EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 26.11.2024
COM(2024) 715 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Finska
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 26.11.2024
COM(2024) 715 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Finska
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Finska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 121 této smlouvy,
s ohledem na nařízení (EU) 2024/1263, a zejména na článek 17 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
OBECNÁ VÝCHODISKA
(1)Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu 1 spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku 2 a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států 3 . Cílem rámce je zajistit udržitelnost veřejného dluhu a udržitelný a inkluzivní růst prostřednictvím reforem a investic. Prosazuje odpovědnost členských států, zaměřuje se na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinné a soudržné vymáhání pravidel.
(2)Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů 4 , jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.
(3)Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
(4)Na doporučení Komise má poté Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.
PŘIPOMÍNKY K NÁRODNÍMU STŘEDNĚDOBÉMU FISKÁLNĚ-STRUKTURÁLNÍMU PLÁNU FINSKA
(5)Dne 10. října 2024 předložilo Finsko Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí.
Postup před předložením plánu
(6)Dne 21. června 2024 zaslala Komise Finsku v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii 5 . Dne 10. října 2024 Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila 6 . Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku. Referenční trajektorie Finska stanoví, že na základě předpokladů Komise a za předpokladu sedmiletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce (2025–2031) o 1,5 % a během období, na něž se vztahuje plán (2025–2028), o 1,5 %.
Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Finsku dne 21. června 2024
|
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
Průměr 2025–2028 |
Průměr 2025–2031 |
|
|
Maximální růst čistých výdajů (roční, v %) |
1,4 |
1,5 |
1,4 |
1,5 |
1,5 |
1,6 |
1,7 |
1,5 |
1,5 |
Zdroj: výpočty Komise.
(7)V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Finsko a Komise od června do září 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Finsko plánuje, a související předpoklady, na plánovaný soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce včetně reforem a investic (například komplexní reforma modelu sociálního zabezpečení a jednotné dávky a komplexní reforma sociální pomoci), jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných kapacit.
(8)V říjnu 2024 Finsko v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 a podle informací, které poskytlo ve svém plánu, vedlo konzultace s občanskou společností a s Hospodářskou radou Finska. Podle informací, které Finsko ve svém plánu poskytlo, projednala Hospodářská rada plán dne 2. října 2024. Občanská společnost byla pozvána na veřejné slyšení dne 3. října 2024.
(9)Plán byl dne 2. října 2024 předložen vnitrostátnímu parlamentu.
Další související postupy
(10)Dne 10. října 2024 předložilo Finsko svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne [26. listopadu 2024] 7 .
(11)Dne 21. října 2024 vydala Rada Finsku v rámci evropského semestru řadu doporučení pro danou zemi 8 .
SHRNUTÍ PLÁNU A JEHO POSOUZENÍ KOMISÍ
(12)V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:
Souvislosti: makroekonomická a fiskální situace a výhled
(13)Hospodářská činnost ve Finsku se v roce 2023 snížila o 1,2 %, protože růst spotřebitelských cen a úrokových sazeb zatížil spotřebu a investice, zejména v odvětví stavebnictví. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se v roce 2024 očekává pokles ekonomiky o 0,3 % v důsledku stagnace spotřeby a poklesu investic v první polovině roku. V roce 2025 by se měl reálný HDP zvýšit o 1,5 % v závislosti na předpokládaném oživení soukromé spotřeby a investic díky růstu reálných mezd a nižším nákladům na financování, zatímco růst vývozu by se měl obnovit v souladu s rostoucí zahraniční poptávkou. V roce 2026 se očekává, že reálný HDP vzroste o 1,6 %, neboť se předpokládá pokračování rozsáhlého oživení. V horizontu prognózy (tj. 2024–2026) se očekává, že potenciální růst HDP ve Finsku poroste každoročně od roku 2024 do roku 2026 v průměru o 0,6 %, a to v důsledku akumulace kapitálu a zvýšení souhrnné produktivity výrobních faktorů. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 7,2 % a podle prognózy Komise dosáhne v roce 2024 hodnoty 8,2 %, v roce 2025 hodnoty 7,9 % a v roce 2026 hodnoty 7,5 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) klesne z 3,9 % v roce 2023 na 1,4 % v roce 2024 a dosáhne 2,1 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026.
(14)Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Finska v roce 2023 činil 3,0 % HDP. Prognóza Evropské komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2024 dosáhne 3,7 % HDP, načež v roce 2025 klesne na 3,0 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky na 2,5 % HDP. Prognóza Evropské komise z podzimu 2024 zahrnuje návrh rozpočtu Finska na rok 2025, který vláda v září předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 77,1 % HDP. Na základě prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 zvýší na 82,6 % HDP. Na konci roku 2025 by měl stoupnout na 84,7 % HDP a na konci roku 2026 na 85,3 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.
Dráha čistých výdajů a hlavní makroekonomické předpoklady v plánu
(15)Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Finska se vztahuje na roky 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce sedmi let.
(16)Plán obsahuje informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.
(17)Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 2,2 %. Dále se Finsko zavázalo k provedení souboru reforem a investic za účelem prodloužení období korekce na sedm let (2025–2031), během nichž má průměrný růst čistých výdajů podle plánu činit 2,4 %. Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu na celé období korekce (2025–2031) je vyšší než referenční trajektorie, kterou Komise předala dne 21. června 2024. Plán předpokládá vyrovnaný růst potenciálního HDP ve výši 0,9 % pro každý rok období korekce. Kromě toho plán očekává, že se míra růstu deflátoru HDP zvýší z 1,7 % v roce 2024 na 2,1 % v roce 2025 a do konce období korekce se bude postupně dále zvyšovat na 2,4 %.
Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Finska
|
Prodloužení období korekce |
||||||||||
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
Průměr za dobu platnosti plánu 2025–2028 |
Průměr za období korekce 2025–2031 |
|
|
Růst čistých výdajů
|
3,7 |
1,6 |
1,9 |
2,6 |
2,6 |
2,8 |
2,8 |
2,9 |
2,2 |
2,4 |
|
Růst čistých výdajů
|
3,7 |
5,3 |
7,4 |
10,1 |
13,0 |
16,1 |
19,4 |
22,8 |
není relevantní |
není relevantní |
|
Růst potenciálního HDP (v %) |
1,1 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
|
Inflace (růst deflátoru HDP) (v %) |
1,7 |
2,1 |
2,2 |
2,2 |
2,3 |
2,3 |
2,4 |
2,4 |
2,2 |
2,3 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Finska a výpočty Komise.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na veřejný dluh
(18)Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu snížil z 81,7 % v roce 2024 na 78,2 % HDP na konci období korekce v roce 2031, jak je uvedeno v následující tabulce. Po skončení období korekce se očekává, že ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2041) bude poměr dluhu k HDP podle plánu dále klesat, přičemž v roce 2039 klesne pod 60 % HDP a v roce 2041 dosáhne 52,7 %.
Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Finska
|
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
2041 |
|
|
Veřejný dluh (v % HDP) |
76,6 |
81,7 |
83,2 |
83,9 |
83,6 |
82,9 |
81,4 |
79,7 |
78,2 |
52,7 |
|
Saldo veřejných financí (v % HDP) |
–2,9 |
–3,7 |
–2,9 |
–2,0 |
–1,4 |
–0,9 |
–0,4 |
0,0 |
0,3 |
1,6 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Finska.
Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu sníží pod referenční hodnotu 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. To se na základě předpokladů plánu jeví jako věrohodné, neboť podle všech deterministických zátěžových testů v rámci analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí by dluh měl být do roku 2041 nižší než 60 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na saldo veřejných financí
(19)Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů uvedených v plánu by schodek veřejných financí v prvním roce období korekce (tj. v roce 2025) klesl pod 3 % HDP, poté by se nadále snižoval a v roce 2031 by se změnil v přebytek. Podle plánu tedy saldo veřejných financí na konci období korekce (2031) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Schodek veřejných financí kromě toho v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2041) nepřekročí 3 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Časový profil fiskální korekce
(20)Časový profil fiskální korekce, měřený změnou primárního strukturálního salda, podle plánu na rozdíl od lineární dráhy, uvedené jako pravidlo v čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263, předsouvá největší úsilí na počátek období. Důvodem je větší fiskální konsolidace, k níž dojde v roce 2025, a zachycení veřejných zakázek v oblasti obrany v národních účtech v letech 2025 a 2027, což vede k dalším odchylkám od lineárního profilu. V důsledku toho je fiskální korekce v průběhu prvních čtyř let plánu více než úměrná celkovému fiskálnímu úsilí. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu se zásadou neodkládat úsilí stanovenou v čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263.
Tabulka 4: Vývoj primárního strukturálního salda v plánu Finska
|
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
|
|
Primární strukturální saldo (v % HDP) |
–0,34 |
–0,37 |
0,44 |
1,10 |
1,42 |
1,78 |
2,06 |
2,34 |
2,62 |
|
Změna primárního strukturálního salda (p. b.) |
není relevantní |
–0,04 |
0,82 |
0,66 |
0,32 |
0,36 |
0,28 |
0,28 |
0,28 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Finska.
Soulad plánu s ochranným opatřením pro odolnost schodku
(21)Jestliže se předpoklady a závazky plánu naplní, setrvá strukturální schodek po celé období korekce pod hodnotou 1,5 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž bude i nadále dodržována společná rezerva pro odolnost uvedená v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1263, a proto není nutné dodatečné zlepšení strukturálního primárního salda uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Soulad plánu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu
(22)Vzhledem k tomu, že veřejný dluh bude podle plánu během období korekce dosahovat úrovně mezi 60 % a 90 % HDP, poměr dluhu k HDP se musí v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2024/1263 snižovat ročně v průměru nejméně o 0,5 procentního bodu, dokud neklesne pod 60 %. Toto průměrné snížení se vypočítá za období 2024–2031 a v plánu činí 0,5 procentního bodu. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu.
Makroekonomické předpoklady plánu
(23)Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Finsku předány dne 21. června 2024. Konkrétně plán využívá různé předpoklady pro výchozí pozici v roce 2024, potenciální růst HDP a vnitřní dynamiku dluhu Fiskální korekce je navíc předsunutá. Tyto rozdíly v předpokladech je třeba pečlivě posoudit, zejména vzhledem k tomu, že průměrný růst čistých výdajů v plánu je vyšší než hodnota v referenční trajektorii. Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s největším dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu v předpokladech samostatně.
·Plán uplatňuje vyrovnaný růst potenciálního produktu v období 2024–2041. V porovnání s předpoklady Komise to zvyšuje potenciální růst v období korekce, a přispívá tak k vyššímu průměrnému růstu čistých výdajů. K tomu dochází jak přímým účinkem, tak tím, že vyšší růst HDP znamená rychlejší pokles poměru dluhu k HDP, což vyžaduje nižší fiskální korekci, aby bylo splněno ochranné opatření pro udržitelnost dluhu. Možnost použití alternativních předpokladů potenciálního růstu je v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2024/1263 za předpokladu, že kumulativní růst v horizontu projekcí (tj. do roku 2041) je v zásadě v souladu s předpoklady Komise, což v případě plánu platí. Tento předpoklad se proto jeví být řádně odůvodněný.
·Plán představuje předsunutou fiskální korekci. Ve srovnání s předpokladem Komise o lineární korekci to vede k rychlejšímu poklesu dluhu a snížení úrokových výdajů. To přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu vyšší než podle předpokladů Komise. Předsunutá fiskální korekce je v souladu s čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Tento předpoklad se proto jeví být řádně odůvodněný.
