<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.15-->
  <head>
    <title>2026-09-202609C103202404980-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0498-24-202606558-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="true" name="ParExtraits_2021"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="0" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_ContentBits"/>
    <meta content="Commission Use" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Name"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="20/10/2026 17:15:52" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="BgGeusvpO3UXp0rGlvTVf1ccs5liI/kDTjvQ7BQRZ6WJPcdhvSGU0LE+B9NrMtNi/ADW+GYXofc/K+wi4ybzo8bTSgi/qXYHkXE0Yi+6Udh9yeXgzrboEknwZdLOCTLtCTYKyOGhjwiJnjHnNMsY3gMLW1HTS5xW71lFOBBH7Eg=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="svc_wsgendoc" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="10, 3, 0, 1" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Tag"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="true" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Enabled"/>
    <meta content="0de1189c-332d-4e4d-8373-27f8f0677eb5" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_ActionId"/>
    <meta content="0498" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2024" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="b24c8b06-522c-46fe-9080-70926f8dddb1" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_SiteId"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 06-08-26 18:12:00" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="2026-09-09T07:44:16Z" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_SetDate"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="b0e616ce5c494a3a9319059855879256" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0498" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="PV" name="NatureAff"/>
    <meta content="PV" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
    <meta content="Standard" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Method"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 3. 9. 2026 – věc C‑498/24 P</div>
      <div id="rId21" style="default">Çolakoğlu Metalurji a Çolakoğlu Dış Ticaret v. Komise</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (desátého senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      3. září 2026 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Kasační opravný prostředek – Dumping – Prováděcí nařízení (EU) 2021/1100 – Dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka – Konečné antidumpingové clo – Nařízení (EU) 2016/1036 – Srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou – Úpravy – Článek 2 odst. 10 písm. i) – Provize – Funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího činnost za úplatu formou provize – Jediná hospodářská jednotka – Kritéria – Pravidla dokazování – Článek 2 odst. 10 písm. j) – Měnové přepočty – Platný směnný kurz – Smlouva o zajištění měnového rizika“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve věci C‑498/24 P,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejímž předmětem je kasační opravný prostředek podaný na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie dne 17. července 2024,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      Çolakoğlu Metalurji AŞ, se sídlem v Istanbulu (Turecko),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-7" title="page-1">
      Çolakoğlu Dış Ticaret AŞ, se sídlem v Istanbulu,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      zástupci: J. Cornelis a F. Graafsma, advocaten,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-9" title="page-1">
      účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-10" title="page-1">
      další účastnice řízení:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      Evropská komise, zástupci: původně G. Gattinara, G. Luengo a J. Zieliński, poté G. Gattinara a J. Zieliński, jako zmocněnci,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-12" title="page-1">
      žalovaná v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-13" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (desátý senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      ve složení: E. Regan, vykonávající funkci předsedy desátého senátu, D. Gratsias a B. Smulders (zpravodaj), soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-15" title="page-1">
      generální advokát: R. Norkus,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-16" title="page-1">
      za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-17" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-18" title="page-1">
      po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 20. listopadu 2025,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-19" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-20" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Svým kasačním opravným prostředkem se společnosti Çolakoğlu Metalurji AŞ (dále jen „CM“) a Çolakoğlu Dış Ticaret AŞ (dále jen „ÇOTAŞ“) domáhají zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 8. května 2024, Çolakoğlu Metalurji a Çolakoğlu Dış Ticaret v. Komise (T‑630/21, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2024:304), kterým Tribunál zamítl jejich žalobu žádající zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/1100 ze dne 5. července 2021, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka (Úř. věst. 2021, L 238, s. 32, dále jen „sporné nařízení“) v rozsahu, v němž se toto nařízení týkalo výrobků vyráběných těmito podniky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mezinárodní právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rada Evropské unie rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. 1994, L 336, s. 1; Zvl. vyd. 11/21, s. 80) schválila Dohodu o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), jež byla podepsána v Marrákeši dne 15. dubna 1994, jakož i dohody obsažené v přílohách 1 až 3 této dohody, mezi nimiž je i Dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (Úř. věst. 1994, L 336, s. 103; Zvl. vyd. 11/21, s. 189, dále jen „antidumpingová dohoda“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 2 antidumpingové dohody, nadepsaný „Zjišťování dumpingu“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-26" title="page-1">
      „[…]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-27" title="page-2">
      2.3 V případech, kdy neexistuje vývozní cena nebo kdy se jeví příslušným úřadům vývozní cena nespolehlivá kvůli asociačnímu nebo kompenzačnímu ujednání mezi vývozcem a dovozcem nebo třetí stranou, může být vývozní cena konstruována na základě ceny, za kterou jsou dovezené výrobky poprvé prodány nezávislému kupujícímu, nebo jestliže výrobky nejsou prodány nezávislému kupujícímu, nebo nejsou prodány ve stavu, v jakém byly dovezeny, na takovém rozumném základě, jaký mohou úřady určit.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-28" title="page-2">
      2.4 Správné porovnání bude provedeno mezi vývozní cenou a normální hodnotou. Toto porovnání bude provedeno na bázi stejných obchodních podmínek, obvykle při podmínce ‚ze závodu‘ a s ohledem na prodeje, uskutečněné, pokud možno, téměř ve stejném čase. Vždy budou, podle okolností, řádně vzaty v úvahu rozdíly, ovlivňující srovnatelnost cen, včetně rozdílů v podmínkách obchodu, zdanění, úrovně obchodů, množství, fyzických vlastnostech a všechny ostatní rozdíly, u nichž je rovněž zřejmé, že ovlivňují cenové srovnání. […] V případech, uvedených v odstavci 3, článku 2, budou brány v úvahu náklady, včetně cel a daní, vzniklé mezi dovozem a dalšími prodeji, jakož i vzniklé zisky. Jestliže v těchto případech bylo ovlivněno cenové srovnání, úřady stanoví normální hodnotu na úrovni obchodu, odpovídající úrovni obchodu za konstruovanou vývozní cenu nebo vezmou řádně v úvahu skutečnosti, které tento odstavec umožňuje použít. Úřady oznámí dotyčným stranám, které informace jsou nezbytné k zajištění správného srovnání a nebudou je nerozumně zatěžovat takovými důkazy.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-29" title="page-2">
      2.4.1 Pokud cenové srovnání podle odstavce 4 vyžaduje přepočet měn, bude takový přepočet proveden při směnném kursu v den prodeje […], za předpokladu, že prodej zahraniční měny na termínových trzích je přímo spojen s dotyčným prodejem pro vývoz a bude použit směnný kurs při termínovém prodeji. Pohyb kursů nebude brán v úvahu a úřady poskytnou vývozcům nejméně 60 dní na úpravu svých vývozní cen, aby odrážely trvající pohyby, zaznamenané během období šetření.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-30" title="page-2">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Unijní právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. 2016, L 176, s. 21, dále jen „základní nařízení“) stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-33" title="page-2">
      „1. Antidumpingové clo může být uloženo na každý dumpingový výrobek, jehož propuštění do volného oběhu v [Evropské u]nii působí újmu.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-34" title="page-2">
      2. Výrobek je považován za dumpingový, jestliže je vývozní cena výrobku vyváženého do Unie nižší, než je v běžném obchodním styku srovnatelná cena obdobného výrobku určeného pro spotřebu v zemi vývozu.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-35" title="page-3">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 2 tohoto nařízení, nadepsaný „Zjištění dumpingu“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-37" title="page-3">
      „A. Běžná hodnota
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-38" title="page-3">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-39" title="page-3">
      B. Vývozní cena
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-40" title="page-3">
      8. Vývozní cena je cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek prodaný za účelem vývozu ze země vývozu do Unie.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-41" title="page-3">
      9. Neexistuje-li vývozní cena nebo ukáže-li se, že vývozní cena z důvodu obchodního spojení nebo dohody o vyrovnání mezi vývozcem a dovozcem nebo třetí stranou není spolehlivá, lze vývozní cenu zjistit početně na základě ceny, za niž je dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislému kupujícímu, nebo pokud výrobek není prodán nezávislému kupujícímu nebo není znovu prodán ve stavu, ve kterém byl dovezen, na jakémkoli jiném přiměřeném základě.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-42" title="page-3">
      V těchto případech se provedou úpravy pro všechen zisk a náklady včetně cel a daní za období mezi dovozem a novým prodejem, aby se stanovila spolehlivá vývozní cena franko hranice Unie.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-43" title="page-3">
      Položky, u nichž se provedou úpravy, zahrnují veškeré částky obvykle hrazené dovozcem, avšak placené uvnitř Unie nebo mimo ni stranami, u nichž vyšla najevo existence obchodního spojení nebo dohody o vyrovnání s dovozcem nebo s vývozcem; náleží mezi ně obvyklé náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejší náklady, cla, antidumpingová cla a jiné poplatky, které je třeba zaplatit v zemi dovozu při příležitosti dovozu nebo prodeje výrobků, jakož i přiměřené rozpětí pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-44" title="page-3">
      C. Srovnání
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-45" title="page-3">
      10. Mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou se provede spravedlivé srovnání. Toto srovnání se provede na stejné obchodní úrovni a na základě prodeje uskutečněného ve stejné nebo co nejbližší době, jakož i s náležitým přihlédnutím k jiným rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen. Nejsou-li takto určená běžná hodnota a vývozní cena srovnatelné na tomto základě, provedou se pokaždé náležité individuální úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Přitom je třeba se při úpravách vyvarovat jakéhokoli zdvojení, zejména u slev z cen, rabatů, množství a různých obchodních úrovní. Pokud jsou splněny výše uvedené podmínky, mohou se provést úpravy pro tyto činitele:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-46" title="page-3">
      […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-47" title="page-3">
      i) Provize
    </p>
    <p class="C10Marge1" id="para-48" title="page-4">
      Provede se úprava o rozdíly v provizích, které se vyplácejí za daný prodej.
