<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.55-20141201.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>T‑456/14</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62014TJ0456</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2016:493">EU:T:2016:493</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>27</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>27</PAGE.TOTAL><AUTHOR>T</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>ROZSUDEK ZE DNE <DATE ISO="20160915">15. 9. 2016</DATE> – VĚC T‑456/14</P><P>TAO-AFI A SFIE-PE v. PARLAMENT a RADA</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Tribunálu</HT> (osmého senátu)</P><P><DATE ISO="20160915">15. září 2016</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INDEX><KEYWORD>Odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Unie</KEYWORD><KEYWORD>Roční úprava</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (EU) č. 422/2014 a 423/2014</KEYWORD><KEYWORD>Vady postupu přijímání aktů</KEYWORD><KEYWORD>Neprojednání s odborovými organizacemi</KEYWORD></INDEX><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci T‑456/14,</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Association des fonctionnaires indépendants pour la défense de la fonction publique européenne (TAO-AFI)</HT>, se sídlem v Bruselu (Belgie),</P><P><HT TYPE="BOLD">Syndicat des fonctionnaires internationaux a européens – Section du Parlement européen (SFIE-PE)</HT>, se sídlem v Bruselu,</P><P>zastoupeni M. Casado García-Hirschfeld a J. Vanden Eyndem, advokáty,</P><PARTY.STATUS>žalobci,</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Evropskému parlamentu</HT>, zastoupenému A. Troupiotisem a E. Taneva, jako zmocněnci,</P><P>a</P><P><HT TYPE="BOLD">Radě Evropské unie</HT>, zastoupené M. Bauerem a E. Rebastim, jako zmocněnci,</P><PARTY.STATUS>žalovaným,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS><INTERVENERS><P>podporovaným</P><P><HT TYPE="BOLD">Evropskou komisí</HT>, původně zastoupenou J. Currallem a G. Gattinarou, dále G. Gattinarou a F. Simonetti, jako zmocněnci,</P><PARTY.STATUS>vedlejší účastnicí,</PARTY.STATUS></INTERVENERS></PARTIES><P>jejímž předmětem je návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 422/2014 a č. 423/2014 ze dne <DATE ISO="20140416">16. dubna 2014</DATE>, kterými se s účinkem ode dne <DATE ISO="20110701">1. července 2011</DATE> a ode dne <DATE ISO="20120701">1. července 2012</DATE> upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a [opravné] koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="129" PAGE.FIRST="5" DATE.PUB="2014">Úř. věst. 2014, L 129, s. 5 a s. 12</REF.DOC.OJ>),</P><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>TRIBUNÁL (osmý senát),</P><P>ve složení D. Gratsias, předseda, M. Kančeva (zpravodajka) a C. Wetter, soudci,</P><?PAGE NO="2"?><P>vedoucí soudní kanceláře: S. Bukšek Tomac, rada,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20160318">18. března 2016</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Skutečnosti předcházející sporu</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Služební řád úředníků Evropské unie (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>služební řád<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>), jenž tvoří přílohu nařízení č. 31 (EHS)/11 (ESUO), kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (<REF.DOC.OJ COLL="P" NO.OJ="045" PAGE.FIRST="1385" DATE.PUB="1962">Úř. věst. 1962, 45, s. 1385</REF.DOC.OJ>), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1080/2010 ze dne <DATE ISO="20101124">24. listopadu 2010</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="311" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2010">Úř. věst. 2010, L 311, s. 1</REF.DOC.OJ>), ve znění opravy zveřejněné dne <DATE ISO="20120605">5. června 2012</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="144" PAGE.FIRST="48" DATE.PUB="2012">Úř. věst. 2012, L 144, s. 48</REF.DOC.OJ>), v článku 64 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>Pokud je odměna úředníka vyjádřena v eurech, upravuje se po povinných srážkách stanovených tímto služebním řádem nebo jakýmikoli prováděcími předpisy koeficientem vyšším, nižším nebo rovnajícím se 100 % v závislosti na životních podmínkách v různých místech zaměstnání.</ALINEA><ALINEA>[Tyto] [k]oeficienty přijímá Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou stanovenou v čl. 16 odst. 4 a 5 [SEU].<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Článek 65 služebního řádu zní:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="065.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Každý rok přezkoumá Rada odměnu [výši odměny] úředníků a ostatních zaměstnanců Unie. Toto přezkoumání se provádí v září s ohledem na společnou zprávu Komise založenou na společném indexu vypracovaném Statistickým úřadem Evropské unie po dohodě s národními statistickými úřady členských států; index odráží situaci v každém členském státě k 1. červenci.</ALINEA><ALINEA>V průběhu tohoto přezkoumání Rada zváží, zda by odměna, jako součást hospodářské a sociální politiky Unie, měla být upravena. Zejména se přihlédne k jakémukoli zvýšení platů ve veřejné službě a nutnosti přijmout nové zaměstnance [a potřebám náboru nových zaměstnanců].</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="065.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>V případě podstatné změny životních nákladů Rada rozhodne nejpozději do dvou měsíců o opatřeních k úpravě [opravných] koeficientů a případně o tom, zda se uplatní zpětně.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="065.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Pro účely tohoto článku jedná Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou stanovenou v čl. 16 odst. 4 a 5 [SEU].<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Článek 82 odst. 2 služebního řádu stanoví, že pokud Rada v souladu s čl. 65 odst. 1 služebního řádu rozhodne o úpravě odměn, rozhodne současně o přiměřené úpravě důchodů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Podle článku 65a služebního řádu jsou prováděcí pravidla k článkům 64 a 65 stanovena v příloze XI tohoto služební řádu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Tato příloha XI, nadepsaná <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>Prováděcí pravidla k článkům 64 a 65 služebního řádu<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>, obsahuje několik kapitol, z nichž první sestává z článků 1 až 3 a je nadepsána <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>Roční přezkoumání odměn podle čl. 65 odst. 1 služebního řádu<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/> a kapitola 4 je nadepsána <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Stanovení a zrušení [opravných] koeficientů (článek 64 služebního řádu)<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Článek 1 přílohy XI služebního řádu, který je obsažen v oddílu 1 první kapitoly této přílohy, stanoví, že pro účely přezkoumání ve smyslu čl. 65 odst. 1 služebního řádu sestavuje Eurostat každoročně do konce října zprávu o změnách životních nákladů v Bruselu (Belgie) (bruselský mezinárodní index), zprávu o změnách životních nákladů mimo Brusel (parity kupní síly a implicitní indexy) a zprávu o změnách kupní síly platů státních úředníků v ústředních státních správách osmi členských států (specifické ukazatele). Uvedený článek 1 rovněž upřesňuje, jakým způsobem má Eurostat ve spolupráci s členskými státy tyto změny vypočíst.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Článek 3 přílohy XI služebního řádu, který tvoří oddíl 2 první kapitoly této přílohy, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Opatření pro roční úpravu odměn a důchodů<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>, zní:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="003.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>S účinkem od 1. července a v souladu s čl. 65 odst. 3 služebního řádu Rada před koncem každého roku rozhodne na návrh Komise a na základě kritérií stanovených v oddíle 1 této přílohy o úpravě odměn a důchodů.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="003.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Rozsah úpravy se zjistí násobením bruselského mezinárodního indexu specifickým ukazatelem. Úprava se vyjádří v čistých hodnotách jako jednotná procentní sazba.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="003.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Výše úpravy stanovená tímto způsobem se zařadí podle následující metody do tabulek základních platů uvedených v článku 66 služebního řádu [...]</ALINEA></PARAG><P>[…]</P><PARAG IDENTIFIER="003.005"><NO.PARAG>5.</NO.PARAG><ALINEA><P>V Belgii a Lucembursku se nepoužijí žádné [opravné] koeficienty. [Opravné] [k]oeficienty použitelné:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>na platy úředníků [Evropské] [u]nie vykonávajících službu v ostatních členských státech a na některých jiných místech zaměstnání,</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>[...] na důchody [úředníků] vyplácené v ostatních členských státech pro tu část, která odpovídá nároku získanému před 1. květnem 2004,</TXT></NP></ITEM></LIST><P>se stanoví na základě poměru mezi paritami kupní síly uvedenými v článku 1 této přílohy a směnnými kurzy uvedenými v článku 63 služebního řádu platnými pro odpovídající země.</P></ALINEA><ALINEA>Uplatní se postupy stanovené v článku 8 této přílohy, které se týkají použití [opravných] koeficientů se zpětnou platností v místech zaměstnání s vysokou mírou inflace.</ALINEA><ALINEA>[...] <QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Článek 8 přílohy XI služebního řádu stanoví data nabytí účinku ročních a prozatímních úprav opravného koeficientu pro místa zaměstnání s vysokým nárůstem životních nákladů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Kapitola 5 přílohy XI služebního řádu je nadepsána <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Doložka o výjimce<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>. Sestává z jediného článku 10, jenž stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>Pokud v rámci [Unie] dojde k závažnému a náhlému zhoršení ekonomické a sociální situace, které bylo zhodnoceno ve světle objektivních údajů poskytnutých pro tento účel Komisí, předloží Komise příslušné návrhy, o nichž Evropský parlament a Rada rozhodnou v souladu s článkem 336 [SFEU].<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Podle čl. 15 odst. 1 přílohy XI služebního řádu se ustanovení této přílohy použijí od <DATE ISO="20040701">1. července 2004</DATE> do <DATE ISO="20121231">31. prosince 2012</DATE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>V prosinci 2010 vydala Rada Evropské unie prohlášení, v němž konstatovala, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>v důsledku posledních finančních a hospodářských krizí, jež v rámci [Unie] nastaly a jež v několika členských státech vedou ke značným fiskálním úpravám a k vyšší nejistotě zaměstnání, dochází k závažnému a náhlému zhoršení ekonomické a sociální situace v [Unii]<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>. Rada vyzvala Evropskou komisi, aby na základě článku 10 přílohy XI služebního řádu a s ohledem na objektivní údaje poskytnuté Komisí předložila včas příslušné návrhy, aby je Evropský parlament a Rada mohly posoudit a přijmout do konce roku 2011 (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑63/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:752">EU:C:2013:752</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0012">12</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Komise předložila Radě dne <DATE ISO="20110713">13. července 2011</DATE> zprávu o doložce o výjimce (článek 10 přílohy XI služebního řádu) [COM(2011) 440 final]. Podle uvedené zprávy ukazatele naznačovaly postupné hospodářské oživení v Evropské unii. Tato zpráva dospěla k závěru, že ve sledovaném období od <DATE ISO="20100701">1. července 2010</DATE>, kdy nabyla účinku poslední roční úprava odměn, do poloviny května 2011, kdy byly zpřístupněny nejnovější údaje, v Unii nedošlo k závažnému a náhlému zhoršení ekonomické a sociální situace, a proto nebylo důvodné podávat návrh podle článku 10 přílohy XI služebního řádu. Jednání o zprávě ze dne <DATE ISO="20110713">13. července 2011</DATE> vedlo v Radě k následným diskuzím, na jejichž základě Rada opětovně vyzvala Komisi, aby postupovala podle článku 10 a předložila příslušný návrh na úpravu odměn v dostatečném předstihu, umožňujícím Parlamentu a Radě návrh posoudit a přijmout do konce roku 2011 (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑63/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:752">EU:C:2013:752</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0013">13</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0015">15</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>V odpověď na tuto výzvu předložila Komise sdělení COM(2011) 829 final, ze dne <DATE ISO="20111124">24. listopadu 2011</DATE>, poskytující doplňující informace ke zprávě ze dne <DATE ISO="20110713">13. července 2011</DATE>, které bylo založeno zejména na evropských hospodářských prognózách vydaných jejím generálním ředitelstvím <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>Hospodářské a finanční záležitosti<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/> dne <DATE ISO="20111110">10. listopadu 2011</DATE>. V doplňujících informacích Komise uvedla, že uvedené prognózy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>ukazují u ekonomických i sociálních ukazatelů zhoršující se trendy v roce 2011 v porovnání s prognózami vydanými na jaře a také že evropské hospodářství nyní prožívá období neklidu<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>. Komise měla nicméně za to, že vzhledem k několika skutečnostem se Unie nenachází ve výjimečné situaci ve smyslu článku 10 přílohy XI služebního řádu, která by odůvodňovala přijetí opatření sahajících nad rámec ztráty kupní síly plynoucí z <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>obvyklé<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/> metody stanovené v článku 3 této přílohy. Uvedla, že tedy nemohla uplatnit doložku o výjimce, neboť by tím porušila článek 10 uvedené přílohy. Téhož dne Komise předložila návrh nařízení Rady, kterým se s účinkem od <DATE ISO="20110701">1. července 2011</DATE> upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a opravné koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody [COM(2011) 820 final], k němuž připojila důvodovou zprávu (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>návrh úpravy odměn z listopadu 2011<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>). Navržená úprava odměn podle <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>obvyklé<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/> metody stanovené v článku 3 uvedené přílohy činila 1,7 % (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑63/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:752">EU:C:2013:752</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0016">16</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0017">17</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Kromě toho dne <DATE ISO="20111213">13. prosince 2011</DATE> předala Komise Parlamentu a Radě návrh týkající se nařízení Parlamentu a Rady, kterým se mění služební řád (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>návrh na změnu služebního řádu z prosince 2011<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Rozhodnutím Rady 2011/866/EU ze dne <DATE ISO="20111219">19. prosince 2011</DATE> k návrhu Komise týkajícímu se nařízení Rady, kterým se s účinkem ode dne <DATE ISO="20110701">1. července 2011</DATE> upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a opravné koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="341" PAGE.FIRST="54" DATE.PUB="2011">Úř. věst. 2011, L 341, s. 54</REF.DOC.OJ>), Rada rozhodla nepřijmout návrh úpravy odměn z listopadu 2011.