27.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 312/20


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 26. listopadu 2010,

kterým se zamítá řešení navrhované Rakouskem podle článku 10 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 v souvislosti s výpočtem složky, která připadne na použití pro soukromou potřebu a tvoří podíl úlevy ze základu vlastního zdroje z DPH, vyplývající z omezení práva na odpočet DPH podle článku 176 směrnice Rady 2006/112/ES

(oznámeno pod číslem K(2010) 8206)

(Pouze německé znění je závazné)

(2010/719/EU, Euratom)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 ze dne 29. května 1989 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty (1), a zejména na čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení,

po konzultaci s Poradním výborem pro vlastní zdroje,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Úleva ze základu vlastního zdroje z DPH vychází z čl. 6 odst. 4 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89, který stanoví, že pokud členský stát na základě článku 176 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (2) omezí nebo zruší právo na odpočet DPH na vstupu, může být základ vlastního zdroje z DPH stanoven, jako by uplatnění práva na odpočet nebylo omezeno. Toto ustanovení se použije pouze na nákup ropných produktů a osobních automobilů v míře, ve které jsou použity pro výdělečné účely, a na výdaje týkající se pronájmu a nájmu, údržby a oprav těchto automobilů. Rakousko navrhlo řešení, jehož prostřednictvím se při stanovení této úlevy z jednotného základu vlastního zdroje z DPH vypočítá podíl, jenž připadne na použití pro soukromou potřebu.

(2)

Řešení navržené Rakouskem posoudil v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 Poradní výbor pro vlastní zdroje na svém zasedání dne 26. října 2010. Při posuzování metodiky se zjistilo, že se názory v poradním výboru liší. Návrh rozhodnutí, kterým se řešení předložené Rakouskem zamítá, byl předložen Poradnímu výboru pro vlastní zdroje, který vydal dne 26. října 2010 kladné stanovisko.

(3)

Při výpočtu podílu, který připadá na použití pro soukromou potřebu, lze v případě, že nejsou k dispozici konkrétní údaje, použít alternativní metody. Pro zajištění jednotného výpočtu úlevy musí tyto metody vycházet z obecně přijatých předpokladů.

(4)

Rakousko požaduje, aby osoby podléhající dani vedly záznamy o používání podnikových automobilů pro soukromou potřebu. Rakousko nicméně z důvodu zjednodušení administrativy navrhlo řešení pro výpočet podílu připadajícího na použití pro soukromou potřebu, které pracuje s obecnými statistickými údaji ve spojení s částkami snížené hodnoty, které však původně nebyly jako takové stanoveny k určení podílu připadajícího na použití pro soukromou potřebu. Jelikož z navrhovaného řešení vyplývá podíl připadající na použití pro soukromou potřebu, který je výrazně nižší než podíl používaný ostatními členskými státy, je toto řešení v rozporu s požadovanou jednotností výpočtu úlevy. Řešení navržené Rakouskem ohledně výpočtu podílu připadajícího na použití podnikových automobilů pro soukromou potřebu je tedy třeba zamítnout,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Řešení navržené Rakouskem ohledně výpočtu podílu, který připadá na použití podnikových automobilů pro soukromou potřebu, se tímto zamítá.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Rakouské republice.

V Bruselu dne 26. listopadu 2010.

Za Komisi

Janusz LEWANDOWSKI

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 155, 7.6.1989, s. 9.

(2)   Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.