1_CS_ACT_part1

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.4.2026

COM(2026) 160 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o podávání zpráv o plastových výrobcích na jedno použití a lovných zařízeních podle směrnice (EU) 2019/904 členskými státy

Přezkum údajů a informací předložených v souladu s čl. 13 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí

Obsah

1. Souvislosti a účel zprávy

2. Výsledky vykazování

Přehled podle položek

Položka A: Množství kelímků na nápoje (CfB) a nádob na potraviny (FC)uvedených na trh

Položka B: Opatření ke snížení spotřeby nápojových kelímků a nádob na potraviny

Položka C: Tříděný sběr plastových nápojových lahví na jedno použití

Položka D: Množství lovných zařízení obsahujících plasty uvedených na trh a sebraných jako odpad

3. Organizace sběru údajů a kvalita údajů

Organizace sběru údajů

Kvalita údajů

Zdroje údajů a metodika

Úplnost

Spolehlivost

Včasnost

Konzistentnost

4. Návrhy na zlepšení

5. Závěry

6. Přílohy

Příloha 1: Opatření ke snížení spotřeby podle kategorií a podkategorií (položka b))

Příloha 2: Opatření stanovující kvantitativní cíle pro snížení spotřeby plastových CfB a FC na jedno použití (položka b))

Příloha 3: Úroveň tříděného sběru pro plastové lahve na jedno použití (položka c)) a zavedené systémy zálohování a zpětného odběru

Příloha 4: Plastové nápojové lahve na jedno použití uvedené na trh a sebrané v rámci tříděného sběru, absolutní hodnoty a hodnoty na obyvatele (položka c))

Příloha 5: Vykázané údaje v členění podle materiálu a typu lovného zařízení (položka d))

Příloha 6: Lovná zařízení uvedená na trh a sebraná odpadní lovná zařízení (položka d)) v poměru k tonáži rybářského loďstva podle zemí

Příloha 7: Instituce odpovědné za podávání zpráv podle směrnice o plastech na jedno použití a data pro předkládání zpráv

Příloha 8: Shrnutí výsledků průzkumu provedeného u zemí podávajících zprávy

Příloha 9: Zdroje údajů a metodika

Příloha 10: Uvedené metody ověřování a problémy týkající se přesnosti

1.Souvislosti a účel zprávy

Směrnice Evropské unie a Rady 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (dále jen „směrnice o plastech na jedno použití“) má tři cíle: i) předcházet negativnímu dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí a lidské zdraví a snižovat jej; ii) podporovat oběhové hospodářství a iii) přispívat k dobrému fungování vnitřního trhu.

Podle článku 13 směrnice o plastech jsou členské státy povinny do 18 měsíců od konce příslušného referenčního roku předložit informace uvedené v tabulce 1 spolu se zprávou o kontrole kvality, která mimo jiné popisuje metody použité pro výpočty a pro ověřování a kontrolu údajů. Komise přijala řadu prováděcích rozhodnutí, která stanoví metodiky a formáty pro vykazování údajů i pro zprávy o kontrole kvality.

Tato zpráva obsahuje posouzení informací vykázaných za referenční rok 2022, jak požaduje čl. 13 odst. 3 směrnice o plastech na jedno použití, jehož znění je uvedeno níže.

Komise přezkoumá údaje a informace předložené v souladu s tímto článkem (13) a zprávu o výsledcích svého přezkumu zveřejní. Zpráva posoudí organizaci sběru údajů a informací, zdroje údajů a informací, metodiku použitou v členských státech a úplnost, spolehlivost, včasnost a konzistentnost těchto údajů a informací. Posouzení může zahrnovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Zpráva se vypracuje po prvním předložení údajů a informací členskými státy a následně v intervalech stanovených v čl. 12 odst. 3c směrnice 94/62/ES.

Zpráva rovněž:

·poskytuje přehled předložených údajů a informací;

·posuzuje kvalitu údajů s ohledem na kritéria uvedená v čl. 13 odst. 3;

·nabízí doporučení, jak zlepšit podávání zpráv v následujících letech.

Analýzu, z níž tato zpráva vychází, podpořila Evropská agentura pro životní prostředí. Podrobnější analýzy lze nalézt v rozšířené zprávě (EEA, 2025). Kromě členských států EU zahrnuje tato zpráva také údaje a informace předložené státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které patří do Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko a Norsko).

2.Výsledky vykazování

V tomto oddíle jsou uvedeny vykázané údaje podle vykazovaných položek (od položky a) po položku d), jak je uvedeno v tabulce 1), doplněné o další výpočty hodnot na obyvatele a celkových hodnot. Úplný soubor předložených údajů a informací je k dispozici zde .

Předložené informace je třeba brát s rezervou, a to jak kvůli rozdílným metodikám, které jednotlivé země použily, tak kvůli problémům souvisejícím s přesností (viz kapitola 3 o kvalitě údajů). Srovnání mezi jednotlivými zeměmi (např. hodnot na obyvatele) proto nemusí být zcela smysluplné. Nicméně pro lepší přehled o současném stavu byly vypočteny hodnoty na obyvatele a celkové hodnoty pro země, které uvedly příslušnou položku.

Tabulka 1: Povinnosti týkající se podávání zpráv podle směrnice o plastech na jedno použití.

Údaje a informace	V této zprávě se označuje jako	Právní základ podávání zpráv	Referenční rok	Datum předložení první zprávy členským státem	Cíl/úkol
Množství uvedené na trh pro: – nápojové kelímky – nádoby na potraviny	Položka a)	Směrnice o plastech na jedno použití čl. 13 písm. a): Údaje o plastových výrobcích na jedno použití uvedených v části A přílohy, které byly každoročně uvedeny na trh daného členského státu, s cílem doložit snížení spotřeby v souladu s čl. 4 odst. 1. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/162 .	2022	Konec června 2024	Ambiciózní a trvalé snížení (2022–2026). Kromě toho budou předložené údaje využity při hodnocení směrnice o plastech na jedno použití, které bude zahrnovat posouzení možnosti zavedení závazných cílů pro snížení spotřeby kelímků na nápoje a nádob na potraviny.
Opatření přijatá ke snížení spotřeby: – nápojových kelímků – nádob na potraviny	Položka b)	Směrnice o plastech na jedno použití čl. 13 písm. b): informace o opatřeních přijatých daným členským státem pro účely čl. 4 odst. 1. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/162 .	2022	Konec června 2024
Tříděný sběr plastových nápojových lahví na jedno použití	Položka c)	Směrnice o plastech na jedno použití čl. 13 písm. c): Údaje o plastových výrobcích na jedno použití uvedených v části F přílohy, které byly každoročně v daném členském státě sebrány v rámci tříděného sběru, s cílem doložit dosažení cílů podle čl. 9 odst. 1. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1752 .	2022	Konec června 2024	Do roku 2025 77 %. Do roku 2029 90 %. (vše podle hmotnosti)
Lovná zařízení obsahující plasty: – množství uvedené na trh – množství sebrané jako odpad	Položka d)	Směrnice o plastech na jedno použití čl. 13 písm. d): Údaje o lovných zařízeních obsahujících plasty uvedených každoročně v daném členském státě na trh, jakož i o každoročně sebraných odpadních lovných zařízeních v daném členském státě. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/958 .	2022	Konec června 2024	Žádné cíle, avšak členské státy, které mají mořské vody, musí od 1. ledna 2025 pro účely recyklace stanovit roční vnitrostátní úroveň sběru odpadních lovných zařízení obsahujících plasty. Údaje předložené v roce 2024 (za rok 2022) navíc poskytnou základ pro posouzení případných dalších opatření v rámci hodnocení směrnice o plastech na jedno použití, včetně případného stanovení závazné úrovně sběru odpadních lovných zařízení.
Obsah recyklovaných materiálů v plastových nápojových lahvích na jedno použití	Položka e)	Směrnice o plastech na jedno použití čl. 13 písm. e): Informace o obsahu recyklovaných materiálů v nápojových lahvích uvedených v části F přílohy s cílem doložit dosažení cílů stanovených v čl. 6 odst. 5. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/2683 .	2023	Konec června 2025	Do roku 2025 25 % pro plastové nápojové lahve na jedno použití vyrobené z PET. Do roku 2030 30 % pro všechny plastové nápojové lahve na jedno použití.
Odpad vzniklý po spotřebě tabákových výrobků s filtry	Položka f)	Směrnice o plastech na jedno použití čl. 13 písm. f): Údaje o odpadu plastových výrobků na jedno použití uvedených v oddíle III části E přílohy, který byl sebrán v souladu s čl. 8 odst. 3, po spotřebě jejich obsahu. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/2267 .	2023	Konec června 2025	—

Přehled podle položek

Údaje a informace podle směrnice o plastech na jedno použití za rok 2022 předložilo 29 zemí (všechny členské státy EU a 2 země ESVO EHP). Hlavní výsledky jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2: Souhrnné výsledky podle vykazovaných položek pro členské státy EU za rok 2022.

