European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2026/123

7.1.2026

SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny k provádění článku 28 nařízení (EU) 2024/1735, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724

(C/2026/123)

Účelem tohoto sdělení je poskytnout praktické pokyny členským státům, které zavádějí nové režimy nebo aktualizují stávající režimy motivující k nákupu konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Nevztahuje se na ustanovení o zadávání veřejných zakázek a dražbách podle aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Tyto pokyny nejsou právně závazné. Ačkoli v určitých případech parafrázují ustanovení právních předpisů EU, jejich účelem není jakkoli měnit práva a povinnosti stanovené v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise nebo v jiných závazných předpisech. Těmito pokyny nejsou dotčena pravidla státní podpory a zásada subsidiarity.

SEZNAM ZKRATEK

KN

kombinovaná nomenklatura

EHP

Evropský hospodářský prostor

EU

Evropská unie

HS

harmonizovaný systém

JRC

Společné výzkumné středisko Evropské komise

OBSAH

I.

Úvod 3

II.

Oblast působnosti článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise 3

III.

Způsobilost režimů a dodatečná finanční náhrada 5

A.

Podmínění způsobilosti k účasti v režimu určitými podmínkami 5

B.

Poskytnutí dodatečných finančních náhrad 6

IV.

Posouzení příspěvku konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise k udržitelnosti a odolnosti 7

A.

Známkování konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise 8

1.

Systémy známkování 8

2.

Několik technologií pro nulové čisté emise, na něž se vztahuje jeden režim 8

B.

Hodnocení konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise podle čtyř kritérií 8

1.

Kritérium odolnosti 9

2.

Kritérium environmentální udržitelnosti 12

3.

Kritérium inovací 12

4.

Kritérium integrace energetického systému 13

C.

Ilustrativní příklady hodnocení příspěvku k udržitelnosti a odolnosti 14

1.

Příklad solárních fotovoltaických systémů 14

2.

Příklad tepelných čerpadel 15

3.

Příklad elektrických pohonných systémů pro silniční dopravu 16

V.

Transparentnost, nediskriminace a přístup k informacím 17

A.

Otevřený, nediskriminační a transparentní proces 17

B.

Dostupnost informací 18

Příloha I:

Položky harmonizovaného systému pro určení pravidel původu u technologií pro nulové čisté emise, které jsou významné pro uplatňování článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise 21

Příloha II:

Příklady stávajících minimálních požadavků na environmentální udržitelnost 21

Příloha III:

Příklady inovativních vlastností 23

Příloha IV:

Příklady integrace energetického systému 26

I.   ÚVOD

Nařízení (EU) 2024/1735, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (dále jen „akt o průmyslu pro nulové čisté emise“) (1), zavádí právní rámec zaměřený na posílení ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise v Evropské unii (EU). Konkrétně za účelem snížení strategické závislosti EU na technologiích pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězcích a dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky stanoví článek 5 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise pro Komisi a členské státy cíl dosažení výrobní kapacity alespoň ve výši: 40 % roční potřeby EU v oblasti zavádění technologií pro nulové čisté emise do roku 2030 a 15 % světové výroby technologií pro nulové čisté emise do roku 2040.

Základní část poptávky EU po konečných produktech v oblasti technologií pro nulové čisté emise tvoří domácnosti, podniky a spotřebitelé. Významným nástrojem pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu a cílů klimatické neutrality stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“), jsou režimy veřejné podpory, které motivují domácnosti, podniky a spotřebitele k nákupu těchto produktů, zejména v případě ohrožených domácností s nízkými a nižšími středními příjmy (dále jen „režimy“). Aby bylo zajištěno, že úsilí EU o dekarbonizaci bude odolné, bezpečné a schopné přizpůsobit se budoucím výzvám, je nezbytné, aby tyto režimy nejen usnadňovaly přístup k technologiím pro nulové čisté emise, ale také přispívaly k posílení udržitelnosti a odolnosti dodávek těchto technologií.

Za tímto účelem stanoví článek 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise nové povinnosti pro veřejné orgány, které vytvářejí nové nebo aktualizují stávající režimy ve prospěch domácností, společností nebo spotřebitelů, které je mají motivovat k nákupu konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Cílem těchto povinností je podporovat nákup konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise „s velkým příspěvkem k udržitelnosti a odolnosti“.

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise vstoupil v platnost dne 29. června 2024 a jeho článek 28 je použitelný od 30. prosince 2025  (2). Účelem tohoto sdělení je poskytnout veřejným orgánům pokyny k uplatňování článku 28.

II.   OBLAST PŮSOBNOSTI ČLÁNKU 28 AKTU O PRŮMYSLU PRO NULOVÉ ČISTÉ EMISE

Článek 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se vztahuje na režimy, které splňují následující tři kumulativní podmínky:

(a)

Režim je určen domácnostem, podnikům nebo spotřebitelům (dále souhrnně označovaným jako „spotřebitelé“).

(b)

Režim je aktualizován nebo vytvořen po datu použitelnosti článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, tj. po 30. prosinci 2025 (v souladu s článkem 49 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise).

Pro účely článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se režim považuje za „aktualizovaný“, pokud projde jakoukoli změnou, která vyžaduje nové schválení režimu orgánem nebo normotvůrcem. To zahrnuje významné změny přiděleného rozpočtu, rozsahu, kritérií způsobilosti nebo postupu podávání žádostí. Patří sem také obnovení, rozšíření nebo jakékoli změny, které jsou natolik významné, že vyžadují nové schválení režimu ze strany orgánu nebo normotvůrce.

(c)

Režim podporuje nákup konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise uvedených v prováděcím nařízení Komise (EU) 2025/1178 o seznamu konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí (3).

Nákup konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise by měl být jedním z hlavních prvků, na které se režim vztahuje, nemusí však být jediným. Do působnosti článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise může spadat i širší režim, který přesahuje rámec pobídek k nákupu konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise, za předpokladu, že působnost režimu výslovně zahrnuje konkrétní kategorii podpory nákupu tohoto konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise. V takových případech by se článek 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise měl vztahovat výhradně na nákup konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Například podpora na pořízení tepelného čerpadla poskytovaná prostřednictvím režimu podpory energetické renovace, který obsahuje zvláštní podporu pro tepelná čerpadla, spadá pod článek 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.

Kromě toho se článek 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise vztahuje pouze na ty režimy, které se zaměřují na nákup konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise, nikoli na jejich instalaci, používání nebo provoz. Proto se článek 28 nevztahuje na režimy zaměřené na zmírnění provozních výdajů spojených s používáním konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Stejně tak se nevztahuje ani na režimy, u nichž se úroveň podpory vypočítává na základě kombinace kapitálových a provozních výdajů. Dále se článek 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise nevztahuje na režimy, které se zaměřují pouze na instalaci konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Podobně též v režimech zaměřených na nákup i instalaci konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise se článek 28 na náklady nevztahuje na instalaci, což znamená, že na náklady na instalaci lze poskytnout podporu, i když konečný produkt nevykazuje velký příspěvek k udržitelnosti a odolnosti.

Příklad č. 1:

Článek 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se vztahuje na režimy, které podporují nákup solárních fotovoltaických systémů – což je jeden z konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise ve smyslu aktu o průmyslu pro nulové čisté emise – nabídkou jednorázové platby na základě jmenovitého výkonu režimu. Naproti tomu režimy, které odměňují výrobu energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím mechanismů přímé cenové podpory, jsou spíše provozní než investiční podporou. Článek 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se tak na ně nevztahuje.

Příklad č. 2:

Režimy, které podporují výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou výkupní ceny, nejsou považovány za podporu nákupu, a proto nespadají do působnosti článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Jedná se totiž o přímé mechanismy cenové podpory / provozní podporu, protože odměňují samotnou výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a nikoli podporu nákupu konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise, který energii vyrábí.

Příklad č. 3:

Režimy, které motivují k energetickým inovacím a zahrnují nákup tepelných čerpadel – jež jsou konečným produktem v oblasti technologií pro nulové čisté emise – mezi nákladové položky, na něž se vztahuje podpora v rámci tohoto režimu, spadají do působnosti článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Režim podpory energetických renovací může udávat výčet několika kategorií nákladů podporovaných v rámci režimu a někdy i stanovit maximální výši finanční náhrady pro každou z udaných nákladových položek. Na takový režim by se článek 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise vztahoval za předpokladu, že jednou z těchto nákladových kategorií je nákup tepelného čerpadla (nebo jiného konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise).

Je-li nákup tepelného čerpadla výslovně uveden jako jeden z prvků energetické renovace, třebaže není jejím jediným cílem, lze stanovit zvláštní podmínky pro podporu nákupu tepelného čerpadla. V tomto případě by se ustanovení článku 28 vztahovala na tepelné čerpadlo, ale už ne na žádné další zařízení, které – byť by přispívalo ke zlepšení energetické náročnosti budovy – se v kontextu aktu o průmyslu pro nulové čisté emise nepovažuje za technologii pro nulové čisté emise.

Příklad č. 4:

Článek 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se vztahuje na režimy, které motivují k nákupu vozidel s nulovými emisemi. Vozidla s nulovými emisemi sama o sobě sice nejsou konečnými produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise ve smyslu aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, jsou ale vybavena elektrickými pohonnými systémy pro silniční dopravu, které už konečnými produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise ve smyslu aktu o průmyslu pro nulové čisté emise jsou. Tyto elektrické pohonné systémy navíc nelze zakoupit odděleně od elektrického vozidla (jako samostatný produkt). Elektrický pohonný systém navíc tvoří velkou část ceny elektrického vozidla.

