–

za Ministerul Agriculturii şi Dezvoltării Rurale – Direcţia Generală Pescuit – Autoritatea de Management pentru POPAM: F. I. Barbu, jako zmocněnec,

–

za rumunskou vládu: R. Antonie, M. Chicu a E. Gane, jako zmocněnkyně,

–

za Evropskou komisi: J. Hradil, C. Perrin a L. Radu Bouyon, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 48 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. 2014, L 149, s. 1), článků 4, 69 a 125 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 320, a oprava Úř. věst. 2016, L 200, s. 140), jakož i článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. 2018, L 193, s. 1).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Rustrans SRL a Ministerul Agriculturii şi Dezvoltării Rurale – Direcţia Generală Pescuit – Autoritatea de Management pentru [Programul Operational pentru Pescuit si Afaceri Maritime (POPAM)] [ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova, generální ředitelství pro rybolov, řídící orgán operačního programu pro námořní záležitosti a rybolov (POPAM), Rumunsko] (dále jen „řídící orgán programu pro ‚námořní záležitosti a rybolov‘), pokud jde o legalitu správního aktu, kterým tento orgán konstatoval, že projekt financování, jehož příjemcem byla společnost Rustrans ovlivnily nesrovnalosti, a snížil výši finanční podpory, která byla této společnosti poskytnuta, prostřednictvím stanovení rozpočtové pohledávky.

Právní rámec

Unijní právo

Nařízení č. 1303/2013

3

Článek 4 nařízení č. 1303/2013, nadepsaný „Obecné zásady“, stanoví v odstavci 8:

4

Článek 65 tohoto nařízení, nadepsaný „Způsobilost“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:

5

Článek 67 uvedeného nařízení, nadepsaný „Formy grantů a vratné pomoci“, v odstavci 1 stanoví:

6

Článek 69 téhož nařízení, nadepsaný „Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty a vratnou pomoc“, stanoví:

7

Článek 125 nařízení č. 1303/2013, nadepsaný „Funkce řídícího orgánu“, v odstavcích 1 a 3 stanoví:

Nařízení č. 508/2014

8

Článek 48 nařízení č. 508/2014, nadepsaný „Produktivní investice do akvakultury“, v odstavci 1 stanoví:

Nařízení 2018/1046

9

Článek 2 nařízení č. 2018/1046, nadepsaný „Definice“, stanovil:

10

Článek 33 tohoto nařízení, nadepsaný „Výkonnost a zásady hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti“, v odstavci 1 stanovil:

11

Článek 36 uvedeného nařízení, nadepsaný „Vnitřní kontrola plnění rozpočtu“, v odstavci 1 stanovil:

Rumunské právo

12

Článek 4 Hotărârea guvernului nr. 347 privind stabilirea cadrului general de implementare a operațiunilor cofinanțate din Fondul European pentru Pescuit și Afaceri Maritime prin Programul operațional pentru pescuit și afaceri maritime 2014-2020 (rozhodnutí vlády č. 347 o vytvoření obecného rámce pro provádění operací spolufinancovaných Evropským námořním a rybářským fondem prostřednictvím Operačního programu pro námořní záležitosti a rybolov 2014–2020) ze dne 11. května 2016 (Monitorul Oficial al României, část I, č. 368 ze dne 12. května 2016) ve znění platném ke dni poskytnutí financování stanoví:

13

Článek 2 odst. 1 písm. a) Ordonanța de urgență a guvernului nr. 66 privind prevenirea, constatarea și sancționarea neregulilor apărute în obținerea și utilizarea fondurilor europene și/sau a fondurilor publice naționale aferente acestora (mimořádné nařízení vlády č. 66 o prevenci, zjišťování a postihování nesrovnalostí při získávání a využívání prostředků ze souvisejících evropských fondů nebo národních veřejných fondů), ze dne 29. června 2011 (Monitorul Oficial al României, část I, č. 461 ze dne 30. června 2011, dále jen „OUG č. 66/2011“) definuje „nesrovnalost“ ve smyslu tohoto nařízení jako „jakékoli odchýlení se od legality, řádnosti a souladu s vnitrostátními nebo evropskými ustanoveními, jakož i smluvními ustanoveními nebo jinými závazky legálně uzavřenými na základě těchto ustanovení, které vyplývá z konání nebo nečinnosti příjemce nebo příslušného orgánu v oblasti správy evropských fondů, jež má nebo by mohla mít za následek poškození souhrnného rozpočtu Unie/rozpočtů mezinárodních veřejných dárců nebo souvisejících národních veřejných fondů v důsledku neoprávněně vyplacené částky.“

