<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.11-->
  <head>
    <title>2024-09-202409C105202300830-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0083-23-202407366-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="17/09/2024 08:21:50" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="mHMxlKhd8ZF0udlB1mGKRb6LmIQsjPqdXnKSj0fZO85hCf9k2lWG6G4RmvICyiO1HbZmYmvV1ohMvN6j4PZcsrZmPH+tHzxAhz95/1WY3bLk8jhbUkebLiclj1GI7VSSa6sLEwTFbDlBZv1USYIZJ7NhXnAUs7FXmc4EVNFtxyQ=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="brp" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0083" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2023" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="brp" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 23-08-24 11:03:15" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="9861bdfaf23944bb8000176d5b4eaf11" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0083" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 5. 9. 2024 – věc C‑83/23</div>
      <div id="rId21" style="default">H GmbH (Přímý nárok na vrácení DPH)</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (sedmého senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      5. září 2024 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Řízení o předběžné otázce – Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Bezdůvodně vyfakturovaná a zaplacená DPH – Oprava faktury – Likvidace dodavatele – Vrácení DPH dodavateli – Odmítnutí daňového orgánu vrátit DPH přímo pořizovateli – Přednost, pokud jde o nárok na vrácení DPH – Riziko dvojího vrácení DPH – Riziko ztráty daňových příjmů“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve věci C‑83/23,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Bundesfinanzhof (Spolkový finanční soud, Německo) ze dne 3. listopadu 2022, došlým Soudnímu dvoru dne 15. února 2023, v řízení
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      H GmbH
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-7" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      Finanzamt M,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-9" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (sedmý senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-10" title="page-1">
      ve složení: F. Biltgen (zpravodaj), předseda senátu, N. Wahl a M. L. Arastey Sahún, soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      generální advokátka: T. Ćapeta,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-12" title="page-1">
      za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-13" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 11. ledna 2024,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      s ohledem na vyjádření, která předložili:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za H GmbH: M. Boche, M. von Einem a A. Graf, Rechtsanwälte, D. Hoffmanns a J. Scholz, Steuerberater,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za německou vládu: J. Möller a N. Scheffel, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Evropskou komisi: B. Eggers a J. Jokubauskaitė, jako zmocněnkyně,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-18" title="page-1">
      s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generální advokátky, rozhodnout věc bez stanoviska,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-19" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-20" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1) ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010 (Úř. věst. 2010, L 189, s. 1) (dále jen „směrnice o DPH“), jakož i směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě (Úř. věst. 2008, L 44, s. 23).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností H GmbH se sídlem v Německu a Finanzamt M (finanční úřad M, Německo) ve věci nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) zaplacené na vstupu a vrácení této daně na základě zásady ekvity.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Unijní právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 167 směrnice o DPH stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-26" title="page-1">
      „Nárok na odpočet daně vzniká okamžikem vzniku daňové povinnosti z odpočitatelné daně.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 168 písm. a) této směrnice stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-28" title="page-1">
      „Jsou-li zboží a služby použity pro účely zdaněných plnění osoby povinné dani, má tato osoba nárok ve členském státě, v němž tato plnění uskutečňuje, odpočíst od daně, kterou je povinna odvést, tyto částky:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-29" title="page-1">
      a) DPH, která je splatná nebo byla odvedena v tomto členském státě za zboží, jež jí bylo nebo bude dodáno, nebo za službu, jež jí byla nebo bude poskytnuta jinou osobou povinnou k dani“.
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 178 písm. a) uvedené směrnice stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-31" title="page-2">
      „Pro uplatnění nároku na odpočet daně musí osoba povinná k dani splňovat tyto podmínky:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-32" title="page-2">
      a) při odpočtu daně podle čl. 168 písm. a) při dodáních zboží a poskytnutích služeb musí mít fakturu vystavenou v souladu s hlavou XI kapitolou 3 oddíly 3 až 6“.
