<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.10-->
  <head>
    <title>2023-12-202312C114202107670-00-TRA-DOC-CS-CONCL-C-0767-21-202300634-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="1/03/2023 10:01:11" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="CNC" name="TypeDoc"/>
    <meta content="G6CPCfW/7excrizDGpxGIoCgouBmvKgoFdJiv399MgVepoeFpDWayhypT60wZbDYGH7GJavI2g7PrcHdZsuIE5kmsacgH4czv6pwiNWl1Ha3Fg1Ef6lsoJ8HhL+ECSpMZl69UpGbwGOBORkJkbJGplN6jiohqE3tHRdoj0Yz5j4=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="kjo" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0767" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2021" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="kjo" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="CNC_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 05/02/2023 23:34:21" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="2bd1865e3e02467ea5837b607517b91f" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0767" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="PV" name="NatureAff"/>
    <meta content="PV" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Stanovisko generální advokátky T. Ćapeta – věc C‑767/21 P</div>
      <div id="rId21" style="default">Rivière a další v. Parlament</div>
    </div>
    <p class="C36Centre" id="para-1" title="page-1">
      STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-2" title="page-1">
      TAMARY ĆAPETA
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-3" title="page-1">
      přednesené dne 16. února 2023 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">1</a>
</span>)
      
    </p>
    <p class="C38Centregrasgrandespacement" id="para-4" title="page-1">
      Věc C‑767/21 P
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-5" title="page-1">
      Jérôme Rivière,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-6" title="page-1">
      Dominique Bilde,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-7" title="page-1">
      Joëlle Mélin,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-8" title="page-1">
      Aurélia Beigneux,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-9" title="page-1">
      Thierry Mariani,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-10" title="page-1">
      Jordan Bardella,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-11" title="page-1">
      Jean-Paul Garraud,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-12" title="page-1">
      Jean-François Jalkh,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-13" title="page-1">
      Gilbert Collard,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-14" title="page-1">
      Gilles Lebreton,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-15" title="page-1">
      Nicolaus Fest,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-16" title="page-1">
      Gunnar Beck,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-17" title="page-1">
      Philippe Olivier
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-18" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-19" title="page-1">
      Evropskému parlamentu
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-20" title="page-1">
      „Kasační opravný prostředek – Institucionální právo – Evropský parlament – Slovní rozhodnutí předsedy Parlamentu o zákazu státních vlajek na stolcích poslanců Parlamentu – Jednací řád Evropského parlamentu – Článek 10 odst. 3 – Pravidla chování – Žaloba na neplatnost – Pojem přezkoumatelného aktu podle článku 263 SFEU“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-21" title="page-1">
      
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">I.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvod</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Třináct poslanců Evropského parlamentu (dále jen „poslanci EP“) podalo tento kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu ze dne 6. října 2021, Rivière a další v. Parlament (T‑88/20, nezveřejněný, EU:T:2021:664, dále jen „napadený rozsudek“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tímto rozsudkem Tribunál prohlásil za nepřípustnou žalobu na neplatnost opatření přijatého předsedou Evropského parlamentu dne 13. ledna 2020, kterým se poslancům EP zakazovalo, aby měli na řečnickém pultu státní vlajky (dále jen „napadené opatření“). Tribunál měl za to, že napadené opatření není aktem, jenž by mohl být předmětem přezkumu ve smyslu článku 263 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelé tento závěr zpochybňují. Projednávaná věc tedy vyvolává evergreenovou otázku, které akty mohou být předmětem přezkumu Soudním dvorem Evropské unie na základě článku 263 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K této otázce je mnoho co říci (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-2" href="#t-2">2</a>
</span>). V řízení o kasačním opravném prostředku je však Soudní dvůr omezen žalobními důvody a argumenty předloženými navrhovateli (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-3" href="#t-3">3</a>