	Uvedeno na trh (položka a))	Opatření ke snížení spotřeby (položka b))
Nápojové kelímky („CfB“) a nádoby na potraviny („FC“) (položky a) a b))	Na základě hmotnosti (údaje od 20 členských států EU): ·152 037 tun plastů z CfB (0,46 kg na obyvatele) ·524 003 tun z FC (1,60 kg na obyvatele) Na základě počtu výrobků (údaje od 11 členských států EU): ·17 miliard CfB (97 na obyvatele) ·111 miliard FC (636 na obyvatele)	·Ekonomické nástroje (27 členských států EU) ·Zvyšování povědomí (25 členských států EU) ·Podpora udržitelných alternativ (25 členských států EU) ·Kvantitativní cíle pro snížení počtu CfB a FC uváděných na trh (14 členských států)
	Uvedeno na trh	Tříděný sběr
Nápojové lahve (položka c)	2,54 milionu tun (5,7 kg na obyvatele) (údaje od 27 členských států EU)	1,8 milionu tun, což představuje celkovou úroveň tříděného sběru 71 % (údaje od 26 členských států EU; 2025 – cíl: 77 %
Lovné zařízení (položka d)	22 900 tun (údaje od 23 členských států EU)	7 500 tun, což představuje celkovou úroveň sběru 32,7 % (údaje od 20 členských států EU)

Položka A: Množství kelímků na nápoje (CfB) a nádob na potraviny (FC)uvedených na trh

Z 27 zemí (25 členských států EU a 2 země ESVO EHP), které uvedly množství CfB a FC uvedených na trh, jich 15 uvedlo pouze hmotnost, 6 pouze počet výrobků a 6 uvedlo obojí. Žádná země nevyužila možnosti upravit tato množství pro pohyb do jiných členských států nebo zemí mimo EU a z nich.

Vykazované hodnoty se v jednotlivých zemích značně liší podle výrobku, metriky (hmotnost plastů ve výrobcích a celková hmotnost výrobků) a metody vykazování (podle hmotnosti nebo počtu výrobků). V případě hodnot založených na hmotnosti (obrázek 1 a)) bylo pro rok 2022 vykázáno celkem 526 482 tun (z toho 524 003 tun z členských států EU) plastů z FC a 152 290 tun (152 037 z členských států EU) CfB uvedených na trh. To odpovídá hodnotám 1,60 kg plastů z FC a 0,46 kg z CfB na obyvatele 1 (tyto hodnoty platí i pro podskupinu zahrnující pouze členské státy EU). Celková hmotnost včetně neplastových složek činila 637 456 tun (z toho 634 744 tun z členských států EU) z FC a 218 469 tun (z toho 218 092 tun z členských států EU) z CfB. U výrobků částečně vyrobených z plastu činil průměrný obsah plastu (zprůměrovaný pro země EU a EHP/ESVO) 27,8 % celkové hmotnosti u CfB a téměř 30 % u FC (tyto hodnoty jsou téměř stejné pro podskupinu zahrnující pouze členské státy EU). Hodnoty u FC byly silně ovlivněny malým počtem zemí, které vykázaly velmi vysoké hodnoty (viz obrázek 2 a obrázek 3). Celkově uvedená množství představují 7,9 % objemu plastových obalových odpadů 2 vyprodukovaných ve stejných zemích.

Podle počtu výrobků (obrázek 1b)) bylo v roce 2022 na trh uvedeno 17,3 miliardy (z toho 17 miliard z členských států EU) CfB a 111,1 miliardy (111,06 z členských států EU) FC. Tyto celkové údaje odpovídají 95,9 (97 pro členské státy EU) CfB a 616,7 (636 pro členské státy EU) FC na obyvatele. 88,5 % (88,8 % pro členské státy EU) z celkového počtu tvořily výrobky zcela vyrobené z plastu.

Obrázek 1: CfB a FC vyrobené z plastů na jedno použití uvedené na trh v EU v roce 2022, celkové absolutní hodnoty na základě hmotnosti a) a na základě počtu výrobků b).

a)

b)

Pozn.: Obrázek 1 a) vychází z údajů od 20 členských států EU. Obrázek 1 b) vychází z údajů od 11 členských států EU. Rozdělení podle zemí viz obrázek 2.

Obrázek 2: Plastové nápojové kelímky (CfB) a nádoby na potraviny (FC) na jedno použití uvedené na trh v roce 2022 (pro členské státy EU a země ESVO EHP), absolutní hodnoty podle zemí na základě hmotnosti a) a hodnoty na obyvatele b). Země, které v grafu chybí, údaje na základě tohoto přístupu nevykázaly.

Obrázek 2 a) ukazuje údaje vykázané jednotlivými zeměmi a obrázek 2 b) hodnoty na obyvatele, přičemž mezi jednotlivými zeměmi jsou značné rozdíly.

a)

b)

Pozn.: * země ESVO EHP.

Obrázek 3: Plastové nápojové kelímky (CfB) a nádoby na potraviny (FC) na jedno použití uvedené na trh v roce 2022 (členské státy EU a země ESVO EHP), absolutní hodnoty podle zemí na základě počtu výrobků a) a hodnot na obyvatele b). Země, které v grafu chybí, údaje na základě tohoto přístupu nevykázaly.

a)

Na obrázku 3 jsou uvedeny údaje vykázané na základě počtu výrobků v absolutním množství a) a hodnoty na obyvatele b).

b)

Pozn.: * země ESVO EHP.

Položka B: Opatření ke snížení spotřeby nápojových kelímků a nádob na potraviny

Šablona pro podávání zpráv obsahovala seznam opatření rozdělených podle kategorií a podkategorií a země měly uvést, která z těchto opatření uplatňují. Všechny země uvedly, že používají ekonomické nástroje, a většina z nich uvedla, že přijala opatření ke zvýšení informovanosti a podpoře udržitelných alternativ (obrázek 4). Ve většině zemí byla opatření uvedená pro nápojové kelímky a nádoby na potraviny stejná.

Obrázek 4: Počet zemí s platnými opatřeními ke snížení spotřeby plastových CfB a FC na jedno použití v roce 2022 (členské státy EU a země ESVO EHP).

Opatření jsou často spojena s politikami týkajícími se obalů nebo s prováděním směrnice o plastech na jedno použití. Některá oznámená opatření vstoupí v platnost později a v této zprávě ještě nejsou zohledněna.

Často uváděné podkategorie opatření byly následující: i) rozšířená odpovědnost výrobců (20 členských států EU); ii) kampaně na zvýšení povědomí o negativních dopadech na životní prostředí (21 členských států EU); iii) podpora udržitelných alternativ k těmto plastovým výrobkům na jedno použití (např. opakovaně použitelných nádob na potraviny) (19 členských států EU); iv) povinnosti nebo pobídky pro podniky, aby v místě prodeje konečnému spotřebiteli poskytovaly udržitelné alternativy k plastovým výrobkům na jedno použití (17 členských států EU) a v) podpora bezplatných veřejných zdrojů pitné vody s cílem podnítit lidi k tomu, aby si s sebou nosili opakovaně plnitelné nádoby na vodu nebo aby pili vodu z vodovodu (14 členských států EU). 14 členských států EU uvedlo, že zavedly kvantitativní cíle pro snížení množství plastových CfB a FC na jedno použití uváděných na trh. Úplný soubor opatření podle kategorií a podkategorií viz příloha 1 a podrobnosti o kvantitativních cílech viz příloha 2.

Celkový počet platných opatření se v jednotlivých zemích lišil (obrázek 5). Je pozoruhodné, že země velmi často uváděly stejný politický nástroj v různých kategoriích a podkategoriích opatření. Některé země uvedly více než jednu politiku jako referenční pro určitou podkategorii.

Obrázek 5: Platná opatření ke snížení spotřeby pro plastové CfB a FC na jedno použití v roce 2022 (členské státy EU a země EHP-ESVO).

Pozn.: * země EHP-ESVO.

Tyto údaje nevypovídají o míře prosazování a úrovni provádění uvedených opatření. Kromě toho není možné posoudit, zda jsou oznámená opatření přiměřená a nediskriminační.

Položka C: Tříděný sběr plastových nápojových lahví na jedno použití

Všech 29 zemí (27 zemí EU a 2 země ESVO EHP) poskytlo údaje o hmotnosti plastových nápojových lahví na jedno použití uvedených na trh. Některé země ve vykazovaných údajích uvedly vliv pohybu těchto lahví mezi zeměmi EU a vývozu/dovozu ze zemí mimo EU 3 , avšak tyto země neuvedly samostatné údaje ani pro jeden z těchto jevů 4 . Čtyři členské státy EU využily možnost uvedenou v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2021/1752 a odhadly množství lahví uvedených na trh jako hmotnost odpadu vzniklého z tohoto výrobku. V tomto případě musely země vykazovat množství na základě čtyř toků odpadu: i) odpad sebraný v rámci tříděného odpadu podle požadavků stanovených ve směrnici o plastech na jedno použití 5 ; ii) odpad sebraný v rámci tříděného odpadu, ne však v souladu s požadavky směrnice o plastech na jedno použití; iii) směsný komunální odpad a iv) odhozených odpadků. Byly poskytnuty údaje o všech tocích s výjimkou bodu ii).