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 203 téže směrnice zní:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-34" title="page-2">
      „Daň z přidané hodnoty je povinna odvést každá osoba, která uvede tuto daň na faktuře.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Německé právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">UStG</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ustanovení § 14 odst. 4 Umsatzsteuergesetz (zákon o dani z obratu), ve znění použitelném na spor v původním řízení (BGBl. 2013 I, s. 1809, dále jen „UStG“), stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-38" title="page-2">
      „Faktura musí obsahovat následující údaje:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-39" title="page-2">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-40" title="page-2">
      8. použitou sazbu daně, jakož i částku daně z úplaty nebo v případě osvobození od daně upozornění uvádějící, že se na dodání nebo jiné plnění vztahuje osvobození od daně.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ustanovení § 14c odst. 1 UStG stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-42" title="page-2">
      „Pokud podnikatel ve faktuře za dodání nebo jiné plnění uvedl částku daně, která je vyšší, než je daň, kterou je za dané plnění povinen odvést podle tohoto zákona (nesprávné vykázání výše daně), je povinen odvést i částku daně vykázanou navíc. Pokud opraví částku daně vůči příjemci plnění, použije se § 17 odst. 1 obdobně. […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ustanovení § 15 odst. 1 UStG uvádí:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-44" title="page-2">
      „Podnikatel může odečíst následující částky daně zaplacené na vstupu:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-45" title="page-2">
      1. daň splatnou ze zákona za dodání a jiná plnění, která byla provedena jiným podnikatelem ve prospěch jeho podniku. Podmínkou nároku na odpočet daně je, že podnikatel disponuje fakturou vystavenou podle ustanovení § 14 a § 14a. […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">AO</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Abgabenordnung (daňový řád), ve znění použitelném na spor v původním řízení (BGBl. 2002 I, s. 3866, dále jen „AO“), obsahuje § 163, nadepsaný „Odlišné vyměření daně na základě zásady ekvity“, jehož odst. 1 první věta stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-48" title="page-3">
      „Daně mohou být vyměřeny v nižší výši a jednotlivé základy daně, které daně zvyšují, nemusí být při výměru daní zohledněny, pokud by jejich výběr byl za okolností daného případu nespravedlivý.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ustanovení § 227 AO stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-50" title="page-3">
      „Orgány finanční správy mohou zcela nebo zčásti prominout pohledávky vzniklé v důsledku daňové povinnosti, pokud by jejich vymáhání za okolností daného případu bylo nespravedlivé; za stejných podmínek lze vrátit nebo započíst částky, které již byly odvedeny.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spor v původním řízení a předběžné otázky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">H, žalobkyně v původním řízení, je právní nástupkyní komanditní společnosti se sídlem v Německu (dále jen „KG“), jejímž předmětem činnosti byl pronájem movitých věcí jiným podnikům, zejména formou prodeje a následného zpětného leasingu (sale and lease back). Spor v původním řízení se týká šesti transakcí prodeje a následného zpětného leasingu, které KG v letech 2007, 2008, 2010 a 2012 uskutečnila se společností E-GmbH, společností s ručením omezeným usazenou v Německu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci každé z těchto transakcí E-GmbH koupila nový motorový člun od E-sr, společnosti usazené v Itálii. Na příslušných fakturách bylo uvedeno „dodání uvnitř Společenství“ a tyto faktury neobsahovaly DPH. Kupní cenu každého člunu zaplatila v plné výši společnost E-GmbH.