·Plán předpokládá nižší vnitřní dynamiku dluhu v letech 2025 až 2030, a to v průměru 1,3 % HDP oproti 1,6 % HDP v předpokladech Komise. To přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu vyšší než podle předpokladů Komise. To odráží financování a dodávky bezpečnostního a obranného vybavení, jakož i investice financované z výnosů z prodeje veřejného majetku. Tento předpoklad se proto jeví být řádně odůvodněný.
Zbývající rozdíl v předpokladech se týká revidované výchozí pozice v roce 2024 a odpovídá o něco nižšímu strukturálnímu primárnímu schodku, než se očekávalo na jaře. To nemá ve srovnání s předpoklady Komise významný dopad na průměrný růst čistých výdajů. Celkově je rozdíl mezi dráhou čistých výdajů uvedenou v plánu a referenční trajektorií vysvětlen rozdíly v předpokladech, které jsou řádně odůvodněny v souladu s čl. 13 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263. Celkově všechny rozdíly v předpokladech společně vedou k tomu, že průměrný růst čistých výdajů v plánu je vyšší než referenční trajektorie. Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s dráhou čistých výdajů.
Fiskální strategie plánu
(24)Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány prostřednictvím omezování výdajů, jakož i diskrečního zvyšování příjmů. Vláda provádí dva balíčky opatření, jejichž fiskální výnos se odhaduje na 9 miliard EUR (3,8 % HDP). Ty lze zhruba rozdělit na 3,5 miliardy (1,5 % HDP) z vyšších příjmů (tj. přímé příjmy ze zvýšené sazby DPH a nepřímé příjmy ze zvýšené daně z příjmu a sociálních příspěvků v důsledku vyšší zaměstnanosti způsobené jinými opatřeními) a 5,5 miliardy (2,3 % HDP) z nižších výdajů (tj. úspory plynoucí ze vzniku regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života, snížení sociálních dávek a snížení ostatních výdajů). Většina politických opatření týkajících se těchto dvou konsolidačních balíčků již byla přijata, další mají být potvrzena nebo korigována a vyčíslena v ročních rozpočtech. Bylo přijato již několik opatření na straně příjmů i výdajů, která budou mít v roce 2025 značný dopad. Provádění orientační fiskální strategie uvedené v plánu zároveň ohrožují rizika plynoucí z možnosti, že úspory v důsledku opatření zaměřených na regionální subjekty zajišťující služby v oblasti kvality života a očekávané účinky vládních reforem trhu práce na zaměstnanost budou nižší, než se původně předpokládalo. Návrh rozpočtového plánu z roku 2024 na rok 2025 rovněž upřesňuje politická opatření, jejichž prostřednictvím bude splněn závazek týkající se čistých výdajů na rok 2025 9 .
Soubor reformních a investičních závazků v plánu, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce
(25)V plánu se Finsko zavazuje k souboru reforem a investic s cílem zlepšit potenciální růst a fiskální udržitelnost, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce ze čtyř na sedm let. Soubor reforem a investic se skládá z řady závazků z plánu pro oživení a odolnost; jednoho závazku z plánu pro oživení a odolnost s dodatečnými specifikacemi za účelem omezení překročení rozpočtu; a ze dvou nových reforem. Zahrnuje následující opatření:
·Zavedení severského modelu služeb zaměstnanosti. Reforma mění fungování služeb zaměstnanosti ve Finsku tím, že navyšuje zdroje, které mají služby zaměstnanosti k dispozici, zlepšuje podporu poskytovanou uchazečům o zaměstnání a zpřísňuje povinnosti nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce při hledání zaměstnání. Informační systém podporující služby zaměstnanosti je modernizován s cílem zlepšit proces hledání zaměstnání. Reforma je závazkem v rámci plánu pro oživení a odolnost (P3C1R1), přičemž hlavním cílem bylo v období od ledna 2023 do března 2024 uskutečnit 2 miliony pohovorů. Podle plánu se odhaduje, že toto opatření by mohlo od roku 2025 zvýšit zaměstnanost přibližně o 9 500 až 10 000 pracovníků.
·Zrušení dodatečných dnů podpory v nezaměstnanosti. Reforma postupně ruší dodatečné dny podpory v nezaměstnanosti, o které mohli požádat lidé po dosažení určité věkové hranice po uplynutí řádné doby podpory v nezaměstnanosti. Minimální věk potřebný pro získání dodatečných dnů podpory v nezaměstnanosti se pro osoby narozené v roce 1963 a později zvýší o jeden rok na věkovou skupinu, a pro osoby narozené v roce 1965 a později se možnost získání dodatečného dne zcela zruší. Reforma je závazkem v rámci plánu pro oživení a odolnost (P3C1R2), který má být proveden do 2. čtvrtletí 2023. Dodatečné dny podpory v nezaměstnanosti mají být do roku 2029 postupně eliminovány. Podle plánu se odhaduje, že toto opatření by mohlo od roku 2025 zvýšit zaměstnanost přibližně o 9 100 pracovníků.
·Provádění národní reformy zdravotnictví a sociálních služeb na podporu rozvoje zákonem stanovené záruky péče. Reforma spočívala v přijetí zákona o zřízení 21 regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života, které od 1. ledna 2023 odpovídají za organizaci zdravotní péče, sociální péče a záchranných služeb. Tyto služby navíc organizuje i město Helsinky. Za organizaci specializované lékařské péče v regionu Uusimaa navíc odpovídá společný orgán pro Helsinky a Uusimaa, tzv. skupina HUS. Reforma je závazkem v rámci plánu pro oživení a odolnost (P4C1R1).
·Zavádění digitálních inovací v sociální a zdravotní péči. Cílem reformy je zvýšit podíl obyvatel (ve věku 20 let a více) využívajících elektronické služby zdravotní a sociální péče z 26 % (výchozí stav v roce 2020) na 35 %. K dosažení tohoto cíle mají být zavedeny nové digitální služby. Reforma je závazkem v rámci plánu pro oživení a odolnost (P4C1I4) a očekává se, že bude dokončena do konce roku 2025.
