European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2026/4252

4.8.2026

STANOVISKO KOMISE

ze dne 2. června 2026,

o nezbytnosti a přiměřenosti znovuzavedení ochrany hranic Rakouskem na jeho pozemních hranicích s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem v souladu s čl. 27a odst. 3 nařízení (EU) 2016/399 (Schengenský hraniční kodex)

(Pouze německé znění je závazné)

(C/2026/4252)

(1)   

Podle čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii poskytuje Unie svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti.

(2)   

Podle článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (kodifikované znění) (1) může členský stát v případě závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost výjimečně a dočasně znovu zavést ochranu celých svých vnitřních hranic nebo konkrétních úseků těchto hranic. K tomuto kroku by se mělo přistoupit pouze jako ke krajnímu opatření a rozsah a doba trvání dočasného znovuzavedení ochrany hranic by neměla překročit míru, která je nezbytně nutná k reakci na zjištěnou závažnou hrozbu.

(3)   

V čl. 25a odst. 4 Schengenského hraničního kodexu se stanoví, že pokud členský stát plánuje znovuzavedení ochrany vnitřních hranic s cílem řešit předvídatelnou hrozbu, vyrozumí o plánovaném znovuzavedení ochrany hranic Evropský parlament, Radu, Komisi a ostatní členské státy, a to nejpozději čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením ochrany hranic, nebo co nejdříve, jsou-li skutečnosti, jež vedou k potřebě znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, členským státem zjištěny později než čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením.

(4)   

Ustanovení čl. 27a odst. 3 Schengenského hraničního kodexu ukládá Komisi, aby po obdržení oznámení předložených v souvislosti s prodloužením ochrany vnitřních hranic podle čl. 25a odst. 4, jež vede k pokračování ochrany vnitřních hranic po dobu delší než celkem 12 měsíců, a to na základě stejných důvodů, vydala stanovisko k nezbytnosti a přiměřenosti takové ochrany vnitřních hranic.

(5)   

Rámec pro znovuzavedení a prodloužení ochrany vnitřních hranic byl podstatně revidován nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1717 (2), které vstoupilo v platnost dne 10. července 2024. Počátek všech lhůt uvedených v hlavě III kapitole II Schengenského hraničního kodexu se proto počítá od tohoto data.

(6)   

Dopisem ze dne 16. října 2024 rakouské orgány oznámily znovuzavedení ochrany hranic na základě článku 25a Schengenského hraničního kodexu na vnitřních pozemních hranicích s Českem a Slovenskem na dobu šesti měsíců, a to od 16. října do 15. dubna 2025. Dopisem ze dne 15. dubna 2025 rakouské orgány oznámily prodloužení tohoto znovuzavedení o dalších šest měsíců, a to od 16. dubna 2025 do 15. října 2025. Dopisem ze dne 15. října 2025 rakouské orgány oznámily druhé prodloužení tohoto znovuzavedení o další dva měsíce, a to od 16. října do 15. prosince 2025.

(7)   

Dopisem ze dne 11. listopadu 2024 rakouské orgány oznámily znovuzavedení ochrany hranic na základě článku 25a Schengenského hraničního kodexu na vnitřních pozemních hranicích s Maďarskem a Slovinskem na dobu šesti měsíců, a to od následujícího dne. Dopisem ze dne 9. května 2025 rakouské orgány oznámily prodloužení tohoto znovuzavedení o dalších šest měsíců, a to od 12. května do 11. listopadu 2025. Dopisem ze dne 15. října 2025 rakouské orgány oznámily druhé prodloužení tohoto znovuzavedení ze stejných důvodů na dobu 1 měsíce a 3 dnů, a to od 12. listopadu 2025 do 15. prosince 2025.

(8)   

Dopisem ze dne 10. prosince 2025 rakouské orgány oznámily třetí prodloužení znovuzavedení ochrany hranic na rakouských vnitřních pozemních hranicích s Českem a Slovenskem, jakož i s Maďarskem a Slovinskem, a to o dalších šest měsíců, od 16. prosince 2025 do 15. června 2026.