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20120203">3. února 2012</DATE> podala Komise žalobu na neplatnost rozhodnutí 2011/866 (věc C‑63/12). Navíc zaslala předsednictví Rady dopis ze dne <DATE ISO="20120125">25. ledna 2012</DATE>, zaregistrovaný v sekretariátu Rady dne <DATE ISO="20120220">20. února 2012</DATE>, jímž Radu podle článku 265 SFEU vyzvala, aby přijala návrh úpravy odměn z listopadu 2011 do dvou měsíců od obdržení uvedeného dopisu. Rada tento dopis <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>vzala na vědomí<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20120426">26. dubna 2012</DATE> podala Komise žalobu na základě článku 265 SFEU, v níž se domáhala, aby Soudní dvůr určil, že nepřijetím návrhu úpravy odměn z listopadu 2011 Rada porušila povinnosti, které pro ni vyplývají ze služebního řádu (věc C‑196/12).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20130209">9. února 2013</DATE> podala Rada žalobu, kterou se primárně domáhala zrušení sdělení Komise ze dne <DATE ISO="20111124">24. listopadu 2011</DATE> v rozsahu, v němž Komise v něm s konečnou platností odmítla předložit příslušné návrhy Parlamentu a Radě na základě článku 10 přílohy XI služebního řádu, jakož i návrhu úpravy odměn z listopadu 2011, a podpůrně konstatování na základě článku 265 SFEU, že došlo k porušení Smluv tím, že Komise nepředložila příslušné návrhy Parlamentu a Radě na základě uvedeného článku (věc C‑66/12).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20131023">23. října 2013</DATE> přijaly Parlament a Rada po třístranném jednání návrh změny služebního řádu z prosince 2011, a to v podobě nařízení (EU, Euratom) č. 1023/2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="287" PAGE.FIRST="15" DATE.PUB="2013">Úř. věst. 2013, L 287, s. 15</REF.DOC.OJ>). Uvedené nařízení zejména vložilo do přílohy XI služebního řádu novou metodu pro roční úpravu odměn ve smyslu čl. 65 odst. 1 služebního řádu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Článek 19 přílohy XIII služebního řádu, ve znění nařízení č. 1023/2013, však stanovil, že se články 63 až 65, 82 a 83a služebního řádu, přílohy XI a XII služebního řádu a čl. 20 odst. 1, články 64, 92 a 132 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, jež vstoupily v platnost před 1. listopadem 2013, tj. ustanovení týkající se úpravy odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců Unie, i nadále uplatňují výhradně pro účely jakékoli úpravy nutné k zajištění souladu s rozhodnutím Soudního dvora o uplatňování těchto článků podle článku 266 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE> Soudní dvůr žaloby podané Komisí ve věcech C‑63/12 a C‑196/12 zamítl, a tudíž prohlásil, že není důvodné meritorně rozhodnout o žalobě podané Radou ve věci C‑66/12 (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>Rada v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑66/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:751">EU:C:2013:751</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑63/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:752">EU:C:2013:752</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑196/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:753">EU:C:2013:753</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20131129">29. listopadu 2013</DATE> Komise informovala reprezentativní odborové a zaměstnanecké organizace (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>OZO<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>) o tom, že sociální dialog ohledně rozsudků ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>Rada v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑66/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:751">EU:C:2013:751</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑63/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:752">EU:C:2013:752</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑196/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:753">EU:C:2013:753</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), se bude konat na jednání dne <DATE ISO="20131202">2. prosince 2013</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20131209">9. prosince 2013</DATE> informoval místopředseda Komise pověřený správou zástupce zaměstnanců, že se souhlasem předsedy předloží kolegiu návrh úpravy platů ve výši 0,9 % za rok 2011, s účinkem od <DATE ISO="20110701">1. července 2011</DATE>, a ve výši 0,9 % za rok 2012, s účinkem od <DATE ISO="20120701">1. července 2012</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20131210">10. prosince 2013</DATE> informovala Komise zástupce zaměstnanců, že téhož dne předala Parlamentu a Radě na základě článku 10 přílohy XI služebního řádu návrhy nařízení, kterými se s účinkem ode dne <DATE ISO="20110701">1. července 2011</DATE> upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Unie za rok 2011 ve výši 0,9 %, a s účinkem ode dne <DATE ISO="20120701">1. července 2012</DATE> ve výši 0,9 % za rok 2012.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20131217">17. prosince 2013</DATE> uvedl ústřední výbor zaměstnanců po informační schůzce uspořádané místopředsedou Komise v prohlášení určeném sboru komisařů, že s návrhy nařízení uvedenými v bodě 24 výše nesouhlasí, neboť má za to, že číselné údaje v nich obsažené byly zcela nahodilé, nebyly podloženy žádnými konkrétními statistickými údaji ani jakoukoli objektivní skutečností a nevycházely z žádného technického základu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Dopisy ze dne <DATE ISO="20131218">18. prosince 2013</DATE> a ze dne <DATE ISO="20140226">26. února 2014</DATE> žalobci, tj. Association des fonctionnaires indépendants pour la défense de la fonction publique européenne (TAO-AFI) a Syndicat des fonctionnaires internationaux et européens – Section du Parlement européen (SFIE-PE), informovali předsedu Parlamentu o jejich nesouhlasu s novým návrhem Komise z důvodu, že se tento návrh nezakládal na žádné spolehlivé metodě výpočtu a vycházel z úvah o účelnosti.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Interním e-mailem ze dne <DATE ISO="20131219">19. prosince 2013</DATE> informovala generální ředitelka pro lidské zdroje Irene Souka zaměstnance Komise zejména o tom, že Komise měla právní závazek předložit Parlamentu a Radě nové návrhy úprav odměn za roky 2011 a 2012 a tyto návrhy stanovily úpravu ve výši 0,9 % za rok 2011, s účinkem ode dne <DATE ISO="20110701">1. července 2011</DATE> a ve výši 0,9 % za rok 2012, s účinkem ode dne <DATE ISO="20120701">1. července 2012</DATE>. V uvedeném e-mailu bylo rovněž upřesněno, že výbor Parlamentu pro právní záležitosti vyjádřil podporu těmto návrhům dne <DATE ISO="20131216">16. prosince 2013</DATE> a tyto návrhy měly být předány Radě na počátku roku 2014.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Dopisem ze dne <DATE ISO="20140122">22. ledna 2014</DATE> odpověděla I. Souka na otevřený dopis ze dne <DATE ISO="20131125">25. listopadu 2013</DATE> a na e-mail ze dne <DATE ISO="20140113">13. ledna 2014</DATE>, které místopředsedovi Komise M. Šefčovičovi zaslala nejmenovaná OZO. V tomto dopise zejména připomněla, že před předložením návrhu Komise na úpravu odměn Parlamentu a Radě byly uspořádány dvě schůzky ohledně sociálního dialogu, a sice výměna názorů se všemi OZO, k níž došlo dne <DATE ISO="20131202">2. prosince 2013</DATE> a která se týkala různých alternativ, jež měla Komise k dispozici ve světle rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑63/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:752">EU:C:2013:752</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), a prezentace M. Šefčoviče ze dne <DATE ISO="20131209">9. prosince 2013</DATE> určená všem OZO ohledně postoje, který Komise měla v úmyslu v této věci zaujmout.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20140304">4. března 2014</DATE> proběhlo ohledně tohoto návrhu třístranné jednání mezi Parlamentem, Radou a Komisí. Toto jednání vyústilo v dohodu o roční úpravě odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců EU za roky 2011 a 2012.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>E-mailem ze dne <DATE ISO="20140307">7. března 2014</DATE> Komise informovala žalobce o tom, že v souladu s dohodou vzešlou z třístranného jednání ze dne <DATE ISO="20140304">4. března 2014</DATE> činí roční úpravy 0 % za rok 2011, s účinkem ode dne <DATE ISO="20110701">1. července 2011</DATE>, a 0,8 % za rok 2012, s účinkem od dne <DATE ISO="20120701">1. července 2012</DATE>. Komise dále uvedla, že tato dohoda je výsledkem intenzivních jednání s Parlamentem a Radou v návaznosti na rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑63/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:752">EU:C:2013:752</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>) a odpovídá navíc její vůli urychleně dospět k rozumné dohodě ve všech otázkách týkajících se roční úpravy odměn. Komise rovněž uvedla, že ačkoliv činil její původní návrh na úpravu 0,9 % za rok 2011 a 0,9 % za rok 2012, musela vzít v úvahu mandát Rady, který spočíval v úpravě ve výši 0 % za rok 2011 a ve výši 0 % za rok 2012, jakož i prostor pro uvážení přiznaný Parlamentu a Radě rozsudkem Soudního dvora.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20140311">11. března 2014</DATE> Parlament schválil na plenárním zasedání svůj postoj ke kompromisnímu znění, jež vyústilo z třístranného jednání ze dne <DATE ISO="20140304">4. března 2014</DATE>, podle kterého se uplatní sazba úpravy odměn a důchodů ve výši 0 % za rok 2011 a ve výši 0,8 % za rok 2012 a dojde ke zmrazení odměn a důchodů za roky 2013 a 2014. Dne <DATE ISO="20140416">16. dubna 2014</DATE> Rada schválila postoj Parlamentu a v souladu s čl. 294 odst. 4 SFEU byla přijata nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 422/2014 a č. 423/2014, kterými se s účinkem ode dne <DATE ISO="20110701">1. července 2011</DATE> a ode dne <DATE ISO="20120701">1. července 2012</DATE> upravují odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie a [opravné] koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="129" PAGE.FIRST="5" DATE.PUB="2014">Úř. věst. 2014, L 129, s. 5 a s. 12</REF.DOC.OJ>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>napadená nařízení<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Body odůvodnění nařízení č. 422/2014 znějí takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>(1)</NO.P><TXT>V rozsudku ve věci C‑63/12, Komise v. Rada, [Soudní dvůr] uvedl, že orgány jsou povinny každoročně rozhodovat o úpravě odměn, buď tak, že provedou <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>matematickou<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="2018" ID="QE0022"/> úpravu dle metody stanovené v článku 3 přílohy XI služebního řádu, nebo tak, že se v souladu s článkem 10 uvedené přílohy od tohoto matematického výpočtu odkloní.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(2)</NO.P><TXT>Účelem článku 19 přílohy XIII služebního řádu, naposledy pozměněného nařízením [č. 1023/2013], je umožnit orgánům přijímat nezbytná opatření k řešení svých sporů týkajících se úprav odměn a důchodů za roky 2011 a 2012 v souladu s rozsudkem Soudního dvora, s náležitým přihlédnutím k oprávněným očekáváním zaměstnanců, že orgány mají každoročně rozhodnout o úpravě jejich odměn a důchodů.</TXT></NP></CONSID><?PAGE NO="7"?><CONSID><NP><NO.P>(3)</NO.P><TXT>Aby byl zajištěn soulad s rozsudkem Soudního dvora ve věci C‑63/12, musí Komise, pokud Rada zjistí, že došlo k závažnému a náhlému zhoršení ekonomické a sociální situace v rámci Unie, předložit návrh postupem podle článku 336 [SFEU] za účelem zapojení [P]arlamentu do legislativního procesu. Dne <DATE ISO="20111104">4. listopadu 2011</DATE> Rada konstatovala, že finanční a hospodářská krize, jež v rámci Unie probíhala a jež ve většině členských států vedla ke značným fiskálním úpravám, představuje závažné a náhlé zhoršení ekonomické a sociální situace v Unii. Rada proto v souladu s článkem 241 [SFEU] požádala Komisi, aby uplatnila článek 10 přílohy XI služebního řádu a předložila vhodný návrh na úpravu odměn.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(4)</NO.P><TXT>Soudní dvůr potvrdil, že na základě doložky o výjimce mají [P]arlament a Rada ohledně úpravy odměn a důchodů široký prostor pro uvážení. Ekonomické a sociální údaje za období od <DATE ISO="20100701">1. července 2010</DATE> do <DATE ISO="20111231">31. prosince 2011</DATE>, jež mimo jiné odrážejí finanční a hospodářskou krizi, která na podzim roku 2011 postihla řadu členských států, okamžitě zhoršila ekonomickou a sociální situaci v Unii a vedla k podstatnému makroekonomickému přizpůsobení, vysoké míře nezaměstnanosti, vysoké úrovni schodku veřejných financí a veřejného dluhu v Unii, jsou náležitým důvodem pro stanovení úpravy odměn a důchodů v Belgii a Lucembursku za rok 2011 na 0 %. Tato úprava je součástí celkového přístupu k řešení sporů ohledně úprav odměn a důchodů za roky 2011 a 2012, který zahrnuje rovněž úpravu za rok 2012 ve výši 0,8 %.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(5)</NO.P><TXT>V období pěti let (2010–2014) je tak úprava odměn a důchodů úředníků [a ostatních zaměstnanců] [Unie] provedena takto: v roce 2010 byla výsledkem uplatnění metody stanovené v článku 3 přílohy XI služebního řádu úprava ve výši 0,1 %. Výsledkem obecného přístupu k řešení sporů týkajících se úprav odměn a důchodů za roky 2011 a 2012 je úprava ve výši 0 % za rok 2011 a ve výši 0,8 % za rok 2012. Kromě toho bylo v rámci politického kompromisu o reformě služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců rozhodnuto o zmrazení odměn a důchodů v letech 2013 a 2014.