V roce 2022 bylo vykázáno celkem 2,56 milionu tun (z toho 2,54 milionu z členských států EU) plastových nápojových lahví na jedno použití uvedených na trh, což odpovídá 5,7 kg na obyvatele (platí i pro podskupinu členských států EU). 1,83 milionu tun (z toho 1,8 milionu z členských států EU) bylo vykázáno jako sebraných v rámci tříděného sběru v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici o plastech na jedno použití, což odpovídá celkové úrovni tříděného sběru 71 % pro členské státy EU (71,2 %, pokud se zohlední i země ESVO EHP) (obrázek 6). 12 (10 členských států EU) z 26 vykazujících zemí vykázalo úroveň tříděného sběru vyšší než cíl pro rok 2025, který směrnice o plastech na jedno použití stanovila na 77 %, zatímco 6 členských států EU vykázalo úroveň tříděného sběru dokonce vyšší než cíl pro rok 2029, tedy 90 % (obrázek 7).

Obrázek 6: Plastové nápojové lahve na jedno použití uvedené na trh a sebrané v rámci tříděného sběru (členské státy EU), celkové hodnoty v roce 2022.

Obrázek 7: Úroveň tříděného sběru plastových nápojových lahví na jedno použití podle zemí v roce 2022 (členské státy EU a země ESVO EHP).

Pozn.: Země jsou seřazeny podle úrovně tříděného sběru. Slovinsko údaje neuvedlo.

Pozoruhodné je, že 10 z 12 zemí, které již v roce 2022 dosáhly cíle pro rok 2025, má zavedeny systémy zálohování a zpětného odběru pro plastové nápojové lahve na jedno použití. To ukazuje účinnost systému zálohování a zpětného odběru, který budou muset členské státy zavést podle nového nařízení o obalech a obalových odpadech. Mnoho zemí již tyto typy systémů zavádí nebo je plánuje zavést v nejbližší době (více informací viz příloha 3).

Množství plastových nápojových lahví na jedno použití uvedených na trh se v roce 2022 v jednotlivých zemích výrazně lišilo (viz absolutní hodnoty a hodnoty na obyvatele v příloze 4). Podle očekávání vykázaly nejvyšší absolutní hodnoty země s největším počtem obyvatel (Německo, Itálie, Francie, Polsko a Španělsko). Nejvyšší hodnoty na obyvatele však vykázaly Malta a Kypr. Pokud jde o tříděný sběr, 23 zemí (22 členských států EU) vykázalo plastové nápojové lahve na jedno použití, které byly sebrány v rámci tříděného sběru společně s jinými toky odpadů. 18 zemí uvedlo hodnoty pro plastové nápojové lahve na jedno použití sebrané odděleně od veškerého ostatního toku odpadu, většinou prostřednictvím systémů zálohování a zpětného odběru. Zbývající země neuvedly jiné hodnoty než nulu, a to z jednoho z těchto důvodů: i) chybějící systémy pro tříděný sběr, oddělený od jakéhokoli jiného toku odpadu; ii) sběr lahví probíhá společně s dalšími toky suchého odpadu nebo iii) některé země si nejsou jisté, zda jejich systémy dokáží sbírat lahve zcela odděleně od ostatních toků odpadu.

Položka D: Množství lovných zařízení obsahujících plasty uvedených na trh a sebraných jako odpad

Celkem 25 zemí (23 členských států EU a 2 země ESVO EHP) uvedlo údaje o lovných zařízeních obsahujících plasty uvedených na trh a 22 z těchto zemí (20 členských států EU a 2 země ESVO EHP) vykázalo údaje o sebraných odpadních lovných zařízeních. Většina zemí uvedla pouze povinné údaje, tj. celkové množství lovných zařízení bez dalšího členění. Šest zemí (5 členských států EU) však poskytlo další rozdělení údajů, a to buď podle typu lovného zařízení, nebo podle materiálu (plast, kov, kaučuk) (rozčleněné údaje viz příloha 5).

Pro rok 2022 bylo celkem 67 000 tun (z toho 22 900 tun z členských států EU) lovných zařízení vykázáno jako uvedených na trh a 24 700 tun (z toho 7 500 tun z členských států EU) jako sebraný odpad z lovných zařízení 6 . To znamená, že celková úroveň sběru pro členské státy EU činí 32,7 % (36,8 %, pokud zahrneme i země ESVO EHP) (obrázek 8). Úrovně sběru se v jednotlivých zemích pohybovaly od 0 % až po hodnoty přesahující 100 % (obrázek 9)(poslední hodnota se obecně týká zemí s rozsáhlým pobřežím). Vnitrozemské státy celkově vykázaly 0 % hodnot jak pro množství uvedená na trh, tak pro množství sebraná, přestože lovná zařízení mohla být potenciálně uvedena na jejich trh. Ačkoli směrnice o plastech na jedno použití nestanoví závazné kvantitativní cíle sběru, členské státy s mořskými vodami jsou povinny od 1. ledna 2025 stanovit pro účely recyklace roční vnitrostátní úrovně sběru pro odpadní lovná zařízení obsahující plasty. Údaje vykázané v tomto roce budou základem pro posouzení proveditelnosti stanovení závazných cílů sběru po vyhodnocení směrnice o plastech na jedno použití v roce 2027.

Množství lovných zařízení uvedených na trh a sebraných se v jednotlivých zemích značně lišilo (obrázek 10), přičemž existovala silná korelace mezi: i) množstvím uvedeným na trh a sebraným množstvím a ii) těmito hodnotami a tonáží rybářského loďstva v každé zemi (údaje o velikosti rybářského loďstva viz příloha 6). Hodnoty v jednotlivých zemích se pohybovaly od několika tun po více než 42 000 tun uvedených na trh a až 15 000 tun sebraných odpadních lovných zařízení. Největší množství uvedené na trh vykázaly Norsko, Litva, Francie a Portugalsko. To zřejmě částečně odráží rozdílnou situaci v různých zemích, ale rovněž rozdíly v úsilí o sběr údajů (viz oddíl „Zdroje údajů a metodiky“), neboť země často uváděly, že mají potíže s vykazováním přesných údajů (viz oddíl „Spolehlivost“).

Obrázek 8: Lovná zařízení uvedená na trh a sebraná odpadní lovná zařízení, celkové hodnoty za rok 2022 (členské státy EU a země ESVO EHP).

Pozn.: Údaje, u nichž se požaduje, aby zůstaly důvěrné, jsou z číselných hodnot vyloučeny.

Obrázek 9: Úroveň sběru odpadních lovných zařízení podle zemí, 2022 (členské státy EU a země ESVO EHP). Zdroj: vlastní výpočet na základě vykázaných údajů, jako je množství uvedené na trh a sebrané množství.

Pozn.: Země, které poskytly údaje, jsou seřazeny podle úrovně sběru.

Obrázek 10: Lovná zařízení uvedená na trh a sebraná odpadní lovná zařízení vykázaná v položce d), absolutní hodnoty podle zemí, 2022 (členské státy EU a země ESVO EHP).

3.Organizace sběru údajů a kvalita údajů

Organizace sběru údajů

Jmenování hlavních ohlašovatelů trvalo 1 až 8 měsíců, přičemž v některých zemích došlo ke zpoždění z důvodu nedostatku zaměstnanců nebo institucionální restrukturalizace. Nejčastěji se jednalo o ministerstva odpovědná za životní prostředí a vnitrostátní agentury pro životní prostředí (seznam vnitrostátních institucí provádějících ohlašování viz příloha 7).

Od prvního čtvrtletí roku 2024 Evropská agentura pro životní prostředí jménem Komise a v úzké spolupráci s ní vyvinula a otestovala šablony pro podávání zpráv. Agentura rovněž vytvořila podpůrné materiály, včetně příručky pro ohlašovatele , a uspořádala tři webináře, aby objasnila tento proces. Agentura vytvořila internetové stránky s cílem informovat země o právním rámci a poskytnout jim přístup k podpůrným materiálům k šablonám. Průběžná podpora byla poskytována prostřednictvím kontaktního místa.

Evropská agentura pro životní prostředí jménem Komise a v úzké spolupráci s ní důkladně revidovala oznámené údaje a informace po jejich obdržení a společně s vnitrostátními ohlašovateli je vylepšila s cílem zajistit, aby prvky byly oznámeny správně, povinná pole byla vyplněna a vysvětlení ve zprávě o kontrole kvality byla plně srozumitelná. Po fázi sběru údajů byly země požádány o zpětnou vazbu prostřednictvím dotazníku. Odpovědi ukázaly vysokou míru spokojenosti s procesem a poukázaly na výzvy týkající se údajů vykazovaných v roce 2025 (podrobnosti viz příloha 8).