·Investice do výzkumu, vývoje a inovací, jakož i do přechodu na čistou energii. Toto opatření zahrnuje několik investic do čistých technologií zahrnutých do plánu pro oživení a odolnost (P1C1I2, P1C2I1, P1C2I3, P3C3I1, P1C1I1).
·Obnovení zákonných povinností a správních postupů regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života. Vzhledem ke značným schodkům, které vznikly v regionálních subjektech zajišťujících služby v oblasti kvality života, zahrnuje vláda do plánu další opatření k nápravě situace a zajištění řádného finančního řízení. Příklady takových opatření zahrnují mimo jiné úpravu minimálního počtu zaměstnanců v pobytové péči pro starší osoby, úpravu poplatků klientů, racionalizaci využívání prostor, posílení hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek a zavedení digitálních kanálů služeb. Na základě vládního programu a obecného vládního fiskálního plánu (2025–2028) vláda odhaduje, že tyto nové úpravy by mohly do roku 2028 přinést úspory ve výši přibližně 1,56 miliardy EUR. Patří sem jak zákonná opatření, tak vlastní konsolidační opatření regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života. Tato opatření představují dodatečnou specifikaci závazku v rámci výše popsaného plánu pro oživení a odolnost (P4C1R1).
·Komplexní reforma sociální pomoci. Cílem reformy je posílit úlohu sociální pomoci jako poslední možnosti a krátkodobé formy dávky tím, že se napraví nedostatky v systému sankcí, které umožňovaly, aby sociální pomoc plně nahradila ztrátu podpory v nezaměstnanosti, pokud příjemci neplní povinnosti při hledání zaměstnání. Vláda odhaduje, že reforma by mohla vést ke snížení počtu osob, které potřebují sociální pomoc, na polovinu, a mohla by přinést každoroční fiskální úspory ve výši 100 milionů EUR. Očekává se, že vládní návrh bude po konzultacích se zúčastněnými stranami na podzim 2025 předložen parlamentu a vstoupí v platnost ve druhém čtvrtletí roku 2026.
·Komplexní reforma sociálního zabezpečení a zavedení modelu jediné dávky. Jedním z aspektů reformy je zjednodušení sociálního zabezpečení tím, že umožní přístup k různým dávkám prostřednictvím jedné administrativní žádosti. Očekává se, že reforma bude po konzultacích se zúčastněnými stranami na podzim 2025 předložena parlamentu a vstoupí v platnost ve druhém čtvrtletí roku 2026.
(26)Opatření, na nichž je založeno prodloužení období korekce a která jsou součástí plánu pro oživení a odolnost (včetně dodatečné specifikace pro obnovení zákonných povinností a správních postupů regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života), jsou v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263, neboť jsou dostatečně podrobná, přednostně uskutečňovaná, časově vymezená a ověřitelná. Dvě opatření týkající se komplexní reformy sociální pomoci a komplexní reformy sociálního zabezpečení a zavedení modelu jediné dávky dosud nebyla uzákoněna, a proto nejsou v současné fázi podrobně popsána. Plán stanoví orientační harmonogram pro jejich přijetí a kvalitativní cílové ukazatele pro sledování jejich provádění.
(27)Závazky v plánu pro oživení a odolnost, které jsou podkladem pro prodloužení, zahrnují podstatné reformy a investice zaměřené na zlepšení udržitelnosti veřejných financí a růstového potenciálu ekonomiky. Kromě toho se Finsko zavazuje pokračovat v reformním úsilí během období, na něž se vztahuje střednědobý fiskálně-strukturální plán, a zachovat úroveň investic financovaných z vnitrostátních zdrojů realizovaných během období, na které se vztahuje plán pro oživení a odolnost (viz tabulka 5 níže). Uvedené závazky budou sledovány v průběhu provádění plánu. Závazky v rámci plánu pro oživení a odolnost tudíž lze zohlednit pro účely prodloužení období korekce podle čl. 36 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263.
(28)Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, udržitelným způsobem zlepší potenciál v oblasti růstu a odolnosti ekonomiky Finska, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2024/1263. Tato opatření by měla zlepšit fungování trhu práce, podpořit inovace, zlepšit přístup ke zdravotní péči a sociálnímu zabezpečení a zmodernizovat sociální zabezpečení, čímž zlepší potenciál růstu a odolnosti finské ekonomiky. Očekává se, že předložené reformy trhu práce podpoří nezaměstnané při hledání zaměstnání a zvýší míru aktivity starších pracovníků. Plán odhaduje, že tato dvě opatření by mohla v letech 2025–2029 vytvořit přibližně 20 000 pracovních míst. Očekává se, že investice do výzkumu a vývoje obsažené v plánu pro oživení a odolnost zlepší růstový potenciál i odolnost Finska tím, že zvýší produktivitu (plán konzervativně odhaduje, že zvýšení investic do výzkumu a vývoje o 1 % zvýší produktivitu o 0,02 %), přiláká soukromé investice a podpoří ekologickou transformaci a dekarbonizaci energetického systému. Podle finské vlády by zřízení regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života a rozvoj služeb elektronického zdravotnictví zlepší přístup ke zdravotní péči, což je obzvláště důležité, protože neuspokojené potřeby lékařské péče se pohybují nad průměrem EU a Finsko je rychle stárnoucí společností. Cílem reforem, které zavádějí model jediné dávky a reformu sociální pomoci, je optimalizovat sociální politiku, snížit administrativní náklady, učinit sociální zabezpečení spravedlivějším a zvýšit motivaci k práci, a tím podpořit zaměstnanost. Bylo by třeba sledovat dopady na sociální soudržnost. Navíc se dosud neprojevily dopady reformy trhu práce nebo zvýšení produktivity v důsledku investic do výzkumu a vývoje na zaměstnanost. Kromě toho se regionální subjekty zajišťující služby v oblasti kvality života v prvních letech své činnosti potýkají s řadou obtíží, a vláda v plánu předložila dodatečné specifikace k jednomu ze závazků plánu pro oživení a odolnost, kterým je obnova zákonných povinností a správních postupů regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života s cílem omezit jejich schodek. Celkově se předpoklady týkající se společného dopadu reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, na růst jeví jako věrohodné, je však třeba pečlivě sledovat budoucí vývoj a přesný dopad. To vyžaduje také smysluplné konzultace se zúčastněnými stranami včetně sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti, a posouzení distribučních a kumulativních účinků daných opatření.