<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/></TXT></NP></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Body odůvodnění nařízení č. 423/2014 znějí takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>(1)</NO.P><TXT>V rozsudku ve věci C‑63/12, Komise v. Rada, [Soudní dvůr] uvedl, že orgány jsou povinny každoročně rozhodovat o úpravě odměn, buď tak, že provedou <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>matematickou<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="2018" ID="QE0024"/> úpravu dle metody stanovené v článku 3 přílohy XI služebního řádu, nebo tak, že se v souladu s článkem 10 uvedené přílohy od tohoto matematického výpočtu odkloní.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(2)</NO.P><TXT>Účelem článku 19 přílohy XIII služebního řádu, naposledy pozměněného nařízením [č. 1023/2013], je umožnit orgánům přijímat nezbytná opatření k řešení svých sporů týkajících se úprav odměn a důchodů za roky 2011 a 2012 v souladu s rozsudkem Soudního dvora, s náležitým přihlédnutím k oprávněným očekáváním zaměstnanců, že orgány mají každoročně rozhodnout o úpravě jejich odměn a důchodů.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(3)</NO.P><TXT>Aby byl zajištěn soulad s rozsudkem Soudního dvora ve věci C‑63/12, musí Komise, pokud Rada zjistí, že došlo k závažnému a náhlému zhoršení ekonomické a sociální situace v rámci Unie, předložit návrh postupem podle článku 336 [SFEU] za účelem zapojení [Parlamentu] do legislativního procesu. Dne <DATE ISO="20121025">25. října 2012</DATE> Rada konstatovala, že hodnocení Komise obsažené ve zprávě k ustanovení o výjimce nezohledňuje závažné a náhlé zhoršení ekonomické a sociální situace v Unii v roce 2012, jak vyplývá z veřejně dostupných, objektivních ekonomických údajů. Rada proto požádala Komisi, aby v souladu s článkem 10 přílohy XI služebního řádu předložila vhodný návrh na úpravu odměn za rok 2012.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(4)</NO.P><TXT>Soudní dvůr potvrdil, že na základě doložky o výjimce mají [Parlament] a Rada ohledně úpravy odměn a důchodů široký prostor pro uvážení. Ekonomické a sociální údaje za období od <DATE ISO="20110701">1. července 2011</DATE> do <DATE ISO="20121231">31. prosince 2012</DATE>, jež mimo jiné odrážejí dopady hospodářského útlumu, který nastal na podzim roku 2011 a jehož důsledkem byla hospodářská recese v Unii a zhoršující se sociální situace, jakož i trvale vysoká míra nezaměstnanosti a vysoká úroveň schodku veřejných<?PAGE NO="8"?> financí a veřejného dluhu v Unii, jsou náležitým důvodem pro stanovení úpravy odměn a důchodů v Belgii a Lucembursku za rok 2012 na 0,8 %. Tato úprava je součástí celkového přístupu k řešení sporů ohledně úprav odměn a důchodů za roky 2011 a 2012, který zahrnuje rovněž úpravu za rok 2011 ve výši 0 %.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(5)</NO.P><TXT>V období pěti let (2010–2014) je tak úprava odměn a důchodů úředníků [a ostatních zaměstnanců ] [Unie] provedena takto: v roce 2010 byla výsledkem uplatnění metody stanovené v článku 3 přílohy XI služebního řádu úprava ve výši 0,1 %. Výsledkem obecného přístupu k řešení sporů týkajících se úprav odměn a důchodů za roky 2011 a 2012 je úprava ve výši 0 % za rok 2011 a ve výši 0,8 % za rok 2012. Kromě toho bylo v rámci politického kompromisu o reformě služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců rozhodnuto o zmrazení odměn a důchodů v letech 2013 a 2014.<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/></TXT></NP></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Řízení a návrhová žádání účastníků řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20140616">16. června 2014</DATE> podali žalobci projednávanou žalobu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20140910">10. září 2014</DATE> podala Komise návrh na vstup do řízení jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání Parlamentu a Rady.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Podáními došlými kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20140917">17. září 2014</DATE> vznesly Parlament a Rada námitky nepřípustnosti na základě čl. 114 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu ze dne <DATE ISO="19910502">2. května 1991</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20141031">31. října 2014</DATE> předložili žalobci vyjádření k námitkám nepřípustnosti vzneseným Parlamentem a Radou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Usnesením ze dne <DATE ISO="20150225">25. února 2015</DATE> rozhodl Tribunál o spojení námitek nepřípustnosti s věcí samou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Parlament a Rada předložily žalobní odpovědi dne <DATE ISO="20150414">14. dubna 2015</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Usnesením ze dne <DATE ISO="20150415">15. dubna 2015</DATE> povolil předseda osmého senátu Tribunálu vedlejší účastenství Komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Komise předložila spis vedlejší účastnice dne <DATE ISO="20150529">29. května 2015</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20150720">20. července 2015</DATE> podali žalobci vyjádření ke spisu vedlejší účastnice předloženého Komisí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20160122">22. ledna 2016</DATE> zaslal Tribunál účastníkům řízení v rámci organizačních procesních opatření podle čl. 89 odst. 3 písm. a) a b) jednacího řádu několik otázek. Účastníci řízení odpověděli na toto organizační procesní opatření dne <DATE ISO="20160208">8. února 2016</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Žalobci navrhují, aby Tribunál:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>zrušil napadená nařízení,</P></ITEM><ITEM><P>uložil Parlamentu a Radě náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>Parlament a Rada, podporovaní Komisí, navrhují, aby Tribunál:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>prohlásil žalobu za nepřípustnou,</P></ITEM><ITEM><P>podpůrně žalobu zamítl a</P></ITEM><?PAGE NO="9"?><ITEM><P>uložil žalobcům náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Žalobci vznášejí na podporu žaloby jediný žalobní důvod, jenž vychází z porušení podstatných formálních náležitostí napadených nařízení z důvodu, že Parlament a Rada nerespektovaly procesní práva žalobců stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne <DATE ISO="20020311">11. března 2002</DATE>, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="080" PAGE.FIRST="29" DATE.PUB="2002">Úř. věst. 2002, L 80, s. 29</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 05/04, s. 219), článku 9 odst. 3, článcích 10, 10a, 10b, 10c, 24b, 55 a článku 1 přílohy II služebního řádu, ve znění nařízení č. 1023/2013, jakož i v rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> a rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>, jež uzavřely Parlament a Komise s několika OZO a které zaručují výkon práv těchto OZO na informování a projednávání zakotvených v článcích 27 a 28 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 154 SFEU.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K přípustnosti</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>Parlament a Rada vznášejí vůči návrhu na zrušení námitky nepřípustnosti, neboť mají za to, že jelikož napadená nařízení byla přijata řádným legislativním postupem, spadají do kategorie aktů s obecnou působností legislativní povahy, u kterých čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU podmiňuje přípustnost žalob na neplatnost podaných fyzickými nebo právnickými osobami splněním podmínek bezprostředního a osobního dotčení, které v projednávané věci splněny nejsou, a dále že žalobci nesplňují ani judikaturou uložené podmínky přípustnosti žaloby na neplatnost podané sdružením.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>Komise se ztotožňuje s argumentací Parlamentu a Rady.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>Žalobci tvrdí, že podmínky bezprostředního a osobního dotčení stanovené v čl. 263 čtvrtém pododstavci SFEU splňují. Jsou napadenými nařízeními bezprostředně dotčeni, neboť okamžitým účinkem těchto nařízení je odepřít jim právo na projednávání a jejich právo na vyjednávání, jež jsou zakotvena v článcích 27 a 28 Listiny základních práv, jichž se mohou jakožto uznané OZO dovolávat na základě ustanovení směrnice 2002/14, článku 9 odst. 3, článků 10, 10a, 10b, 10c, 24b, 55 a článku 1 přílohy II služebního řádu, ve znění nařízení č. 1023/2013, a ustanovení rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>, uzavřené mezi OZO a Parlamentem, jakož i rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>, uzavřené mezi OZO a Komisí. Žalobci jsou navíc osobně dotčeni napadenými nařízeními z důvodu jejich postavení zástupců zaměstnanců Unie, které je odlišuje od jakékoli jiné osoby. Jsou rovněž individualizováni z důvodu uznání jejich postavení oficiálních partnerů v rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> a rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>Žalobci tvrdí, že navíc mají aktivní legitimaci na základě judikatury týkající se přípustnosti žalob na neplatnost podaných sdruženími. Poukazují totiž na to, že podle této judikatury je jejich postavení uznaných vyjednavačů bezprostředně a osobně dotčeno napadenými nařízeními, neboť tato nařízení mají právní účinky, jež mohou podstatně změnit jejich právní postavení sociálního partnera.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>Žalobci mimoto zpochybňují argumentaci Komise, podle které nemohou vyvozovat práva z rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>, neboť nesplňují kritéria reprezentativnosti stanovená touto dohodou. Zaprvé zdůrazňují, že na rozdíl od SFIE-PE není SFIE-section Commission účastníkem řízení o projednávané žalobě, takže argumenty Komise ohledně nedostatku reprezentativnosti SFIE-section Commission nejsou relevantní. Zadruhé tvrdí, že TAO-AFI neobdržela od Komise žádné oznámení ohledně případného pozastavení práv, které vyvozuje z uvedené rámcové dohody, jak stanoví článek 11 této rámcové dohody, a že je každopádně členem konfederace PLUS, která je sama reprezentativním odborovým sdružením.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba připomenout, že jak správně tvrdí Parlament a Rada, napadená nařízení byla přijata na základě článku 336 SFEU řádným legislativním postupem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53</NO.P><TXT>Napadená nařízení tudíž spadají do kategorie aktů s obecnou působností legislativní povahy, u nichž čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU podmiňuje přípustnost žalob na neplatnost podaných fyzickými nebo právnickými osobami dodržením podmínek bezprostředního a osobního dotčení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131003">3. října 2013</DATE>, <NAME.CASE>Inuit Tapiriit Kanatami a další v. Parlament a Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑583/11 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:625">EU:C:2013:625</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54</NO.P><TXT>Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobci v bodě 10 žaloby, i kdyby se prokázala okolnost, že žalobci měli právo na informování a na projednávání ohledně návrhu úpravy odměn a důchodů, jenž Komise předložila Parlamentu a Radě a který vyústil v přijetí napadených nařízení, tato okolnost neprokazuje, že žalobci jsou uvedenými nařízeními bezprostředně dotčeni.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55</NO.P><TXT>Je však třeba připomenout, že podle ustálené judikatury jsou žaloby na neplatnost podané sdruženími bez ohledu na to, zda jde o OZO nebo o sdružení OZO, přípustné ve třech případech. Zaprvé když právní předpis výslovně přiznává profesním sdružením řadu oprávnění procesního charakteru, zadruhé když sdružení zastupuje zájmy svých členů, kteří jsou sami aktivně legitimováni, a zatřetí když je sdružení individualizováno z důvodu dotčení jeho vlastních zájmů jakožto sdružení zejména proto, že aktem, jehož zrušení je navrhováno, bylo dotčeno jeho postavení vyjednavače (v tomto smyslu viz usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20050908">8. září 2005</DATE>, <NAME.CASE>Lorte a další v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑287/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2005:304">EU:T:2005:304</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140403">3. dubna 2014</DATE>, <NAME.CASE>CFE-CGC France Télécom-Orange v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑2/13</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2014:226">EU:T:2014:226</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56</NO.P><TXT>V projednávané věci žalobci netvrdí, že zastupují zájmy svých členů, tj. úředníků a zaměstnanců Unie, kteří jsou sami aktivně legitimováni, nýbrž tvrdí, že jsou aktivně legitimováni proto, že se napadená nařízení na jedné straně dotkla jejich vlastních zájmů a na druhé straně zpochybňují porušení jejich procesních práv Radou a Parlamentem.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>K dotčení vlastních zájmů žalobců</P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57</NO.P><TXT>Je třeba připomenout, že podle judikatury nelze organizaci zřízenou za účelem obrany kolektivních zájmů určité kategorie procesních subjektů považovat za bezprostředně a osobně dotčenou aktem, jenž se dotýká obecných zájmů této kategorie (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19750318">18. března 1975</DATE>, <NAME.CASE>Union syndicale-Service public européen a další v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>72/74</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1975:43">EU:C:1975:43</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0017">17</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58</NO.P><TXT>Je rovněž třeba připomenout, že pouhá skutečnost, že se organizace zastupující zaměstnance účastnily vyjednávání, jež vedlo k přijetí napadených nařízení, nestačí ke změně povahy práva na podání žaloby, které jim může v rámci článku 263 SFEU příslušet ve vztahu k těmto ustanovením (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19750318">18. března 1975</DATE>, <NAME.CASE>Union syndicale-Service public européen a další v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>72/74</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1975:43">EU:C:1975:43</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0019">19</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59</NO.P><TXT>Je proto na žalobcích, aby prokázali, že jsou individualizováni ve vztahu k napadeným nařízením z důvodu dotčení vlastních zájmů jakožto OZO.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60</NO.P><TXT>V projednávané věci se žalobci omezují na tvrzení, že napadenými nařízeními bylo dotčeno postavení vyjednávače, které jim jakožto zástupcům zaměstnanců přiznává rámcová dohoda ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> a rámcová dohoda ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> v rozsahu, v němž vyvolávají závazné právní účinky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61</NO.P><TXT>Je tedy nutno konstatovat, že žalobci neprokázali, že se napadená nařízení dotýkají jejich vlastních zájmů ve smyslu judikatury citované v bodě 55 výše.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="11"?