Kvalita údajů

Země používaly různé zdroje údajů a metodiky a často upozorňovaly na problémy s přesností. Proces zajišťování kvality také odhalil časté problémy s konzistencí, které byly v maximální možné míře odstraněny poskytnutím zjednodušených pokynů ohlašovatelům. Vnitrostátní ohlašovatelé si nicméně mohli požadavky na údaje a informace vykládat různě, například při výběru nejvhodnějších opatření ke snížení spotřeby plastů na jedno použití v položce b). Vzhledem k tomu, že nebylo povinné vyplnit důležitá pole, která byla nezbytná pro pochopení určitých vlastností a omezení údajů, nemusel proces zajištění kvality odhalit všechna omezení příslušných údajů. Výsledky tohoto prvního roku vykazování je proto třeba brát s rezervou. Zejména je důležité upustit od srovnávání vykazovaných údajů mezi jednotlivými zeměmi.

Zdroje údajů a metodika

Země vycházely z různých zdrojů, často z více než jednoho, a některé země uváděly své zdroje údajů s použitím jiné klasifikace, než jakou uvádí formát pro podávání zpráv 7 . Mnoho zemí upozornilo na problémy s kvalitou údajů a uvedlo, že očekávají, že v příštím roce poskytnou lepší odhady. V některých případech země poskytly údaje za jiné roky než za rok 2022, protože údaje za rok 2022 nebyly k dispozici.

Pro položku a) byly hlavním zdrojem systémy rozšířené odpovědnosti výrobce a specializované průzkumy (viz příloha 9). Pouze jedna země (Litva) použila údaje ze systému zálohování a zpětného odběru (pro nápojové kelímky). Ve většině případů použily země stejné zdroje údajů a metodiky pro nápojové kelímky i pro nádoby na potraviny a často se spoléhaly na údaje o nakládání s odpady. Většina zemí, které používaly údaje ze systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, vykazovala údaje na základě hmotnosti. Formát pro předkládání údajů pro položku b) nepožadoval, aby ohlašovatelé uvedli metodiku, kterou se při vykazování této položky řídily. Různorodost oznámených opatření 8 ukazuje na poměrně rozdílné metodiky v jednotlivých zemích. U položky c) (plastové nápojové lahve na jedno použití uvedené na trh a sebrané v rámci tříděného odpadu) byly nejčastěji uváděnými zdroji údajů systémy zálohování a zpětného odběru a systémy rozšířené odpovědnosti výrobce a statistiky o odpadech (viz příloha 9).

V případě položky d) (lovná zařízení uvedená na trh a sebraná odpadní lovná zařízení) byly nejčastěji používanými zdroji a zdroji používanými zeměmi, které uvedly nejvyšší množství, průzkumy výrobců lovných zařízení a provozovatelů přístavů a obchodní statistiky (viz příloha 9). Čtyři země uvedly, že používají údaje ze systémů rozšířené odpovědnosti výrobce. Žádná země neuvedla, že by k získání údajů použila přepočítací koeficienty.

Úplnost

Údaje a informace pro splnění své povinnosti podat zprávu za rok 2024 vykázalo celkem 29 zemí – všechny členské státy EU a 2 země ESVO EHP (Island a Norsko). Všechny tyto země uvedly údaje pro položky b) a c), zatímco 27 zemí uvedlo údaje pro položku a) a 25 zemí vykázalo údaje pro položku d). Většina zemí vykázala pouze povinné údaje. Celkově žádná země neposkytla údaje, které by umožnily posoudit dopad pohybů, obchodu, subjektů neplnících povinnosti, on-line prodeje nebo pravidel de minimis. U položky b) byly povinné údaje velmi omezené, což ztěžovalo identifikaci a pochopení platných opatření 9 . V případě vykazování položky a) chyběla ve zprávách o jednotlivých zemích některá povinná datová pole, často z důvodu: i) omezených údajů o výrobcích částečně vyrobených z plastů nebo ii) statistik, které nerozlišovaly mezi výrobky zcela vyrobenými z plastu a výrobky částečně vyrobenými z plastu. U položky c) byly vykázány nulové nebo žádné hodnoty u odpadu, který byl sebrán v rámci tříděného sběru způsobem, který není v souladu s požadavky směrnice o plastech na jedno použití. U položky d): i) ne všechny země uvedly množství sebraného odpadního lovného zařízení, které je nutné pro výpočet úrovně sběru a ii) pouze několik zemí poskytlo dobrovolné údaje v členění podle materiálu a typu lovného zařízení.

Země často uváděly, že v následujících letech očekávají zlepšení úplnosti vykazování, zejména díky systémům rozšířené odpovědnosti výrobce, které mají být zavedeny od 1. ledna 2025.

Spolehlivost

Země často poukazovaly na problémy týkající se omezení a přesnosti údajů. Metody ověřování údajů použil pouze omezený počet zemí (17 u položky a), 22 u položky b) a 9 u položky d)), přičemž nejčastěji používanými metodami byly kontroly úplnosti údajů a křížové kontroly. Bylo zjištěno několik problémů souvisejících s přesností (viz příloha 10), zejména u údajů o CfB a FC, přičemž nejčastěji byly uváděny problémy s odběrem vzorků a pokrytím. Omezení údajů a problémy s přesností vyžadují opatrnost při interpretaci údajů.

Při posuzování spolehlivosti údajů pomáhá také porovnání vykazovaných údajů v jednotlivých zemích. Například hodnoty na obyvatele vykazovaly velké rozdíly, což naznačuje buď: i) možné podhodnocení vykázaných údajů (například v důsledku omezeného úsilí o shromažďování údajů) nebo ii) nadhodnocení vykázaných údajů některými zeměmi (například údaje pokrývající širší oblast působnosti, než jakou má směrnice o plastech na jedno použití sledovat). Předložené údaje o lovných zařízeních rovněž vykazovaly velmi rozdílné hodnoty v jednotlivých zemích, z nichž mnohé uvedly, že údaje za tento první rok vykazování jsou značně omezené.

Ačkoli se rozsah vykazování a statistiky o plastových obalech vykazované podle směrnice o plastech na jedno použití částečně liší 10 , porovnáním vykazovaných hodnot se statistikami o odpadech z plastových obalů 11 (pro položky a) a c)) lze posoudit spolehlivost údajů.

Rozdíly mezi oběma soubory údajů mohou poukazovat na možné problémy s přesností. Například zatímco celková hmotnost plastů 12 u CfB a FC uvedená v položce a) představuje v průměru téměř 8 % objemu plastových obalových odpadů vyprodukovaných ve stejném souboru zemí, hodnoty pro jednotlivé země se pohybovaly mezi 2 % a 23 %. Podobně celkové množství plastových lahví na jedno použití uvedených na trh představuje 19 % objemu plastových obalových odpadů vyprodukovaných v průměru ve všech zemích (přičemž hodnoty pro jednotlivé země se obvykle blíží hodnotám pro plastové obaly dané země uvedené na trh), avšak hodnoty této metriky se stále pohybují od 0 % do 69 %.

U položky b) je třeba považovat uvedené informace za první pokus o přehled o tom, jaký typ opatření jednotlivé země zavádějí, neboť přístupy jednotlivých zemí byly poměrně různorodé a informace, které by umožnily posoudit uvedená opatření, byly omezené.

Problémy s přesností uvedené u položky d), v níž byly obecně zacíleny pouze významné subjekty / přístavy, ukazují na možné podhodnocení skutečných hodnot.

Včasnost

Termín pro předložení údajů byl stanoven na 30. června 2024, přičemž do tohoto termínu vykázalo údaje 18 zemí (16 zemí EU a 2 země ESVO EHP) (příloha 7). Další tři země předložily údaje s malým zpožděním (méně než měsíc) a zbývající zprávy dorazily později, přičemž poslední země předložila své soubory koncem listopadu 2024. V jedné zemi nebyl proces zajišťování kvality zcela ukončen.

Vzhledem ke zpoždění při podávání zpráv v některých zemích musely být různé kroky procesu prováděny současně pro různé podskupiny zemí. Řada zemí uvedla, že proces shromažďování údajů pro konkrétní položky, jako je například lovné zařízení, zpožďuje podávání zpráv.

Konzistentnost

Během procesu podávání zpráv se objevilo několik problémů s konzistencí, například: i) různé výklady obsahu, který má být vykázán; ii) hodnoty vykázané jako nula, které ve skutečnosti byly chybějícími hodnotami nebo iii) použití jiných jednotek, než které jsou uvedeny v šablonách pro podávání zpráv. Tyto problémy byly v maximální možné míře odstraněny během procesu zajišťování kvality. Výsledné zprávy však stále vykazují určitou míru odlišností.

Dosažení konzistentnosti v průběhu času bude posouzeno při podávání zpráv v příštím roce. Očekává se, že na základě zkušeností získaných v tomto roce se kvalita údajů zlepší.

4.Návrhy na zlepšení

Ohlašovatelé velmi ocenili podporu, kterou jim během procesu podávání zpráv poskytla Evropská agentura pro životní prostředí v úzké spolupráci s Komisí (viz příloha 8). Nicméně by bylo možné zlepšit několik aspektů pro budoucí vykazování údajů, z nichž pět je uvedeno v níže uvedených bodech.

