EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.12.2025
COM(2025) 766 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o statistikách podle nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů a o jejich kvalitě
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.12.2025
COM(2025) 766 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o statistikách podle nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů a o jejich kvalitě
1.Úvod
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů 1 (dále jen „nařízení“) stanoví rámec pro tvorbu statistiky odpadů v Evropské unii (EU). V čl. 8 odst. 1 nařízení je stanoveno:
Komise do pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každé tři roky předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě o statistikách sestavených podle tohoto nařízení, a zejména o jejich kvalitě a zatížení podniků.
Toto je sedmá zpráva vypracovaná za účelem splnění uvedené povinnosti. Předchozí zprávy byly zveřejněny v letech 2008 2 , 2011 3 , 2014 4 , 2016 5 , 2020 6 a 2022 7 .
Tato zpráva zahrnuje vykazované období mezi lety 2020 a 2022 (údaje za referenční rok), za které členské státy předaly údaje v roce 2022, resp. 2024.
2.Nařízení o statistice odpadů
Nařízení stanoví rámec pro vypracování statistiky EU o vzniku, využívání a odstraňování odpadů.
Zajišťuje, aby údaje o odpadech byly v členských státech EU a zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP) shromažďovány a vykazovány jednotným způsobem, čímž se zvyšuje přesnost, spolehlivost a srovnatelnost statistiky odpadů. Podporuje transparentnost a poskytuje tvůrcům politik, výzkumným pracovníkům a široké veřejnosti přístup k údajům o odpadech.
Členské státy musí shromažďovat údaje o vzniku odpadů (podle ekonomických činností, domácností a jiných zdrojů), zpracování odpadů (recyklace, jiné využití, odstraňování atd.) a nakládání s odpady (včetně přepravy odpadů a obchodu s nimi) a předkládat je Komisi (Eurostatu) každé dva roky do 18 měsíců od konce referenčního roku 8 .
Eurostat zveřejňuje údaje o odpadech v uživatelsky přívětivém formátu, který umožňuje snadný přístup a srovnání mezi členskými státy.
Kromě statistiky vzniku a zpracování odpadů slouží údaje shromažďované podle nařízení také pro statistiky týkající se politických témat, jako je oběhové hospodářství 9 a cíle udržitelného rozvoje 10 .
3.Vývoj od poslední zprávy
3.1.Změny ve formátu výkazů
Spolu s údaji, které členské státy podle nařízení vykazují Komisi (Eurostatu), zasílají také zprávu o kvalitě. Od sběru údajů v roce 2024 byl formát zprávy o kvalitě aktualizován na jednotnou strukturu integrovaných metadat (SIMS) 11 , což je standardizovaný rámec pro podávání zpráv, který integruje metadata a informace o kvalitě v harmonizovaném formátu s využitím mezinárodního technického standardu (SDMX). Tato aktualizace poskytuje podrobnější a robustnější strukturu, která je v souladu s osvědčenými postupy v různých oblastech statistiky. Zpráva o kvalitě navíc obsahuje novou tabulku, která umožňuje posoudit problémy s pokrytím, identifikovat mezery v evidenci odpadů a zlepšit celkovou přesnost odhadů vzniku odpadů.
3.2.Zasedání pracovní skupiny pro statistiku odpadů
Za účelem zvýšení srovnatelnosti a kvality údajů pořádá Eurostat každoročně zasedání pracovní skupiny pro statistiku odpadů , kterých se účastní národní odborníci z národních statistických úřadů členských států EU, ESVO a kandidátských zemí. Od poslední zprávy (v roce 2022) se konala každoroční zasedání, z nichž každé trvalo jeden a půl dne a na nichž pracovní skupina projednávala oběhové hospodářství, vykazování komunálního odpadu, zemědělského odpadu, kalů z čistíren odpadních vod a minerálních odpadů a Příručku Eurostatu pro rok 2024 .
3.3.Návštěvy jednotlivých zemí
Komise (Eurostat) provádí dvoustranné návštěvy zemí, aby s nimi projednala technické záležitosti a lépe porozuměla použité metodice a jejím důsledkům pro srovnatelnost údajů. Od poslední zprávy se uskutečnily čtyři návštěvy: Nizozemska, Španělska, Finska a Bulharska. Návštěvy se zaměřily na údaje vykazované podle nařízení a v případě potřeby se zabývaly i dalšími toky odpadů (tj. potravinovým odpadem, bateriemi, elektronickým a elektrickým odpadem a vozidly s ukončenou životností). Tyto návštěvy zlepšují komunikaci a umožňují výměnu informací o metodice s příslušnou zemí, což umožňuje lépe porozumět procesům a problémům každé země v souvislosti se statistikou odpadů. Návštěvy navíc představují rychlejší a efektivnější způsob projednávání a řešení složitých problémů.