><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P>K existenci právního předpisu, jenž výslovně přiznává profesním sdružením řadu oprávnění procesního charakteru</P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62</NO.P><TXT>Žalobci v jediném žalobním důvodu v podstatě tvrdí, že procesní záruky stanovené ve směrnici 2002/14, článku 9 odst. 3, článcích 10, 10a 10b, 10c, 24b a 55 a článku 1 přílohy II služebního řádu, rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> a rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>, jejichž cílem je umožnit výkon práv OZO na informování a projednávání zakotvených v článcích 27 a 28 Listiny základních práv a v článku 154 SFEU, nebyly při přijímání napadených nařízení respektovány, což vede k porušení podstatných formálních náležitostí těchto nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63</NO.P><TXT>Parlament a Rada tvrdí, že žalobci nepožívají žádné procesní záruky v rámci úpravy odměn, která vedla k přijetí napadených nařízení. Podle Parlamentu tak žalobci nemohou vyvozovat procesní práva přímo z článku 336 SFEU ani z článků 27 a 28 Listiny základních práv. Žalobci nemohou vyvozovat procesní práva ani z ustanovení služebního řádu, na která poukazují. Článek 9 odst. 3 služebního řádu neobsahuje žádný odkaz na OZO, ale týká se pouze pravomocí výboru zaměstnanců.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64</NO.P><TXT>Pokud jde dále o článek 10 služebního řádu, podle kterého musí být každý návrh na přezkoumání služebního řádu projednán s výborem pro služební řád, toto ustanovení se v projednávané věci neuplatní, neboť napadená nařízení představují podle Parlamentu a Rady pouhou změnu služebního řádu, a nikoli jeho <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>přezkoumání<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>. To vyplývá zejména z použití výrazu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>každoroční aktualizace odměn<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> v článcích 64 a 65 služebního řádu, jakož i v příloze XI služebního řádu, která upravuje podmínky uplatnění těchto ustanovení. Parlament a Rada jsou v tomto směru názoru, že normotvůrce měl sice v úmyslu, aby návrhy na změnu základních pravidel služebního řádu byly projednány postupem stanoveným v článku 10 služebního řádu, avšak v případě změn služebního řádu souvisejících s úpravou odměn tomu tak není. Totéž platí i pro článek 10a a článek 10b služebního řádu, které se též týkají návrhů na přezkoumání služebního řádu podle článku 10 uvedeného služebního řádu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65</NO.P><TXT>Kromě toho i v případě, že by se článek 10 služebního řádu použil, nestanoví žádné procesní právo ve prospěch OZO, neboť předmětná práva jsou vyhrazena výboru pro služební řád. Takováto práva neobsahují ani články 10b a 10c služebního řádu. Parlament a Rada v tomto ohledu zdůrazňují, že v rámci projednávání, jejichž předmětem mohou být návrhy na přezkoumání služebního řádu podle článku 10b, musí OZO působit při zachování statutárních pravomocí výboru zaměstnanců. Obdobně tvrdí, že dohody, které může určitý orgán uzavírat s OZO, na něž se vztahuje článek 10c, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>nevyžadují změnu služebního řádu nebo jiné rozpočtové závazky, ani neovlivňují činnost dotčeného orgánu<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>. Parlament a Rada tvrdí, že pokud by tomu bylo jinak, pouze úředníci zaměstnaní orgány, které takovéto dohody uzavřely a hrají úlohu při přijímání napadených nařízení, by se mohli dovolávat takovýchto procesních práv, což by zakládalo diskriminaci oproti úředníkům Unie zaměstnaným jinými orgány.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66</NO.P><TXT>Podle Parlamentu a Rady nemá oblast působnosti směrnice 2002/14, na kterou též žalobci poukázali, žádnou spojitost s postupem pro úpravu odměn úředníků Unie.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67</NO.P><TXT>Komise mimoto tvrdí, že žalobci nemohou vyvozovat žádnou procesní záruku z rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>, neboť nejsou reprezentativními OZO ve smyslu uvedené dohody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba předeslat, že druhý až čtvrtý pododstavec článku 154 SFEU, na které se odvolávají žalobci, pouze stanovuje podmínky, za nichž Komise vykonává právo iniciativy v rámci unijního provádění její pravomoci v oblasti sociální politiky, jak je vymezena v článku 153 SFEU. Článek 154 SFEU v tomto ohledu stanoví, že Komise je před předložením návrhů z oblasti sociální politiky povinna konzultovat se sociálními partnery otázku možného zaměření akce Unie, a považuje-li po takové konzultaci akci Unie za účelnou, je povinna konzultovat se sociálními partnery obsah zamýšleného návrhu, přičemž sociální partneři mohou případně při této konzultaci<?PAGE NO="12"?> informovat Komisi o svém úmyslu uzavřít mezi sebou dohodu na úrovni Unie postupem podle článku 155 SFEU. Je tedy nutno konstatovat, že článek 154 SFEU nezakotvuje obecné právo na informování a projednávání s OZO.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69</NO.P><TXT>Kromě toho je třeba připomenout, že podle judikatury může skutečnost, že se určitá osoba jakýmkoli způsobem účastní procesu, jenž vede k přijetí aktu Unie, tuto osobu individualizovat ve vztahu k dotčenému aktu jen tehdy, pokud jí použitelná právní úprava Unie poskytuje určité procesní záruky. Není-li výslovně stanoveno jinak, proces přípravy aktů s obecnou působností ani tyto akty samotné nevyžadují podle obecných zásad unijního práva, jako je právo na projednávání a na informování, účast dotčených osob, jelikož se má za to, že jejich zájmy jsou zastupovány politickými orgány povolanými k přijetí těchto aktů (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100302">2. března 2010</DATE>, <NAME.CASE>Arcelor v. Parlament a Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑16/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2010:54">EU:T:2010:54</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0119">119</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70</NO.P><TXT>Články 27 a 28 Listiny základních práv, na které žalobci též poukazují, přitom zakotvují právo pracovníků na projednávání a na informování v podniku a právo na kolektivní vyjednávání a akce. Je tedy nutno podotknout, že podle judikatury lze tato ustanovení uplatňovat na vztahy mezi unijními orgány a jejich zaměstnanci, jak vyplývá z rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130919">19. září 2013</DATE>, <NAME.CASE>Přezkum Komise v. Strack</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑579/12RXII</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:570">EU:C:2013:570</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>). Nicméně podle samotného znění těchto ustanovení lze v nich zakotvená práva vykonávat pouze v případech a za podmínek, které stanoví právo Unie.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71</NO.P><TXT>Je tedy třeba ověřit, zda jiná ustanovení unijního práva, na která poukazují žalobci, než jsou články 27 a 28 Listiny základních práv, stanovují procesní práva, kterých se žalobci mohli dovolávat k datu přijetí napadených nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72</NO.P><TXT>K podložení své argumentace žalobci nejprve uvádějí směrnici 2002/14. Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že jelikož jsou směrnice určeny členským státům, a nikoli orgánům Unie, nelze tedy ustanovení uvedené směrnice považovat za normy, které jako takové ukládají povinnosti orgánům v jejich vztazích s jejich zaměstnanci (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20030909">9. září 2003</DATE>, <NAME.CASE>Rinke</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑25/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:435">EU:C:2003:435</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080521">21. května 2008</DATE>, <NAME.CASE>Belfass v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑495/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2008:160">EU:T:2008:160</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73</NO.P><TXT>Avšak jak již bylo rozhodnuto, okolnost, že směrnice jako taková nezavazuje orgány, nemůže vyloučit, že se pravidel nebo zásad stanovených touto směrnicí lze dovolávat vůči orgánům, pokud se samy o sobě jeví pouze jako zvláštní vyjádření základních pravidel Smlouvy a obecných zásad, jež jsou pro uvedené orgány přímo závazné (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20030909">9. září 2003</DATE>, <NAME.CASE>Rinke</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑25/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:435">EU:C:2003:435</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110921">21. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Adjemian a další v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑325/09 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2011:506">EU:T:2011:506</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090430">30. dubna 2009</DATE>, <NAME.CASE>Aayhan a další v. Parlament</NAME.CASE>, <NO.CASE>F‑65/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:F:2009:43">EU:F:2009:43</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0113">113</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74</NO.P><TXT>Stejně tak by mohla směrnice zavazovat orgán, pokud tento orgán v rámci své organizační autonomie a v mezích služebního řádu zamýšlel provést specifickou povinnost vyjádřenou směrnicí, nebo případně pokud interní opatření s obecnou působností odkazuje samo o sobě výslovně na opatření přijatá unijním zákonodárcem na základě Smluv. Konečně orgány musí v souladu s jejich povinností loajality při svém jednání v postavení zaměstnavatele brát v úvahu právní předpisy přijaté na úrovni Unie (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090430">30. dubna 2009</DATE>, <NAME.CASE>Aayhan a další v. Parlament</NAME.CASE>, <NO.CASE>F‑65/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:F:2009:43">EU:F:2009:43</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0116">116</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0119">119</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75</NO.P><TXT>V projednávané věci nic nenasvědčuje tomu, že Parlament a Rada při přijetí napadených nařízení zamýšlely provést specifickou povinnost vyjádřenou směrnicí 2002/14 nebo že interní opatření s obecnou působností přijaté těmito orgány odkazuje výslovně na ustanovení této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76</NO.P><TXT>Skutečností zůstává, že zavedení obecného rámce týkajícího se informování a projednávání se zaměstnanci ve směrnici 2002/14 je vyjádřením obecných zásad unijního práva zakotvených v článku 27 Listiny základních práv, které jsou pro Parlament a Radu závazné.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="13"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77</NO.P><TXT>Podle čl. 1 odst. 1 směrnice 2002/14 je jejím cílem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>zavedení obecného rámce, kterým se stanoví minimální požadavky pro právo na informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v podnicích nebo závodech ve Společenství<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78</NO.P><TXT>Podle čl. 2 písm. f) a g) směrnice 2002/14 se <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>informováním<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/> rozumí <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>předávání údajů zaměstnavatelem zástupcům zaměstnanců, aby se seznámili s určitou záležitostí a posoudili ji<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>, a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>projednáváním<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/> <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>výměna názorů a zavedení dialogu mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>. Výrazem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>zástupci zaměstnanců<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> se podle čl. 2 písm. e) uvedené směrnice rozumí <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>zástupci zaměstnanců stanovení vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79</NO.P><TXT>Článek 4 směrnice 2002/14 upřesňuje postupy pro informování a projednávání takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>[…]</P><PARAG IDENTIFIER="004.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>Informování a projednávání zahrnuje</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>informování o nejnovějším a pravděpodobném vývoji činností podniku nebo závodu a o jeho hospodářské situaci;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>informování a projednávání o situaci, struktuře a pravděpodobném vývoji zaměstnanosti uvnitř podniku nebo závodu a o zamýšlených předběžných opatřeních, zejména pokud je ohrožena zaměstnanost;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>informování a projednávání o rozhodnutích, která pravděpodobně povedou k podstatným změnám v organizaci práce nebo ve smluvních vztazích, včetně rozhodnutí, na která se vztahují ustanovení Společenství uvedená v čl. 9 odst. 1.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Informace musí být poskytovány v době, způsobem, formou a s obsahem, které jsou vhodné, aby umožnily zástupcům zaměstnanců je přiměřeně posoudit a podle potřeby připravit projednávání.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA><P>Projednávání se koná</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>v době, způsobem a s obsahem, které jsou vhodné;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>na příslušné úrovni řízení a zastoupení v závislosti na projednávané věci;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>na základě informací poskytnutých zaměstnavatelem podle čl. 2 písm. f) a stanoviska, které jsou zástupci zaměstnanců oprávněni vyjádřit;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>tak, aby měli zástupci zaměstnanců možnost setkat se se zaměstnavatelem a obdržet odůvodněnou odpověď na stanovisko, které mohou vyjádřit;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>s cílem dosáhnout dohody o rozhodnutích, která jsou v pravomoci zaměstnavatele, uvedených v odst. 2 písm. c).