<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.15-->
  <head>
    <title>2026-07-202607C116202400960-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0096-24-202606878-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="true" name="ParExtraits_2021"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="9/09/2026 13:48:37" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="71FcpheQf+JzNDbr6KdDW1Tovz+i0PEXWxhPBP5+iWI2MwXQjLIv4ZjGO/pnO33vTUGqPX3/c8q4mRkbThZET3hSGMSr9sOVGntTWc4si4oTB4At8+7k9wHFxAxf8Jc8cYKLEvpOoOvf4KdeYo3wMZsTPemp1gfo8NcbcebmeKo=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="kucerja" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0096" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2024" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="kucerja" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 27-07-26 20:53:40" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="fabd316cc0e04fa69cb0a763c5e4db95" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0096" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 16. 7. 2026 – spojené věci C‑96/24, C‑103/24 a C‑112/24</div>
      <div id="rId21" style="default">Rzecznik Dyscyplinarny Sądu Najwyższego</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      16. července 2026 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Řízení o předběžné otázce – Právní stát – Nezávislost soudců – Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU – Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie – Vnitrostátní právní úprava umožňující ověřit dodržení požadavků na nezávislost a nestrannost soudce působícího u Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy, Polsko) – Složení soudního kolegia pověřeného přezkoumáním dodržení těchto požadavků – Vada podmínek jmenování člena takového kolegia – Důsledky vyplývající z této vady – Nestrannost – Přednost unijního práva“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve spojených věcech C‑96/24, C‑103/24 a C‑112/24,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejichž předmětem jsou tři žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané na základě článku 267 SFEU rozhodnutími Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy, Polsko) ze dne 11. ledna 2024, došlými Soudnímu dvoru dne 6., 7. a 12. února 2024, v řízeních
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      X. Y. (C‑96/24),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-7" title="page-1">
      X. Y. (C‑103/24),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      L. S. (C‑112/24)
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-9" title="page-1">
      za účasti:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-10" title="page-1">
      Prokuratura Krajowa,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      Rzecznik Dyscyplinarny Sądu Najwyższego,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-12" title="page-1">
      Zastępca Rzecznika Dyscyplinarnego przy Sądzie Okręgowym w Piotrkowie Trybunalskim,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-13" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      ve složení: I. Jarukaitis (zpravodaj), předseda senátu, K. Lenaerts, předseda Soudního dvora vykonávající funkci soudce čtvrtého senátu, M. Condinanzi, N. Jääskinen a R. Frendo, soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-15" title="page-1">
      generální advokát: N. Emiliou,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-16" title="page-1">
      za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-17" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-18" title="page-1">
      s ohledem na vyjádření, která předložili:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za polskou vládu: B. Majczyna a S. Żyrek, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Evropskou komisi: K. Herrmann a P. J. O. Van Nuffel, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-21" title="page-1">
      s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-22" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-23" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se týkají výkladu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tyto žádosti byly podány v rámci řízení týkajícího se X. Y., soudce Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy, Polsko) (věc C‑96/24), u kolegia pro služební odpovědnost (Izba Odpowiedzialności Zawodowej), které spadá pod tento soud, v návaznosti na žádost státního zastupitelství o povolení zahájit trestní řízení proti tomuto soudci, jakož i v rámci kárných řízení vedených proti X. Y. a L. S., soudcům okresního soudu v P. (Sąd Rejonowy w P, Polsko) (věci C‑103/24 a C‑112/24), u kolegia pro služební odpovědnost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zákon o Nejvyšším soudu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 29 zákona o Nejvyšším soudu (ustawa o Sądzie Najwyższym) ze dne 8. prosince 2017 (Dz. U. z roku 2018, číslo 5) ve znění zákona, kterým se mění zákon o Nejvyšším soudu a některé další zákony (ustawa o zmianie ustawy o Sądzie Najwyższym oraz niektórych innych ustaw) ze dne 9. června 2022 (Dz. U. z roku 2022, číslo 1259) (dále jen „zákon o Nejvyšším soudu“), stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-29" title="page-1">
      „[…]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-30" title="page-1">
      2. V rámci činnosti [Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy, Polsko)] nebo jeho orgánů je nepřípustné zpochybňovat legitimitu [soudů], ústavních orgánů státu a orgánů kontroly a ochrany práva.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-31" title="page-1">
      3. Je nepřípustné, aby [Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy)] nebo jiný orgán moci určoval nebo posuzoval zákonnost jmenování soudce nebo z něj odvozeného oprávnění k plnění úkolů v oblasti výkonu spravedlnosti.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-32" title="page-1">
      4. Okolnosti spojené se jmenováním soudce [Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy)] nemohou být výlučným důvodem pro napadení rozhodnutí přijatého za účasti tohoto soudce nebo pro zpochybnění jeho nezávislosti a nestrannosti.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-33" title="page-1">
      5. Je přípustné přezkoumat dodržení požadavků nezávislosti a nestrannosti soudcem [Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy)] nebo soudcem delegovaným k [tomuto] soudu s přihlédnutím k okolnostem jeho jmenování a jeho chování po jmenování, a to na žádost jednotlivce uvedeného v odstavci 7, pokud to za okolností dané věci může vést k porušení zásady nezávislosti nebo nestrannosti, které má vliv na výsledek věci, s přihlédnutím k situaci jednotlivce a povaze věci.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-34" title="page-1">
      6. Návrh na určení, že byly splněny požadavky uvedené v odstavci 5 [(dále jen ‚test nezávislosti a nestrannosti‘)], lze podat proti soudci [Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy)] nebo proti soudci delegovanému k tomuto soudu a přidělenému k soudnímu kolegiu, které zkoumá:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-35" title="page-1">
      1) opravný prostředek;
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-36" title="page-1">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-37" title="page-1">
      7. Každý účastník řízení před [Nejvyšším soudem (Sąd Najwyższy)] má v případech uvedených v odstavci 6 právo podat takový návrh.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-38" title="page-1">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-39" title="page-1">
      9. Návrh musí splňovat požadavky stanovené pro procesní podání a navíc musí obsahovat:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-40" title="page-1">
      1) návrh na určení, že jsou v daném případě splněny podmínky uvedené v odstavci 5;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-41" title="page-1">
      2) okolnosti odůvodňující návrh, jakož i důkazy na jejich podporu.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-42" title="page-1">
      10. Návrh, který nesplňuje podmínky uvedené v čl. 29 odst. 9 zákona o Nejvyšším soudu, se zamítne jako nepřípustný, a to bez výzvy k nápravě formálních vad. Návrh podaný po lhůtě nebo nepřípustný z jiného důvodu se rovněž zamítne jako nepřípustný.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-43" title="page-1">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-44" title="page-1">
      15. [Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy)] posoudí návrh na neveřejném zasedání v kolegiu o pěti soudcích určených losem ze všech členů [Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy)] po vyslechnutí soudce, kterého se návrh týká, není-li jeho vyslechnutí nemožné nebo velmi obtížné. Soudce může předložit písemné vyjádření. Dotyčný soudce je vyloučen z losování.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-45" title="page-1">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-46" title="page-1">
      18. Pokud Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy) návrhu vyhoví, vyloučí dotyčného soudce z projednávání dané věci. Vyloučení soudce z projednávání jedné věci nemůže být důvodem pro vyloučení tohoto soudce z projednávání jiných věcí, na nichž se podílí.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-47" title="page-1">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-48" title="page-1">
