EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 31.3.2026
COM(2026) 142 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o provádění článku 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, o přítomnosti produktů a látek, jež nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce uvedeného nařízení, a o posouzení vnitrostátních pravidel uvedených
v čl. 29 odst. 5
{SWD(2026) 95 final}
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o provádění článku 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, o přítomnosti produktů a látek, jež nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce uvedeného nařízení, a o posouzení vnitrostátních pravidel uvedených
v čl. 29 odst. 5
|
Zkratka |
Vysvětlení |
|
CA |
příslušný orgán (příslušné orgány) |
|
CB |
kontrolní subjekt (kontrolní subjekty) |
|
CtrlA |
kontrolní orgán (kontrolní orgány) |
|
EFSA |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin |
|
EU |
Evropská unie |
|
MLR |
maximální limit reziduí |
|
MU |
nejistota měření |
|
OFIS |
informační systém ekologického zemědělství |
|
PF |
faktor zpracování |
|
LOQ |
mez stanovitelnosti |
|
LOD |
mez stanovitelnosti |
|
TC |
třetí země |
I.ÚVOD
Ekologické zemědělství je klíčovým prvkem společné zemědělské politiky EU. Podíl půdy, která je obhospodařována ekologicky, neustále roste a v současné době dosahuje 11 % a zároveň spotřebitelé čím dál tím častěji nakupují ekologické potraviny, jež jsou rozpoznatelné podle loga EU. Produkci a označování ekologických produktů upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 1 (dále jen „nařízení o ekologické produkci“), použitelné od ledna 2022, jakož i nařízení v přenesené pravomoci a prováděcí nařízení, která byla přijata na jeho základě a stanoví podrobná pravidla, o něž se ekologická produkce opírá.
Podle čl. 29 odst. 4 nařízení o ekologické produkci musí Komise do 31. prosince 2025 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění opatření přijatých v případě přítomnosti produktů a látek, jež nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, a o posouzení vnitrostátních pravidel uvedených v čl. 29 odst. 5 nařízení o ekologické produkci. K této zprávě je ve vhodných případech možno přiložit legislativní návrh další harmonizace.
Ekologické produkty a produkty z přechodného období podléhají zvláštním pravidlům, zejména pokud jde o účinné látky povolené pro použití v ekologické produkci, které jsou stanoveny v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/1165 2 , přičemž přítomnost reziduí produktů nebo látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, v kterékoli fázi dodavatelského řetězce musí být řádně prošetřena s cílem zajistit integritu ekologických produktů.
V zájmu zajištění bezpečnosti spotřebitelů dále nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 3 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 4 upravují úřední kontroly a rezidua pesticidů v potravinách a krmivech. Tyto předpisy se vztahují i na ekologické produkty.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) každoročně zveřejňuje výsledky týkající se přítomnosti reziduí v potravinách, včetně ekologických produktů 5 . V roce 2023 80 % ze 7 074 vzorků označených jako ekologické neobsahovalo kvantifikovatelná rezidua, 19 % obsahovalo rezidua na úrovni maximálního limitu reziduí (MLR) nebo nižší (z nichž 94,6 % tvořily látky na bázi mědi) a pouze 0,9 % vzorků obsahovalo rezidua na úrovni překračující MLR.
Tato zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě vychází jednak ze zpráv o kontaminaci, které byly předloženy členskými státy v posledních třech letech 6 a týkaly se jejich úředních šetření kontaminace ekologických produktů a produktů z přechodného období, a jednak ze závěrů specializované studie provedené úřadem EFSA ohledně 21 látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci a byly v letech 2021 a 2022 uváděny v informačním systému ekologického zemědělství (OFIS) jako látky nejčastěji se vyskytující v ekologických produktech 7 . U každé látky úřad EFSA prověřil příslušné informace s cílem určit potenciální zdroje kontaminace, jako jsou rezidua v půdě, závlahová voda, úlet postřiku z konvenčního zemědělství, biocidní přípravky a další. Studie poskytuje užitečný vědecký základ pro pochopení možných příčin a zdrojů těchto látek, jsou-li přítomny v produktech označených jako ekologické.