(9)   

Dopisem ze dne 8. ledna 2026 a v souladu s čl. 33 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu předložilo Rakousko dvě zprávy o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic na základě čl. 33 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu. První zpráva se týkala znovuzavedení ochrany hranic na vnitřních pozemních hranicích Rakouska se Slovinskem a Maďarskem v období od 12. listopadu 2024 do 11. listopadu 2025. Druhá zpráva se týkala znovuzavedení ochrany hranic na vnitřních pozemních hranicích Rakouska s Českem a Slovenskem v období od 16. října 2024 do 15. října 2025.

(10)   

Rakousko bylo zapojeno do strukturovaného dialogu Komise o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Poté, co Rakousko obdrželo oznámení o prodloužení, pokračoval tento strukturovaný dialog v rámci procesu konzultace podle čl. 27a odst. 4 Schengenského hraničního kodexu.

(11)   

Dne 5. června 2025 navštívil v souvislosti s pravidelným hodnocením v rámci schengenského hodnoticího a monitorovacího mechanismu Rakouska tým schengenského hodnocení vnitřní pozemní hranici mezi Rakouskem a Slovinskem.

(12)   

Současný stav na vnitřních hranicích byl popsán ve zprávě o stavu Schengenu ze dne 23. dubna 2025 (3) a je pravidelně projednáván na zasedání Schengenské rady.

(13)   

Komise vydá po obdržení oznámení předložených v souvislosti s prodloužením ochrany vnitřních hranic podle čl. 25a odst. 4 Schengenského hraničního kodexu, jež vede k pokračování ochrany vnitřních hranic po celkovou dobu dvanácti měsíců, stanovisko k nezbytnosti a přiměřenosti takové ochrany vnitřních hranic, jak stanoví čl. 27a odst. 3 Schengenského hraničního kodexu. Pro prodloužení ochrany vnitřních pozemních hranic s Českem a Slovenskem bylo toto oznámení předloženo 15. dubna 2025. Pro prodloužení ochrany vnitřních pozemních hranic s Maďarskem a Slovinskem bylo toto oznámení předloženo 9. května 2025.

(14)   

Po posouzení všech výše uvedených oznámení a zpráv, doplněných informacemi poskytnutými Rakouskem v rámci procesu konzultace a dalšími veřejně dostupnými dokumenty, přijímá Komise toto stanovisko.

POSOUZENÍ OZNÁMENÍ A ZPRÁV

I.   FORMÁLNÍ NÁLEŽITOSTI

(15)

V rámci znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ukládá Schengenský hraniční kodex členským státům několik formálních povinností.

(16)

Ustanovení čl. 25a odst. 4 Schengenského hraničního kodexu vyžaduje, aby členské státy v případě, že lze v některém členském státě předpokládat závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, oznámily tuto skutečnost Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ostatním členským státům nejpozději čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením ochrany hranic.

(17)

Komise konstatuje, že oznámení o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic a o jeho prodloužení byla oznámena méně než čtyři týdny před jejich vstupem v platnost, a to z důvodu „dynamické situace“ a snahy poskytnout „nejnovější informace a hodnocení“. Komise zdůrazňuje, že od splnění povinnosti včasného oznámení lze upustit pouze v případě, že se členský stát dozví o okolnostech, které vedou k nutnosti znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, méně než čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením.

(18)

Komise konstatuje, že doba trvání druhého prodloužení znovuzavedení ochrany hranic na vnitřních pozemních hranicích Rakouska s Českem a Slovenskem, jakož i s Maďarskem a Slovinskem je kratší než u předchozích znovuzavedení. Rakouské orgány uvedly, že během tohoto období vyhodnotí všechna znovuzavedení ochrany vnitřních hranic a případně sjednotí data jejich ukončení, což učinily oznámením o třetím prodloužení na vnitřních pozemních hranicích s Českem a Slovenskem, jakož i s Maďarskem a Slovinskem ze dne 10. prosince 2025.

(19)

Oznámení o prodloužení ochrany vnitřních hranic byla podána s využitím vzoru stanoveného pro tento účel prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2025/315 (4).

(20)

Ustanovení čl. 27 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu vyžaduje, aby členské státy v situacích, kdy byla ochrana hranic prováděna po dobu šesti měsíců, poskytly v každém následném oznámení posouzení rizik, v němž uvedou rozsah a předpokládaný vývoj závažné hrozby.