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po každém z těchto nákupů uzavřely společnosti E-GmbH a KG nejprve smlouvu o prodeji a následném zpětném leasingu, která stanovila jednak prodej člunu společnosti KG za čistou kupní cenu navýšenou o německou DPH a jednak dohodu o uzavření leasingové smlouvy, podle níž bylo právo užívat člun převedeno na společnost E-GmbH. Společnost E-GmbH následně zaslala společnosti KG fakturu za prodej člunu, na které byla výslovně uvedena německá DPH, tuto DPH vykázala ve svých daňových přiznáních a odvedla ji Finanzamt X (finanční úřad X, Německo), pod který spadala. Tato faktura neobsahovala žádný údaj o místě, kde se člun nacházel v okamžiku prodeje. KG ve svých daňových přiznáních k DPH odečetla DPH vykázanou na uvedené faktuře jako DPH zaplacenou na vstupu. Společnosti E-GmbH a KG nakonec uzavřely leasingovou smlouvu na pronájem člunu na dobu 36 měsíců.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Při kontrole společnosti E-GmbH týkající se roku 2008 konstatovala finanční správa, že v okamžiku, kdy společnost E-GmbH prodala lodě společnosti KG, se tyto lodě nenacházely v Německu, ale v Itálii. V říjnu 2012 společnost E-GmbH informovala společnost KG o tom, že nesprávně uvedla německou DPH na dvou fakturách vystavených v dubnu a v říjnu 2008, a sdělila jí, že tyto faktury budou opraveny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po provedení kontroly týkající se DPH v prostorách společnosti KG měl kontrolor za to, že dodání člunů musí být kvalifikována jako dodání bez přepravy, která podle článku 31 směrnice o DPH ve spojení s § 3 odst. 7 UStG nepodléhala dani v Německu, ale v Itálii, kde se tyto čluny nacházely v době jejich prodeje. Měl za to, že DPH, kterou společnost E-GmbH vyfakturovala společnosti KG, byla prvně uvedená společnost povinna podle článku 203 směrnice o DPH a § 14c UStG odvést, ale že společnost KG nemohla uplatnit odpočet z titulu DPH zaplacené na vstupu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Finanční úřad M se s tímto posouzením ztotožnil a v souladu s § 173 odst. 1 bodem 1 AO vydal vůči společnosti KG opravný daňový výměr na DPH, kterým byla částka DPH odečtená touto společností za rok 2008, během něhož byly vystaveny dvě faktury za prodej člunů, snížena. Stížnost podanou proti tomuto opravnému daňovému výměru poté zamítl jako neopodstatněnou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V letech 2006, 2010 a 2012 byly vystaveny další čtyři faktury za prodej člunů. Finanční úřad M vydal opravné daňové výměry na DPH rovněž za roky 2007 a 2010, které se týkaly odpočtu DPH zaplacené na vstupu na základě faktur vystavených v letech 2006 a 2010. Vzhledem k tomu, že stížnost podaná proti těmto opravným daňovým výměrům byla finančním úřadem M zamítnuta jako neopodstatněná, společnost KG mu tuto DPH zpětně zaplatila. V ročním daňovém přiznání k DPH za rok 2012 společnost KG žádný odpočet DPH zaplacené na vstupu v souvislosti s prodejem uvedených člunů neuplatnila.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V roce 2014 bylo vůči společnosti E-GmbH zahájeno insolvenční řízení. Insolvenční správce pověřený likvidací této společnosti opravil šest faktur týkajících se dodání člunů v tom smyslu, že v nich vymazal údaj o DPH, který v nich byl uveden nesprávně. Finanční úřad X uvedl, že insolvenční správce předložil opravené faktury dne 10. prosince 2014 a dne 8. ledna 2015 podal žádost o opravu. Finanční úřad této žádosti vyhověl a příslušnou DPH vrátil, tato byla zahrnuta do majetkové podstaty v insolvenčním řízení, daňovému poradci insolvenčního správce současně sdělil, že je povinen dané transakce zdanit DPH v Itálii. Podle žalobkyně v původním řízení však insolvenční správce odmítl vystavit faktury obsahující italskou DPH. Žalobkyně v původním řízení nepodala proti společnosti E-GmbH žalobu, kterou by se domáhala vydání takovýchto faktur.