    </p>
    <p class="C10Marge1" id="para-49" title="page-4">
      Provizí se rozumí rovněž obchodní přirážka obchodníka k cenám výrobku nebo obdobného výrobku, pokud tento obchodník plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-50" title="page-4">
      j) Měnové přepočty
    </p>
    <p class="C10Marge1" id="para-51" title="page-4">
      Vyžaduje-li srovnání cen měnový přepočet, použije se k tomu směnný kurs platný v den prodeje; je-li však prodej deviz na termínovaných trzích přímo spojen s vývozním obchodem, použije se směnný kurs použitý při termínovaném prodeji. Datum prodeje obvykle odpovídá datu faktury, avšak lze použít i datum smlouvy, objednávky nebo potvrzení objednávky, jestliže jsou tyto doklady pro zjištění věcných prodejních podmínek vhodnější. Na kolísání směnného kursu se nebere ohled a vývozcům se poskytne lhůta 60 dní, aby zohlednili trvalé kolísání směnného kursu v období šetření.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-52" title="page-4">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu byly uvedeny v bodech 2 až 10 napadeného rozsudku a lze je shrnout následovně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">CM je společností založenou podle tureckého práva, která působí v oblasti výroby a vývozu plochých za tepla válcovaných výrobků. ÇOTAŞ je obchodní a vývozní společností založenou podle tureckého práva, která je s ní ve spojení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 14. května 2020 zahájila Evropská komise antidumpingové šetření týkající se dovozu některých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka (dále jen „dotčený výrobek“) do Unie.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Toto šetření se týkalo období od 1. ledna do 31. prosince 2019 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů užitečných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2016 do konce období šetření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 6. ledna 2021 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2021/9, kterým se ukládá prozatímní clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka (Úř. věst. 2021, L 3, s. 4, dále jen „prozatímní nařízení“), kterým bylo navrhovatelkám uloženo prozatímní antidumpingové clo ve výši 7,6 % na jejich vývoz dotčeného výrobku do Unie.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 5. července 2021 přijala Komise sporné nařízení, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo ve výši 7,3 % na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného navrhovatelkami do Unie.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 29. září 2021 podaly společnosti CM a ÇOTAŞ žalobu znějící na zrušení sporného nařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu své žaloby předložily navrhovatelky čtyři žalobní důvody. První žalobní důvod vycházel z porušení čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení v tom, že úprava přesahovala vyplacenou provizi, že při nedosažení ziskového rozpětí není třeba žádná úprava a že společnost ÇOTAŞ byla vnitřním prodejním oddělením, a nikoli obchodním zástupcem vykonávajícím činnost za úplatu formou provize. Druhý žalobní důvod vycházel z porušení čl. 2 odst. 10 bodu b) základního nařízení z důvodu požadavku zaplacení dovozního cla, jímž bylo na základě tohoto ustanovení podmíněno provedení úpravy. Třetí žalobní důvod vycházel ze zjevně nesprávného posouzení Komise, pokud jde o odmítnutí Komise provést měsíční nebo čtvrtletní výpočet dumpingového rozpětí, jakož i z něj plynoucího porušení čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Čtvrtý žalobní důvod vycházel z porušení čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení z důvodu, že Komise odmítla provést úpravu s ohledem na zisky a ztráty plynoucí ze zajištění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Napadeným rozsudkem Tribunál zamítl tyto čtyři žalobní důvody a tím i žalobu v plném rozsahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhová žádání účastnic řízení před Soudním dvorem</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky v rámci kasačního opravného prostředku navrhují, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">primárně:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">napadený rozsudek zrušil;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil sporné nařízení, jakož i</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil Komisi náhradu nákladů řízení, které vynaložily navrhovatelky v rámci tohoto kasačního opravného prostředku, jakož i v rámci řízení před Tribunálem ve věci T‑630/21, a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">podpůrně:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">vrátil věc Tribunálu a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">rozhodl, že o nákladech řízení v obou stupních bude rozhodnuto později.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zamítl kasační opravný prostředek a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil navrhovatelkám náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke kasačnímu opravnému prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky uplatňují na podporu kasačního opravného prostředku šest důvodů. První důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávné aplikace čl. 2 odst. 10 základního nařízení, jelikož Tribunál potvrdil úpravu provedenou Komisí z důvodu provize, kterou společnost CM zaplatila společnosti ÇOTAŞ za vývozní služby. Na podporu svého druhého důvodu kasačního opravného prostředku, který se skládá ze tří částí, navrhovatelky tvrdí, že Tribunál nesprávně aplikoval čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení a zkreslil důkazy ve spise, když měl za to, že netvoří jedinou hospodářskou jednotku. V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že Tribunál nesprávně aplikoval domněnku uvedenou v čl. 2 odst. 9 základního nařízení na provize uvedené v čl. 2 odst. 10 písm. i) tohoto nařízení a zkreslil důkazy ve spise a porušil jejich právo být vyslechnuty. Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného výkladu čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení z důvodu nezohlednění data, k němuž je v této smlouvě stanoven směnný kurz. V rámci pátého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného výkladu závěrů zprávy panelu WTO. Nakonec šestý důvod kasačního opravného prostředku vychází ze zkreslení důkazů Tribunálem, když rozhodl, že nebylo prokázáno, že změny výrobních nákladů ovlivnily srovnatelnost ceny, že se výkyvy výrobních nákladů týkaly pouze jednoho druhu výrobku a že nerovnoměrné rozdělení prodeje se týkalo pouze tří druhů výrobků.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky v podstatě tvrdí, že Tribunál v bodech 46, 90 a 109 napadeného rozsudku nesprávně vyložil čl. 2 odst. 10 základního nařízení, když připustil, že úprava vývozní ceny mohla být provedena z důvodu, že společnost ÇOTAȘ inkasovala provizi za úkoly vykonávané za účelem vývozu dotčeného výrobku vyrobeného společností CM, aniž tyto úkoly měly při stanovení běžné hodnoty obdobu nebo aniž byla vyplacena provize za domácí prodej.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle navrhovatelek byla provize, kterou společnost CM zaplatila společnosti ÇOTAȘ, určena k úhradě nepřímých režijních a administrativních nákladů, tj. zejména cestovních výdajů, mzdových nákladů, výdajů na provoz kanceláře a nákladů na odpisy. Takové náklady, pokud by byly vynaloženy společností CM, by přitom nebyly odečteny od vývozní ceny, neboť by rovněž nebyly odečteny od běžné hodnoty. Provize vyplacená společnosti ÇOTAȘ tedy nepředstavuje činitel ovlivňující srovnatelnost cen a Komise neprokázala, že tomu tak bylo. Pouhá skutečnost, že je uplatňována existence činitele uvedeného v čl. 2 odst. 10 základního nařízení, jako je v projednávané věci platba provize, nestačí k prokázání toho, že tento činitel ovlivňuje srovnatelnost cen. Je na účastníkovi řízení, který požaduje úpravu na základě jednoho z těchto činitelů, aby prokázal, že může ovlivnit srovnatelnost cen.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise tvrdí, že první důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Aby bylo možné určit, zda byl výrobek předmětem dumpingu, čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby bylo mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou provedeno spravedlivé srovnání. Toto srovnání se provede na stejné obchodní úrovni a na základě prodeje uskutečněného ve stejné nebo co nejbližší době, jakož i s náležitým přihlédnutím k jiným rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen. Nejsou-li takto určená běžná hodnota a vývozní cena srovnatelné na tomto základě, musí se provést pokaždé náležité individuální úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 2 odst. 10 základního nařízení rovněž pro ilustraci vyjmenovává různé činitele, na jejichž základě lze provést úpravy, pokud jsou splněny stanovené podmínky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mezi těmito činiteli jsou v písm. i) tohoto ustanovení uvedeny rozdíly v provizích, které se vyplácejí za daný prodej. Těmito provizemi se rozumí rovněž obchodní přirážka obchodníka k cenám dotčeného výrobku nebo obdobného výrobku, pokud tento obchodník plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vyplácení provize obchodnímu zástupci při vývozu výrobků, které jsou předmětem antidumpingového šetření, tak může odůvodnit úpravu vývozní ceny provedené při srovnání mezi touto cenou a běžnou hodnotou, pokud se tato úprava jeví jako nezbytná pro zajištění spravedlivého srovnání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z ustálené judikatury navíc vyplývá, že důkazní břemeno ohledně toho, zda je třeba provést zvláštní úpravy stanovené v čl. 2 odst. 10 písm. a) až k) základního nařízení, nesou ty subjekty, které se jich hodlají dovolávat. Žádá-li tak výrobce o úpravu, a to zpravidla snížením běžné hodnoty nebo logicky zvýšením vývozních cen, je tento subjekt povinen uvést a prokázat, že podmínky pro provedení takové úpravy jsou splněny. Naopak domnívají-li se unijní orgány, že je třeba snížit vývozní cenu z toho důvodu, že prodejní společnost, která je ve spojení s výrobcem, vykonává funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize, jsou tyto orgány povinny předložit alespoň shodující se indicie o tom, že je tato podmínka splněna (rozsudek ze dne 26. října 2016, PT Musim Mas v. Rada, C‑468/15 P, EU:C:2016:803, body 83 a 84, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci měl Tribunál v bodech 41, 42 a 45 napadeného rozsudku v podstatě za to, že s ohledem na okolnosti uvedené Komisí ve sporném nařízení existovala dohoda mezi společnostmi CM a ÇOTAȘ (dále jen „dohoda mezi navrhovatelkami“), na jejímž základě měla společnost ÇOTAȘ za úkol kontrolovat akreditivy, zařizovat a průběžně sledovat dokumenty týkající se celního odbavení a nakládky, připravovat potřebné vývozní doklady po nakládce a provádět postupy související s vývozem, jako je zajištění výběru nákladů na zboží. Tribunál rovněž konstatoval, že dohoda mezi navrhovatelkami stanovila vyplácení provize ve výši 1 amerického dolaru (USD) (přibližně 0,85 eura) za tunu výrobku prodaného na vývoz společností ÇOTAȘ. Kromě toho v odpověď na organizační procesní opatření navrhovatelky před Tribunálem vysvětlily, že si společnost ÇOTAȘ ponechává zisk z provize, kterou inkasuje za své zprostředkovatelské služby v oblasti vývozu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na tyto skutečnosti měl Tribunál v bodech 46, 90 a 105 napadeného rozsudku za to, že úkoly vykonávané společností ÇOTAŞ odpovídají úkolům obvykle vykonávaným obchodním zástupcem poskytujícím službu za účelem vývozu výrobku vyrobeného výrobcem a že tyto funkce nemají při určení běžné hodnoty obdobu, a dále že jelikož při domácím prodeji dotčeného výrobku nedochází k placení uvedené provize, byla Komise oprávněna provést úpravu na základě čl. 2 odst. 10 písm. i). základního nařízení, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatelky, se tedy Tribunál za účelem posouzení, zda Komise prokázala nutnost provést úpravu vývozních cen k zajištění spravedlivého srovnání mezi těmito cenami a běžnou hodnotou v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, neomezil na zohlednění samotné existence provize. Jak vyplývá z bodů 26 a 27 tohoto rozsudku, Tribunál posoudil povahu této provize v jejím kontextu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na zjištění skutkové povahy připomenutá v bodech 26 a 27 tohoto rozsudku, která spadají do svrchované pravomoci Tribunálu, s výhradou případného zkreslení skutkových okolností Tribunálem, se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že Komise byla oprávněna provést úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, aby zohlednila provizi vyplacenou společnosti ÇOTAȘ. Pokud jde o argument navrhovatelek připomenutý v bodě 19 tohoto rozsudku, podle kterého provize vyplacená společnosti ÇOTAȘ měla pokrýt některé náklady, které nebyly odečteny od běžné hodnoty, stačí uvést, že v rámci svého svrchovaného posouzení skutkových okolností měl Tribunál naopak za to, že funkce vykonávané společností ÇOTAȘ, a v důsledku toho náklady vzniklé této společnosti při výkonu jejích funkcí, nemají při určení běžné hodnoty obdobu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První důvod kasačního opravného prostředku musí být tudíž zamítnut jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke druhému důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky tvrdí, že Tribunál tím, že měl za to, že společnost ÇOTAȘ byla obchodním zástupcem společnosti CM, což odůvodňovalo úpravu vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, nesprávně použil toto ustanovení a zkreslil důkazy. Podle navrhovatelek tvořily jedinou hospodářskou jednotku, ve které společnost ÇOTAȘ vykonávala funkce vnitřního oddělení pověřeného prodejem na vývoz v rámci skupiny Çolakoğlu Metalurji.