·Jmenování hlavních ohlašovatelů. Země by měly zajistit kontinuitu procesů, informovat Komisi o změnách v týmech ohlašovatelů a zajistit včasné podávání zpráv vzhledem k výrazným zpožděním v tomto roce.

·Sběr údajů podle zemí. Země zpravidla vykazovaly pouze povinné údaje. Aspekty, jako jsou pohyby, obchodní toky, subjekty neplnící povinnosti atd., nebyly uvedeny, přestože jsou v některých zemích důležité. Popis opatření, která země přijaly ke snížení spotřeby (položka b)), byl také celkově poměrně chabý, což znemožnilo řádné posouzení. Výsledky průzkumu provedeného na konci vykazovaného období v tomto roce (viz příloha 8) navíc ukazují, že: i) většina zemí neočekává, že údaje ze systémů rozšířené odpovědnosti výrobce zřízených podle směrnice o plastech na jedno použití budou k dispozici pro vykazování v roce 2025 (referenční rok 2023) a ii) pouze několik zemí již identifikovalo zdroje údajů pro splnění dvou dodatečných oznamovacích povinností za rok 2025 (tj. položky e) a f) v tabulce 1). Doporučuje se tudíž zlepšit vykazování povinných a dobrovolných údajů pro všechny položky, které mají být předloženy v roce 2025. Doporučuje se výměna osvědčených postupů mezi zeměmi a užší spolupráce v rámci zemí mezi kolegy, kteří se zabývají statistikou průmyslu a odpadů.

·Vyplňování šablon pro předkládání údajů. Plné využití podpory, kterou Komise ohlašovatelům poskytuje, je plně podporováno v zájmu: i) zvýšení konzistentnosti a jasnosti vykazovaných údajů a informací a ii) snížení zátěže v procesu zajišťování kvality. Zvláštní pozornost by měla být věnována jak oblastem, které představovaly větší výzvy během prvního roku vykazování 13 , tak novým povinnostem vykazování u položek e) a f).

·Zjednodušení formátu pro předkládání údajů. Vzhledem k tomu, že cílem Komise je snížit zátěž spojenou s vykazováním, mohly by být šablony zpráv o kontrole kvality zjednodušeny. Použití stejné struktury pro vykazování zdrojů dat / metodik, metod ověřování a problémů souvisejících s přesností by zvýšilo konzistenci napříč různými datovými toky a zeměmi.

·Srovnání v čase Očekává se, že zdroje údajů a metodiky použité pro vykazování některých z údajů vykázaných v tomto roce se v budoucnu změní. Bude důležité, aby země zcela transparentně informovaly o změnách ve zdrojích údajů a metodikách a podrobně vysvětlily rozdíly a rozlišovaly mezi možným dopadem platných opatření a změnami v základních zdrojích údajů a metodikách.

5.Závěry

Toto první předložení údajů za referenční rok 2022 poskytuje první informace o úrovni spotřeby a úrovni tříděného sběru tří zahrnutých plastových výrobků na jedno použití (nápojových kelímků, nádob na potraviny a nápojových lahví) a lovných zařízení obsahujících plasty v jednotlivých zemích.

Podle směrnice o plastech na jedno použití má toto první kolo podávání zpráv stanovit výchozí úroveň pro měření spotřeby plastových CfB a FC na jedno použití s ohledem na možné zavedení závazných cílů pro snížení spotřeby na úrovni EU. Toto první kolo podávání zpráv má rovněž poskytnout základ pro posouzení případných dalších opatření týkajících se lovných zařízení obsahujících plasty po vyhodnocení směrnice o plastech na jedno použití (v roce 2027), včetně případného stanovení závazných úrovní tříděného sběru odpadních lovných zařízení. Z posouzení údajů a informací uvedených v této zprávě vyplývají některé klíčové prvky, které by měly být zohledněny při posuzování těchto základních údajů, jako je značná variabilita metodik v jednotlivých zemích a časté problémy týkající se přesnosti.

Údaje z příštího roku poskytnou první datové body, které umožní sledovat trendy. Díky tomu bude snazší pochopit, zda dochází ke snižování spotřeby v souladu s vysokou mírou ambicí pro CfB a FC, jak je stanoveno ve směrnici o plastech na jedno použití. Umožní také sledovat, která opatření ke snížení spotřeby jsou stále v platnosti, a všechna nová opatření, zejména ta, která se týkají směrnice o plastech na jedno použití. K pochopení souvislostí mezi trendy ve sledované spotřebě a zavedenými opatřeními bude zapotřebí specializovanější analýza, neboť tyto trendy nelze posoudit pouze na základě informací poskytnutých ohlašovateli v rámci stávajících formátů pro předkládání údajů.

Pokud jde o tříděný sběr plastových nápojových lahví na jedno použití, výsledky ukazují, že mnoho zemí má dobré předpoklady k dosažení cíle pro rok 2025. Údaje z příštího roku umožní dále sledovat pokrok jednotlivých zemí. Údaje rovněž umožní: i) posoudit trendy sběru odpadních lovných zařízení a ii) lépe porozumět skutečným silným stránkám a problémům údajů pocházejících z nově zřízených systémů rozšířené odpovědnosti výrobce.

Informace získané na základě tohoto prvního podávání zpráv a podávání zpráv v následujících letech poskytnou relevantní informace pro hodnocení směrnice o plastech na jedno použití (které má být provedeno v červenci 2027).

6.Přílohy

Příloha 1: Opatření ke snížení spotřeby podle kategorií a podkategorií (položka b))

Platná ekonomická opatření zahrnovala:

·Povinnosti v rámci systému rozšířené odpovědnosti výrobce (21 zemí), většinou související s prováděním závazných ustanovení směrnice o plastech na jedno použití.

·Zelené veřejné zakázky (14 zemí) spojené s povinnými systémy, dobrovolnými systémy a širšími vnitrostátními politikami v oblasti zelených veřejných zakázek. Ve zprávách o zemích nebylo vždy zcela jasné, jaká jsou konkrétní ustanovení zelených veřejných zakázek pro plastové CfB a FC na jedno použití.

·Nástroje zajišťující slevy pro spotřebitele, kteří využívají opakovaně použitelné alternativy (12 nástrojů pro CfB a 7 nástrojů pro FC). Tato opatření byla často dobrovolná a v některých případech se uplatňovala na nižší než vnitrostátní úrovni.

·Poplatky uložené podnikům uvádějící tento typ výrobku na trh (11 zemí), které byly zpravidla povinné a uplatňované na vnitrostátní úrovni.

·Subvence/snížené poplatky pro provozovatele s opakovaně použitelnými alternativami (5 zemí je uplatňovalo pro CfB a 6 zemí pro FC).

Nejčastějšími osvětovými opatřeními byly:

·kampaně na zvýšení povědomí o negativních dopadech plastů na jedno použití na životní prostředí (21 zemí pro CfB a 20 zemí pro FC);

·podpora udržitelných alternativ k plastovým FC na jedno použití (např. opakovaně použitelné nádoby na potraviny) (20 zemí je zavedlo pro kelímky a 18 zemí pro nádoby na potraviny).

Mezi nejčastější opatření na podporu udržitelných alternativ patřila:

·podpora bezplatných veřejných zdrojů pitné vody s cílem podnítit lidi k tomu, aby si s sebou nosili opakovaně plnitelné nádoby na vodu nebo aby pili vodu z vodovodu (16 zemí);

·opatření na podporu opakovaně použitelných alternativ k plastovým CfB/FC na jedno použití ve veřejné správě (16 zemí je zavedlo pro CfB a 15 zemí pro FC);

·podpora obchodních modelů, které poskytují opakovaně použitelné alternativy k plastovým CfB/FC na jedno použití (14 zemí je zavedlo pro CfB a 13 zemí pro FC);

·opatření, která stanoví povinnosti nebo pobídky pro podniky, aby: i) v místě prodeje poskytovaly konečnému spotřebiteli udržitelné alternativy k CfB/FC (17 zemí je zavedlo pro CfB a 16 zemí pro FC) nebo aby ii) spotřebitelům na velkých veřejných akcích zpřístupnily opakovaně použitelné alternativy k plastovým CfB/FC na jedno použití (13 zemí).

Dalšími zajímavými typy opatření byly:

·kvantitativní cíle pro snížení podílu plastových CfB na jedno použití uvedených na trh a dodávaných spotřebitelům (15 zemí je zavedlo pro kelímky a 14 zemí pro nádoby na potraviny, viz přehled v rámečku 1);

·omezení používání plastů na jedno použití při podávání nápojů nebo poskytování potravin spotřebitelům (10 zemí je zavedlo pro CfB a 9 zemí pro FC).

Mezi další vykázaná opatření, která plně nezapadala do žádné z daných kategorií, patřila:

·vládní finanční podpora na zlepšení technologií a budování kapacit pro alternativy k plastovým výrobkům na jedno použití, které podléhají omezením týkajícím se uvádění na trh;

·strategické plánování a pokyny;

·zavedení zasedání u kulatého stolu.