</span>). Soudní dvůr nemůže vykládat kasační opravný prostředek ve prospěch navrhovatelů, ale může se zabývat pouze žalobními důvody tak, jak byly předloženy. Za okolností projednávaného kasačního opravného prostředku a z důvodů, které vysvětlím níže, navrhnu Soudnímu dvoru, aby kasační opravný prostředek zamítl. Jsem toho názoru, že argumenty vznesené navrhovateli neumožňují dospět k závěru, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že odmítl jejich žalobu v prvním stupni jako nepřípustnou. Nesouhlasím však s odůvodněním, které na podporu tohoto závěru předložil Tribunál. Navrhnu tedy Soudnímu dvoru, aby nahradil odůvodnění Tribunálu, aniž by zrušil jeho rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">II.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu a řízení před Tribunálem</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jérôme Rivière a další navrhovatelé jsou zvolenými poslanci EP.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na plenárním zasedání konaném dne 13. ledna 2020 předseda Evropského parlamentu ústně upozornil poslance EP na zákaz vystavovat státní vlajky na řečnické pulty a vyzval poslance, aby je odstranili. Toto opatření bylo napadeno navrhovateli žalobou na neplatnost podanou k Tribunálu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na dvou následujících plenárních zasedáních konaných ve dnech 29. a 30. ledna 2020 se místopředsedové předsedající těmto zasedáním odvolali z důvodu zachování pořádku během zasedání na zákaz vystavování státních vlajek na řečnických pultech. V této souvislosti byly dvakrát vypnuty mikrofony jednotlivých poslanců EP.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Parlament následně vysvětlil, jak uvedli navrhovatelé (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-4" href="#t-4">4</a>
</span>), že napadené opatření je pouze přeformulováním stávajícího čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu. Toto ustanovení zní takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-32" title="page-5">
      „Poslanci nesmí narušovat řádný průběh jednání v plenárním sále a zdržují se veškerého nevhodného jednání. Nesmějí vystavovat transparenty.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhem ze dne 13. února 2020 podali navrhovatelé k Tribunálu žalobu, kterou se domáhali zrušení napadeného opatření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu žaloby vznesli navrhovatelé čtyři žalobní důvody. První žalobní důvod byl rozdělen na dvě části; v rámci první části navrhovatelé tvrdili, že došlo k právnímu a skutkovému zkreslení čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu, a v rámci druhé části, že došlo k porušení čl. 4 odst. 2 SEU. Druhý žalobní důvod vycházel z porušení právní jistoty, zatímco třetí žalobní důvod vycházel ze zneužití pravomoci. Konečně ve čtvrtém žalobním důvodu navrhovatelé namítali porušení rovného zacházení, legality, řádné správy, fumus persecutionis a svobody projevu poslanců EP.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V reakci na to vznesl Parlament námitku nepřípustnosti založenou zaprvé na neexistenci přezkoumatelného aktu ve smyslu článku 263 SFEU, zadruhé na nedostatku aktivní legitimace navrhovatelů a zatřetí na nedostatku jejich právního zájmu na podání žaloby. Podpůrně dále Parlament tvrdil, že žaloba je neopodstatněná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Napadeným rozsudkem Tribunál žalobu jako nepřípustnou odmítl, a to z toho důvodu, že napadené opatření není přezkoumatelným aktem ve smyslu článku 263 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 31 a 32 napadeného rozsudku Tribunál nejprve připomněl ustálenou judikaturu, podle níž mají unijní soudy pravomoc přezkoumávat platnost aktů Parlamentu. Poté vysvětlil, že některé akty Parlamentu jsou však ze soudního přezkumu vyloučeny, a to zejména ty, jež nemají právní účinky nebo mají takové účinky pouze v rámci vnitřní organizace práce Parlamentu (bod 33 napadeného rozsudku) (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-5" href="#t-5">5</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál dále vysvětlil (v bodě 34 napadeného rozsudku), že všechny akty Parlamentu, které mají právní účinky pro třetí osoby, podléhají přezkumu unijních soudů. Poté připomněl, že poslanci EP jsou takovými třetími osobami ve vztahu k aktům Parlamentu, jež mají právní účinky na podmínky výkonu jejich poslaneckého mandátu (v bodě 35 napadeného rozsudku) (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-6" href="#t-6">6</a>
</span>). Tribunál měl tedy za to, že přípustnost závisí na otázce, zda napadená opatření mění podmínky výkonu mandátu poslance (bod 37 napadeného rozsudku).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál poté konstatoval (v bodě 38 napadeného rozsudku), že napadeným opatřením je zákaz určený poslancům EP na základě čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Evropského parlamentu vystavovat transparenty na svých řečnických pultech a toto opatření nepřekračuje rámec zákazu, který je již v tomto ustanovení zakotven. Ve zbývající části napadeného rozsudku Tribunál provedl výklad jednacího řádu Parlamentu, aby mohl tento závěr odůvodnit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 42 až 44 napadeného rozsudku tak uvedl, že z jednacího řádu Parlamentu, který je založen na parlamentních tradicích společných členským státům, vyplývá, že poslanci se v zásadě vyjadřují tím, že v Parlamentu hovoří. Rovněž uvedl, že to vyplývá z článku 171 uvedeného řádu. Jakékoli omezení jiných způsobů vyjadřování má tedy zaručit rovnost poslanců EP a řádný průběh parlamentních jednání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál dále v bodě 45 napadeného rozsudku konstatoval, že obrázek nebo předmět může prostřednictvím symbolu, který představuje, nebo prostřednictvím sdělení, jímž informuje, nepochybně sloužit jako způsob vyjádření, a tak dává poslancům EP, kteří ho používají, možnost prosazovat a obhajovat své politické přesvědčení mimo jejich řečnickou dobu. V bodě 50 napadeného rozsudku měl Tribunál rovněž za to, že dotčené státní vlajky spadají pod francouzský výraz „banderoles et bannières“, který odpovídá výrazům použitým v ostatních jazykových zněních jednacího řádu, a to s ohledem na význam, jenž navrhovatelé přisuzují použití státních vlajek na svých řečnických pultech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny tyto důvody Tribunál v bodech 51 a 52 napadeného rozsudku rozhodl, že jednání navrhovatelů v rozsahu, v němž narušovalo řádný chod Parlamentu, spadá do působnosti čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu. Napadené opatření se tedy týkalo vnitřní organizace práce Parlamentu a nevyvolalo právní účinky tím, že by způsobilo významnou změnu jejich právního postavení, která by byla na újmu podmínkám, za nichž navrhovatelé vykonávají svůj mandát členů Parlamentu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">III.