžná opatření by měla být omezena na částku, kterou by instituce nebo subjekt potřebovaly k udržení své platební schopnosti v případě nepříznivého scénáře stanoveného v zátěžovém testu nebo podobném úkonu. V případě předběžných opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv by přijímající instituce nebo subjekt měly mít možnost použít tuto částku na pokrytí ztrát z převedených aktiv nebo v kombinaci se získáním kapitálových nástrojů za předpokladu, že není překročena celková výše zjištěného nedostatku kapitálu. Je rovněž nezbytné zajistit, aby tato předběžná opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv byla v souladu se stávajícími pravidly státní podpory a osvědčenými postupy, aby obnovila dlouhodobou životaschopnost instituce nebo subjektu, aby byla státní podpora omezena na nezbytné minimum a aby nedocházelo k narušení hospodářské soutěže. Z těchto důvodů by dotčené orgány měly v případě předběžných opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv zohlednit konkrétní pokyny, včetně plánu pro společnosti spravující aktiva (14) a sdělení o řešení úvěrů se selháním (15). Na tato předběžná opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv by se měla vždy vztahovat převažující podmínka dočasnosti. Veřejné záruky poskytnuté na určitou dobu ve vztahu ke znehodnoceným aktivům dotčené instituce nebo subjektu by měly podle očekávání lépe splnit podmínku dočasnosti než převody těchto aktiv na veřejně podporovaný subjekt. Aby se zajistilo, že instituce přijímající podporu splňují podmínky opatření podpory, měly by příslušné orgány požadovat od institucí, které nesplnily své závazky, plán nápravy . Pokud se příslušný orgán domnívá, že opatření obsažená v plánu nápravy nejsou s to dosáhnout dlouhodobé životaschopnosti instituce, nebo pokud instituce plán nápravy nesplnila, měly by relevantní orgány provést posouzení toho, zda je instituce ▌v selhání nebo je její selhání ▌pravděpodobné , v souladu s článkem 32 směrnice 2014/59/EU. |
|
(21) |
Aby bylo možné upravit podstatná porušení obezřetnostních požadavků, je nutné dále upřesnit podmínky pro určení skutečnosti, že holdingové společnosti jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné. Porušení těchto požadavků ze strany holdingové společnosti by mělo být podstatné, pokud je druh a rozsah tohoto porušení srovnatelný s porušením, které by v případě, že by se ho dopustila úvěrová instituce, bylo důvodem pro odebrání povolení příslušným orgánem v souladu s článkem 18 směrnice 2013/36/EU. |
|
(22) |
Členské státy mohou mít podle svých vnitrostátních právních předpisů pravomoc pozastavit povinnost platby nebo plnění, která může zahrnovat způsobilé vklady. Pokud pozastavení povinnosti platby nebo plnění přímo nesouvisí s finanční situací úvěrové instituce, vklady nemusí být pro účely směrnice 2014/49/EU nedostupné. V důsledku toho se může stát, že vkladatelé nebudou mít po delší dobu přístup ke svým vkladům. V zájmu zachování důvěry vkladatelů v bankovní sektor a zachování finanční stability by členské státy měly zajistit, aby vkladatelé měli přístup k náležitému dennímu obnosu ze svých vkladů, který by pokryl zejména životní náklady, pokud by se jejich vklady staly nedostupnými v důsledku pozastavení plateb z jiných důvodů, než je výplata vkladatelů. Takový postup by měl zůstat výjimečný a členské státy by měly zajistit, aby vkladatelé měli přístup k náležitým denním obnosům. |
|
(23) |
V zájmu zvýšení právní jistoty a s ohledem na potenciální význam závazků, které mohou vzniknout v důsledku budoucích nejistých událostí, včetně výsledku soudních sporů probíhajících v době řešení krize, je nezbytné stanovit, jak by se s těmito závazky mělo zacházet pro účely uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů. V tomto ohledu by se měly uplatnit zásady stanovené v účetních pravidlech, zejména v účetních pravidlech stanovených v mezinárodním účetním standardu 37 přijatém nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (16). Na tomto základě by orgány příslušné k řešení krize měly rozlišovat mezi rezervami a podmíněnými závazky. Rezervy jsou závazky, které se vztahují k pravděpodobnému odlivu finančních prostředků a které lze spolehlivě odhadnout. Podmíněné závazky se nevykazují jako účetní závazky, protože se týkají závazku, který nelze v době odhadu považovat za pravděpodobný nebo který nelze spolehlivě odhadnout. |
|
(24) |
Vzhledem k tomu, že rezervy jsou účetními závazky, mělo by být upřesněno, že se s těmito rezervami zachází stejně jako s ostatními závazky. Takové rezervy by měly být použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, pokud nesplňují jedno ze specifických kritérií pro vyloučení z oblasti působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Vzhledem k potenciálnímu významu těchto rezerv při řešení krize a v zájmu zajištění jistoty při uplatňování nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů by mělo být upřesněno, že rezervy jsou součástí závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů a že se na ně v důsledku toho vztahuje nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Mělo by být rovněž zajištěno, aby po uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů byly tyto závazky a veškeré povinnosti nebo pohledávky, které v souvislosti s nimi vznikly, považovány pro všechny účely za uhrazené. To se týká zejména závazků a povinností vyplývajících ze soudních nároků vůči instituci v režimu řešení krize. |
|
(25) |
Podle účetních zásad nelze podmíněné závazky vykázat jako závazky, a proto by neměly být použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů. Je však nutné zajistit, aby podmíněný závazek, který by vznikl v důsledku události, jež je nepravděpodobná nebo již nelze v době řešení krize spolehlivě odhadnout, nenarušil účinnost strategie řešení krize, a zejména nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů. K dosažení tohoto cíle by měl odhadce v rámci ocenění pro účely řešení krize posoudit podmíněné závazky, které jsou zahrnuty v rozvaze instituce v režimu řešení krize, a podle svých nejlepších schopností vyčíslit potenciální hodnotu těchto závazků. Aby bylo zajištěno, že si instituce nebo subjekt po ukončení procesu řešení krize udrží dostatečnou důvěru trhu po přiměřenou dobu, měl by odhadce tuto potenciální hodnotu zohlednit při stanovení částky, o kterou je třeba odepsat nebo konvertovat závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, aby se obnovily kapitálové poměry instituce v režimu řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize by měl zejména uplatnit své pravomoci ke konverzi na závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů v rozsahu nezbytném k zajištění toho, aby rekapitalizace instituce v režimu řešení krize byla dostatečná k pokrytí potenciálních ztrát, které mohou být způsobeny závazkem, jenž může vzniknout v důsledku nepravděpodobné události. Při posuzování částky, která má být odepsána nebo konvertována, by měl orgán příslušný k řešení krize pečlivě zvážit dopad potenciální ztráty na instituci v režimu řešení krize na základě řady faktorů, včetně pravděpodobnosti vzniku dané události, časového rámce jejího průběhu a výše podmíněného závazku. |
|
(26) |