Režimy, které spadají do působnosti článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, mohou mít různou podobu, včetně – ale ne výhradně – grantů, slev, zvýhodněných úvěrů (s nižšími než tržními úrokovými sazbami), daňových pobídek (jako jsou daňové úlevy, daňové odpočty, osvobození od daně či zrychlené odpisování) a režimů „sociálního leasingu“, jejichž cílem je usnadnit domácnostem s nízkými a středními příjmy přístup k technologiím pro nulové čisté emise. Všechny tyto režimy však mohou bez ohledu na svou formu představovat státní podporu. V tom případě pak ale musí splňovat platná pravidla státní podpory. Režimy by také měly splňovat požadavky mezinárodních závazků EU. Krom toho mohou režimy uplatňovat snížené sazby DPH pouze v souladu se směrnicí o DPH (4).

III.   ZPŮSOBILOST REŽIMŮ A DODATEČNÁ FINANČNÍ NÁHRADA

Aby splnily povinnosti stanovené v článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, který vyžaduje, aby režimy motivující k nákupu konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise byly navrženy tak, aby podporovaly produkty s vysokým příspěvkem pro udržitelnost a odolnost, mohou členské státy, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány nebo jedním nebo více takovými veřejnoprávními subjekty (dále jen „veřejné orgány“), které navrhují nebo aktualizují režim, využít jedné ze dvou možností, které jsou znázorněny na obrázku 1. Veřejné orgány mohou:

—

podmínit způsobilost konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise v rámci režimu jejich příspěvkem k udržitelnosti a odolnosti nebo

—

poskytnout dodatečnou poměrnou finanční náhradu za konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které představují velký příspěvek k udržitelnosti a odolnosti. Tato částka by byla poskytována navíc k základní finanční náhradě poskytované v rámci režimu, čímž by se pro spotřebitele dále snížily náklady na konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise (5).

Image 1

Obrázek 1:

Možnosti podpory nákupu konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise s velkým příspěvkem k udržitelnosti a odolnosti (Evropská komise)

Poznámka:

označení „způsobilé“ a „nezpůsobilé“ se vztahují k režimu podpory.

A.   Podmínění způsobilosti k účasti v režimu určitými podmínkami

Podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise může veřejný orgán rozhodnout, že způsobilost režimů pro konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise bude podmíněna příspěvkem těchto technologií k udržitelnosti a odolnosti. To znamená, že konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise v rámci režimu, na který se vztahuje článek 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise (viz kapitola II), by byly způsobilé pro režim pouze v případě, že prokáží velký příspěvek k udržitelnosti a odolnosti.

V čl. 28 odst. 1 je dále stanoveno, že je třeba přihlížet k dostupnosti režimů pro občany žijící v energetické chudobě. Veřejné orgány by proto měly zajistit, aby podmínky způsobilosti jejich režimů nebránily zranitelným občanům v přístupu k udržitelným a odolným konečným produktům v oblasti technologií pro nulové čisté emise.

B.   Poskytnutí dodatečných finančních náhrad

Veřejné orgány se mohou rozhodnout, že poskytnou dodatečnou poměrnou finanční náhradu za nákup konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které představují velký příspěvek k udržitelnosti a odolnosti. V tomto případě mají spotřebitelé nárok využívat režim bez ohledu na příspěvek k udržitelnosti a odolnosti, jaký mají konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které nakupují. V rámci tohoto režimu však příjemci, kteří nakoupí konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise s velkým příspěvkem k udržitelnosti a odolnosti, mají nárok na dodatečnou finanční náhradu.

Při rozhodování o poskytnutí dodatečné finanční náhrady je třeba zohlednit tyto skutečnosti:

—

Náhrada by měla být určena pouze pro ty konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které splňují kritéria udržitelnosti a odolnosti podle čl. 28 odst. 4 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.

—

Měla by být poskytována jako doplněk k „základní“ finanční náhradě v rámci režimu.

—

Měla by vést k dalšímu snížení nákladů na konečné produkty pro spotřebitele, kteří je kupují.

—

Náhrada by měla být určena pouze pro konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Pokud režim pokrývá širší okruh výrobků nebo služeb než konečný produkt (produkty) v oblasti technologií pro nulové čisté emise, měla by být dodatečná finanční náhrada důsledně vázána výhradně na konečný produkt (produkty) v oblasti technologií pro nulové čisté emise (za předpokladu, že představují velký příspěvek k udržitelnosti a odolnosti). Například pokud režim podporuje energetické renovace a výslovně zahrnuje zvláštní kategorii podpory na nákup tepelného čerpadla, základní výhody režimu se vztahují na celý projekt renovace (včetně tepelného čerpadla, izolace atd.), zatímco dodatečná finanční náhrada by měla být spjata s tepelným čerpadlem a vypočítána výhradně na základě nákladů, které spotřebitel vynaložil na tepelné čerpadlo.

—

Pokud projekt, na který se vztahuje režim, zahrnuje několik konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise, měla by být poskytnuta dodatečná finanční náhrada za každý konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise, který představuje velký příspěvek k udržitelnosti a odolnosti.

Veřejné orgány mají při určování výše dodatečné finanční náhrady určitou flexibilitu, nicméně ta by měla být vždy přiměřená a měla by zohledňovat energetickou chudobu. Navíc čl. 28 odst. 2 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise stanoví v určitých případech konkrétní horní hranici dodatečné finanční náhrady.

—

Pokud jde o proporcionalitu, dodatečná finanční náhrada by měla být vždy úměrná nákladům spotřebitele na konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise. To znamená, že ve srovnání s náklady spotřebitele na konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise nesmí být výše dodatečné finanční náhrady ani zanedbatelná, ani nadměrná. Je-li částka příliš nízká, nemusí být dostatečnou pobídkou pro příjemce, aby kupovali konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise s velkým příspěvkem k udržitelnosti a odolnosti. Na druhou stranu, pokud je částka neúměrně velká, může vést k nadměrnému subvencování, což vytváří nerovné podmínky a narušuje trh.

—

Pokud jde o energetickou chudobu, mohou se veřejné orgány rozhodnout poskytnout osobám žijícím v energetické chudobě vyšší dodatečnou finanční náhradu než ostatním spotřebitelům. Nicméně tato vyšší náhrada by měla vždy splňovat požadavek přiměřenosti, jak je uvedeno v předchozí odrážce.

—

Pokud jde o horní hranici, existují tři možné scénáře:

—

Scénář 1: Pokud je dodatečná finanční náhrada poskytována na základě splnění kritéria odolnosti a buď kritéria inovací, nebo kritéria integrace energetického systému, nesmí dodatečná finanční náhrada překročit 5 % nákladů na konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které vynaložil spotřebitel (6).

—

Scénář 2: Pokud je dodatečná finanční náhrada poskytována na základě splnění kritéria odolnosti a buď kritéria inovací, nebo kritéria integrace energetického systému a pokud je tato náhrada poskytována osobám žijícím v energetické chudobě, nesmí dodatečná finanční náhrada překročit 15 % nákladů na konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise.

—

Scénář 3: Pokud je dodatečná finanční náhrada poskytována na základě splnění kritéria odolnosti a kritéria environmentální udržitelnosti, mohou výši přiměřené dodatečné finanční náhrady veřejné orgány stanovit volně.

Na obrázku 2 je uveden přehled dopadů těchto tří možností poskytnutí dodatečné finanční náhrady na náklady na konečný produkt.

Image 2

Obrázek 2:

Scénáře pro horní hranice dodatečné finanční náhrady (Evropská komise)

Poznámka:

označení „způsobilé“ a „nezpůsobilé“ udávají, zda konečný produkt splňuje kritéria pro poskytnutí dodatečné finanční náhrady.

IV.   POSOUZENÍ PŘÍSPĚVKU KONEČNÝCH PRODUKTŮ V OBLASTI TECHNOLOGIÍ PRO NULOVÉ ČISTÉ EMISE K UDRŽITELNOSTI A ODOLNOSTI

Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, způsobilost spotřebitelů využívat režimy nebo dodatečnou finanční náhradu je podmíněna nákupem konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise s velkým příspěvkem k udržitelnosti a odolnosti. V čl. 28 odst. 4 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se uvádí, že tento příspěvek „je založen na příspěvku k odolnosti s přihlédnutím … alespoň k jednomu z těchto kritérií: a) environmentální udržitelnost…; b) příspěvek k inovacím…; c) příspěvek k integraci energetického systému“. Tato kapitola obsahuje pokyny k tomu, jak by mohl být příspěvek konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise k udržitelnosti a odolnosti známkován (oddíl A) a jak by mohla být hodnocena jednotlivá kritéria (oddíl B). Uvádí také několik příkladů (oddíl C).

A.   Známkování konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise

Za účelem posouzení udržitelnosti a odolnosti konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise by veřejné orgány měly zavést systém známkování a známku „vyhovuje“. Známka „vyhovuje“ představuje minimální známku, kterou musí výsledný produkt získat, aby splnil kritéria. Tato známka zaručuje, že pouze konečné produkty, které významně přispívají k odolnosti a environmentální udržitelnosti, inovacím nebo integraci energetického systému budou způsobilé v rámci režimů nebo budou mít nárok na dodatečnou finanční náhradu.

1.   Systémy známkování

Pokud jde o systém známkování, veřejným orgánům je ponechána možnost volně rozhodovat o způsobu známkování konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise.

Jednou z možností je zavedení systému hodnocení pomocí známek „vyhovuje“ – „nevyhovuje“ („pass“ – „fail“). V tomto systému by veřejné orgány měly pro každé hodnocené kritérium stanovit známku „vyhovuje“ a spotřebitelé by měli mít nárok na daný režim nebo na dodatečnou finanční náhradu pouze v případě, že by pořizovaný konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise získal známku „vyhovuje“ v každém z hodnocených kritérií.

Pokud se například veřejný orgán rozhodne poskytnout dodatečnou finanční náhradu fotovoltaickým energetickým systémům na základě kritérií odolnosti a environmentální udržitelnosti, bude muset určit, jak tato kritéria hodnotit (viz oddíl B), a stanovit pro každé z těchto kritérií známku „vyhovuje“. Nárok na dodatečnou náhradu budou mít pouze ti pořizovatelé fotovoltaických systémů, kteří u kritéria odolnosti a kritéria environmentální udržitelnosti získají známku „vyhovuje“.