(29)Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, podpoří udržitelnost veřejných financí, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263. Tato opatření doplňují již přijaté balíčky fiskální konsolidace, jak bylo uvedeno výše při představování fiskální strategie. Hlavní přímý účinek těchto dodatečných opatření se očekává od provádění opatření ke snížení schodku regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života, který v roce 2023 činil 1,4 miliardy EUR, a to obnovením zákonných povinností a správních postupů regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života. Konkrétněji řečeno vláda přijímá opatření, která mají v letech 2025–2028 snížit výdaje regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života o 685 milionů EUR, přičemž cílem samotných regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života je zavést do roku 2028 opatření na snížení svých výdajů o 874 milionů EUR. Vláda navíc očekává, že díky reformě sociální pomoci dosáhne ročních úspor ve výši 100 milionů EUR. Další přímé úspory mohou pocházet z nižších administrativních nákladů na jednu žádost o dávku, které vyplynou z přijetí modelu jediné dávky, a z nižších plateb souvisejících se zrušením dodatečných dnů podpory v nezaměstnanosti. Nepřímé fiskální úspory jsou spojeny především s očekávaným pozitivním dopadem reforem trhu práce na zaměstnanost (tj. zavedení severského modelu služeb zaměstnanosti a zrušení dodatečných dnů podpory v nezaměstnanosti), což by zvýšilo potenciální růst a vytvořilo daňové příjmy. Komplexní reforma sociálního zabezpečení a modelu jediné dávky a komplexní reforma sociální pomoci mohou mít dopad rovněž na zaměstnanost, neboť zvyšují motivaci k práci a tím i nepřímý pozitivní fiskální dopad. Ačkoli by realizované úspory z uvedených opatření mohly být nižší, než se očekávalo, fiskální úspory vyplývající z dodatečné specifikace plánu pro oživení a odolnost týkající se obnovení zákonných povinností a správních postupů regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života budou pravděpodobně nezanedbatelné vzhledem k rozsahu odhadovaných úspor (tj. 1,6 mld. EUR). Celkově lze říci, že realizace nepřímých úspor závisí především na dopadu reforem trhu práce na zaměstnanost.
(30)Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, řeší společné priority EU, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Reformy sociálního zabezpečení a trhu práce přispívají k sociální odolnosti zejména tím, že dodržují zásady evropského pilíře sociálních práv, jako je například aktivní podpora zaměstnanosti, sociální ochrana a podpora v nezaměstnanosti. Očekává se, že investice plánu pro oživení a odolnost do výzkumu a vývoje v oblasti ekologické transformace zvýší inovace v oblasti nízkouhlíkových technologií a energetické infrastruktury a přispějí tak ke spravedlivé ekologické transformaci a zajištění energetické bezpečnosti. Zavádění digitálních inovací v oblasti sociální a zdravotní péče přispívá ke spravedlivé digitální transformaci tím, že zvyšuje digitalizaci veřejných služeb. Soubor reforem a investic, které jsou podkladem prodloužení, neřeší další společnou prioritu EU, konkrétně budování obranných kapacit.
(31)Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, reaguje na příslušná 10 doporučení pro danou zemi vydaná v rámci evropského semestru, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263. Soubor reforem a investic, na nichž je prodloužení založeno, se zaměřuje zejména na následující doporučení pro danou zemi zacílená na:
·aktivní politiky trhu práce, pobídky k práci a účasti na trhu práce (doporučení pro danou zemi vydaná v letech 2019 a 2020), a to zavedením severského modelu služeb zaměstnanosti a zrušením dodatečných dnů podpory v nezaměstnanosti,
·zdravotní péči, dlouhodobou péči a rozpočtový rámec a fiskální řízení (doporučení pro danou zemi vydaná v letech 2019 a 2020), a to prostřednictvím reformy regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života a zavádění digitálních inovací ve zdravotnictví,
·obnovitelnou energii, energetickou infrastrukturu a sítě, energetickou účinnost, výzkum a inovace, regionální rozvoj a místní veřejné služby a podnikatelské prostředí (včetně politik pro malé a střední podniky) (doporučení pro danou zemi vydaná v letech 2019, 2020, 2022 a 2023) prostřednictvím jednotlivých investic v rámci plánu pro oživení a odolnost do energetických technologií a infrastruktur, zachycování a využívání nízkouhlíkového vodíku a oxidu uhličitého, recyklace klíčových materiálů a dalšího financování výzkumu, vývoje a inovací,
·chudobu, sociální začlenění a sociální ochranu (doporučení pro danou zemi vydané v roce 2024) prostřednictvím reformy sociálního zabezpečení, modelu jediné dávky a sociální pomoci.
(32)Plán zajišťuje, aby byla zachována plánovaná celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů realizovaných v průměru během období, na něž se vztahuje plán pro oživení a odolnost, jak vyžaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263.
Tabulka 5: Veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů v plánu (v % HDP)
|
Průměrná úroveň za období, na které se vztahuje plán pro oživení a odolnost (2022 až 2026) ( 11 ) |
T+1 |
T+2 |
T+3 |
T+4 |
Průměr za dobu platnosti plánu |
|
4,4 |
4,7 |
4,5 |
4,6 |
4,4 |
4,6 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Finska.