Úplný přehled platných opatření podle kategorií a podkategorií naleznete v níže uvedených tabulkách:

Příloha 2: Opatření stanovující kvantitativní cíle pro snížení spotřeby plastových CfB a FC na jedno použití (položka b))

Směrnice o plastech na jedno použití neobsahuje kvantitativní cíle pro snížení spotřeby plastů na jedno použití, vyzývá však země, aby v letech 2022 až 2026 dosáhly „ambiciózního a trvalého snížení“ spotřeby těchto kategorií.

Podle údajů vykázaných v letošním roce si již 15 zemí stanovilo kvantitativní cíle pro snížení spotřeby plastových CfB na jedno použití uváděných na trh a 14 zemí si již stanovilo kvantitativní cíle pro snížení spotřeby FC uváděných na trh (cíle Lotyšska se týkají pouze CfB). Následující tabulka uvádí přehled kvantitativních cílů a odkazů na politiky uvedených zeměmi v souborech pro vykazování údajů, který je v některých případech neúplný. Důvodem je skutečnost, že pole pro popis opatření (např. popis opatření, URL odkazu na politiku, rok vstupu v platnost, zeměpisná úroveň atd.) byla podle formátu pro podávání zpráv dobrovolná, tudíž je všechny země nevyplnily.

Země	Cíl	Odkaz/URL
Rakousko	20% snížení spotřeby plastových obalů na jedno použití uvedených na trh v roce 2025 ve srovnání s rokem 2018	https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=20002086.
Česko	Nižší hodnoty v roce 2026	Vnitrostátní plán pro nakládání s odpady
Dánsko	50% snížení do roku 2026	https://mim.dk/media/ouwjnpp5/aftaletekst-ofoelgning-paa-aftale-om-klimaplan-for-en-groen-affaldssektor.pdf.
Francie	15% snížení od 1. ledna 2022 a 8% snížení od 1. ledna 2024.	https://www.legifrance.gouv.fr/jorf/id/JORFTEXT000044205692.
Řecko	30% snížení v roce 2024 ve srovnání s rokem 2022 a 60% snížení v roce 2026 ve srovnání s rokem 2022	Zákon 4736/2020
Irsko	—	Strategie oběhového hospodářství, jak vyžaduje akt o oběhovém hospodářství, musí obsahovat cíle pro opětovné použití v různých odvětvích, včetně obalů. Strategie se aktualizuje.
Itálie	—	Aggiornamento 2021-2026 del Piano regionale di Gestione dei Rifiuti e delle Bonifiche 2015
Lotyšsko	—	Zákon o snížení spotřeby výrobků obsahujících plasty, https://likumi.lv/ta/en/en/id/323733-law-on-the-reduction-of-consumption-of-products-containing-plastic.
Nizozemsko	Snížení o nejméně 40 % v roce 2026 ve srovnání s rokem 2022.	https://open.overheid.nl/documenten/ronl-9b1cda6564e27b4ef7267c9a13aff00e46cba6e1/pdf.
Norsko	50% snížení do roku 2026.	Vnitrostátní cíl pro snížení spotřeby CfB a FC. Viz bod 4 této dohody: https://www.regjeringen.no/contentassets/e83f4f1084b740c48bcbe79d8c6de05a/2024-04-02-signert-plastpartnerskap-med-vedlegg.pdf.
Portugalsko 14	80% snížení v roce 2026 ve srovnání s rokem 2022; 90% snížení v roce 2030 ve srovnání s rokem 2022	Vnitrostátní cíle pro snížení spotřeby výrobků na jedno použití: nápojové kelímky a nádoby na potraviny určené k okamžité spotřebě, https://diariodarepublica.pt/dr/detalhe/decreto-lei/78-2021-171871496 Článek 5 legislativního nařízení č. 78/2021 (v současném znění)
Rumunsko	Snížení o 5 % pro rok 2023, 10 % pro rok 2024, 15 % pro rok 2025 a 20 % pro rok 2026 ve srovnání s výchozím rokem 2022	Nařízení vlády č. 6/2021 o snížení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí: https://www.mmediu.ro/articol/ordonanta-6-2021-privind-reducerea-impactului-anumitor-produse-din-plastic-asupra-mediului-directiva-904-2019-a-parlamentului-european-si-a-consiliului-privind-reducerea-impactului-anumitor-produse-din-plastic-asupra-mediului/3122; https://www.afm.ro/legislatie_declaratii_produse_plastic_unica_folosinta.php.
Slovinsko	20% snížení v roce 2026 ve srovnání s rokem 2022	Nařízení o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (Úř. věst. 132/22 a 49/24, čl. 4 odst. 1).
Španělsko	50% snížení na základě hmotnosti v roce 2026 ve srovnání s rokem 2022 70% snížení na základě hmotnosti v roce 2022 ve srovnání s rokem 2030	Článek 5 https://www.boe.es/eli/es/l/2022/04/08/7/con.
Švédsko	50% snížení v roce 2026 ve srovnání s rokem 2022	—

Podávání zpráv v příštím roce přinese informace o: i) pokroku, kterého země dosahují při plnění těchto kvantitativních cílů a ii) celkovém cíli směrnice o plastech na jedno použití, kterým je výrazné a udržitelné snížení spotřeby. Některé výzvy lze již nyní předvídat. Kupříkladu: i) skutečnost, že některé země, které stanovily cíle pro poslední roky, neuvedly údaje o množstvích uvedených na trh (Francie a Slovinsko); ii) skutečnost, že některé země, které deklarovaly vysokou úroveň ambicí, neuvedly, že by zavedly obzvláště ambiciózní opatření (Dánsko, Nizozemsko, Norsko a Portugalsko) nebo iii) skutečnost, že některé země považovaly za referenční rok jiný rok, než který je uveden ve směrnici o plastech na jedno použití (2022) (Rakousko, Francie).

Příloha 3: Úroveň tříděného sběru pro plastové lahve na jedno použití (položka c)) a zavedené systémy zálohování a zpětného odběru

Země	Tříděný sběr plastových nápojových lahví na jedno použití	Využití údajů ze systému zálohování a zpětného odběru jako zdroje pro tříděný sběr plastových nápojových lahví na jedno použití (jak je uvedeno ve zprávě o kontrole kvality týkající se podávání zpráv podle směrnice o plastech na jedno použití)	Existence systému zálohování a zpětného odběru pro plastové nápojové lahve (EEA, 2025 a EEA, 2024)
Estonsko	100,66	Systém zálohování a zpětného odběru	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden
Polsko	100,00	Ne	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden v roce 2025
Finsko	98,83	Systém zálohování a zpětného odběru	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden
Německo	97,11	Systém zálohování a zpětného odběru	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden
Dánsko	91,94	Neuvedeno	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden
Švédsko	90,33	Systém zálohování a zpětného odběru	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden
Norsko*	89,74	Systém zálohování a zpětného odběru	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden
Litva	86,94	Neuvedeno	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden
Chorvatsko	86,62	Neuvedeno	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden
Island*	84,31	Systém zálohování a zpětného odběru	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden
Slovensko	78,98	Systém zálohování a zpětného odběru	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden
Belgie	78,21	Ne (systém rozšířené odpovědnosti výrobce)	Ne
Rakousko	75,98	Neuvedeno	Systém zálohování a zpětného odběru má být zaveden v roce 2025
Česko	74,20	Ne (systém rozšířené odpovědnosti výrobce)	Systém zálohování a zpětného odběru má být zaveden v roce 2026
Nizozemsko	67,73	Systém zálohování a zpětného odběru	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden
Itálie	67,03	Ne (systém rozšířené odpovědnosti výrobce)	Ne
Lucembursko	61,63	Neuvedeno	Ne
Rumunsko	60,07	Žádné údaje	Ne
Lotyšsko	56,84	Ne (systém rozšířené odpovědnosti výrobce)	Systém zálohování a zpětného odběru rozšířen v roce 2023
Francie	53,28	Ne (systém rozšířené odpovědnosti výrobce)	Systém zálohování a zpětného odběru je předmětem jednání
Irsko	48,66	Systém zálohování a zpětného odběru není zaveden	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden v roce 2024
Kypr	45,62	Ne (systém rozšířené odpovědnosti výrobce)	Systém zálohování a zpětného odběru se zavádí
Portugalsko	43,12	Neuvedeno	Systém zálohování a zpětného odběru zaveden v roce 2024
Španělsko	39,52	Ne	Ne
Řecko	38,68	Ne	Zavedení systému zálohování a zpětného odběru je plánováno, bylo však odloženo na rok 2025
Bulharsko	38,21	Neuvedeno	Ne
Malta	24,96	Ne	Zavedení systému zálohování a zpětného odběru je plánováno
Maďarsko	19,17	Ne	Systém zálohování a zpětného odběru byl spuštěn v roce 2024
Slovinsko	—	Neuvedeno	Ne

Poznámky: DPR = systém zálohování a zpětného odběru. Země jsou seřazeny podle hodnot tříděného sběru plastových lahví na jedno použití na základě vykázaných údajů. Země, které splňují cíl tříděného sběru pro rok 2025, jsou zvýrazněny tučně.