14

Článek 3 OUG č. 66/2011 stanoví:

15

Ordinul nr. 816/2016 al ministrului agriculturii și dezvoltării rurale privind aprobarea Listei detaliate a cheltuielilor eligibile pentru operațiunile finanțate, inclusiv cheltuielile de personal ale Autorității de management, în cadrul Programului operațional pentru pescuit și afaceri maritime 2014-2020 (vyhláška ministra zemědělství a rozvoje venkova č. 816/2016, kterou se schvaluje podrobný seznam způsobilých výdajů na financované operace, včetně personálních výdajů řídícího orgánu v rámci operačního programu pro námořní záležitosti a rybolov na období 2014–2020) ze dne 24. května 2016 (Monitorul Oficial al României, část I, č. 401 ze dne 26. května 2016), ve znění platném ke dni poskytnutí financování, obsahuje přílohu, v níž je uveden podrobný seznam způsobilých výdajů pro financované operace, včetně personálních výdajů řídícího orgánu v rámci operačního programu pro námořní záležitosti a rybolov na období 2014–2020.

Spor v původním řízení a předběžné otázky

16

Společnost Rustrans předložila řídícímu orgánu programu pro „námořní záležitosti a rybolov“ žádost o financování v rámci operačního programu pro námořní záležitosti a rybolov na období 2014–2020, a to zejména na základě čl. 48 odst. 1 písm. c) nařízení č. 508/2014 (dále jen „žádost o financování“) za účelem realizace projektu na rozšíření a diverzifikaci činností v oblasti akvakultury (dále jen „dotčený projekt“). V rámci tohoto projektu společnost Rustrans chtěla zlepšit svou konkurenceschopnost modernizací akvakulturní jednotky, zvýšením produkční kapacity a optimalizací produkčních nákladů nákupem špičkových technologických zařízení a specifického vybavení pro akvakulturu.

17

V rámci uvedeného projektu se společnost Rustrans zavázala poskytnout ve formě věcného příspěvku pozemek a stavby na něm umístěné, mezi nimiž byla zejména rybí farma, přičemž tento vklad byl proveden v hodnotách určených v žádosti o financování.

18

Dne 18. září 2018 uzavřela společnost Rustrans a řídící orgán programu pro „námořní záležitosti a rybolov“ smlouvu o financování dotčeného projektu. Podle ustanovení této smlouvy bylo společnosti Rustrans poskytnuto nevratné financování na nákup zařízení, technologických strojů a vybavení.

19

Celková výše smlouvy o financování činila 19 151 676,06 rumunských lei (RON) (přibližně 3 850 000 eur), z nichž částka 5 009 988,24 RON (přibližně 1 000 000 eur) byla schválena řídícím orgánem programu pro „námořní záležitosti a rybolov“ jako nevratné financování, tj. 28,67 % schválené celkové způsobilé částky.

20

Na toto nevratné financování ve výši 5 009 988,24 RON činil příspěvek z ENRF 3 757 491,18 RON (přibližně 755 000 eur), tedy 75 % částky nevratného financování, a příspěvek z vnitrostátního rozpočtu činil 1 252 497,06 RON (přibližně 250 000 eur), tedy 25 % částky nevratného financování.

21

Příspěvek společnosti Rustrans v rámci způsobilého spolufinancování, který spočíval ve věcném příspěvku ve formě poskytnutí pozemku a staveb na něm umístěných, včetně rybí farmy, činil 12 467 883,69 RON (přibližně 2 500 000 eur), tj. 71,33 % celkové způsobilé částky.

22

Hodnota pozemku poskytnutého společností Rustrans jako věcný příspěvek činila 1 505 336,03 RON (přibližně 301 000 eur), tedy 8,61 % celkové způsobilé částky.

23

Společnost Rustrans podala čtyři žádosti o úhradu v návaznosti na provedení dotčeného projektu, které vedly k vyplacení celkové částky 4 826 294,03 RON (přibližně 965 000 eur), z toho 3 619 720,51 RON (přibližně 724 000 eur) jako příspěvek z ENRF (75 %) a 1 206 573,51 RON (přibližně 240 000 eur) jako příspěvek z vnitrostátního rozpočtu (25 %).