Za určitých okolností mohou orgány příslušné k řešení krize poté, co byl z mechanismu financování k řešení krizí poskytnut příspěvek do maximální výše 5 % celkových závazků instituce nebo subjektu včetně kapitálu, využít další zdroje financování na další podporu příslušných opatření k řešení krize. Mělo by být jasněji specifikováno, za jakých okolností může být z mechanismu financování k řešení krizí poskytnuta další podpora, pokud byly plně odepsány nebo konvertovány všechny závazky s nižším stupněm priority než vklady, které nejsou povinně nebo na základě vlastního uvážení vyloučeny z rekapitalizace z vnitřních zdrojů. |
|
(27) |
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 (17), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877 (18) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 (19) byla v Unii zavedena mezinárodní „specifikace celkové kapacity pro absorpci ztrát (TLAC)“, zveřejněná Radou pro finanční stabilitu dne 9. listopadu 2015 (dále jen „standard TLAC“), pro globální systémově významné banky, v právu Unie označované jako globální systémově významné instituce (G-SVI). Nařízení (EU) 2019/877 a směrnice (EU) 2019/879 rovněž změnily MREL stanovený ve směrnici 2014/59/EU a v nařízení (EU) č. 806/2014. Je nezbytné sladit ustanovení směrnice 2014/59/EU o MREL s prováděním standardu TLAC pro G-SVI, pokud jde o některé závazky, které by mohly být použity ke splnění části MREL, jež by měla být splněna prostřednictvím kapitálu a jiných podřízených závazků. Zejména závazky, které jsou rovnocenné některým vyloučeným závazkům, by měly být zahrnuty do kapitálu a podřízených způsobilých nástrojů subjektů řešících krizi, pokud výše těchto vyloučených závazků v rozvaze subjektu řešícího krizi nepřesahuje 5 % výše kapitálu a způsobilých závazků subjektu řešícího krizi a pokud z tohoto zahrnutí nevyplývají žádná rizika související se zásadou, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. |
|
(28) |
Pravidla pro stanovení MREL se většinou zaměřují na stanovení vhodné úrovně MREL s předpokladem, že upřednostňovanou strategií řešení krize bude nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Směrnice 2014/59/EU však umožňuje orgánům příslušným k řešení krize použít jiné nástroje k řešení krize, a to nástroje spočívající v převodu činnosti instituce v režimu řešení krize na soukromého kupujícího nebo na překlenovací instituci. Mělo by být proto upřesněno, že v případě, že plán řešení krize předpokládá použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce ▌ , a to samostatně nebo společně s jinými nástroji k řešení krize, měly by orgány příslušné k řešení krize stanovit úroveň MREL pro dotčený subjekt řešící krizi na základě specifik těchto nástrojů k řešení krize a různých potřeb absorpce ztrát a rekapitalizace, které se s těmito nástroji pojí. |
|
(29) |
Úroveň MREL pro subjekty řešící krizi je součtem objemu ztrát očekávaných při řešení krize a rekapitalizační částky, která subjektu řešícímu krizi umožní nadále plnit podmínky pro zachování povolení a po přiměřenou dobu mu umožní vykonávat jeho činnosti. Některé upřednostňované strategie řešení krize zahrnují převod aktiv, práv a závazků na příjemce ▌, zejména nástroj převodu činnosti. V těchto případech by se cíle sledované složkou rekapitalizace nemusely uplatnit ve stejném rozsahu, protože orgán příslušný k řešení krize nebude muset zajistit, aby subjekt řešící krizi po přijetí opatření k řešení krize obnovil soulad se svými požadavky na kapitál. Ztráty v takových případech by však dle očekávání měly přesáhnout požadavky na kapitál subjektu řešícího krizi. Je proto vhodné stanovit, aby úroveň MREL těchto subjektů řešících krizi nadále zahrnovala rekapitalizační částku, která se upraví způsobem, jenž je přiměřený dané strategii řešení krize. |
|
(30) |
Pokud strategie řešení krize předpokládá použití jiných nástrojů k řešení krize než výhradně rekapitalizace z vnitřních zdrojů, budou potřeby rekapitalizace dotčeného subjektu po řešení krize obecně menší než v případě otevřené bankovní rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Kalibrace MREL by v takovém případě měla při odhadu požadavku na rekapitalizaci tento aspekt zohlednit. Proto by orgány příslušné k řešení krize měly při úpravě úrovně MREL u subjektů řešících krizi, jejichž plán řešení krize počítá s nástrojem převodu činnosti nebo s nástrojem překlenovací instituce ▌, a to samostatně nebo společně s jinými nástroji k řešení krize, zohlednit vlastnosti těchto nástrojů, včetně očekávaného rozsahu převodu na soukromého kupujícího nebo na překlenovací instituci, druhy nástrojů, které mají být převedeny, očekávanou hodnotu a prodejnost těchto nástrojů a návrh upřednostňované strategie řešení krize, včetně doplňkového použití nástroje oddělení aktiv. Vzhledem k tomu, že orgán příslušný k řešení krize musí v každém jednotlivém případě rozhodnout o případném použití prostředků ze systému pojištění vkladů při řešení krize a že takové rozhodnutí nelze s jistotou předvídat dopředu, neměly by orgány příslušné k řešení krize při kalibraci úrovně MREL brát potenciální příspěvek systémů pojištění vkladů při řešení krize v úvahu. ▌ |
|
(32) |
Rámec pro řešení krize a rámec týkající se zneužívání trhu se vzájemně ovlivňují. Především platí, že opatření přijatá v rámci přípravy na řešení krize mohou být považována za vnitřní informace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (20) a jejich předčasné zveřejnění může ohrozit proces řešení krize. Instituce v režimu řešení krize mohou podniknout kroky k řešení tohoto problému tím, že požádají o odklad zveřejnění vnitřních informací podle čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) č. 596/2014. V době přípravy na řešení krize však nemusí být vždy k dispozici správné pobídky, aby instituce v režimu řešení krize vyvinula iniciativu k podání takové žádosti. Aby se takovým situacím předešlo, měly by mít orgány příslušné k řešení krize pravomoc přímo požádat o odklad zveřejnění vnitřních informací podle čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) č. 596/2014 jménem instituce v režimu řešení krize. |
|
(33) |
S cílem usnadnit plánování řešení krize, posouzení způsobilosti k řešení krize a výkon pravomoci řešit nebo odstranit překážky bránící způsobilosti k řešení krize, jakož i podpořit výměnu informací by orgán příslušný k řešení krize instituce s významnými pobočkami v jiných členských státech měl zřídit kolegium k řešení krize a předsedat mu. |
|
(34) |
Po počátečním období navyšování prostředků mechanismů financování k řešení krizí podle čl. 102 odst. 1 směrnice 2014/59/EU mohou jejich příslušné dostupné finanční prostředky mírně klesnout pod cílovou úroveň, zejména v důsledku nárůstu pojištěných vkladů. Výše příspěvků předem, které budou za těchto okolností pravděpodobně požadovány, bude tedy pravděpodobně nízká. Může se tedy stát, že v některých letech již výše těchto příspěvků předem nebude odpovídat nákladům na jejich výběr. Orgány příslušné k řešení krize by proto měly mít možnost odložit výběr příspěvků předem až o tři roky , dokud částka, která má být vybrána, nedosáhne výše, která je úměrná nákladům na proces výběru, za předpokladu, že tento odklad nemá podstatný vliv na schopnost orgánů příslušných k řešení krize využívat mechanismy financování k řešení krizí. |