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první části druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že Tribunál v bodech 40 až 49 napadeného rozsudku použil nesprávné a nové kritérium pro posouzení toho, zda je společnost ÇOTAȘ obchodním zástupcem společnosti CM. Konkrétně Tribunál zohlednil pouze existenci dohody mezi navrhovatelkami stanovující vyplácení provize, ačkoli z rozsudků ze dne 26. října 2016, PT Musim Mas v. Rada (C‑468/12 P, EU:T:2016:803); ze dne 25. června 2015, PT Musim Mas v. Rada (T‑26/15, EU:C:2015:437), a ze dne 14. července 2021, Interpipe Niko Tube a Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant v. Komise (T‑716/19, EU:T:2021:457), vyplývá, že Tribunál měl zohlednit samotný obsah ustanovení obsažených v této dohodě namísto toho, aby pouze konstatoval její existenci. Tribunál s ohledem na skutečnost, že si společnost ÇOTAȘ ponechává zisk z provize inkasované na základě uvedené dohody, zavedl nové kritérium, které nebylo zohledněno v předchozí judikatuře a jenž je irelevantní, jelikož takové ponechání zisku neprokazuje existenci rozdílného zájmu nebo závislosti mezi dvěma společnostmi. Kromě toho by zohlednění této skutečnosti bylo v rozporu se zásadami Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v oblasti převodních cen.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci druhé části tohoto důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že se Tribunál v bodech 51 až 62 napadeného rozsudku dopustil dvou pochybení. Zaprvé Tribunál tím, že měl v bodě 59 napadeného rozsudku za to, že se navrhovatelky nesnažily prokázat, že úloha společnosti CM byla omezena na „formální“ zapojení spočívající pouze ve vystavení faktury, nesprávně vyložil rozsudek ze dne 25. června 2015, PT Musim Mas v. Rada (T‑26/12, EU:T:2015:437), a zkreslil důkazy. Podle navrhovatelek se Tribunál nesprávně zaměřil na otázku, zda byla úloha společnosti CM omezena na „formální“ zapojení, spíše než na posouzení důvodů, na nichž byla založena účast společnosti CM na dotčených vývozech. Zadruhé Tribunál tím, že zohlednil pouze existenci přímého prodeje na vývoz výrobcem namísto toho, aby zohlednil jeho rozsah, použil nesprávné kritérium.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve třetí části uvedeného důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že Tribunál měl v bodech 66 a 67 napadeného rozsudku nesprávně za to, že skutečnost, že společnost CM uskutečnila veškerý domácí prodej dotčeného výrobku bez zásahu obchodníka, spíše prokazuje, že tento výrobce měl k dispozici vnitřní prodejní oddělení, a že v důsledku toho společnost ÇOTAȘ nemohla být považována za takové oddělení. Podle navrhovatelek z rozsudků ze dne 25. června 2015, PT Musim Mas v. Rada (T‑26/12, EU:T:2015:437), a ze dne 21. února 2024, Sinopec Chongqing SVW Chemical a další v. Komise (T‑762/20, EU:T:2024:113), nevyplývá, že přímý domácí prodej dotčeného výrobku je relevantním činitelem pro posouzení, zda výrobce a obchodník, který je s ním spojen, tvoří v rámci vývozu tohoto výrobku jedinou hospodářskou jednotku. Ve svém stanovisku ve spojených věcech Rada a Komise v. Interpipe Niko Tube a Interpipe NTRP (C‑191/09 P a C‑200/09 P, EU:C:2011:245, bod 66) generální advokát P. Mengozzi zmínil možnost, že výrobce ze třetí země působí na svém domácím trhu prostřednictvím společnosti, kterou hospodářsky nekontroluje, zatímco distribuuje své výrobky do Unie prostřednictvím společnosti, která s ním tvoří jedinou hospodářskou jednotku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise zpochybňuje opodstatněnost každé z částí druhého důvodu kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá z bodu 21 tohoto rozsudku, čl. 2 odst. 10 základního nařízení ukládá povinnost provést spravedlivé srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, přičemž písm. i) tohoto ustanovení stanoví, že takové srovnání může vyžadovat úpravy této ceny a této hodnoty z důvodu rozdílů v provizích, které se vyplácejí za daný prodej.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) tohoto nařízení však nemůže být provedena, pokud výrobce se sídlem v třetím státě a jeho distributor ve spojení, který je pověřený vývozem do Unie, tvoří jedinou hospodářskou jednotku (rozsudek ze dne 26. října 2016, PT Musim Mas v. Rada, C‑468/15 P, EU:C:2016:803, bod 39).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spravedlivé srovnání, které ukládá čl. 2 odst. 10 uvedeného nařízení, totiž musí zohledňovat hospodářskou realitu zúčastněných subjektů. Bylo tak rozhodnuto, že nic v tomto ustanovení nemůže bránit použití pojmu „jediná hospodářská jednotka“ při konečném určení vývozní ceny za účelem spravedlivého srovnání na základě tohoto článku. Jestliže výrobce distribuuje své výrobky určené na vývoz do Unie prostřednictvím společnosti s odlišnou právní subjektivitou, nad níž však vykonává hospodářskou kontrolu, nebrání žádný naléhavý důvod právního či hospodářského charakteru tomu, aby tyto dva subjekty mohly být uznány za „jedinou hospodářskou jednotku“ (rozsudek ze dne 16. února 2012, Rada a Komise v. Interpipe Niko Tube a Interpipe NTRP, C‑191/09 P a C‑200/09 P, EU:C:2012:78, bod 54).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jinými slovy, sdílení výrobních a prodejních činností uvnitř skupiny tvořené společnostmi s odlišnou právní subjektivitou nemůže změnit nic na skutečnosti, že se jedná o jedinou hospodářskou jednotku, která takto organizuje veškeré činnosti prováděné v jiných případech entitou, která je jedinou rovněž z právního hlediska. Za takových okolností uznání existence jediné hospodářské jednotky umožňuje zabránit tomu, aby výdaje, které jsou zjevně zahrnuty v prodejní ceně výrobku, pokud je tento prodej uskutečněn vnitřním oddělením prodeje v organizaci výrobce, již zahrnuty nebyly, pokud tutéž prodejní činnost uskutečňuje společnost s odlišnou právní subjektivitou, byť hospodářsky kontrolovanou výrobcem. Z toho vyplývá, že distributor, který tvoří jedinou hospodářskou jednotku s výrobcem se sídlem ve třetí zemi, nemůže být považován za distributora, který vykonává funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího činnost za úplatu formou provize podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení (rozsudek ze dne 26. října 2016, PT Musim Mas v. Rada, C‑468/15 P, EU:C:2016:803, body 40 až 42, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za účelem posouzení existence jediné hospodářské jednotky mezi výrobcem a jeho distributorem, která vylučuje úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, je třeba zohlednit všechny relevantní činitele umožňující určit hospodářskou realitu vztahů mezi tímto výrobcem a tímto distributorem, a konkrétně ověřit, zda uvedený výrobce hospodářsky kontroluje uvedeného distributora, přičemž ho nechává plnit funkce, které obvykle plní vnitřní prodejní oddělení (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 5. října 1988, Canon a další v. Rada, 277/85 a 300/85, EU:C:1988:467, bod 29; ze dne 10. března 1992, Canon v. Rada, C‑171/87, EU:C:1992:106, body 9 a 10, jakož i ze dne 26. října 2016, PT Musim Mas v. Rada, C‑468/15 P, EU:C:2016:803, bod 43).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Určení existence jediné hospodářské jednotky tedy závisí na celkovém posouzení činitelů umožňujících určit hospodářskou realitu funkcí plněných distributorem vůči výrobci. Toto určení musí být provedeno případ od případu, aniž by bylo možné předem stanovit význam činitelů, které je třeba zohlednit při tomto celkovém posouzení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právě s ohledem na tyto úvahy je třeba posoudit výtky předložené navrhovatelkami v jednotlivých částech druhého důvodu kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba uvést, že Tribunál v bodech 37 až 73 napadeného rozsudku rozhodl, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení v bodech 79 až 86 sporného nařízení tím, že nejprve provedla celkové posouzení všech relevantních činitelů, které tvořila dohoda mezi navrhovatelkami, která stanovila platbu provizí, přímý prodej na vývoz společností CM, přímý domácí prodej společností CM, vlastnictví 99,98 % akcií společnosti ÇOTAȘ společností CM, skutečnost, že společnost ÇOTAȘ nenakupovala od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení, jakož i umístění společností CM a ÇOTAȘ v téže budově, a ve druhé řadě z těchto skutečností vyvodila, že společnosti CM a ÇOTAȘ nemohly být považovány za jedinou hospodářskou jednotku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první části druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že Tribunál nemohl vycházet pouze z existence dohody mezi navrhovatelkami, která stanovila, že společnost CM bude společnosti ÇOTAȘ vyplácet provizi.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba uvést, že Tribunál v bodech 41 až 49 napadeného rozsudku potvrdil relevanci indicií zohledněných Komisí za účelem určení, zda lze společnost ÇOTAȘ považovat za obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Mezi tyto indicie Tribunál zařadil zaprvé dohodu mezi navrhovatelkami, která stanovila vyplácení provize ve výši 1 USD za tunu výrobku prodaného na vývoz společností ÇOTAȘ, zadruhé skutečnost, že si společnost ÇOTAȘ ponechává zisk z této provize, a zatřetí funkce svěřené společnosti ÇOTAȘ na základě dohody mezi navrhovatelkami, a sice kontrolovat akreditivy, zařizovat a průběžně sledovat dokumenty týkající se celního odbavení a nakládky, připravovat potřebné vývozní doklady po nakládce a provádět postupy související s vývozem, jako je zajištění výběru nákladů na zboží.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že navrhovatelky vytýkají Tribunálu, že zohlednil pouze existenci dohody uzavřené mezi navrhovatelkami, která stanovila vyplácení provize, a nezohlednil ustanovení této dohody, jak však učinil v rozsudcích ze dne 25. června 2015, PT Musim Mas v. Rada (T‑26/12, EU:T:2015:437), a ze dne 14. července 2021, Interpipe Niko Tube a Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant v. Komise (T‑716/19, EU:T:2021:457), je třeba konstatovat, že tato výtka vychází z nesprávného výkladu napadeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 45 napadeného rozsudku měl totiž Tribunál za to, že z dohody mezi navrhovatelkami vyplývá, že společnost ÇOTAŞ měl za úkol kontrolovat akreditivy, zařizovat a průběžně sledovat dokumenty týkající se celního odbavení a nakládky, připravovat potřebné vývozní doklady po nakládce a provádět postupy související s vývozem, jako je zajištění výběru nákladů na zboží. Mimoto v témže bodě Tribunál uvedl, že tato dohoda rovněž stanovila, že si společnost CM ponechává hlavní funkce související s prodejem, jako je získávání zákazníků a stanovení nezbytných smluvních a prodejních podmínek s těmito zákazníky, včetně druhu výrobku, ceny či doby nakládky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnost, že Tribunál v bodě 49 napadeného rozsudku rozhodl, že je třeba v rámci indicií, na jejichž základě lze mít za to, že společnost ÇOTAȘ vykonává činnost obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize, zohlednit samotnou existenci dohody mezi navrhovatelkami, nijak neumožňuje vyvodit, že tím zohlednil irelevantní činitel, a odchýlil se tak nesprávně od judikatury Soudního dvora vycházející z rozsudku ze dne 26. října 2016, PT Musim Mas v. Rada (C‑468/15 P, EU:C:2016:803). Posouzení dosahu ustanovení dohody totiž předpokládá existenci této dohody, takže zohlednění jak této existence, tak obsahu těchto ustanovení jsou činiteli, které jsou relevantní pro ověření, a případně pro konstatování existence jediné hospodářské jednotky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výtka uvedená v bodě 46 tohoto rozsudku musí být tudíž zamítnuta jako neopodstatněná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho v rozsahu, v němž navrhovatelky vytýkají Tribunálu, že rozhodl, že skutečnost, že si společnost ÇOTAŞ ponechává zisk z provize, kterou inkasuje na základě dohody mezi navrhovatelkami, je indicií, že tato společnost vykonává činnost obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize, a to z důvodu, že Tribunál tak zavedl kritérium, které nemá žádnou oporu v předchozí judikatuře a jenž je v rozporu s mezinárodními pravidly v oblasti převodních cen, je třeba tuto výtku zamítnout jako neopodstatněnou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnost, že ponechání zisku po inkasování provize ještě nebylo Soudním dvorem ani Tribunálem uznáno za relevantní činitel, totiž neznamená, že se nejedná o indicii, kterou Tribunál mohl platně zohlednit pro účely konstatování hospodářské nezávislosti obchodníka na výrobci. V daném případě se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když jako indicii takové hospodářské nezávislosti společnosti ÇOTAȘ na společnosti CM, a tudíž pro posouzení existence jediné hospodářské jednotky mezi těmito podniky, zohlednil skutečnost, že si společnost ÇOTAȘ ponechává zisk z provizí, které inkasuje od společnosti CM za své zprostředkovatelské služby v oblasti vývozu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, nemůže být relevance této indicie zpochybněna z důvodu, že společnost CM jakožto akcionář vlastnící 99,98 % podílů společnosti ÇOTAȘ inkasuje zisk posledně uvedené společnosti buď při výplatě dividend touto společností, nebo při zrušení společnosti ÇOTAȘ. Kromě skutečnosti, že nebylo prokázáno, že společnost ÇOTAȘ vyplácí dividendy nebo že v případě jejího zrušení připadnou její zisky zpět společnosti CM, je totiž vyplácení dividend nebo převod finančních prostředků při zrušení irelevantní pro určení, zda výrobce nechává společnost ve spojení vykonávat funkce vnitřního prodejního oddělení v rámci své organizace.