TEXT v úplném znění: 32004D0752 — CS

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 225a a 245 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na články 140b a 160 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Soudního dvora,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek 225a Smlouvy o ES a článek 140b Smlouvy o ESAE zmocňují Radu zřídit soudní komory příslušné rozhodovat v prvním stupni v určitých kategoriích věcí, stanovit pravidla pro jejich složení a upřesnit působnost, která jim bude svěřena.

(2)

Zřízení zvláštního soudu pro spory z veřejné služby příslušného k rozhodování v prvním stupni v těchto sporech, pro které je v současné době příslušný Soud prvního stupně Evropských společenství, může zlepšit fungování soudního systému Společenství. Toto zřízení je odpovědí na výzvu obsaženou v prohlášení č. 16 k článku 225a Smlouvy o ES ( 1 ), přijatého při podpisu Niceské smlouvy dne 26. února 2001.

(3)	Při Soudu prvního stupně je proto třeba zřídit soudní komoru, která bude na institucionální a organizační úrovni nedílnou součástí orgánu Soudní dvůr a jejíž členové budou mít stejné postavení jako členové Soudu prvního stupně.

(4)	Tento nový soud je třeba nazvat tak, aby se jeho název odlišoval od názvů jednotlivých složení tohoto soudu nebo Soudu prvního stupně.

(5)	K zajištění čitelnosti soudního systému jako celku je třeba vložit do přílohy ke statutu Soudního dvora ustanovení o pravomocích, složení a organizaci soudní komory a o řízení před ní.

(6)	Počet soudců soudní komory by měl odpovídat počtu sporů, které projednává. Pro usnadnění rozhodování Rady o jmenování soudců je třeba, aby Rada zřídila nezávislý poradní výbor, jehož úkolem by bylo ověřovat, zda předložené kandidatury splňují požadované podmínky.

(7)	Soudní komora by měla rozhodovat postupem přizpůsobeným zvláštnostem sporů, ve kterých má rozhodovat, přičemž by měla zkoumat možnosti smírného narovnání v každém stadiu řízení.

(8)

V souladu s čl. 225a třetím pododstavcem Smlouvy o ES a s čl. 140b třetím pododstavcem Smlouvy o ESAE je možné proti rozhodnutí soudních komor podat opravný prostředek k Soudu prvního stupně omezený na právní otázky, a to za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny pro opravné prostředky nyní podávané k Soudnímu dvoru proti rozhodnutím Soudu prvního stupně. Odpovídající ustanovení statutu Soudního dvora jsou opakována v příloze tohoto statutu, který se týká soudní komory, aby se zabránilo odkazům, které by mohly poškodit jasnost ustanovení jako celku.

(9)	V tomto rozhodnutí je třeba stanovit vhodná přechodná ustanovení, aby mohla soudní komora zahájit svou činnost ihned po zřízení,

ROZHODLA TAKTO:

K Soudu prvního stupně Evropských společenství se připojuje soudní komora příslušná rozhodovat o sporech z veřejné služby Evropské unie, dále nazývaná „Soud pro veřejnou službu Evropské unie“. Soud pro veřejnou službu Evropské unie má sídlo u Soudu prvního stupně.

1. První předseda Soudu pro veřejnou službu Evropské unie bude jmenován na dobu tří let stejným způsobem jako soudci, nerozhodne-li Rada o použití postupu podle čl. 4 odst. 1 přílohy I statutu Soudního dvora, jehož znění je uvedeno v příloze tohoto rozhodnutí.

2. Jakmile složí všichni soudci Soudu pro veřejnou službu Evropské unie slib, určí předseda Rady losováním tři soudce tohoto soudu, která přestanou vykonávat své funkce, odchylně od čl. 2 druhého pododstavce první věty přílohy I statutu Soudního dvora, uplynutím prvních tří let funkčního období.

3. Věci uvedené v článku 1 přílohy I statutu Soudního dvora, které jsou předloženy Soudu prvního stupně ke dni vstupu tohoto článku v platnost a u nichž písemná část řízení dosud neskončila, jak uvádí článek 52 jednacího řádu Soudu, jsou postoupeny Soudu pro veřejnou službu Evropské unie.

4. Soud pro veřejnou službu Evropské unie používá až do vstupu svého jednacího řádu v platnost obdobně jednací řád Soudu prvního stupně, s výjimkou ustanovení týkajících se samosoudce.

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, s výjimkou článku 1 přílohy I statutu Soudního dvora, jehož znění je uvedeno v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 1 přílohy I statutu Soudního dvora vstupuje v platnost dnem, kdy je v Úředním věstníku Evropské unie zveřejnění rozhodnutí předsedy Soudního dvora, které uvádí, že Soud pro veřejnou službu Evropské unie byl řádně zřízen.