Zdroj: Vlastní zpracování na základě vykázaných hodnot a informativní přehledy EEA (2025) a „Profily zemí z hlediska nakládání s odpady“ pro země EU a zprávy o jednotlivých zemích EEA (2024) pro země ESVO EHP.

Příloha 4: Plastové nápojové lahve na jedno použití uvedené na trh a sebrané v rámci tříděného sběru, absolutní hodnoty a hodnoty na obyvatele (položka c))

Obrázek 11: Plastové nápojové lahve na jedno použití uvedené na trh a sebrané v rámci tříděného sběru, absolutní hodnoty podle zemí.

Obrázek 12: Plastové nápojové lahve na jedno použití uvedené na trh a sebrané v rámci tříděného sběru, hodnoty na obyvatele podle zemí.

Pozn.: Hodnoty na obyvatele byly vypočteny jako vykázané množství vydělené počtem obyvatel země (průměrný počet obyvatel země v roce 2022), Eurostat (2024 a)).

Příloha 5: Vykázané údaje v členění podle materiálu a typu lovného zařízení (položka d))

Formát pro vykazování údajů stanovený prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2021/958 dává zemím možnost vykazovat údaje v členění podle materiálu a typu lovného zařízení. Úplné členění údajů poskytla jedna země (Francie) a pět dalších zemí poskytlo částečné členění údajů, zejména pokud jde o množství uvedené na trh a obsah plastů. Vykázané hodnoty jsou uvedeny v tabulkách níže.

Lovné zařízení uvedené na trh

Sebraná odpadní lovná zařízení

Příloha 6: Lovná zařízení uvedená na trh a sebraná odpadní lovná zařízení (položka d)) v poměru k tonáži rybářského loďstva podle zemí

Obrázek 13: Lovná zařízení uvedená na trh a sebraná odpadní lovná zařízení vykázaná v položce d), hodnoty v poměru k tonáži rybářského loďstva podle zemí.

Pozn.: Zobrazené údaje jsou poměrem mezi množstvím uvedeným na trh nebo sebraným v každé zemi na jedné straně a tonáží rybářského loďstva každé země v roce 2022 na straně druhé, tj. celkovou velikostí jejich rybářského loďstva, převzatou ze zdrojů Eurostatu (2024b) .

Příloha 7: Instituce odpovědné za podávání zpráv podle směrnice o plastech na jedno použití a data pro předkládání zpráv

Země	Odpovědná instituce	Den, k němuž se zpráva podává
Rakousko	Spolkové ministerstvo pro ochranu klimatu	15/07/2024
Belgie	Federální úřad pro veřejné zdraví, bezpečnost potravinového řetězce a životní prostředí (Životní prostředí – výrobková politika) Agentura OVAM (veřejná vlámská odpadová společnost (region Flandry)) – podpora	03/07/2024
Bulharsko	Ministerstvo životního prostředí a vodního hospodářství Bulharska	28/08/2024 (proces zajištění kvality nebyl ukončen)
Chorvatsko	Ministerstvo hospodářství a udržitelného rozvoje, Ústav pro životní prostředí a přírodu	25/06/2024
Kypr	Ministerstvo zemědělství, rozvoje venkova a životního prostředí – Odbor životního prostředí	30/09/2024
Česko	Ministerstvo životního prostředí	11/09/2024
Dánsko	Úřad pro ochranu životního prostředí	28/06/2024
Estonsko	Agentura pro životní prostředí	28/06/2024
Finsko	Středisko pro hospodářský rozvoj, dopravu a životní prostředí pro region Pirkanmaa	27/06/2024
Francie	Ministerstvo pro ekologickou transformaci a územní soudržnost	28/06/2024
Německo	Agentura pro životní prostředí (Umweltbundesamt, UBA) Spolkový statistický úřad Německa (Statistisches Bundesamt, Destatis) – podpora	28/06/2024
Řecko	Ministerstvo životního prostředí a energetiky, Generální sekretariát pro koordinaci nakládání s odpady, Ředitelství pro nakládání s odpady – odbor evidence, licencí a statistiky odpadů Řecká recyklační agentura – podpora	01/10/2024
Maďarsko	Ministerstvo energetiky	28/06/2024
Island*	Islandský recyklační fond Agentura pro životní prostředí – podpora	28/06/2024
Irsko	Úřad pro ochranu životního prostředí	28/06/2024
Itálie	Institut pro ochranu a výzkum životního prostředí (ISPRA)	28/06/2024
Lotyšsko	Ministerstvo pro ochranu životního prostředí a regionální rozvoj	28/06/2024
Litva	Agentura pro ochranu životního prostředí, oddělení pro povolování odpadů	30/06/2024
Lucembursko	Agentura pro životní prostředí	27/06/2024
Malta	Úřad pro životní prostředí a zdroje	28/10/2024
Nizozemsko	Generální ředitelství pro stavební práce a vodní hospodářství	28/06/2024
Norsko*	Norská agentura pro životní prostředí.	25/06/2024
Polsko	Ministerstvo klimatu a životního prostředí, odbor odpadového hospodářství	25/07/2024
Portugalsko	Agentura pro životní prostředí	28/06/2024
Rumunsko	Ministerstvo životního prostředí, vodního hospodářství a lesů Ministerstvo hospodářství, podnikání a cestovního ruchu Národní agentura pro rybolov a akvakulturu – vykazování k položce d) (lovná zařízení)	28/06/2024
Slovensko	Agentura pro životní prostředí	10/10/2024
Slovinsko	Agentura pro životní prostředí (ARSO)	14/08/2024
Španělsko	Ministerstvo pro ekologickou transformaci a demografické výzvy	21/11/2024
Švédsko	Švédská agentura pro ochranu životního prostředí	27/06/2024

* země ESVO EHP.

Příloha 8: Shrnutí výsledků průzkumu provedeného u zemí podávajících zprávy

Přehled

Průzkum shromáždil zpětnou vazbu od 12 zemí o jejich zkušenostech s procesem podávání zpráv podle směrnice o plastech na jedno použití v roce 2024 a o jejich názorech na další kolo podávání zpráv. Ohlašovatelé hodnotili spokojenost zemí s procesem, sdělovali problémy, kterým čelili, a předkládali návrhy na zlepšení procesu. Níže jsou uvedena hlavní zjištění.

Spokojenost s procesem podávání zpráv

Spokojenost se pohybovala v rozmezí od 4 do 10 bodů, přičemž většina zemí uvedla míru spokojenosti mezi 7 a 9 body. Průměrné skóre spokojenosti bylo přibližně 7,7, což ukazuje na celkově pozitivní zpětnou vazbu s prostorem pro zlepšení.

Nejužitečnější podpůrné prvky

Ohlašovatelé označili za nejužitečnější tyto podpůrné prvky:

·příručku pro ohlašovatele: často zmiňována jako základní zdroj pokynů;

·podporu prostřednictvím asistenční služby: chválena za reakceschopnost;

·webináře: oceňovány za objasňování komplexních požadavků a sdílení osvědčených postupů;

Hlavní výzvy, kterým země čelily

Země upozornily na několik problémů:

·problémy se sběrem údajů: řada zemí měla potíže se shromážděním úplných a přesných údajů;

·složité formáty pro vykazování údajů: několik zemí považovalo formát pro vykazování údajů v Excelu za nepraktický;

·časová omezení: Zpoždění při zveřejňování prováděcích aktů, které byly pro sběr údajů zásadní, a které zpozdilo vypracování vnitrostátních právních předpisů umožňujících specializovaný sběr údajů.

Návrhy na zlepšení

Ohlašovatelé navrhli některá zlepšení, například: i) zjednodušení šablon pro podávání zpráv a jejich sladění s praktickými možnostmi sběru údajů; ii) zavedení modulárních formulářů, které se rozšiřují na základě počátečního zadání údajů, aby se snížila složitost a iii) poskytnutí dalších pokynů a příkladů, případně nahrazení webinářů komplexnějšími příručkami pro ty, kteří se nemohou zúčastnit.

Očekávání

Většina zemí uvedla, že plánuje vyplnit povinná a nepovinná pole, která byla letos ponechána prázdná.

Zájem o webinář v roce 2025, jehož cílem je přezkoumat výsledky tohoto prvního roku podávání zpráv a projednat zlepšení, byl velký, s více než polovinou zemí, které vyjádřily podporu.

Údaje pro vykazování položek a), b), c) a d) v roce 2025 a připravenost systému rozšířené odpovědnosti výrobce

Mezi identifikované zdroje údajů pro vykazování v příštím roce patří vnitrostátní regulační akty, zprávy výrobců a systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, ačkoli některé zdroje údajů zůstávají neúplné. Několik zemí zaznamenalo zpoždění při zavádění systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, což ovlivnilo dostupnost údajů pro podávání zpráv podle směrnice o plastech na jedno použití v příštím roce.