24

V průběhu roku 2021 provedlo Generální ředitelství Komise pro námořní záležitosti a rybolov audit, který odhalil existenci dvou nesrovnalostí týkajících se způsobu, jakým řídící orgán programu pro „námořní záležitosti a rybolov“ schválil úhradu výdajů souvisejících s věcným příspěvkem na projekt ve formě poskytnutí pozemku a staveb. První zjištěná nesrovnalost spočívala v porušení čl. 69 odst. 1 a odst. 3 písm. b) nařízení č. 1303/2013, jelikož výdaje týkající se tohoto příspěvku překročily maximální hranici 10 % celkových způsobilých výdajů těchto projektů. Druhá nesrovnalost se týkala chybějící souvislosti mezi uvedeným věcným příspěvkem a financovanou operací s ohledem na zásadu řádného finančního řízení zakotvenou v čl. 4 odst. 8 a v čl. 125 odst. 1 nařízení č. 1303/2013, jakož i v čl. 33 odst. 1 nařízení 2018/1046.

25

V této souvislosti přistoupil řídící orgán programu pro „námořní záležitosti a rybolov“ k ověřování dotčeného projektu. V protokolu o zjištění nesrovnalostí a stanovení rozpočtových pohledávek ze dne 19. října 2022 posledně uvedený orgán konstatoval nesrovnalosti ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) OUG č. 66/2011 týkající se chybějící přímé souvislosti mezi věcným příspěvkem a financovanou operací a překročení hranice 10 % celkových způsobilých výdajů podle čl. 69 odst. 1 nařízení č. 1303/2013.

26

Byla tudíž stanovena rozpočtová pohledávka ve výši 3 378 392,20 RON (přibližně 676 000 eur), z toho 2 533 794,15 RON (přibližně 507 000 eur) z titulu příspěvku z ENRF a 844 598,05 RON (přibližně 169 000 eur) z titulu příspěvku z vnitrostátního rozpočtu.

27

Dne 7. listopadu 2022 se společnost Rustrans obrátila na Curtea de Apel Bacău (odvolací soud v Bacău, Rumunsko), který je předkládajícím soudem, aby dosáhla jednak zrušení tohoto protokolu ze dne 19. října 2022 a jednak osvobození od platby částky 3 378 392,20 RON (přibližně 676 000 eur).

28

Tento soud si zaprvé klade otázku, zda věcný příspěvek spočívající v pozemku a stavbách vykazuje „přímou souvislost“ s financovanými operacemi, a sice s nákupem zařízení, technologických strojů a vybavení určených k modernizaci stávajících akvakulturních jednotek.

29

Kromě toho v rámci posouzení dodržení zásad řádného finančního řízení a efektivnosti existuje mezi Komisí a rumunským státem rozdílný názor, jelikož každá strana určila náklady nezbytné k modernizaci stávajících akvakulturních jednotek rozdílným způsobem. Rumunský stát měl totiž za to, že tyto náklady zahrnovaly pozemek a stavby, které na něm byly umístěny, neboť jejich neexistence by projekt znemožnila, zatímco Komise měla za to, že pozemek a stavby byly předběžnou podmínkou pro operaci modernizace.

30

Podle uvedeného soudu činnosti projektu, jak jsou popsány v žádosti o financování, nesměřovaly k přímému zásahu do nemovitostí, jejichž prostřednictvím navrhovatelka spolufinancovala projekt, ale k tomu, aby byly rybí farmě poskytnuty prostředky nezbytné k výkonu její konkrétní činnosti. Uvádí přitom, že v souladu se zásadami řádného finančního řízení a efektivnosti jsou podle tohoto ustanovení způsobilé pouze náklady, které jsou nezbytné a souvisejí s modernizací stávajících akvakulturních jednotek.

31

Zadruhé si předkládající soud klade otázku, zda se 10% hranice stanovená v čl. 69 odst. 3 písm. b) nařízení č. 1303/2013, která vylučuje způsobilost výdajů na nákup zastavěných či nezastavěných pozemků, které překračují 10 % celkových způsobilých výdajů dotyčné operace, použije celkově na celý věcný příspěvek, a sice pozemek a stavby, anebo výlučně na příspěvek tvořený pozemkem.