Soud pro veřejnou službu Evropské unie (dále jen „Soud pro veřejnou službu“) má pravomoc rozhodovat v prvním stupni spory mezi Společenstvími a jejich zaměstnanci podle článku 236 Smlouvy o ES a článku 152 Smlouvy o ESAE, včetně sporů mezi každou institucí nebo subjektem a jeho zaměstnanci, které spadají do pravomoci Soudního dvora.

Soud pro veřejnou službu se skládá ze sedmi soudců. Na žádost Soudního dvora může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, že zvýší počet soudců.

Soudci jsou jmenováni na dobu šesti let. Soudci, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.

Každé uvolněné místo se obsazuje jmenováním nového soudce na dobu šesti let.

1. Soudce jmenuje Rada postupem stanoveným v čl. 225a čtvrtém pododstavci Smlouvy o ES a čl. 140b čtvrtém pododstavci Smlouvy o ESAE po konzultaci s výborem zřízeným tímto článkem. Při jmenování soudců dbá Rada na vyvážené složení Soudu na co nejširším zeměpisném základě z řad státních příslušníků členských států a z hlediska zastoupení vnitrostátních právních systémů.

2. Každá osoba, která má občanství Unie a která splňuje podmínky stanovené v čl. 225a čtvrtém pododstavci Smlouvy o ES a čl. 140b čtvrtém pododstavci Smlouvy o ESAE, může předložit svou kandidaturu. Rada stanoví na doporučení Soudního dvora kvalifikovanou většinou podmínky a postupy pro předkládání a vyřizování kandidatur.

3. Zřizuje se výbor složený ze sedmi osob z řad bývalých členů Soudního dvora a Soudu prvního stupně a obecně uznávaných právníků. Rada rozhoduje na doporučení předsedy Soudního dvora kvalifikovanou většinou o jmenování členů výboru a pravidlech jeho fungování.

4. Výbor vydává stanovisko ke vhodnosti kandidátů na výkon funkce soudce Soudu pro veřejnou službu. Výbor připojí k tomuto stanovisku seznam kandidátů, kteří mají nejvhodnější zkušenosti na nejvyšší úrovni. Tento seznam musí obsahovat počet kandidátů, který odpovídá alespoň dvojnásobku počtu soudců, které má Rada jmenovat.

1. Soudci volí ze svého středu předsedu Soudu pro veřejnou službu na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.

2. Soud pro veřejnou službu zasedá v senátech o třech soudcích. Ve věcech vymezených jednacím řádem může rozhodovat v plénu, v senátu o pěti soudcích nebo jako samosoudce.

3. Předseda Soudu pro veřejnou službu předsedá plénu a senátu o pěti soudcích. Předsedové senátů o třech soudcích jsou jmenováni za podmínek stanovených v odstavci 1. Je-li předseda Soudu pro veřejnou službu přidělen senátu o třech soudcích, předsedá mu.

4. Pravomoci a usnášeníschopnost pléna, jakož i složení senátů a přidělování věcí jednotlivým senátům určí jednací řád.

Články 2 až 6, 14 a 15, čl. 17 první, druhý a pátý pododstavec a článek 18 statutu Soudního dvora se použijí na Soud pro veřejnou službu a jeho členy.

Přísaha uvedená v článku 2 statutu se skládá před Soudním dvorem a rozhodnutí uvedená v článcích 3, 4 a 6 tohoto statutu přijímá Soudní dvůr po konzultaci se Soudem pro veřejnou službu.

1. Soud pro veřejnou službu se opírá o útvary Soudního dvora a Soudu prvního stupně. Předseda Soudního dvora, popřípadě předseda Soudu určí vzájemnou dohodou s předsedou Soudu pro veřejnou službu, za jakých podmínek budou úředníci a ostatní zaměstnanci Soudního dvora nebo Soudu poskytovat služby Soudu pro veřejnou službu, aby zajistili jeho chod. Někteří úředníci nebo jiní zaměstnanci jsou podřízeni vedoucímu soudní kanceláře Soudu pro veřejnou službu pod dohledem předsedy tohoto soudu.

2. Soud pro veřejnou službu jmenuje vedoucího své soudní kanceláře a upraví jeho postavení. Ustanovení čl. 3 čtvrtého pododstavce a články 10, 11 a 14 statutu Soudního dvora se použijí na vedoucího soudní kanceláře tohoto soudu.

1. Řízení před Soudem pro veřejnou službu se řídí hlavou III statutu Soudního dvora, s výjimkou článků 22 a 23 uvedeného statutu. Podle potřeby bude upřesněno a doplněno jednacím řádem tohoto Soudu.

2. Pravidla pro používání jazyků u Soudu prvního stupně se vztahují na Soud pro veřejnou službu.

3. Písemná část řízení zahrnuje podání návrhu a žalobní odpovědi, nerozhodne-li Soud pro veřejnou službu o nezbytnosti druhé výměny spisů účastníků řízení. Uskutečnila-li se druhá výměna spisů účastníků řízení, může Soud pro veřejnou službu se souhlasem účastníků řízení rozhodnout bez ústního jednání.