      21. Proti usnesení vydanému po projednání návrhu lze podat opravný prostředek k [Nejvyššímu soudu (Sąd Najwyższy)] zasedajícímu v kolegiu o sedmi soudcích určených losem ze všech členů [Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy)]. Dotyčný soudce a soudce, který se podílel na napadeném usnesení, jsou z losování vyloučeni.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-49" title="page-1">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-50" title="page-1">
      24. V záležitostech, které zákon neupravuje, se na řízení zahájené na základě návrhu a na odvolací řízení použijí přiměřeně pravidla pro překážky řízení platná v řízení, kterého se návrh týká.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-51" title="page-1">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zákon o organizaci obecných soudů</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 128 zákona o organizaci obecných soudů (ustawa Prawo o ustroju sądów powszechnych) ze dne 27. července 2001 (Dz. U. z roku 2001, částka 98, číslo 1070) ve znění použitelném na spory v původních řízeních stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-54" title="page-1">
      „V záležitostech, které nejsou upraveny v této kapitole, se použijí přiměřeně ustanovení obecné části trestního zákoníku a ustanovení trestního řádu, s výjimkou článku 344a a článku 396a, s přihlédnutím ke zvláštnostem vyplývajícím z povahy kárného řízení.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Trestní řád</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Články 40 a 41 trestního řádu (ustawa – Kodeks postępowania karnego) ze dne 6. června 1997 (Dz. U. z roku 1997, částka 89, číslo 555) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“) stanoví případy, v nichž je soudce ze zákona považován za nezpůsobilého k projednání věci (iudex inhabilis, článek 40 trestního řádu), jakož i případy, v nichž je možné podat návrh na vyloučení soudce, zejména pokud existuje okolnost, která může vyvolat důvodné pochybnosti o jeho nestrannosti v projednávané věci (iudex suspectus, článek 41 trestního řádu).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Původní řízení a předběžné otázky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Věc C‑96/24</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">U kolegia pro služební odpovědnost Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) bylo zahájeno řízení, jehož cílem je povolit zahájení trestního stíhání proti soudci X. Y., působícímu u tohoto soudu, což znamená zbavit jej imunity.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci tohoto řízení podal soudce X. Y. návrh na základě čl. 29 odst. 5 zákona o Nejvyšším soudu s cílem ověřit, zda soudkyně A. K., která zasedá v kolegiu pro služební odpovědnost jako samosoudkyně, splňuje požadavky na nezávislost a nestrannost. Uvedl zejména, že tato soudkyně byla k Nejvyššímu soudu (Sąd Najwyższy) jmenována na návrh Národní rady soudnictví (Krajowa Rada Sądownictwa, Polsko) (dále jen „KRS“) v novém složení, a poukázal na prohlášení uvedené soudkyně, o kterém informovala média, v němž tato soudkyně rozlišovala mezi „starými“ a „novými“ soudci a zdůraznila, že ti první „se chovají nevychovaně a nevkusně, čímž poškozují důstojnost soudcovské funkce“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s postupem stanoveným v článku 29 zákona o Nejvyšším soudu měl být tento návrh posouzen zvláštním kolegiem složeným z pěti soudců vylosovaných z řad členů Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy). V daném případě se toto kolegium skládá ze tří soudců jmenovaných na návrh bývalé KRS a dvou soudců, Z. B. a A. S., jmenovaných na návrh KRS v novém složení, a to na základě stejného postupu, kterým byla jmenována soudkyně A. K.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudce X. Y. podal ve vztahu k soudcům Z. B. a A. S. návrhy na provedení testu nezávislosti a nestrannosti na základě čl. 29 odst. 5 zákona o Nejvyšším soudu. Tyto návrhy byly prohlášeny za nepřípustné dvěma usneseními předsedy Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy), který předsedá rovněž kolegiu pro služební odpovědnost, s odůvodněním, že řízení o přezkoumání dodržení požadavků na nezávislost a nestrannost se nevztahuje na soudce vylosované k účasti v kolegiu pověřeném rozhodováním o tomto druhu návrhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s čl. 29 odst. 24 zákona o Nejvyšším soudu a články 40 a násl. trestního řádu podal soudce zpravodaj pětičlenného kolegia, které projednávalo návrh uvedený v bodě 7 tohoto rozsudku, jenž byl sám jmenován na návrh bývalé KRS a je soudcem, který podal žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, návrh na vyloučení soudců Z. B. a A. S., neboť se domníval, že tito soudci by nemuseli splňovat požadavky na nezávislost a nestrannost. Rovněž zdůraznil, že tento návrh na vyloučení by neměl být posuzován soudcem Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy), jehož jmenování proběhlo v rámci nového postupu jmenování soudců za účasti KRS v novém složení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Uvedený návrh na vyloučení byl usnesením ze dne 14. prosince 2023 prohlášen za nepřípustný na základě čl. 29 odst. 4 zákona o Nejvyšším soudu, jakož i čl. 41 odst. 1 a 2 trestního řádu a per analogiam s článkem 128 zákona o organizaci obecných soudů ve znění použitelném na spory v původních řízeních. Toto usnesení vydal soudce Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy), který byl do této funkce jmenován v rámci jmenovacího řízení na základě usnesení KRS v novém složení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle předkládajícího soudu možnost podat návrh na přezkoumání nezávislosti a nestrannosti soudce Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy), stanovená v čl. 29 odst. 5 zákona o Nejvyšším soudu, neumožňuje napravit porušení požadavku na nezávislý a nestranný soud, předem zřízený zákonem, a to tím spíše, že tato možnost byla polským zákonodárcem značně omezena. Článek 29 odst. 4 tohoto zákona totiž podle něj zakazuje zpochybňovat nezávislost nebo nestrannost soudce pouze na základě okolností souvisejících s jeho jmenováním.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu předkládající soud poukazuje na to, že uvedení okolností týkajících se chování dotčeného soudce po jeho jmenování v návrhu na provedení testu nezávislosti a nestrannosti nemůže vést k nepřípustnosti tohoto návrhu. Pokud však takové okolnosti neumožňují prokázat porušení požadavků na nezávislost a nestrannost, mohl by být tento návrh zamítnut, a to i v případě, že byl dotčený soudce jmenován postupem zatíženým závažnými vadami.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho čl. 29 odst. 6 zákona o Nejvyšším soudu omezuje okruh případů, ve kterých lze takový návrh podat a lze s ním uspět.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle předkládajícího soudu polský zákonodárce neoprávněně předpokládal, že jakékoli jmenování soudce na návrh KRS v novém složení automaticky splňuje požadavek na nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem. Tato legislativní konstrukce tedy nejen vyvolává logické nesrovnalosti, ale opírá se o argumentaci kruhem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento soud má za to, že navzdory zjevnému rozporu čl. 29 odst. 5 zákona o Nejvyšším soudu s unijním právem a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsanou v Římě dne 4. listopadu 1950 (dále jen „EÚLP“), je nezbytné, aby se Soudní dvůr vyjádřil k předloženým otázkám. Právní mechanismus stanovený v čl. 29 odst. 5 a násl. ustanoveních zákona o Nejvyšším soudu totiž představuje hybridní legislativní řešení, jehož cílem je faktická legalizace soudců jmenovaných k Nejvyššímu soudu (Sąd Najwyższy) v rozporu s požadavkem na nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud dodává, že je nezbytné, aby Soudní dvůr uvedl, jakým způsobem mají být návrhy na provedení testu nezávislosti a nestrannosti posuzovány z hlediska unijního práva, zejména soudcem členského státu, který byl přidělen k rozhodovacímu kolegiu příslušnému k projednání dané věci, které je nesprávně složeno, a vyčerpal vnitrostátní právní možnosti k dosažení řádného složení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy), rozhodující samosoudcem, rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-72" title="page-1">
      „1) [M]usí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec [SEU] ve spojení s čl. 47 [prvním a druhým pododstavcem] [Listiny] vykládán v tom smyslu, že:
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-73" title="page-1">
      a) vnitrostátní Nejvyšší soud ve zvláštním řízení zahájeném na návrh účastníka řízení na přezkoumání, zda soudce Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) – přidělený do kolegia projednávajícího věc o povolení trestního stíhání [jiného] soudce Nejvyššího soudu – splňuje požadavky nezávislosti a nestrannosti, je povinen z úřední povinnosti přezkoumat, zda rozhodovací kolegium určené losem ze všech soudců Nejvyššího soudu, které projednává uvedený návrh na povolení trestního stíhání soudce, je soudem ‚předem zřízeným zákonem‘, a to za situace, kdy vnitrostátní právo vyžaduje přezkoumání pouze nezávislosti a nestrannosti soudce[?]
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-74" title="page-1">
      b) pokud je návrh na přezkoumání splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudce Nejvyššího soudu založen na námitce, že takový soudce byl do této funkce přidělen vadným (zásadním způsobem) postupem jmenování, tak rozhodovací kolegium složené z pěti soudců vylosovaných ze všech soudců Nejvyššího soudu nemůže zahrnovat soudce Nejvyššího soudu, kteří byli jmenováni týmž vadným postupem jmenování, protože takové složení Nejvyššího soudu nelze považovat za nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem[?]