<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80</NO.P><TXT>Z článku 1 odst. 1, čl. 2 písm. f) a g) a článku 4 směrnice 2002/14 vyplývá, že jednak tato ustanovení stanovují minimální požadavky týkající se informování zaměstnanců a projednávaní se zaměstnanci, aniž jsou tím dotčeny předpisy příznivější pro zaměstnance, a jednak informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci probíhá prostřednictvím zástupců zaměstnanců stanovených vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81</NO.P><TXT>Podle čl. 9 odst. 3 služebního řádu přitom <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>zastupuje zájmy zaměstnanců vůči jejich orgánu a udržuje nepřetržité spojení mezi orgánem a zaměstnanci<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> výbor zaměstnanců. Tím, že tento výbor <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>poskytuje prostor k vyjádření stanoviska zaměstnanců, přispívá k hladkému fungování služby<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="14"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82</NO.P><TXT>V článku 10b služebního řádu je ostatně upřesněno, že „[OZO] jednají v obecném zájmu zaměstnanců, aniž jsou jejich jednáním <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>dotčeny statutární pravomoci výborů zaměstnanců<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83</NO.P><TXT>Z toho plyne, že povinnost Parlamentu a Rady dodržovat minimální požadavky týkající se informování zaměstnanců a projednávaní s nimi, jež jsou stanoveny ve směrnici 2002/14, se vztahuje na výbory zaměstnanců, a nikoli na OZO.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0084"><NO.P>84</NO.P><TXT>I při zohlednění povinnosti loajality, kterou jsou vázány Rada a Parlament ve svém postavení zaměstnavatele, se tudíž žalobci nemohou ve svůj prospěch dovolávat dodržování procesních záruk plynoucích ze směrnice 2002/14.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0085"><NO.P>85</NO.P><TXT>Žalobci dále poukazují na několik ustanovení služebního řádu, z nichž jim podle jejich názoru plynou procesní záruky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0086"><NO.P>86</NO.P><TXT>Pokud jde o článek 10 služebního řádu, je třeba připomenout, že ke dni přijetí napadených nařízení toto ustanovení stanovilo, že každý návrh Komise na změnu služebního řádu je projednán s úředníky prostřednictvím smíšeného orgánu, Výboru pro služební řád, který se skládá ze zástupců orgánů Unie a stejného počtu zástupců jejich výborů zaměstnanců.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0087"><NO.P>87</NO.P><TXT>Je však třeba podotknout, že v projednávané věci je v preambuli napadených nařízení vedle Smlouvy o fungování Evropské unie uveden i služební řád, konkrétně článek 10 jeho přílohy XI.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0088"><NO.P>88</NO.P><TXT>Je třeba připomenout, že podle článku 65a služebního řádu je účelem přílohy XI tohoto řádu stanovit prováděcí pravidla k článkům 64 a 65 služebního řádu. Tato prováděcí pravidla se podle čl. 82 odst. 2 služebního řádu vztahují i na důchody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0089"><NO.P>89</NO.P><TXT>Článek 10 přílohy XI služebního řádu, který je jediným článek kapitoly 5, nadepsané <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>Doložka o výjimce<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/>, umožňuje se za určitých podmínek vyjmenovaných v bodě 9 výše odchýlit od obvyklé metody roční úpravy odměn a důchodů stanovené v článku 3 přílohy XI služebního řádu, jehož obsah byl vylíčen v bodě 7 výše.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0090"><NO.P>90</NO.P><TXT>Použití článku 10 přílohy XI služebního řádu sice vyžaduje uplatnění postupu stanoveného v článku 336 SFEU, obdobně jako v případě přezkoumání služebního řádu, nic to však nemění na tom, že na rozdíl od tohoto přezkoumání představuje podle článku 65a služebního řádu pouze prováděcí pravidla k článkům 64 a 65 tohoto řádu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0091"><NO.P>91</NO.P><TXT>To je ostatně potvrzeno kapitolou 7 přílohy XI služebního řádu, nadepsanou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>Závěrečné ustanovení a doložka o přezkumu<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/>, která upravuje skutečnou změnu prováděcích pravidel k článkům 64 a 65 služebního řádu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101124">24. listopadu 2010</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑40/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:713">EU:C:2010:713</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0074">74</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0092"><NO.P>92</NO.P><TXT>Článek 15 přílohy XI služebního řádu, ve znění naposledy pozměněném nařízením č. 1080/2010 totiž stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>[u]stanovení [uvedené] přílohy se [použila] od <DATE ISO="20040701">1. července 2004</DATE> do <DATE ISO="20121231">31. prosince 2012</DATE><QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0093"><NO.P>93</NO.P><TXT>Podle článku 15 přílohy XI služebního řádu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>[n]a konci čtvrtého roku se [měla tato ustanovení přezkoumat], zejména z hlediska jejich rozpočtových dopadů<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>[z]a tímto účelem [měla] Komise Evropskému parlamentu a Radě [předložit] zprávu a případně návrh na změnu [přílohy XI služebního řádu] prováděnou na základě [článku 336 SFEU]<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0094"><NO.P>94</NO.P><TXT>To potvrzuje i okolnost, že cílem napadených nařízení byla pouze úprava odměn a důchodů úředníků a ostatních zaměstnanců Unie, jakož i opravných koeficientů vztahujících se na tyto odměny a důchody za rok 2011, pokud jde o nařízení č. 422/2014, a za rok 2012, pokud jde o nařízení č. 423/2014, což je ostatně velmi jasně patrné z jejich názvů a příslušných bodů jejich odůvodnění, jejichž obsah byl připomenut v bodech 32 a 33 výše.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="15"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0095"><NO.P>95</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že v rámci řízení, které vedlo k přijetí napadených nařízení, se článek 10 služebního řádu neměl použít. Žalobci se tudíž nemohou dovolávat procesních práv, která vyvozují z tohoto ustanovení, k prokázání jejich aktivní legitimace v projednávané věci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0096"><NO.P>96</NO.P><TXT>Kromě toho je třeba podotknout, že zbylá ustanovení služebního řádu, na která se odvolávají žalobci, neobsahují žádný odkaz na procesní záruky, kterých se mohli žalobci dovolávat v rámci přijetí napadených nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0097"><NO.P>97</NO.P><TXT>Totéž platí i pro článek 10a služebního řádu týkající se lhůt, ve kterých musí výbor zaměstnanců, smíšený výbor nebo výbor pro služební řád podat stanoviska, o která byly požádány, i pro čl. 9 odst. 3 služebního řádu, týkající se pravomocí výboru zaměstnanců, jakož i pro článek 1 přílohy II služebního řádu, který stanoví podmínky pro volbu do výboru zaměstnanců. Toto zjištění se vztahuje i na článek 24b služebního řádu, týkající se práva úředníků být členy odborů, jakož i na článek 55 služebního řádu, týkající se délky pracovní doby úředníků, na které se odvolávají žalobci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0098"><NO.P>98</NO.P><TXT>Je však nutno zdůraznit, že skutečnost, že OZO nemohou vyvozovat procesní práva z čl. 9 odst. 3, článků 10, 10a, 10b, 10c, 24b, 55 a článku 1 přílohy II služebního řádu, nevylučuje, že taková práva jim přísluší na základě jiných ustanovení unijního práva, včetně služebního řádu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0099"><NO.P>99</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba podotknout, že články 10b a 10c služebního řádu poskytují Komisi možnost projednat návrhy na přezkoumání služebního řádu s reprezentativními OZO a možnost každého orgánu uzavírat s reprezentativními OZO dohody týkající se jeho zaměstnanců.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0100"><NO.P>100</NO.P><TXT>Rámcová dohoda ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> a rámcová dohoda ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> přitom byly Parlamentem a Komisí uzavřeny s několika OZO právě na základě článků 10b a 10c služebního řádu a na základě článků 27 a 28 Listiny základních práv.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0101"><NO.P>101</NO.P><TXT>V této souvislosti je nutno zdůraznit, že na rozdíl od toho, co tvrdí Parlament a Rada, skutečnost, že tyto dohody <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>nevyžadují změnu služebního řádu nebo jiné rozpočtové závazky, ani neovlivňují činnost dotčeného orgánu<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/> a že OZO, které jsou jejich signatáři, musí působit <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>v každém orgánu při zachování statutárních pravomocí výboru zaměstnanců<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/>, sama o sobě nebrání tomu, aby účelem těchto dohod bylo přiznat uvedeným OZO procesní záruky.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="5"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT>K rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0102"><NO.P>102</NO.P><TXT>Pokud jde o rámcovou dohodu ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>, kterou uzavřela Komise s několika OZO, včetně TAO-AFI (Alliance) a SFIE Bruxelles (Alliance), je třeba podotknout, že podle článku 1 uvedené rámcové dohody má tato dohoda <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>za cíl upravovat vztahy mezi [Komisí] a [OZO]<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/>. V článku 3 této rámcové dohody se uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>[Komise] klade důraz na uznání důležitosti úlohy a odpovědnosti OZO tím, že je co možná nejtransparentnějším a nejúčinnějším způsobem zapojuje do chodu orgánů a institucí Unie<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/>. Podle posledně zmíněného ustanovení působí OZO v obecném zájmu zaměstnanců při zachování statutárních pravomocí výboru zaměstnanců.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0103"><NO.P>103</NO.P><TXT>Hlava 3 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> zavádí konzultační proces. Podle čl. 14 odst. 2 uvedené rámcové dohody se může konzultace týkat <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>změn služebního řádu úředníků, jeho příloh, pracovního řádu ostatních zaměstnanců<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/>, jakož i <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>nových pravidel a rozhodnutí nebo změn stávajících pravidel a rozhodnutí souvisejících s uplatňováním služebního řádu nebo PŘOZ<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0104"><NO.P>104</NO.P><TXT>Podle článku 16 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> může ke konzultaci docházet na správní, technické nebo politické úrovni a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>na každé úrovni konzultace se signatářské strany snaží nalézt dohodu<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="16"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0105"><NO.P>105</NO.P><TXT>Články 17 a 18 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> stanovují podmínky konzultace na různých úrovních.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0106"><NO.P>106</NO.P><TXT>Článek 17 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>Ke konzultaci na správní nebo technické úrovni dochází na žádost Administrativy nebo signatářské reprezentativní organizace.</ALINEA><ALINEA>Pokud jde o konzultaci na technické úrovni, může k ní docházet buď přímo, nebo v případě neshody po konzultaci na správní úrovni.</ALINEA><ALINEA>Žádosti podané signatářskými reprezentativními organizacemi musí být co možná nejpřesněji formulovány a odůvodněny v písemném dokumentu.</ALINEA><ALINEA>Administrativa má ke sdělení kladné odpovědi lhůtu 10 pracovních dnů.</ALINEA><ALINEA>Jakékoli odmítnutí konzultace musí být písemně odůvodněno.</ALINEA><ALINEA>Časový rozvrh pro přípravu a konzultační jednání musí být sdělen do 10 pracovních dnů po obdržení žádosti a po předchozím projednání se signatářskými reprezentativními organizacemi.</ALINEA><ALINEA>Konzultace se zahajuje po předání příslušných dokumentů ve lhůtě 6 týdnů po podání odpovědi Administrativy na žádost o konzultaci.</ALINEA><ALINEA>V případě odmítnutí konzultace se na žádost signatářské reprezentativní organizace koná schůzka ohledně sociálního dialogu na správní úrovni.<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0107"><NO.P>107</NO.P><TXT>Článek 18 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>Konzultace na politické úrovni se koná s komisařem odpovědným za personál a administrativu.</ALINEA><ALINEA>Po technické konzultaci může být politická konzultace zahájena po vyjádření nesouhlasu členů konzultačního orgánu zastupujících většinu signatářských reprezentativních organizací.</ALINEA><ALINEA>V případě většinové dohody na technické úrovni může o politickou konzultaci požádat jedna nebo více signatářských reprezentativních organizací, jež představují nejméně 20 % reprezentativnosti na ústřední úrovni.</ALINEA><ALINEA>Kromě toho se v případě jednomyslného souhlasu signatářských reprezentativních organizací, vyjádřeného po technické konzultaci členů konzultačního orgánu konzultační proces uzavírá.<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0108"><NO.P>108</NO.P><TXT>Podle článku 19 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>[k]onzultace na každé úrovni vyústí v písemný dokument, v němž je zaznamenána shoda či neshoda ohledně obsahu<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0109"><NO.P>109</NO.P><TXT>Článek 20 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> stanoví, že [v] případě přetrvávající neshody na politické úrovni se na návrh komisaře nebo signatářských reprezentativních organizací zahájí dohodovací řízení“.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0110"><NO.P>110</NO.P><TXT>Dohodovací řízení upravené v článku 20 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> zahrnuje v případě dohodování z podnětu OZO zaprvé předání žádosti o zahájení dohodovacího řízení komisaři, v níž je obsažen výčet bodů, které jsou předmětem konzultace, zadruhé zahájení období reflexe, během něhož vypracuje komisař zprávu pro výbor, v níž shrne stanoviska všech stran, přičemž délka tohoto období nesmí zpravidla přesáhnout deset pracovních dnů, a zatřetí pozvánku na dohodovací jednání, jež proběhne na zasedání konzultačního orgánu v omezeném složení.