3.4.Kvalita údajů předložených od poslední zprávy
3.4.1.Včasnost
Dodržení lhůt pro sběr údajů za referenční rok 2020 a 2022 zůstalo v porovnání s předchozími lety stejné.
Soubory údajů o vzniku a zpracování odpadů byly zpravidla předloženy včas. Za referenční rok 2020 předložilo své údaje včas 25 členských států a jedna země EHP, zatímco za referenční rok 2022 dodrželo lhůtu pro předložení údajů 21 členských států a dvě země EHP.
U některých zemí však došlo ke zpoždění při předávání údajů za referenční rok 2022. Země rovněž předložily po stanoveném termínu zprávy o kvalitě, přičemž dvě země EU zprávu stále ještě nepředložily, což může být způsobeno novým formátem zprávy o kvalitě, který byl v tomto roce zaveden. Dobrovolné údaje předložilo také šest zemí západního Balkánu (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Albánie, Srbsko a Kosovo 12*) a Turecko, přičemž úplné soubory údajů a zprávy o kvalitě předložily včas čtyři země. Eurostat v případě nepředložení údajů zasílal upomínky a zasahoval. Ověřené údaje byly zveřejněny v online databázi Eurostatu za referenční roky 2018, 2020 a 2022 a byly doplněny o články Vysvětlení statistiky a další informace 13 .
3.4.2.Úplnost
Údaje o vzniku odpadů jsou od roku 2010 výrazně úplnější. Značně se snížil počet chybějících údajů a zemí, které zaslaly neúplné odpovědi, přičemž v obou referenčních letech nechyběly údaje za žádnou zemi EU a EHP. Za referenční rok 2022 předložilo své zprávy o vzniku odpadů rovněž šest zemí západního Balkánu (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Albánie, Srbsko a Kosovo) a Turecko.
K podobnému zlepšení došlo i v případě údajů o zpracování odpadu, kdy za referenční roky 2020 a 2022 nechyběly žádné údaje. Některé země však vykazují důvěrné údaje, což vyžaduje dodatečné sekundární zpracování z důvodu důvěrnosti, aby se zabránilo tomu, že z důvěrných údajů budou odvozeny citlivé vnitrostátní údaje. Tento postup zajišťuje, že důvěrné informace zůstanou chráněny, a zároveň umožňuje zveřejňování souhrnných údajů.
3.4.3.Relevantnost
Soubor údajů poskytuje komplexní informace o vzniklém odpadu a jeho zpracování. Třídí odpady podle látek a odvětví činnosti, přičemž se zaměřuje především na nakládání s odpady. Neřeší však plně odpady jako zdroj, protože má omezení, včetně chybějících údajů o míře recyklace, dovozu a vývozu odpadů a o fázích zpracování před použitím. Vlastnosti odpadů jsou navíc dynamické povahy a existuje možnost, že látky budou započítány dvakrát. Oba tyto faktory mohou ovlivnit přesnost. Přestože jsou tyto údaje užitečné pro řízení infrastruktury pro nakládání s odpady, nejsou plně vhodné pro sledování postupů oběhového hospodářství.
3.4.4.Přesnost
Přesnost údajů o vzniku odpadů je zajištěna komplexním přístupem, který kombinuje statistiky ze všech hospodářských odvětví a domácností, včetně druhotných odpadů a malých podniků. Pro řešení případných chybějících dat byly údaje doplněny informacemi ze správních zdrojů nebo odhady. V posledních letech se stále více spoléhá na správní zdroje a statistická výběrová šetření se používají selektivněji ke sběru doplňujících údajů a k doplnění zbývajících chybějících dat.
Tento přístup je účinný a efektivní, protože využívá dostupné správní údaje a údaje z cílených průzkumů k získání vysoce kvalitních údajů o vzniku odpadů. Tato metoda využívá silné stránky obou zdrojů údajů. To znamená, že je v souladu s Kodexem evropské statistiky, který prosazuje využívání stávajících zdrojů údajů a minimalizaci zátěže respondentů. Výsledkem je zvýšení přesnosti a spolehlivosti údajů o vzniku odpadů, což poskytuje spolehlivý základ pro informované rozhodování. Ke zvýšení spolehlivosti přispěly kontroly zpráv o kvalitě prováděné Eurostatem, které porovnávají údaje z obchodního rejstříku s údaji ze systému vykazování odpadů. Ačkoli je míra odpovědí nízká, rozdíly v souborech údajů naznačují, že množství vzniklého odpadu je podhodnoceno o méně než 10 %. Nepřesnosti mohou vznikat v důsledku nesprávné agregace v rámci kódů NACE, což může znamenat, že odpad z domácností je nadhodnocen.