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-75" title="page-1">
      c) pokud ve věci přezkumu splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudce Nejvyššího soudu přiděleného ke kolegiu (projednávajícímu věc o povolení trestního stíhání soudce Nejvyššího soudu) bylo účastníkem prokázáno, že vzhledem k účasti tohoto soudce Nejvyššího soudu na vadném (zásadním způsobem) postupu jmenování do této funkce, určené rozhodovací kolegium soudu nesplňuje požadavky nezávislého a nestranného soudu předem zřízeného zákonem, není již k rozhodnutí o návrhu na přezkoumání splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudcem Nejvyššího soudu třeba podle vnitrostátního práva zkoumat chování tohoto soudce po jeho jmenování za soudce a povahu věci (o povolení trestního stíhání soudce Nejvyššího soudu), a v důsledku toho není přípustné zamítnout návrh na přezkum toho, zda soudce Nejvyššího soudu splňuje požadavky nezávislosti a nestrannosti, pouze z toho důvodu, že navrhovatel neprokázal, že chování tohoto soudce po jeho jmenování zpochybňuje jeho nezávislost a nestrannost[?]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-76" title="page-1">
      V případě kladné odpovědi na první otázku písm. b):
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-77" title="page-1">
      2) [M]usí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec [SEU] ve spojení s článkem 47 [prvním a druhý pododstavcem] [Listiny] vykládán v tom smyslu, že:
    </p>
    <p class="C10Marge1" id="para-78" title="page-1">
      soudce, který je členem soudního kolegia, které má rozhodnout o splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudce (přiděleného soudnímu kolegiu, který má rozhodovat o povolení trestního stíhání [jiného] soudce Nejvyššího soudu), může zaprvé navrhnout vyloučení z tohoto kolegia, které projednává [tento návrh na přezkoumání], jednoho jiného soudce (nebo několika jiných soudců) vylosovaného (vylosovaných) ze všech soudců Nejvyššího soudu, pokud byl(i) jmenován(i) soudcem (soudci) Nejvyššího soudu vadným (zásadním způsobem) postupem, což znemožňuje, aby soud, ke kterému náleží, byl považován za nezávislý a nestranný soud, zřízený zákonem, a zadruhé může navrhnout, aby o takovém návrhu [na přezkoumání] nerozhodoval soudce, který byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu rovněž takto vadným postupem[?]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-79" title="page-1">
      3) [V] případě, že návrh[y] uveden[é] [v druhé otázce] nebud[ou] projednán[y] (z důvodu rozhodnutí vnitrostátního soudu), může soudce, který takov[é] návrh[y] podal, odmítnout účast v řízení o ověření souladu s požadavky nezávislosti a nestrannosti jiného soudce Nejvyššího soudu, nebo se musí na vydání rozhodnutí podílet a nechat na účastníkovi, zda jej chce napadnout z důvodu porušení práva účastníka na rozhodnutí soudem, který splňuje požadavky stanovené v čl. 19 odst. 1 druhém pododstavci [SEU] a čl. 47 [prvním a druhém pododstavci] [Listiny]?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-80" title="page-1">
      4) [M]á vliv na vadnost složení soudního kolegia v řízení o ověřování dodržování požadavků nezávislosti a nestrannosti soudcem Nejvyššího soudu v kontextu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce [SEU] a čl. 47 [prvního a druhého pododstavce] [Listiny], pokud z pěti soudců, kteří jsou členy soudního kolegia [projednávajícího návrh na přezkoumání nezávislosti a nestrannosti], byli pouze dva jmenováni soudcem Nejvyššího soudu vadným (zásadním způsobem) postupem, to znamená lze v tomto případě dále pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, protože většina členů určeného kolegia byla jmenována soudci Nejvyššího soudu řádným postupem?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Věc C‑103/24</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V návaznosti na zahájení kárného řízení proti soudci X. Y., působícímu u okresního soudu v P. (Sąd Rejonowy w P.), před kolegiem pro služební odpovědnost Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) byli soudci K. B. a C. W., jakož i M. M., přísedící (lawnik), jmenováni do soudního kolegia pověřeného vedením tohoto řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci tohoto řízení podal kárně stíhaný soudce X. Y. návrh na základě čl. 29 odst. 5 zákona o Nejvyšším soudu s cílem ověřit, zda soudce K. B., člen tohoto kárného kolegia, splňuje požadavky na nezávislost a nestrannost, a to zejména s ohledem na skutečnost, že byl jmenován k Nejvyššímu soudu (Sąd Najwyższy) na návrh KRS v novém složení. Soudce X. Y. rovněž požádal o vyloučení soudce K. B. z projednávání této kárné věci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K rozhodnutí o tomto návrhu bylo losem ustaveno zvláštní kolegium pěti soudců Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy). Skládá se ze tří soudců jmenovaných na návrh bývalé KRS a dvou soudců, C. W. a B. Z., jmenovaných na návrh KRS v novém složení, a to na základě stejného postupu, kterým byl jmenován soudce K. B.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že na rozdíl od ostatních dvou věcí, které jsou předmětem tohoto rozsudku, se soudce zpravodaj tohoto kolegia, který byl sám jmenován na návrh bývalé KRS a je předkládajícím soudcem, rozhodl nepodat návrh na vyloučení soudců jmenovaných na návrh KRS v novém složení, v tomto případě soudců C. W. a B. Z., jelikož podobné návrhy byly zamítnuty bez posouzení věcné stránky, což podle jeho názoru činilo jakýkoli nový návrh tohoto druhu zbytečným.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy), rozhodující samosoudcem, rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-87" title="page-1">
      „1) Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec [SEU] ve spojení s čl. 47 [prvním a druhým pododstavcem] [Listiny] vykládán v tom smyslu, že:
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-88" title="page-1">
      a) vnitrostátní Nejvyšší soud ve zvláštním řízení zahájeném na návrh účastníka řízení na přezkoumání, zda soudce Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) – přidělený do kolegia projednávajícího věc o povolení trestního stíhání [jiného] soudce Nejvyššího soudu – splňuje požadavky nezávislosti a nestrannosti, je povinen z úřední povinnosti přezkoumat, zda je rozhodovací kolegium určené losem ze všech soudců Nejvyššího soudu rovněž soudem ‚předem zřízeným zákonem‘[?]
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-89" title="page-1">
      b) pokud je návrh na přezkoumání splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudce Nejvyššího soudu založen na námitce, že tento soudce byl do této funkce přidělen vadným (zásadním způsobem) postupem jmenování, tak rozhodovací kolegium složené z pěti soudců vylosovaných ze všech soudců Nejvyššího soudu nemůže zahrnovat soudce Nejvyššího soudu, kteří byli jmenování týmž vadným postupem jmenování, protože takové složení Nejvyššího soudu nelze považovat za nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem[?]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-90" title="page-1">
      V případě kladné odpovědi na první otázku písm. b):
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-91" title="page-1">
      2) [M]á na nesprávné obsazení celého kolegia v případě, že se jedná o přezkum dodržení požadavků nezávislosti a nestrannosti soudce, v kontextu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce [SEU] a článku 47 [Listiny], vliv skutečnost, že z pětičlenného kolegia byli pouze dva soudci jmenováni soudcem Nejvyššího soudu vadným (zásadním způsobem) postupem, to znamená lze v tomto případě dále pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, jelikož u většiny členů jmenovaného kolegia problém vadného jmenování soudcem Nejvyššího soudu nevzniká?
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-92" title="page-1">
      V případě odpovědi na druhou otázku v tom smyslu, že pokud kolegium pěti soudců vyžadované vnitrostátním právem zahrnuje dva, nebo dokonce jednoho vadně jmenovaného soudce Nejvyššího soudu, není takový soud soudem ve smyslu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce [SEU] a článku 47 [Listiny], v rozsahu, v němž jsou vady jmenovacího procesu zásadní:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-93" title="page-1">
      3) Je přípustné za účelem zajištění práva účastníků řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě soudem ve smyslu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce [SEU] a článku 47 [Listiny], aby návrh na přezkum splnění požadavků na nezávislost a nestrannost soudcem Nejvyššího soudu (určeným k projednání kárné věci týkající se soudce obecného soudu), projednal samosoudce (soudce zpravodaj), u něhož nejsou shledány vady v procesu jeho jmenování soudcem Nejvyššího soudu, jako [by se jednalo o] návrh na vyloučení soudce Nejvyššího soudu na základě obecných zásad?
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Věc C‑112/24</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V návaznosti na zahájení kárného řízení proti soudci L. S., působícímu u okresního soudu v P. (Sąd Rejonowy w P.), před kolegiem pro služební odpovědnost Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) byl soudce K. B. jmenován do soudního kolegia pověřeného vedením tohoto řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci tohoto řízení podal kárně stíhaný soudce návrh na základě čl. 29 odst. 5 zákona o Nejvyšším soudu s cílem ověřit, zda soudce K. B., člen tohoto kárného kolegia, splňuje požadavky na nezávislost a nestrannost, a to zejména s ohledem na skutečnost, že byl jmenován k Nejvyššímu soudu (Sąd Najwyższy) na návrh KRS v novém složení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s postupem stanoveným v čl. 29 odst. 15 zákona o Nejvyšším soudu bylo k rozhodnutí o tomto návrhu losem ustaveno zvláštní kolegium pěti soudců Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy). Toto kolegium se skládá ze čtyř soudců jmenovaných na návrh bývalé KRS, zatímco pátý soudce, X. Y., byl jmenován do funkce na návrh KRS v novém složení, a to za stejných okolností, za jakých byl jmenován soudce K. B.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jeden z členů uvedeného kolegia, jmenovaný na návrh bývalé KRS, podal návrh na vyloučení soudce X. Y. podle čl. 29 odst. 5 zákona o Nejvyšším soudu ve spojení s články 40 a násl. trestního řádu s odůvodněním, že účast soudce X. Y. ohrožuje nestrannost dotčeného kolegia.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento návrh na vyloučení byl prohlášen za nepřípustný usnesením ze dne 29. listopadu 2023, které vydal soudce Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy), rovněž jmenovaný na návrh KRS v novém složení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy), rozhodující samosoudcem, rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-101" title="page-1">
      „1) [M]usí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec [SEU] ve spojení s čl. 47 [prvním a druhým pododstavcem] [Listiny] vykládán v tom smyslu, že:
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-102" title="page-1">
      a) vnitrostátní Nejvyšší soud ve zvláštním řízení zahájeném na návrh účastníka řízení na přezkoumání, zda soudce Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy] – přidělený do kolegia projednávajícího kárnou věc týkající se soudce obecného soudu – splňuje požadavky nezávislosti a nestrannosti, je povinen z úřední povinnosti přezkoumat, zda je rozhodovací kolegium určené losem ze všech soudců Nejvyššího soudu rovněž soudem ‚předem zřízeným zákonem‘[?]