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost KG požádala na základě § 163 AO finanční úřad M, aby s přihlédnutím k zásadě ekvity opětovně přepočítal DPH dlužnou za roky 2007, 2008, 2010 a 2012. Finanční úřad tuto žádost zamítl a následně jako neopodstatněnou zamítl i stížnost společnosti KG podanou proti tomuto rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žaloba, kterou žalobkyně v původním řízení podala k Finanzgericht Düsseldorf (Finanční soud v Düsseldorfu, Německo), byla zamítnuta s odůvodněním, že finanční úřad M nebyl povinen jí vrátit DPH, která byla bezdůvodně vyfakturovaná, protože tato DPH byla vrácena do insolvenční podstaty společnosti E-GmbH. Podle tohoto soudu navíc nemá žalobkyně v původním řízení vůči společnosti E-GmbH žádný občanskoprávní nárok na vrácení uvedené DPH, ale má pouze nárok na to, aby jí byla vystavena faktura obsahující italskou DPH.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně v původním řízení podala opravný prostředek Revision k Bundesfinanzhof (Spolkový finanční soud, Německo).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud zaprvé uvádí, že z judikatury Soudního dvora, zejména z rozsudku ze dne 15. března 2007, Reemtsma Cigarettenfabriken (C‑35/05, EU:C:2007:167), vyplývá, že za určitých okolností existuje „přímý nárok“ příjemce faktury obsahující bezdůvodně vyfakturovanou DPH na vrácení této DPH od finanční správy. Naposledy v rozsudku ze dne 13. října 2022, HUMDA (C‑397/21, EU:C:2022:790), Soudní dvůr na základě této judikatury rozhodl, že vnitrostátní právní úprava, podle které poskytovatel, který omylem poukázal DPH orgánům finanční správy, může požadovat její vrácení a příjemce služby může na poskytovateli vymáhat občanskoprávní žalobou vydání bezdůvodného obohacení, respektuje zásady neutrality DPH a efektivity, neboť příjemci, který byl zatížen omylem vyfakturovanou DPH, umožňuje, aby mu byly vráceny bezdůvodně zaplacené částky. V tomto rozsudku Soudní dvůr rovněž uvedl, že pokud je vrácení DPH nemožné nebo nepřiměřeně náročné, zejména v případě platební neschopnosti poskytovatele, příjemce služeb může na základě zásad neutrality DPH a efektivity dosáhnout vrácení DPH přímo u finanční správy. Podle předkládajícího soudu Soudní dvůr v uvedeném rozsudku rozhodl, že tato posledně uvedená možnost se použije i v případě, kdy v důsledku omylu ohledně náležitého místa plnění byla daň uhrazena v nesprávném členském státě, pokud nedošlo k daňovému úniku ani zneužití, poskytovatel i příjemce služeb jednají v dobré víře, a neexistuje riziko ztráty daňových příjmů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud má za to, že věc v původním řízení se některými svými okolnostmi podobá věci, ve které byl vydán rozsudek ze dne 13. října 2022, HUMDA (C‑397/21, EU:C:2022:790). Má však pochybnosti o tom, zda lze řešení přijaté v uvedeném rozsudku použít na věc v původním řízení. Uvedený rozsudek zejména neodpovídá na otázku, zda existuje „přímý nárok“ na vrácení v takovém případě, kdy je třeba, jako v projednávané věci, vnitrostátní DPH, která byla uvedena na původní faktuře, nahradit vyšší DPH jiného členského státu. Předkládající soud si klade otázku, zda ve vztahu k celé Unii a při zahrnutí členského státu, v němž bylo plnění skutečně poskytnuto, neexistuje spíše nárok na vystavení faktury vykazující italskou daň. V tomto kontextu uvedený rozsudek neřeší ani otázku, zda „přímý nárok“ na vrácení může v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, podléhat podmínce, aby pořizovatel podal občanskoprávní žalobu za účelem dosažení toho, aby mu dodavatel, který je v platební neschopnosti, vystavil fakturu vykazující DPH tohoto jiného členského státu. Kromě toho vyvstává otázka, zda by úvahy vycházející z boje proti podvodům mohly mít v takovéto situaci vliv na nárok pořizovatele požadovat přímo od finanční správy vrácení DPH, která byla vyfakturována a zaplacena bezdůvodně. V této souvislosti předkládající soud zdůrazňuje, že okolnost, že likvidátor společnosti E-GmbH v Itálii nepřizná ze zákona splatnou italskou DPH, by podle italského práva mohla vést ke zkrácení DPH v Itálii.