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Řízení před Soudním dvorem, důvody kasačního opravného prostředku a argumenty účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 8. prosince 2021 podali navrhovatelé kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru, kterým se domáhají, aby Soudní dvůr zrušil napadený rozsudek, prohlásil žalobu na neplatnost za přípustnou, zrušil napadené opatření pro nedostatek právního základu a uložil Parlamentu náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Parlament navrhuje, aby byl kasační opravný prostředek zamítnut a aby navrhovatelům byla uložena náhrada nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelé uvádějí dva právní argumenty, aniž by však vysvětlili, které důvody kasačního opravného prostředku a jakým způsobem jsou jimi podloženy (viz body 36 až 43 tohoto stanoviska). Zaprvé namítají zkreslení skutkového stavu a nesprávné právní posouzení a zadruhé tvrdí, že Tribunál porušil a zkreslil čl. 10 odst. 3 jednacího řádu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstata prvního argumentu navrhovatelů spočívá v tvrzení, že Tribunál nezohlednil dopad napadeného opatření na právo poslanců EP vystoupit, a to vzhledem k tomu, že ve dnech 29. a 30. ledna 2020 místopředseda Parlamentu odpojil mikrofony Nigela Farage (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-7" href="#t-7">7</a>
</span>) a Nicolase Festa, a panu Rivièrovi umožnil vystoupit pouze proto, že svou vlajku odstranil.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelé proto tvrdí, že Tribunál měl dospět k závěru, že napadené opatření vyvolalo právní účinky takové povahy, že ovlivnilo výkon jejich mandátu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhým argumentem navrhovatelé tvrdí, že se francouzské znění čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu nevztahuje na státní vlajky, nýbrž na transparenty. Z tohoto důvodu nedopadá toto pravidlo na situaci v rámci dotčeného parlamentního zasedání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelé tvrdí, že francouzské znění jednacího řádu by mělo být určující, neboť francouzština je pracovním jazykem Parlamentu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-8" href="#t-8">8</a>
</span>). Uvádějí, že Tribunál analýzou jiných jazykových verzí čl. 10 odst. 3 jednacího řádu zkreslil skutkový stav.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelé dále tvrdí, že Tribunál nesprávně vyložil čl. 10 odst. 3 jednacího řádu, neboť jeho cílem není zajistit rovnost poslanců EP, nýbrž udržovat pořádek během zasedání. Rovnost mezi poslanci EP je naopak cílem článku 171 jednacího řádu, který zase neupravuje udržování pořádku během zasedání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho navrhovatelé tvrdí, že Tribunál zkreslil skutkový stav a dopustil se nesprávného právního posouzení, když neprokázal, jakým způsobem použití státních vlajek narušilo pořádek během zasedání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelé konečně tvrdí, že Tribunál nesprávně posoudil povahu voleb do Evropského parlamentu jako nadnárodní a že vnitrostátní seznamy, jakož i čl. 4 odst. 2 SEU posilují jejich vnitrostátní povahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Parlament má naopak primárně za to, že žaloba navrhovatelů nesplňuje podmínku přípustnosti stanovenou v článku 168 jednacího řádu Soudního dvora, neboť neobsahuje právní argumenty na podporu jejich žalobních důvodů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o první argument navrhovatelů týkající se zkreslení skutkového stavu, Parlament tvrdí, že napadeným opatřením je pouze slovní rozhodnutí ze dne 13. ledna 2020, a nikoli opatření přijatá ve dnech 29. a 30. ledna 2020. Opačný postup by podle názoru Parlamentu představoval rozšíření předmětu žaloby.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho, pokud jde o zasedání konaných ve dnech 29. a 30. ledna 2020, Parlament tvrdí, že místopředsedové, kteří řídili zasedání, byli na základě článku 175 jednacího řádu oprávněni vypnout mikrofon jako opatření k zachování pořádku na plenárním zasedání. V každém případě byly mikrofony vypnuty nikoli z důvodu umístění státních vlajek na řečnickém pultu, ale spíše z důvodu překročení určené řečnické doby (v případě pana Farage), nebo z důvodu kritiky poslanců EP ohledně způsobu vedení zasedání jejím místopředsedou (v případě pana Festa). Pan Rivière, jak Parlament vysvětlil, vystoupil během zasedání konaného dne 30. ledna dvakrát. Když hovořil poprvé, byla vlajka na jeho řečnickém pultu, zatímco podruhé vlajku sám odstranil. Parlament proto tvrdí, že není dána žádná souvislost mezi napadeným opatřením a opatřeními, která vedla k vypnutí mikrofonů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Parlament se proto domnívá, že Tribunál nezkreslil skutkový stav a tento argument vznesený navrhovateli musí být odmítnut jako zjevně neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o druhý žalobní důvod, Parlament tvrdí, že čl. 10 odst. 3 jednacího řádu umožňuje zakázat vystavování státních vlajek na řečnických pultech poslanců EP, aniž by bylo třeba prokázat narušení pořádku zasedání. Jeho cílem je omezit způsob vyjadřování názorů poslanců pouze na jejich ústní projev.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Parlament konečně tvrdí, že Tribunál nepochybil, když při výkladu čl. 10 odst. 3 jednacího řádu zohlednil i jiné jazykové verze, neboť zaměření se na jednu jazykovou verzi by bylo v rozporu s ustálenými metodami výkladu unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Parlament proto navrhuje, aby byl druhý argument navrhovatelů rovněž odmítnut jako zjevně neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">IV.