32

Za těchto podmínek se Curtea de Apel București (odvolací soud v Bukurešti) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

K předběžným otázkám

K první a druhé otázce

K přípustnosti

33

Rumunská vláda a řídící orgán programu pro „námořní záležitosti a rybolov“ z několika důvodů zpochybňují přípustnost první a druhé položené otázky. Podle tohoto orgánu jsou tyto otázky nepřípustné, jelikož se týkají článku 69 nařízení č. 1303/2013, který je jasným, předvídatelným a jednoznačným ustanovením, a nevyžaduje tudíž výklad. Stejně tak neuvedení důvodů, které vedly předkládající soud k tomu, aby si kladl otázky ohledně výkladu dotčených ustanovení nebo vztahu mezi těmito ustanoveními a vnitrostátními právními předpisy použitelnými ve sporu v původním řízení, jakož i nejasnost předběžných otázek, mají za následek nepřípustnost položených otázek.

34

V tomto ohledu stačí připomenout, že i když okolnost, že správný výklad unijního práva je v projednávané věci natolik zjevný, že neponechává prostor pro žádnou rozumnou pochybnost, může tato okolnost v případě, že je dána, vést Soudní dvůr k tomu, že rozhodne usnesením na základě článku 99 jednacího řádu Soudního dvora, tatáž okolnost nemůže vnitrostátnímu soudu bránit v tom, aby položil předběžnou otázku, ani nemůže mít za následek nepřípustnost takto položených otázek (rozsudek ze dne 7. září 2023, Asociaţia „Forumul Judecătorilor din România“, C‑216/21, EU:C:2023:628, bod 49 a citovaná judikatura).

35

Kromě toho je třeba uvést, že podle ustálené judikatury je v rámci spolupráce mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy zavedené článkem 267 SFEU věcí pouze vnitrostátního soudu, kterému byl spor předložen a jenž musí nést odpovědnost za soudní rozhodnutí, které bude vydáno, aby s ohledem na konkrétní okolnosti věci posoudil jak nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání svého rozsudku, tak relevanci otázek, které Soudnímu dvoru klade. Týkají-li se tedy položené otázky výkladu unijního práva, je Soudní dvůr v zásadě povinen rozhodnout. Z toho plyne, že se k otázkám týkajícím se unijního práva váže domněnka relevance. Odmítnutí rozhodnout o předběžné otázce položené vnitrostátním soudem ze strany Soudního dvora je možné pouze tehdy, je-li zjevné, že žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém nebo také jestliže Soudní dvůr nedisponuje skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny (rozsudek ze dne 7. září 2023, Groenland Poultry, C‑169/22, EU:C:2023:638, bod 32 a citovaná judikatura).

36

V projednávané věci však předkládající soud v předkládacím rozhodnutí uvedl, že k rozhodnutí sporu dotčeného ve věci v původním řízení potřebuje výklad nejen článku 69 nařízení č. 1303/2013, ale i článků 4 a 125 tohoto nařízení, nýbrž i článku 33 nařízení 2018/1046, který se týká zásady řádného finančního řízení, aby určil, zda věcný příspěvek společnosti Rustrans ve formě poskytnutí pozemku a staveb na něm umístěných může být považován za způsobilý výdaj ve smyslu nařízení č. 1303/2013, a být tudíž předmětem spolufinancování ve formě úhrady. Není tedy zjevné, že požadovaný výklad článku 69 tohoto nařízení nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení nebo že by problém dotčený ve věci v původním řízení byl hypotetický.

37

Rumunská vláda dále tvrdí, že předkládající soud svou první a druhou otázkou žádá Soudní dvůr, aby provedl posouzení skutkové povahy, jehož cílem je určit, zda existuje přímá souvislost mezi věcným příspěvkem dotčeným ve věci v původním řízení a cílem dotčeného projektu, což je úkol, který nepřísluší Soudnímu dvoru, nýbrž předkládajícímu soudu.

38

V tomto ohledu je třeba připomenout, že posouzení skutkových okolností věci v rámci postupu uvedeného v článku 267 SFEU a založeného na jasné dělbě činností mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem spadá do pravomoci vnitrostátního soudu (rozsudky ze dne 15. listopadu 1979, Denkavit Futtermittel, 36/79, EU:C:1979:258, bod 12, a ze dne 13. června 2024, Adient, C‑533/22, EU:C:2024:501, bod 33, jakož i citovaná judikatura).

39

V projednávané věci stačí konstatovat, že na rozdíl od toho, co tvrdí rumunská vláda, nežádá předkládající soud svou první a druhou otázkou Soudní dvůr, aby provedl posouzení skutkové povahy, ale aby vyložil ustanovení unijního práva za účelem určení, zda věcný příspěvek ve formě poskytnutí pozemků a staveb na nich umístěných může spadat pod pojem „způsobilé výdaje“ ve smyslu článku 69 nařízení č. 1303/2013.