Ze studie úřadu EFSA vyplývá, že rezidua pesticidů jsou v ekologických produktech méně pravděpodobná než v odpovídajícím konvenčním zboží; pravděpodobnost výskytu 21 zkoumaných látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, v produktech označených jako ekologické se pohybovala v rozmezí od 0,04 do 3,95 %, zatímco u neekologického zboží to bylo od 0,18 do 17,5 %. Studie dále zdůrazňuje nutnost systematického zahajování šetření možného aktivního použití látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, a doporučuje provedení dalších testů (např. analýz půdy, vody či jiných) v závislosti na zjištěné látce.
V přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise jsou uvedena celková zjištění týkající se zmíněných 21 látek, jež vyplývají ze zpráv o kontaminaci.
II.ÚŘEDNÍ ŠETŘENÍ
V čl. 29 odst. 1 nařízení o ekologické produkci jsou stanovena opatření, která je třeba přijmout, pokud jsou v ekologických produktech nebo produktech z přechodného období přítomny produkty nebo látky, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci. Podle uvedeného ustanovení musí být okamžitě provedeno úřední šetření, pokud příslušný orgán nebo případně kontrolní orgán či kontrolní subjekt i) obdržel odůvodněné informace o přítomnosti produktů nebo látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci; ii) byl hospodářským subjektem informován, že podezření je odůvodněné nebo ho nelze vyloučit, nebo iii) sám zjistil přítomnost nepovolených produktů nebo látek v ekologickém produktu nebo produktu z přechodného období.
Přestože pojem „odůvodněné informace“ může být v jednotlivých členských státech vykládán rozdílně, výchozí skutečností pro zahájení úředního šetření jsou obvykle výsledky laboratorních zkoušek.
Technické otázky týkající se analytických výsledků
Interpretace výsledků laboratorních zkoušek na přítomnost reziduí se opírá o ucelený soubor právně závazných pravidel stanovených v nařízení (ES) č. 396/2005 s cílem zajistit bezpečnost krmiv a potravin. Jako referenční zdroj informací slouží databáze pesticidů EU 8 , jakož i příslušné technické pokyny dostupné na úrovni EU 9 .
Pro analýzu reziduí většiny účinných látek používaných v pesticidech v souladu s definicí reziduí pesticidů podle nařízení (ES) č. 396/2005 jsou k dispozici metody pro zjištění více reziduí. Mnohé z dostupných metod mají mez stanovitelnosti (LOQ) 10 již od 0,001 mg/kg. Kromě toho se v případě neexistence konkrétního MLR použije standardní hodnota 0,01 mg/kg, s výjimkou některých kombinací účinných látek a potravin, pro které jsou stanoveny zvláštní LOQ.
Je nezbytné, aby laboratoře dodržovaly postupy řízení kvality analýzy a validace metod pro analýzu reziduí pesticidů v potravinách a krmivech 11 a aby výsledky laboratorních zkoušek na rezidua pesticidů byly doplněny o odpovídající hodnotu nejistoty měření.
U některých ekologických produktů, které prošly zpracováním, například sušením či destilací, lze k úpravě laboratorních výsledků reziduí použít faktory zpracování. Faktory zpracování jsou stanoveny podle dotčeného procesu, produktu a účinné látky. Od října 2018 úřad EFSA zveřejňuje úplný seznam faktorů zpracování s orientačními hodnotami pro velké množství kombinací pesticidů/komodit/procesů 12 . K dispozici je rovněž informativní poznámka k článku 20 nařízení (ES) č. 396/2005 o faktorech zpracování a zpracovaných a složených potravinách a krmivech 13 .
Zahájení úředního šetření
Pokud příslušný orgán nebo případně kontrolní orgán či kontrolní subjekt po dokončení příslušných postupů dospěje k závěru, že existují odůvodněné informace o přítomnosti látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, v ekologickém produktu nebo produktu z přechodného období, musí okamžitě provést úřední šetření s cílem určit zdroj a příčinu přítomnosti těchto látek.