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvahy uvedené v bodě 51 tohoto rozsudku nemohou být zpochybněny ani argumentem navrhovatelek vycházejícím ze zásad a doporučení OECD v oblasti převodních cen. Tato doporučení a zásady se totiž týkají výběru daně ze zisků vytvořených propojenými subjekty. Posouzení nutnosti provést úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení přitom nezávisí na daňových pravidlech OECD v oblasti převodních cen použitelných na zisky dosažené obchodníkem a jeho výrobcem, ale na hospodářské realitě funkcí, které vykonávají.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky nakonec tvrdí, že posouzení Tribunálu v bodě 46 napadeného rozsudku svědčí o zkreslení důkazu, který představuje zpráva o auditu o 47 stranách, vypracovaná společností Deloitte a týkající se činností společnosti ÇOTAȘ za rok 2019 (dále jen „zpráva o auditu“), který předložily v prvním stupni a připojily ke svému kasačnímu opravnému prostředku. S ohledem na tuto zprávu totiž Tribunál nemohl mít za to, že úkoly plněné společností ÇOTAȘ odpovídají úkolům obvykle plněným obchodním zástupcem poskytujícím službu za účelem vývozu výrobku vyrobeného výrobcem a že tyto funkce nemají při určení běžné hodnoty obdobu. Podle navrhovatelek ze zprávy o auditu vyplývalo, že částky vyplacené společnosti ÇOTAȘ byly vyplaceny jako režijní a administrativní náklady.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že z článku 256 SFEU a čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že jedině Tribunál je příslušný zaprvé zjistit skutkový stav, kromě případu, kdy věcná nesprávnost jeho zjištění vyplývá z písemností ve spise, které mu byly předloženy, a zadruhé tento skutkový stav, jakož i odpovídající důkazy posoudit. Posouzení tohoto skutkového stavu a těchto důkazů tedy nepředstavuje, s výhradou případu, kdy došlo k jejich zkreslení, právní otázku, která by mohla jako taková podléhat přezkumu Soudního dvora (rozsudek ze dne 28. listopadu 2024, Hengshi Egypt Fiberglass Fabrics a Jushi Egypt for Fiberglass Industry v. Komise, C‑269/23 P a C‑272/23, EU:C:2024:984, bod 131 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho namítá-li navrhovatel, že Tribunál zkreslil důkazy, musí na základě článku 256 SFEU, čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie a čl. 168 odst. 1 písm. d) jednacího řádu Soudního dvora přesně uvést skutečnosti, které Tribunál zkreslil, a prokázat pochybení v analýze, která podle něj vedla Tribunál k tomuto zkreslení. Podle ustálené judikatury musí navíc zkreslení zjevně vyplývat z písemností ve spise, aniž je nutné znovu posuzovat skutkový stav a důkazy (rozsudek ze dne 20. června 2024, Euranimi v. Komise, C‑252/23 P, EU:C:2024:538, bod 71 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky sice ke svému kasačnímu opravnému prostředku přiložily zprávu o auditu, neuvádějí však, které pasáže této zprávy byly podle nich Tribunálem zkresleny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve skutečnosti se navrhovatelky pod záminkou údajného zkreslení uvedené zprávy domáhají toho, aby Soudní dvůr provedl nové posouzení tohoto důkazu, k čemuž nemá Soudní dvůr ve fázi kasačního opravného prostředku pravomoc, jak vyplývá z judikatury citované v bodě 55 tohoto rozsudku. I když ze strany 37 zprávy o auditu vyplývá, že společnost ÇOTAȘ hradila cestovní výdaje, mzdové náklady, výdaje na provoz kanceláře a náklady na odpisy, existence takových výdajů neumožňuje, aniž by bylo provedeno nové posouzení skutkového stavu a důkazů, zpochybnit konstatování Tribunálu, podle něhož z dohody mezi navrhovatelkami vyplývalo, že společnost ÇOTAȘ inkasovala provizi a vykonávala funkce spočívající v kontrole akreditivů, zařizování a průběžném sledování dokumentů týkajících se celního odbavení a nakládky, přípravě potřebných vývozních dokladů po nakládce a provádění postupů souvisejících s vývozem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výtka navrhovatelek vycházející ze zkreslení zprávy o auditu musí být tedy odmítnuta jako nepřípustná. S ohledem na všechny výše uvedené závěry musí být první část druhého důvodu kasačního opravného prostředku zamítnuta v plném rozsahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé části druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že zohlednil pouze samotnou skutečnost, že společnost CM provádí přímé prodeje na vývoz, a nikoli jejich význam, a dále tím, že měl za to, že se navrhovatelky nesnažily prokázat, že se úloha společnosti CM v těchto přímých prodejích omezovala na „formální“ zapojení. Tribunál tím podle nich nezohlednil judikaturu vycházející z rozsudku ze dne 25. června 2015, PT Musim Mas v. Rada (T‑26/12, EU:T:2015:437), a zkreslil důkazy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Tribunál v bodě 51 napadeného rozsudku správně rozhodl, že existence přímého prodeje výrobcem je relevantním faktorem pro určení, zda obchodník, který je s ním ve spojení, musí být považován za obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Existence takových prodejů týkajících se dotčeného výrobku nebo jiných výrobků je totiž indicií, že obchodník, který je s tímto výrobcem ve spojení, nevykonává funkce vnitřního prodejního oddělení v rámci organizace uvedeného výrobce. Čím větší je podíl takového přímého prodeje, tím obtížnější je tvrdit, že tento obchodník takové funkce vykonává (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 26. října 2016, PT Musim Mas v. Rada, C‑468/15 P, EU:C:2016:803, bod 49).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávaném případě měl Tribunál v bodě 62 napadeného rozsudku za to, že prodej na vývoz uskutečňovaný společností CM představoval jednu z indicií o tom, že tato společnost sama disponuje plně funkčním vnitřním prodejním oddělením, a že je tedy třeba mít za to, že společnost ÇOTAȘ neplní tuto funkci, ale funkci obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Na podporu tohoto zjištění Tribunál zohlednil skutečnost, že i když společnost CM neuskutečňovala přímý prodej dotčeného výrobku do Unie, Komise prokázala, že z hlediska hodnoty uskutečnila společnost CM 5,49 % přímého prodeje dotčeného výrobku do zbytku světa, 11 % přímého prodeje ostatních výrobků do zbytku světa a 5,48 % přímého prodeje ostatních výrobků v Unii. Argument navrhovatelek, podle kterého Tribunál zohlednil pouze existenci těchto prodejů, a nikoli jejich význam, tedy spočívá na nesprávném výkladu napadeného rozsudku, a je tudíž neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mimoto argument navrhovatelek, podle něhož ve věcech, ve kterých byly vydány rozsudky ze dne 10. března 2009, Interpipe Niko Tube a Interpipe NTRP v. Rada (T‑249/06, EU:T:2009:62); ze dne 25. června 2015, PT Musim Mas v. Rada (T‑26/12, EU:T:2015:437), a ze dne 21. února 2024, Sinopec Chongqing SVW Chemical a další v. Komise (T‑762/20, EU:T:2024:113), Tribunál na základě větších procentních podílů přímého prodeje výrobce nijak nevyloučil, že by obchodník mohl vykonávat funkce vnitřního prodejního oddělení, neumožňuje prokázat, že se Tribunál v projednávaném případě dopustil nesprávného právního posouzení, když vyvodil zejména z existence přímého prodeje na vývoz uskutečněného společností CM, že společnost ÇOTAȘ nemohla být považována za společnost plnící tuto funkci. Kromě skutečnosti, že Soudní dvůr není vázán právními kvalifikacemi skutkového stavu provedenými Tribunálem v těchto věcech, je třeba připomenout, jak vyplývá z bodu 41 tohoto rozsudku, že ověření existence jediné hospodářské jednotky vyžaduje celkové posouzení všech relevantních faktorů. Mezi tyto faktory patří přímý prodej výrobcem. Skutečnost, že v projednávaném případě společnost CM uskutečňovala přímý prodej na vývoz, byť jen v rozsahu malého procentního podílu jejího celkového obratu, tudíž představuje jednu z indicií, které Tribunál mohl platně zohlednit, aby mohl dospět k závěru, že tato společnost sama disponovala plně funkčním vnitřním prodejním oddělením.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rozsahu, v němž navrhovatelky tvrdí, že Tribunál zkreslil důkazy, které mu byly předloženy, když měl v bodě 59 napadeného rozsudku za to, že se nesnažily prokázat, že úloha výrobce byla omezena na „formální“ zapojení spočívající pouze ve vystavení faktury, je třeba konstatovat, že navrhovatelky neuvádějí, jaký důkaz měl být takto zkreslen, takže tato výtka musí být v souladu s judikaturou citovanou v bodě 56 tohoto rozsudku odmítnuta jako nepřípustná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky Tribunálu rovněž vytýkají, že pouze ověřil, zda se role společnosti CM omezila na „formální“ zapojení během přímého prodeje na vývoz. Tribunál tím, že takto postupoval, nezohlednil svou judikaturu vycházející z rozsudku ze dne 25. června 2015, PT Musim Mas v. Rada (T‑26/12, EU:T:2015:437), v němž rozhodl, že „formální“ zapojení výrobce může mít různé důvody, takže v projednávané věci měl Tribunál obdobně zohlednit různé důvody, které mohou vysvětlit účast společnosti CM na prodeji na vývoz.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba uvést, že Tribunál v bodech 56 až 61 napadeného rozsudku odmítl argument navrhovatelek, podle kterého většina přímého prodeje na vývoz uskutečňovaného společností CM nepředstavuje skutečný prodej na vývoz, neboť z důvodu právních požadavků v Turecku se tento prodej uskutečňuje zejména buď u zákazníků ve svobodném celním pásmu v Turecku, nebo u zákazníků v Turecku, kteří však dotčené výrobky následně vyvážejí do dalších třetích zemí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 58 napadeného rozsudku Tribunál s odkazem na svou vlastní judikaturu vycházející z rozsudku ze dne 25. června 2015, PT Musim Mas v. Rada (T‑26/12, EU:T:2015:437, bod 68), připomněl, že již připustil, že společnost ve spojení může vykonávat funkce vnitřního prodejního oddělení, aniž sama vystavuje faktury související s tímto prodejem, jelikož ty vystavuje sám výrobce, jehož zapojení se tak omezuje na „formální“ zapojení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál měl nicméně v bodě 59 napadeného rozsudku za to, že se navrhovatelky v projednávaném případě nesnažily prokázat, že se role společnosti CM omezovala na takové „formální“ zapojení. Tribunál v bodě 60 uvedeného rozsudku dodal, že dohoda mezi navrhovatelkami naopak stanovila, že je společnost CM odpovědná za získávání zákazníků a uzavírání smluv s nimi, takže společnost CM plnila podle samotného znění této dohody většinu, či dokonce všechny funkce obvykle plněné prodejním oddělením.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na tato zjištění se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když odmítl argument navrhovatelek uvedený v bodě 66 tohoto rozsudku. Tribunál totiž posoudil hospodářskou realitu přímého prodeje na vývoz uskutečňovaného společností CM a měl v podstatě za to, že Komise byla oprávněna zohlednit tento prodej jako jednu z indicií toho, že za tímto účelem sama tato společnost disponovala plně funkčním vnitřním prodejním oddělením, takže tato úloha nebyla svěřena společnosti ÇOTAȘ, na rozdíl od toho, co tvrdily navrhovatelky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedených důvodů musí být tudíž druhá část druhého důvodu kasačního opravného prostředku zamítnuta.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu třetí části druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky Tribunálu vytýkají, že měl za to, že existence přímého prodeje uskutečňovaného výrobcem na jeho domácím trhu je relevantním kritériem pro určení, zda výrobce a obchodník tvoří jedinou hospodářskou jednotku pověřenou prodejem na vývoz.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 67 napadeného rozsudku měl Tribunál za to, že skutečnost, že společnost CM uskutečnila veškerý svůj domácí prodej bez zapojení jakéhokoli obchodníka, spíše prokazuje, jak tvrdila Komise, že společnost CM disponovala interním prodejním oddělením, a že společnost ÇOTAŞ proto nemohla být považována za takové oddělení. Tribunál z toho vyvodil, že se jedná o relevantní indicii, kterou Komise mohla, či dokonce musela zohlednit pro účely uplatnění čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba uvést, že skutečnost, že výrobce má vnitřní prodejní oddělení pro domácí prodej, je indicií, že za tímto účelem nemusí využívat služeb obchodníka, který je s ním ve spojení a s nímž by měl být považován za jedinou hospodářskou jednotku. I když existence takového vnitřního prodejního oddělení v rámci podniku výrobce může usnadnit výrobci prodej na vývoz prostřednictvím tohoto oddělení, nelze z této pouhé okolnosti vyvodit, že takový výrobce skutečně uskutečňuje prodej na vývoz prostřednictvím svého vnitřního prodejního oddělení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nicméně skutečnost, že výrobce má takové vnitřní prodejní oddělení pro domácí prodej a okolnost, že sám provádí přímý prodej na vývoz, mohou společně představovat indicii o tom, že tento výrobce a obchodník ve spojení netvoří jedinou hospodářskou jednotku, pokud jde o přímý prodej na vývoz.