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Posouzení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">A.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodní otázky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na úvod je třeba konstatovat, že tento kasační opravný prostředek, jak správně tvrdí Parlament, splňuje požadavky čl. 168 odst. 1 písm. d) a čl. 169 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora pouze okrajově. Podle těchto pravidel musí kasační opravný prostředek obsahovat žalobní důvody, které jsou jasně podložené právními argumenty, a musí určit, jež části rozsudku Tribunálu jsou napadeny (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-9" href="#t-9">9</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Projednávaný kasační opravný prostředek obsahuje dva právní argumenty, ale nevysvětluje, který z důvodů kasačního opravného prostředku konkrétní právní argument podporuje nebo jak je podporuje. Soudní dvůr by proto mohl právem rozhodnout, že tento kasační opravný prostředek odmítne pro jeho formální nedostatky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nicméně ve snaze připustit tento kasační opravný prostředek, což je řešení, které doporučuji Soudnímu dvoru zvolit, je možné chápat důvody kasačního opravného prostředku a argumenty následujícím způsobem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Svým prvním argumentem navrhovatelé v podstatě tvrdí, že Tribunál právně nesprávně kvalifikoval určité skutečnosti, což jej vedlo k přijetí nesprávného právního závěru. Druhým argumentem v podstatě tvrdí, že Tribunál nesprávně vyložil čl. 10 odst. 3 jednacího řádu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První argument chápu tak, že byl vznesen na podporu prvních dvou důvodů kasačního opravného prostředku, kterými navrhovatelé žádají Soudní dvůr, aby napadený rozsudek zrušil a prohlásil původní žalobu za přípustnou. Druhý argument je podle mého názoru vznesen na podporu třetího důvodu kasačního opravného prostředku, který směřuje k tomu, aby Soudní dvůr zrušil napadené opatření pro nedostatek právního základu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr totiž může, shledá-li kasační opravný prostředek důvodným a má-li dostatek informací, nahradit rozsudek Tribunálu svým vlastním rozsudkem ve věci samé nebo rozhodnout ve věci samé, pokud Tribunál žalobu zamítl z procesních důvodů a z tohoto důvodu nerozhodl ve věci samé (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-10" href="#t-10">10</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci však třetí důvod kasačního opravného prostředku směřující k tomu, aby Tribunál rozhodl ve věci samé tak, že zruší napadené opatření, může být zohledněn pouze v případě, že Soudní dvůr vyhoví prvním dvěma důvodům. Mám za to, jak vysvětlím níže, že Soudní dvůr by měl první dva důvody kasačního opravného prostředku odmítnout. V takovém případě není třeba reagovat na třetí důvod kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nicméně pokud by Soudní dvůr dospěl k opačnému závěru a prohlásil žalobu na neplatnost za přípustnou, navrhovala bych, aby věc vrátil Tribunálu k rozhodnutí ve věci samé.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">B.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Přípustnost žaloby</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K argumentaci navrhovatelů týkající se zkreslení skutkového stavu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál prohlásil žalobu podanou navrhovateli v prvním stupni za nepřípustnou, neboť napadené opatření nebylo podle něj přezkoumatelným aktem ve smyslu článku 263 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Připomeňme, jak potvrzuje i judikatura, že v řízení upraveném článkem 263 SFEU může Soudní dvůr přezkoumávat všechny právně závazné akty unijních orgánů a jiných subjektů (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-11" href="#t-11">11</a>
</span>). Akty, které jsou přezkoumatelné, Soudní dvůr dále chápal jako opatření, jejichž právní účinky jsou pro navrhovatele závazné a mohou se dotknout jeho zájmů tím, že podstatným způsobem změní jeho právní postavení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-12" href="#t-12">12</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci je nesporné, že navrhovatelé napadají slovní opatření přijaté předsedou Evropského parlamentu na zasedání dne 13. ledna 2020. Spor se týká spíše posouzení otázky, zda toto opatření vyvolalo takové právní účinky, že navrhovatelům bylo odňato nebo potenciálně odňato právo vystupovat během parlamentních zasedání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelé tvrdí, že i když toto opatření nevyvolalo právní důsledky na plenárním zasedání konaném dne 13. ledna 2020, existovalo nadále i na následujících parlamentních zasedáních a bylo přímou příčinou odnětí práva některých poslanců EP vystoupit na zasedáních konaných ve dnech 29. a 30. ledna 2020.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelé tedy namítají, že závěr Tribunálu, podle kterého napadené opatření nemůže vyvolávat právní účinky, a proto není přezkoumatelným aktem, byl založen na skutkovém stavu, jenž byl nesprávně právně posouzen.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Toto zkreslení skutkového stavu spočívalo podle navrhovatelů v tom, že Tribunál neposoudil události, k nimž došlo na parlamentních zasedáních ve dnech 29. a 30. ledna 2020, jako relevantní pro určení povahy napadeného opatření. Pokud by Tribunál tyto skutečnosti zohlednil, dospěl by k závěru, že napadené opatření vyvolává právní účinky, a je tedy přezkoumatelným aktem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na argumenty, jak jsou formulovány navrhovateli, musí tedy Soudní dvůr odpovědět na otázku, zda Tribunál nesprávně dospěl k závěru, že odnětí práva vystoupit na zasedáních ve dnech 29. a 30. ledna 2020 nebylo důsledkem slovního opatření vyhlášeného během plenárního zasedání dne 13. ledna 2020.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba připomenout, že v rámci kasačního opravného prostředku není Soudní dvůr příslušný ke zjišťování skutkového stavu, ani v zásadě k přezkoumávání důkazů, které Tribunál přijal na podporu tohoto skutkového stavu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-13" href="#t-13">13</a>