Ani v případě látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, ale mohou se vyskytovat přirozeně, nelze jako příčinu jejich přítomnosti předpokládat přirozený výskyt a je nutné provést šetření s cílem vyloučit možnost záměrného aktivního použití. Stejný přístup se uplatňuje u látek, které se přirozeně nevyskytují, ale jejich přítomnost může být způsobena kontaminací pozadí, úletem postřiku, přenosem vzduchem na velké vzdálenosti, zavlažováním, průmyslovými emisemi či jinými důvody. Nelze tedy předpokládat, že zdrojem je kontaminace environmentálního pozadí, a je proto nutné provést úřední šetření. V případech, kdy předchozí šetření dospěla k závěru, že opakující se stejná kontaminace nesouvisí se záměrným aktivním použitím, a kdy hospodářský subjekt přijal bezpečnostní opatření, aby této kontaminaci zabránil, nemusí být v případě budoucích výskytů další šetření nutné.
III. PROVÁDĚNÍ ČLÁNKU 29 NAŘÍZENÍ O EKOLOGICKÉ PRODUKCI
Tato kapitola vychází z odpovědí členských států na dotazník, který měl shromáždit informace o provádění článku 29 nařízení o ekologické produkci, jakož i z poznatků studie provedené úřadem EFSA.
Časový rámec pro zahájení úředního šetření
Většina členských států potvrdila, že úřední šetření se provádějí okamžitě po obdržení podložených informací, přičemž intervaly se pohybují od „během dne“
do „sedmi dnů“ v závislosti na převažujících okolnostech, jako je dostupnost zaměstnanců, pracovní zátěž nebo úplnost dostupných informací.
Několik členských států uvedlo, že při zahajování šetření upřednostňují čerstvé produkty, produkty s kratší dobou skladovatelnosti a produkty, které jsou již na trhu.
Určení zdroje a příčiny kontaminace
Členské státy uvedly, že výsledky šetření jsou různé, ale většina z nich odhadovala, že ve více než polovině všech úředních šetření (v rozmezí od 60 % do 80 % v závislosti na dotčené látce) se zdroj a příčinu kontaminace podaří určit. Několik členských států uvedlo extrémní míru úspěšnosti, která byla výrazně nižší nebo výrazně vyšší než zmíněné rozmezí.
Několik členských států uvedlo, že příčinu a zdroj kontaminace lze obvykle určit u domácí prvovýroby, zatímco s každou další úrovní dodavatelského řetězce se míra úspěšnosti snižuje. Zdůrazňovaly, že u produktů pocházejících ze třetích zemí bývá často za příčinu kontaminace označen úlet postřiku.
Doba trvání úředního šetření
Doba trvání úředních šetření se značně různí. Více než polovina členských států odpověděla, že průměrná doba trvání úředního šetření se pohybuje od 20 do 30 dnů, zatímco ostatní uváděly průměrnou dobu trvání od 40 do 90 dnů. Jen jeden členský stát uvedl, že šetření trvá v průměru dva až pět dní. Podle čl. 29 odst. 1 písm. a) nařízení o ekologické produkci by doba potřebná k dokončení šetření měla zohledňovat trvanlivost produktu.
Jako důvody, jež vedly k tomu, že na dokončení úředních šetření bylo zapotřebí více času, zmiňovaly členské státy tyto faktory: i) nutnost dalšího odběru vzorků; ii) neúplné zprávy; iii) složitost dodavatelského řetězce (typ a množství zapojených hospodářských subjektů); iv) nutnost spolupráce mezi různými orgány a v) jiné důvody.
Status produktů během úředního šetření
Členské státy odpověděly, že v souladu s čl. 29 odst. 1 písm. b) nařízení o ekologické produkci je obvykle zakázáno uvádět dotčené produkty na trh jako ekologické produkty nebo produkty z přechodného období, dokud nejsou známy výsledky šetření. Několik členských států odpovědělo, že provádění tohoto ustanovení může být problematické u čerstvých ekologických produktů nebo produktů z přechodného období s krátkou dobou skladovatelnosti.