40

Z toho vyplývá, že první a druhá otázka jsou přípustné.

K věci samé

41

Úvodem je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že v rámci postupu spolupráce mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem zavedeného článkem 267 SFEU přísluší Soudnímu dvoru poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen. Z tohoto hlediska Soudnímu dvoru přísluší případně přeformulovat otázky, které jsou mu položeny. Soudní dvůr rovněž může zohlednit i normy unijního práva, na které vnitrostátní soud ve své otázce neodkázal (rozsudek ze dne 7. září 2023, Groenland Poultry, C‑169/22, EU:C:2023:638, bod 47 a citovaná judikatura).

42

V tomto ohledu ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že první a druhá otázka se týkají toho, zda může věcný příspěvek příjemce ve formě poskytnutí pozemků a staveb na nich umístěných splňovat pravidla způsobilosti fondů ESI uvedená v článku 69 nařízení č. 1303/2013. Je přitom třeba uvést, že pojem „způsobilost výdajů“ je specificky předmětem čl. 65 odst. 1 a 2 tohoto nařízení a že čl. 67 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení stanoví, že granty mohou být poskytnuty ve formě úhrady způsobilých nákladů, které skutečně vznikly a byly příjemcem zaplaceny, jakož i případných věcných příspěvků.

43

Kromě toho čl. 48 odst. 1 písm. c) nařízení č. 508/2014, na který odkazuje předkládající soud, pouze stanoví, že ENRF může podporovat modernizaci akvakulturních jednotek, aniž poskytuje konkrétní informace o způsobilosti výdajů souvisejících s danou operací.

44

Za těchto podmínek a za účelem poskytnutí užitečné odpovědi předkládajícímu soudu je třeba mít za to, že podstatou první a druhé otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 65 odst. 1 a 2, čl. 67 odst. 1 písm. a) a článek 69 nařízení č. 1303/2013 ve spojení s článkem 4 a čl. 125 odst. 1 tohoto nařízení, jakož i s článkem 33 nařízení 2018/1046 musí být vykládány v tom smyslu, že se pojem „způsobilé výdaje“ ve smyslu těchto ustanovení vztahuje na věcný příspěvek příjemce ve formě poskytnutí pozemků a staveb na nich umístěných pro účely projektu modernizace akvakulturní jednotky, který spočívá výlučně v nákupu zařízení, technologických strojů a specifického vybavení pro stávající rybí farmu.

45

Zaprvé je třeba nejprve uvést, že podle čl. 65 odst. 1 nařízení č. 1303/2013 se způsobilost výdajů kromě případů, kdy jsou přímo v tomto nařízení nebo v pravidlech pro jednotlivé fondy ESI či na jejich základě stanovena zvláštní pravidla, určuje na základě vnitrostátních právních předpisů. Podle odstavce 2 tohoto článku jsou výdaje způsobilé pro poskytnutí příspěvku z fondů ESI pouze tehdy, jestliže vznikly příjemci a byly uhrazeny v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2014 – podle toho, co nastane dříve – do 31. prosince 2023.

46

Dále čl. 67 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1303/2013 stanoví, že granty a vratná pomoc mohou být poskytnuty ve formě úhrady způsobilých nákladů, které skutečně vznikly a byly zaplaceny, jakož i případných věcných příspěvků a odpisů.

47

Konečně čl. 69 odst. 1 tohoto nařízení stanoví zvláštní pravidla způsobilosti pro věcné příspěvky mimo jiné ve formě poskytnutí pozemků a nemovitostí, u nichž nebyla provedena platba v hotovosti doložená fakturami nebo doklady stejné důkazní hodnoty. V souladu s tímto ustanovením jsou takové věcné příspěvky podmíněny tím, že to pravidla fondů ESI a programu upravující způsobilost stanovují a že jsou splněny všechny podmínky uvedené v tomto ustanovení. V tomto ohledu druhý pododstavec tohoto odstavce stanoví, že hodnotu pozemků nebo nemovitostí osvědčuje nezávislý kvalifikovaný odborník nebo náležitě oprávněný úřední orgán a v zásadě nepřekročí limit stanovený v čl. 69 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení, to znamená, že v zásadě nepřekročí částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.