|
(35) |
Neodvolatelné platební přísliby jsou jednou ze složek dostupných finančních prostředků mechanismů financování k řešení krizí. Je proto nezbytné upřesnit okolnosti, za nichž lze tyto platební přísliby uplatnit, a použitelný postup při ukončení příslibů v případě, že se na instituci nebo subjekt přestane vztahovat povinnost platit příspěvky do mechanismu financování k řešení krizí. Kromě toho by v zájmu větší transparentnosti a jistoty, pokud jde o podíl neodvolatelných platebních příslibů na celkové výši příspěvků předem, které mají být získány, měly orgány příslušné k řešení krize tento podíl určovat každoročně, přičemž musí dodržovat platné limity. |
|
(36) |
Maximální roční výše mimořádných následných příspěvků do mechanismů financování k řešení krizí, které je možné požadovat, je v současné době omezena na trojnásobek výše příspěvků předem. Po uplynutí počátečního období navyšování prostředků uvedeného v čl. 102 odst. 1 směrnice 2014/59/EU budou tyto příspěvky předem záviset pouze na změnách úrovně pojištěných vkladů, a to za jiných okolností, než je použití mechanismů financování k řešení krizí, a budou proto pravděpodobně nízké. Stanovení maximální výše mimořádných následných příspěvků na základě příspěvků předem by pak mohlo mít za následek drastické omezení možnosti mechanismů financování k řešení krizí zvýšit následné příspěvky, čímž by se snížila jejich akceschopnost. Aby se takovému scénáři předešlo, měl by být stanoven jiný limit a maximální částka mimořádných následných příspěvků, kterou lze požadovat, by měla být stanovena na trojnásobek jedné osminy cílové úrovně příslušného mechanismu financování k řešení krizí. |
|
(37) |
Směrnice 2014/59/EU částečně harmonizovala pořadí vkladů podle vnitrostátních právních předpisů upravujících běžné úpadkové řízení. Tato pravidla stanovila tříúrovňovou prioritu vkladů, přičemž nejvyšší prioritu měly pojištěné vklady, následované způsobilými vklady fyzických osob a mikropodniků, menších a středních podniků nad limitem pojištění. Zbývající vklady, tj. vklady velkých podniků přesahující limit pojištění a vklady, které nejsou způsobilé k výplatě ze strany systému pojištění vkladů, musely mít nižší stupeň priority, ale jejich postavení nebylo jinak harmonizováno. A konečně, pohledávky systémů pojištění vkladů měly stejný vyšší stupeň priority jako pojištěné vklady. Nicméně se ukázalo, že to není optimální řešení ochrany vkladatelů. Částečná harmonizace vedla k rozdílům v zacházení s těmito zbývajícími vkladateli v jednotlivých členských státech, zejména proto, že stále více členských států se rozhodlo, že zbývající vklady budou rovněž právně zvýhodněny. Tyto rozdíly rovněž vedly k potížím při určování hypotetického insolvenčního scénáře pro přeshraniční skupiny při oceňování v rámci řešení krize. Kromě toho ▌mohla tříúrovňová priorita pohledávek vkladatelů potenciálně způsobit problémy, pokud jde o dodržování zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, zejména když se vklady, jejichž priorita nebyla harmonizována směrnicí 2014/59/EU, řadily na stejnou úroveň jako prioritní pohledávky. A konečně, vysoký stupeň priority, který byl přiznán pohledávkám systémů pojištění vkladů, neumožnil účinnější a efektivnější využití dostupných finančních prostředků těchto systémů při jiných zásazích než při výplatě pojištěných vkladů v případě úpadku, konkrétně v rámci řešení krize, alternativních opatření v případě úpadku nebo preventivních opatření. Ochrana pojištěných vkladů se neopírá o stupeň priority pohledávek systému pojištění vkladů, ale je zajištěna prostřednictvím povinného vyloučení z rekapitalizace z vnitřních zdrojů při řešení krize a rychlého vyplacení ze strany systému pojištění vkladů v případě nedostupnosti vkladů. Proto by se mělo změnit pořadí vkladů v současné hierarchii pohledávek. |
|
(37a) |
Změna pořadí věřitelů nejen zlepšuje dostupnost systémů pojištění vkladů a Jednotného fondu pro řešení krizí, a nikoli využívání veřejné podpory, ale také otevírá cestu pro finančně účinnější řešení krize finančních institucí. To by mělo následně snížit náklady daňových poplatníků a podpořit účinné využívání různých stávajících nástrojů ve finančním ekosystému Unie. |
|
(38) |
Pořadí ▌vkladů by mělo být plně harmonizováno zavedením dvouúrovňového přístupu , kdy ▌vklady fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků mají vyšší stupeň priority než způsobilé vklady velkých podniků a ústředních a regionálních vlád . Tento víceúrovňový přístup je navržen tak, aby poskytoval zvýšenou ochranu široké škále vkladatelů, která odráží jedinečné vlastnosti jejich vkladů, a zároveň otevírá možnost řešení krize pro subjekty, na něž se stávající rámec nevztahuje. Současně by použití systémů pojištění vkladů při řešení krize, v případě úpadku a v rámci preventivních opatření mělo vždy podléhat splnění příslušných podmínek, zejména tzv. testu nejnižších nákladů. ▌ |
|
(41) |
Změny týkající se priority vkladů ▌by neměly nepříznivý vliv na ochranu poskytovanou pojištěným vkladům v případě selhání, neboť tato ochrana by byla i nadále zaručena povinným vyloučením pojištěných vkladů z absorpce ztrát v případě řešení krize a v konečném důsledku výplatou poskytovanou systémem pojištění vkladů v případě nedostupnosti vkladů. |
|
(42) |
Mechanismy financování k řešení krizí lze použít na podporu uplatnění nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce, kdy je soubor aktiv, práv a závazků instituce v režimu řešení krize převeden na příjemce. V takovém případě může mít mechanismus financování k řešení krizí pohledávku vůči zbytkové části instituce nebo subjektu při jejich následné likvidaci v běžném úpadkovém řízení. K tomu může dojít v případě, že se mechanismus financování k řešení krizí použije v souvislosti se ztrátami, které by jinak nesli věřitelé, a to i formou záruk za aktiva a závazky nebo krytí rozdílu mezi převedenými aktivy a závazky. Aby se zajistilo, že akcionáři a věřitelé, kteří zůstali ve zbytkové části instituce nebo subjektu, účinně absorbují ztráty instituce v režimu řešení krize a zlepší se možnost výplat do záchranné sítě pro řešení krize v případě úpadku, měly by mít v případě úpadku pohledávky mechanismu financování k řešení krizí vůči zbytkové části instituce nebo subjektu a pohledávky, které vyplývají z řádně vynaložených přiměřených nákladů, vyšší stupeň priority než pohledávky z vkladů a pohledávky systému pojištění vkladů. Vzhledem k tomu, že cílem náhrad vyplacených akcionářům a věřitelům prostřednictvím mechanismů financování k řešení krizí v důsledku porušení zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, je kompenzovat výsledky opatření k řešení krize, neměly by tyto náhrady vést ke vzniku pohledávek těchto mechanismů. |
|
(43) |