Tento binární systém je snadné implementovat i pochopit. Tento přístup sice nezachycuje jemné rozdíly ve výši příspěvku k odolnosti, environmentální udržitelnosti, inovacím či integraci energetického systému, stanovení samostatné známky „vyhovuje“ pro každé kritérium však veřejným orgánům umožňuje zohlednit specifika jednotlivých kritérií během jejich hodnocení. Zajišťuje také dosažení velkého příspěvku k udržitelnosti a odolnosti – jak požaduje čl. 28 odst. 1 – a zabraňuje tomu, aby vynikající výsledky v jednom kritériu umožňovaly to, že v ostatních kritériích budou produkty přispívat nedostatečně. Stanovení samostatné známky „vyhovuje“ pro každé kritérium dále přispívá k tomu, že známkování bude jasné a transparentní, jak vyžaduje čl. 28 odst. 3 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Veřejným orgánům se proto doporučuje, aby zavedly systém známkování pomocí známek „vyhovuje“ – „nevyhovuje“ („pass“ – „fail“).

Použít však lze i jiné systémy známkování. Například takové, které zohledňují, do jaké míry konečné produkty splňují posuzovaná kritéria.

V každém případě, jak je dále upřesněno v oddíle V.A těchto pokynů, systémy známkování a známky „vyhovuje“ by měly být stanoveny jasně, transparentně a objektivně tak, aby fungovaly jako přehledný rámec, který zúčastněným stranám pomůže pochopit a splnit požadavky režimu.

2.   Několik technologií pro nulové čisté emise, na něž se vztahuje jeden režim

V některých případech může režim, který spadá pod článek 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, motivovat k nákupu několika konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Režim by mohl podporovat například energetickou renovaci zahrnující instalaci solárního fotovoltaického systému s bateriemi a tepelného čerpadla. V takových případech by příspěvek k odolnosti a udržitelnosti měl být posuzován zvlášť pro každý konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise, na který se režim vztahuje, a způsobilost k režimu nebo k dodatečné finanční náhradě bude přiznána pouze konečným produktům v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které splňují kritéria a získaly známku „vyhovuje“.

B.   Hodnocení konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise podle čtyř kritérií

Podle čl. 28 odst. 4 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise by měl být příspěvek konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise k udržitelnosti a odolnosti hodnocen na základě příspěvku produktu k odolnosti (povinné kritérium) a alespoň k jednomu z následujících kritérií: environmentální udržitelnosti, inovacím a integraci energetického systému. To však nebrání veřejným orgánům, aby v souladu s pravidly státní podpory uplatňovaly další necenová kritéria jako podmínku způsobilosti v rámci režimů nebo pro poskytnutí dodatečné finanční náhrady.

Tento oddíl obsahuje podrobné pokyny k hodnocení každého z uvedených čtyř kritérií: odolnost (povinné kritérium), environmentální udržitelnost, inovace a integrace energetického systému. Aby proces posuzování zůstal relevantní a efektivní s ohledem na probíhající technologické inovace a vývoj politiky, doporučuje se veřejným orgánům, aby proces posuzování pravidelně revidovaly a aktualizovaly a zaměřovaly se přitom například na to, které environmentální vlastnosti konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise chtějí posuzovat nebo které vlastnosti by měly být považovány za inovativní.

1.   Kritérium odolnosti

V souladu s čl. 28 odst. 4 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se při posuzování příspěvku k odolnosti přihlíží k  „podílu technologie pro nulové čisté emise nebo jejích hlavních konkrétních součástí pocházejících ze třetí země, na niž připadá více než 50 % dodávek této konkrétní technologie pro nulové čisté emise v Unii“ .

Komise bude každoročně zveřejňovat zvláštní sdělení s aktualizovanými informacemi pro určení podílů dodávek Unie pocházejících z různých třetích zemí (tj. zemí mimo EU) za poslední rok, který je k dispozici (7). Údaje o podílech dodávek Unie pro konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise nebo jejich hlavní konkrétní součástí uvedené v tomto sdělení by měly sloužit jako jediný referenční bod pro posouzení příspěvku k odolnosti podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.

U konkrétního konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise by příspěvek k odolnosti měl být vyhodnocen takto:

—

Pokud poslední verze sdělení o určení podílů dodávek Unie neuvádí podíly dodávek Unie pro daný konečný produkt nebo některou z jeho hlavních konkrétních součástí, nelze příspěvek k odolnosti posoudit. Kritérium odolnosti by proto mělo být považováno za splněné a posouzení konečného produktu by se mělo zaměřit na ostatní kritéria (environmentální udržitelnost, inovace a/nebo integrace energetického systému).

—

Pokud podle poslední verze sdělení o určení podílů dodávek Unie nepřipadá na žádnou třetí zemi více než 50 % dodávek konečného produktu nebo některé z jeho hlavních konkrétních součástí v EU, pak by mělo být kritérium odolnosti považováno za splněné a posouzení konečného produktu by se mělo zaměřit na ostatní kritéria (environmentální udržitelnost, inovace a/nebo integrace energetického systému).

—

Pokud podle poslední verze sdělení o určení podílů dodávek Unie připadá na některou třetí zemi více než 50 % dodávek konečného produktu v EU, pak by známka udělená konečnému produktu za jeho příspěvek k odolnosti měla odrážet podíl hlavních konkrétních součástí pocházejících z této třetí země. Toho lze dosáhnout několika způsoby:

Přístup A (založený na necenových kritériích v rámci dražeb). Jednou z možností je zohlednit požadavky na hlavní konkrétní součásti stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) až f) prováděcího aktu k aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, který stanoví předvýběrová kritéria a kritéria pro udělení zakázky v případě dražeb pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů (8). Tento přístup je vhodný zejména pro systémy známkování pomocí známek „vyhovuje“/„nevyhovuje“. Například ve sdělení o určení podílů dodávek Unie z roku 2025 se uvádí, že 79 % unijních dodávek solárních fotovoltaických systémů je závislých na jediné třetí zemi. Uplatnění přístupu uvedeného v prováděcím aktu pro případ dražeb by proto znamenalo, že solární fotovoltaický systém by dostal známku „vyhovuje“ za kritérium odolnosti podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise pouze tehdy, pokud by fotovoltaický systém nebyl sestaven v dané třetí zemi a alespoň čtyři použité hlavní konkrétní součásti, včetně povinně fotovoltaického článku, fotovoltaického modulu a fotovoltaického invertoru, by nepocházely z dané třetí země.

Přístup B (na základě výpočtu). Další možností je výpočet odolnosti, jak je upřesněno v odrážce níže.

—

Pokud podle poslední verze sdělení o určení podílů dodávek Unie nepřipadá na žádnou třetí zemi více než 50 % dodávek kteréhokoli konečného produktu, ale na některou třetí zemi připadá více než 50 % dodávek některé z jeho hlavních konkrétních součástí v EU, pak by známka udělená konečnému produktu za jeho příspěvek k odolnosti měla odrážet podíl hlavních konkrétních součástí pocházejících z této třetí země. Příspěvek k odolnosti lze například vypočítat pomocí této rovnice:

Formula

kde pro daný konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise:

N 3. země, hlavní konkr. součást

je skutečný počet hlavních konkrétních součástí obsažených v konečném produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise, o jehož zařazení do režimu se uvažuje, které pocházejí ze třetí země, na kterou podle poslední verze sdělení o určení podílů dodávek Unie připadá více než 50 % dodávek v Unii, a

N dep, hlavní konkr. součást

je počet hlavních konkrétních součástí obsažených v konečném produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise, u kterého na třetí zemi připadá více než 50 % dodávek v Unii podle poslední verze sdělení o určení podílů dodávek EU.

Příklad výpočtu příspěvku k odolnosti

Pro ilustrování praktického výpočtu příspěvku k odolnosti se podívejme na tři příklady solárních termálních systémů, které jsou zvažovány pro režim. Pro účely tohoto příkladu předpokládáme, že všechny tři solární termální systémy (tj. konečný produkt) pocházejí ze třetí země, na kterou podle poslední verze sdělení o určení podílů dodávek EU připadá méně než 50 % dodávek solárních termálních systémů v Unii. Budeme také předpokládat, že solární termální systémy obsahují tři hlavní konkrétní součásti (solární kolektor, solární absorbér a solární sklo) (9) a že vykazují vlastnosti uvedené v tabulce 1:

Tabulka 1

Příklad solárních termálních systémů s hypotetickými vlastnostmi

Fotovoltaický systém

Vlastnosti

Solární termální systém A

Solární termální kolektory i solární termální absorbéry pocházejí ze třetí země, na kterou připadá více než 50 % dodávek těchto součástí v Unii.

Solární termální systém B

Pouze solární sklo pochází ze třetí země, na kterou připadá více než 50 % dodávek solárních termálních absorbérů těchto součástí v Unii.

Solární termální systém C

Žádná z hlavních konkrétních součástí nepochází ze třetí země, na kterou připadá více než 50 % dodávek těchto součástí v Unii.

Za předpokladu, že podle poslední verze sdělení o určení podílů dodávek do EU existují tři hlavní konkrétní součásti, které pochází z třetí země, na kterou připadá více než 50 % dodávek – konkrétně solární termální kolektory, solární termální absorbéry a solární sklo –, lze příspěvek k odolnosti vypočítat podle tabulky 2:

Tabulka 2

Příklad výpočtu příspěvku k odolnosti pro tři hypotetické solární termální systémy

 

Solární termální systém A

Solární termální systém B

Solární termální systém C

Výpočet příspěvku k odolnosti

Formula

Formula

Formula

—

V případě solárního termálního systému A pocházejí dvě hlavní konkrétní součásti (tj. solární termální kolektory a solární termální absorbéry) ze třetí země, na kterou připadá více než 50 % dodávek těchto součástí v Unii. Třetí hlavní konkrétní součást (tj. solární sklo) pochází ze třetí země, na kterou nepřipadá více než 50 % dodávek této součásti v Unii (avšak na jinou třetí zemi – ze které solární sklo nepochází – více než 50 % dodávek této součásti v Unii připadá). Příspěvek k odolnosti tedy činí 33 %.