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené tedy Tribunál mohl mít oprávněně za to, že skutečnost, že společnost CM disponuje vnitřním prodejním oddělením pro domácí prodeje, představuje relevantní indicii pro posouzení, zda tento výrobce a společnost ÇOTAŞ, pokud jde o prodej na vývoz, tvoří jedinou hospodářskou jednotku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Třetí část druhého důvodu kasačního opravného prostředku tedy musí být zamítnuta, takže druhý důvod kasačního opravného prostředku je třeba zamítnout v plném rozsahu jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K třetímu důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K první části</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky tvrdí, že Tribunál měl v bodech 94 až 97 napadeného rozsudku nesprávně za to, že Komise byla oprávněna na provize uvedené v čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení uplatnit obdobně domněnku stanovenou v čl. 2 odst. 9 tohoto nařízení, podle které existence obchodního spojení nebo dohody o vyrovnání mezi vývozcem a dovozcem nebo třetí stranou činí vývozní ceny nespolehlivými, takže orgány mohou zjistit početně vývozní cenu. Podle navrhovatelek tak v případě, že chce Komise provést úpravu na základě čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, nemůže předpokládat, že provize vyplacená vyvážejícím výrobcem obchodníkovi ve spojení nebyla stanovena na základě soutěžních pravidel s ohledem na spojení mezi těmito dvěma subjekty, ale musí tuto skutečnost prokázat, aby mohla vypočítat výši této provize s přihlédnutím k přiměřenému ziskovému rozpětí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky v tomto ohledu uvádějí, že čl. 2 odst. 9 základního nařízení se týká výlučně situace, kdy jsou dvě strany ve spojení, zatímco čl. 2 odst. 10 písm. i) tohoto nařízení se týká provizí, které mohou být vypláceny jak obchodním zástupcům ve spojení, tak obchodním zástupcům, kteří nejsou ve spojení, a neobsahuje tudíž domněnku, podle níž transakce mezi společnostmi ve spojení nejsou v zásadě spolehlivé. Kromě toho na rozdíl od úprav, jejichž cílem je určit vývozní cenu odpovídající běžným obchodním podmínkám, úpravy provedené na základě čl. 2 odst. 10 uvedeného nařízení mají za cíl napravit vývozní ceny nebo běžné hodnoty již vypočtené podle pravidel stanovených v čl. 2 odst. 1 až 9 téhož nařízení. Nakonec Soudní dvůr již rozhodl, že čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení neobsahuje sebemenší odkaz na takovou domněnku, neboť uvedené ustanovení, které se týká srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, je zaměřeno nikoli na vztah mezi vývozcem a distributorem, nýbrž na funkce vykonávané posledně uvedeným (rozsudek ze dne 26. října 2016, PT Musim Mas v. Rada, C‑468/15 P, EU:C:2016:803, body 87 a 88). Navrhovatelky proto tvrdí, že pokud má Komise za to, že výše provize mezi výrobcem a obchodní společností ve spojení neodráží řádnou odměnu, nemůže to předpokládat, ale musí to prokázat.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál tudíž nesprávně rozhodl v bodech 98 až 102 napadeného rozsudku, že navrhovatelky byly dostatečně informovány o povaze a výši dodatečné úpravy, a v bodech 103 až 106 napadeného rozsudku, že Komise řádně odůvodnila, proč dospěla k závěru, že výše provize dohodnutá v dohodě mezi navrhovatelkami nepředstavuje řádnou odměnu. Navrhovatelky se zejména domnívají, že jejich právo být vyslechnuty bylo porušeno tím, že neměly možnost vyvrátit domněnku, podle níž výše provize neodráží řádnou odměnu, přičemž Komise vycházela pouze z této domněnky a neprokázala, v čem měla existence vztahů uvnitř skupiny nutně vliv na určení této výše.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky dále tvrdí, že i kdyby byla domněnka uvedená v čl. 2 odst. 9 základního nařízení přenositelná na čl. 2 odst. 10 písm. i) tohoto nařízení, z bodu 7.148 zprávy panelu WTO ze dne 14. listopadu 2017 ve věci Spojené státy – OCTG (Korea) antidumpingová opatření vztahující se na některé olejářské trubky pocházející z Koreje (WT/DS 488/R) vyplývá, že orgán provádějící šetření nemůže početně zjistit vývozní cenu, konstatuje-li existenci spojení, ale je povinen vzít v úvahu důkazy, které má k dispozici a které nasvědčují tomu, že lze vycházet z vývozní ceny bez ohledu na existenci spojení. V projednávané věci přitom Komise měla k dispozici důkazy, podle kterých skutečná výše provize představovala řádnou odměnu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">81</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise opodstatněnost argumentů navrhovatelek zpochybňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">82</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první řadě v rozsahu, v němž navrhovatelky tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že Komise byla oprávněna uplatnit na provize uvedené v čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení obdobně domněnku stanovenou v čl. 2 odst. 9 tohoto nařízení, je třeba připomenout, že posledně uvedené ustanovení stanoví možnost zjistit početně vývozní cenu, ukáže-li se, že vývozní cena z důvodu obchodního spojení nebo dohody o vyrovnání mezi vývozcem a dovozcem nebo třetí stranou není spolehlivá.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">83</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Existence spojení mezi vývozcem a dovozcem umožňuje Komisi předpokládat, že vývozní cena není spolehlivá, a početně zjistit tuto cenu tak, aby byl splněn požadavek čl. 2 odst. 8 uvedeného nařízení, podle kterého vývozní cena musí být cena skutečně zaplacená nebo cena, kterou je třeba zaplatit za výrobek prodávaný na vývoz do Unie.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">84</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho Soudní dvůr již rozhodl, že v rámci použití čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení neexistuje domněnka, že dva podniky ve spojení nepůsobí nezávisle a že jsou spojeny dohodami o vyrovnání, takže unijní orgány musí prokázat, že dvě entity jsou řízeny nezávisle, aby mohly provést úpravu podle tohoto ustanovení. Za tímto účelem se tyto orgány nemohou opírat o domněnku stanovenou v čl. 2 odst. 9 tohoto nařízení. Ačkoli čl. 2 odst. 9 tohoto nařízení obsahuje výpočet vývozní ceny a předpokládá, že existence vztahu mezi vývozcem a distributorem může zkreslit tuto cenu, čl. 2 odst. 10 písm. i) uvedeného nařízení, který se týká srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, je zaměřen nikoli na vztah mezi vývozcem a distributorem, nýbrž na funkce vykonávané posledně uvedeným (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 26. října 2016, PT Musim Mas v. Rada, C‑468/15 P, EU:C:2016:803, body 86 až 88).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">85</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatelky, však z této judikatury Soudního dvora nelze vyvodit, že pokud bylo prokázáno, že je třeba provést úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, jelikož obchodník ve spojení s výrobcem jednal jako obchodní zástupce vykonávající svou činnost za úplatu formou provize, nelze mít za to, že spojení mezi tímto obchodním zástupcem a výrobcem umožňuje předpokládat, že výše provizí inkasovaných tímto obchodním zástupcem není spolehlivá, a že tudíž lze výši provizí, které mají být odečteny od vývozní ceny, početně zjistit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">86</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti Tribunál v bodě 94 napadeného rozsudku v podstatě právem rozhodl, že otázka, zda obchodník ve spojení musí být považován za vnitřní prodejní oddělení, a tudíž zda se použije čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, se liší od otázky týkající se vyčíslení úpravy jako takové, jakmile je prokázáno, že se toto ustanovení použije. V rozsudku ze dne 26. října 2016, PT Musim Mas v. Rada (C‑468/15 P, EU:C:2016:803), totiž Soudní dvůr rozhodl pouze o první otázce. Tribunál měl tudíž rovněž správně za to, že Soudní dvůr nezpochybnil skutečnost, že Komise mohla zohlednit vztah mezi výrobcem a obchodníkem ve spojení při určení přiměřené výše úpravy, která má být provedena, jako v případě úpravy, kterou provádí na základě čl. 2 odst. 9 základního nařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">87</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak Tribunál právem rozhodl v bodě 95 napadeného rozsudku, zásada uvedená v čl. 2 odst. 9 tohoto nařízení, podle které, „ukáže-li se, že vývozní cena z důvodu obchodního spojení nebo dohody o vyrovnání mezi vývozcem a dovozcem nebo třetí stranou není spolehlivá, lze vývozní cenu zjistit početně na základě ceny, za niž je dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislému kupujícímu“, se použije rovněž při vyčíslení částky provize, která má být odečtena od vývozní ceny, aby čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení nepozbyl svého užitečného účinku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">88</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato úvaha nemůže být zpochybněna argumentem navrhovatelek, podle něhož mohou být provize vypláceny jak obchodním zástupcům ve spojení, tak obchodním zástupcům, kteří nejsou ve spojení s výrobcem. Domněnka, že výše provizí inkasovaných dotyčným obchodním zástupcem není spolehlivá, takže výše provizí, která má být podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení odečtena od vývozní ceny, může být zjištěna početně, se totiž použije pouze tehdy, pokud Komise prokáže, že tento obchodní zástupce je ve spojení s výrobcem obdobně jako v čl. 2 odst. 9 tohoto nařízení, tedy z důvodu obchodního spojení nebo dohody o vyrovnání mezi těmito dvěma subjekty.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">89</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Uplatnění uvedené domněnky nemůže být zpochybněno ani skutečností, že panel WTO měl ve své zprávě uvedené v bodě 80 tohoto rozsudku za to, že s ohledem na znění článku 2.3 antidumpingové dohody toto ustanovení „neumožňuje orgánu pověřenému šetřením zjistit početně vývozní cenu vždy, když existuje obchodní spojení“ a že „orgán pověřený šetřením nemůže jednoduše opomenout důkazy, které má k dispozici a které nasvědčují tomu, že navzdory obchodnímu spojení lze vycházet z vývozní ceny, a následně zjistit početně vývozní cenu, aniž by tyto důkazy posoudil“, neboť „orgán pověřený šetřením má povinnost řádně zjistit skutkový stav a nestranně a objektivně ho posoudit, což znamená zkoumat relevantní důkazy týkající se otázek, které mu byly předloženy“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">90</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je pravda, že článek 2.3 antidumpingové dohody odpovídá čl. 2 odst. 9 základního nařízení a přednost mezinárodních dohod uzavřených Unií před unijními ustanoveními sekundárního práva znamená vykládat tato ustanovení v co největším možném rozsahu v souladu s těmito dohodami (rozsudek ze dne 12. května 2022, Komise v. Hansol Paper, C‑260/20 P, EU:C:2022:370, bod 82 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">91</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Domněnka stanovená v čl. 2 odst. 9 základního nařízení je však vyvratitelnou domněnkou. Pokud tedy dotčený výrobce v průběhu antidumpingového řízení předloží Komisi důkazy prokazující, že bez ohledu na obchodní spojení je vývozní cena cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek prodávaný na vývoz, není namístě, aby Komise tuto cenu početně zjišťovala. Existence takové domněnky tudíž není v rozporu s článkem 2.3 antidumpingové dohody, jak jej vykládá panel WTO ve své zprávě uvedené v bodě 80 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">92</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě navrhovatelky tvrdí, že bylo porušeno jejich právo být vyslechnuty, jelikož sporné nařízení poprvé zmiňuje obdobné použití čl. 2 odst. 9 základního nařízení při výpočtu vývozní ceny v návaznosti na použití čl. 2 odst. 10 písm. i) tohoto nařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">93</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti je třeba připomenout, že podle zásady dodržování práva účastníků antidumpingového řízení na obhajobu musí být těmto účastníkům v průběhu správního řízení umožněno, aby účinně sdělily svůj postoj k existenci a relevanci tvrzených skutečností a okolností, jakož i k důkazům, které Komise použila na podporu svého tvrzení o existenci dumpingové praktiky a z toho vzniklé újmy (rozsudek ze dne 21. září 2023, China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products a další v. Komise, C‑478/21 P, EU:C:2023:685, bod 211 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">94</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci je nesporné, jak