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-103" title="page-1">
      b) pokud je návrh na přezkoumání splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudce Nejvyššího soudu založen na námitce, že tento soudce byl do této funkce přidělen vadným (zásadním způsobem) postupem jmenování, tak rozhodovací senát složené z pěti soudců vylosovaných ze všech soudců Nejvyššího soudu nemůže zahrnovat soudce Nejvyššího soudu, kteří byli jmenování týmž vadným postupem jmenování, protože takové složení Nejvyššího soudu nelze považovat za nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem[?]
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-104" title="page-1">
      c) pokud ve věci přezkumu splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudce Nejvyššího soudu přiděleného ke kolegiu (rozhodujícímu o kárné věci týkající se soudce obecného soudu) bylo účastníkem prokázáno, že vzhledem k účasti tohoto soudce Nejvyššího soudu na vadném (zásadním způsobem) postupu jmenování do této funkce, určené rozhodovací kolegium soudu nesplňuje požadavky nezávislého a nestranného soudu předem zřízeného zákonem, není již k rozhodnutí o návrhu na přezkoumání splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudcem Nejvyššího soudu třeba podle vnitrostátního práva zkoumat chování tohoto soudce po jeho jmenování za soudce a povahu kárné věci, a proto neuvedení okolností týkajících se [chování] tohoto soudce po jmenování soudcem Nejvyššího soudu v návrhu nezakládá důvod pro zamítnutí návrhu jako nepřípustného na základě ustanovení vnitrostátního práva [čl. 29 odst. 10 zákona o Nejvyšším soudu][?]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-105" title="page-1">
      V případě kladné odpovědi na první otázku písm. b):
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-106" title="page-1">
      2) [M]usí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec [SEU] ve spojení s čl. 47 [prvním a druhým pododstavcem] [Listiny] základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že:
    </p>
    <p class="C10Marge1" id="para-107" title="page-1">
      soudce, který je členem soudního kolegia, které má rozhodnout o splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti jiného soudce (přiděleného soudnímu kolegiu, který má rozhodovat v kárné věci proti soudci obecného soudu), může zaprvé navrhnout vyloučení z tohoto kolegia jakéhokoli jiného soudce (soudců) vylosovaného ze všech soudců Nejvyššího soudu, pokud byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu vadným (zásadním způsobem) postupem, což znemožňuje, aby soud, ke kterému náleží, byl považován za nezávislý a nestranný soud zřízený zákonem, a zadruhé může navrhnout, aby o takovém návrhu [na přezkoumání] nerozhodoval soudce, který byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu rovněž takto vadným postupem[?]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-108" title="page-1">
      3) [V] případě, že návrh[y] uveden[é] v [druhé otázce] nebud[ou] projednán[y] (z důvodu rozhodnutí vnitrostátního soudu), může soudce, který takov[é] návrh[y] podal, odmítnout účast v řízení o ověření souladu s požadavky nezávislosti a nestrannosti jiného soudce Nejvyššího soudu, nebo se musí na vydání rozhodnutí podílet a nechat na účastníkovi, zda jej chce napadnout z důvodu porušení práva účastníka na rozhodnutí soudem, který splňuje požadavky stanovené v čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce [SEU] a článku 47 [Listiny]?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-109" title="page-1">
      4) [M]á vliv na vadnost složení soudního kolegia v řízení o ověřování dodržování požadavků nezávislosti a nestrannosti soudcem Nejvyššího soudu v kontextu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce [SEU] a čl. 47 [prvního pododstavce] [Listiny], pokud z pěti soudců, kteří jsou členy soudního kolegia [projednávajícího návrh na přezkoumání nezávislosti a nestrannosti], byl pouze jeden jmenován soudcem Nejvyššího soudu vadným (zásadním způsobem) postupem, to znamená lze v tomto případě dále pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, protože většina členů určeného kolegia byla jmenována soudci Nejvyššího soudu řádným postupem?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Řízení před Soudním dvorem</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutím předsedy Soudního dvora ze dne 26. března 2024 byly věci C‑96/24, C‑103/24 a C‑112/24 spojeny pro účely písemné a ústní části řízení i pro účely vydání rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K pravomoci Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury přísluší samotnému Soudnímu dvoru zkoumat podmínky, za nichž byl dotázán vnitrostátním soudem, za účelem ověření vlastní pravomoci nebo přípustnosti žádosti, která mu byla předložena [rozsudek ze dne 22. března 2022, Prokurator Generalny (Kárné kolegium Nejvyššího soudu – Jmenování), C‑508/19, EU:C:2022:201, bod 59 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba zaprvé připomenout, že Soudní dvůr může v rámci řízení o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 267 SFEU provést výklad unijního práva pouze v mezích pravomocí, které jsou mu svěřeny [rozsudek ze dne 19. listopadu 2019, A. K. a další (Nezávislost kárného kolegia Nejvyššího soudu), C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, EU:C:2019:982, bod 77, jakož i citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci se otázky položené v každé ze tří spojených věcí svým zněním částečně liší, pokud jde o ustanovení unijního práva, o jejichž výklad se žádá. Některé otázky se totiž týkají výkladu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU a článku 47 Listiny, zatímco jiné se týkají čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s článkem 47 Listiny. Je tedy třeba upřesnit rozsah působnosti tohoto posledně uvedeného ustanovení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je působnost Listiny v souvislosti s jednáním členských států definována v jejím čl. 51 odst. 1, podle kterého jsou ustanovení Listiny určena členským státům, pokud uplatňují právo Unie, přičemž toto ustanovení potvrzuje ustálenou judikaturu Soudního dvora, podle níž se základní práva zaručená v právním řádu Unie uplatní ve všech situacích, které se řídí unijním právem, avšak nikoli mimo tyto situace [rozsudek ze dne 19. listopadu 2019, A. K. a další (Nezávislost kárného kolegia Nejvyššího soudu), C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, EU:C:2019:982, bod 78, jakož i citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci, pokud jde o článek 47 Listiny, předkládající soud neposkytl žádné informace o tom, že by se spory v původních řízeních týkaly výkladu nebo použití normy unijního práva, která by byla prováděna na vnitrostátní úrovni.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s čl. 51 odst. 1 Listiny se tedy článek 47 Listiny jako takový na tyto spory nevztahuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Avšak vzhledem k tomu, že čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ukládá všem členským státům povinnost stanovit prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany ve smyslu zejména článku 47 Listiny v oblastech pokrytých unijním právem, musí být posledně uvedené ustanovení náležitě zohledněno pro účely výkladu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU (rozsudky ze dne 3. července 2025, Lita a Jeszek, C‑646/23 a C‑661/23, EU:C:2025:519, bod 54, jakož i citovaná judikatura, a ze dne 4. září 2025, AW „T“, C‑225/22, EU:C:2025:649, bod 34).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé je třeba připomenout, že podle čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU stanoví členské státy prostředky nezbytné k zajištění dodržování práva jednotlivců na účinnou právní ochranu v oblastech pokrytých právem Unie. Členským státům tedy přísluší, aby stanovily systém prostředků a řízení zajišťujících účinnou právní ochranu v těchto oblastech (rozsudek ze dne 26. března 2020, Miasto Łowicz a Prokurator Generalny, C‑558/18 a C‑563/18, EU:C:2020:234, bod 32, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o věcnou působnost čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU, toto ustanovení se vztahuje na „oblasti pokryté právem Unie“, a to bez ohledu na situaci, kdy členské státy toto právo uplatňují (rozsudek ze dne 11. července 2024, Hann-Invest a další, C‑554/21, C‑622/21 a C‑727/21, EU:C:2024:594, bod 35, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU se tedy má vztahovat mimo jiné na každý vnitrostátní orgán způsobilý rozhodovat jakožto soud o otázkách, které se týkají uplatňování nebo výkladu unijního práva, a spadají tudíž do oblastí pokrytých tímto právem (rozsudek ze dne 26. března 2020, Miasto Łowicz a Prokurator Generalny, C‑558/18 a C‑563/18, EU:C:2020:234, bod 34, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tak je tomu přitom v případě předkládajícího soudu, který může být povolán rozhodovat o otázkách týkajících se uplatňování nebo výkladu unijního práva a jakožto „soud“ ve smyslu tohoto práva náleží do polského systému prostředků v „oblastech pokrytých právem Unie“ ve smyslu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU, takže tento soud musí splňovat požadavky kladené na účinnou právní ochranu (obdobně viz rozsudek ze dne 11. července 2024, Hann-Invest a další, C‑554/21, C‑622/21 a C‑727/21, EU:C:2024:594, bod 37, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci má tedy Soudní dvůr pravomoc k výkladu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s článkem 47 Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K předběžným otázkám</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K prvním otázkám písm. c) ve věcech C‑96/24 a C‑112/24</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou prvních otázek písm. c) předkládajícího soudu ve věcech C‑96/24 a C‑112/24 je, zda čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny musí být vykládán v tom smyslu, že okolnosti spojené se jmenováním soudce mohou samy o sobě vést k porušení práva na nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem ve smyslu těchto ustanovení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba připomenout, že, jak vyplývá z ustálené judikatury Soudního dvora, i když organizace soudnictví v členských státech, zejména zřízení, složení, pravomoci a fungování vnitrostátních soudů, spadá do pravomoci těchto států, nic to nemění na tom, že při výkonu této pravomoci musí členské státy dodržovat povinnosti, které pro ně vyplývají z unijního práva, a zejména z článku 19 SEU [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 11. července 2024, Hann-Invest a další, C‑554/21, C‑622/21 a C‑727/21, EU:C:2024:594, bod 44, jakož i citovaná judikatura, a ze dne 24. března 2026, Rzecznik Praw Obywatelskich (Vyloučení soudce obecného soudu), C‑521/21, EU:C:2026:242, bod 28].