(21)

Zatímco přesné posouzení rozsahu a předpokládaného trvání závažné hrozby může být pro vnitrostátní orgány obtížné vzhledem k tomu, že situace na místě se může vyvíjet rychle a lze ji obtížně předvídat, Komise nicméně zdůrazňuje význam povinnosti podle čl. 27 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu provést posouzení rizika závažné hrozby v okamžiku oznámení o znovuzavedení nebo jeho prodloužení, a to s přihlédnutím k trendům vývoje závažné hrozby v předchozím období znovuzavedení ochrany vnitřních hranic a s využitím analýz rizik vypracovaných na vnitrostátní úrovni a příslušnými agenturami Unie.

(22)

Komise konstatuje, že zpráva o znovuzavedení a prodloužení ochrany vnitřních hranic na základě čl. 33 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu měla být předložena pro znovuzavedení ochrany vnitřních hranic na rakouských hranicích s Českem a Slovenskem dne 16. října 2025 a pro rakouské hranice s Maďarskem a Slovinskem dne 12. listopadu 2025. Obě zprávy byly předloženy 8. ledna 2026.

(23)

Zprávy o znovuzavedení a prodloužení ochrany vnitřních hranic se řídí jednotným formátem stanoveným prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2025/308 (5).

II.   NEZBYTNOST A PŘIMĚŘENOST

Stanovisko rakouských orgánů

(24)

Rakouské orgány se odvolávají na existenci závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost vyplývající z výzev souvisejících s migrací a bezpečností. Znovuzavedení ochrany vnitřních hranic slouží k řešení zátěže veřejných služeb a tlaku na sociální soudržnost v důsledku trvale vysokého počtu žadatelů o azyl a nelegálních migrantů, včetně ukrajinských státních příslušníků, kteří využívají dočasné ochrany.

(25)

Pokud jde o bezpečnostní situaci, rakouské orgány poukazují na vývoj v oblasti globální bezpečnosti, včetně pokračující ruské útočné války proti Ukrajině a situace na Blízkém východě. Kromě toho Rakousko čelí vysoké míře teroristické hrozby, která je důsledkem zesílení islamistického extremismu v Rakousku v důsledku přítomnosti teroristických sítí na jeho území, zejména ze západního Balkánu, jejichž členové cestují přes vnitřní hranice.

(26)

Pokud jde o situaci v oblasti migrace, rakouské orgány se domnívají, že vzhledem k tomu, že není plně prováděn Pakt o migraci a azylu, je znovuzavedení ochrany vnitřních hranic kvůli nedostatkům v azylovém systému a ve správě vnějších hranic nezbytné a přiměřené.

Rakouské orgány v této souvislosti poukazují na:

—

nízkou úroveň přemístění podle dublinského nařízení a nemožnost provádět návraty podle dublinského nařízení do odpovědných členských států,

—

potřebu upevnit klesající trend v oblasti nedovoleného překračování hranic a řešit očekávaný nárůst na pobřežní západobalkánské trase v roce 2025,

—

přetrvávající nestabilitu v Afghánistánu, Turecku, subsaharské a severní Africe a v Sýrii, která vede k pokračujícímu tlaku na vnější hranice EU,

—

významné výsledky vyšetřování převaděčství v důsledku znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

(27)

Rakouské orgány uvádějí, že znovuzavedení ochrany vnitřních hranic je jediným způsobem, jak zakázat překračování vnitřních hranic mimo určené hraniční přechody, a umožnit tak rakouské armádě, aby pod dohledem pohraniční policie vykonávala dozor mezi hraničními přechody.

(28)

Podle rakouského práva umožňuje rakouské pohraniční policii provádět vstupní kontroly a kontroly totožnosti spojené s (úmyslným) překročením vnitřní hranice pouze znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

(29)

Rakouské orgány uvádějí, že ochrana vnitřních hranic je omezena na minimum a probíhá nesystematicky, na základě rizik, formou cílených namátkových kontrol.

Připomínky Komise

(30)

Rakouské orgány poskytly informace o různých aspektech zjištěných závažných hrozeb pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, jakož i argumenty, které dokládají nezbytnost a přiměřenost znovuzavedené ochrany vnitřních hranic.

(31)

Ačkoli složitá globální bezpečnostní situace může vyvolávat vážné obavy o národní bezpečnost členských států, oznámení by mohlo poskytnout dodatečnou analýzu vysvětlující, jak globální bezpečnostní prostředí ovlivňuje konkrétně Rakousko a jak může nástroj ochrany vnitřních hranic sloužit k řešení této závažné hrozby.