Několik členských států také uvedlo, že v případě velmi nízkých úrovní obsahu látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, jež jsou výrazně nižší než stanovené MLR pro pesticidy, nebo látek, které se mohou vyskytovat přirozeně, může příslušný orgán, kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt zvážit možnost, že k dočasnému zákazu uvádění dotčených produktů na trh jako ekologických produktů nepřistoupí. Tyto postupy mohou vyžadovat další šetření.
Po ukončení šetření
Členské státy zavedly různé systémy přizpůsobené jejich vlastním správním a kontrolním strukturám, aby po ukončení šetření informovaly o svém rozhodnutí ostatní kontrolní subjekty a příslušné orgány, jakož i navazující hospodářské subjekty.
Možnost dotčených hospodářských subjektů vyjádřit se
Všechny členské státy potvrdily, že hospodářské subjekty systematicky dostávají příležitost vyjádřit se k výsledkům úředních šetření a jsou informovány o lhůtách pro vyžádání druhého odborného stanoviska v souladu s pravidly stanovenými v článku 35 nařízení (EU) 2017/625.
Vedení záznamů
Všechny členské státy odpověděly, že v souladu s čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) 2018/848 vedou jejich příslušné orgány nebo v příslušných případech kontrolní orgány nebo kontrolní subjekty záznamy o provedených úředních šetřeních.
Nápravná opatření k zabránění budoucí kontaminace
Na základě každoročních kontrol následných inspekcí členské státy uvedly, že ve více než 90 % případů hospodářské subjekty přijaly nápravná opatření k zabránění budoucí kontaminace. Pokud nápravná opatření přijata nebyla, členské státy uvedly, že v případě kritického nesouladu kontrolní orgány nebo subjekty pozastaví platnost certifikátu nebo ho odejmou v souladu s jednotnými postupy stanovenými v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/279 14 .
Vnitrostátní pravidla podle čl. 29 odst. 5 a 7
Podle čl. 29 odst. 5 nařízení o ekologické produkci mohou členské státy, které podle nařízení Rady (ES) č. 834/2007 15 stanovily úrovně obsahu látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, při jejichž překročení nelze produkty uvádět na trh jako ekologické, uplatňovat tato pravidla i nadále, pokud nebrání tomu, aby na trh byly uváděny produkty z jiných členských států vyprodukované v souladu s nařízením o ekologické produkci.
Čtyři členské státy (Belgie, Itálie, Rumunsko a Slovinsko) uvedly, že tyto vnitrostátní úrovně zachovaly, a potvrdily, že je neuplatňují na ekologické produkty nebo produkty z přechodného období z jiných členských států. Potvrdily také, že ve všech případech je systematicky zahajováno šetření.
·Belgie (pouze Valonsko) uvedla, že na produkty vyprodukované nebo zpracované pouze ve Valonsku nebo dovezené ze třetích zemí uplatňuje prahovou hodnotu stanovenou na úrovni jedenapůlnásobku stávající meze stanovitelnosti (LOD) podle nařízení (ES) č. 396/2005. Úřední šetření se zahajuje při každém zjištění látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, a ke snížení klasifikace (tj. nepovolení uvádět produkt na trh jako ekologický) dochází, pokud jsou zjištěny hodnoty přesahující vnitrostátní prahovou hodnotu.
·Itálie uvedla, že uplatňuje obecnou prahovou hodnotu 0,01 mg/kg pro látky, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci (s výjimkou kyseliny fosfonové, pro niž je dočasně povolena vyšší prahová hodnota). Produkty, které tuto prahovou hodnotu překračují, nelze uvádět na trh jako ekologické, bez ohledu na to, zda kontaminace byla záměrná.
·Rumunsko uvedlo, že uplatňuje vnitrostátní prahovou hodnotu 0,01 mg/kg pro látky, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci. Všechny pozitivní nálezy jsou prošetřeny.