Celkově lze říci, že ačkoli přetrvávají některá omezení, kvalita údajů se neustále zlepšuje a je vyvíjeno úsilí o řešení zbývajících problémů a zajištění přesnějších a srovnatelnějších údajů o vzniku odpadů.
3.4.5.Dostupnost a srozumitelnost
V souladu s nařízením je statistika odpadů zpřístupněna prostřednictvím komplexní databáze a jasných a stručných článků na internetových stránkách Eurostatu. Databáze umožňuje uživatelům vytvářet přizpůsobené soubory ke stažení a poskytuje integrovaná metadata a zprávy o kvalitě pro lepší porozumění. Zpětná vazba od uživatelů naznačuje vysokou spokojenost s přístupností údajů, přičemž většina dotazů se týkala spíše interpretace zveřejněných čísel než přístupu k údajům, což ukazuje, že databáze Eurostatu je uživatelsky přívětivý a intuitivní zdroj informací. Snadným přístupem ke statistice odpadů umožňuje Eurostat zúčastněným stranám v celé EU přijímat informovaná rozhodnutí a podporuje transparentnost v odvětví nakládání s odpady.
3.4.6.Srovnatelnost
Díky společným definicím a klasifikacím jsou údaje v jednotlivých zemích obecně dobře srovnatelné. Problémy však přetrvávají, zejména pokud jde o údaje o nebezpečných odpadech, kde se může v právních předpisech jednotlivých zemí lišit definice „nebezpečnosti“. Srovnání mezi jednotlivými zeměmi ztěžuje také převaha minerálních odpadů, které tvoří přibližně dvě třetiny celkového odpadu. Aby Eurostat tento problém zmírnil, zveřejňuje údaje za ukazatel „Odpady vyjma hlavních minerálních odpadů“, což pomáhá přesnějšímu porovnávání mezi jednotlivými zeměmi.
Většina členských států pokračuje ve zvyšování kvality a efektivnosti údajů prostřednictvím zdokonaleného sběru dat a metod. Tato zlepšení však mohou způsobit přerušení časových řad, což členské státy řeší revizí datových souborů a informováním uživatelů o všech revizích. Eurostat tyto nespojitosti v souborech údajů, které zveřejňuje, označuje.
3.4.7.Soudržnost
Statistika odpadů vykazuje vysoký stupeň soudržnosti, což je ukazatel možnosti kombinovat statistiku odpadů různými způsoby a pro různé účely. Soudržnost se hodnotí ve třech směrech: soudržnost s národními účty, další mezioborová soudržnost a vnitřní soudržnost. U statistiky odpadů je vnitřní soudržnost zajištěna důslednou transformací prvotních údajů na výstupy.
Pokud jde o mezioborovou soudržnost, jsou zavedeny validační postupy pro porovnávání statistiky odpadů s dalšími relevantními soubory údajů, jako jsou např. odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ) , obaly a potravinový odpad . Přestože tyto postupy pomáhají snižovat nesrovnalosti, některé odchylky přetrvávají, zejména kvůli rozdílům v rezortech, které data vytvářejí.
Nicméně soudržnost s národními účty dobře ilustrují vztahy mezi vznikem odpadů a socioekonomickými ukazateli, jako je HDP na obyvatele a vládní výdaje na nakládání s odpady. Údaje například ukazují pozitivní korelaci mezi vznikem odpadů na obyvatele a HDP na obyvatele. Vztah mezi vznikem odpadů a výdaji na nakládání s odpady je však méně jasný a jednotlivé skupiny zemí vykazují odlišné vzorce.
Vzhledem k tomu, že soubor ukazatelů nakládání s odpady kombinuje údaje o zpracování odpadů shromážděné podle nařízení s údaji o dovozu/vývozu ze statistik mezinárodního obchodu (databáze COMEXT) nebo z vnitrostátních zdrojů, hodnotí se také soudržnost se statistikami mezinárodního obchodu se zbožím. Tato zjištění zdůrazňují složitost vztahů mezi vznikem odpadů, ekonomickou činností a dopady na životní prostředí, jakož i důležitost pokračujícího úsilí o zlepšení soudržnosti a konzistence údajů.