48

Je tedy třeba konstatovat, že ze znění těchto ustanovení nevyplývá, že unijní normotvůrce výslovně podmínil způsobilost věcného příspěvku ve formě poskytnutí pozemků a staveb na nich umístěných existencí přímé souvislosti mezi takovým věcným příspěvkem poskytnutým příjemcem na straně jedné a spolufinancovaným projektem na straně druhé.

49

Zadruhé je třeba rovněž připomenout, že podle článku 317 SFEU plní Komise rozpočet Unie ve spolupráci s členskými státy zejména v souladu se zásadou řádného finančního řízení, kterou čl. 2 bod 59 nařízení 2018/1046 definuje jako plnění rozpočtu v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti. Zásada řádného finančního řízení proto vyžaduje, aby fondy ESI, mezi něž patří ENRF, byly členskými státy využívány v souladu se zásadami a právními požadavky, na kterých stojí odvětvová právní úprava Unie.

50

V tomto ohledu čl. 4 odst. 8 nařízení č. 1303/2013 připomíná, že členské státy ctí zásadu řádného finančního řízení v souladu s článkem 33 nařízení 2018/1046.

51

Podle odstavce 1 posledně uvedeného článku musí být prostředky využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a jsou tudíž čerpány podle zásad uvedených v tomto odstavci, a sice podle zásad hospodárnosti, účinnosti a efektivnosti, přičemž posledně uvedená zásada je v písmeni b) uvedeného odstavce definována jako zásada, která se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými zdroji, provedenými činnostmi a dosažením výsledků.

52

V tomto kontextu čl. 125 odst. 1 nařízení č. 1303/2013 stanoví, že řídící orgán zodpovídá za řízení operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení. Odstavec 3 tohoto článku v podstatě upřesňuje, že je na tomto orgánu, aby zajistil, aby operace vybrané pro financování byly po celou dobu provádění v souladu s platnými pravidly Unie a dotčených členských států a aby tyto operace přispívaly k dosažení konkrétních cílů a výsledků příslušné priority.

53

Z těchto úvah vyplývá, že řídícímu orgánu přísluší ověřit, zda operace vybrané k financování dodržují zásadu efektivnosti, což znamená, že existuje co nejlepší vztah mezi použitými prostředky, provedenými činnostmi a cíli sledovanými takovými operacemi. Tento vztah znamená, že v rámci operace spolufinancované ze strukturálních a investičních fondů musí mít výdaje vynaložené příjemcem a věcné příspěvky, které může poskytnout na podporu tohoto projektu, přímou souvislost s prováděnou činností, aby mohly být považovány za způsobilé.

54

V projednávané věci, jak vyplývá z informací poskytnutých předkládajícím soudem, je dotčený projekt spočívající v rozšíření a diverzifikaci činnosti společnosti Rustrans v odvětví akvakultury zasazen do rámce cíle stanoveného v čl. 48 odst. 1 písm. c) nařízení č. 508/2014, tedy modernizace akvakulturní jednotky, a spočívá výlučně v nákupu zařízení, technologických strojů a vybavení. Za tímto účelem společnost Rustrans přispěla na financování tohoto projektu prostřednictvím věcného příspěvku spočívajícího v poskytnutí pozemku a staveb na něm umístěných, aniž ve své žádosti o financování upřesnila, že cílem projektu bylo přímo zasáhnout do tohoto pozemku a těchto staveb. Z toho vyplývá, že tento věcný příspěvek podle všeho nevykazuje přímou souvislost s financovaným projektem, aby tento příspěvek mohl být považován za způsobilý pro financování Unií, což nicméně přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

55

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první a druhou otázku odpovědět tak, že čl. 65 odst. 1 a 2, čl. 67 odst. 1 písm. a) a článek 69 nařízení č. 1303/2013 ve spojení s článkem 4 a čl. 125 odst. 1 tohoto nařízení, jakož i s článkem 33 nařízení 2018/1046 musí být vykládány v tom smyslu, že pojem „způsobilé výdaje“ ve smyslu těchto ustanovení se nevztahuje na věcný příspěvek příjemce ve formě poskytnutí pozemků a staveb na nich umístěných pro účely projektu modernizace akvakulturní jednotky, který spočívá výlučně v nákupu zařízení, technologických strojů a specifického vybavení pro stávající rybí farmu.

K třetí a čtvrté otázce

56

Vzhledem k odpovědi na první a druhou otázku není nutné odpovídat na třetí a čtvrtou otázku.

K nákladům řízení

57

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.