—

V případě solárního termálního systému B pochází jedna hlavní konkrétní součást ze třetí země, na kterou připadá více než 50 % dodávek v Unii. Další dvě složky pocházejí z jiné třetí země než z té, na kterou připadá více než 50 % dodávek této součásti v Unii. Příspěvek k odolnosti tedy činí 67 %.

—

V případě solárního termálního systému C nepochází žádná hlavní konkrétní součást ze třetí země, na kterou by připadalo více než 50 % dodávek v Unii. Příspěvek k odolnosti tedy činí 100 %.

Určení a prokázání původu technologií pro nulové čisté emise

V čl. 28 odst. 4 v posledním pododstavci aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se stanoví, že: „[p]ro účely příspěvku k odolnosti … se země původu určí v souladu s nařízením (EU) č. 952/2013“. Toto nařízení stanoví pravidla a postupy pro celní operace v EU, jejichž součástí je koncepce pravidel původu pro určení místa původu produktu. Pravidla nepreferenčního původu jsou uvedena v Tabulce pravidel udělujících nepreferenční původ produktům (podle klasifikace v KN) na stránkách Evropské komise (10). V příloze I jsou uvedeny položky harmonizovaného systému související s technologiemi pro nulové čisté emise, které jsou být významné z hlediska článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Tyto položky lze křížově porovnat s tabulkou Evropské komise za účelem stanovení použitelných pravidel nepreferenčního původu podle celních kodexů Unie.

Hospodářské subjekty, včetně výrobců a prodejců, by měly dokládat splnění kritéria odolnosti především formou celních prohlášení. Pro nepreferenční původ zboží platí zásada libovolných důkazů, což znamená, že k prokázání místa výroby nebo sestavení produktu uvedeného v celních prohlášeních lze použít širokou škálu dokladů a spolehlivých důkazů. Těmito doklady mohou být faktury, identifikační čísla výrobků, sériová čísla nebo kódy, výrobní štítky, osvědčení o původu, náložné listy a jiné přepravní doklady, kusovníky, prohlášení dodavatelů, dodací listy, smlouvy s dodavateli, osvědčení o inspekci ve výrobním závodě či výrobní provozní systémy.

Příspěvek k odolnosti může být potřeba ověřovat u každé hlavní konkrétní součásti konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise (na různých úrovních jeho hodnotového řetězce), přičemž celní prohlášení poskytují pouze informace o původu hlavních konkrétních součástí dovezených do EU, a nikoli o dalších hlavních konkrétních součástech, například součástech na dalších úrovních hodnotového řetězce nebo součástech vyrobených v EU. Z tohoto důvodu – a podobně jako v případě požadavku čl. 16 odst. 5 prováděcího aktu k aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, který stanoví předvýběrová kritéria a kritéria pro udělení zakázky v případě dražeb – by měla být předložena celní dokumentace, je-li k dispozici, kterou lze doplnit o další příslušné dokumenty prokazující původ nebo místo sestavení konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a hlavních konkrétních součástí v souladu s pravidly nepreferenčního původu, která se na ně vztahují. Například u fotovoltaického modulu poskytuje celní prohlášení pouze informace o původu vlastního fotovoltaického modulu. K určení původu základních hlavních konkrétních součástí (tj. solárního skla, fotovoltaických článků, fotovoltaických destiček, křemíkových ingotů pro fotovoltaiku a fotovoltaického polykrystalického křemíku) jsou kromě výše uvedených dokumentů nezbytné ještě další dokumenty.

Pokud žadatel nepředloží příslušný dokument prokazující původ nebo místo sestavení konečného produktu nebo hlavní konkrétní součásti, měly by členské státy automaticky považovat tyto konečné produkty nebo hlavní konkrétní součásti za pocházející ze země nebo sestavené v zemi, na níž je EU značně závislá.

2.   Kritérium environmentální udržitelnosti

Podle čl. 28 odst. 4 písm. a) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise splňuje konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise kritérium environmentální udržitelnosti, pokud převyšuje minimální požadavky platných právních předpisů.

Pro hodnocení environmentální udržitelnosti konečného produktu se doporučuje použít existující metodiky, pokud je to možné. Použitím zavedených přístupů se předejde nutnosti předkládat veřejným orgánům nové zkoušky a další dokumentaci, což může být náročné jak časově, tak z hlediska zdrojů. Tento pragmatický přístup umožňuje potenciálním příjemcům žádat o režimy bez zbytečné zátěže, která by je jinak mohla odradit.

V příloze II je uveden demonstrativní výčet stávajících požadavků na environmentální udržitelnost v právních předpisech EU, které lze použít k posouzení kritéria environmentální udržitelnosti podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Veřejné orgány se mohou rozhodnout, zda budou posuzovat jeden nebo více z těchto požadavků. Konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise, jejichž vlastnosti v oblasti environmentální udržitelnosti přesahují rámec minimálních požadavků, by měly být považovány za produkty splňující požadavek na environmentální udržitelnost podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. V praxi to znamená, že veřejné orgány mohou dát známku „vyhovuje“ nebo vyšší konečným produktům v oblasti technologií pro nulové čisté emise, jejichž vlastnosti v oblasti environmentální udržitelnosti jsou výrazně lepší než stávající minimální požadavky stanovené v platných právních předpisech. Pro každou vlastnosti v oblasti environmentální udržitelnosti, kterou chce veřejný orgán posuzovat, by tedy měl stanovit prahovou hodnotu, která definuje to, co je považováno za „výrazně lepší“ než stávající minimální požadavky.

Seznam stávajících požadavků na environmentální udržitelnost uvedený v příloze II není vyčerpávající, veřejné orgány mohou tedy posuzovat i jiné vlastnosti na základě jiných minimálních požadavků na environmentální udržitelnost ve stávajících vnitrostátních právních předpisech a v právu EU. Pokud neexistují příslušné minimální požadavky EU na environmentální udržitelnost, mohou veřejné orgány použít vnitrostátní minimální požadavky na environmentální udržitelnost. Pokud neexistují žádné příslušné požadavky, doporučuje se veřejným orgánům stanovit požadavky na uplatňování kritéria environmentální udržitelnosti na základě stávajících metodik, jako je rámec pro označování energetickými štítky stanovený v nařízení (EU) 2017/1369 (11) nebo evropské normy. Tímto způsobem bude maximalizována harmonizace napříč členskými státy.

3.   Kritérium inovací

Podle čl. 28 odst. 4 písm. b) aktu o průmyslu pro nulové čisté emise je konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise, který přispívá k inovacím, takový, který poskytuje zcela nová řešení nebo zlepšuje srovnatelná nejmodernější řešení. Uplatňování tohoto kritéria inovací veřejnými orgány má za cíl motivovat k nákupu konečných produktů v oblasti inovativních technologií pro nulové čisté emise, které zlepšují výkonnostní normy nebo zavádějí zcela nové koncepce, a přinášejí tak další environmentální, ekonomické a/nebo sociální přínosy.

Uplatnění kritéria inovací by mělo vést k zavedení požadavku, aby konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise vykazovaly buď značnou míru novosti, nebo aby výrazně zlepšovaly výkonnost technologie ve srovnání se současnými nejmodernějšími řešeními. V obou případech by měl konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise vykazovat takovou úroveň zlepšení v klíčových ukazatelích výkonnosti, která přesahuje stávající nejmodernější technologie a řešení, která již jsou k dispozici na trhu. Může sem patřit pokrok v oblasti materiálů, konstrukce či návrhu, účinnosti nebo funkčnosti, který vede ke zvýšení výkonnosti nebo snížení dopadu technologie na životní prostředí. Příloha III obsahuje demonstrativní výčet inovativních vlastností, které by v době přijetí těchto pokynů mohly veřejné orgány považovat za dostatečné pro splnění kritéria inovací.

Vedle toho by veřejné orgány mohly stanovit také požadavky týkající se vyspělosti technologie pro nulové čisté emise a požadovat, aby výrobce technologie šířil poznatky o inovacích nebo nabízel licence na výsledky výzkumu a na vývojové projekty, které jsou chráněny právy duševního vlastnictví, za tržní cenu a na nevýlučném a nediskriminačním základě pro použití zúčastněnými stranami v rámci EHP. To je důležité zejména u režimů, které se zaměřují výhradně na podporu inovací – na rozdíl od režimů, kde inovace nejsou hlavním faktorem podpory, ale součástí širšího cíle režimu.

Pro posouzení příspěvku konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise k inovacím by měla být veřejným orgánům předložena dokumentace dokládající tvrzení o inovacích. Může jít o patenty nebo dokumenty dokládající duševní vlastnictví, zprávy o výzkumu a vývoji, technické specifikace produktů a výsledky zkoušek výkonnosti, které potvrzují účinnost technologie.

Úroveň vyspělosti konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise by měla být ve vhodných případech posouzena pomocí důvěryhodných a zavedených metod, jako je odkaz na úroveň technologické připravenosti.

4.   Kritérium integrace energetického systému

Podle čl. 3 bodu 30 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se integrací energetického systému rozumí „řešení pro plánování a provoz energetického systému jako celku, s mnoha různými nosiči energie, energetickými infrastrukturami a odvětvími spotřeby energie, a to vytvářením pevnějších vazeb mezi nimi s cílem poskytovat energetické služby na bázi energie z nefosilních zdrojů, které jsou flexibilní, spolehlivé a účinně využívají zdroje s co nejmenšími náklady pro společnost, hospodářství a životní prostředí“ .

Posouzení příspěvku konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise k integraci energetického systému by proto mělo zohledňovat hlediska související s plánováním a provozem energetického systému, a to vedle vlastností, které zvyšují interoperabilitu, zlepšují časovou flexibilitu, zkvalitňují služby elektrizačních soustav nebo rozšiřují možností ukládání energie.

Vzhledem k tomu, že konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise pořízené podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise využívají domácnosti, podniky nebo spotřebitelé, nemusí být v prodejním místě známy konkrétní informace o projektu, jako je umístění nebo propojení napříč nosiči energie. Hodnocení by se proto mělo zaměřovat na kritéria na straně produktu.