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="17"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0111"><NO.P>111</NO.P><TXT>Dále podle článku 21 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> se signatářské OZO účastní interinstitucionálního dohodovacího jednání, jehož se Komise účastní v souladu se svými interními pravidly. Přípravná schůze, které se účastní signatářské reprezentativní OZO a administrativa, se může konat před každou účastí Komise na interinstitucionálním dohodovacím jednáním. Kromě toho výsledky jednání dosažené v rámci interinstitucionálního dohodovacího jednání mohou být předloženy ke schválení v Komisi v dohodovacích orgánech stanovených v uvedené rámcové dohodě, s výjimkou případu, že Komise a většina signatářských reprezentativních organizací dospějí k názoru, že toto schválení není nutné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0112"><NO.P>112</NO.P><TXT>S ohledem na znění ustanovení rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>, jež jsou uvedena výše v bodech 102 až 111, se jeví jako nezpochybnitelné, že se oblast působnosti konzultačního procesu upraveného touto dohodou vztahovala i na přijetí napadených nařízení, bez ohledu na to, zda toto přijetí je kvalifikováno jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>změna služebního řádu<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/> nebo jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>nová pravidla a rozhodnutí nebo [...] změny stávajících pravidel a rozhodnutí souvisejících s uplatňováním služebního řádu nebo PŘOZ<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0113"><NO.P>113</NO.P><TXT>Komise však tvrdí, že se žalobci nemohou dovolávat procesních záruk stanovených rámcovou dohodou ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>, neboť v době, kdy Komise předala Parlamentu a Radě návrh nařízení uvedený v bodě 24 výše, nebyli signatářskými reprezentativními OZO ve smyslu uvedené rámcové dohody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0114"><NO.P>114</NO.P><TXT>Žalobci poukazují na to, že projednávaná žaloba nebyla podána OSP SFIE-section Commission, ale OSP SFIE-PE, takže argumenty Komise týkající se nedostatku reprezentativnosti zmíněné organizace jsou v projednávané věci irelevantní. Dále tvrdí, že TAO-AFI byla spolusignatářem rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> a od administrativy neobdržela žádné oznámení o pozastavení jejích práv plynoucích z uvedené rámcové dohody, jak stanoví článek 11 této dohody. TAO-AFI mimoto byla i nadále adresářem přípisů zasílaných reprezentativním organizacím jakožto spolupředseda konfederace PLUS, jež sama byla uznána za reprezentativní. Žalobci dodávají, že jelikož je PLUS konfederací, nemůže podniknout žádné kroky bez souhlasu TAO-AFI, a naopak. TAO-AFI bude mít při každé svolané schůzce ohledně sociálního dialogu stejnou váhu jako konfederace PLUS. Navíc konfederace PLUS spolupředsedá za rovných podmínek, neboť jeden ze spolupředsedů je navrhován TAO-AFI. Spolupředsedové konfederace PLUS jsou přitom automaticky pozváni na každou schůzku týkající se sociálního dialogu uspořádanou Komisí, zejména na pravidelné schůze s místopředsedkyní Komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0115"><NO.P>115</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba podotknout, že hlava 2 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>, týkající se uznání [OZO], stanoví toto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ARTICLE IDENTIFIER="006"><TI.ART><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>Článek 6: uznávání</TI.ART><ALINEA>Strany se dohodly na principu úředního uznávání OZO zastupujících zaměstnance [Komise].</ALINEA><ALINEA>Toto uznávání vede k přijetí každé strany jako partnera sociálního dialogu.</ALINEA></ARTICLE><ARTICLE IDENTIFIER="007"><TI.ART>Článek 7: kritéria pro uznávání OZO</TI.ART><ALINEA><P>Jsou uznávány OZO,</P><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>které prohlásí, že jejich statutárním cílem je obrana zájmů všech členů personálu bez jakéhokoli rozdílu (zejména na základě funkční skupiny, státní příslušnosti, povahy vztahu k orgánu, pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetické výbavy, jazyka, náboženství či přesvědčení, ať již politické či jiného druhu, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, původu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace);</P></ITEM><ITEM><P>které potvrzují, že byly řádně ustanoveny.</P></ITEM></LIST></P></ALINEA></ARTICLE><?PAGE NO="18"?><ARTICLE IDENTIFIER="008"><TI.ART>Článek 8: sdružování uznaných OZO</TI.ART><ALINEA>Uznané OZO mohou jednat samy nebo být členem sdružení uznaných OZO.</ALINEA><ALINEA>Sdružením se rozumí organizační struktura svazového, konfederálního nebo jiného druhu, jež se řídí formalizovanou dohodou oznámenou za tímto účelem [Komisi] a sdružuje dvě nebo více uznaných OZO na jednom či více místech zaměstnání.</ALINEA><ALINEA>Výraz <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>organizace<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="2018" ID="QE0057"/> je v této dohodě užíván bez rozdílu k označení OZO nebo sdružení.</ALINEA><ALINEA>Organizace se mohou připojit k mezinárodním nebo národním odborovým svazům.</ALINEA></ARTICLE><ARTICLE IDENTIFIER="009"><TI.ART>Článek 9: reprezentativnost organizací</TI.ART><ALINEA><P>[Komise] uznává za reprezentativní organizace, které byly uznány a splňují následující dvě podmínky:</P><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>zastupovat nejméně 6 % na ústřední úrovni a 5 % na místní úrovni (v určité lokalitě) zaměstnanců [Komise] a</P></ITEM><ITEM><P>rozsah členství musí činit nejméně 400 členů, jež řádně odvádějí členské příspěvky a jsou úředníky, ostatními zaměstnanci nebo důchodci [Komise].</P></ITEM></LIST></P></ALINEA><ALINEA>Organizace splňující výše uvedená kritéria reprezentativnosti jsou oprávněny k podpisu této rámcové dohody jakožto signatářské reprezentativní organizace.</ALINEA><ALINEA>Jejich podpis může být doplněn spolupodpisem členů signatářských reprezentativních sdružení.</ALINEA></ARTICLE><ARTICLE IDENTIFIER="010"><TI.ART>Článek 10: kritéria reprezentativnosti organizací</TI.ART><ALINEA><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>Výsledky voleb do statutárních orgánů místních sekcí výboru zaměstnanců Komise se vypočítávají následovně:</TXT><P>Výpočet se provádí na základě odevzdaných vážených hlasů podle metody uvedené v příloze 2. Ke změně reprezentativnosti uvedené v příloze 2 dochází na konci úplného cyklu voleb do místních sekcí výboru zaměstnanců.</P><P>Na písemnou žádost reprezentativní organizace může však k úpravě dojít při každých volbách do místních sekcí výboru zaměstnanců.</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>Rozsah členství organizací oznámí předseda organizace v podobě místopřísežného prohlášení nezávislému orgánu, jenž bude zvolen podle pravidel konzultace.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></ALINEA><ALINEA>Tento orgán po ověření administrativě oznámí, zda organizace přesahují stanovenou hranici, či nikoli. Ověření musí zahrnovat následující prvky: předložení kopie stanov organizace, předložení důkazů, jež uvádějí, že členové řádně odvádějí členské příspěvky, a předání dokumentace ohledně konání pravidelných schůzí organizace s jejími členy. Místopřísežné prohlášení musí být předloženo a ověření hranice stanovené pro reprezentativní organizace musí být provedeno každé tři roky.</ALINEA><ALINEA>Nezávislý orgán nemůže v žádném případě sdělit administrativě nebo jakémukoli jinému orgánu přesný rozsah členství dané organizace.</ALINEA></ARTICLE><?PAGE NO="19"?><ARTICLE IDENTIFIER="011"><TI.ART>Článek 11: ztráta a znovunabytí reprezentativnosti</TI.ART><ALINEA>Každá signatářská reprezentativní organizace, která napříště nesplňuje některé z uvedených kritérií, obdrží od administrativy oznámení a po uplynutí lhůty tří měsíců a dojde k pozastavení práv plynoucích z této rámcové dohody, jež požívají reprezentativní organizace.</ALINEA><ALINEA>Práva každé signatářské reprezentativní organizace budou bezprostředně obnovena, je-li po ověření znovu dosaženo předmětné hranice.</ALINEA><ALINEA>Administrativa o tom uvědomí ostatní signatářské reprezentativní organizace.<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/></ALINEA></ARTICLE></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0116"><NO.P>116</NO.P><TXT>Dále je třeba podotknout, že při uzavření rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> byla Alliance confédérale des Syndicats libres připuštěna k podpisu uvedené rámcové dohody, jakožto sdružení uznaných reprezentativních OZO, a k jejímu podpisu byly připojeny spolupodpisy OZO, které ji tvořily, včetně TAO-AFI.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0117"><NO.P>117</NO.P><TXT>Je rovněž třeba poukázat na to, že TAO-AFI založila s jednou další OZO v roce 2004 sdružení uznaných OZO, a sice konfederaci PLUS. Jak vyplývá ze spisu, TAO-AFI, uvedená další OZO a jiné další sdružení uznaných OZO oznámily dne <DATE ISO="20120917">17. září 2012</DATE> I. Souka, generální ředitelce pro lidské zdroje Komise, že toto další sdružení uznaných OZO je napříště členem konfederace PLUS, a dále že posledně zmíněná konfederace ukončila své členství v Alliance confédérale des Syndicats libres a požádala o to, aby se stala přímým prostředníkem jakožto reprezentativní organizace v rámci sociálního dialogu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0118"><NO.P>118</NO.P><TXT>Kromě toho I. Souka v přípise ze dne <DATE ISO="20130417">17. dubna 2013</DATE> zaslaném reprezentativním OZO uvedla, že na základě článku 10 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> provedl soudní úředník ve dnech <DATE ISO="20130313">13.</DATE> a <DATE ISO="20130320">20. března 2013</DATE> posouzení kritéria reprezentativnosti založené na rozsahu členství a po doručení protokolu o úředním zjištění předaného Komisi dne <DATE ISO="20130408">8. dubna 2013</DATE> byly za reprezentativní organizace ve smyslu uvedené rámcové dohody určeny následující OZO: Alliance confédérale des syndicats libres, Union syndicale fédérale, Confédération PLUS, Génération 2004, Fédération de la fonction publique européenne a USFIU-U4U. Ve zmíněném přípise bylo též uvedeno, že na reprezentativní organizace se vztahují všechna ustanovení této rámcové dohody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0119"><NO.P>119</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že při postupu vedoucím k přijetí napadených nařízení nejednala TAO-AFI v rámci sociálního dialogu sama, ale byla členem sdružení uznaných OZO ve smyslu článku 8 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>, které splňovalo podmínky reprezentativnosti stanovené v článku 9 téže rámcové dohody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0120"><NO.P>120</NO.P><TXT>Projednávaná žaloba byla přitom podána SFIE-PE, který nebyl signatářem dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> – jak poukázali sami žalobci – jakož i TAO-AFI, a nikoli odborovým sdružením, k němuž posledně zmíněný náleží. Kromě toho ze spisu nevyplývá, že TAO-AFI před tímto obdobím, během něj nebo i po něm samo splňovalo podmínky reprezentativnosti stanovené v článku 9 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0121"><NO.P>121</NO.P><TXT>Argument žalobců, že TAO-AFI neobdržela oznámení o ztrátě reprezentativnosti podle článku 11 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>, jež předchází pozastavení práv plynoucích z dohody, je v projednávané věci irelevantní. Skutečnost, na kterou poukazovali žalobci, že TAO-AFI je i nadále adresátem přípisů, které Komise zasílá reprezentativním organizacím jakožto spolupředseda konfederace PLUS, též není relevantní, neboť jak bylo uvedeno v bodě 120 výše, žaloba nebyla podána konfederací PLUS, ale právě TAO-AFI. Navíc je z téhož důvodu třeba odmítnout argument žalobců, že TAO-AFI nemůže jednat bez svolení konfederace PLUS.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0122"><NO.P>122</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy je nutno konstatovat, že aktivní legitimaci žalobců z důvodu ochrany procesních záruk stanovených v rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE> nelze v projednávané věci připustit.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="20"?><GR.SEQ LEVEL="5"><TITLE><TI><NP><NO.P>–</NO.P><TXT>K rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0123"><NO.P>123</NO.P><TXT>Pokud jde o rámcovou dohodu ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>, kterou uzavřel Parlament s několika OZO, včetně SFIE-PE, je třeba podotknout, že podle článku 1 této dohody <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>Parlament vyjadřuje podpisem této dohody princip úředního uznání [OZO], jež jsou signatáři této dohody, jakož i těch OZO, které k této dohodě přistoupí v budoucnu<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0124"><NO.P>124</NO.P><TXT>V článku 2 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> se uvádí toto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>Signatářské [OZO], dále jen <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>organizace<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="2018" ID="QE0060"/>, prohlašují, že</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>jejich statutárním cílem je obrana zájmů a práv všech členů personálu daného orgánu;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>jsou organizacemi zřízenými na základě právních předpisů jakožto právnické osoby, které vykonávají činnost v souladu se stanovami a fungují na demokratickém základě, neboť jejich zaměření je stanoveno a jejich výkonné orgány voleny všemi jejich členy;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>vykonávají svoji činnost zcela nezávisle.<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0125"><NO.P>125</NO.P><TXT>Podle článku 3 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>organizace se mohou sdružovat do federací a přímo či nepřímo se přidružovat k mezinárodním odborovým organizacím<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0126"><NO.P>126</NO.P><TXT>Hlava II rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> zavádí konzultační proces a dohodovací řízení následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ARTICLE IDENTIFIER="004"><TI.ART><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/>Článek 4</TI.ART><ALINEA><P>Konzultace mezi stranami se týká:</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>[n]ávrhů změn služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>[k]aždé podstatné změny všeobecných podmínek zaměstnání nebo pracovních podmínek úředníků a ostatních zaměstnanců; organizace a výbor zaměstnanců musí společnou dohodou stanovit případy, na které se vztahuje tento odstavec;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>[o]tázek obecného zájmu v mezích stanovených v článku 7.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></ALINEA></ARTICLE><ARTICLE IDENTIFIER="005"><TI.ART>Článek 5</TI.ART><ALINEA>Konzultační proces musí probíhat v souladu s posláním a pravomocemi, jež výboru zaměstnanců přiznává služební řád. Zaměřuje se na podporu kvality a efektivity společenských vztahů.</ALINEA></ARTICLE><ARTICLE IDENTIFIER="006"><TI.ART>Článek 6</TI.ART><PARAG IDENTIFIER="006.001"><NO.PARAG>1.</NO.PARAG><ALINEA>Konzultační proces umožňuje stranám vzájemně vyjádřit stanoviska a jeho cílem je dospět ke společnému řešení.</ALINEA><ALINEA>Organizace jsou v rámci konzultace zastupovány meziodborovým výborem, jehož složení a fungování samy stanoví. Výbor zaměstnanců se k této konzultaci připojí. Organizace a výbor zaměstnanců se zavazují, že v každém případě zajistí jediné reprezentativní zastoupení zaměstnanců.