3.5.Analýza dat
Sběr dat v roce 2022 poskytl cenné informace o trendech a vývoji v oblasti vzniku odpadů a nakládání s odpady. Z údajů vyplývá, že došlo k trvalému a pokračujícímu poklesu vzniku odpadu z domácností a podobného odpadu 14 , stejně jako k výraznému poklesu přímého skládkování tohoto toku odpadu. Kromě toho se zvýšil oddělený sběr některých druhů odpadu z domácností, například skla, plastů a bioodpadu.
Ačkoli údaje odhalily uspokojivou úroveň kvality, byly zjištěny příležitosti ke zlepšení, zejména pokud jde o takové toky odpadu, jako jsou kaly z čistíren odpadních vod, zemědělský odpad a stavební odpad. Eurostat zlepšil své pokyny, aby vyřešil nejednotnou klasifikaci těžebního odpadu v různých zemích.
Analýza rovněž objasnila výzvy, kterým oběhové hospodářství čelí, zejména pokud jde o toky plastového a textilního odpadu. Byly zjištěny značné rozdíly ve vzniku odpadu na obyvatele a ve způsobech zpracování, přičemž některé země se z důvodu omezených domácích recyklačních kapacit spoléhají především na vývoz nebo skládkování. Tato zjištění ukazují, že je třeba zlepšit infrastrukturu, snížit závislost na vývozu a harmonizovat definice.
K řešení těchto problémů Eurostat rozšířil dotazník o dobrovolné vykazování dovozu/vývozu odpadu a dalších relevantních kategorií, aby bylo možné porovnat vznik odpadu a jeho zpracování. To nejen zvýší kvalitu odhadů, ale také poskytne cenné poznatky v souvislosti s oběhovým hospodářstvím.
3.6.Administrativní zátěž
Požadavky na vykazování statistiky odpadů představují pro původce odpadu a podniky specializované na nakládání s odpady administrativní zátěž. V souladu s nařízením mohou malé podniky (s méně než deseti zaměstnanci) 15 tuto zátěž zmírnit tím, že nahradí vykazování údaji shromažďovanými přímo členskými státy.
Členské státy používají různé přístupy ke sběru údajů, včetně průzkumů, správních údajů nebo kombinace průzkumů a správních údajů. Správní údaje kombinují údaje shromážděné pro jiné účely, například pro účely zdanění, monitorování životního prostředí nebo vnitrostátní nakládání s odpady.
Pro zajištění přesného sběru dat poskytuje Eurostat technickou pomoc a školení vnitrostátním subjektům provádějícím sběr dat i respondentům.
Je třeba poznamenat, že přibližně ve dvanácti členských státech se sběr údajů opírá o správní údaje, zatímco pět členských států využívá statistická šetření. Bylo také konstatováno, že stále více zemí uplatňuje kombinovaný přístup.
Dotazník vyplnilo přibližně 6 325 respondentů, přičemž každý z nich strávil vyplňováním dotazníku méně než hodinu. Pokud jde o odhad nákladů, na základě komplexní analýzy zpráv o kvalitě a údajů z průzkumů činí celková zátěž podniků v celé EU přibližně 2,2 milionu EUR (v průměru 186 000 EUR na členský stát a rok).
V souladu s úsilím Komise o snížení administrativní zátěže a zjednodušení požadavků na vykazování se jeví, že současný dotazník představuje vyváženou zátěž přiměřenou sledovaným cílům. Využívání správních údajů a kombinovaných přístupů členskými státy přispívá k minimalizaci zátěže původců odpadu a podniků. Celkově se jeví, že stávající požadavky na vykazování statistiky odpadů účinně shromažďují potřebné údaje a zároveň udržují administrativní zátěž na minimu, čímž podporují cíl Komise snížit zátěž a zjednodušit ji.
4.Opatření ke zlepšení
Za účelem zlepšení číselných údajů vykazovaných podle nařízení hledal Eurostat účinné a rychlé řešení, které by řešilo klíčové informační potřeby moderního nakládání s odpady, zejména pro sledování přechodu na oběhové hospodářství a výpočet míry recyklace, což jsou klíčové ukazatele pro posouzení pokroku při plnění cílů EU v oblasti životního prostředí a účinného využívání zdrojů.