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé se předkládající soud táže, zda v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, musí finanční správa upřednostnit nárok vystavitele faktury na vrácení z důvodu opravy faktury, nebo „přímý nárok“ příjemce faktury. V této souvislosti si klade otázku, zda je třeba zohlednit skutečnost, že z důvodu platební neschopnosti vystavitele faktury nelze použít obvyklý postup pro vrácení daně a/nebo takové časové okolnosti, jako je například skutečnost, že v době vrácení DPH vystaviteli faktury finanční správa věděla, že vystavitel faktury je platebně neschopný a mohla tedy předvídat možnost existence „přímého nároku“ příjemce faktury na vrácení daně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se Bundesfinanzgericht (Spolkový finanční soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-67" title="page-3">
      „1) Přísluší příjemci plnění usazenému v tuzemsku vůči tuzemské finanční správě takzvaný ‚přímý nárok‘ podle rozsudku [ze dne 15. března 2007, Reemtsma Cigarettenfabriken (C‑35/05, EU:C:2007:167)], pokud
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-68" title="page-3">
      a) poskytovatel, který je rovněž usazen v tuzemsku, vystaví příjemci plnění fakturu, ve které je daň vykázána ve výši odpovídající tuzemské sazbě daně a kterou příjemce plnění zaplatí, přičemž poskytovatel daň vykázanou ve faktuře řádně odvede,
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-69" title="page-3">
      b) se v případě fakturovaného plnění ale jedná o plnění uskutečněné v jiném členském státě,
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-70" title="page-3">
      c) příjemci plnění je z tohoto důvodu v tuzemsku odmítnuto uznání nároku na odpočet DPH zaplacené na vstupu, protože se nejedná o daň, která je v tuzemsku ze zákona splatná,
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-71" title="page-3">
      d) poskytovatel poté fakturu opraví v tom smyslu, že vypustí vykázání daně ve výši odpovídající tuzemské sazbě daně, a fakturovaná částka se tedy sníží o výši vykázané daně,
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-72" title="page-3">
      e) příjemce plnění není v důsledku zahájení insolvenčního řízení ohledně majetku poskytovatele s to od poskytovatele vymoci peněžité pohledávky a
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-73" title="page-3">
      f) poskytovatel, který v daném jiném členském státě dosud není registrován, má možnost nechat se v tomto členském státě zaregistrovat pro účely DPH, v důsledku čehož by poté příjemci plnění mohl vystavit fakturu s uvedením daňového identifikačního čísla tohoto členského státu, ve které by daň byla vykázána ve výši odpovídající sazbě daně stanovené tímto členským státem a která by příjemce plnění v tomto členském státě opravňovala k uplatnění odpočtu DPH zaplacené na vstupu zvláštním postupem stanoveným ve směrnici [2008/9]?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-74" title="page-3">
      2) Je z hlediska odpovědi na tuto otázku relevantní, že tuzemská finanční správa zaplacenou daň na základě pouhé opravy faktury vrátila poskytovateli, ačkoli poskytovatel příjemci plnění nic nevrátil z důvodu zahájení insolvenčního řízení ohledně svého majetku?