</ALINEA><ALINEA>V případech uvedených v čl. 4 b[odech] a) a b) budou zástupci orgánů Parlamentu jmenováni generálním tajemníkem.</ALINEA></PARAG><?PAGE NO="21"?><PARAG IDENTIFIER="006.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Konzultace ohledně změny služebního řádu probíhá v rámci přípravy schůzí výboru pro služební řád a schůzí kolegia vedoucích správních útvarů.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="006.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Konzultační proces mezi stranami se zahajuje na návrh jedné z nich; po podání formální žádosti musí být schůze zahájeny v minimální lhůtě dvou týdnů.</ALINEA></PARAG></ARTICLE><ARTICLE IDENTIFIER="007"><TI.ART>Článek 7</TI.ART><PARAG IDENTIFIER="007.001"><NO.PARAG>1.</NO.PARAG><ALINEA>Na počátku každého ročního parlamentního období (září) se koná obecné konzultační jednání, které svolá předseda Parlamentu.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="007.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Tohoto konzultačního jednání se kromě předsedy Parlamentu účastní i všechny organizace, jež jsou signatáři této dohody, generální tajemník a všechny další osoby určené předsedou. Tohoto setkání se též účastní tři zástupci výboru zaměstnanců.</ALINEA></PARAG></ARTICLE><ARTICLE IDENTIFIER="008"><TI.ART>Článek 8</TI.ART><ALINEA>Strany se zavazují vymezit v protokolu přiloženém k této dohodě dohodovací řízení v případě přerušení práce.<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/></ALINEA></ARTICLE></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0127"><NO.P>127</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba podotknout, že jak vyplývá z bodu 4 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>, do oblasti působnosti konzultačního procesu stanoveného touto rámcovou dohodou spadají <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0063" REF.END="QE0063"/>návrhy na změnu služebního řádu<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/>, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0064" REF.END="QE0064"/>([j]akákoli podstatná změna všeobecných podmínek zaměstnání nebo pracovních podmínek úředníků a ostatních zaměstnanců<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/>, jakož i <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0065" REF.END="QE0065"/>otázky obecného zájmu<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0128"><NO.P>128</NO.P><TXT>Zaprvé, pokud jde o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0066" REF.END="QE0066"/>návrhy na změnu služebního řádu<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/>, je třeba podotknout, že z čl. 6 odst. 2 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> vyplývá, že ke konzultaci ohledně změny služebního řádu dochází v rámci příprav schůzí výboru pro služební řád a schůzí kolegia vedoucích správních útvarů. Je však třeba připomenout, že podle článku 10 služebního řádu musí být každý návrh na přezkoumání služebního řádu projednán s výborem pro služební řád. Z toho vyplývá, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0067" REF.END="QE0067"/>návrhy na změnu služebního řádu<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/>, na které odkazuje čl. 4 písm. a) uvedené rámcové dohody, odpovídají návrhům na přezkoumání služebního řádu ve smyslu článku 10 služebního řádu. Jak však bylo konstatováno v bodě 95 výše, článek 10 služebního řádu se v rámci postupu vedoucího k přijetí napadených nařízení nepoužil. Z toho vyplývá, že jelikož se čl. 4 písm. a) této rámcové dohody vztahuje na případ přezkoumání služebního řádu ve smyslu článku 10 tohoto řádu, nemůže být právním základem k tomu, aby se v projednávané věci použil konzultační proces stanovený uvedenou rámcovou dohodou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0129"><NO.P>129</NO.P><TXT>Zadruhé, pokud jde o čl. 4 písm. c) rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>, je třeba podotknout, že toto ustanovení se týká <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0068" REF.END="QE0068"/>otáz[ek] obecného zájmu<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/>, v mezích stanovených v článku 7“. Podle posledně zmíněného článku je předseda Parlamentu povinen svolat obecné konzultační jednání na počátku každého ročního parlamentního období, tj. během měsíce září. Z toho lze tedy dovodit, že otázky obecného zájmu předložené ke konzultaci jsou určeny v rámci tohoto výročního konzultačního jednání.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0130"><NO.P>130</NO.P><TXT>V projednávané věci přitom žalobci v rámci jediného meritorního žalobního důvodu tvrdí, že se výroční konzultační jednání podle článku 7 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> nekonalo, takže přijetí napadených nařízení nemohlo být na uvedené schůzi již z povahy věci určeno jako otázka obecného zájmu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0131"><NO.P>131</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba podotknout, že Parlament nemůže takovouto skutečnost namítat – ani kdyby byla prokázána – k odůvodnění nepoužití konzultačního procesu, neboť podle článku 7 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> bylo právě na Parlamentu, aby svolal výroční konzultační jednání. Je však třeba podotknout, že to, že výroční konzultační jednání nebylo v září 2013 uspořádáno, nemá<?PAGE NO="22"?> v projednávané věci žádné následky. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Soudního dvora ve věcech C‑63/14, C‑66/12 a C‑196/12 bylo vydáno až <DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE> a že Komise předala Parlamentu svůj návrh úpravy odměn teprve dne <DATE ISO="20131210">10. prosince 2013</DATE>, nemohlo totiž přijetí napadených nařízení každopádně být předmětem debat na výročním konzultačním jednání, které se mělo konat v září 2013. Článek 4 písm. c) uvedené rámcové dohody nemohl tedy odůvodnit použití konzultačního procesu stanoveného touto rámcovou dohodou při přijímání napadených nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0132"><NO.P>132</NO.P><TXT>Zatřetí, pokud jde o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0069" REF.END="QE0069"/>podstatn[é] změn[y] všeobecných podmínek zaměstnání nebo pracovních podmínek úředníků a ostatních zaměstnanců<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/>, je třeba podotknout, že čl. 4 písm. b) rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0070" REF.END="QE0070"/>[OZO] a výbor zaměstnanců musí společnou dohodou stanovit případy, na které se vztahuje tento odstavec<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0133"><NO.P>133</NO.P><TXT>V odpověď na organizační procesní opatření přijaté Tribunálem na základě čl. 89 odst. 3 písm. a) a b) jednacího řádu předložili žalobci a Parlament text nadepsaný: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0071" REF.END="QE0071"/>Výbor zaměstnanců [Parlamentu] a organizace, jež jsou signatáři rámcové dohody [ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>], stanovují společnou dohodou v souladu s [čl. 4 písm. b) uvedené rámcové dohody] následující rozdělení: Rozdělení pravomocí mezi [v]ýbor zaměstatnců a [OZO] zastoupené v rámci [m]ezidoborového výboru<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0072" REF.END="QE0072"/>dohoda o rozdělení pravomocí mezi výbor zaměstnanců a OZO<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0134"><NO.P>134</NO.P><TXT>V průvodním dopise k dohodě o rozdělení pravomocí mezi výbor zaměstnanců a OZO, jejž meziodborový výbor zaslal předsedovi Parlamentu, se uvádí, že meziodborový výbor schválil text této dohody na své schůzi konané dne <DATE ISO="19960917">17. září 1996</DATE> na základě jednomyslného rozhodnutí všech OZO, jež přistoupily k rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>, a výbor zaměstnanců jej schválil na své schůzi konané dne <DATE ISO="19960930">30. září 1996</DATE> na základě šestnácti hlasů pro, jednoho hlasu proti a čtyři členové se zdrželi hlasování.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0135"><NO.P>135</NO.P><TXT>Bod III dohody o rozdělení pravomocí mezi výbor zaměstnanců a OZO stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0073" REF.END="QE0073"/>Aniž jsou dotčena statutární ustanovení a řízení, jednání [OZO] zasedajících v [m]eziodborovém výboru spočívá ve vymezení, změně a hodnocení personální politiky, jakož i ve všech oblastech souvisejících s všeobecnými podmínkami zaměstnání personálu. Konkrétně se týká následujících případů:</P><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>změna všeobecných podmínek zaměstnání ve všech případech, kdy Rada přijala rozhodnutí o návrhu Komise, týkající se personálu všech orgánů (Služební řád, RAA, odměňování), jakož i jejího provádění;</P></ITEM><ITEM><P>podstatná změna podmínek zaměstnání nebo pracovních podmínek, jakož i obecné prováděcí předpisy a předpisy přijaté v rámci orgánu nebo [k]olegiem vedoucích správních útvarů;</P></ITEM><ITEM><P>hledání řešení v případě nedostatků zjištěných v rámci poradních orgánů nebo účasti na řízení, nebo v případě vážných neshod, jež v rámci nich vyvstanou;</P></ITEM><ITEM><P>změna podmínek fungování poradních orgánů nebo účasti na řízení (zřizování, změna pravomocí, změna složení);</P></ITEM><ITEM><P>otázky obecného zájmu a požadavky týkající se oblastí, které nespadají do působnosti poradních orgánů nebo účasti na řízení.<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/></P></ITEM></LIST></P></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0136"><NO.P>136</NO.P><TXT>Podle bodu IV dohody o rozdělení pravomocí mezi výbor zaměstnanců a OZO může být revize této dohody zahájena na návrh jedné ze stran.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="23"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0137"><NO.P>137</NO.P><TXT>Parlament poukazuje na to, že dohodou o rozdělení pravomocí mezi výbor zaměstnanců a OZO není vázán, neboť tato dohoda rozděluje pravomoci jdoucí nad rámec pravomocí uvedených v čl. 4 písm. b) rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>. Pro příklad Parlament uvádí, že případ <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0074" REF.END="QE0074"/>změn[y] všeobecných podmínek zaměstnání ve všech případech, kdy Rada přijala rozhodnutí o návrhu Komise týkající se personálu všech orgánů (služební řád, RAA, odměňování), jakož i jejího provádění<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="201C" ID="QE0074"/>, obvykle spadá pod čl. 4 písm. a) uvedené rámcové dohody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0138"><NO.P>138</NO.P><TXT>Z dohody o rozdělení pravomocí mezi výbor zaměstnanců a OZO podle Parlamentu vyplývá, že posledně zmíněné organizace mohou hrát roli při konzultaci ohledně otázky odměňování pouze tehdy, když jednak předmět týkající se odměňování skutečně představuje podstatnou změnu pracovních podmínek a jednak je skutečně předmětem konzultace, jež proběhla v souladu s pravidly rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0139"><NO.P>139</NO.P><TXT>Parlament mimoto uvádí, že v posledních letech byly vyjádřeny mnohé výhrady k rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>, jakož i k dohodě o rozdělení pravomocí mezi výbor zaměstnanců a OZO, a to jak ze strany OZO, tak ze strany výboru zaměstnanců. OZO měly v tomto ohledu za to, že uvedená rámcová dohoda musí být změněna, avšak doložka o jednomyslnosti takovéto změně až doposud bránila. Obdobně Parlament předložil rozhodnutí přijaté výborem zaměstnanců na jeho schůzi konané ve dnech <DATE ISO="20140330">30. března</DATE> a <DATE ISO="20140401">1. dubna 2014</DATE>, v němž po posouzení slučitelnosti této rámcové dohody se služebním řádem vyzval k její revizi, jakož i revizi dohody o rozdělení pravomocí mezi výbor zaměstnanců a OZO v tom smyslu, aby tato dohoda odrážela rozdělení pravomocí, které je nyní stanoveno v čl. 9 odst. 3 a v článcích 10 až 10c služebního řádu, a pověřil svého předsedu, aby tuto otázku předložil příslušným orgánům Parlamentu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0140"><NO.P>140</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba po vzoru Parlamentu podotknout, že dohoda o rozdělení pravomocí mezi výbor zaměstnanců a OZO musí být vykládána ve světle čl. 4 písm. b) rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> v tom smyslu, že nedovoluje přiznat výboru zaměstnanců nebo OZO pravomoci, které jdou nad rámec samotného předmětu tohoto ustanovení, jež se týká <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0075" REF.END="QE0075"/>podstatn[ých] změn[] všeobecných podmínek zaměstnání nebo pracovních podmínek úředníků a ostatních zaměstnanců<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/>. Z toho vyplývá, že tato dohoda o rozdělení pravomocí nemůže rozšířit oblast působnosti čl. 4 písm. b) uvedené rámcové dohody na případy spadající pod čl. 4 písm. a) a c) této rámcové dohody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0141"><NO.P>141</NO.P><TXT>Právě s ohledem na tyto úvahy je třeba vykládat bod III první odrážku dohody o rozdělení pravomocí mezi výbor zaměstnanců a OZO v tom smyslu, že se vztahuje na případy, kdy podstatná změna všeobecných podmínek zaměstnání může vyplývat z rozhodnutí Rady o návrhu Komise týkajícího se odměňování.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0142"><NO.P>142</NO.P><TXT>S ohledem na předmět napadených nařízení, jejichž cílem bylo upravit odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Unie, jakož i opravné koeficienty použitelné na tyto odměny a důchody za roky 2011 a 2012, i na užití doložky o výjimce obsažené v článku 10 přílohy XI služebního řádu, které umožňuje se odchýlit od metody roční úpravy odměn stanovené v článku 3 téže přílohy a svěřuje Komisi pravomoc předkládat veškerá <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0076" REF.END="QE0076"/>vhodná opatření<QUOT.END REF.START="QS0076" CODE="201C" ID="QE0076"/>, je třeba shledat, že napadená nařízení mohla vést k podstatné změně všeobecných podmínek zaměstnání ve smyslu čl. 4 písm. b) rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>, a tudíž měla být předmětem konzultačního procesu stanoveného touto rámcovou dohodou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0143"><NO.P>143</NO.P><TXT>Na rozdíl od toho, co tvrdí Parlament, otázka, zda napadená nařízení v konečném důsledku přinesla podstatné změny podmínek zaměstnání a pracovních podmínek úředníků a ostatních zaměstnanců Unie, není rozhodující pro určení, zda se použijí procesní předpisy, které již ze své povahy předcházejí přijetí uvedených nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0144"><NO.P>144</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že se SFIE-PE mohl v rámci postupu, jenž vedl k přijetí napadených nařízení, dovolávat procesních záruk stanovených v rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="24"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0145"><NO.P>145</NO.P><TXT>Vzhledem k výše uvedeným úvahám je třeba konstatovat, že SFIE-PE je v souladu s judikaturou připomenutou v bodě 55 výše nadán aktivní legitimací na základě článku 263 SFEU v rámci návrhu, aby napadená nařízení byla prohlášena za neplatná. Žaloba je naproti tomu nepřípustná v rozsahu, v němž byla podána TAO-AFI, neboť žalobci neprokázali aktivní legitimaci této organizace v projednávané věci.