Eurostat se zaměřil na vývoj doplňkového modulu pro porovnávání vzniku a zpracování odpadu, díky němuž jsou údaje o odpadech relevantnější a komplexnější. Modul obsahuje pět podrobných tabulek, které sledují tok odpadů od jejich vzniku až po zpracování a zahrnují dovoz a vývoz, úpravu před zpracováním, tepelné zpracování a opětovné využití materiálů. Tento přístup poskytuje podrobnější informace o tocích odpadu a umožňuje přesný výpočet míry recyklace a opětovného využití jednotlivých druhů odpadu.
I přes omezené vykazování tohoto dobrovolného modulu ve zprávách podávaných za roky 2022 a 2024 Eurostat použil nejobsáhlejší podání k vytvoření Sankeyho diagramů, které poskytují vizuální znázornění toků odpadu a identifikují chybějící údaje. Tyto diagramy spolu s konzultacemi se zeměmi s nejlepšími výsledky přinesly některé údaje a připravily půdu pro spolehlivější a komplexnější podávání zpráv v budoucnu.
S cílem analyzovat oběhové hospodářství a zjednodušit sledování recyklace a opětovného využití materiálů z jednotlivých toků odpadů zavedl Eurostat účty odpadů, metodický rámec a přístup k integraci údajů s různou úrovní podrobnosti a z několika zdrojů.
5.Závěry
Údaje shromážděné podle tohoto nařízení představují komplexní a spolehlivý zdroj informací o vzniku a zpracování odpadů v EU, zahrnující období od roku 2002 do roku 2022.
Údaje jsou obvykle předkládány včas a jsou dostatečně kvalitní, aby mohly být považovány za spolehlivé a přesné. Kvalita souboru údajů do značné míry závisí na metodice jednotlivých zemí, která se s každým dalším cyklem sběru dat dále zlepšuje. K tomuto zlepšení přispělo několik faktorů: stále větší využívání správních údajů, což snižuje závislost na extrapolaci, a trvalý pokrok v oblasti validace údajů, spolu s výměnou informací s členskými státy prostřednictvím poradenství, pracovních skupin a návštěv v jednotlivých zemích.
Tyto údaje však mají svá omezení, pokud jde o informace o oběhovém hospodářství a využívání odpadu jako zdroje, a to z důvodu chybějících údajů o úpravě před zpracováním, změně klasifikace odpadů a mezinárodním obchodu s odpady, což omezuje dostupnost komplexních informací nad rámec konečného zpracování a odstraňování. Eurostat společně s pracovní skupinou podnikl kroky k zavedení dodatečného modulu, který se vykazuje dobrovolně, neboť není součástí nařízení; bohužel míra odpovědí byla velmi nízká z důvodu omezených zdrojů na úrovni členských států, a proto tyto údaje zatím nelze použít.
Vzhledem k tomu, že EU zavádí povinnost podávat zprávy o odpadech podle konkrétních toků odpadu (např. baterie 16 , elektronický odpad 17 , potravinový odpad 18 a obalový odpad 19 ) podle různých směrnic a nařízení pro jednotlivá odvětví, je o těchto druzích odpadu k dispozici více informací. Zprávy podle nařízení však zůstávají jediným oficiálním hlášením, které členské státy podávají Komisi a které zahrnuje všechny druhy odpadu. Jedná se o základní nástroj pro měření materiálových toků v oběhovém hospodářství. Nařízení měří toky od sběru odpadu po jeho zpracování nedostatečně, a to zejména u přeshraničních toků odpadu. Zlepšení údajů v této oblasti je nezbytné pro zachování úplnosti informací o oběhovém hospodářství a relevance souborů údajů podle nařízení pro jejich analýzu.
Kromě toho by bylo možné prozkoumat potenciál pro zlepšení soudržnosti statistiky odpadů prostřednictvím křížové kontroly se statistikami zahraničního obchodu a platební bilance. To by nemělo členským státům způsobit žádnou dodatečnou zátěž při vykazování a mělo by to určit oblasti pro budoucí zlepšení metodiky pro mezinárodní toky odpadu, čímž by se zvýšila celková kvalita a spolehlivost statistiky odpadů.
I přes svá omezení zůstávají údaje předávané podle nařízení jediným zdrojem komplexního a uceleného přehledu o nakládání s odpady ve všech hospodářských odvětvích a domácnostech v EU. Poskytují jedinečné a přesné zobrazení hospodářského vývoje, včetně trendů v oblasti vzniku a zpracování odpadu.
Nové položky (ref. rok: 2022): https://ec.europa.eu/eurostat/en/web/products-eurostat-news/w/ddn-20241017-1
Ukazatele nakládání s odpady: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Waste_management_indicators .