(32)

V hodnocení závažné hrozby pro veřejný pořádek a národní bezpečnost chybí vysvětlení, jak jsou těmito hrozbami zasaženy různé části vnitřních hranic Rakouska.

(33)

Komise uznává, že Rakousko čelí složité situaci v oblasti migrace, což dokládají údaje o celkovém počtu žádostí o azyl, včetně těch, které byly podány po neoprávněném vstupu, žadatelů o mezinárodní ochranu registrovaných v jiném členském státě, osob požívajících mezinárodní ochrany v jiném členském státě, jakož i o počtu povolení vydaných rodinným příslušníkům uznaných uprchlíků za účelem sloučení rodiny. Schopnost Rakouska zajistit odpovídající podmínky pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu byla rovněž ovlivněna potřebou podpořit osoby požívající dočasné ochrany v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině.

(34)

Neoprávněné druhotné pohyby státních příslušníků třetích zemí mohou být důvodem pro znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, pokud tyto neoprávněné pohyby představují závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. V tomto ohledu se revidovaný Schengenský hraniční kodex v čl. 25 odst. 1 písm. c) výslovně zmiňuje o situaci, kdy náhlé rozsáhlé neoprávněné pohyby státních příslušníků třetích zemí mezi členskými státy představují značnou zátěž pro celkové zdroje a kapacity dobře připravených příslušných orgánů a mohou ohrozit celkové fungování prostoru bez ochrany vnitřních hranic.

(35)

Nedávné údaje ukazují, že se situace v oblasti migrace v Unii výrazně zlepšila. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zaznamenala v roce 2024 prudký pokles počtu nedovolených překročení vnějších hranic Unie, včetně 78 % poklesu na západobalkánské trase v roce 2024. V roce 2025 se podle zprávy v oblasti integrovaného situačního povědomí a analýzy EU počet nedovolených překročení hranic opět snížil, a to o 41 % ve srovnání s rokem 2024 (z 12 687 v roce 2025 na 21 637 v roce 2024). Podle údajů Eurostatu navíc v roce 2024 Rakousko zaznamenalo 49 % pokles počtu prvních žádostí o azyl a v roce 2025 jejich počet nadále klesal. Tento pokles je součástí širšího trendu v důsledku zvýšeného kolektivního úsilí o ochranu vnějších hranic EU a nelze jej přičítat pouze znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ze strany Rakouska.

(36)

Komise zdůrazňuje, že znovuzavedení ochrany vnitřních hranic nemění povinnosti Rakouska vyplývající z platných pravidel práva EU v oblasti azylu a navracení. Znovuzavedení ochrany vnitřních hranic může přispět k odhalování nedovoleného překračování hranic na území členského státu, usnadnit rychlé zpětné přebírání osob na vnitřních hranicích a zajistit rychlé odhalení neoprávněných pohybů žadatelů o mezinárodní ochranu, což umožňuje správné uplatňování pravidel dublinského nařízení (6) o určení příslušnosti k posuzování žádosti o azyl. Oznámení však obsahují pouze omezené informace o počtu zadržení a zpětných převzetí osob na různých částech vnitřní hranice, které by odůvodňovaly prodloužení znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

(37)

Znovuzavedení ochrany vnitřních hranic může přispět k zadržení převaděčů i teroristů. Rakouské orgány vyjádřily oprávněnou obavu z přítomnosti (vůdců) teroristických sítí na rakouském území a z přidané hodnoty znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v reakci na cestování členů těchto sítí přes vnitřní hranice. Oznámení však neobsahují dostatečné informace o zadržení převaděčů a teroristů na různých úsecích obnovené vnitřní hranice. Rakouské orgány rovněž nevysvětlují, jak je znovuzavedení ochrany vnitřních hranic doplněno jinými formami bezpečnostní spolupráce, jako jsou cílená trestní vyšetřování nebo policejní kontroly zaměřené na rozbití sítí převaděčů nebo teroristů.