</span>). Soudní dvůr může výjimečně přezkoumat, zda Tribunál nezkreslil skutkový stav nebo důkazy, jež mu byly předloženy, přičemž toto zkreslení však musí být zřejmé ze spisu Soudního dvora, aniž by bylo třeba provádět nové posouzení skutkového stavu a důkazů (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-14" href="#t-14">14</a>
</span>). Kromě toho musí účastník řízení, který se dovolává zkreslení, přesně uvést, jaké důkazy měl Tribunál zkreslit, a prokázat chyby v analýze, jež při jeho posouzení vedly k tomuto zkreslení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-15" href="#t-15">15</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto směru se nedomnívám, že by Tribunál zjevně zkreslil skutkový stav, jak vyplývá ze spisu předloženého Soudnímu dvoru a z napadeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá z bodů 3, 19 a 29 napadeného rozsudku, Tribunál si byl vědom toho, že navrhovatelé odkazují na zasedání konaná ve dnech 29. a 30. ledna 2020. Ačkoliv to bohužel řádně nevysvětlil (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-16" href="#t-16">16</a>
</span>), Tribunál zjevně přijal vysvětlení nabídnuté Parlamentem a dospěl k závěru, že odnětí práva vystoupit na těchto zasedáních a napadené opatření spolu nesouvisí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba uvést, že i když napadené opatření existovalo i na následujících zasedáních Parlamentu, bylo odlišné od toho, jímž bylo některým poslancům odňato právo vystoupit. To vedlo Tribunál k tomu, že odděleně posoudil, zda napadené opatření vyvolává právní účinky mimo vnitřní organizaci práce Parlamentu (bod 37 a následující napadeného rozsudku). Dospěl k závěru, že toto opatření bylo v souladu s čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu, a proto byly jeho účinky omezeny na interní organizaci práce tohoto orgánu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vysvětlím níže (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-17" href="#t-17">17</a>
</span>), mám za to, že odůvodnění Tribunálu bylo nesprávné v tom smyslu, že zaměnilo hmotněprávní otázku (soulad napadeného aktu s čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu) s procesní otázkou přípustnosti. Tento soud se nicméně nedopustil žádného zjevného zkreslení skutkového stavu, které by vyplývalo z toho, že nezohlednil zasedání ze dne 29. a 30. ledna 2020, jak tvrdí navrhovatelé. Vzal v úvahu události, k nimž došlo během těchto zasedání, ale kvalifikoval je na základě argumentů žalované, nikoliv navrhovatelů v prvním stupni. Jinými slovy, Tribunál shledal argument nabídnutý Parlamentem přesvědčivějším než argument nabídnutý navrhovateli v prvním stupni. Tribunál tedy ani nepřehlédl určité skutečnosti, ani nedošlo k jejich nesprávné právní kvalifikaci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tvrzení, že Tribunál založil své rozhodnutí na zkresleném skutkovém stavu, je tedy třeba odmítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že to byl jediný argument, který navrhovatelé uvedli na podporu svého prvního a druhého důvodu kasačního opravného prostředku, mohl by Soudní dvůr jen na tomto základě kasační opravný prostředek zamítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve zbývající části tohoto stanoviska však vysvětlím, proč je podle mého názoru závěr Tribunálu o nepřípustnosti správný, avšak nikoli odůvodnění, které jej k tomuto závěru vedlo.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Proč je žaloba na neplatnost podaná v projednávané věci nepřípustná?</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">a)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V čem Tribunál pochybil ve svém odůvodnění?</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Hlavní argumentace Tribunálu spočívala na předpokladu, že napadené opatření není přezkoumatelným aktem, protože nepřekročilo rozsah působnosti čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu. To z něj činí vnitřní opatření v rámci organizace práce Parlamentu, a tudíž akt, který není přezkoumatelný (viz zejména bod 52 napadeného rozsudku). Tribunál tedy na otázku meritorně odpověděl tak, že napadené opatření se řádně opírá o čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu, a proto shledal žalobu nepřípustnou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle mého názoru je zavádějící jakákoli snaha formálně rozlišovat mezi opatřeními vnitřní organizace práce orgánu, která nejsou přezkoumatelná, a opatřeními, jež vyvolávají nebo mají vyvolat právní účinky vůči třetím osobám, která přezkoumatelná jsou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jedinou relevantní otázkou je podle mého názoru to, zda se opatření může dotknout práv a povinností, která subjektům vyplývají z unijního práva. Pouze v případě, že opatření takové účinky nemá, může být považováno za pouhý vnitřní akt. Není tedy nezbytné zkoumat, zda je opatření interní, ale zda se může dotknout práv určité osoby.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Judikatura citovaná Tribunálem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-18" href="#t-18">18</a>