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu představuje zásada účinné právní ochrany, na kterou odkazuje čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU, obecnou zásadu unijního práva, která byla zakotvena zejména v čl. 6 odst. 1 EÚLP, kterému odpovídá čl. 47 druhý pododstavec Listiny. Jak bylo připomenuto v bodě 37 tohoto rozsudku, toto posledně uvedené ustanovení musí být tudíž náležitě zohledněno pro účely výkladu tohoto čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 11. července 2024, Hann-Invest a další, C‑554/21, C‑622/21 a C‑727/21, EU:C:2024:594, bod 45, jakož i citovaná judikatura, a ze dne 24. března 2026, Rzecznik Praw Obywatelskich (Vyloučení soudce obecného soudu), C‑521/21, EU:C:2026:242, bod 42].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Záruky přístupu k nezávislému, nestrannému a předem zákonem zřízenému soudu, a zejména záruky, které vymezují tento pojem, jakož i složení soudu, jsou samotným základem práva na spravedlivý proces. Ověření, zda je orgán z hlediska složení takovým soudem, jestliže o této skutečnosti vyvstane závažná pochybnost, je nezbytné pro důvěru, kterou musí soudy v demokratické společnosti vzbuzovat u jednotlivců [rozsudek ze dne 24. března 2026, Rzecznik Praw Obywatelskich (Vyloučení soudce obecného soudu), C‑521/21, EU:C:2026:242, bod 69 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ustálené judikatury vyžadují záruky nezávislosti a nestrannosti na základě unijního práva existenci pravidel, zejména pokud jde o složení orgánu, jmenování, funkční období, jakož i důvody pro zdržení se hlasování, vyloučení pro podjatost a odvolání jeho členů, která umožní rozptýlit jakékoli legitimní pochybnosti jednotlivců o neovlivnitelnosti uvedeného orgánu ve vztahu k vnějším skutečnostem a jeho neutralitě ve vztahu k zájmům střetávajícím se ve věci [rozsudky ze dne 6. října 2021, W.Ż. (Kolegium pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné Nejvyššího soudu – Jmenování), C‑487/19, EU:C:2021:798, bod 109, jakož i ze dne 24. března 2026, Rzecznik Praw Obywatelskich (Vyloučení soudce obecného soudu), C‑521/21, EU:C:2026:242, bod 70].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr s odkazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva rozhodl, že i když právo na „soud předem zřízený zákonem“ představuje autonomní právo, má i přesto velmi úzkou souvislost se zárukami „nezávislosti“ a „nestrannosti“. V souladu se zásadou dělby moci, která charakterizuje fungování právního státu, musí být zejména zaručena nezávislost soudů na zákonodárné a výkonné moci [rozsudek ze dne 24. března 2026, Rzecznik Praw Obywatelskich (Vyloučení soudce obecného soudu), C‑521/21, EU:C:2026:242, bod 72 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu má požadavek týkající se „soudu předem zřízeného zákonem“ ve smyslu unijního práva za cíl zabránit tomu, aby bylo uspořádání soudního systému ponecháno na volném uvážení moci výkonné, a zajistit, aby se tato oblast řídila zákonem přijatým zákonodárnou mocí způsobem, který je v souladu s pravidly upravujícími výkon její pravomoci. Tento výraz odráží zejména zásadu právního státu a týká se nejen právního základu pro samotnou existenci soudu, ale také složení soudního kolegia v každé věci, jakož i všech ostatních ustanovení vnitrostátního práva, jejichž nedodržení způsobuje, že účast jednoho nebo více soudců na projednávání věci je protiprávní, což zahrnuje zejména ustanovení týkající se nezávislosti a nestrannosti členů předmětného soudu [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 26. března 2020, Přezkum Simpson v. Rada a HG v. Komise, C‑542/18 RX-II a C‑543/18 RX-II, EU:C:2020:232, bod 73, jakož i citovaná judikatura; ze dne 6. října 2021, W.Ż. (Kolegium pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné Nejvyššího soudu – Jmenování), C‑487/19, EU:C:2021:798, bod 129, a ze dne 24. března 2026, Rzecznik Praw Obywatelskich (Vyloučení soudce obecného soudu), C‑521/21, EU:C:2026:242, bod 73].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je tedy nezbytné, aby hmotněprávní a procesní podmínky, na jejichž základě jsou rozhodnutí o jmenování soudců přijímána, byly takového rázu, že nemohou u jednotlivců vyvolat legitimní pochybnosti o neovlivnitelnosti dotyčných soudců ve vztahu k vnějším skutečnostem a jejich neutralitě ve vztahu k vzájemně se střetávajícím zájmům, jakmile jsou dotčení jmenováni. Za tímto účelem je zejména důležité, aby byly tyto podmínky a postupy nastaveny tak, že budou splněny požadavky připomenuté v předchozím bodě tohoto rozsudku [rozsudek ze dne 24. března 2026, Rzecznik Praw Obywatelskich (Vyloučení soudce obecného soudu), C‑521/21, EU:C:2026:242, bod 74 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Co se konkrétně týče procesu jmenování soudců, Soudní dvůr rozhodl, že s ohledem na zásadní důsledky, které má tento proces pro řádné fungování a legitimitu soudní moci v demokratickém státě řídícím se zásadou právního státu, je takový proces nutně nedílnou součástí pojmu „soud předem zřízený zákonem“ ve smyslu čl. 47 druhého pododstavce Listiny, přičemž míra nezávislosti soudu ve smyslu tohoto ustanovení závisí zejména na způsobu, jakým byli jmenováni jeho členové [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. března 2026, Rzecznik Praw Obywatelskich (Vyloučení soudce obecného soudu), C‑521/21, EU:C:2026:242, bod 75 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ne všechna pochybení, k nimž může dojít v průběhu jmenování soudce, však mohou vyvolat pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti tohoto soudce, a tudíž o postavení soudního kolegia, ve kterém zasedá, jakožto „nezávislého a nestranného soudu předem zřízeného zákonem“ ve smyslu unijního práva [rozsudek ze dne 24. března 2026, Rzecznik Praw Obywatelskich (Vyloučení soudce obecného soudu), C‑521/21, EU:C:2026:242, bod 76 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z ustálené judikatury vyplývá, že nesrovnalost, k níž došlo při jmenování soudců v rámci dotyčného soudního systému, vede k porušení požadavku, aby byl soud předem zřízen zákonem, pokud je tato nesrovnalost takové povahy a závažnosti, že vytváří reálné riziko, že ostatní složky moci, zejména moc výkonná, mohou vykonávat neoprávněnou diskreční pravomoc ohrožující integritu výsledku jmenovacího procesu a vyvolávající u jednotlivců legitimní pochybnost o nezávislosti a nestrannosti dotyčného soudce nebo soudců, což nastává, když jde o základní pravidla, která jsou nedílnou součástí zřízení a fungování tohoto soudního systému [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 26. března 2020, Přezkum Simpson v. Rada a HG v. Komise, C‑542/18 RX-II a C‑543/18 RX-II, EU:C:2020:232, bod 75, jakož i ze dne 24. března 2026, Rzecznik Praw Obywatelskich (Vyloučení soudce obecného soudu), C‑521/21, EU:C:2026:242, bod 77 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutí o existenci porušení požadavku být „soudem předem zřízeným zákonem“ a o důsledcích takového porušení je třeba učinit na základě celkového posouzení řady okolností, které jako celek přispívají k vyvolání legitimních pochybností jednotlivců o nezávislosti a nestrannosti soudců [rozsudek ze dne 24. března 2026, Rzecznik Praw Obywatelskich (Vyloučení soudce obecného soudu), C‑521/21, EU:C:2026:242, bod 78 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě judikatury připomenuté v bodech 46 až 48 tohoto rozsudku měl Soudní dvůr v bodě 77 rozsudku ze dne 21. prosince 2023, Krajowa Rada Sądownictwa (Setrvání soudce ve funkci) (C‑718/21, EU:C:2023:1015), za to, pokud jde o posouzení postavení kolegia pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné (Izba Kontroli Nadzwyczajnej i Spraw Publicznych, Polsko) Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) jakožto „soudu“ ve smyslu článek 267 SFEU, že spojení systémových prvků s prvky týkajícími se konkrétních skutkových okolností, které charakterizovaly jmenování několika soudců v rámci tohoto orgánu, má za následek, že tento orgán nemá povahu „nezávislého a nestranného soudu předem zřízeného zákonem“ ve smyslu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s čl. 47 druhým pododstavcem Listiny (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. září 2025, AW „T“, C‑225/22, EU:C:2025:649, body 49 a 50).