(33)V neposlední řadě lze mít za to, že soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení, je v souladu se závazky obsaženými v plánu pro oživení a odolnost a v dohodě o partnerství, která byla dohodnuta na základě víceletého finančního rámce, jak vyžaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263. Zavedení modelu jediné dávky a reforma sociální pomoci nejsou v rozporu se závazky uvedenými v plánu pro oživení a odolnost, zatímco ostatní opatření přímo vyplývají ze závazků přijatých v rámci plánu pro oživení a odolnost.
(34)Závěrem lze konstatovat, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, na základě tohoto posouzení celkově splňuje kritéria uvedená v článku 14 nařízení (EU) 2024/1263. V důsledku toho je možné období korekce prodloužit ze čtyř na sedm let, jak se navrhuje v plánu.
Další reformní a investiční záměry v plánu reagující na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zaměřené na společné priority Unie
(35)Kromě souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, plán popisuje politické záměry týkající se dalších reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje deset reforem a investic.
(36)Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán reformu, která má do roku 2030 zvýšit výdaje na výzkum a vývoj na 4 % HDP, přičemž by jedna třetina těchto finančních prostředků měla pocházet z veřejných zdrojů, což by znamenalo zvyšování o přibližně 280 milionů EUR ročně do roku 2030. Dodatečné veřejné prostředky na výzkum a vývoj budou přiděleny mimo jiné na podporu podnikového výzkumu a vývoje, na spolupráci mezi podniky a výzkumnými pracovníky, na financování výzkumných projektů a na výzkumné infrastruktury. Toto opatření se vztahuje na doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020 týkající se výzkumu a inovací a je v souladu s Digitálním kompasem Finska a s jeho národním strategickým plánem pro digitální dekádu.
(37)Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán opatření ke snížení dávek, které odrazují od práce (např. změny dávek v nezaměstnanosti, které by měly dle očekávání během funkčního období vlády zvýšit zaměstnanost o 40 000 pracovníků, a indexové snížení dávek sociálního zabezpečení, které by mělo ve stejném období zvýšit zaměstnanost o 18 600 pracovníků), opatření ke zmírnění nedostatku kvalifikovaných pracovníků (např. zvýšení finančních prostředků i dostupných míst v oborech, kde je nedostatek pracovních sil, jako je například medicína), a opatření vedoucí ke zlepšení přístupu ke zdravotní péči a zkrácení čekacích listin (např. zvýšením finančních prostředků na úhradu výdajů na soukromou zdravotní péči). Opatření řeší doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022 a 2023 v oblasti aktivní politiky trhu práce, pobídek k práci a účasti na trhu práce, zdravotní péče a vzdělávání.
(38)Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, nezahrnuje plán žádné další reformy a investice.
(39)Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné kapacity, nezahrnuje plán žádné další reformy a investice.
(40)Plán nepopisuje další reformy a investice, které mají řešit doporučení pro danou zemi (u nichž nebylo podle hodnocení Komise dosaženo žádného podstatného pokroku) v oblasti dovedností, odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých, dopravy, dlouhodobé péče a boje proti praní peněz (doporučení pro danou zemi vydaná v letech 2019, 2020 a 2023).
(41)Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též doplňkovosti s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Finska. Plán vhodně odkazuje na finský národní program reforem do roku 2024, který popisuje synergie a doplňkovost s politikou soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost.
(42)Plán podává přehled potřeb Finska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. V souvislosti se spravedlivou ekologickou a digitální transformací plán zdůrazňuje potřebu investic do čisté energie, aby se snížila závislost na fosilních palivech, a do přelomových technologií, jako je například umělá inteligence, s cílem dále posílit ekologickou transformaci. V souvislosti se sociální a ekonomickou odolností zdůrazňuje plán potřebu investic do zvyšování dosaženého vzdělání a kontinuálního učení. V souvislosti s energetickou bezpečností zdůrazňuje plán potřebu investic zaměřených na snížení závislosti EU na třetích zemích. V souvislosti s budováním obranných kapacit zdůrazňuje plán potřebu investic na posílení obranných kapacit Finska v souladu se závazky vůči NATO.
Závěr posouzení Komise
(43)Celkově Komise zastává názor, že plán Finska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
CELKOVÝ ZÁVĚR
(44)V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Finsku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu a schválit soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let,
DOPORUČUJE Finsku:
1)zajistit, aby růst čistých výdajů nepřekročil maximální hodnoty stanovené v příloze I tohoto doporučení;
2)provést ve stanovených lhůtách soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let, jak je stanoveno v příloze II tohoto doporučení.
Rada dále vybízí Finsko, aby zajistilo realizaci dalších reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešících společné priority Unie.
PŘÍLOHA I
Maximální tempo růstu čistých výdajů
(roční a kumulativní tempo růstu v nominálním vyjádření)
Finsko
|
Roky |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
|
|
Tempo růstu (v %) |
Roční |
1,6 |
1,9 |
2,6 |
2,6 |
|
Kumulativní (*) |
5,3 |
7,4 |
10,1 |
13,0 |
|
(*) Kumulativní tempo růstu je vypočteno vůči základnímu roku 2023.