Vliv produktu na plánování a provoz elektrizační soustavy lze například hodnotit prostřednictvím ukazatelů, které měří funkce odezvy na straně poptávky, jako je doba odezvy na kolísající poptávku po energii, snížení spotřeby ve špičkách a integrované systémy hospodaření s energií, které zvyšují celkovou účinnost energetického systému. Pro stanovení integračního potenciálu produktu by dále měla být posouzena i interoperabilita s jinými technologiemi a zařízeními, včetně schopnosti snadného připojení k různým nosičům energie. Časovou flexibilitu a schopnost ukládání energie mohou být hodnoceny zkoumáním schopnosti produktu upravovat výstupní výkon podle cyklů poptávky a reagovat na signály ze sítě v reálném čase. Pokud nejsou důvody k jinému postupu, mělo by toto posouzení zahrnovat všechny technologie, které jsou schopny řešit zjištěné potřeby energetického systému.

V příloze IV je uveden demonstrativní seznam vlastností výrobku, které by veřejné orgány mohly považovat za dostačující pro splnění kritéria integrace energetického systému.

Pro posouzení příspěvku konečného produktu v oblasti technologií pro nulové čisté emise k integraci energetického systému by veřejným orgánům měla být předložena dokumentace dokládající tvrzení o integraci energetického systému. Sem mohou patřit technické listy udávající vlastnosti produktu, včetně specifikací týkajících se schopnosti odezvy na straně poptávky a snížení spotřeby ve špičkách, interoperability a kapacity ukládání energie. Funkčnost a výkonnostní parametry produktu mohou být ověřeny nezávislými laboratorními testy nebo simulacemi.

C.   Ilustrativní příklady hodnocení příspěvku k udržitelnosti a odolnosti

1.   Příklad solárních fotovoltaických systémů

V tomto příkladu předpokládáme režim, který motivuje k nákupu solárních fotovoltaických systémů. Veřejný orgán, do jehož působnosti tento režim spadá, se rozhodl podmínit způsobilost k režimu velkým příspěvkem fotovoltaických systémů k udržitelnosti a odolnosti a tento příspěvek měřit hodnocením kritéria odolnosti, kritéria inovací a kritéria integrace energetického systému. Veřejný orgán se rozhodl použít systém známkování pomocí známek „vyhovuje“ – „nevyhovuje“. Stanovil též tuto metodu hodnocení:

—

Odolnost fotovoltaických systémů se posuzuje v souladu s přístupem A uvedeným v oddíle IV.B.1 (založeným na necenových kritériích v rámci dražeb). Sdělení o určení podílů dodávek EU z roku 2025 udává vysokou závislost na jediné třetí zemi, pokud jde jak o solární fotovoltaické systémy (tj. konečný produkt), tak o několik jejich hlavních konkrétních součástí (fotovoltaické moduly, fotovoltaické články, fotovoltaické invertory a fotovoltaické destičky). Solární fotovoltaické systémy proto získají známku „vyhovuje“ pouze v případě, že budou splňovat následující podmínky:

—

konečný výrobek není sestaven ve třetí zemi, na niž připadá více než 50 % dodávek do EU,

—

fotovoltaický invertor nepochází z této třetí země,

—

fotovoltaické články nebo rovnocenná součást nepocházejí z této třetí země,

—

fotovoltaické moduly nejsou sestaveny v této třetí zemi a

—

alespoň jedna další použitá hlavní konkrétní součást nepochází z této třetí země.

—

Inovace solárních fotovoltaických systémů se posuzuje podle přílohy III tohoto dokumentu. Solární fotovoltaické systémy získají známku „vyhovuje“ pouze v případě, že obsahují alespoň jednu z inovativních vlastností uvedených v tabulce 11.

—

Integrace energetického systému u solárních fotovoltaických systémů se posuzuje podle přílohy IV tohoto dokumentu. Solární fotovoltaické systémy získají známku „vyhovuje“ pouze v případě, že obsahují alespoň jednu z vlastností integrace energetického systému uvedených v tabulce 12.

Jako příklad uveďme tyto tři solární fotovoltaické systémy, jejichž vlastnosti jsou znázorněny v tabulce 3:

Tabulka 3

Seznam fotovoltaických systémů s hypotetickými vlastnostmi

Fotovoltaický systém A

—

Fotovoltaický systém není sestaven ve třetí zemi, na niž připadá více než 50 % dodávek do EU; fotovoltaický invertor a fotovoltaický článek nepocházejí z této třetí země. Další použité součásti pocházejí.

—

Fotovoltaický systém je kombinován s výkonovou elektronikou, která umožňuje obousměrný provoz.

Fotovoltaický systém B

—

Fotovoltaický systém je sestaven ve třetí zemi, na niž připadá více než 50 % dodávek do EU; fotovoltaické invertory, fotovoltaické články a solární sklo nepocházejí z této třetí země; fotovoltaický modul není sestaven v této třetí zemi.

—

Fotovoltaický systém je vybaven inteligentním invertorem komunikujícím s elektrizační soustavou.

Fotovoltaický systém C

—

Fotovoltaický systém není sestaven ve třetí zemi, na niž připadá více než 50 % dodávek do EU; fotovoltaické invertory, fotovoltaické články a solární sklo nepocházejí z této třetí země; fotovoltaický modul není sestaven v této třetí zemi.

—

Fotovoltaický invertor má vylepšené vlastnosti pro optimalizaci výkonu fotovoltaického systému.

—

Fotovoltaický systém je kombinován s výkonovou elektronikou, která umožňuje obousměrný provoz.

Tabulka 4 ilustruje posouzení způsobilosti těchto tří solárních fotovoltaických systémů pro režim.

Tabulka 4

Posouzení způsobilosti solárních fotovoltaických systémů v rámci režimu

 

Fotovoltaický systém A

Fotovoltaický systém B

Fotovoltaický systém C

Odolnost

nevyhovuje

nevyhovuje

vyhovuje

Inovace

nevyhovuje

nevyhovuje

vyhovuje

Integrace energetického systému

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

Způsobilost pro režim

nezpůsobilý

nezpůsobilý

způsobilý

2.   Příklad tepelných čerpadel

V tomto příkladu se zabýváme režimem motivujícím k nákupu tepelných čerpadel. Veřejný orgán, do jehož působnosti tento režim spadá, se rozhodl poskytnout dodatečnou finanční náhradu za nákup tepelných čerpadel s velkým příspěvkem k udržitelnosti a odolnosti. Tento příspěvek se měří pomocí kritéria odolnosti a kritéria environmentální udržitelnosti. Veřejný orgán se rozhodne použít systém známkování pomocí známek „vyhovuje“ – „nevyhovuje“ a stanoví následující způsob posouzení a známku „vyhovuje“:

—

Odolnost tepelných čerpadel se posuzuje metodou výpočtu uvedenou v oddíle B.1 tohoto dokumentu. Jelikož sdělení o určení podílů dodávek EU z roku 2025 neudává vysokou závislost ani u tepelných čerpadel, ani u jejich hlavních konkrétních součástí, získají všechna tepelná čerpadla v kritériu odolnosti známku „vyhovuje“.

—

Environmentální udržitelnost tepelných čerpadel se posuzuje na základě jejich energetické účinnosti v souladu s nařízením o označování energetickými štítky (12). V čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení se stanoví, že „[p]okud členské státy poskytují pobídky pro výrobek, který je uveden v aktu v přenesené pravomoci, zaměří tyto pobídky na dvě nejvyšší významně zastoupené třídy energetické účinnosti, nebo na vyšší třídy podle tohoto aktu v přenesené pravomoci“ . Jsou-li u tepelných čerpadel dvě nejvyšší významně zastoupené třídy energetické účinnosti A++ a A+++, známka „vyhovuje“ rovná se A++.

Uvažujme tři tepelná čerpadla, jejichž vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 5:

Tabulka 5

Seznam tepelných čerpadel s hypotetickými vlastnostmi

Tepelné čerpadlo A

—

Výrobce dokládá, že tepelné čerpadlo patří do energetické třídy A.

Tepelné čerpadlo B

—

Výrobce dokládá, že tepelné čerpadlo patří do energetické třídy A++.

Tepelné čerpadlo C

—

Výrobce dokládá, že tepelné čerpadlo patří do energetické třídy A+++.

Tabulka 6 ilustruje posouzení způsobilosti těchto tří tepelných čerpadel pro dodatečnou finanční náhradu.

Tabulka 6

Příklad posouzení způsobilosti pro dodatečnou finanční náhradu u tepelných čerpadel

 

Systém A

Systém B

Systém C

Kritérium odolnosti

žádná závislost

→ „vyhovuje“

žádná závislost

→ „vyhovuje“

žádná závislost

→ „vyhovuje“

Kritérium environmentální udržitelnosti

A < A++

→ „nevyhovuje“

A++ = A++

→ „vyhovuje“

A+++ > A++

→ „vyhovuje“

Způsobilost pro dodatečnou finanční náhradu

nezpůsobilé

způsobilé

způsobilé

3.   Příklad elektrických pohonných systémů pro silniční dopravu

V třetím příkladě se podíváme na režim motivující k nákupu elektrických pohonných systémů pro silniční dopravu. Veřejný orgán, do jehož působnosti tento režim spadá, se rozhodl poskytnout dodatečnou finanční náhradu za nákup elektrických pohonných systémů s velkým příspěvkem k udržitelnosti a odolnosti. Tento příspěvek se měří pomocí kritéria odolnosti a kritéria environmentální udržitelnosti. Veřejný orgán se rozhodne použít systém známkování „vyhovuje“ – „nevyhovuje“ a stanoví následující způsob posouzení a známku „vyhovuje“:

—

Odolnost elektrických pohonných systémů se posuzuje metodou výpočtu uvedenou v oddíle B.1 tohoto dokumentu. Pro účely tohoto příkladu předpokládáme, že podle poslední verze sdělení o určení podílů dodávek Unie připadá na jedinou třetí zemi více než 50 % dodávek elektrických pohonných systémů a čtyř jejich hlavních konkrétních součástí v EU. Známka „vyhovuje“ je stanovena na 30 %.