vyplývá z bodu 102 napadeného rozsudku, že bod 84 sporného nařízení poprvé uvádí, že Komise provedla úpravu za analogického použití čl. 2 odst. 9 základního nařízení a že tato úprava byla kalibrována tak, aby zohlednila funkce, které se obchodník ve spojení zavázal vykonávat za úplatu v souladu s dohodou mezi navrhovatelkami, a zároveň odrážela řádnou odměnu za služby poskytované za obvyklých tržních podmínek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">95</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak však vyplývá z bodu 101 napadeného rozsudku, Komise v bodě 55 prozatímního nařízení uvedla, že „za účelem stanovení vývozní ceny ze závodu uvedeného vyvážejícího výrobce [byla vývozní cena] upravena podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Komise proto od vývozní ceny odečetla prodejní, správní a režijní náklady obchodníka ve spojení, u něhož bylo zjištěno, že netvoří jedinou hospodářskou jednotku s vyvážejícím výrobcem, a zisk rovnající se zisku dovozce v Unii, který není ve spojení, stanovený na základě informací obsažených ve spisu tohoto šetření, jakož i zjištění předchozího šetření týkajícího se dovozu výrobků podobných výrobku, který je předmětem šetření“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">96</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál tak v bodě 102 napadeného rozsudku správně rozhodl, že již prozatímní nařízení informovalo navrhovatelky o tom, že úprava vývozní ceny je odůvodněna existencí stran ve spojení. Prozatímní nařízení rovněž informovalo navrhovatelky o způsobu, jakým Komise upraví vývozní cenu, přičemž bylo upřesněno, že Komise nezohlední zisk obchodníka ve spojení, ale že ho vypočítá na základě jiných údajů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">97</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na tyto skutečnosti navrhovatelky nemohou platně tvrdit, že neměly možnost předložit důkaz o tom, že výše provize odráží řádnou odměnu. Ani upřesnění obsažené ve sporném nařízení, podle něhož byla provedená úprava výsledkem obdobného použití čl. 2 odst. 9 základního nařízení, nezbavilo navrhovatelky této možnosti. Jak je uvedeno v bodě 102 napadeného rozsudku, aniž to navrhovatelky ve fázi projednávaného kasačního opravného prostředku zpochybnily, odůvodnění Komise obsažené ve sporném nařízení nezměnilo povahu nebo výši provedené úpravy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">98</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výtka vycházející z porušení práva navrhovatelek být vyslechnuty musí být proto zamítnuta.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K druhé části</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">99</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první řadě navrhovatelky tvrdí, že Tribunál v bodech 112, 115, 123 a 125 napadeného rozsudku zkreslil důkazy, které mu byly předloženy k posouzení, když měl za to, že společnost ÇOTAȘ poskytovala služby celního odbavení a nakládky. Tato společnost ve skutečnosti takové služby neposkytuje, ale zajišťuje sledování těchto operací a nenese žádné náklady přímo spojené s těmito operacemi. Průběžné sledování dokumentů předložených pro účely celního odbavení a nakládky, aniž jsou vynakládány související přímé náklady, se však nerovná poskytování služeb celního odbavení a nakládky. Zpráva o auditu jasně uvádí, že náklady vynaložené společností ÇOTAȘ se týkaly cestovních výdajů, mzdových nákladů, výdajů na provoz kanceláře a nákladů na odpisy, které neodpovídají nákladům spojeným s poskytováním služeb celního odbavení a nakládky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">100</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál a Komise nesprávně postavily doplňkové nebo podpůrné činnosti na roveň primárním prodejním funkcím, čímž narušily podrobnou analýzu požadovanou za účelem určení přesného rozsahu činností vykonávaných společností ÇOTAȘ a odpovídající úrovně přiměřeného zisku. Dovozci, kteří nejsou ve spojení, plní mnohem více funkcí než společnost ÇOTAȘ. Jak vyplývá z dřívějších antidumpingových nařízení, funkce typicky plněná dovozcem nad rámec funkcí plněných společností ÇOTAȘ spočívají v přijímání objednávek zákazníků, kteří nejsou ve spojení, ve sjednávání kupních smluv s odběrateli, kteří nejsou ve spojení, v zajišťování dovozních postupů, v přepravě výrobků k odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a ve skladování výrobků v Unii. Společnost ÇOTAȘ neplní žádnou z těchto funkcí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">101</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě mají navrhovatelky za to, že Tribunál tím, že v bodech 103 až 110 napadeného rozsudku dospěl k závěru, že Komise řádně uvedla důvody, proč měla za to, že výše provize neodpovídá přiměřené odměně, a v bodech 116 až 131 napadeného rozsudku konstatoval, že se tento orgán nedopustil zjevně nesprávného posouzení při výpočtu úpravy, zkreslil důkazy ve spise. Ze zprávy o auditu zejména vyplývá, že její ziskové rozpětí z jejích služeb činilo přibližně 8 % a že provozní zisk měl být vypočítán nikoli s ohledem na hodnotu dalšího prodeje, ale na příjmy z provize a na výdaje vynaložené za poskytnuté služby. V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že z bodu 7.129 zprávy panelu WTO ze dne 16. prosince 2016 ve věci Evropské unie – Antidumpingová opatření uložená na dovoz některých mastných alkoholů z Indonésie (WT/DS442/R), vyplývá, že „[p]okud dochází k převodu finančních prostředků mezi dvěma subjekty ve spojení, je orgán pověřený šetřením oprávněn zkoumat, zda se skutečná hodnota výdajů liší od jejich uvedené hodnoty. Toto posouzení by pomohlo […] určit přiměřenou výši úpravy, která má být provedena“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">102</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise zpochybňuje opodstatněnost těchto argumentů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">103</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak bylo připomenuto v bodech 55 a 56 tohoto rozsudku, jedině Tribunál je příslušný zaprvé zjistit skutkový stav, kromě případu, kdy věcná nesprávnost těchto zjištění vyplývá z písemností ve spise, které mu byly předloženy, a zadruhé tento skutkový stav a odpovídající důkazy posoudit. Posouzení tohoto skutkového stavu a důkazů tak nepředstavuje, s výhradou jejich zkreslení, právní otázku, která by mohla jako taková podléhat přezkumu Soudního dvora. Kromě toho, jestliže navrhovatel tvrdí, že Tribunál zkreslil důkazy, musí přesně označit důkazy, které byly údajně zkresleny, a prokázat nesprávnou analýzu, která podle jeho názoru vedla Tribunál k takovému zkreslení. Kromě toho platí, že zkreslení musí zjevně vyplývat z písemností ve spise, aniž je nutné provést nové posouzení skutkového stavu a důkazů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">104</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé navrhovatelky tvrdí, že Tribunál tím, že v bodě 124 napadeného rozsudku na základě úvah uvedených v bodech 112, 115 a 123 uvedeného rozsudku rozhodl, že společnost ÇOTAŞ poskytovala takové služby, jako je celní odbavení a nakládka, zkreslil zprávu o auditu, jelikož z ní vyplývalo, že náklady vynaložené společností ÇOTAŞ představovaly cestovní výdaje, mzdové náklady, výdaje na provoz kanceláře a náklady na odpisy, které přímo nesouvisely se službami celního odbavení a nakládky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">105</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba konstatovat, že navrhovatelky neupřesňují, jaká část zprávy o auditu měla být Tribunálem zkreslena, ze které zjevně vyplývá, že společnost ÇOTAŞ neposkytuje služby celního odbavení a nakládky ani nenese náklady přímo spojené s těmito operacemi. Výtka vycházející z údajného zkreslení této zprávy proto musí být odmítnuta jako nepřípustná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">106</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé v rozsahu, v němž navrhovatelky tvrdí, že Tribunál zkreslil zprávu o auditu, když měl v bodě 125 napadeného rozsudku za to, že zisk dosažený společností ÇOTAŞ z provizí, které inkasovala, činil 8,2 % příjmů a 8,9 % výdajů na její činnosti související s prodejem na vývoz uskutečňovaných společností CM, je třeba konstatovat, že navrhovatelky neprokazují existenci zkreslení této zprávy Tribunálem a ve skutečnosti usilují o to, aby Soudní dvůr provedl nové posouzení skutkového stavu, k němuž nemá pravomoc. Navrhovatelky totiž s dostatečnou přesností neuvádějí, jaké části uvedené zprávy měl Tribunál zjevně vyložit nesprávně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">107</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že druhá část třetího důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta, a tudíž je třeba tento důvod kasačního opravného prostředku v plném rozsahu zamítnout jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">108</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky tvrdí, že Tribunál v bodech 199, 200 a 204 až 207 napadeného rozsudku porušil čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení tím, že přikládá význam měnám, na které se vztahovala zajišťovací smlouva, a nikoli datu, k němuž je v této smlouvě stanoven směnný kurz.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">109</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle navrhovatelek toto ustanovení klade důraz na datum směnného kurzu nezávisle na měnách, jejichž směnný kurz je stanoven v zajišťovací smlouvě. To vyplývá z odkazu na „den prodeje“ uvedeného v každé větě uvedeného ustanovení. Takový odkaz na den prodeje, a nikoli na měny, na které se vztahuje zajišťovací smlouva, je navíc z finančního hlediska logický vzhledem ke skutečnosti, že směnné kurzy mezi jednotlivými měnami jsou vzájemně propojeny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">110</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky se domnívají, že kdyby bylo třeba se zaujmout stanovisko, podle něhož mohou být zajišťovací transakce zohledněny pouze tehdy, když se daná transakce týká měny uvedené na faktuře a měny, kterou pro převod použila Komise, bylo by pro Komisi příliš snadné obejít povinnost uvedenou v čl. 2 odst. 10 písm. j) první větě základního nařízení. Komise by totiž mohla provést přepočet transakcí provedených v eurech nebo v jiných měnách, aby nemusela zohlednit zajišťovací transakce mezi eury a tureckými lirami. Výklad tohoto ustanovení by přitom neměl Komisi umožnit, aby jej zbavila užitečného účinku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">111</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise má za to, že čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku je irelevantní, jelikož navrhovatelky nezpochybňují bod 196 napadeného rozsudku. Tento důvod kasačního opravného prostředku je podle něj každopádně neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">112</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první řadě Komise nesprávně tvrdí, že čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku je irelevantní z důvodu, že navrhovatelky nezpochybnily bod 196 napadeného rozsudku. Tento bod totiž pouze uvádí obsah bodu 98 odůvodnění sporného nařízení, aniž v něm Tribunál posuzuje jeho opodstatněnost, takže nezpochybnění uvedeného bodu nestačí k tomu, aby se tento důvod stal irelevantním.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">113</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě, pokud jde o opodstatněnost tohoto důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba uvést, že Tribunál v bodech 199, 200 a 204 až 207 napadeného rozsudku potvrdil přístup Komise ve sporném nařízení, podle kterého zajišťovací smlouvy uzavřené navrhovatelkami nebyly relevantní pro měnové přepočty provedené tímto orgánem za účelem zajištění spravedlivého srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">114</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konkrétně Tribunál konstatoval, že jelikož prodej na vývoz byl navrhovatelkami uskutečňován v eurech, muselo dojít k přepočtu na turecké liry, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání mezi tímto prodejem a domácím prodejem, a dále že Komise provedla přímý přepočet hodnoty prodeje na vývoz na turecké liry, aniž provedla mezipřepočet na americké dolary. Kromě toho Tribunál rozhodl, že jelikož dotčené zajišťovací smlouvy stanovily zajištění v amerických dolarech s dohodnutým přepočítacím koeficientem mezi eurem a americkým dolarem, tento přepočet nesouvisel s přepočtem provedeným Komisí, tj. z eura na tureckou liru. Tribunál proto odmítl argument navrhovatelek, podle něhož byla Komise povinna použít přepočítací koeficient stanovený v zajišťovacích smlouvách.