(38)

Komise konstatuje, že oznámení ani zprávy neuvádějí konkrétní důvody pro výběr zeměpisné a časové působnosti rozhodnutí o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Chybí vysvětlení, jak závažná hrozba ovlivňuje různé části vnitřní hranice, kde byla znovu zavedena ochrana vnitřních hranic. Nebylo vysvětleno, proč bylo v případě prvního prodloužení považováno za nejvhodnější šestiměsíční období, a nikoli období kratší, ani proč bylo v případě druhého prodloužení považováno za nejvhodnější prodloužení o dva měsíce.

III.   ALTERNATIVNÍ OPATŘENÍ

Stanovisko rakouských orgánů

(39)

Rakouské orgány oznamují, že přijaly několik alternativních opatření. Zintenzivnily policejní kontroly a dvoustrannou policejní spolupráci ve všech pohraničních oblastech. To zahrnuje výměnu operativních informací a společné hlídky na vnitřních pozemních hranicích s Českem a Slovinskem několikrát měsíčně.

(40)

Rakousko má uzavřeny dohody o policejní spolupráci se všemi sousedními členskými státy. Je členem osmi středisek policejní spolupráce, z nichž šest se nachází na obnovených vnitřních hranicích. Rakousko umístilo v Praze a Bratislavě stálé policejní styčné úředníky.

(41)

Rakousko má uzavřeny dohody o zpětném přebírání osob se všemi sousedními zeměmi a úzce spolupracuje při zpětném přebírání nelegálních migrantů zadržených na vnitřních hranicích a na rakouském území. Rakouské orgány podnikly první kroky k uzavření praktických ujednání pro uplatňování postupu pro přemístění podle článku 23a Schengenského hraničního kodexu.

(42)

Rakousko proaktivně řeší migrační problémy v zemích původu a tranzitu prostřednictvím různých dvoustranných opatření, jako je vysílání poradců pro doklady, dvoustranné operace pohraniční policie a účast na operacích agentury Frontex.

(43)

V roce 2018 byla v rámci rakouské spolkové policie zřízena jednotka pohraniční policie (PUMA). Jedná se o specializovanou policejní jednotku, která je zodpovědná za podporu kontroly migrace a ochrany vnitřních hranic, a to jak na území země, tak na vnitřních hranicích, kde byla znovu zavedena ochrana. Příslušníci jednotky PUMA byli nasazeni společně s maďarskou pohraniční policií na maďarském území na maďarsko-srbské hranici.

Připomínky Komise

(44)

Komise bere na vědomí, že Rakousko aktivně uplatňuje alternativní opatření, která doprovázejí a omezují dopad znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

(45)

Komise bere na vědomí existenci dohod o zpětném přebírání osob se všemi sousedními zeměmi schengenského prostoru, ale nemá dostatek informací, aby mohla posoudit účinnost těchto dohod v praxi. Konstatuje, že Rakousko postupuje v souladu s příslušnými pravidly práva EU a v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie týkající se uplatňování Schengenského hraničního kodexu a směrnice o navracení (7) na vnitřních hranicích, kde byla obnovena kontrola.

(46)

Rakousko se aktivně podílí na činnostech Europolu zaměřených na boj proti nelegální migraci a převaděčství, mimo jiné v rámci Evropského centra pro boj proti převaděčství ve Vídni, pracovní skupiny pro západní Balkán v rámci platformy EMPACT a operativní pracovní skupiny „Pathfinder“.

(47)

Rakousko aktivně řeší migrační problémy v zemích původu a tranzitu. Účast Rakouska v operaci FOX (8) a zřízení specializované migrační a pohraniční jednotky v rámci policie (PUMA), která může působit jak na území státu, tak mimo něj, slouží jako příklady úspěšných alternativních opatření zaměřených na řešení migračních a bezpečnostních problémů. Komise však konstatuje, že rakouské orgány neposkytly dostatečné informace, aby vysvětlily, proč činnost jednotky PUMA na rakouském území nemůže být dostatečnou alternativou k znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

(48)

Komise poznamenává, že právo překročit vnitřní hranici na kterémkoli místě může být omezeno pouze na určené hraniční přechody na základě znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Nicméně i že i bez znovuzavedení ochrany vnitřních hranic mohou rakouské orgány nadále vykonávat veřejné pravomoci, včetně těch, jejichž cílem je omezit nelegální migraci v oblastech vnitřních hranic.