V zájmu zajištění dostatečné flexibility a usnadnění zásahů systémů pojištění vkladů na podporu použití nástrojů k řešení krize, ▌pokud je to nezbytné k zabránění ztrátám, které nesou vkladatelé, by měly být upřesněny některé aspekty použití systémů pojištění vkladů při řešení krize. Zejména je třeba upřesnit, že systém pojištění vkladů lze v určitých případech a za jasně stanovených podmínek použít k podpoře transakcí převodu, které zahrnují vklady, včetně způsobilých vkladů přesahujících limit pojištění stanovený systémem pojištění vkladů a také vkladů vyloučených z výplaty náhrad ze systému pojištění vkladů. Příspěvek systému pojištění vkladů by měl být zaměřen na pokrytí schodku hodnoty aktiv převedených na kupujícího nebo překlenovací instituci ve srovnání s hodnotou převedených vkladů. Pokud kupující v rámci transakce požaduje příspěvek, aby byla zajištěna jeho kapitálová neutralita a zachován soulad s kapitálovými požadavky kupujícího, měl by mít k tomuto účelu možnost přispět i systém pojištění vkladů. Podpora opatření k řešení krize ze strany systému pojištění vkladů by měla mít podobu peněžních prostředků nebo jiných nástrojů, jako jsou záruky nebo dohody o sdílení ztrát, které mohou minimalizovat dopad podpory na dostupné finanční prostředky systému pojištění vkladů a zároveň umožnit příspěvek systému pojištění vkladů k plnění účelu daného opatření. |
|
(44) |
Příspěvek systému pojištění vkladů při řešení krize by měl podléhat určitým omezením. Zaprvé by mělo být zajištěno, aby ztráta, kterou může systém pojištění vkladů nést v důsledku zásahu při řešení krize, nepřesáhla ztrátu, kterou by systém pojištění vkladů nesl v případě úpadku, kdyby vyplatil pojištěné vkladatele a převzal jejich pohledávky vůči aktivům instituce. Tato částka by měla být stanovena na základě testu nejnižších nákladů v souladu s kritérii a metodikou stanovenými ve směrnici 2014/49/EU s přihlédnutím ke všem relevantním faktorům, včetně časové hodnoty peněz a zpoždění při vymáhání finančních prostředků v úpadkovém řízení . Tato kritéria a metodika by měly být použity také při určování zacházení, kterého by se systému pojištění vkladů dostalo, kdyby instituce vstoupila do běžného úpadkového řízení, při provádění následného ocenění pro účely posouzení souladu se zásadou, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, a při určení případného odškodnění, které má systém pojištění vkladů obdržet. Zadruhé, výše příspěvku ze systému pojištění vkladů, jehož cílem je pokrýt rozdíl mezi aktivy a závazky, které mají být převedeny na kupujícího nebo na překlenovací instituci, by neměla přesáhnout rozdíl mezi převedenými aktivy a převedenými vklady a závazky se stejným nebo vyšším stupněm priority v úpadkovém řízení než tyto vklady. Tím by se zajistilo, aby se příspěvek ze systému pojištění vkladů v příslušných případech používal pouze pro účely zamezení ztrát vkladatelů, a nikoliv pro ochranu věřitelů, kteří mají v úpadkovém řízení nižší prioritu než vklady. Součet příspěvku ze systému pojištění vkladů na pokrytí rozdílu mezi aktivy a závazky a příspěvku ze systému pojištění vkladů na kapitál příjemce by však neměl překročit náklady na vyplacení pojištěných vkladatelů vypočtené podle testu nejnižších nákladů. |
|
(45) |
Mělo by být upřesněno, že systém pojištění vkladů může v rámci řešení krize přispět k převodu jiných závazků než pojištěných vkladů pouze tehdy, pokud orgán příslušný k řešení krize dojde k závěru, že jiné vklady než pojištěné vklady nemohou být rekapitalizovány z vnitřních zdrojů ani ponechány ve zbytkové části instituce v režimu řešení krize, která bude zlikvidována. Orgán příslušný k řešení krize by měl mít zejména možnost vyhnout se přidělení ztrát těmto vkladům v případě, kdy je vyloučení nezbytně nutné a přiměřené k zachování kontinuity zásadních funkcí a hlavních linií podnikání nebo kdy je nutné zabránit rozsáhlému šíření krize a finanční nestabilitě, která by mohla závažně narušit hospodářství Unie nebo členského státu. Stejné důvody by měly platit i pro zahrnutí závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů s nižším stupněm priority, než mají vklady, do převodu na kupujícího nebo na překlenovací instituci. V takovém případě by převod těchto závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů neměl být podpořen příspěvkem ze systému pojištění vkladů. Pokud je k převodu těchto závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů nutná jakákoli finanční podpora, měla by být tato podpora poskytnuta z mechanismu financování k řešení krizí. |
|
(46) |
Vzhledem k možnosti použít systém pojištění vkladů při řešení krize je třeba dále upřesnit způsob, jakým se příspěvek ze systému pojištění vkladů může započítávat do výpočtu požadavků na přístup k mechanismům financování k řešení krizí. Pokud příspěvek akcionářů a věřitelů instituce v režimu řešení krize prostřednictvím snížení, odpisu nebo konverze jejich závazků v součtu s příspěvkem ze systému pojištění vkladů činí alespoň 8 % celkových závazků instituce včetně kapitálu, měla by mít instituce možnost přístupu k mechanismu financování k řešení krizí, aby získala další financování, je-li to nezbytné k zajištění účinného řešení krize v souladu s účelem řešení krize. Jsou-li tyto podmínky splněny, měl by být příspěvek ze systému pojištění vkladů omezen na částku nezbytnou pro umožnění přístupu k mechanismu financování k řešení krizí , pokud částka poskytnutá mechanismem financování k řešení krizí nepřekročí limit 5 % celkových závazků včetně kapitálu, přičemž v takovém případě by měl systém pojištění vkladů k přebytku přispět úměrně . Aby se zajistilo, že řešení krize bude i nadále financováno především z vnitřních zdrojů instituce, a aby se minimalizovalo narušení hospodářské soutěže, měla by být možnost využít příspěvek ze systému pojištění vkladů k zajištění přístupu k mechanismům financování k řešení krizí možná pouze u institucí, u nichž plán řešení krize nebo skupinový plán řešení krize nestanoví jejich řádnou likvidaci v případě selhání, a to za předpokladu, že MREL stanovený orgány příslušnými k řešení krize pro tyto instituce byl stanoven na úrovni, která zahrnuje jak částku k absorpci ztrát, tak i rekapitalizační částku. Možnost využít příspěvek ze systému pojištění vkladů k zajištění přístupu k mechanismům financování k řešení krizí by také měla být k dispozici pouze institucím s alespoň minimální historií dodržování požadavků MREL. |
|
(47) |
Vzhledem k úloze orgánu EBA při podpoře sbližování postupů jednotlivých orgánů by měl orgán EBA sledovat a podávat zprávy o koncepci a provádění posouzení způsobilosti institucí a skupin k řešení krize a o opatřeních a přípravách orgánů příslušných k řešení krize, aby bylo zajištěno účinné provádění nástrojů a pravomocí k řešení krize. V těchto zprávách by měl orgán EBA rovněž posoudit úroveň transparentnosti opatření přijatých orgány příslušnými k řešení krize vůči příslušným externím zúčastněným stranám a míru jejich přínosu k připravenosti na řešení krize a ke způsobilosti institucí k tomuto řešení. Orgán EBA by měl dále podat zprávu o opatřeních přijatých členskými státy na ochranu retailových investorů, pokud jde o dluhové nástroje, které jsou způsobilé pro MREL podle směrnice 2014/59/EU, a porovnat a posoudit případný dopad na přeshraniční operace. Rozsah stávajících regulačních technických norem pro odhad dodatečných požadavků na kapitál a požadavek kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi by měl být rozšířen tak, aby zahrnoval i subjekty, které nebyly označeny za subjekty řešící krizi, pokud tyto požadavky nebyly stanoveny na stejném základě jako MREL. Ve výroční zprávě o MREL by měl orgán EBA rovněž posoudit, jak orgány příslušné k řešení krize politicky provádějí nová pravidla pro kalibraci MREL pro strategie převodu. V souvislosti s úkoly orgánu EBA přispívat k zajištění soudržného a koordinovaného režimu řízení a řešení krizí v Unii by měl orgán EBA koordinovat simulace krizí a dohlížet na ně. Tyto simulace by měly zahrnovat koordinaci a spolupráci mezi příslušnými orgány, orgány příslušnými k řešení krize a systémy pojištění vkladů během zhoršování finanční situace institucí a subjektů a testovat použití souboru nástrojů při plánování ozdravných postupů a řešení krize, včasném zásahu a řešení krize komplexním způsobem. Tyto úkony by měly zohlednit zejména přeshraniční rozměr interakce mezi relevantními orgány a uplatňování dostupných nástrojů a pravomocí. V relevantních případech by simulace krizí měly zahrnovat také přijetí a provádění režimů řešení krize v rámci bankovní unie podle nařízení (EU) č. 806/2014. |