—

Environmentální udržitelnost elektrických pohonných systémů se posuzuje na základě přítomnosti nebezpečných látek v přenosné napájecí sadě. Veřejný orgán rozhodl, že elektrické pohonné systémy získají známku „vyhovuje“, pokud je procentní podíl rtuti alespoň o 30 % nižší než maximální povolená hodnota podle nařízení o bateriích, tj. maximálně 0,00035 %.

Uvažujme tři elektrické pohonné systémy pro silniční dopravu, jejichž vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 7:

Tabulka 7

Seznam elektrických pohonných systémů pro silniční dopravu s hypotetickými vlastnostmi

Systém A

—

Elektrický pohonný systém, stejně jako tři jeho hlavní konkrétní součásti pocházejí ze třetí země, na kterou připadá více než 50 % dodávek elektrických pohonných systémů v EU.

—

Výrobce prokázal, že přenosná napájecí sada obsahuje 0,001 % rtuti.

Systém B

—

Elektrický pohonný systém pochází z EU, ale jedna jeho hlavní konkrétní součást pochází ze třetí země, na kterou připadá více než 50 % dodávek této součásti v EU.

—

Výrobce prokázal, že přenosná napájecí sada obsahuje 0,00025 % rtuti.

Systém C

—

Elektrický pohonný systém a všechny jeho hlavní konkrétní součásti pocházejí z EU.

—

Výrobce prokázal, že přenosná napájecí sada obsahuje 0,0005 % rtuti.

Tabulka 8 ilustruje posouzení způsobilosti těchto tří elektrických pohonných systémů pro dodatečnou finanční náhradu.

Tabulka 8

Příklad posouzení způsobilosti pro dodatečnou finanční náhradu u elektrických pohonných systémů pro silniční dopravu

 

Systém A

Systém B

Systém C

Kritérium odolnosti

Formula

→ „nevyhovuje“

Formula

→ „vyhovuje“

Formula

→ „vyhovuje“

Kritérium environmentální udržitelnosti

0,001 % > 0,00035 %

→ „nevyhovuje

0,00025 % < 0,00035 %

→ „vyhovuje“

0,0005 % > 0,00035 %

→ „nevyhovuje

Způsobilost pro dodatečnou finanční náhradu

nezpůsobilý

způsobilý

nezpůsobilý]

V.   TRANSPARENTNOST, NEDISKRIMINACE A PŘÍSTUP K INFORMACÍM

V čl. 28 odst. 3 a 5 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise jsou stanoveny požadavky týkající se transparentnosti, nediskriminace a přístupu k informacím. Tato kapitola poskytuje pokyny k jejich provádění.

Veřejným orgánům se navíc doporučuje, aby při uplatňování článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise konzultovaly zúčastněné strany a dbaly na dobrou komunikaci s nimi, Například o tom, jaké režimy plánují vytvořit a/nebo aktualizovat, jak budou vypočítávat příspěvek k odolnosti, jaké vlastnosti environmentální udržitelnosti, inovací nebo integrace energetického systému budou hodnotit či jaké systémy známkování a jaké známky „vyhovuje“ chtějí stanovit. Pomůže to zvýšit právní jistotu a maximalizovat potenciál ustanovení článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise pro zvýšení udržitelnosti a odolnosti evropských technologií pro nulové čisté emise.

A.   Otevřený, nediskriminační a transparentní proces

V souladu s čl. 28 odst. 3 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise veřejné orgány „na základě otevřeného, nediskriminačního a transparentního postupu posoudí příspěvek dostupných konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise na trhu k odolnosti a udržitelnosti“ . Pro toto posouzení platí následující pokyny:

Otevřenost

Podle čl. 28 odst. 3 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se „právo požádat o zapojení do režimu […] vztahuje na jakýkoli […] konečný produkt“ v oblasti technologií pro nulové čisté emise, a to kdykoli. Výrobci technologií pro nulové čisté emise nebo spotřebitelé, kteří je kupují, by měli mít možnost kdykoli se obrátit na veřejné orgány, které mají režimy na starost, a předložit důkazy o tom, že konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise splňuje požadavky režimu, a získat tak přístup k výhodám režimu.

Nediskriminace

Veřejné orgány by měly režimy navrhovat a provádět podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise s využitím transparentních a objektivních kritérií a metodik. Režimy by neměly být navrhovány nebo prováděny tak, aby z nich měly prospěch pouze určité společnosti, zejména domácí společnosti. Ke všem konečným produktům v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které žádají o zařazení do režimu, by se mělo přistupovat stejně a měly by být posuzovány stejně, pokud tomu nebrání objektivní důvody.

Transparentnost

Veřejné orgány, do jejichž působnosti režim spadá, by měly spolu s oznámením režimu zveřejnit kritéria a postupy posuzování. Zveřejněno by mělo být mimo jiné:

—

která kritéria budou posuzována (tj. odolnost, environmentální udržitelnost, inovace nebo integrace energetického systému),

—

které vlastnosti konečného produktu budou použity pro hodnocení jednotlivých kritérií (např. energetická účinnost může být použita pro hodnocení kritéria environmentální udržitelnosti),

—

jaký systém hodnocení bude použit (známkování „vyhovuje“ – „nevyhovuje“, nebo bodová stupnice),

—

jaké známky „vyhovuje“ budou použity.

B.   Dostupnost informací

V čl. 28 odst. 5 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise se uvádí, že veřejné orgány „zveřejní na jediné volně přístupné internetové stránce veškeré informace týkající se režimů […], a to pro každý relevantní konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise“ . Tato internetová stránka by měla zajišťovat transparentnost a předvídatelnost tím, že na ní budou zveřejňovány úplné informace o režimech, a to jak pro hospodářské subjekty, tak pro spotřebitele.

—

Informace pro hospodářské subjekty by měly obsahovat popis režimu, kritéria způsobilosti a postup posuzování (jak je uvedeno v oddíle V.A tohoto dokumentu), a dále informace o postupu předkládání důkazů o tom, že jejich konečný produkt vyhovuje požadavkům režimu, a měly by kupujícím umožnit využít způsobilosti pro režim nebo dodatečnou finanční náhradu. , . Internetová stránka by též mohla obsahovat informace o tom, jak prokázat, že jejich produkty splňují požadavky.

—

V informacích pro spotřebitele by internetová stránka měla obsahovat popis režimu a aktualizovaný seznam všech konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které jsou způsobilé pro účast v režimu nebo pro dodatečnou finanční náhradu. Tím se zajistí právní jistota a snadné používání pro spotřebitele. Internetová stránka by dále měla spotřebitelům umožnit podávat důkazy v případě, že konečný produkt, který chtějí zakoupit, (zatím) není uveden na seznamu, a měla by obsahovat informace o tom, jak v takovém případě postupovat.

Internetová stránka by měla být volně přístupná a měla by obsahovat kontaktní informace na další podporu jak pro hospodářské subjekty, tak pro spotřebitele.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj).

(2)  Ustanovení čl. 49 odst. 4 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1178 ze dne 23. května 2025, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735, pokud jde o seznam konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí za účelem posouzení příspěvku k odolnosti.

(4)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty; viz zejména článek 98 a příloha III směrnice.

(5)  Celková podpora včetně dodatečné poměrné finanční náhrady nesmí překročit maximální intenzitu podpory, kterou umožňují pravidla státní podpory.

(6)  Náklady spotřebitele na konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise mohou zahrnovat pouze náklady na zařízení, nebo mohou zahrnovat i další náklady (např. náklady na dopravu a instalaci) v závislosti na tom, v jakém rozsahu se režim na náklady vztahuje.

(7)  Sdělení z roku 2025 se nachází zde: EUR-Lex - 52025XC03236 - CS - EUR-Lex.

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1176 ze dne 23. května 2025, kterým se stanoví předvýběrová kritéria a kritéria pro udělení zakázky v případě dražeb pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L, 2025/1176, 18.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/1176/oj).

(9)  Podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2025/1178 mohou solární termální technologie obsahovat čtyři hlavní konkrétní součásti – solární termální kolektory, solární termální absorbéry, solární sklo a solární termální sledovače. Ne všechny hlavní konkrétní součásti se však používají v každém konečném produktu. Příklad předpokládá, že nejsou použity sledovače, proto je v tabulce 3 jmenovatelem rovnice 3, a nikoli 4.

(10)  Evropská komise, Tabulka pravidel udělujících nepreferenční původ produktům (podle klasifikace v KN), https://taxation-customs.ec.europa.eu/table-list-rules-conferring-non-preferential-origin-products-following-classification-cn_en.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU.


PŘÍLOHA I

POLOŽKY HARMONIZOVANÉHO SYSTÉMU PRO URČENÍ PRAVIDEL PŮVODU U TECHNOLOGIÍ PRO NULOVÉ ČISTÉ EMISE, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO UPLATŇOVÁNÍ ČLÁNKU 28 AKTU O PRŮMYSLU PRO NULOVÉ ČISTÉ EMISE

V tabulce 9 je uveden ucelený přehled položek harmonizovaného systému souvisejících s technologiemi pro nulové čisté emise, které jsou nejvíce významné z hlediska článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, z nichž po křížovém porovnání s Tabulkou pravidel udělujících nepreferenční původ produktům (podle klasifikace v KN) na stránkách Evropské komise lze odvodit pravidla pro nepreferenční původ, která se vztahují na tyto technologie pro nulové čisté emise (1). Tyto informace slouží jako hlavní vodítko pro zúčastněné strany, které mají zájem na určení původu těchto technologií v EU.