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K předběžným otázkám</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou obou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda směrnice o DPH ve spojení se zásadami efektivity a neutrality DPH, musí být vykládána v tom smyslu, že příjemce plnění může požadovat přímo od finanční správy členského státu, na jehož území je usazen, vrácení DPH, kterou zaplatil dodavateli tohoto plnění, který omylem vyfakturoval vnitrostátní DPH tohoto členského státu namísto DPH, která byla ze zákona splatná v jiném členském státě, a odvedl ji finančním orgánům prvního členského státu v případě, že tyto posledně uvedené orgány již tuto DPH vrátili dodavateli plnění, který se nachází v likvidaci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba připomenout, že zásada neutrality DPH, která je ústředním prvkem společného systému DPH zavedeného unijními právními předpisy, je zajištěna mechanismem nároku na odpočet, jehož cílem je zcela zbavit podnikatele zátěže DPH, která je splatná nebo byla odvedena v rámci všech jeho hospodářských činností, a zaručuje tedy neutralitu daňové zátěže všech těchto činností bez ohledu na jejich účel nebo výsledky za podmínky, že tyto v zásadě samy podléhají DPH (rozsudek ze dne 13. října 2022, HUMDA, C‑397/21, EU:C:2022:790, bod 18 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souvislosti s tímto předpokladem je třeba připomenout ustálenou judikaturu, podle níž vzhledem k tomu, že směrnice o DPH neobsahuje žádné ustanovení, které by upravovalo opravu částky DPH bezdůvodně vyfakturované vystavitelem faktury, je v zásadě na členských státech, aby stanovily podmínky, za nichž lze opravit DPH, která byla vyfakturována bezdůvodně (rozsudek ze dne 13. října 2022, HUMDA, C‑397/21, EU:C:2022:790, bod 19 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za účelem zajištění neutrality DPH přísluší členským státům, aby ve svém vnitrostátním právním řádu stanovily možnost opravy jakékoliv bezdůvodně vyfakturované daně, pokud vystavitel faktury prokáže dobrou víru (rozsudek ze dne 13. října 2022, HUMDA, C‑397/21, EU:C:2022:790, bod 20 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci si předkládající soud klade otázku ohledně použitelnosti judikatury vycházející z rozsudku ze dne 15. března 2007, Reemtsma Cigarettenfabriken (C‑35/05, EU:C:2007:167), který se týkal zásad neutrality, efektivity a zákazu diskriminace, na projednávanou věc.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V uvedeném rozsudku, pokud jde o otázku, zda příjemce služeb má právo požadovat vrácení DPH od dodavatele, který ji vyfakturoval omylem a který se může sám obrátit s žádostí o vrácení DPH na orgán finanční správy, nebo zda takovýto příjemce musí mít možnost obrátit se se svou žádostí přímo na tento orgán, rozhodl Soudní dvůr, že systém, v němž dodavatel, který omylem odvedl DPH finančním orgánům, může požadovat její vrácení a příjemce služby může na dodavateli vymáhat občanskoprávní žalobou vydání bezdůvodného obohacení, v zásadě respektuje zásady neutrality a efektivity. Takovýto systém totiž uvedenému příjemci služby, kterému byla omylem vyfakturována daň, umožňuje, aby mu byly vráceny bezdůvodně zaplacené částky (rozsudek ze dne 15. března 2007, Reemtsma Cigarettenfabriken, C‑35/05, EU:C:2007:167, bod 39).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr dodal, že pokud je vrácení DPH nemožné či nepřiměřeně náročné, zejména v případě platební neschopnosti dodavatele, uvedené zásady mohou vyžadovat, aby příjemci služby byla dána možnost obrátit se svou žádostí o vrácení DPH přímo na orgány finanční správy. Členské státy tak musí upravit nástroje a procesní podmínky potřebné k tomu, aby příjemci bylo umožněno, v zájmu zachování zásady efektivity, získat zpět bezdůvodně vyfakturovanou daň (rozsudek ze dne 15. března 2007, Reemtsma Cigarettenfabriken, C‑35/05, EU:C:2007:167, bod 41).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti je třeba upřesnit, jak uvedl sám předkládající soud ve své žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, že přímý nárok na vrácení bezdůvodně vyfakturované DPH, který vyplývá z judikatury Soudního dvora, se týká bezdůvodně vyfakturované vnitrostátní DPH v členském státě, v němž byla vyfakturována a do jehož rozpočtu byla odvedena (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. října 2022, HUMDA, C‑397/21, EU:C:2022:790, bod 25). Přímý nárok na vrácení bezdůvodně vyfakturované DPH, který má za určitých podmínek příjemce faktury, se tedy týká DPH, kterou dotyčný členský stát obdržel od vystavitele faktury.