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">115</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky mají za to, že toto posouzení vychází z nesprávného výkladu čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení, jelikož přikládá význam měnám, na které se vztahuje zajišťovací smlouva, a nikoli datu, k němuž je v této smlouvě stanoven směnný kurz, přestože na něj toto ustanovení odkazuje, a zbavuje tak toto ustanovení užitečného účinku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">116</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba nejprve připomenout, že podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení se mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou provede spravedlivé srovnání. Toto srovnání se provede na stejné obchodní úrovni a na základě prodeje uskutečněného ve stejné nebo co nejbližší době, jakož i s náležitým přihlédnutím k jiným rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen. Nejsou-li takto určená běžná hodnota a vývozní cena srovnatelné na tomto základě, musí se provést pokaždé náležité individuální úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">117</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mezi činiteli, u nichž se mohou provést úpravy, je v písm. j) tohoto čl. 2 odst. 10 uveden měnový přepočet. Toto ustanovení stanoví, že vyžaduje-li srovnání cen měnový přepočet, použije se k tomu směnný kurs platný v den prodeje; je-li však prodej deviz na termínovaných trzích přímo spojen s vývozním obchodem, použije se směnný kurs použitý při termínovaném prodeji. Uvedené ustanovení dále upřesňuje, že den prodeje obvykle odpovídá datu faktury, avšak lze použít i datum smlouvy, objednávky nebo potvrzení objednávky, jestliže jsou tyto doklady pro zjištění věcných prodejních podmínek vhodnější. Na kolísání směnného kursu se nebere ohled a vývozcům se poskytne lhůta 60 dní, aby zohlednili trvalé kolísání směnného kursu v období šetření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">118</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud je tedy za účelem spravedlivého srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty nutný přepočet měn, čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení upřesňuje způsob, jakým je třeba určit směnný kurz použitelný na tento přepočet. Tento směnný kurz musí odpovídat směnnému kurzu platnému v den prodeje, ledaže byl tento kurz sjednán při termínovaném prodeji v přímé souvislosti s prodejem na vývoz, který je třeba vzít v úvahu při srovnání s běžnou hodnotou. Ze znění tohoto ustanovení totiž vyplývá, že je-li prodej deviz na termínovaném trhu přímo spojen s dotčeným prodejem na vývoz, použije se směnný kurs použitý při termínovaném prodeji. Uvedené ustanovení mimoto upřesňuje, jak určit den prodeje, pokud má být zohledněn, a uvádí, že na kolísání směnného kurzu se nebere ohled.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">119</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále je třeba uvést, že čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení nijak neupřesňuje, do jaké měny musí být přepočet proveden, je-li tento přepočet vyžadován za účelem spravedlivého srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou. Z toho vyplývá, že je-li k tomu, aby bylo možné provést takové srovnání, nezbytný měnový přepočet, má Komise prostor pro uvážení, aby určila, do jaké měny mají být tyto ceny přepočteny. Soudní přezkum tohoto prostoru pro uvážení musí být omezen na ověření dodržení procesních pravidel, věcné správnosti skutkových zjištění, na jejichž základě se napadená volba měny provádí, neexistence zjevně nesprávného posouzení tohoto skutkového stavu a neexistence zneužití pravomoci (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. listopadu 2024, Hengshi Egypt Fiberglass Fabrics a Jushi Egypt for Fiberglass Industry v. Komise, C‑269/23 P a C‑272/23 P, EU:C:2024:984, bod 125 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">120</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně je třeba uvést, jak Tribunál správně připomněl v bodě 198 napadeného rozsudku, že zajišťovací smlouva umožňuje v době uzavření smlouvy uzamknout směnný kurz, který je třeba použít na peněžní transakci, která se uskuteční k budoucímu datu, a snížit tak finanční riziko, kterému je smluvní strana vystavena z důvodu nepříznivých výkyvů směnných kurzů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">121</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zajišťovací smlouva tak stanoví směnný kurz pro termínovaný prodej ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">122</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá z bodů 118 a 119 tohoto rozsudku, Komise nicméně nemůže být povinna na základě uvedeného ustanovení zohlednit měny použité v této zajišťovací smlouvě za účelem provedení tohoto srovnání, a tudíž ani použít směnný kurz stanovený uvedenou smlouvou pouze z toho důvodu, že je přímo spojena s dotčeným prodejem na vývoz, jelikož toto ustanovení upřesňuje způsob, jakým je třeba určit směnný kurz použitelný na přepočet měn za účelem srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty, ale neposkytuje žádnou informaci o volbě měny, do které má být tento přepočet proveden.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">123</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K tomu, aby byla Komise povinna zohlednit směnný kurz stanovený zajišťovací smlouvou, je nezbytné nejen, aby tato smlouva byla přímo spojena s dotčeným prodejem na vývoz, ale rovněž aby měna, na kterou se uvedená smlouva vztahuje, byla rovněž měnou, do níž je třeba podle tohoto orgánu provést přepočet cen, aby bylo umožněno spravedlivé srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou. Skutečnost, že zajišťovací smlouva je přímo spojena s dotčeným prodejem na vývoz, však nijak nenaznačuje, zda měna, jejíž směnný kurz je touto smlouvou stanoven, je měnou, do které mají být přepočteny vývozní ceny a běžná hodnota, aby bylo zajištěno jejich spravedlivé srovnání v souladu s čl. 2 odst. 10 první větou základního nařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">124</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatelky, proto ze skutečnosti, že čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení klade důraz na datum směnného kurzu nezávisle na měnách, jejichž směnný kurz je stanoven smlouvou, nevyplývá, že pokud vyvážející výrobce uzavřel zajišťovací smlouvu, má Komise nutně povinnost provést přepočet na základě měn uvedených v této smlouvě, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">125</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky dále nesprávně tvrdí, že skutečnost, že Komise musí zohlednit zajišťovací smlouvu pouze za podmínek uvedených v bodě 123 tohoto rozsudku, by tomuto orgánu umožnila vyhnout se povinnosti stanovené v čl. 2 odst. 10 písm. j) první větě základního nařízení. Jak je totiž uvedeno v bodech 118 až 119 tohoto rozsudku, tato povinnost se týká pouze způsobu určení přepočítacího koeficientu, který je třeba použít pro účely spravedlivého srovnání, a nikoli volby měn, které mají být přepočteny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">126</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od toho, co rovněž tvrdí navrhovatelky, tento výklad čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení neumožňuje Komisi zbavit uvedenou povinnost veškerého užitečného účinku. Pokud má totiž tento orgán za to, že je třeba provést přepočet vývozních prodejních cen na jinou měnu, než je měna, která vyplývá ze zajišťovací smlouvy přímo spojené s tímto prodejem, je tento orgán podle čl. 2 odst. 10 písm. j) první věty tohoto nařízení v zásadě povinen použít směnný kurz platný v den prodeje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">127</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho je Komise při volbě měny, do níž je podle ní třeba provést přepočet dotčených cen, povinna na základě základní povinnosti, která vyplývá z čl. 2 odst. 10 první věty tohoto nařízení, zajistit, aby tato volba umožnila spravedlivé srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou. Uvedená volba, která spadá do posuzovací pravomoci, kterou disponuje tento orgán z důvodu složitosti hospodářských a politických situací, které musí posuzovat, podléhá nicméně kontrole unijního soudu, jak vyplývá z bodu 119 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">128</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba konstatovat, že Tribunál neprovedl nesprávný výklad čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení, když poté, co konstatoval, že zajišťovací smlouvy uzavřené navrhovatelkami stanovily směnný kurz mezi eurem a americkým dolarem, rozhodl, že tento kurz není relevantní pro účely přepočtu vývozních prodejních cen provedeného Komisí, a sice z eura na tureckou liru.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">129</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K pátému důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">130</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci pátého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky Tribunálu vytýkají, že v bodě 168 napadeného rozsudku citoval pouze částečně bod 6.123 zprávy panelu WTO ve věci Spojené státy – Antidumpingová opatření týkající se plechů z nerezavějící oceli ve svitcích a listů a pásů nerezavějící oceli pocházejících z Korey (WT/DS 179/R) (dále jen „zpráva panelu WTO ve věci Spojené státy – nerezavějící ocel“), a tudíž se dopustil nesprávného výkladu této zprávy a zkreslil důkazy ve spise. Vynechaná citace se totiž týká právě situace navrhovatelek, která je předmětem sporného nařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">131</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise namítá nepřípustnost tohoto důvodu kasačního opravného prostředku, jelikož směřuje ke zpochybnění skutkových zjištění Tribunálu uvedených v bodech 175, 176 a 185 napadeného rozsudku. Kromě toho navrhovatelky dostatečně nevysvětlily, v čem údajný nesprávný výklad tohoto bodu zprávy panelu ve věci Spojené státy – nerezavějící ocel má vliv na rozhodnutí Tribunálu. Komise má každopádně za to, že uvedený důvod kasačního opravného prostředku je neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">132</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Bod 168 napadeného rozsudku, kterého se týká pátý důvod kasačního opravného prostředku, je součástí odůvodnění na podporu rozhodnutí Tribunálu zamítnout třetí žalobní důvod, kterým navrhovatelky, jak vyplývá z bodu 163 uvedeného rozsudku, v podstatě vytýkaly Komisi, že porušila čl. 2 odst. 10 základního nařízení tím, že odmítla měsíční nebo čtvrtletní výpočet dumpingového rozpětí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">133</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že obsah článku 2.4 antidumpingové dohody a obsah čl. 2 odst. 10 základního nařízení jsou podobné, a s ohledem na judikaturu Soudního dvora připomenutou v bodě 90 tohoto rozsudku, podle které musí být ustanovení základního nařízení, která odpovídají antidumpingové dohodě, v nejvyšší možné míře vykládána v souladu s touto dohodou, mohl Tribunál při svém posouzení argumentů navrhovatelek týkajících se působnosti tohoto ustanovení základního nařízení platně zohlednit zprávu panelu ve věci Spojené státy – nerezavějící ocel v rozsahu, v němž se týká výkladu článku 2.4 antidumpingové dohody.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">134</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že tvrzením, že Tribunál v bodě 168 napadeného rozsudku vycházel z neúplné citace bodu 6.123 zprávy panelu ve věci Spojené státy – nerezavějící ocel, navrhovatelky Tribunálu v podstatě vytýkají, že nesprávně vyložil článek 2.4 antidumpingové dohody, a v důsledku toho i čl. 2 odst. 10 základního nařízení, a dopustil se tak nesprávného právního posouzení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">135</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise tudíž nesprávně tvrdí, že tento důvod kasačního opravného prostředku musí být odmítnut jako nepřípustný z důvodu, že směřuje k tomu, aby Soudní dvůr provedl nové posouzení skutkového stavu, a že dostatečně neuvádí výtky navrhovatelek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">136</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o výtku navrhovatelek, podle které Tribunál zkreslil důkazy obsažené ve spise v prvním stupni v rozsahu, v němž se týká posouzení zprávy panelu ve věci Spojené státy – nerezavějící ocel Tribunálem, je třeba uvést, že tato zpráva nebyla předložena Tribunálu jako důkaz ke zpochybňované skutečnosti, ale na podporu výkladu článku 2 antidumpingové dohody, a v důsledku toho čl. 2 odst. 10 základního nařízení, který zastávají navrhovatelky. V rámci posouzení výtky navrhovatelek shrnuté v bodě 134 tohoto rozsudku bude tedy zkoumáno, zda Tribunál správně posoudil uvedenou zprávu, aniž by se toto zkoumání omezovalo na analýzu otázky, zda zprávu zkreslil.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">137</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Naproti tomu v rozsahu, v němž se výtka navrhovatelek vycházející ze zkreslení týká jiných skutečností obsažených ve spise v řízení v prvním stupni, musí být v souladu s judikaturou Soudního dvora citovanou v bodě 56 tohoto rozsudku odmítnuta jako nepřípustná, jelikož navrhovatelky neupřesnily, které skutečnosti Tribunál zkreslil, ani jakých pochybení v analýze se Tribunál dopustil.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">138</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po těchto upřesněních je třeba uvést, pokud jde o opodstatněnost tohoto důvodu kasačního opravného prostředku, že Tribunál poté, co v bodě 167 napadeného rozsudku konstatoval, že článek 2.4 antidumpingové dohody obsahuje ustanovení částečně srovnatelné s ustanovením čl. 2 odst. 10 základního nařízení, převzal v bodě 168 tohoto rozsudku následující pasáž zprávy panelu ve věci Spojené státy – nerezavějící ocel, týkající se výkladu tohoto článku 2.4:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-218" title="page-29">