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K věci samé</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0146"><NO.P>146</NO.P><TXT>Na podporu jediného žalobního důvodu žalobci v podstatě tvrdí, že během postupu vedoucího k přijetí napadených nařízení nebyli konzultováni. Zejména tvrdí, že Komise s nimi neprojednala návrh na změnu služebního řádu před tím, než jej předložila Parlamentu a Radě, a že uvedený návrh s nimi neprojednal ani Parlament během třístranného jednání. V replice žalobci rovněž tvrdí, že při přijímání napadených nařízení nebyl dodržen tripartitní dohodovací postup v oblasti vztahů se zaměstnanci, jenž je stanoven v rozhodnutí Rady ze dne <DATE ISO="19810623">23. června 1981</DATE>. Parlamentu vytýkají zejména to, že se při přijímání napadených nařízení odmítl tohoto konzultačního procesu zúčastnit.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0147"><NO.P>147</NO.P><TXT>Toto neprojednání představuje podle žalobců porušení jejich práv na informování a projednávání zakotvených v článcích 27 a 28 Listiny základních práv a v článku 154 SFEU, jak jsou zaručena ustanoveními směrnice 2002/14, článkem 9 odst. 3, články 10, 10a, 10b, 10c, 24b, 55 a článkem 1 přílohy II služebního řádu, ve znění nařízení č. 1023/2013, jakož i rámcovými dohodami ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> a ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>, jež Parlament a Komise uzavřely s několika OZO, jakož i rozhodnutím Rady ze dne <DATE ISO="19810623">23. června 1981</DATE>, kterým se zavádí tripartitní dohodovací postup.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0148"><NO.P>148</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba předeslat, že jelikož SFIE-PE nepředložil žádnou novou právní či skutkovou okolnost, jež by odůvodňovaly její opožděnost, musí být ta část jediného žalobního důvodu, která vychází z nedodržení dohodovacího postupu stanoveného v rozhodnutí Rady ze dne 23.června1981, jež byla poprvé uplatněna v replice, v souladu s judikaturou odmítnuta jako nepřípustná (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070308">8. března 2007</DATE>, <NAME.CASE>France Télécom v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑340/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2007:81">EU:T:2007:81</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0164">164</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0149"><NO.P>149</NO.P><TXT>Pokud jde o tvrzení žalobců, že čl. 9 odst. 3, články 10a, 24b a 55 služebního řádu, jakož i článek 1 přílohy II služebního řádu byly při postupu vedoucím k přijetí napadených nařízení porušeny, je třeba připomenout, že podle čl. 21 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, který se použije na řízení před Tribunálem na základě čl. 53 prvního pododstavce téhož statutu, a článku 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu ze dne <DATE ISO="19910502">2. května 1991</DATE>, jenž se použije při podání žaloby, musí žaloba mimo jiné obsahovat stručný popis uvedených žalobních důvodů. To znamená, že žaloba musí ozřejmit, v čem spočívá žalobní důvod, na kterém se zakládá, a tudíž jeho pouhé abstraktní vyjádření nesplňuje požadavky statutu Soudního dvora a jednacího řádu. Navíc i stručný popis žalobních důvodů musí být dostatečně jasný a přesný pro to, aby umožnil žalovanému připravit svou obranu a Tribunálu rozhodnout o žalobě případně i bez dalších podpůrných informací. Právní jistota a řádný výkon spravedlnosti vyžadují pro to, aby žaloba, nebo konkrétně žalobní důvod, byly přípustné, aby hlavní skutkové a právní okolnosti, na kterých jsou založeny, vyplývaly uceleně a srozumitelně ze samotného textu žaloby. Vzhledem k tomu, že žalobci nijak výtku vycházející z porušení čl. 9 odst. 3, článků 10a, 24b a 55 služebního řádu, jakož i článku 1 přílohy II uvedeného služebního řádu neozřejmili, musí být tato výtka shledána nepřípustnou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0150"><NO.P>150</NO.P><TXT>Pokud jde o tvrzené porušení ustanovení článku 154 SFEU, směrnice 2002/14 a článku 10 služebního řádu, je třeba podotknout, že tato ustanovení neměla být v rámci postupu vedoucího k přijetí napadených nařízení použita, takže tato výtka musí být jako neopodstatněná zamítnuta.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0151"><NO.P>151</NO.P><TXT>Pokud jde o tvrzené porušení procesních záruk stanovených v dohodě ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE>, je nutno připomenout, že přestože SFIE-PE nemůže vyvozovat z této dohody, jejímž není signatářem, žádná procesní práva, nedodržení procesních pravidel týkajících se přijímání aktu Unie, která stanovily samotné příslušné orgány, jako jsou pravidla vyplývající z uvedené dohody, představuje porušení<?PAGE NO="25"?> podstatných formálních náležitostí ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce SFEU, jež může být přezkoumáno unijním soudem i bez návrhu (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20071213">13. prosince 2007</DATE>, <NAME.CASE>Angelidis v. Parlament</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑113/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2007:386">EU:T:2007:386</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0062">62</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20091002">2. října 2009</DATE>, <NAME.CASE>Kypr v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑300/05 a T‑316/05</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2009:380">EU:T:2009:380</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0205">205</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0206">206</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100708">8. července 2010</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Putterie-De-Beukelaer</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑160/08 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2010:294">EU:T:2010:294</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0063">63</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0152"><NO.P>152</NO.P><TXT>V projednávané věci je však nutno konstatovat, že ze spisu nevyplývá, že by byla porušena procesní práva některé signatářské reprezentativní OZO ve smyslu článku 8 uvedené dohody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0153"><NO.P>153</NO.P><TXT>Je tedy třeba posoudit opodstatněnost té části jediného žalobního důvodu, která vychází z porušení rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0154"><NO.P>154</NO.P><TXT>Žalobci v podstatě tvrdí, že Parlament neuspořádal výroční konzultační jednání podle článku 7 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> navzdory dopisům, jež byly v tomto směru zaslány předsedovi Parlamentu. Uvádějí, že zmíněná rámcová dohoda nestanovuje žádné zvláštní formální požadavky ohledně žádosti o konzultaci, ale že v článku 7 naproti tomu upravuje formální konzultační proces.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0155"><NO.P>155</NO.P><TXT>Je přitom třeba předeslat, že žalobci podle všeho zaměňují výroční konzultační jednání, které musí být podle článku 7 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> uspořádáno na podnět předsedy Parlamentu na počátku každého parlamentního období, s konzultačním procesem v pravém slova smyslu, který se podle čl. 6 odst. 3 uvedené rámcové dohody zahajuje mezi stranami na návrh jedné z nich.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0156"><NO.P>156</NO.P><TXT>V rozsahu, v němž se argumentace žalobců týká údajného neuspořádání výročního konzultačního jednání, je třeba připomenout, jak bylo uvedeno v bodě 131 výše, že i kdyby se tato okolnost prokázala, nemohla by mít dopad na postup přijímání napadených nařízení, neboť toto jednání mělo být každopádně uspořádáno v době, kdy Komise ještě nepředložila návrh úpravy odměn Parlamentu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0157"><NO.P>157</NO.P><TXT>Pro případ, že by se argumentace žalobců týkala odmítnutí Parlamentu zahájit konzultační proces, je třeba připomenout, že podle čl. 6 odst. 3 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> se konzultační jednání zahajují do dvou týdnů po podání formální žádosti. Jak tvrdí žalobci, uvedená rámcová dohoda neupřesňuje, co je třeba rozumět formální žádostí o zahájení konzultačního procesu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0158"><NO.P>158</NO.P><TXT>Je však třeba shledat, že takováto žádost musí alespoň výslovně zmiňovat konzultační proces stanovený v rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> a být adresována dotyčnému orgánu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0159"><NO.P>159</NO.P><TXT>V projednávané věci je přitom nutno konstatovat, že dokumenty, na které odkazují žalobci, nepředstavují formální žádosti o zahájení konzultačního procesu ve smyslu čl. 6 odst. 3 rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0160"><NO.P>160</NO.P><TXT>Pokud jde nejprve o dopisy ústředního výboru zaměstnanců ze dnů <DATE ISO="20131217">17. prosince 2013</DATE> a <DATE ISO="20140304">4. března 2014</DATE>, ve kterých tento výbor upozorňuje zejména na absenci předchozí konzultace návrhu úpravy odměn, který Komise předložila Parlamentu a Radě, a na čistě politický základ navrhovaných číselných údajů, které nevycházejí ze žádných objektivních statistických údajů a neodrážejí prostor pro uvážení přiznaný Komisi, je nutno konstatovat, že tyto dopisy nejsou adresovány Parlamentu, nýbrž Komisi, a jejich cílem je požádat Komisi o to, aby bránila zájmy svého personálu a vzala návrh úpravy odměn zpět.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0161"><NO.P>161</NO.P><TXT>Pokud jde dále o otevřený dopis ze dne <DATE ISO="20131218">18. prosince 2013</DATE>, který žalobci zaslali předsedovi Parlamentu a jehož obsah je velmi podobný obsahu dopisu, který dne <DATE ISO="20131217">17. prosince 2013</DATE> zaslal Komisi ústřední výbor zaměstnanců, je nutno konstatovat, že uvedený dopis neobsahuje žádnou žádost o uspořádání konzultačního jednání, ale jeho cílem je vyzvat předsedu Parlamentu k prohlášení, že o původním návrhu úpravy odměn předloženém Komisí, tj. 1,7 % za roky 2011 a 2012, nelze debatovat.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="26"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0162"><NO.P>162</NO.P><TXT>Pokud jde konečně o otevřený dopis zaslaný předsedovi Parlamentu dne <DATE ISO="20140226">26. února 2014</DATE>, je nutno konstatovat, že ani SFIE-PE ani odborové sdružení, jehož byl SFIE-PE v tehdejší době členem, tento dopis nepodepsaly a dále že cílem tohoto dopisu bylo vyzvat Parlament jakožto spolunormotvůrce k přepracování návrhu úpravy odměn předloženého Komisí s ohledem na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0077" REF.END="QE0077"/>stávající objektivní údaje<QUOT.END REF.START="QS0077" CODE="201C" ID="QE0077"/> a ke zohlednění <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0078" REF.END="QE0078"/>dané ekonomické a sociální situace, případně dalších faktorů, které je třeba zohlednit, jako je hledisko řízení lidských zdrojů a zvláště potřeby náboru nových zaměstnanců<QUOT.END REF.START="QS0078" CODE="201C" ID="QE0078"/>, jak Soudní dvůr k tomu vyzval Komisi v rozsudcích ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑63/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:752">EU:C:2013:752</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑196/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:753">EU:C:2013:753</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0163"><NO.P>163</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že žalobci neprokázali, že ustanovení rámcové dohody ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE> byla při přijímání napadených nařízení porušena.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0164"><NO.P>164</NO.P><TXT>Vzhledem ke všem výše uvedeným úvahám musí být jediný žalobní důvod jako neopodstatněný zamítnut.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0165"><NO.P>165</NO.P><TXT>Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Parlament a Rada požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobci neměli ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedeným uložit náhradu nákladů řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0166"><NO.P>166</NO.P><TXT>Komise ponese podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu vlastní náklady řízení.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO><P>Z těchto důvodů</P><P>TRIBUNÁL (osmý senát),</P><P>rozhodl takto:</P></INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Žaloba se zamítá.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Association des fonctionnaires indépendants pour la défense de la fonction publique européenne (TAO-AFI) a Syndicat des fonctionnaires internationaux et européens – Section du Parlement européen (SFIE-PE) se ukládá náhrada nákladů řízení.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Gratsias</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Kančeva</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Wetter</P></SIGNATORY><P>Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne <DATE ISO="20160915">15. září 2016</DATE>.</P><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE><?PAGE NO="27"?><TOC><TITLE><TI><P>Obsah</P></TI></TITLE><TOC.BLK><TOC.BLK><TOC.ITEM><ITEM.CONT>Skutečnosti předcházející sporu</ITEM.CONT><ITEM.REF>2</ITEM.REF></TOC.ITEM></TOC.BLK><TOC.BLK><TOC.ITEM><ITEM.CONT>Řízení a návrhová žádání účastníků řízení</ITEM.CONT><ITEM.REF>8</ITEM.REF></TOC.ITEM></TOC.BLK><TOC.BLK><TOC.ITEM><ITEM.CONT>Právní otázky</ITEM.CONT><ITEM.REF>9</ITEM.REF></TOC.ITEM><TOC.BLK><TOC.BLK><TOC.ITEM><ITEM.CONT>K přípustnosti</ITEM.CONT><ITEM.REF>9</ITEM.REF></TOC.ITEM></TOC.BLK><TOC.BLK><TOC.BLK><TOC.ITEM><ITEM.CONT>K dotčení vlastních zájmů žalobců</ITEM.CONT><ITEM.REF>10</ITEM.REF></TOC.ITEM></TOC.BLK><TOC.BLK><TOC.ITEM><ITEM.CONT>K existenci právního předpisu, jenž výslovně přiznává profesním sdružením řadu oprávnění procesního charakteru</ITEM.CONT><ITEM.REF>11</ITEM.REF></TOC.ITEM></TOC.BLK><TOC.BLK><TOC.BLK><TOC.ITEM><NO.ITEM>–</NO.ITEM><ITEM.CONT>K rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="20081218">18. prosince 2008</DATE></ITEM.CONT><ITEM.REF>15</ITEM.REF></TOC.ITEM></TOC.BLK><TOC.BLK><TOC.ITEM><NO.ITEM>–</NO.ITEM><ITEM.CONT>K rámcové dohodě ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE></ITEM.CONT><ITEM.REF>20</ITEM.REF></TOC.ITEM></TOC.BLK></TOC.BLK></TOC.BLK><TOC.BLK><TOC.ITEM><ITEM.CONT>K věci samé</ITEM.CONT><ITEM.REF>24</ITEM.REF></TOC.ITEM></TOC.BLK></TOC.BLK></TOC.BLK><TOC.BLK><TOC.ITEM><ITEM.CONT>K nákladům řízení</ITEM.CONT><ITEM.REF>26</ITEM.REF></TOC.ITEM></TOC.BLK></TOC.BLK></TOC></JUDGMENT>