4. V každém stadiu řízení, včetně podání návrhu, může Soud pro veřejnou službu zkoumat možnosti smírného narovnání a může se pokusit o jeho usnadnění.

5. Soud pro veřejnou službu rozhoduje o nákladech řízení. S výhradou zvláštních ustanovení jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.

1. Je-li návrh nebo jiné podání určené Soudu pro veřejnou službu omylem podáno vedoucímu soudní kanceláře Soudního dvora nebo Soudu prvního stupně, předá je neprodleně vedoucímu soudní kanceláře Soudu pro veřejnou službu. Obdobně, je-li návrh nebo jiné podání určené Soudnímu dvoru nebo Soudu prvního stupně omylem podáno vedoucímu soudní kanceláře Soudu pro veřejnou službu, předá je neprodleně vedoucímu soudní kanceláře Soudního dvora nebo Soudu prvního stupně.

2. Pokud Soud pro veřejnou službu zjistí, že není příslušný k řízení ve věci, ve které je příslušný Soudní dvůr nebo Soud prvního stupně, postoupí věc Soudnímu dvoru nebo Soudu prvního stupně. Obdobně pokud Soudní dvůr nebo Soud prvního stupně zjistí, že je k řízení příslušný Soud pro veřejnou službu, postoupí věc Soudu pro veřejnou službu, který již poté nemůže prohlásit svou nepříslušnost.

3. Jsou-li Soudu pro veřejnou službu i Soudu prvního stupně předloženy věci týkající se stejné otázky výkladu nebo otázky platnosti stejného právního aktu, může Soud pro veřejnou službu po vyslechnutí účastníků řízení přerušit řízení, dokud Soud prvního stupně nevynese rozsudek.

Jsou-li Soudu pro veřejnou službu i Soudu prvního stupně předloženy věci, které mají stejný předmět, prohlásí Soud pro veřejnou službu svou nepříslušnost, aby umožnil Soudu prvního stupně o věcech rozhodnout.

Proti konečným rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu, proti rozhodnutím tohoto soudu, která řeší věc pouze částečně, nebo proti rozhodnutím o otázce týkající se příslušnosti soudu nebo přípustnosti žaloby lze ve lhůtě dvou měsíců od oznámení napadeného rozhodnutí podat opravný prostředek k Soudu prvního stupně.

Tento opravný prostředek může podat kterýkoli účastník řízení, jehož návrhovým žádáním nebylo zcela nebo zčásti vyhověno. Jiní vedlejší účastníci řízení než členské státy nebo orgány Společenství mohou podat opravný prostředek, pouze pokud se jich rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu přímo týká.

1. Opravný prostředek k Soudu prvního stupně proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu, kterým byl zamítnut návrh na vstup do řízení, může osoba, jejíž návrh byl zamítnut, podat ve lhůtě dvou týdnů od oznámení rozhodnutí o zamítnutí.

2. Účastníci řízení mohou podat opravný prostředek k Soudu prvního stupně proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu přijatým podle článku 242 nebo 243 nebo podle čl. 256 čtvrtého pododstavce Smlouvy o ES a podle článku 157 nebo 158 nebo podle čl. 164 třetího pododstavce Smlouvy o ESAE ve lhůtě dvou měsíců od jejich oznámení.

3. Předseda Soudu prvního stupně může o opravných prostředcích uvedených v odstavcích 1 a 2 rozhodnout ve zkráceném řízení, které se v nezbytném rozsahu může odchylovat od určitých pravidel obsažených v této příloze a které bude upraveno jednacím řádem Soudu prvního stupně.

1. Opravné prostředky k Soudu prvního stupně jsou omezeny na právní otázky. Jsou přípustné pro nepříslušnost Soudu pro veřejnou službu, pro nedostatky řízení před tímto soudem, které poškozují zájmy účastníka řízení podávajícího opravný prostředek, či pro porušení právních předpisů Společenství Soudem pro veřejnou službu.

2. Opravný prostředek jen proti určení výše náhrady nákladů řízení nebo proti rozhodnutí, který z účastníků řízení je má platit, není přípustný.

1. Aniž jsou dotčeny články 242 a 243 Smlouvy o ES a články 157 a 158 Smlouvy o ESAE, nemá opravný prostředek k Soudu prvního stupně odkladný účinek.

2. Je-li podán opravný prostředek proti rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu, má řízení před Soudem prvního stupně písemnou a ústní část. Za podmínek stanovených v jednacím řádu Soudu prvního stupně může tento soud poté, co vyslechne účastníky řízení, rozhodnout bez ústního jednání.

1. Je-li opravný prostředek opodstatněný, zruší Soud prvního stupně rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu a vydá rozhodnutí ve věci sám. Pokud spor nedovoluje rozhodnout ve věci, vrátí věc zpět k rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu.

2. Je-li věc vrácena Soudu pro veřejnou službu, je tento soud vázán právním názorem obsaženým v rozhodnutí Soudu prvního stupně.“