</span>) toto stanovisko v zásadě potvrzuje. Metodika použitá Soudním dvorem v těchto rozsudcích nevyžaduje zkoumání, zda se jedná o vnitřní opatření, přestože Soudní dvůr nakonec dospěl k závěru, že některá opatření dotčená v těchto věcech mají interní povahu. V těchto rozhodnutích Soudní dvůr konstatoval, že v konkrétních případech, kdy se opatření týkala vnitřní organizace práce Parlamentu, se zároveň nedotýkala práv třetích osob. Z tohoto důvodu je Soudní dvůr odmítl přezkoumat.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Toto lze ilustrovat na rozsudku Weber v. Parlament, který citoval Tribunál. Soudní dvůr zde konstatoval, že opatřeními, jež nepodléhají soudnímu přezkumu, jsou opatření, „která buď nemají právní účinky, nebo mají právní účinky pouze uvnitř Parlamentu, pokud jde o organizaci jeho práce, a vztahují se na ně ověřovací postupy, jež jsou stanoveny jeho jednacím řádem“ (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-19" href="#t-19">19</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále Soudní dvůr konstatoval, že „pravidla týkající se překlenovacího příspěvku v souvislosti s ukončením mandátu poslanců Parlamentu a jednotlivá opatření, kterými se tato pravidla uplatňují, mají právní účinky jdoucí nad rámec vnitřní organizace práce orgánu v rozsahu, v němž se dotýkají majetkové situace poslance“ (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-20" href="#t-20">20</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jinými slovy byla pravidla v této věci zcela jistě opatřeními vnitřní organizace práce Parlamentu. Ta však byla přezkoumatelná, neboť se dotýkala práv poslance EP přiznaných unijním právem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Aby Tribunál odůvodnil svůj postoj k nepřezkoumatelnosti napadeného opatření prismatem jeho údajné vnitřní povahy, jak již bylo vysvětleno v bodě 59 tohoto stanoviska, v napadeném rozsudku se zbytečně pustil do otázek hmotného práva (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-21" href="#t-21">21</a>
</span>), aby nakonec žalobu odmítl z procesních důvodů. I když při rozhodování o přípustnosti není vždy možné vyhnout se všem aspektům hmotného práva (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-22" href="#t-22">22</a>
</span>), v projednávaném případě to nebylo nutné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Při rozhodování o přípustnosti se v projednávané věci měl Tribunál zaměřit pouze na otázku, zda napadené opatření mohlo vyvolávat právní účinky spočívající v odnětí práva hovořit, jak tvrdí navrhovatelé.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Použití judikatury definující přezkoumatelný akt (viz výše bod 45) by vedlo Tribunál ke stejnému závěru, totiž že napadené opatření nemá takové právní účinky, které by změnily právní postavení navrhovatelů, aniž by se musel zabývat meritem věci. Jakmile je žaloba odmítnuta jako nepřípustná, není Tribunál oprávněn projednat žalobu ve věci samé, jak to učinil v projednávané věci (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-23" href="#t-23">23</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nesprávné odůvodnění Tribunálu by však nemělo vést ke zrušení napadeného rozsudku. Soudní dvůr konstatoval, že to není nutné, když výrok tohoto rozsudku zůstává podložený (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-24" href="#t-24">24</a>
</span>). Mám za to, že v tomto případě tomu tak je.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zůstává otázka, jaký typ úvah vedoucí k témuž závěru o nepřípustnosti má nahradit odůvodnění Tribunálu v napadeném rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">b)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak odůvodnit rozhodnutí o přípustnosti v projednávané věci?</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle mého názoru je třeba se nejprve zabývat tím, o jaký akt se v případě napadeného opatření jedná. Z nesporných skutkových okolností věci vyplývá, že se jednalo o slovní pokyn k odstranění státních vlajek z řečnických pultů, neboť jejich vystavení bylo v rozporu s čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu. Toto ustanovení má přímý účinek – zakazuje vystavování transparentů během zasedání Parlamentu, aniž by bylo třeba přijmout prováděcí opatření. Napadené opatření je proto podle mého názoru třeba kvalifikovat jako výklad čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu předsedou Parlamentu, podle něhož se předmětný zákaz vztahuje na státní vlajky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelé však podle všeho s takovým výkladem nesouhlasí. Jsou toho názoru, že čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu nebrání vystavování státních vlajek na řečnických pultech. Navrhovatelé se proto rozhodli napadnout tento výklad tvrzením, že se dotýká jejich práva hovořit na zasedáních Parlamentu. Mám za to, že tento návrh vymezuje část věci před Tribunálem, která je v současnosti předmětem kasačního opravného prostředku. Tento soud měl pouze odpovědět na otázku, zda je napadené opatření skutečně způsobilé zasáhnout do práva poslanců EP hovořit během parlamentních zasedání. Pokud by tomu tak bylo, opatření by bylo přezkoumatelné (a teprve poté by se měl Tribunál zabývat otázkami ve věci samé). V opačném případě by opatření nebylo přezkoumatelné: věc by byla uzavřena.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je možné rozhodnout, zda je napadené opatření samo o sobě způsobilé odejmout poslancům EP jejich právo hovořit, aniž by bylo nutné se zabývat otázkou, zda se jedná o správný výklad čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Evropského parlamentu? Podle mého názoru je to možné, přičemž to vyplývá to jak z účelu žaloby na neplatnost, tak z judikatury vymezující pojem „přezkoumatelný akt“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Smysl a účel žaloby na neplatnost lze odvodit z rozsudku ve věci Les Verts (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-25" href="#t-25">25</a>