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">I když je pravda, že se spor v původním řízení týká žádostí o vrácení bezdůvodně vyfakturované a zaplacené DPH, je nutno konstatovat, že v projednávané věci již finanční úřad M vrátil DPH, kterou příjemce služeb bezdůvodně zaplatil, do majetkové podstaty poskytovatele služeb, který se nachází v insolvenčním řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek nelze judikaturu vycházející z rozsudku ze dne 15. března 2007, Reemtsma Cigarettenfabriken (C‑35/05, EU:C:2007:167), přenést na takovou situaci, jako je ta, o kterou se jedná ve věci v původním řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud by totiž v případě bezdůvodně vyfakturované a zaplacené DPH byla finanční správa, která již na žádost poskytovatele služeb DPH vrátila, podle judikatury vycházející z rozsudku ze dne 15. března 2007, Reemtsma Cigarettenfabriken (C‑35/05, EU:C:2007:167), povinna vrátit tuto DPH i příjemci služeb, musela by tedy vrátit DPH dvakrát.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti je třeba připomenout, že Soudní dvůr opakovaně rozhodl, že pokud dodavatel vyfakturoval a odvedl DPH nesprávně, musí být DPH tomuto dodavateli v zásadě vrácena. Nárok na vrácení daní vybraných v členském státě v rozporu s pravidly unijního práva je totiž důsledkem a doplňkem práv přiznaných jednotlivcům ustanoveními unijního práva, tak jak jsou vykládána Soudním dvorem. Dotyčný členský stát je tedy v zásadě povinen vrátit daně vybrané v rozporu s unijním právem. Žádost o vrácení bezdůvodně zaplacené DPH lze podřadit pod nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jehož účelem je napravit důsledky rozporu daně s unijním právem, a sice tím, že se odstraní hospodářská zátěž, která hospodářskému subjektu takto bezdůvodně vznikla a kterou tento subjekt v konečném důsledku skutečně nesl. Cílem zásady neutrality DPH, která je základní zásadou společného systému DPH, je přitom zcela sejmout z osoby povinné k dani zatížení DPH v rámci všech jejích ekonomických činností (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. července 2020, Terracult, C‑835/18, EU:C:2020:520, body 23 až 25).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Okolnost, že se poskytovatel služeb v projednávané věci stejně jako ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 15. března 2007, Reemtsma Cigarettenfabriken (C‑35/05, EU:C:2007:167), nachází v likvidaci, není v projednávané věci relevantní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Judikatura vyplývající z uvedeného rozsudku nemá za cíl zpochybnit pořadí věřitelů v rámci likvidačních řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za takovýchto podmínek je nepochybně pravda, že nelze předem vyloučit, že se tento pořizovatel ocitne v situaci, v níž bude podání občanskoprávní žaloby proti insolvenčnímu správci poskytovatele služeb za účelem vystavení faktury obsahující italskou DPH nemožné nebo nepřiměřeně obtížné a že následně bude nucen podat žádost o vrácení přímo finanční správě. Nicméně nemá-li být finanční správa zatížena nepřiměřenou zátěží, nelze od finanční správy vyžadovat, aby zohlednila okolnost, že v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, byl obvyklý postup vrácení daně vážně narušen, či dokonce přerušen z důvodu, že dodavatel je v likvidaci, a DPH, která mu měla být vrácena finanční správou, se tedy stala součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení a hrozí, že pořizovateli nebude vrácena.