|
(48) |
Kvalitní posouzení dopadů má zásadní význam pro vypracování řádných a na důkazech založených legislativních návrhů, přičemž fakta a důkazy jsou klíčové pro rozhodování v průběhu legislativního postupu. Z tohoto důvodu by orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány, Jednotný výbor pro řešení krizí, ECB a další členové Evropského systému centrálních bank a orgán EBA měli Komisi na její žádost poskytovat veškeré informace, které potřebuje pro své úkoly související s tvorbou politik, včetně přípravy posouzení dopadů a přípravy a projednávání legislativních návrhů. |
|
(49) |
Směrnice 2014/59/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
|
(50) |
Jelikož cílů této směrnice, tedy zlepšení účinnosti a efektivity rámce pro ozdravné postupy a řešení krize institucí a subjektů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu rizik, která by mohly pro integritu jednotného trhu představovat rozdílné vnitrostátní přístupy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie změnou pravidel, která jsou již na úrovni Unie stanovena, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny směrnice 2014/59/EU
Směrnice 2014/59/EU se mění takto:
|
1) |
V článku 2 se odstavec 1 mění takto:
|
|
2) |
V článku 5 se odstavce 2, 3 a 4 nahrazují tímto: „2. Příslušné orgány zajistí, aby instituce aktualizovaly své ozdravné plány nejméně jednou ročně nebo po změně své právní či organizační struktury, svého podnikání či své finanční situace, jestliže by mohla mít podstatný dopad na ozdravný plán nebo si vyžaduje jeho podstatnou změnu. Příslušné orgány mohou po institucích požadovat, aby své ozdravné plány aktualizovaly častěji. Nedojde-li ke změnám uvedeným v prvním pododstavci během období dvanácti měsíců od poslední roční aktualizace ozdravného plánu, mohou příslušné orgány výjimečně upustit od povinnosti aktualizovat ozdravný plán do následujícího dvanáctiměsíčního období. Toto osvobození od povinnosti nesmí trvat déle než dvě po sobě jdoucí dvanáctiměsíční období. 3. Ozdravné plány nesmějí předpokládat přístup k jakémukoliv z následujících zdrojů ani jejich obdržení:
4. Ozdravné plány musí, pokud je to na místě, obsahovat analýzu toho, jak a kdy by mohla instituce za podmínek, jež plán řeší, požádat o využití facilit centrální banky, které nejsou vyloučeny z působnosti ozdravného plánu podle odstavce 3, a určovat aktiva, u nichž se očekává, že by mohla posloužit jako zajištění.“ |
|
3) |
V článku 6 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Pokud příslušný orgán dojde k závěru, že ozdravný plán má významné nedostatky nebo že existují významné překážky jeho provedení, oznámí své závěry instituci nebo mateřskému podniku skupiny a uloží dané instituci povinnost předložit ve lhůtě tří měsíců, kterou lze se souhlasem orgánů o jeden měsíc prodloužit, přepracovaný plán představující řešení těchto nedostatků či překážek.“ |
|
4) |
V čl. 8 odst. 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto: „Na žádost kteréhokoli příslušného orgánu může EBA pomoci příslušným orgánům dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“ |
|
5) |
▌ Článek 10 se mění takto:
|
|
6) |
Článek 12 se mění takto:
|
|
7) |
V čl. 13 odst. 4 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto: „Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může EBA pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“ |
|
8) |
V článku 15 se doplňuje nový odstavec 5, který zní: „5. EBA sleduje vypracování vnitřních politik pro posouzení způsobilosti institucí nebo skupin k řešení krize uvedené v tomto článku a článku 16 a provádění těchto posouzení orgány příslušnými k řešení krize. EBA předloží Komisi zprávu o stávajících postupech pro posouzení způsobilosti k řešení krize a případných rozdílech mezi členskými státy do... [Úřad pro publikace: vložte datum = 2 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] a v příslušných případech sleduje provádění všech doporučení uvedených v této zprávě. Zpráva uvedená v prvním pododstavci obsahuje informace alespoň o těchto skutečnostech:
|
|
9) |
V článku 16a se doplňuje nový odstavec 7, který zní: „7. Pokud se na subjekt nevztahuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv na stejném základě, na jakém je povinen plnit požadavky uvedené v článcích 45c a 45d, použijí orgány příslušné k řešení krize odstavce 1 až 6 tohoto článku na základě odhadu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vypočteného v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 (*3). Použije se čl. 128 čtvrtý pododstavec směrnice 2013/36/EU. Orgán příslušný k řešení krize zahrne odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv uvedený v prvním pododstavci do rozhodnutí o stanovení požadavků uvedených v článcích 45c a 45d této směrnice. Subjekt zveřejní odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv spolu s informacemi uvedenými v čl. 45i odst. 3. (*3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 ze dne 26. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného v článku 104a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují (Úř. věst. L 241, 8.7.2021, s. 1).;“ " |
|
10) |
▌ Článek 17 se mění takto:
|
|
11) |
Článek 18 se mění takto:
|
|
12) |
Články 27 a 28 se nahrazují tímto: „ Článek 27 Opatření včasného zásahu 1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány bez zbytečného odkladu zvážily a v případě potřeby použily opatření včasného zásahu, pokud instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňuje některou z těchto podmínek:
Dojde-li k podstatnému zhoršení podmínek, vzniku nepříznivých okolností nebo získání nových informací o subjektu, příslušný orgán může rozhodnout o tom, že podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) je splněna, aniž by předtím přijal jiná nápravná opatření, včetně výkonu pravomocí uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU nebo v článku 39 směrnice (EU) 2019/2034. Pro účely prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce členské státy zajistí, aby příslušné orgány podle směrnice 2014/65/EU nebo podle nařízení (EU) č. 600/2014 nebo případně orgán příslušný k řešení krize neprodleně informovaly příslušný orgán o porušení nebo pravděpodobném porušení požadavků.