</span>). Podstatou zásady právního státu, jakožto jedné ze základních hodnot, na nichž je založen právní řád Unie, o kterou se Soudní dvůr opírá v uvedeném rozsudku, je, že každá osoba, jež se domnívá, že její práva vyplývající z unijního práva jsou porušena unijním orgánem nebo institucí, musí mít přístup k soudu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak již bylo uvedeno (v bodě 45 tohoto stanoviska a v citované judikatuře), Soudní dvůr zároveň definoval pojem „přezkoumatelný akt“ jako akt, který je způsobilý zasáhnout zájmy navrhovatele tím, že podstatným způsobem mění jeho právní postavení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-26" href="#t-26">26</a>
</span>). Aniž bych se zde chtěla pouštět do kritiky této judikatury (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-27" href="#t-27">27</a>
</span>), její aplikace na projednávanou věc vede k závěru, že napadené opatření samo o sobě nezpůsobilo a ani nemohlo způsobit změnu právního postavení poslanců EP ve smyslu odnětí jejich práva hovořit. Aby se tak stalo, bylo nutné další opatření přijaté osobou předsedající zasedání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelé tvrdí, že napadené opatření je způsobilé jim odejmout jejich právo hovořit jako poslanci EP. Mám za to, že pokud by tomu tak bylo, muselo by toto opatření být kvalifikováno jako přezkoumatelný akt. Bylo však napadeným opatřením poslancům EP odňato právo hovořit? K odnětí tohoto práva došlo na základě aktu místopředsedů Parlamentu ze dne 29. a 30. ledna 2020, kteří nařídili vypnutí mikrofonů dvou poslanců EP během dvou různých zasedání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mezi účastníky řízení je sporné, zda zákaz vystavování vlajek na řečnických pultech byl (jediným) důvodem pro tato rozhodnutí místopředsedů. Nicméně i kdyby to byl jediný důvod posledně uvedeného rozhodnutí, tato rozhodnutí závisela na uvážení, které předsedající místopředsedové uplatnili během zasedání ve dnech 29. a 30. ledna 2020. Totéž platí i pro případné budoucí odnětí práva hovořit, které není automatickým důsledkem státních vlajek na řečnických pultících.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Napadené opatření tedy nezpůsobilo automatické odnětí práva hovořit. Toto odnětí záviselo na rozhodnutí osoby, která předsedá parlamentnímu zasedání. Byla to tedy opatření místopředsedů Parlamentu ze dne 29. a 30. ledna 2020, která se přímo dotkla práva některých poslanců EP hovořit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Proto nelze dospět k závěru, že napadené opatření podstatně změnilo právní postavení navrhovatelů tím, že ovlivnilo způsob výkonu jejich mandátu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Současně navrhovatelé nezůstali bez opravného prostředku proti opatřením, která jim skutečně odňala právo hovořit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">81.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Poslanci EP mohli podat žaloby na neplatnost opatření přijatých místopředsedy během zasedání konaných ve dnech 29. a 30. ledna 2020. Na nich by měli také možnost vznést otázku neplatnosti výkladu čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu, jenž byl napadeným opatřením proveden, pokud by tento výklad odůvodňoval pozdější opatření, která by napadli.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">82.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento kasační opravný prostředek mohl mít jiný úhel pohledu, kdyby se navrhovatelé dovolávali svobody projevu, místo aby se opírali o právo hovořit na zasedání Parlamentu. Napadené opatření nebylo, jak bylo prokázáno, přímou příčinou tvrzeného porušení posledně uvedeného práva. Analýza by však mohla vést k jinému závěru, kdyby navrhovatelé tvrdili, že napadené opatření nepřiměřeně porušuje jejich svobodu projevu chápanou jako právo vystavit na řečnickém pultu státní vlajku. Takové tvrzení by však ve skutečnosti znamenalo, že napadají platnost čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu, jak jej vykládá předseda Parlamentu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">83.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na argumenty vznesené v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku by však taková analýza překročila jeho rámec.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">V.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">84.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené úvahy navrhuji, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">kasační opravný prostředek zamítl a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil navrhovatelům náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">1</a>
</span>) Původní jazyk: angličtina.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-2" href="#c-2">2</a>
</span>) Jak vyplývá z rozsáhlé literatury k tomuto tématu. Viz například Arnull, A., „Private Applicants and the Action for Annulment under Article 173 of the EC Treaty“, Common Market Law Review, sv. 32(1), 1995, s. 7; Albors-Llorens, A., „Remedies Against the EU Institutions After Lisbon: An Era of Opportunity?“, Cambridge Law Journal, sv. 71(3), 2012, p. 507; Bergstrom, C. F., „Defending Restricted Standing for Individuals to Bring Direct Actions against ‚Legislative‘ Measures: Court of Justice of the European Union Decision of 3 October 2013 in Case C‑583/11 P“, European Constitutional Law Review, sv. 10, 2014, s. 481; Gentile, G., „Ensuring effective judicial review of EU soft law via the action for annulment before the EU courts: a plea for a liberal-constitutional approach“, European Constitutional Law Review, sv. 16(3), 2020, s. 466. Viz rovněž stanovisko generálního advokáta M. Bobka ve věci Belgie v. Komise (C‑16/16 P, EU:C:2017:959, body 67 až 79).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-3" href="#c-3">3</a>