·Slovinsko uvedlo, že používá mez stanovitelnosti dané analytické metody, ale přihlíží přitom k nejistotě měření. Úřední šetření se zahajuje při překročení této vnitrostátní prahové hodnoty. Pokud kontaminace byla záměrná, certifikát je odňat pro všechny produkty daného hospodářského subjektu. Pokud kontaminace byla náhodná nebo přítomnost těchto látek byla nezamýšlená, hospodářský subjekt musí přijmout vhodná preventivní a bezpečnostní opatření, aby se zabránilo opakované kontaminaci v budoucnu.
Podobně čl. 29 odst. 7 nařízení o ekologické produkci umožňuje členským státům, aby na svém území přijaly vhodná opatření s cílem zabránit nezamýšlené přítomnosti látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, v ekologických produktech nebo produktech z přechodného období. Mohou tak učinit, pokud zmíněná opatření nebrání tomu, aby na trh byly uváděny produkty z jiných členských států vyprodukované v souladu s nařízením o ekologické produkci, a pokud o svém využívání čl. 29 odst. 7 informují Komisi a ostatní členské státy. Výše uvedené čtyři členské státy informovaly Komisi, že tato opatření na svých územích přijímají.
IV. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ÚŘEDNÍCH ŠETŘENÍ A OSVĚDČENÉ POSTUPY
Úřední zprávy o kontaminaci
V souladu s čl. 29 odst. 9 nařízení o ekologické produkci musí členské státy každoročně do 31. března oznámit Komisi výsledky úředních šetření případů kontaminace produkty nebo látkami, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, zjištěných v předchozím roce.
Za roky 2022 a 2023 dostálo této povinnosti 27 členských států a za rok 2024 25 členských států. Komise se při analýze těchto zpráv o kontaminaci zaměřila na týchž 21 látek, které byly zkoumány v rámci studie úřadu EFSA zmíněné v oddíle I. Pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě obsahuje souhrnnou tabulku, jakož i samostatné tabulky pro každou z uvedených 21 látek, v nichž jsou uvedeny: i) kategorie produktu, u nichž byl nejčastěji zjištěn produkt nebo látka, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci; ii) příslušná fáze dodavatelského řetězce; iii) zjištěný zdroj a příčina kontaminace a iv) opatření přijatá v souvislosti s uváděním šetřených produktů na trh.
Pokud jde o fázi dodavatelského řetězce, v níž byly látky zjištěny, konsolidované průměrné výsledky jsou následovné: 66,2 % látek bylo zjištěno při produkci, 10,2 % při přípravě, 9,5 % při skladování,
5.9 % při distribuci, 3,3 % při dovozu, 2,5 % při uvádění na trh (např. maloobchod) a 0,1 % při vývozu
16
.
Co se týče příčin kontaminace, bylo zjištěno, že hlavní příčinou je úlet postřiku, který představuje v průměru 24,1 % případů. V 16,7 % případů hospodářský subjekt nepřijal bezpečnostní opatření podle čl. 28 odst. 1 nařízení o ekologické produkci, v 15,9 % případů hospodářský subjekt použil produkty nebo látky, které nejsou v ekologické produkci povoleny, a v 10,6 % případů došlo ke kontaminaci v předchozí fázi dodavatelského řetězce. V 1,6 % případů bylo za příčinu označeno smísení ekologických produktů nebo produktů z přechodného období s neekologickými produkty a v 0,6 % případů byla příčinou nedostatečná sledovatelnost. A konečně, ve 14,8 % případů byly zjištěny jiné zdroje a příčiny a ve 14,9 % případů se zdroj a příčinu kontaminace nepodařilo určit.
Navzdory značným rozdílům mezi jednotlivými látkami je třeba v souvislosti se zdrojem a příčinou kontaminace vyzdvihnout některé společné prvky. Téměř ve všech případech, kde šetření dospěla k závěru, že kontaminace byla způsobena buď aktivním použitím látky hospodářským subjektem, nebo nedostatečnými bezpečnostními opatřeními, nebylo povoleno uvádět produkt na trh jako ekologický, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 2 nařízení o ekologické produkci. V ostatních případech byla situace různorodější.