      „Spojené státy ve skutečnosti tvrdí, že požadavek článku 2.4 týkající se uskutečnění ‚pokud možno, téměř ve stejném čase‘ znamená, že při výpočtu průměrných hodnot je třeba upřednostnit krátká období. Podle našeho názoru však argument Spojených států zachází příliš daleko […] Nevylučujeme, že mohou existovat skutkové okolnosti, za kterých by použití vícero období pro výpočet průměrných hodnot mohlo být vhodné k zajištění toho, aby srovnatelnost nebyla ovlivněna rozdíly ve dnech prodeje v rámci období výpočtu průměrných hodnot na domácím a zahraničním trhu […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">139</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho je třeba uvést, že pasáž této zprávy, jejíž nezohlednění navrhovatelky vytýkají Tribunálu, zní takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-220" title="page-30">
      „Konstatujeme, že pokud jsou změny běžné hodnoty, vývozní ceny nebo početně zjištěné vývozní ceny v průběhu období šetření doprovázeny rozdíly v relativní váze v závislosti na objemu prodeje na domácím trhu ve srovnání s vývozním trhem v rámci uvedeného období, může použití vážených průměrů za celé období šetření naznačovat existenci dumpingového rozpětí, které neodráží situaci v žádném okamžiku tohoto období.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">140</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato věta, která je v uvedené zprávě obsažena v přímé návaznosti na pasáž uvedenou v bodě 138 tohoto rozsudku, přitom pouze ilustruje skutkové okolnosti, za kterých by použití vícero období při výpočtu průměrných hodnot mohlo být vhodné k zajištění toho, aby srovnatelnost nebyla ovlivněna rozdíly ve dnech prodeje v rámci období výpočtu průměrných hodnot na domácím a zahraničním trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">141</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnost, že Tribunál uvedenou větu opomenul, tudíž neumožňuje dospět k závěru, že provedl nesprávný výklad zprávy panelu ve věci Spojené státy – nerezavějící ocel, a v důsledku toho při posouzení třetího žalobního důvodu navrhovatelek vycházejícího z porušení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vycházel z nesprávného výkladu článku 2.4 antidumpingové dohody, jakož i čl. 2 odst. 10 základního nařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">142</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak totiž vyplývá z bodů 182 až 186 napadeného rozsudku, Tribunál zohlednil skutečnost, že okolnosti uvedené v pasáži zprávy panelu ve věci Spojené státy – nerezavějící ocel, uvedené v bodě 137 tohoto rozsudku, by mohly odůvodnit použití měsíčního nebo čtvrtletního výpočtu dumpingového rozpětí. Po posouzení argumentů předložených navrhovatelkami k prokázání, že takový výpočet byl v projednávané věci uveden, však Tribunál v rámci svého svrchovaného posouzení skutkového stavu tyto argumenty odmítl jako nepodložené.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">143</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedených důvodů musí být pátý důvod kasačního opravného prostředku zčásti odmítnut jako nepřípustný a zčásti zamítnut jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K šestému důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">144</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu šestého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že Tribunál v bodech 175, 176 a 185 napadeného rozsudku zkreslil důkazy ve spise, když měl za to, že z něj nevyplývá, že změny výrobních nákladů měly dopad na srovnatelnost cen, že se výkyvy výrobních nákladů týkaly pouze jednoho druhu výrobku a že nerovnoměrné rozdělení se týkalo pouze jednoho čtvrtletí a pouze tří z dvaceti tří výrobků.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">145</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první řadě navrhovatelky uvádějí, že Tribunál v bodě 181 napadeného rozsudku správně uvedl, že se na domácím trhu průměrné čtvrtletní ceny lišily o 19 % od průměrných ročních cen a na vývozním trhu o 15 %, což odpovídá výkyvům výrobních nákladů přibližně ve výši 14,5 %. Z toho dle navrhovatelek vyplývá, že argument, podle něhož neprokázaly, že změny výrobních nákladů měly dopad na srovnatelnost cen, je založen na zkreslení důkazů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">146</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě měl Tribunál dle navrhovatelek zkreslit důkazy, když rozhodl, že výkyvy výrobních nákladů se týkaly pouze jednoho druhu výrobku a že nerovnoměrné rozdělení se týkalo pouze tří z dvaceti tří druhů výrobků. Uvedené podrobné výkyvy výrobních nákladů se týkaly tří druhů výrobků [nebo kontrolních čísel výrobků (PCN)], jak jasně vyplývá z příloh A.1 a A.8, které navrhovatelky založily do spisu v řízení v prvním stupni. Kromě toho byly tyto informace poskytnuty pro tři druhy výrobků, které byly v Unii nejprodávanější. Navrhovatelky rovněž v prvním stupni předložily přílohu A.7, která u těchto tří druhů výrobků upřesňuje rozdělení domácího prodeje a prodeje v Unii podle čtvrtletí a uvádí, že představuje téměř 80 % prodeje v Unii.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">147</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelky se dále domnívají, že s ohledem na výtky formulované v rámci jejich pátého a šestého důvodu kasačního opravného prostředku Tribunál nemohl v bodech 186, 190 a 191 napadeného rozsudku platně rozhodnout, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když se odmítla odchýlit od metody výpočtu ročního rozpětí, a neporušila tak čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Toto pochybení Tribunálu je potvrzeno bodem 7.99 zprávy panelu WTO ze dne 27. července 2023 ve věci Dominikánská republika – Antidumpingová opatření týkající se tyčí z vlnité oceli (WT/DS 605/R). Kromě toho význam čtvrtletních údajů ve srovnání s ročními údaji dokládá rovněž skutečnost, že United States Securities and Exchange Commission (Komise Spojených států pro cenné papíry a burzu) vyžaduje, aby společnosti kótované na burze zveřejňovaly čtvrtletní zprávy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">148</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise má za to, že šestý důvod kasačního opravného prostředku je nepřípustný, jelikož navrhovatelky neprokazují jakékoli zkreslení skutkového stavu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">149</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá z bodu 103 tohoto rozsudku, pokud navrhovatel tvrdí, že Tribunál zkreslil důkazy, musí přesně uvést důkazy, které jím byly zkresleny, a prokázat pochybení v analýze, která jej měla při jeho posouzení vést k tomuto zkreslení. Kromě toho platí, že zkreslení musí zjevně vyplývat z písemností ve spise, aniž je nutné provést nové posouzení skutkového stavu a důkazů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">150</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první řadě navrhovatelky Tribunálu vytýkají, že zkreslil důkazy, když měl v bodě 175 napadeného rozsudku za to, že neprokázaly, že změny výrobních nákladů měly dopad na srovnatelnost ceny, jelikož v bodě 181 napadeného rozsudku měl za prokázané, že se na domácím trhu průměrné čtvrtletní ceny lišily o 19 % od průměrných ročních cen a na vývozním trhu o 15 % a že Komise nezpochybnila argument navrhovatelek, uplatněný v jejich žalobě v prvním stupni, podle něhož se změny výrobních nákladů promítají jak do vnitrostátních prodejních cen, tak do prodejních cen v Unii.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">151</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Touto výtkou však navrhovatelky zpochybňují opodstatněnost posouzení Tribunálu, aniž upřesňují důkaz, který měl Tribunál v tomto případě zkreslit. Vzhledem k neexistenci takového upřesnění nelze mít za to, jak vyplývá z bodu 149 tohoto rozsudku, že navrhovatelky právně dostačujícím způsobem prokázaly existenci zkreslení. Tato výtka tudíž musí být odmítnuta jako nepřípustná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">152</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě navrhovatelky tvrdí, že Tribunál v bodě 176 napadeného rozsudku zkreslil důkazy, když měl za to, že výkyvy výrobních nákladů se týkaly pouze jednoho druhu výrobku. Z písemností založených navrhovatelkami do spisu v řízení v prvním stupni, konkrétně ze stran 40 až 42 jejich přílohy A.1 a ze strany 25 jejich přílohy A.8, totiž vyplývá, že podrobné výkyvy výrobních nákladů se týkaly tří druhů výrobků.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">153</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti je třeba uvést, že strany přílohy A.1 žaloby v prvním stupni zmíněné navrhovatelkami uvádějí informace o výkyvech výrobních nákladů výrobků se třemi různými PCN. Nicméně při odkazu na tyto stránky této přílohy A.1 navrhovatelky samy na straně 25 přílohy A.8 jejich žaloby v prvním stupni i v bodě 94 této žaloby poukazovaly na výkyvy výrobních nákladů „dotčeného výrobku“, „které mohou dosáhnout až 14,5 %“. Za těchto podmínek nelze Tribunálu vytýkat, že zkreslil písemnosti navrhovatelek a důkazy, které navrhovatelky předložily, když v bodě 176 napadeného rozsudku uvedl, že „[v] rámci prvního příkladu navrhovatelky tvrdí, že u jediného druhu výrobku výkyvy výrobních nákladů dosahují 14,5 %“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">154</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve třetí řadě navrhovatelky tvrdí, že Tribunál v bodě 185 napadeného rozsudku zkreslil důkazy, když měl za to, že nerovnoměrné rozdělení prodejů během období šetření se vztahovalo pouze na tři z dvaceti tří druhů výrobků. Navrhovatelky přitom založily do spisu v řízení v prvním stupni přílohu C.2, která je rovněž přílohou A.7 jejich kasačního opravného prostředku a obsahuje rozdělení domácího prodeje a prodeje v Unii podle čtvrtletí u tři druhů výrobků, které, jak vysvětlily navrhovatelky ve své replice v prvním stupni a jak připustila Komise v bodě 90 své kasační odpovědi, představují téměř 80 % prodeje v Unii. Navrhovatelky jsou toho názoru, že pokud by Tribunál nezkreslil důkazy ve spise, nemohl by dospět k závěru, že toto nerovnoměrné rozdělení se týkalo pouze tří z dvaceti tří druhů výrobků, což by znamenalo, že se týkalo pouze 13 % objemu prodeje během období šetření, ačkoli se skutečně týkalo téměř 80 %.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">155</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu stačí konstatovat, že navrhovatelky nepoukazují na žádné pochybení v analýze, které by zjevně vyplývalo z písemností ve spise a jehož se měl Tribunál dopustit při posouzení přílohy C.2 založené do spisu v řízení v prvním stupni. Kromě toho je třeba uvést, že uvedená příloha není zmíněna v bodě 185 napadeného rozsudku a neposkytuje žádnou informaci o procentním podílu prodeje v Unii, který představují tři dotčené druhy výrobků. Z toho vyplývá, že se navrhovatelky pod záminkou tvrzení o zkreslení uvedené přílohy domáhají toho, aby Soudní dvůr provedl nové posouzení důkazů, což nespadá do pravomoci Soudního dvora ve fázi kasačního opravného prostředku, jak vyplývá z judikatury citované v bodě 55 tohoto rozsudku. Výtka vycházející ze zkreslení přílohy C.2 založené do spisu v řízení v prvním stupni musí být tudíž odmítnuta jako nepřípustná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">156</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedených důvodů musí být šestý důvod kasačního opravného prostředku zamítnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">157</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že pátý a šestý důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnuty, je třeba odmítnout jako irelevantní výtku navrhovatelek, která předpokládá opodstatněnost těchto důvodů a podle které Tribunál nemohl mít v bodech 186, 190 a 191 napadeného rozsudku platně za to, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když se odmítla odchýlit od metody výpočtu ročního rozpětí, a neporušila tak čl. 2 odst. 10 základního nařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">158</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ze všech výše uvedených důvodů musí být kasační opravný prostředek zamítnut v plném rozsahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">159</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení, není-li kasační opravný prostředek opodstatněný. Podle čl. 138 odst. 1 téhož jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 uvedeného řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">160</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že Komise v projednávané věci požadovala náhradu nákladů řízení a navrhovatelky neměly ve věcech úspěch, je důvodné navrhovatelkám uložit, aby nesly vlastní náklady řízení a nahradily náklady řízení vynaložené Komisí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-246" title="page-33">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kasační opravný prostředek se zamítá.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnosti Çolakoğlu Metalurji AŞ a Çolakoğlu Dış Ticaret AŞ ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-249" title="page-33">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: angličtina.</p>
</body>
</html>