IV.   ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ

Stanovisko rakouských orgánů

(49)

Rakouské orgány uvádějí, že přijaly několik zmírňujících opatření. Zaprvé zůstávají v neustálém kontaktu se svými sousedními zeměmi schengenského prostoru, aby se kontrola omezila na minimum, a to s ohledem na sociální a hospodářské vazby mezi příhraničními regiony. Konzultace probíhají před znovuzavedením ochrany vnitřních hranic, v jeho průběhu a po něm za účasti styčných úředníků, příslušného odborného útvaru spolkového ministerstva, zemských policejních ředitelství, sousedních regionálních útvarů a středisek policejní spolupráce.

(50)

Kontrola na vnitřních hranicích probíhá formou namátkových kontrol a dohledu na základě rizik, které zmírňují dopad znovuzavedení ochrany vnitřních hranic na přeshraniční dopravu.

(51)

Rakouské orgány průběžně monitorují dopravní toky a poskytují cestujícím informace o dopravní situaci na vnitřních hranicích.

(52)

Zpoždění na vnitřní hranici se podle rakouských orgánů omezuje na období dopravní špičky a prázdnin.

(53)

Rakouské orgány hlásí pouze omezený počet stížností na prodloužení čekací doby na vnitřních hranicích na hraničních přechodech a žádné oficiální stížnosti na znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

Připomínky Komise

(54)

Oznámení prokazují, že rakouské orgány jsou odhodlány zajistit, aby dopad ochrany vnitřních hranic zůstal omezený, jak požaduje čl. 26 odst. 3 Schengenského hraničního kodexu.

(55)

Rakousko přijalo pod dohledem Komise a v úzké spolupráci se sousedními členskými státy opatření k zajištění plynulosti dopravy na vnitřních pozemních přechodech, kde byla kontrola obnovena.

(56)

Ochrana hranic probíhá cíleně a na základě rizik, aby se omezil dopad na přeshraniční cestování. Tato opatření pomáhají zmírnit dopad kontrol, ale nemají žádný vliv na dodatečné požadavky na časové a rozsahové omezení kontrol.

(57)

Rakousko oznámilo své přeshraniční regiony podle článku 42b Schengenského hraničního kodexu.

(58)

Oznámení předložená rakouskými orgány nevěnují zvláštní pozornost přeshraničním regionům, jichž se znovuzavedení ochrany vnitřních hranic týká, a nevysvětlují, do jaké míry by bylo možné navrhnout technologická řešení nebo řešení šitá na míru pro jednotlivé příhraniční regiony nebo kategorie osob podnikajících nezbytně nutnou cestu, aby byla zajištěna plynulost přeshraničního cestování. Zprávy, které předložily rakouské orgány, jsou v tomto ohledu podrobnější.

(59)

Komise sdílí obavy sousedních členských států vyjádřené v rámci procesu konzultace, že případná výstavba trvalejší infrastruktury pro provádění ochrany vnitřních hranic by byla v rozporu s její dočasnou povahou, a poukazuje na to, že článek 24 Schengenského hraničního kodexu vyžaduje, aby členské státy odstranily překážky na silničních přechodech.

V.   DOPORUČENÍ

(60)

Dobře fungující schengenský prostor závisí na úplném a účinném provádění acquis v oblasti migrace a azylu. Začátek uplatňování Paktu o migraci a azylu v červnu 2026 bude důležitou hnací silou pro řešení obav z neoprávněných pohybů osob nebo migračních a bezpečnostních obav souvisejících s nelegální migrací – obav, které Rakousko uvádí jako důvod pro znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

(61)

Komise připomíná, že podle nařízení o prověřování (9), které je součástí Paktu o migraci a azylu, bude součástí prověřování na vnějších hranicích i uvnitř území bezpečnostní kontrola všech příslušných databází.

(62)

Obavy o bezpečnost jsou jedním z důvodů, kterými Rakousko zdůvodňuje znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Právo EU již poskytuje širokou škálu nástrojů, které pomáhají řešit obavy vznesené rakouskými orgány. Členské státy by měly plně využívat stávající mechanismy k posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti a prosazování práva. Patří mezi ně nařízení Prüm II, nový Schengenský informační systém a nové právní předpisy o předběžných informacích o cestujících a jmenné evidenci cestujících (10). K dalšímu posílení bezpečnosti vnějších hranic přispěje zahájení provozu systémů EES a ETIAS (11).