Osvědčené postupy
V souladu s čl. 29 odst. 6 nařízení o ekologické produkci poskytla většina členských států zpětnou vazbu, pokud jde o osvědčené postupy. Klíčovým osvědčeným postupem stále zůstává zdůrazňování hospodářským subjektům, jak je důležité důsledně dodržovat bezpečnostní opatření, mezi něž patří: i) oddělování ekologických a neekologických produktů ve fázi produkce i zpracování; ii) používání vhodných nárazníkových zón a meziplodin a iii) důsledné předcházení kontaminaci čištěním zařízení a oddělováním ekologických produktů, produktů z přechodného období a neekologických produktů. K určení nejlepších postupů odběru vzorků (množství produktů, počet hospodářských subjektů, fáze produkce atd.) je zapotřebí také vhodné posouzení rizik, vycházející z vlastností produktů a metod produkce, jakož i z informací o předchozích výsledcích daných hospodářských subjektů.
Členské státy vyzdvihovaly význam usnadnění provádění bezpečnostních opatření a kontrol kvality (prováděných samotnými hospodářskými subjekty), jakož i úlohu akčních plánů při nápravě a prevenci opakovaných případů nesouladu.
Některé členské státy zdůrazňovaly, že je zapotřebí pomoci hospodářským subjektům vypracováním informativních dokumentů a zajištěním průběžné odborné přípravy pro zúčastněné strany v rámci celého dodavatelského řetězce, včetně odborné přípravy kontrolních subjektů. To může zahrnovat výzkumné projekty a průzkumy na podporu harmonizovaných přístupů příslušných orgánů a v příslušných případech kontrolních orgánů a kontrolních subjektů.
Členské státy využívají též průzkumy ke zjištění rozdílů v přístupech kontrolních subjektů, které mohou vést k návrhům na zlepšení. Obecně je za důležitý postup, který zajišťuje rychlé odhalení a řešení problémů v rámci kontrolního systému ekologické produkce a vyvození příslušného ponaučení, označováno zjednodušení komunikace na všech úrovních.
V. ZÁVĚRY
Ekologické produkty a produkty z přechodného období procházejí komplexním souborem kontrol a certifikačních postupů, aby se ověřil jejich soulad s nařízením o ekologické produkci a souvisejícími sekundárními právními předpisy. Kontrolní systém ekologické produkce prokázal svou spolehlivost a je jedním ze základních kamenů úspěchu ekologického odvětví v EU, kde občané očekávají, že ekologické produkty nebudou obsahovat stopy látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci.
Nařízení o ekologické produkci stanoví pravidla pro řešení případů, kdy odůvodněné informace (obvykle výsledky laboratorních zkoušek) naznačí přítomnost látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci. V těchto případech musí být okamžitě zahájeno úřední šetření s cílem určit zdroj a příčinu přítomnosti látky, která není povolena pro použití v ekologické produkci, aby byla zajištěna integrita produktů. Vnitrostátní příslušné orgány nebo v příslušných případech kontrolní orgány a kontrolní subjekty uplatňují tento systém v souladu s harmonizovanou metodikou stanovenou v článku 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/279.
Studie provedená úřadem EFSA poukázala na širokou škálu možných zdrojů a příčin přítomnosti látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci, ve vztahu k 21 analyzovaným pesticidním látkám, ale zároveň zdůraznila, že bez řádného šetření nelze vyloučit záměrné použití nebo chybějící nezbytná preventivní opatření. Ze studie také vyplývá, že výskyt reziduí je mnohem méně pravděpodobný u ekologických produktů než u odpovídajících konvenčních produktů. Tato zjištění potvrzují vysokou míru jistoty, již poskytuje kontrolní systém ekologické produkce EU, nutnost zachovávání přísných protokolů kontroly a odběru vzorků a vhodnost systematických úředních šetření.