PŘÍLOHA II
Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let
Finsko
|
Hlavní cíl |
Popis a harmonogram klíčových kroků 12 |
Ukazatel(e) pro sledování |
|
|
Zavedení severského modelu služeb zaměstnanosti (Stávající opatření plánu pro oživení a odolnost: odkaz v plánu pro oživení a odolnost Finska – P3C1R1) |
Cílem opatření je reforma procesu veřejných služeb zaměstnanosti. |
1.Do 2. čtvrtletí 2022: vstup v platnost zákona o veřejných službách zaměstnanosti a podnikatelských službách, který upravuje severský model služeb zaměstnanosti pro proces poskytování služeb uchazečům o zaměstnání, jak je uvedeno v milníku č. 77. 2.Do 4. čtvrtletí 2023: zvýšení ročního počtu pohovorů při hledání zaměstnání v souladu se severským modelem služeb zaměstnanosti ze 783 070 na 2 000 000, jak je uvedeno v cíli č. 78. 3.Do 4. čtvrtletí 2023: všech pět digitálních funkcí požadovaných severským modelem služeb zaměstnanosti je integrováno do informačního systému veřejných služeb zaměstnanosti (TE-PES) a jsou funkční, jak je uvedeno v milníku č. 79. |
Uspokojivé plnění příslušných milníků a cílů plánu pro oživení a odolnost č. 77, 78, 79 |
|
Zrušení dodatečných dnů podpory v nezaměstnanosti (Stávající opatření plánu pro oživení a odolnost: odkaz v plánu pro oživení a odolnost Finska – P3C1R2) |
Cílem reformy je podpořit zaměstnanost tím, že odstraní demotivační faktory odrazující starší lidi od práce a zmírní cílené propouštění starších zaměstnanců. |
1.Do 2. čtvrtletí 2023: vstup v platnost změn zákona o dávkách podpory v nezaměstnanosti týkajících se postupného zrušení dodatečných dnů podpory v nezaměstnanosti, jak je uvedeno v milníku č. 80. |
Uspokojivé splnění příslušného milníku plánu pro oživení a odolnost č. 80 |
|
Příprava reformy sociálního zabezpečení a zdravotní péče na podporu zavedení záruky péče (Stávající opatření plánu pro oživení a odolnost: odkaz v plánu pro oživení a odolnost Finska – P4C1R1) |
Cílem tohoto opatření, které je součástí přípravy reformy sociální a zdravotní péče, je zlepšit dostupnost zdravotních a sociálních služeb podporou zavedení záruky péče. |
1.Do 3. čtvrtletí 2021: Vstup v platnost původního právního rámce, kterým se zřizují sociální oblasti (regionální subjekty zajišťující služby v oblasti kvality života) a reformují sociální a zdravotní služby a záchranné služby, jak je uvedeno v milníku č. 133. 2.Do 1. čtvrtletí 2023: vstup v platnost dalšího právního rámce, kterým se dokončí zřizování sociálních oblastí (regionální subjekty zajišťující služby v oblasti kvality života) a reforma sociálních a zdravotních služeb a záchranných služeb, jak je uvedeno v milníku č. 134 3.Do 2. čtvrtletí 2023: zprovoznění regionálních oblastí dobrých životních podmínek (regionální subjekty zajišťující služby v oblasti kvality života), které budou schopny převzít odpovědnost za organizaci sociálních, zdravotních a záchranných služeb, jak je uvedeno v milníku č. 134 |
Uspokojivé splnění příslušných milníků plánu pro oživení a odolnost č. 133 a 134 |
|
Zavádění digitálních inovací v sociální a zdravotní péči (Stávající opatření plánu pro oživení a odolnost: odkaz v plánu pro oživení a odolnost Finska – P4C1I4) |
Cílem této investice je poskytnout digitální řešení na podporu rozvoje sociálních a zdravotnických služeb a podpořit zavedení záruky péče. |
1.Do 4. čtvrtletí 2025: zvýšení podílu obyvatelstva využívajícího elektronické služby v oblasti sociální a zdravotní péče z 26 % (výchozí hodnota v roce 2020) na 35 %, jak je uvedeno v milníku č. 139. |
Uspokojivé splnění příslušného milníku plánu pro oživení a odolnost č. 139 |
|
Investice do nových energetických technologií (Stávající opatření plánu pro oživení a odolnost: odkaz v plánu pro oživení a odolnost Finska – P1C1I2) |
Přispět k cíli Finska dosáhnout do roku 2035 uhlíkové neutrality stimulací zavádění nových čistých technologií pro výrobu a využívání energie. |
1.Do 4. čtvrtletí 2021: zveřejnění první výzvy k předkládání žádostí o investice do nových energetických technologií, jak je uvedeno v milníku č. 6. 2.Do 4. čtvrtletí 2023: udělení všech grantů na investice do energetických technologií, jak je uvedeno v milníku č. 7. 3.Do 2. čtvrtletí 2026: dokončení alespoň 4 podporovaných projektů, jak je uvedeno v cíli č. 8. |
Uspokojivé plnění příslušných milníků a cílů plánu pro oživení a odolnost č. 6, 7 a 8 |
|
Nízkouhlíkový vodík a zachycování a využívání uhlíku (Stávající opatření plánu pro oživení a odolnost: odkaz v plánu pro oživení a odolnost Finska – P1C2I1) |
Cílem investice je podpořit rozvoj výroby a skladování čistého vodíku v komerčním měřítku. |
1.Do 4. čtvrtletí 2021: zveřejnění první vnitrostátní výzvy k předkládání žádostí o podporu na výrobu a využití nízkoemisního vodíku, jakož i na zachycování a využití oxidu uhličitého, jak je uvedeno v milníku M16. 2.Do 4. čtvrtletí 2025: prováděcí dohoda. 3.Do 2. čtvrtletí 2026: ministerstvo dokončilo investici uvedenou v milníku č. 17. 4.Do 2. čtvrtletí 2026: právní dohody podepsané s konečnými příjemci, jak je uvedeno v cíli č. 18. 5.Do 2. čtvrtletí 2026: převod částky 127 000 000 EUR na podnikatelskou činnost ve Finsku, jak je uvedeno v milníku 18a. |
Uspokojivé plnění příslušných milníků a cílů plánu pro oživení a odolnost č. 16, 17, 18 a 18a. |
|
Opětovné použití a recyklace klíčových materiálů a vedlejších průmyslových odpadních produktů (stávající opatření plánu pro oživení a odolnost: odkaz v plánu pro oživení a odolnost Finska – P1C2I3) |