Tabulka 9

Položky harmonizovaného systému (HS) související s konečnými produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise a hlavními konkrétními součástmi, které jsou významné pro uplatňování článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise

Konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise

Součásti

Kód HS

Solární fotovoltaické systémy

Fotovoltaický polykrystalický křemík

2804

Fotovoltaické křemíkové ingoty nebo jejich ekvivalent

2804

Fotovoltaické destičky nebo jejich ekvivalent

3818

Fotovoltaické články nebo jejich ekvivalent

ex 8541 (a)

Solární sklo

7005

ex 7006 (b)

7007

Fotovoltaické moduly

ex 8541 (a)

Fotovoltaické invertory

8504

Fotovoltaické sledovače a jejich zvláštní nosné konstrukce

8479

Solární termální systémy

Solární termální kolektory (včetně plochých, trubicových vakuových, koncentrátorových systémů a vzduchových kolektorů)

8419

Solární termální absorbéry

8419

Solární sklo

7005

ex 7006 (b)

7007

Sledovače pro solární termální energii a jejich zvláštní nosné konstrukce

8479

Baterie

Bateriové sady

8507

Bateriové moduly

8507

Bateriové články

8507

Katodové aktivní materiály

2842

2841

Anodové aktivní materiály

3801 10

Elektrolyty

2826

Separátory

8507

Sběrače proudu (včetně tenkých měděných, hliníkových, niklových a uhlíkových fólií)

7410

7607 11

7607 19

ex 7506 (a)

Systémy řízení baterií (BMS)

8537

Tepelná čerpadla

Tepelná čerpadla

8418

Čtyřcestné ventily

8481

Šnekové kompresory / rotační kompresory tepelného čerpadla

8414

Dobíjecí zařízení pro elektrická vozidla

Dobíjecí zařízení pro elektrická vozidla

8504

8537

Elektrické pohonné systémy pro silniční a terénní dopravu

Pohonné elektromotory pro dopravu

ex 8501 (B)

Permanentní magnety elektromotorů pro dopravu

8505

Bateriové sady pro dopravu

8505

Palivové články pro dopravu

ex 8501 (B)

Invertory pro dopravu

8504

Palubní nabíječky

8504

8537

Poznámky:

položky HS související s následujícími hlavními konkrétními součástmi nejsou zahrnuty, protože jsou stále předmětem hodnocení: systémy řízení teploty baterií (BTMS), distribuční jednotky vysokého napětí pro elektrický pohon, palubní zásobníky vodíku.

(1)  Evropská komise, Tabulka pravidel udělujících nepreferenční původ produktům (podle klasifikace v KN), https://taxation-customs.ec.europa.eu/table-list-rules-conferring-non-preferential-origin-products-following-classification-cn_en.


PŘÍLOHA II

PŘÍKLADY STÁVAJÍCÍCH MINIMÁLNÍCH POŽADAVKŮ NA ENVIRONMENTÁLNÍ UDRŽITELNOST

Tato příloha obsahuje demonstrativní výčet stávajících požadavků na environmentální udržitelnost v právních předpisech EU, které lze použít při uplatňování kritéria environmentální udržitelnosti podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Je velmi pravděpodobné, že v budoucnu budou přijaty další požadavky na environmentální udržitelnost, například podle nařízení o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků (1). Ty stanoví další minimální požadavky a poskytnou metodiky, které budou moci sloužit jako reference a nástroj pro uplatňování kritéria environmentální udržitelnosti podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.

Fotovoltaické systémy

—

Ve stávajících právních předpisech EU dosud neexistují žádné minimální požadavky na environmentální udržitelnost fotovoltaických modulů a invertorů. Veřejné orgány by proto měly vycházet z vnitrostátních minimálních požadavků na environmentální udržitelnost. Pokud příslušné požadavky neexistují, veřejným orgánům se doporučuje, aby definovaly požadavky na uplatňování článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise na základě stávajících metodik, aby byla zajištěna harmonizace napříč EU. Například oběhovost výrobků lze hodnotit pomocí evropské normy EN 45554: Obecné metody pro hodnocení opravitelnosti, opětovné použitelnosti a modernizovatelnosti výrobků spojených se spotřebou energie.

Solární termální technologie

—

Směrnice o ekodesignu a nařízení Komise (EU) č. 814/2013, kterým se tato směrnice provádí (2), stanoví minimální požadavky na energetickou účinnost ohřívačů vody, jakož i maximální úrovně emisí oxidů dusíku z ohřívačů vody (viz příloha II nařízení Komise (EU) č. 814/2013). Tyto hodnoty lze použít jako minimální požadavky podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Veřejné orgány se proto mohou rozhodnout dát známku „vyhovuje“ nebo vyšší solárním termálním technologiím s výrazně lepší energetickou účinností nebo s výrazně nižšími emisemi oxidů dusíku.

Baterie

—

Nařízení o bateriích (3) omezuje používání nebezpečných látek v bateriích (viz článek 6 a příloha I uvedeného nařízení). Stanovuje maximální procentní podíly pro přítomnost rtuti, kadmia a olova v bateriích. Tyto hodnoty lze použít jako minimální požadavky podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Veřejné orgány mohou dát známku „vyhovuje“ nebo vyšší známku bateriím, které obsahují méně rtuti, kadmia a olova, než je stanoveno v nařízení o bateriích.

—

Od srpna 2026 nařízení o bateriích stanoví minimální požadavky na obsah recyklovaného materiálu v určitých druzích baterií (viz článek 8 nařízení), a to minimální procentní podíly kobaltu, olova, lithia a niklu v bateriích, které by měly pocházet z recyklace, tj. být získány z odpadu. Až tyto požadavky vstoupí v platnost, mohou být použity jako podklad pro uplatnění kritéria environmentální udržitelnosti podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Veřejné orgány se mohou například rozhodnout, že známku „vyhovuje“ dostanou baterie s určitým podílem recyklovaného obsahu, který přesahuje platné minimální požadavky, nebo mohou baterie oznámkovat podle toho, nakolik podíl recyklovaného obsahu přesahuje tyto minimální požadavky.

—

Od roku 2027 a 2028 nařízení o bateriích a dva akty v přenesené pravomoci přijaté na jeho základě (budou teprve přijaty – viz článek 10 a příloha IV nařízení) stanoví minimální požadavky na elektromechanické vlastnosti a odolnost baterií (např. životnost baterií) u určitých druhů baterií. Jakmile vstoupí v platnost, budou i tyto požadavky moci být použity jako minimální požadavky podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Veřejné orgány tak budou moci dát známku „vyhovuje“ nebo vyšší známku bateriím, jejichž elektromechanické vlastnosti nebo odolnost výrazně přesáhnou tyto minimální požadavky.

—

Dále v budoucnosti pak nařízení o bateriích a akty v přenesené pravomoci přijaté na jeho základě (budou teprve přijaty – viz čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení) stanoví maximální prahové hodnoty uhlíkové stopy určitých druhů baterií za celý životní cyklus. Jakmile vstoupí v platnost, budou také tyto prahové hodnoty moci být použity jako minimální požadavky podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Veřejné orgány tak budou moci dát známku „vyhovuje“ nebo vyšší známku bateriím, jejichž uhlíková stopa za celý životní cyklus je výrazně nižší než prahové hodnoty stanovené v aktech v přenesené pravomoci.

Tepelná čerpadla

—

Minimální požadavky na energetickou účinnost různých druhů tepelných čerpadel stanoví dvě nařízení o ekodesignu (4) (viz příloha II těchto nařízení). Ustanovení čl. 7 odst. 2 nařízení o označování energetickými štítky (5) jde nad rámec těchto minimálních požadavků a podmiňuje pobídky členských států pro některé výrobky ambicióznějšími požadavky na energetickou účinnost: „Pokud členské státy poskytují pobídky pro výrobek, který je uveden v aktu v přenesené pravomoci, zaměří tyto pobídky na dvě nejvyšší významně zastoupené třídy energetické účinnosti, nebo na vyšší třídy podle tohoto aktu v přenesené pravomoci“ . V případě tepelných čerpadel patří mezi příslušné akty v přenesené pravomoci nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013 (6) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 812/2013 (7). Veřejné orgány mohou tudíž dávat vyšší známkové hodnocení tepelným čerpadlům, která splňují požadavky stanovené v těchto aktech v přenesené pravomoci.

—

Nařízení o fluorovaných skleníkových plynech (8) stanoví požadavky týkající se potenciálu globálního oteplování chladiv používaných v tepelných čerpadlech a klimatizačních a chladicích systémech (viz příloha IV nařízení o fluorovaných skleníkových plynech). Zakazuje uvádět na trh zařízení s určitou úrovní potenciálu globálního oteplování. V závislosti na druhu zařízení a použitém plynu vstoupí zákazy v platnost k různým datům. A proto:

—

před vstupem těchto zákazů v platnost mohou veřejné orgány dávat vyšší známky zařízením, která již nyní splňují budoucí prahové hodnoty stanovené v příloze IV nařízení o fluorovaných skleníkových plynech, včetně těch, které vyžadují, aby zařízení fluorované skleníkové plyny vůbec neobsahovala,

—

před vstupem těchto zákazů v platnost i po jejich vstupu v platnost mohou veřejné orgány přidělovat dávat vyšší známky zařízením uváděným na trh, která výrazně převyšují minimální požadované prahové hodnoty stanovené v příloze IV nařízení o fluorovaných skleníkových plynech, ať už jde o potenciál globálního oteplování používaného chladiva, nebo o přítomnost či nepřítomnost fluorovaných skleníkových plynů v zařízení.

Dobíjecí zařízení pro elektrická vozidla

—

Ve směrnici o omezení používání některých nebezpečných látek (9) jsou stanoveny maximální hodnoty koncentrace pro přítomnost nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (viz článek 4 a příloha II směrnice). Tyto požadavky se vztahují na některé součásti dobíjecích zařízení pro elektrická vozidla, jako jsou kabely, plastové kryty a desky s plošnými spoji. Lze je použít jako minimální požadavky podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Veřejné orgány tak mohou dát známku „vyhovuje“ nebo vyšší dobíjecím zařízením pro elektrická vozidla, která obsahují výrazně méně nebezpečných látek, než jsou prahové hodnoty stanovené ve směrnici.