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je rovněž pravda, že boj proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a případným zneužitím je cílem uznaným a podporovaným směrnicí o DPH, finanční orgány tedy musí nejen provádět nezbytné kontroly u osob povinných k dani za účelem odhalení nesrovnalostí a podvodů v oblasti DPH, ale rovněž ověřovat daňová přiznání osob povinných k dani, jejich účetnictví a další relevantní dokumenty (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. června 2012, Mahagében a Dávid, C‑80/11 a C‑142/11, EU:C:2012:373, body 62 a 63, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Požadovat však v projednávaném případě od německé finanční správy, aby určila, zda okolnost, že insolvenční správce pověřený likvidací poskytovatele služeb v Itálii nepřiznal ze zákona splatnou italskou DPH, představuje podle italského práva v tomto členském státě podvod na DPH, překračuje meze toho, co lze rozumně požadovat od vnitrostátní finanční správy na základě cíle připomenutého v předchozím bodě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále je třeba připomenout, že možnost pořizovatele nebo příjemce služeb uplatnit svůj nárok na vrácení DPH, která byla bezdůvodně vyfakturovaná a zaplacená, „přímo“ vůči finanční správě, představuje výjimku, a jak vyplývá z judikatury citované v bodě 33 tohoto rozsudku, je přípustná pouze tehdy, pokud je vymáhání této DPH od dodavatele nebo poskytovatele služeb nemožné nebo nepřiměřeně náročné, což předpokládá, že pořizovatel nebo příjemce služeb využil všechny ostatní možnosti pro uplatnění svých nároků.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, a zejména z okolností uvedených předkládajícím soudem v jeho první otázce, v projednávané věci má dodavatel, který ještě není zaregistrován v jiném členském státě, možnost zaregistrovat se pro účely DPH v tomto členském státě, následně by tedy mohl s uvedením daňového identifikačního čísla tohoto členského státu vystavit příjemci plnění fakturu uvádějící daň z tohoto členského státu, která by příjemci plnění umožnila v tomto členském státě odpočet DPH zaplacené na vstupu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak uvedl předkládající soud, žalobkyně v původním řízení tedy mohla, aby nemusela nést předmětnou DPH, podat občanskoprávní žalobu proti insolvenčnímu správci pověřenému likvidací poskytovatele služeb kterou se mohla domáhat vystavení faktury obsahující italskou DPH, kterou však nepodala.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na předběžné otázky odpovědět, že směrnice o DPH ve spojení se zásadami efektivity a neutrality DPH, musí být vykládána v tom smyslu, že příjemce plnění nemůže požadovat přímo od finanční správy členského státu, na jehož území je usazen, vrácení DPH, kterou zaplatil dodavateli tohoto plnění, který omylem vyfakturoval vnitrostátní DPH tohoto členského státu namísto DPH, která byla ze zákona splatná v jiném členském státě, a odvedl ji finančním orgánům prvního členského státu v případě, že tyto posledně uvedené orgány již tuto DPH vrátili dodavateli plnění, který se nachází v likvidaci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-99" title="page-3">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (sedmý senát) rozhodl takto:
    </p>
    <p class="C30Dispositifalinea" id="para-100" title="page-3">
      Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010 ve spojení se zásadami efektivity a neutrality daně z přidané hodnoty (DPH)
    </p>
    <p class="C30Dispositifalinea" id="para-101" title="page-3">
      musí být vykládána v tom smyslu, že
    </p>
    <p class="C30Dispositifalinea" id="para-102" title="page-3">
      příjemce plnění nemůže požadovat přímo od finanční správy členského státu, na jehož území je usazen, vrácení DPH, kterou zaplatil dodavateli tohoto plnění, který omylem vyfakturoval vnitrostátní DPH tohoto členského státu namísto DPH, která byla ze zákona splatná v jiném členském státě, a odvedl ji finančním orgánům prvního členského státu v případě, že tyto posledně uvedené orgány již tuto DPH vrátili dodavateli plnění, který se nachází v likvidaci.
    </p>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-103" title="page-3">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: němčina.</p>
</body>
</html>