Údaje pro dvě další oznamovací povinnosti v roce 2025

Odpovědi na otázku týkající se určení zdrojů údajů pro splnění dvou dalších povinností týkajících se podávání zpráv na příští rok (filtry pro tabákové výrobky a obsah recyklovaných materiálů v plastových nápojových lahvích na jedno použití) naznačují různou připravenost, přičemž mezi ohlašovateli panuje určitá nejistota.

Závěr

Spokojenost s procesem podávání zpráv byla obecně vysoká, existují nicméně jasné možnosti zefektivnění sběru údajů a zjednodušení formátů pro podávání zpráv. Klíčovým doporučením pro zlepšení procesu pro příští cyklus podávání zpráv jsou lepší pokyny a zjednodušené formuláře.

Příloha 9: Zdroje údajů a metodika

Pokyny Komise k plastovým výrobkům na jedno použití v souladu se směrnicí o plastech na jedno použití (2021/C 216/01) poskytují vysvětlení k položkám spadajícím do oblasti působnosti směrnice o plastech na jedno použití, včetně položek, na které se vztahují vykazovací povinnosti. Pokyny mimo jiné objasňují, co lze považovat za plast na jedno použití a co se podle směrnice o plastech na jedno použití považuje za plast. Pokyny rovněž uvádějí specifikace pro lepší identifikaci výrobků a jejich uzávěrů/krytů/víček. Pokud jde o lovná zařízení, další podrobnosti na podporu vykazování údajů jsou uvedeny ve studii „ Study to support the implementation of obligations set out in the Single Use Plastics and Port Reception Facilities Directives (Studie na podporu provádění povinností stanovených ve směrnici o plastech na jedno použití a ve směrnici o přístavních zařízeních pro příjem odpadu) “ z roku 2020, která uvádí specifikace týkající se rozsahu vykazování, možných zdrojů údajů, typů lovných zařízení atd.

Kromě těchto pokynů obsahuje každé prováděcí rozhodnutí Komise podrobnosti o formátu pro předkládání údajů pro všechny položky, na které se vztahuje vykazovací povinnost. To zahrnuje také formát pro vykazování zdrojů údajů a použitých metodik. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/162 v případě položky a) a prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/958 v případě položky d) vyžadují od zemí, aby oznámily zdroje údajů/metodiky použité pro podávání zpráv, přičemž seznam možných zdrojů a metodik je uveden v přílohách jejich zpráv. V případě položky b) se vykazování opírá o informovanost zemí o opatřeních a prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/162 nestanoví žádná kritéria, která musí opatření splňovat, aby mohla být ohlášena. V případě položky c) jsou země v pokynech žádány, aby poskytly podrobné informace o konkrétních prvcích údajů, některé dobrovolně a některé povinně, avšak pokyny neposkytují konkrétní referenční seznam zdrojů údajů, z nichž by si země mohly vybrat. Na obrázcích níže jsou uvedeny zdroje údajů/metodiky, jež země použily pro každou vykazovanou položku podle směrnice o plastech na jedno použití. Zdroje údajů a metodiky jsou uvedeny společně, neboť takto jsou tyto informace uváděny v prováděcích rozhodnutích Komise.

Níže uvedené obrázky poskytují přehled zdrojů údajů/metodik vykázaných zeměmi pro položky, u nichž formát pro předkládání údajů nabízí konkrétní kategorie, které mohou ohlašovatelé uvést (položka a) a položka d)):

Obrázek 14: Zdroje údajů/metodiky použité zeměmi pro vykázání položky a). Zdroj: zprávy o kontrole kvality.

Obrázek 15: Zdroje údajů/metodiky použité zeměmi pro vykázání položky d). Zdroj: zprávy o kontrole kvality.

Příloha 10: Uvedené metody ověřování a problémy týkající se přesnosti

Obrázek 16: Metody ověřování (vlevo) a problémy s přesností (vpravo) uvedené pro vykazování položky a. Zdroj: zprávy o kontrole kvality.

Obrázek 17: Metody ověřování a problémy týkající se přesnosti uvedené pro vykazování položky c). Zdroj: zprávy o kontrole kvality.

Obrázek 18: Metody ověřování a problémy týkající se přesnosti uvedené pro vykazování položky d). Zdroj: zprávy o kontrole kvality.

(1)

V celé zprávě byly hodnoty na obyvatele vypočteny jako poměr mezi součtem hmotností vydělený celkovým počtem obyvatel ve vykazujících zemích. Údaje o počtu obyvatel pocházejí z Eurostatu (průměrný počet obyvatel v zemi za rok 2022, Eurostat ( 2024a )).

(2)

Vypočítáno ad hoc pro toto posouzení jako podíl hmotnosti plastů z výrobků zahrnutých v položce a) a vzniklého obalového odpadu, s ohledem na podskupinu zemí, které tuto položku uvedly. Hmotnost plastu u výrobku zohledňuje hmotnost výrobků zcela vyrobených z plastu a obsah plastu u výrobků částečně vyrobených z plastu. Vzniklý plastový obalový odpad je převzat ze statistiky Eurostatu „ Obalový odpad podle způsobů nakládání s odpady “. Toto srovnání by mělo být bráno pouze jako omezený zástupný ukazatel. Plastový obalový odpad může být v některých zemích stále podceňován, jak zjistila posouzení včasného varování (EEA, 2022) .

(3)

Například Estonsko uvedlo příliv ze sousedních zemí jako důvod, proč má vyšší hodnoty pro tříděný sběr než pro lahve uvedené na trh, a Malta uvedla, že je důležité zohlednit příliv z jiných zemí během letní sezóny.

(4)

Pouze Španělsko vykázalo nulové hodnoty na základě předpokladu, že toky ze země a do země jsou vyrovnané.

(5)

Pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a) odpad z lahví na jedno použití byl sebrán v rámci tříděného sběru k recyklaci odděleně od jakéhokoli jiného odpadu;

b) odpad z lahví na jedno použití byl sebrán společně s jinými částmi komunálního odpadu z obalů nebo s jinými plastovými, kovovými, papírovými nebo skleněnými částmi komunálního odpadu, které nepochází z obalů, sebranými v rámci tříděného sběru k recyklaci a i) v rámci systému sběru se neshromažďuje odpad, který by mohl obsahovat nebezpečné látky; ii) sběr odpadu a následné třídění jsou navrženy a prováděny tak, aby se minimalizovala kontaminace sebraného odpadu z lahví na jedno použití odpady z plastů, které nepochází z těchto lahví, a jiným odpadem a iii) zpracovatelé odpadu zřizují systémy zajištění kvality za účelem ověření, že jsou splněny podmínky stanovené v bodech i) a ii).

(6)

Údaje, u nichž se požaduje, aby zůstaly důvěrné, jsou z číselných a celkových hodnot vyloučeny.

(7)

Jako příklad lze uvést Maďarsko, které ve své zprávě o kontrole kvality u položky a) uvedlo problémy s údaji o rozšířené odpovědnosti výrobce, ačkoli systémy rozšířené odpovědnosti výrobce nebyly uvedeny jako zdroje údajů, na jejichž základě byla podána zpráva.

(8)

Například s různými úrovněmi ambicí, cílovými subjekty a odvětvími a zeměpisným dosahem.

(9)

Čtyři země vyplnily pouze povinné údaje, tj. uvedly (ano/ne), zda v dané zemi platí jednotlivé typy opatření. Ostatní země poskytly rovněž alespoň některé dobrovolné informace, které umožnily identifikovat konkrétní opatření (URL / odkaz na dokument o politice) nebo rok vstupu v platnost. 20 zemí rovněž vyplnilo další nepovinná informační pole, tj. zeměpisnou oblast působnosti opatření, cílové subjekty, závaznou/dobrovolnou povahu opatření atd. Nicméně informace byly zpravidla poskytovány neúplné.

(10)

Výrobky, které nejsou na jedno použití, spadají do působnosti údajů o odpadech z obalů, avšak nevztahuje se na ně směrnice o plastech na jedno použití, a naopak. Například na opětovně použitelné obaly se směrnice o plastech na jedno použití nevztahuje, ale jsou považovány za obaly. Podobně plastové nápojové kelímky a nádoby na potraviny na jedno použití prodávané prázdné bez záměru naplnění v místě prodeje představují plastové výrobky na jedno použití, které však nejsou považovány za obaly.

(11)

Statistiky Eurostatu „ Obalový odpad podle způsobů nakládání s odpady “. Je třeba rovněž poznamenat, že: i) plastový obalový odpad může být v některých zemích stále podhodnocen, jak zjistila posouzení včasného varování (EEA, 2022) na základě údajů do roku 2019 a ii) od roku 2009 se množství plastových obalových odpadů neustále zvyšuje.

(12)

Součet hmotnosti výrobků zcela vyrobených z plastu a obsahu plastu u výrobků částečně vyrobených z plastu.

(13)

Například různá datová pole pro vykazování položky a), klasifikace opatření pro položku b), vykazování zdrojů údajů/metodik pro položku c) nebo členění a konverzní faktory pro vykazování položky d).

(14)

Na základě hmotnosti plastu obsaženého ve výrobku.