Cílem opatření je podpora oběhového hospodářství, které znovu využívá a recykluje vedlejší průmyslové odpadní produkty a odpadové toky a další klíčové materiály, jako jsou materiály z baterií, plasty, textil, obaly, elektrická a elektronická zařízení a stavební a demoliční materiály. |
1.Do 4. čtvrtletí 2021: zveřejnění první výzvy k předkládání žádostí o investiční projekty na podporu opětovného využití odpadních materiálů a vedlejších odpadních produktů, jak je uvedeno v milníku č. 22. 2.Do 4. čtvrtletí 2023: udělení všech grantů na projekty opětovného použití a recyklace, jak je uvedeno v milníku č. 23. 3.Do 2. čtvrtletí 2026: dokončení 10 podporovaných projektů, jak je uvedeno v cíli č. 24. |
Uspokojivé plnění příslušných milníků a cílů plánu pro oživení a odolnost č. 22, 23 a 24 |
|
Balíček financování výzkumu, vývoje a inovací na podporu ekologické transformace – Přední společnosti (Stávající opatření plánu pro oživení a odolnost: odkaz v plánu pro oživení a odolnost Finska – P3C3I1) |
Cílem investice je podpořit (prostřednictvím programu spravovaného organizací Business Finland) partnerství a ekosystémy mezi podniky a dalšími výzkumnými organizacemi, které posilují konkurenceschopnost podniků a zvyšují efektivitu výzkumných a vývojových činností. |
1.Do 2. čtvrtletí 2022: zveřejnění výzvy k předkládání žádostí o projekty předních společností, jak je uvedeno v milníku č.100. 2.Do 4. čtvrtletí 2023: udělení 5 grantů na projekty předních společností, jak je uvedeno v cíli č. 101. 3.Do 4. čtvrtletí 2025: 90 % dokončených projektů předních společností, jak je uvedeno v cíli č. 102. |
Uspokojivé plnění příslušných milníků a cílů plánu pro oživení a odolnost č. 100, 101 a 102 |
|
Investice do energetické infrastruktury (Stávající opatření plánu pro oživení a odolnost: odkaz v plánu pro oživení a odolnost Finska – P1C1I1) |
Cílem investice je zlepšit rámcové podmínky pro přilákání investic do čisté energie se zaměřením na integraci energetických systémů, skladování energie a dopravu. Tato investice podpoří projekty, které podporují výstavbu energetické infrastruktury s následujícím zaměřením: I) elektrické sítě a přepravní kapacity elektřiny; II) investice do integrace energetických systémů a výroby, přenosu a využití přebytečného a odpadního tepla v sítích dálkového vytápění; III) přeprava nízkouhlíkových plynů včetně vodíku, bioplynu a biometanu. |
1.Do 4. čtvrtletí 2021: zveřejnění první výzvy k předkládání žádostí o projekty energetické infrastruktury, jak je uvedeno v milníku č. 3. 2.Do 4. čtvrtletí 2024: udělení všech grantů na investice do energetické infrastruktury, jak je uvedeno v milníku č. 4. 3.Do 2. čtvrtletí 2026: dokončení alespoň 4 podporovaných projektů, jak je uvedeno v cíli č. 5]. |
Uspokojivé plnění příslušných milníků a cílů plánu pro oživení a odolnost č. 3, 4 a 5 |
|
Úpravy funkcí a postupů zavedených regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života (Doprovodná reforma plánu pro oživení a odolnost P4C1R1) |
Tato opatření mají zajistit odpovídající poskytování služeb a zároveň zabezpečit řádné finanční řízení. |
1.Do 2. čtvrtletí 2024: konzultace se zúčastněnými stranami týkající se příslušných opatření, která umožňují zejména: i) úpravy počtu zaměstnanců v oblasti pobytové péče a změny specializace zaměstnanců; ii) úpravy poplatků za zdravotní péči a iii) vyjasnění oblasti působnosti a posouzení dopadů zákona o službách pro osoby se zdravotním postižením. 2.Do 4. čtvrtletí 2025: sestavení plánů jednotlivých regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života, včetně: i) lepšího využití prostorů a sítě služeb; ii) širšího využití centralizovaného zadávání veřejných zakázek; iii) posílení hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. 3.Do 4. čtvrtletí 2025: Vstup v platnost příslušných legislativních změn týkajících se povinností regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života, jako jsou např. ·minimální počet zaměstnanců v oblasti pobytové péče a změny specializace zaměstnanců, ·poplatky zákazníků za zdravotní péči. 4.Do 4. čtvrtletí 2026: i) náprava schodků regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života, které se nahromadily od roku 2023, a ii) zvýšení efektivity služeb zefektivněním nabídky služeb v oblasti specializované lékařské péče. |
Kroky 1, 2 a 4 i): podávání zpráv orgány Kroky 3 a 4 ii): vstup příslušných legislativních změn v platnost. |
|
Komplexní reforma sociální pomoci (nové opatření) |
Cílem opatření je zlepšit motivaci k práci vyjasněním podmínek pro získání sociální pomoci a upravit její výši na základě objektivních okolností týkajících se příjemce sociální pomoci. |
1.Do 3. čtvrtletí 2025: dokončeno posouzení dopadů. 2.Do 3. čtvrtletí 2025: dokončena konzultace se zúčastněnými stranami. 3.Do 4. čtvrtletí 2025: odhlasování právních předpisů. |
Krok 1 a 2: podávání zpráv orgány. Krok 3: vstup v platnost právních předpisů vyjasňujících poskytování sociální pomoci. |
|
Komplexní reforma sociálního zabezpečení a model jediné dávky (nové opatření) |
Cílem tohoto opatření je zavést systém založený na jediné sociální dávce s cílem zpřehlednit a zjednodušit systém sociálních dávek a umožnit lepší identifikaci osob, které mají nárok na podporu. |
1.Do 3. čtvrtletí 2025: dokončeno posouzení dopadů. 2.Do 3. čtvrtletí 2025: dokončena konzultace se zúčastněnými stranami. 3.Do 4. čtvrtletí 2025: odhlasování právních předpisů. |
Krok 1 a 2: podávání zpráv orgány. Krok 3: vstup v platnost právních předpisů o zřízení jediné sociální dávky. |
Ve Štrasburku dne
Za Radu
předseda/předsedkyně