(63)

Komise vybízí rakouské orgány, aby dále rozvíjely spolupráci a výměnu informací s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem, a to i prostřednictvím příslušné revize stávajících dvoustranných dohod nebo ujednání o zpětném přebírání osob a/nebo uzavřením praktických ujednání o uplatňování postupu pro přemístění podle článku 23a Schengenského hraničního kodexu.

(64)

Rakousko by mělo pokračovat v úspěšné spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi v regionu v rámci přístupu zaměřeného na celou migrační trasu. Vyzývá rakouské orgány, aby dále rozvíjely společnou operativní spolupráci mezi orgány pohraniční stráže a dalšími donucovacími orgány, a to i prostřednictvím společných a smíšených hlídek. Přednostně by mělo aktualizovat stávající dvoustranné smlouvy o policejní spolupráci se sousedními členskými státy.

(65)

Komise doporučuje, aby Rakousko řešilo veškeré právní nebo provozní překážky, které brání účinnému využívání alternativních opatření, jako jsou omezení vyplývající z vnitrostátních právních předpisů, pokud jde o vyžadování identifikace a ověřování dodržování podmínek pro legální pobyt na území, nebo využívání technologických prostředků, jako je rozpoznávání registračních značek, na vnitřních hranicích pro účely řízení migrace.

(66)

Komise zdůrazňuje, že použití alternativních opatření, včetně technologických řešení, může představovat účinnější a efektivnější prostředek k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a kontroly migrace, aniž by bylo nutné znovu zavádět ochranu vnitřních hranic.

(67)

Rakouské orgány by měly usilovat o postupné zrušení ochrany vnitřních hranic na základě individuálního přístupu k jednotlivým úsekům vnitřních hranic a hrozbám a plně využívat dostupných alternativních opatření stanovených v doporučení Komise (EU) 2024/268 (12) a možností Schengenského hraničního kodexu. Tato opatření by měla posílit a doplnit stávající opatření.

(68)

Komise se domnívá, že úspěšná spolupráce se sousedními členskými státy a třetími zeměmi a uplatňování alternativních opatření představují pevný základ, na němž může Rakousko nyní pracovat na postupném zrušení ochrany vnitřních hranic, aniž by muselo slevit ze své bezpečnosti nebo kontroly migrace. Za účelem dosažení tohoto cíle bude i nadále v úzkém kontaktu se všemi dotčenými členskými státy.

V Bruselu dne 2. června 2026.

Za Komisi

Magnus BRUNNER

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1717 ze dne 13. června 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Úř. věst. L, 2024/1717, 20.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1717/oj).

(3)  COM(2025) 185 final.

(4)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/315 ze dne 14. února 2025, kterým se stanoví vzor pro oznámení o dočasném znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic (Úř. věst. L, 2025/315, 17.2.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2025/315/oj).

(5)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/308 ze dne 14. února 2025, kterým se stanoví jednotný formát zprávy o znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic v souladu s článkem 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (Úř. věst. L, 2025/308, 17.2.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2025/308/oj).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).

(7)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. září 2023, Association Avocats pour la défense des droits des étrangers (ADDE) a další v. Ministre de l’Intérieur, C-143/22, ECLI:EU:C:2023:689.

(8)  „Operace Fox“ je název pro přeshraniční spolupráci mezi Rakouskem a Maďarskem zaměřenou na boj proti převaděčství, zejména v souvislosti s nelegální migrací. Operace zahrnuje společné úsilí o zamezení pohybu migrantů a převaděčů přes společnou hranici, jakož i o řešení zneužívání azylu.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích (Úř. věst. L, 2024/1356, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1356/oj).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/982 ze dne 13. března 2024 o automatizovaném vyhledávání a výměně údajů pro policejní spolupráci (nařízení Prüm II) (Úř. věst. L, 2024/982, 5.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/982/oj), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1862/oj), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/13 ze dne 19. prosince 2024 o shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti (Úř. věst. L, 2025/13, 8.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/13/oj), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 132, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/681/oj).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/2226/oj), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1240/oj).

(12)  Doporučení Komise (EU) 2024/268 ze dne 23. listopadu 2023 o spolupráci mezi členskými státy s ohledem na závažné hrozby pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích (Úř. věst. L, 2024/268, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2024/268/oj).


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/4252/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)