2. Příslušné orgány zvolí vhodná a dobře načasovaná opatření včasného zásahu na základě toho, co je přiměřené sledovaným cílům, přičemž kromě jiných důležitých informací zohlední závažnost porušení nebo pravděpodobného porušení požadavků a rychlost zhoršování finanční situace instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d). 3. Pro každé z opatření uvedených v odstavci 1a stanoví příslušné orgány lhůtu, která je pro dokončení tohoto opatření přiměřená a která umožní příslušnému orgánu vyhodnotit jeho účinnost. Hodnocení opatření se provede bezprostředně po uplynutí lhůty a sdílí se s orgánem příslušným k řešení krize. Pokud hodnocení dospěje k závěru, že opatření nebyla plně provedena nebo nejsou účinná, příslušný orgán po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize posoudí podmínku uvedenou v čl. 32 odst. 1 písm. a). 4. EBA vydá do... [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost] návrhy regulačních technických norem na podporu jednotného uplatňování podmínek pro použití opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 28 Nahrazení vrcholného vedení nebo vedoucího orgánu Pro účely čl. 27 odst. 1a písm. e) členské státy zajistí, aby nové vrcholné vedení nebo vedoucí orgán nebo jednotliví členové tohoto vedení nebo tohoto orgánu byli jmenováni v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem a aby podléhali schválení nebo souhlasu příslušného orgánu.“ |
|
13) |
Článek 29 se mění takto:
|
|
14) |
Článek 30 se mění takto:
|
|
15) |
Vkládá se nový článek 30a, který zní: „Článek 30a Příprava na řešení krize 1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány neprodleně oznámily orgánům příslušným k řešení krize kteroukoli z následujících skutečností:
2. V případě, že se příslušné orgány domnívají, že existuje podstatné riziko, že by se ve vztahu k instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) uplatnila jedna nebo více okolností uvedených v čl. 32 odst. 4, oznámí to co nejdříve orgánům příslušným k řešení krize. Toto oznámení obsahuje:
3. Příslušné orgány poskytnou orgánům příslušným k řešení krize veškeré informace, které si orgány příslušné k řešení krize vyžádají a které jsou nezbytné pro všechny následující účely:
Pokud příslušné orgány tyto informace ještě nemají k dispozici, orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány spolupracují a koordinují své kroky s cílem tyto informace získat. Za tímto účelem mají příslušné orgány pravomoc požadovat od instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), aby tyto informace poskytly, a to i prostřednictvím kontrol na místě, a poskytnout tyto informace orgánům příslušným k řešení krize. 4. Pravomoci orgánů příslušných k řešení krize zahrnují pravomoc uvádět instituci nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) na trh pro potenciální kupující nebo učinit opatření pro takové uvedení na trh, nebo požadovat, aby tak učinily instituce nebo subjekt, a to pro následující účely:
4a. Pokud se orgán příslušný k řešení krize při výkonu pravomoci uvedené v odstavci 4 rozhodne přímo uvádět subjekty na trh pro potenciální kupující, náležitě zohlední konkrétní okolnosti každého případu a možný dopad výkonu této pravomoci na celkovou pozici subjektu. 5. Pro účely odstavce 4 mají orgány příslušné k řešení krize pravomoc požádat instituci nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), aby zavedly digitální platformu pro sdílení informací, které jsou nezbytné pro uvedení této instituce nebo tohoto subjektu na trh, s potenciálními kupujícími nebo s poradci a odhadci zajištěnými orgánem příslušným k řešení krize. V tomto případě se použije ustanovení čl. 84 odst. 1 písm. e). 6. Zjištění, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 27 odst. 1, a předchozí přijetí opatření včasného zásahu nejsou nezbytnými podmínkami pro to, aby se orgány příslušné k řešení krize připravily na řešení krize instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo aby vykonávaly pravomoc uvedenou v odstavcích 4 a 5 tohoto článku. 7. Orgány příslušné k řešení krize neprodleně informují příslušné orgány o všech opatřeních přijatých podle odstavců 4 a 5. 8. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize úzce spolupracovaly:
|
|
16) |
V čl. 31 odst. 2 se písmena c) a d) nahrazují tímto:
|
|
17) |
Článek 32 se mění takto:
|
|
18) |
Články 32a a 32b se nahrazují tímto: „ Článek 32a Podmínky zahájení řešení krize ve vztahu k ústřednímu subjektu a úvěrovým institucím trvale přidruženým k ústřednímu subjektu Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize přijaly opatření k řešení krize ve vztahu k ústřednímu subjektu a všem k němu trvale přidruženým úvěrovým institucím, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, pouze pokud ústřední subjekt a všechny k němu trvale přidružené úvěrové instituce, nebo skupina řešící krizi, do níž patří, jako celek splňují podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1. Článek 32b Řízení ve vztahu k institucím a subjektům, jež nepodléhají opatřením k řešení krize 1. Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán příslušný k řešení krize zjistí, že instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňuje podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b), ale nesplňuje podmínku stanovenou v čl. 32 odst. 1 písm. c), měl příslušný vnitrostátní správní nebo soudní orgán pravomoc neprodleně zahájit řízení o řádné likvidaci instituce nebo subjektu v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy. 2. Členské státy zajistí, aby instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), který je likvidován řádným způsobem v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, v přiměřené lhůtě opustil trh nebo ukončil své bankovní činnosti. 3. Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán příslušný k řešení krize zjistí, že instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) splňuje podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) a b), ale nesplňuje podmínku uvedenou v čl. 32 odst. 1 písm. c), bylo zjištění, že instituce nebo subjekt je v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, podle čl. 32 odst. 1 písm. a) podmínkou pro odebrání povolení příslušným orgánem podle článku 18 směrnice 2013/36/EU. 4. Členské státy zajistí, aby odebrání povolení instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) bylo dostatečnou podmínkou pro to, aby příslušný vnitrostátní správní nebo soudní orgán mohl neprodleně zahájit řízení o řádné likvidaci instituce nebo subjektu v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.“ |
|
19) |
Vkládá se nový článek 32c, který zní: „Článek 32c Mimořádná veřejná finanční podpora 1. Členské státy zajistí, aby mimořádná veřejná finanční podpora mimo opatření k řešení krize mohla být instituci nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) poskytnuta pouze výjimečně v jednom z následujících případů a za předpokladu, že mimořádná veřejná finanční podpora splňuje podmínky a požadavky stanovené v rámci státní podpory Unie:
2. Podpůrná opatření uvedená v odst. 1 písm. a) splňují všechny tyto podmínky:
3. EBA vydá do... [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok ode dne vstupu této směrnice v platnost] pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 o druhu testů, přezkumů nebo úkonů uvedených v odst. 2 čtvrtém pododstavci, které mohou vést k podpůrným opatřením uvedeným v odst. 1 písm. a) bodě iii).“ |
|
20) |
V článku 33 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize přijaly opatření k řešení krize ve vztahu k subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud tento subjekt splňuje podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1. Pro tyto účely se má za to, že subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. c) nebo d) je v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, za jakékoli z těchto okolností:
|
|
21) |
Článek 33a se mění takto:
|
|
22) |
Článek 35 se mění takto:
|
|
23) |
Článek 36 se mění takto:
|
|
24) |
V článku 37 se doplňuje nový odstavec 11, který zní: „11. EBA sleduje opatření a přípravu orgánů příslušných k řešení krize s cílem zajistit účinné provádění nástrojů a pravomocí k řešení krize v případě řešení krize. EBA předloží Komisi zprávu obsahující aktuální informace o stávajících postupech a případných rozdílech mezi členskými státy do... [Úřad pro publikace: vložte datum = 2 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] a v příslušných případech sleduje provádění všech doporučení uvedených v této zprávě. Zpráva uvedená v prvním pododstavci obsahuje informace alespoň o těchto skutečnostech:
|
|
25) |
Článek 40 se mění takto:
|
|
26) |
V čl. 42 odst. 5 se písmeno b) nahrazuje tímto:
|
|
27) |
Článek 44 se mění takto:
|
|
28) |
▌Článek 44a se mění takto:
|
|
29) |
V článku 45 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Členské státy zajistí, aby instituce a subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) trvale splňovaly požadavky na kapitál a způsobilé závazky, jsou-li vyžadovány a stanoveny orgánem příslušným k řešení krize v souladu s tímto článkem a články 45a až 45i.“ |
|
30) |
Článek 45b se mění takto:
|
|
31) |
Článek 45c se mění takto:
|
|
32) |
Vkládá se nový článek 45ca, který zní: „ Článek 45ca Určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky pro strategie převodu ▌ 1. Při uplatňování článku 45c na subjekt řešící krizi, jehož upřednostňovaná strategie řešení krize předpokládá nezávisle nebo v kombinaci s jinými nástroji k řešení krize ▌použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce ▌, stanoví orgán příslušný k řešení krize v příslušných případech rekapitalizační částku podle čl. 45c odst. 3 přiměřeně na základě následujících kritérií:
3. Výsledkem použití odstavce 1 nesmí být částka vyšší než částka vyplývající z použití čl. 45c odst. 3 nebo objem, který je nižší než 13,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a nižší než 5 % celkové míry expozic příslušného subjektu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku vypočtené v souladu s články 429 a 429a nařízení (EU) č. 575/2013 .“ |
|
33) |
V čl. 45d odst. 1 se návětí nahrazuje tímto: „Požadavek podle čl. 45 odst. 1 pro subjekt řešící krizi, který je subjektem G-SVI, zahrnuje:“. |
|
34) |
V čl. 45f odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto: „Odchylně od prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce mateřské podniky v Unii, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, avšak jsou dceřinými podniky subjektů ze třetích zemí, splňují požadavky stanovené v článcích 45c a 45d na konsolidovaném základě.“ |
|
35) |
Článek 45l se mění takto:
|
|
35) |
V článku 45m se vkládá nový odstavec, který zní: „1a. Odchylně od čl. 45 odst. 1 orgány příslušné k řešení krize stanoví vhodná přechodná období pro to, aby instituce nebo subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) splnily požadavky podle článků 45e nebo 45f nebo požadavky podle čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7, podléhají-li těmto požadavkům v důsledku vstupu... [této pozměňující směrnice v platnost]. Lhůta, v níž mají instituce a subjekty splnit požadavky podle článků 45e nebo 45f nebo požadavky vyplývající z uplatnění čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7, je... [čtyři roky ode dne použitelnosti této pozměňující směrnice]. Orgán příslušný k řešení krize určí pro požadavky podle článků 45e nebo 45f nebo případně požadavky vyplývající z uplatnění čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7 průběžné cílové úrovně, které musí instituce nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce splnit do... [dva roky ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost]. Tyto průběžné cílové úrovně zpravidla zajistí rovnoměrné navyšování kapitálu a způsobilých závazků na požadovanou úroveň. Orgán příslušný k řešení krize může stanovit přechodné období končící po [čtyři roky ode dne použitelnosti této pozměňující směrnice], je-li to řádně odůvodněné a vhodné na základě kritérií uvedených v odstavci 7, přičemž zohlední:
|
|
36) |
V článku 45m se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Požadavky uvedené v čl. 45b odst. 4 a 7 a v příslušných případech v čl. 45c odst. 5 a 6 se nepoužijí po dobu tří let ode dne, kdy subjekt řešící krizi nebo skupina, jejíž je subjekt řešící krizi součástí, byly určeny jako G-SVI nebo mimounijní G-SVI, nebo od kterého se subjekt řešící krizi nachází v situaci uvedené v čl. 45c odst. 5 nebo 6.“ |
|
37) |
V čl. 46 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Posouzením uvedeným v odstavci 1 tohoto článku se stanoví částka, v níž musí být závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů odepsány nebo konvertovány:
|
|
38) |
V čl. 47 odst. 1 písm. b) se bod i) nahrazuje tímto:
|
|
39) |
Článek 52 se mění takto:
|
|
40) |
V článku 53 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Pokud orgán příslušný k řešení krize na základě pravomoci uvedené v čl. 63 odst. 1 písm. e) sníží jistinu závazku nebo splatnou neuhrazenou částku ve vztahu k závazku, včetně závazku vedoucího k vytvoření účetní rezervy, na nulu, považují se uvedený závazek a veškeré povinnosti nebo pohledávky vzniklé v souvislosti s ním, jež neexistovaly v době výkonu pravomoci, pro všechny účely za uhrazené a v žádném následujícím řízení v souvislosti s institucí v režimu řešení krize nebo jakýmkoli nástupnickým subjektem v jakékoli následné likvidaci nejsou přípustné.“ |
|
41) |
Článek 55 se mění takto:
|
|
42) |
Článek 59 se mění takto:
|
|
43) |
Článek 63 se mění takto:
|
|
44) |
V článku 71a se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Odstavec 1 se použije na jakoukoli finanční smlouvu, která splňuje všechny následující podmínky:
|
|
45) |
V čl. 74 odst. 3 se doplňuje nové písmeno d), které zní:
|
|
45) |
V článku 84 se vkládá nový odstavec, který zní: „6a. Tento článek nebrání výměně informací mezi orgány příslušnými k řešení krize a daňovými orgány téhož členského státu, pokud je tato výměna stanovena vnitrostátními právními předpisy dotyčného členského státu. Pokud tyto informace pocházejí z jiného členského státu, jsou sdělovány pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, který je poskytl.“; |
|
46) |
V článku 88 se vkládá nový odstavec 6a, který zní: „6a. K usnadnění úkolů uvedených v čl. 10 odst. 1, čl. 15 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 a k výměně všech relevantních informací orgán příslušný k řešení krize instituce s významnými pobočkami v jiných členských státech zřídí kolegium k řešení krize a předsedá mu. Orgán příslušný k řešení krize instituce uvedené v prvním pododstavci rozhodne, které orgány se zúčastní zasedání nebo činnosti kolegia k řešení krize, přičemž zohlední význam činnosti, která má být pro tyto orgány plánována nebo koordinována, zejména potenciální dopad na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech a úkoly uvedené v prvním pododstavci. Orgán příslušný k řešení krize instituce uvedené v prvním pododstavci plně a předem informuje všechny členy kolegia k řešení krize o pořádání uvedených zasedání, o hlavních otázkách, o nichž se má jednat, a o činnosti, která se bude zvažovat. Orgán příslušný k řešení krize instituce uvedené v prvním pododstavci rovněž všechny členy kolegia plně a včas informuje o činnosti prováděné na těchto zasedáních nebo o prováděných opatřeních.“ |
|
46) |
V článku 90 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4a. Článek 84 nebrání výměně informací mezi orgány příslušnými k řešení krize a daňovými orgány téhož členského státu, pokud je tato výměna stanovena vnitrostátními právními předpisy dotyčného členského státu. Pokud tyto informace pocházejí z jiného členského státu, jsou sdělovány pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, který je poskytl.“; |
|
47) |
Článek 91 se mění takto:
|
|
48) |
V čl. 92 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může EBA pomoci orgánům příslušným k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010.“ |
|
49) |
V článku 97 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Orgány příslušné k řešení krize v příslušných případech uzavírají nezávazná ujednání o spolupráci s relevantními orgány třetích zemí uvedenými v odstavci 2 tohoto článku . Tato ujednání jsou v souladu s rámcovým ujednáním EBA. Příslušné orgány v příslušných případech uzavírají nezávazná ujednání o spolupráci s relevantními orgány třetích zemí uvedenými v odstavci 2 tohoto článku . Tato ujednání jsou v souladu s rámcovým ujednáním EBA a zajišťují, aby informace sdělované orgánům třetích zemí podléhaly záruce, že jsou splněny požadavky na profesní tajemství, které jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uvedeným v článku 84 .“ |
|
50) |
V článku 98 se odstavec 1 mění takto:
|
|
51) |
V článku 101 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Pokud orgán příslušný k řešení krize zjistí, že použití mechanismu financování k řešení krizí k účelům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku pravděpodobně povede k tomu, že část ztrát instituce nebo subjektu podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) bude na uvedený mechanismus přenesena, použijí se zásady upravující použití mechanismu financování k řešení krizí stanovené v článku 44.“ |
|
52) |
V čl. 102 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Jsou-li po skončení počátečního období uvedeného v odstavci 1 tohoto článku dostupné finanční prostředky nižší než cílová úroveň stanovená v uvedeném odstavci, pravidelné příspěvky získávané podle článku 103 se nadále vybírají, dokud není dosaženo cílové úrovně. Orgány příslušné k řešení krize mohou odložit výběr pravidelných příspěvků získávaných podle článku 103 až o tři roky , aby zajistil, že částka, která má být vybrána, dosáhne výše, která je úměrná nákladům na proces výběru, za předpokladu, že tento odklad nemá podstatný vliv na schopnost orgánu příslušného k řešení krize používat mechanismy financování k řešení krizí podle článku 101. Klesnou-li dostupné finanční prostředky na méně než dvě třetiny cílové úrovně poté, co jí bylo poprvé dosaženo, stanoví se výše těchto příspěvků tak, aby se cílové úrovně dosáhlo do čtyř let.“; |
|
53) |
Článek 103 se mění takto:
|
|
54) |
V čl. 104 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Mimořádné následné příspěvky nepřesáhnou trojnásobek 12,5 % cílové úrovně uvedené v článku 102.“ |
|
55) |
Článek 108 se mění takto:
|
|
56) |
Článek 109 se mění takto:
|
|
57) |
V čl. 111 odst. 1 se doplňuje nové písmeno e), které zní:
|
|
58) |
Článek 128 se mění takto:
|
|
59) |
Vkládá se nový článek 128a, který zní: „Článek 128a Simulace krizového řízení 1. EBA koordinuje pravidelná celounijní testování uplatňování této směrnice, nařízení (EU) č. 806/2014 a směrnice 2014/49/EU v přeshraničních situacích ve všech následujících aspektech:
2. EBA vypracuje zprávu, v níž uvede klíčová zjištění a závěry těchto testování. Zpráva se zveřejní.“ |
Článek 2
Provedení ve vnitrostátním právu
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do... [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců od vstupu této pozměňující směrnice v platnost]. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.
Tyto předpisy použijí od... [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 den po datu provedení této pozměňující směrnice ve vnitrostátním právu].
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve... dne...
Za Evropský parlament
předsedkyně
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(*1) Změny v celém textu vyplývají z přijetí pozměňovacího návrhu 1. Nový nebo pozměněný text je zvýrazněn tučnou kurzívou; vypuštění je označeno symbolem ▌.
(1) Úř. věst. C,, s..
(2) Úř. věst. C,, s..
(3) Rada pro finanční stabilitu, Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce, 15. října 2014.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
(6) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 ze dne 26. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného v článku 104a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují (Úř. věst. L 241, 8.7.2021, s. 1).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1 ).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(14) COM(2018)0133 final.
(15) COM(2020)0822 final.
(16) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1)
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 226).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 296).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3753/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)