Tato zpráva uznává, že příslušné orgány a v příslušných případech kontrolní orgány a kontrolní subjekty čelí některým provozním problémům při určování zdroje a příčiny kontaminace, zejména pokud k ní dochází v navazujících fázích dodavatelského řetězce, kde je počet neprůkazných šetření stále znepokojivý. Potvrzuje také, že pro zajištění integrity ekologických produktů jsou nezbytná pravidla týkající se systematických úředních šetření v případě podložených případů nesouladu.
Některé hospodářské subjekty kritizovaly dobu potřebnou k zahájení a ukončení šetření, složitost těchto postupů, rozdílné přístupy různých vnitrostátních příslušných orgánů a kontrolních orgánů a kontrolních subjektů a dodatečné náklady, jakož i možné dopady na dodavatelské řetězce.
Komise je připravena podpořit harmonizovanější provádění článku 29 tím, že bude aktivně spolupracovat s příslušnými orgány a v příslušných případech s kontrolními orgány a kontrolními subjekty prostřednictvím specializovaných pracovních setkání za účelem výměny zkušeností a osvědčených postupů s cílem snížit zátěž pro hospodářské subjekty v ekologickém dodavatelském řetězci.
Tato zpráva zároveň dokládá, že úřední šetření jsou obecně zahajována rychle a často jsou ukončována v přiměřené lhůtě. Podobně se zdá, že opatření, jež mají zabránit neoprávněnému uvádění šetřených produktů na trh jako ekologických, fungují uspokojivě, přestože přetrvávají problémy u čerstvých produktů s krátkou dobou skladovatelnosti.
Závěrem lze konstatovat, že Komise má za to, že současný systém funguje poměrně dobře a že v této rané fázi provádění nejsou zapotřebí žádné úpravy. Na základě křivky učení jednotlivých aktérů očekává Komise další zlepšování fungování systému a je připravena podpořit tento proces vytvářením podmínek pro další dialog a výměnu zkušeností mezi všemi zúčastněnými stranami.
. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007
(Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1, ELI:
http://data.europa.eu/eli/reg/2018/848/2025-03-25
).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1165 ze dne 15. července 2021, kterým se povolují některé produkty a látky pro použití v ekologické produkci a stanoví jejich seznamy (Úř. věst. L 253, 16.7.2021, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2021/1165/oj ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2005/396/oj ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat
a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1, ELI:
http://data.europa.eu/eli/reg/2017/625/oj
).
The 2023 EU report on pesticide residues in food (Zpráva EU o reziduích pesticidů v potravinách v roce 2023), https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/9398 .
Podle čl. 29 odst. 9 nařízení o ekologické produkci a na základě šablony uvedené v prováděcím nařízení Komise (EU) 2023/1195 ze dne 20. června 2023, kterým se stanoví pravidla pro podrobnosti a formát informací, jež mají členské státy zpřístupnit o výsledcích úředních šetření případů kontaminace produkty či látkami, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci (Úř. věst. L 158, 21.6.2023, s. 65, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/1195/oj ).
„Findings of not authorised substances in food and feed certified as organic“ (Zjištění nepovolených látek v potravinách a krmivech certifikovaných jako ekologické), podpůrná publikace EFSA 2025: EN-9524, https://www.efsa.europa.eu/en/supporting/pub/en-9524 .
Mez stanovitelnosti LOQ je synonymem meze stanovitelnosti LOD, která je definována v čl. 3 odst. 2 písm. f) uvedeného nařízení jako „f) ‚mezí stanovitelnosti‘ se rozumí validovaná nejnižší koncentrace reziduí, která může být kvantifikována a zjištěna běžnou kontrolou validovanými kontrolními metodami;“.
Evropská databáze faktorů zpracování pro rezidua pesticidů v potravinách .
. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/279 ze dne 22. února 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o kontroly a další opatření zajišťující sledovatelnost a soulad s pravidly pro ekologickou produkci a označování ekologických produktů (Úř. věst. L 62, 23.2.2021, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2021/279/oj ).
. Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2007/834/oj ).
Strana 49 připojeného pracovního dokumentu útvarů Komise.