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Stejně tak v bodech 35 a 37 rozsudku ze dne 7. listopadu 2024, Prezes Urzędu Ochrony Konkurencji i Konsumentów (C‑326/23, EU:C:2024:940), Soudní dvůr konstatoval, že vady, jimiž byl stižen proces jmenování samosoudce tvořícího předkládající orgán, který byl jmenován k občanskoprávnímu senátu Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy), jsou totožné s vadami, jimiž byl stižen proces jmenování soudců kolegia pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné, a jsou samy o sobě dostatečné k tomu, aby u jednotlivců vyvolaly legitimní a závažné pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti tohoto soudce, takže tento soudce není „soudem“ ve smyslu článku 267 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Některé nedostatky v procesu jmenování soudců mohou samy o sobě nasvědčovat, že dotyční soudci nesplňují požadavky na nezávislost a nestrannost. V takových případech nelze od účastníka řízení, který vznesl otázku dodržování těchto požadavků, vyžadovat, aby předložil další důkazy k doložení tvrzeného porušení těchto požadavků.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o návrh na provedení testu nezávislosti a nestrannosti soudce, který je členem soudního kolegia, s cílem určit, zda toto kolegium splňuje požadavky na nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem ve smyslu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s článkem 47 Listiny, měl by tedy mít účastník řízení, který takový návrh podává, možnost omezit se na uplatnění argumentů založených výlučně na okolnostech jmenování tohoto soudce a prokazujících, že při této příležitosti došlo k nesrovnalosti takové povahy a závažnosti, že u jednotlivců vyvolává pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti tohoto soudce vůči výkonné nebo zákonodárné moci, aniž je nutné se odvolávat na další skutečnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Proto musí kolegium Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy), které má na základě článku 29 zákona o Nejvyšším soudu přezkoumat otázku nezávislosti a nestrannosti soudce tohoto soudu, samo splňovat požadavky na nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem ve smyslu ustanovení čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s článkem 47 Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první otázky písm. c) ve věcech C‑96/24 a C‑112/24 odpovědět tak, že čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny je třeba vykládat v tom smyslu, že okolnosti spojené se jmenováním soudce mohou samy o sobě vést k porušení práva na nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem ve smyslu těchto ustanovení, pokud tyto okolnosti znamenají nesrovnalost takové povahy a závažnosti, že vyvolává u jednotlivců legitimní pochybnost o nezávislosti nebo nestrannosti tohoto soudce.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K prvním otázkám písm. b) ve věcech C‑96/24, C‑103/24 a C‑112/24</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou prvních otázek písm. b) předkládajícího soudu v těchto třech věcech je, zda čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny má být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby byl přezkum dodržení požadavků na nezávislost a nestrannost týkajících se soudce působícího u soudu, a tím i práva na soud předem zřízený zákonem ve smyslu těchto ustanovení, svěřen kolegiu tohoto soudu, jehož součástí je jeden nebo více soudců, kteří se vzhledem k podmínkám svého jmenování nacházejí ve stejné situaci jako soudce, který je předmětem tohoto přezkumu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu, tak jak bylo připomenuto v bodě 45 tohoto rozsudku, představuje zásada účinné právní ochrany, na kterou odkazuje čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU, obecnou zásadu unijního práva vyplývající z ústavních tradic společných členských států, která byla zakotvena zejména v čl. 6 odst. 1 EÚLP, kterému odpovídá čl. 47 druhý pododstavec Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále vzhledem k tomu, že Listina zakotvuje práva odpovídající právům zaručeným EÚLP, má čl. 52 odst. 3 Listiny zajistit nezbytný soulad mezi právy obsaženými v Listině a odpovídajícími právy zaručenými EÚLP, aniž je narušena autonomie unijního práva. Podle vysvětlení k Listině základních práv (Úř. věst. 2007, C 303, s. 17) odpovídá čl. 47 druhý pododstavec Listiny čl. 6 odst. 1 EÚLP. Soudní dvůr musí tudíž usilovat o to, aby jeho výklad v projednávaných věcech zajišťoval úroveň ochrany, která bude v souladu s úrovní, jež je zaručena čl. 6 odst. 1 EÚLP, tak jak jej vykládá Evropský soud pro lidská práva (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. července 2024, Hann-Invest a další, C‑554/21, C‑622/21 a C‑727/21, EU:C:2024:594, bod 46, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po tomto upřesnění je třeba připomenout, že každý členský stát musí na základě čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU zajistit, aby orgány, které jsou jakožto „soudy“ ve smyslu vymezeném unijním právem povolány rozhodovat o otázkách týkajících se uplatňování nebo výkladu unijního práva a jsou součástí systému procesních prostředků v oblastech pokrytých unijním právem, splňovaly požadavky na účinnou právní ochranu, včetně požadavku nezávislosti (rozsudek ze dne 11. července 2024, Hann-Invest a další, C‑554/21, C‑622/21 a C‑727/21, EU:C:2024:594, bod 47, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že požadavek nezávislosti soudů, který je inherentní poslání rozhodovat jako soud, je součástí podstaty základního práva na účinnou právní ochranu a základního práva na spravedlivý proces, která mají zásadní význam jakožto záruky ochrany všech práv, která jednotlivcům vyplývají z unijního práva, a jako záruka zachování společných hodnot členských států uvedených v článku 2 SEU, zejména hodnoty právního státu (rozsudek ze dne 11. července 2024, Hann-Invest a další, C‑554/21, C‑622/21 a C‑727/21, EU:C:2024:594, bod 49, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ustálené judikatury má tento požadavek nezávislosti dva aspekty. První, vnější aspekt předpokládá, že dotčený orgán vykonává funkci zcela samostatně, není hierarchicky na nikoho vázán ani není nikomu podřízen a od nikoho nepřijímá příkazy či pokyny jakéhokoliv původu, čímž je chráněn před vnějšími zásahy nebo tlaky, které by mohly narušit nezávislost rozhodování jeho členů a ovlivnit jejich rozhodnutí [rozsudky ze dne 19. listopadu 2019, A. K. a další (Nezávislost kárného kolegia Nejvyššího soudu), C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, EU:C:2019:982, bod 121, jakož i ze dne 11. července 2024, Hann-Invest a další, C‑554/21, C‑622/21 a C‑727/21, EU:C:2024:594, bod 50].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhý, vnitřní aspekt souvisí s pojmem „nestrannost“ a týká se rovného odstupu ve vztahu ke stranám sporu a jejich příslušným zájmům s ohledem na předmět sporu. Tento aspekt vyžaduje objektivitu a neexistenci jakéhokoliv zájmu na vyřešení sporu mimo striktního použití právního předpisu [rozsudky ze dne 19. listopadu 2019, A. K. a další (Nezávislost kárného kolegia Nejvyššího soudu), C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, EU:C:2019:982, bod 122, jakož i ze dne 11. července 2024, Hann-Invest a další, C‑554/21, C‑622/21 a C‑727/21, EU:C:2024:594, bod 51].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tyto záruky nezávislosti a nestrannosti vyžadují existenci pravidel týkajících se zejména složení dotčeného orgánu, která umožní rozptýlit jakékoli legitimní pochybnosti jednotlivců o neovlivnitelnosti tohoto orgánu ve vztahu k vnějším skutečnostem a jeho neutralitě ve vztahu k zájmům střetávajícím se ve věci [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 19. listopadu 2019, A. K. a další (Nezávislost kárného kolegia Nejvyššího soudu), C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, EU:C:2019:982, bod 123, jakož i ze dne 11. července 2024, Hann-Invest a další, C‑554/21, C‑622/21 a C‑727/21, EU:C:2024:594, bod 52].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde konkrétně o zásadu nestrannosti, tato zásada vyžaduje, aby soudci neměli žádný zájem na výsledku sporů, které projednávají, nebyli podjatí ani neměli předsudky, a aby se všemi účastníky řízení zacházeli rovně a spravedlivě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že nestrannost obvykle označuje absenci předsudků nebo podjatosti, což lze ověřit různými způsoby. Podle tohoto soudu musí být existence nestrannosti posuzována jak na základě subjektivního přístupu, který spočívá v zohlednění osobního přesvědčení a chování daného soudce s cílem ověřit, zda v projednávané věci neprojevil jakékoli předsudky či podjatost, tak na základě objektivního přístupu, jehož cílem je posoudit, zda samotný soud a mimo jiné i jeho složení poskytovaly dostatečné záruky k vyloučení jakékoli legitimní pochybnosti o jeho nestrannosti (v tomto smyslu viz rozsudek ESLP, 15. října 2009, Micallef v. Malta, CE:ECHR:2009:1015JUD001705606, § 93).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci objektivního posouzení nestrannosti je třeba si položit otázku, zda nezávisle na osobním chování soudce určité ověřitelné skutečnosti opravňují k tomu, aby byla zpochybněna jeho nestrannost. V této oblasti mohou mít význam i pouhá zdání. Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva k tomu, aby bylo možné se vyjádřit k existenci důvodů pochybovat o tom, zda v dané věci jsou tyto požadavky na nezávislost nebo nestrannost splněny, je hledisko účastníka řízení relevantní, ale nehraje rozhodující roli. Rozhodující je, zda lze dotčené obavy považovat za objektivně podložené (v tomto smyslu viz rozsudek ESLP, 15. října 2009, Micallef v. Malta, CE:ECHR:2009:1015JUD001705606, § 96 a 98, jakož i rozsudek ze dne 19. prosince 2024, Vivacom Bulgaria, C‑369/23, EU:C:2024:1043, bod 33 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Evropský soud pro lidská práva rovněž v podstatě rozhodl, že účast soudců na rozhodnutí o námitce podjatosti jednoho z jejich kolegů, který je členem téhož soudního kolegia, může odůvodňovat výtku vycházející z porušení čl. 6 odst. 1 EÚLP, pokud jsou oni sami předmětem obdobné námitky podjatosti (v tomto smyslu viz rozsudek ESLP, 22. září 1994, Debled v. Belgie, CE:ECHR:1994:0922JUD002681891, § 37).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Členové soudního kolegia, který má rozhodnout o tom, zda účast soudce v daném řízení může vést k porušení požadavku na soud předem zřízený zákonem, se tedy nemohou sami nacházet ve stejné situaci jako tento soudce. Totožnost okolností provázejících jejich vlastní jmenování soudci s okolnostmi jmenování posledně uvedeného soudce totiž může u jednotlivců vyvolat legitimní pochybnosti o neutralitě tohoto soudního kolegia ve vztahu k vzájemně se střetávajícím zájmům. Z toho vyplývá, že členové uvedeného kolegia nemohou zkoumat otázku nezávislosti a nestrannosti uvedeného soudce, pokud se nacházejí v totožné situaci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že ustanovení týkající se postupu kontroly dodržení požadavků na nezávislost a nestrannost soudce působícího u Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) vstoupila v platnost v důsledku novelizace zákona o Nejvyšším soudu v průběhu roku 2022, s cílem zaručit právo jednotlivců na nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem ve smyslu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s článkem 47 Listiny. Tento postup umožňuje účastníkům řízení před Nejvyšším soudem (Sąd Najwyższy) požádat o provedení testu nezávislosti a nestrannosti soudce tohoto soudu pověřeného rozhodnutím v jejich věci, s cílem zjistit, zda soudce určený k rozhodnutí v jejich věci splňuje požadavky na nezávislost a nestrannost, přičemž posouzení tohoto návrhu je svěřeno zvláštnímu kolegiu složenému z pěti soudců vylosovaných z řad soudců Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy), s vyloučením soudce, jehož se uvedený návrh týká.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak přitom již bylo uvedeno v bodě 59 tohoto rozsudku, kolegium Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy), které má na základě článku 29 zákona o Nejvyšším soudu přezkoumat otázku nezávislosti a nestrannosti soudce tohoto soudu, musí samo splňovat požadavky na nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem ve smyslu ustanovení čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s článkem 47 Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud se konkrétně zabývá tím, zda soudce jmenovaný k Nejvyššímu soudu (Sąd Najwyższy) na návrh KRS v novém složení může být členem pětičlenného kolegia, které má rozhodovat o návrhu na provedení testu nezávislosti a nestrannosti soudce podaném na základě článku 29 zákona o Nejvyšším soudu, pokud jsou podmínky jeho vlastního jmenování totožné s podmínkami jmenování soudce, který je předmětem tohoto návrhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu z předkládacích rozhodnutí vyplývá, že v rámci soudních kolegií Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) pověřených přezkumem návrhů na provedení testu nezávislosti a nestrannosti ve všech třech věcech v původním řízení byl přinejmenším jeden soudce jmenován na návrh KRS v novém složení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak bylo tedy uvedeno v bodě 73 tohoto rozsudku, v případě, že byl soudce působící u Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) jmenován za okolností totožných s okolnostmi jmenování soudce, který je předmětem návrhu na provedení testu nezávislosti a nestrannosti, a které právě tento návrh odůvodňují, nelze připustit, aby tento první soudce zasedal v kolegiu tohoto soudu pověřeném rozhodnutím o tomto návrhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první otázky písm. b) ve věcech C‑96/24, C‑103/24 a C‑112/24 odpovědět tak, že čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby přezkum dodržení požadavků na nezávislost a nestrannost týkajících se soudce působícího u soudu, a tím i práva na soud předem zřízený zákonem ve smyslu těchto ustanovení, byl svěřen kolegiu tohoto soudu, jehož součástí je jeden nebo více soudců, kteří se vzhledem k podmínkám svého jmenování nacházejí ve stejné situaci jako soudce, který je předmětem tohoto přezkumu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K prvním otázkám písm. a) a druhým otázkám ve věcech C‑96/24, C‑103/24 a C‑112/24, třetí otázce ve věci C‑103/24, jakož i čtvrtým otázkám ve věcech C‑96/24 a C‑112/24</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou těchto otázek předkládajícího soudu je, zda čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny ukládá Nejvyššímu soudu (Sąd Najwyższy) povinnost, aby z úřední povinnosti přezkoumal, zda soudní kolegium, které má rozhodnout o návrhu na provedení testu nezávislosti a nestrannosti soudce daného soudu, splňuje požadavek na nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem. Zároveň se zabývá otázkou, zda na jedné straně člen tohoto kolegia, který má pochybnosti o dodržování těchto požadavků na nezávislost a nestrannost ze strany jiného člena tohoto kolegia, musí požádat o vyloučení tohoto posledně uvedeného člena a na druhé straně zda posouzení tohoto návrhu může provést kolegium, u něhož byla pouze menšina jeho členů jmenována na základě postupu zatíženého nesrovnalostmi.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">81</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba poznamenat, že předkládající soud se prostřednictvím uvedených otázek v podstatě snaží zjistit, jaká opatření mohou zajistit, aby návrhy na provedení testu nezávislosti a nestrannosti soudce Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) byly posuzovány kolegiem tohoto soudu, které splňuje požadavky na nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem ve smyslu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU a článku 47 Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">82</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek je třeba přeformulovat první otázky písm. a) a druhé otázky ve věcech C‑96/24, C‑103/24 a C‑112/24, třetí otázku ve věci C‑103/24, jakož i čtvrté otázky ve věcech C‑96/24 a C‑112/24 v tom smyslu, že podstatou těchto otázek předkládajícího soudu je, zda čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny má být vykládán v tom smyslu, že v případě, že kolegium soudu, které má rozhodovat o návrhu na přezkoumání dodržení požadavků na nezávislost a nestrannost člena tohoto soudu, samo porušuje právo na soud předem zřízený zákonem z důvodu, že jeho součástí je soudce, který tyto požadavky nesplňuje, je dotčený soud povinen zajistit, aby se takový soudce neúčastnil projednávání tohoto návrhu, a musí v případě potřeby upustit od použití vnitrostátních pravidel určujících složení tohoto kolegia, aby uvedený návrh mohl být projednán orgánem, který je v souladu s těmito ustanoveními unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">83</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba připomenout, že z ustálené judikatury vyplývá, že základní právo na nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem znamená, že každý vnitrostátní soud, který má aplikovat unijní právo, má povinnost zkoumat, zda je z hlediska svého složení takovým soudním orgánem, jestliže o této skutečnosti vyvstane vážná pochybnost, přičemž takové ověření je nezbytné pro důvěru, kterou musí soudy v demokratické společnosti vzbuzovat, nebo také že takový vnitrostátní soud musí mít za určitých okolností možnost ověřit, zda pochybení v postupu jmenování soudce mohlo vést k porušení tohoto základního práva [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 26. března 2020, Přezkum Simpson v. Rada a HG v. Komise, C‑542/18 RX-II a C‑543/18 RX-II, EU:C:2020:232, bod 57, jakož i ze dne 5. června 2023, Komise v. Polsko (Nezávislost a soukromý život soudců), C‑204/21, EU:C:2023:442, bod 276].