Elektrické pohonné systémy pro silniční dopravu

—

Nařízení o bateriích (10) omezuje používání nebezpečných látek v bateriích (viz článek 6 a příloha I nařízení). Stanoví maximální procentuální podíl (0,0005 %) pro přítomnost rtuti v bateriích elektrických vozidel. Tento požadavek lze použít jako minimální požadavek podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Veřejné orgány se tak mohou rozhodnout dát známku „vyhovuje“ nebo vyšší elektrickým pohonným systémům s bateriemi obsahujícími podstatně méně rtuti, než je stanoveno v nařízení o bateriích.

—

Od srpna 2026 nařízení o bateriích (11) stanoví minimální požadavky na obsah recyklovaného materiálu v bateriích elektrických vozidel (viz článek 8 nařízení), a to minimální procentní podíly kobaltu, olova, lithia a niklu v bateriích, které by měly pocházet z recyklace, tj. být získány z odpadu. Jakmile tyto požadavky vstoupí v platnost, mohou být použity jako podklad pro uplatnění kritéria environmentální udržitelnosti podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Veřejné orgány se například mohou rozhodnout, že elektrické pohonné systémy s baterií obsahující určitý podíl recyklovaného obsahu, který výrazně převyšuje platné minimální požadavky, dostanou známku „vyhovuje“, nebo mohou elektrické pohonné systémy oznámkovat na základě toho, do jaké míry podíl recyklovaného obsahu v jejich bateriích převyšuje tyto minimální požadavky.

—

Od srpna 2026 budou nařízením o bateriích a jedním z aktů v přenesené pravomoci přijatého na jeho základě (jež bude teprve přijat – viz čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení) stanoveny minimální požadavky na uhlíkovou stopu baterií elektrických vozidel. Jakmile vstoupí v platnost, budou i tyto požadavky moci být použity jako minimální požadavky podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Veřejné orgány tudíž budou moci dát známku „vyhovuje“ nebo vyšší elektrickým pohonným systémům pro silniční dopravu, jejichž baterie mají výrazně nižší uhlíkovou stopu, než je minimální požadavek.

—

Nařízení (EU) 2024/1257 (12) stanoví minimální požadavky na životnost baterií (viz článek 6 a příloha II nařízení), které lze použít jako minimální požadavky podle článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Veřejné orgány se tak mohou rozhodnout dát známku „vyhovuje“ nebo vyšší elektrickým pohonným systémům s životností baterií, která je výrazně lepší než minimální požadavek.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 ze dne 13. června 2024 o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, o změně směrnice (EU) 2020/1828 a nařízení (EU) 2023/1542 a o zrušení směrnice 2009/125/ES (Úř. věst. L, 2024/1781, 28.6.2024, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/1781/oj/ces.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 814/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vody a zásobníků teplé vody (Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 162).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES.

(4)   Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů, a nařízení Komise (EU) 2016/2281 ze dne 30. listopadu 2016, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, vysokoteplotních procesních chladičů a ventilátorových konvektorů.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU.

(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013 ze dne 18. února 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kombinovaných ohřívačů, souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení a souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení (Úř. věst. L 239, 6.9.2013).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 812/2013 ze dne 18. února 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů vody, zásobníků teplé vody a souprav sestávajících z ohřívače vody a solárního zařízení (Úř. věst. L 239, 6.9.2013).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014.

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (přepracování).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES.

(11)  Tamtéž.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1257 ze dne 24. dubna 2024 o schvalování typu motorových vozidel a motorů, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska jejich emisí a životnosti baterie (Euro 7), o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009, nařízení Komise (EU) č. 582/2011, (EU) 2017/1151 a (EU) 2017/2400 a prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1362 (Úř. věst. L, 2024/1257, 8.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1257/oj).


PŘÍLOHA III

PŘÍKLADY INOVATIVNÍCH VLASTNOSTÍ

V tabulce 10 je uveden demonstrativní výčet inovativních vlastností, které veřejné orgány mohou považovat za dostatečné pro splnění kritéria inovací, když posuzují příspěvek konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise k udržitelnosti a odolnosti. V tabulce jsou uvedeny konečné produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které jsou nejvíce významné z hlediska uplatňování článku 28 aktu o průmyslu pro nulové čisté emise nejdůležitější. Tento seznam zachycuje stav techniky konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise ke konci roku 2025. To, co je považováno za inovativní, se však v průběhu času bude nevyhnutelně měnit tak, jak se budou rozvíjet nové technologie a technologická řešení. Aktuální informace o inovativních vlastnostech a vyspělosti technologií lze nalézt v databázích, jako je Průvodce čistými technologiemi Mezinárodní energetické agentury (1).

Tabulka 10

Příklady inovativních vlastností, které jsou považovány za dostatečné pro splnění kritéria inovací v roce 2025

Konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise

Inovativní vlastnost (na základě stavu techniky v roce 2025)

Solární fotovoltaické systémy

Fotovoltaické moduly založené na perovskitových a tandemových perovskitových c-Si fotovoltaických článcích

Fotovoltaické moduly na bázi vícepřechodových fotovoltaických článků

Agrivoltaické systémy a fotovoltaické systémy integrované do budov

Fotovoltaické moduly s integrovaným zpětným kontaktem a heteropřechodovými fotovoltaickými články

Fotovoltaické moduly se zvýšenou nebo řízenou průhledností

Invertory s rozšířenými vlastnostmi pro optimalizaci výkonu fotovoltaických systémů, integraci energetického systému nebo kybernetickou bezpečnost

Solární termální systémy

Solární termální systémy integrované do budov

Baterie

Baterie s tuhým elektrolytem (včetně hybridních/polotuhých elektrolytů)

Lithium sírové baterie

Vysoce odolné baterie pro stacionární aplikace

Baterie s vysokou energetickou hustotou

Baterie neobsahující kritické suroviny

Tepelná čerpadla

Termoakustické vytápění a chlazení

Vysokoteplotní tepelná čerpadla

Chlazení bez chladiv („solid-state cooling“)

Technologie, které nejsou založeny na stlačování par a absorpci

Dobíjecí zařízení pro elektrická vozidla

Indukční nabíjení

Průmyslové vzory vybavené diagnostikou pro prediktivní údržbu

Kompaktní průmyslové vzory

Modulární průmyslové vzory umožňující snadnou výměnu nebo modernizaci součásti

Průmyslové vzory, které nevyžadují výkopy nebo základy

Elektrické pohonné systémy pro silniční dopravu

Modulární elektrická hnací ústrojí, jejichž součásti lze snadno vyměnit nebo modernizovat

Baterie s tuhým elektrolytem

Lithium sírové baterie

Motory s axiálním tokem

Spínané reluktanční motory

Indukční motory

Synchronní reluktanční motory

Pokročilé motory s feritovými magnety

Pokročilé invertory z karbidu křemíku a nitridu gallitého


(1)  Mezinárodní energetická agentura, ETP Clean Energy Technology Guide (Průvodce čistými technologiemi), https://www.iea.org/data-and-statistics/data-tools/etp-clean-energy-technology-guide.


PŘÍLOHA IV

PŘÍKLADY INTEGRACE ENERGETICKÉHO SYSTÉMU

V tabulce 11 je uveden demonstrativní výčet vlastností, které mohou veřejné orgány považovat za dostatečné pro splnění příspěvku k integraci energetického systému při posuzování příspěvku konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise k udržitelnosti a odolnosti. Tento seznam zohledňuje schopnost produktů zajišťovat vysokou konektivitu a aktivní integraci do elektrizační soustavy a podporovat lepší plánování a účinný provoz energetického systému. Zohledňuje také schopnost produktů zvyšovat flexibilitu elektrizačních soustav integrací kapacity ukládání a snížení spotřeby ve špičkách, jakož i jejich interoperabilitu.

Tabulka 11

Příklady technických vlastností, které jsou považovány za dostatečné pro splnění kritéria integrace energetického systému

Konečný produkt v oblasti technologií pro nulové čisté emise

Podmínka pro splnění kritéria integrace energetického systému

Solární fotovoltaické systémy

Flexibilita napájení ze sítě (1)

Integrované s bateriovým úložištěm

Kombinované s dobíjecím zařízením pro elektrická vozidla

Vybavené inteligentním invertorem komunikujícím se soustavou (např. za účelem odezvy na straně poptávky a regulace frekvence)

Solární termální systémy

Kombinované s tepelnými čerpadly nebo centrálním zásobováním teplem

Baterie

Kombinované s výkonovou elektronikou, která umožňuje obousměrný provoz

Schopnost regulace frekvence

Schopnost rychlé reakce

Schopnost služeb elektrizační soustavy

Schopnost startu ze tmy (2)

Tepelná čerpadla

Tepelná čerpadla s označením „připraveno na propojení s fotovoltaickým systémem“ (PV-ready)

Soulad s kodexem chování pro inteligentní energetické spotřebiče, který vypracovalo JRC (3)

Absorpční nebo adsorpční tepelná čerpadla kombinovaná s rekuperací odpadního tepla nebo se solárními termálními systémy

Vybavená funkcemi inteligentního ovládání (např. schopnost odpojení při podfrekvenci v elektrizační soustavě)

Dobíjecí zařízení pro elektrická vozidla

Schopnost reakce na straně poptávky

Vybavená schopností obousměrného dobíjení (např. vozidlo-síť, vozidlo-domácnost, vozidlo-spotřebič)

Kombinovaná s fotovoltaickým systémem

Elektrické pohonné systémy pro silniční dopravu

Vybavené schopností obousměrného dobíjení

Integrované se zařízením umožňujícím odezvu na straně poptávky

Vybavené funkcemi pro konektivitu a internet věcí pro komunikaci s inteligentními sítěmi

Schopnost regulace frekvence


(1)  Fotovoltaický systém vybavený inteligentním ovládáním invertoru, které napomáhá regulaci napětí/frekvence.

(2)   „Schopností startu ze tmy“ se označuje schopnost zajistit prvotní napájení v případě výpadku sítě bez nutnosti externího zdroje energie pro obnovení napájení ze sítě.

(3)  Kodex chování pro interoperabilitu inteligentních energetických spotřebičů v oblasti hospodaření s energií (verze 1.0)(https://ses.jrc.ec.europa.eu/development-of-policy-proposals-for-energy-smart-appliances).


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/123/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)