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">84</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba rovněž připomenout, že Soudní dvůr již rozhodl, že přítomnost jediného soudce v rámci soudního kolegia, které není nezávislé, nestranné nebo předem zřízené zákonem, postačuje k tomu, aby bylo toto kolegium zbaveno postavení nezávislého a nestranného soudu předem zřízeného zákonem ve smyslu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s čl. 47 druhým pododstavcem Listiny [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 26. března 2020, Přezkum Simpson v. Rada a HG v. Komise, C‑542/18 RX-II a C‑543/18 RX-II, EU:C:2020:232, body 69 až 75, jakož i ze dne 4. září 2025, AW „T“, C‑225/22, EU:C:2025:649, bod 57 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">85</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po tomto upřesnění je třeba zdůraznit, že podle ustálené judikatury platí, že zásada přednosti unijního práva zakotvuje nadřazenost unijního práva nad právem členských států. Tato zásada tedy ukládá všem orgánům členských států povinnost zajišťovat plný účinek jednotlivých unijních norem, přičemž právo členských států nemůže narušovat účinek přiznaný těmto jednotlivým normám na území uvedených států [rozsudek ze dne 13. července 2023, YP a další (Zbavení imunity a dočasné zproštění výkonu funkce soudce), C‑615/20 a C‑671/20, EU:C:2023:562, bod 61, jakož i citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">86</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Uvedená zásada v tomto směru zejména ukládá každému vnitrostátnímu soudu, jenž má v rámci svých pravomocí aplikovat ustanovení unijního práva, aby zajistil plný účinek těchto ustanovení ve sporu, jenž mu byl předložen, tak, že na základě vlastní pravomoci podle potřeby upustí od použití jakékoli vnitrostátní právní úpravy nebo praxe, která je v rozporu s ustanovením unijního práva majícím přímý účinek, aniž musí nejprve žádat o její předchozí odstranění legislativní cestou nebo jakýmkoliv jiným ústavním postupem či na toto odstranění čekat. Dodržování této povinnosti je nezbytné zejména k zajištění rovnosti členských států před Smlouvami a je vyjádřením zásady loajální spolupráce zakotvené v čl. 4 odst. 3 SEU [rozsudek ze dne 13. července 2023, YP a další (Zbavení imunity a dočasné zproštění výkonu funkce soudce), C‑615/20 a C‑671/20, EU:C:2023:562, bod 62, jakož i citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">87</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr přitom již rozhodl, že čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU vykládaný ve světle článku 47 Listiny, který ukládá členským státům povinnost dosáhnout jasného a přesného výsledku, jež není vázána na žádnou podmínku, zejména pokud jde o nezávislost a nestrannost soudů, které mají vykládat a uplatňovat unijní právo, a požadavek, aby se jednalo o soudy předem zřízené zákonem, má přímý účinek, který znamená, že se upustí od použití jakéhokoli vnitrostátního ustanovení či vnitrostátní judikatury nebo praxe odporující těmto ustanovením unijního práva, jak jsou vykládána Soudním dvorem [rozsudek ze dne 13. července 2023, YP a další (Zbavení imunity a dočasné zproštění výkonu funkce soudce), C‑615/20 a C‑671/20, EU:C:2023:562, bod 63, jakož i citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">88</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z ustálené judikatury rovněž vyplývá, že i v případě neexistence vnitrostátních legislativních opatření, která by ukončila stav neplnění povinnosti konstatovaný Soudním dvorem, je na vnitrostátních soudech, aby přijaly veškerá opatření k usnadnění dosažení plného účinku unijního práva v souladu se závěry obsaženými v rozsudku o nesplnění povinnosti. Kromě toho jsou uvedené soudy na základě zásady loajální spolupráce stanovené v čl. 4 odst. 3 SEU povinny odstranit protiprávní důsledky porušení unijního práva [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 10. března 2022, Grossmania, C‑177/20, EU:C:2022:175, body 38 a 63, jakož i citovaná judikatura, a ze dne 13. července 2023, YP a další (Zbavení imunity a dočasné zproštění výkonu funkce soudce), C‑615/20 a C‑671/20, EU:C:2023:562, bod 64].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">89</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za účelem splnění povinností připomenutých v bodech 85 až 88 tohoto rozsudku musí vnitrostátní soud v nejvyšší možné míře vykládat příslušné vnitrostátní právní předpisy způsobem, který je v souladu s požadavky vyplývajícími z unijního práva. Pokud však takový výklad neumožňuje zabránit porušení práva jednotlivců na nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem, je tento soud povinen, aby zajistil přednost unijního práva, upustit od použití dotčených vnitrostátních ustanovení, zejména pokud by tato ustanovení vedla k tomu, že by věc projednávali soudci, kteří by mohli postrádat vyžadovanou nestrannost, nebo se takovými jevit [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 6. října 2021, W.Ż. (Kolegium pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné Nejvyššího soudu – Jmenování), C‑487/19, EU:C:2021:798, body 159 a 161, jakož i ze dne 13. července 2023, YP a další (Zbavení imunity a dočasné zproštění výkonu funkce soudce), C‑615/20 a C‑671/20, EU:C:2023:562, bod 65].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">90</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU však neukládá členským státům jednotný model k zajištění účinné právní ochrany ani k obnovení důvěry v soudní systém, kterou veřejnost ztratila z důvodu systémových nesrovnalostí ve jmenování soudců [rozsudek ze dne 24. března 2026, Rzecznik Praw Obywatelskich (Vyloučení soudce obecného soudu), C‑521/21, EU:C:2026:242, bod 64].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">91</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je tedy na právním řádu dotčeného členského státu, aby upravil procesní podmínky, které zajistí, že návrh na přezkoumání dodržení požadavků na nezávislost a nestrannost člena soudu bude posouzen soudním kolegiem, které splňuje požadavky vyplývající ze základního práva na účinný opravný prostředek a na přístup k nestrannému soudu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">92</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první otázky písm. a) a na druhé otázky v projednávaných třech věcech, na třetí otázku ve věci C‑103/24, jakož i na čtvrté otázky ve věcech C‑96/24 a C‑112/24 odpovědět tak, že čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny je třeba vykládat v tom smyslu, že v případě, že kolegium soudu, které má rozhodovat o návrhu na přezkoumání dodržení požadavků na nezávislost a nestrannost člena tohoto soudu, samo porušuje právo na soud předem zřízený zákonem z důvodu, že jeho součástí je soudce, který tyto požadavky nesplňuje, je dotčený soud povinen zajistit, aby se takový soudce neúčastnil projednávání tohoto návrhu, a musí v případě potřeby upustit od použití vnitrostátních pravidel určujících složení tohoto kolegia, aby mohl být uvedený návrh projednán soudem, který je v souladu s těmito ustanoveními unijního práva. Zejména musí být ze soudního kolegia pověřeného tímto přezkumem vyloučeni soudci, kteří nesplňují požadovanou nestrannost. Je na právním řádu dotčeného členského státu, aby upravil procesní postupy, které zajistí, že takový návrh bude projednán soudním kolegiem, které splňuje požadavky vyplývající ze základního práva na účinný opravný prostředek a na přístup k nestrannému soudu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K třetím otázkám ve věcech C‑96/24 a C‑112/24</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">93</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na odpověď na první otázky písm. a) a na druhé otázky ve věcech C‑96/24, C‑103/24 a C‑112/24, na třetí otázku ve věci C‑103/24 a na čtvrté otázky ve věcech C‑96/24 a C‑112/24 není třeba odpovídat na třetí otázky ve věcech C‑96/24 a C‑112/24.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">94</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původních řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporům probíhajícím před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-183" title="page-1">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C32Dispositifmarge1" id="para-185" title="page-1">
      musí být vykládán v tom smyslu, že
    </p>
    <p class="C32Dispositifmarge1" id="para-186" title="page-1">
      okolnosti spojené se jmenováním soudce mohou samy o sobě vést k porušení práva na nezávislý a nestranný soud předem zřízený zákonem ve smyslu těchto ustanovení, pokud tyto okolnosti znamenají nesrovnalost takové povahy a závažnosti, že vyvolává u jednotlivců legitimní pochybnost o nezávislosti nebo nestrannosti tohoto soudce.
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C32Dispositifmarge1" id="para-188" title="page-1">
      musí být vykládán v tom smyslu, že
    </p>
    <p class="C32Dispositifmarge1" id="para-189" title="page-1">
      brání tomu, aby byl přezkum dodržení požadavků na nezávislost a nestrannost týkajících se soudce působícího u soudu, a tím i práva na soud předem zřízený zákonem ve smyslu těchto ustanovení, svěřen kolegiu tohoto soudu, jehož součástí je jeden nebo více soudců, kteří se vzhledem k podmínkám svého jmenování nacházejí ve stejné situaci jako soudce, který je předmětem tohoto přezkumu.
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C32Dispositifmarge1" id="para-191" title="page-1">
      musí být vykládán v tom smyslu, že
    </p>
    <p class="C32Dispositifmarge1" id="para-192" title="page-1">
      v případě, že kolegium soudu, které má rozhodovat o návrhu na přezkoumání dodržení požadavků na nezávislost a nestrannost člena tohoto soudu, samo porušuje právo na soud předem zřízený zákonem z důvodu, že jeho součástí je soudce, který tyto požadavky nesplňuje, je dotčený soud povinen zajistit, aby se takový soudce neúčastnil projednávání tohoto návrhu, a musí v případě potřeby upustit od použití vnitrostátních pravidel určujících složení tohoto kolegia, aby mohl být uvedený návrh projednán soudem, který je v souladu s těmito ustanoveními unijního práva. Zejména musí být ze soudního kolegia pověřeného tímto přezkumem vyloučeni soudci, kteří nesplňují požadovanou nestrannost. Je na právním řádu dotčeného členského státu, aby upravil procesní postupy, které zajistí, že takový návrh bude projednán soudním kolegiem, které splňuje požadavky vyplývající ze základního práva na účinný opravný prostředek a na přístup k nestrannému soudu.
    </p>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-193" title="page-1">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: polština.</p>
</body>
</html>