</span>) S výjimkou přezkumu podmínek přípustnosti žaloby z moci úřední. Viz například rozsudek ze dne 21. ledna 2021, Německo v. Esso Raffinage (C‑471/18 P, EU:C:2021:48, bod 101).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-4" href="#c-4">4</a>
</span>) Navrhovatelé odkazují na následující zpravodajský článek, který informoval o tomto vysvětlení Parlamentu: „Les eurodéputés ont-ils le droit de déployer un drapeau dans l’hémicycle du Parlement européen?“ (14. ledna 2020), zveřejněno 20 minutes. Dostupné na adrese https://www.20minutes.fr/monde/2695031-20200114-eurodeputes-droit-deployer-drapeau-hemicycle-parlement-europeen&gt;.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-5" href="#c-5">5</a>
</span>) Tribunál zde odkázal na usnesení ze dne 4. června 1986, Groupe des droites européennes v. Parlament (78/85, EU:C:1986:227, bod 11), a ze dne 22. května 1990, Blot a Front national v. Parlament (C‑68/90, EU:C:1990:222, bod 11), a na rozsudek ze dne 23. března 1993, Weber v. Parlament (C‑314/91, EU:C:1993:109, bod 9).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-6" href="#c-6">6</a>
</span>) Tribunál zde citoval rozsudek ze dne 2. října 2001, Martinez a další v. Parlament (T‑222/99, T‑327/99 a T‑329/99, EU:T:2001:242, bod 61).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-7" href="#c-7">7</a>
</span>) Je třeba poznamenat, že pan Farage nepatřil mezi poslance EP, kteří podali žalobu v prvním stupni nebo vstoupili do řízení jako vedlejší účastníci. Není tedy ani uveden mezi navrhovateli.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-8" href="#c-8">8</a>
</span>) Navrhovatelé odkazují na nařízení Rady (EHS) č. 1/1958 ze dne 6. října 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 1958, 17, s. 385; Zvl. vyd. 01/01, s. 5).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-9" href="#c-9">9</a>
</span>) Usnesení ze dne 17. září 1996, San Marco v. Komise (C‑19/95 P, EU:C:1996:331, bod 37 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-10" href="#c-10">10</a>
</span>) Článek 6 odst. 1 statutu Soudního dvora Evropské unie. Viz například rozsudek ze dne 3. května 2012, Španělsko v. Komise (C‑24/11 P, EU:C:2012:266, bod 50), v němž Soudní dvůr sám rozhodl, a ze dne 26. června 2012, Polsko v. Komise (C‑336/09 P, EU:C:2012:386, bod 43), v němž Soudní dvůr vrátil věc Tribunálu.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-11" href="#c-11">11</a>
</span>) Rozsudek ze dne 31. března 1971, Komise v. Rada (22/70, EU:C:1971:32, bod 42).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-12" href="#c-12">12</a>
</span>) Tato definice je používána v judikatuře Soudního dvora počínaje rozsudkem ze dne 11. listopadu 1981, IBM v. Komise (60/81, EU:C:1981:264, bod 9). Viz také rozsudky ze dne 15. ledna 2003, Philip Morris International v. Komise (T‑377/00, T‑379/00, T‑380/00, T‑260/01 a T‑272/01, EU:T:2003:6, bod 77); ze dne 12. září 2006, Reynolds Tobacco a další v. Komise (C‑131/03 P, EU:C:2006:541, bod 54); ze dne 31. ledna 2019, International Management Group v. Komise (C‑183/17 P a C‑184/17 P, EU:C:2019:78, bod 51); ze dne 21. ledna 2021, Německo v. Esso Raffinage (C‑471/18 P, EU:C:2021:48, bod 63); a ze dne 6. května 2021, ABLV Bank a další v. ECB (C‑551/19 P a C‑552/19 P, EU:C:2021:369, bod 39).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-13" href="#c-13">13</a>
</span>) Viz například rozsudek ze dne 2. září 2010, Komise v. Deutsche Post (C‑399/08 P, EU:C:2010:481, bod 63).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-14" href="#c-14">14</a>
</span>) Viz například rozsudek ze dne 29. října 2015, Komise v. ANKO (C‑78/14 P, EU:C:2015:732, bod 54).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-15" href="#c-15">15</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 10. listopadu 2022, Komise v. Valencia Club de Fútbol (C‑211/20 P, EU:C:2022:862, bod 55).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-16" href="#c-16">16</a>
</span>) Viz bod 38 napadeného rozsudku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-17" href="#c-17">17</a>
</span>) Viz níže, část IV. B. 2 (a).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-18" href="#c-18">18</a>
</span>) Napadený rozsudek, bod 33. Tribunál zde odkázal na usnesení ze dne 4. června 1986, Groupe des droites européennes v. Parlament (78/85, EU:C:1986:227, bod 11); ze dne 22. května 1990, Blot a Front national v. Parlament (C‑68/90, EU:C:1990:222, bod 11); a rozsudek ze dne 23. března 1993, Weber v. Parlament (C‑314/91, EU:C:1993:109, bod 9).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-19" href="#c-19">19</a>
</span>) Rozsudek ze dne 23. března 1993, Weber v. Parlament (C‑314/91, EU:C:1993:109, bod 10).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-20" href="#c-20">20</a>
</span>) Tamtéž, bod 11, kurziva doplněna autorkou tohoto stanoviska. Naopak například v rozsudku ze dne 22. září 1988, Francie v. Parlament (358/85 a 51/86, EU:C:1988:431, bod 17), Soudní dvůr konstatoval, že rozhodnutí Parlamentu o konání naléhavé rozpravy nemá účinky přesahující jeho vnitřní organizaci.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-21" href="#c-21">21</a>
</span>) Jako například zda čl. 10 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu mohl sloužit jako právní základ napadeného opatření; jaký je účel tohoto pravidla nebo zda pojem „transparent“ zahrnuje státní vlajky. V tomto ohledu viz body 15 až 18 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-22" href="#c-22">22</a>
</span>) Soudní dvůr potvrdil, že pro určení, zda napadené opatření vyvolává závazné právní účinky pro účely určení jeho přezkoumatelnosti, je třeba zkoumat jeho obsah. Rozsudek ze dne 9. října 1990, Francie v. Komise (C‑366/88, EU:C:1990:348, bod 11).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-23" href="#c-23">23</a>
</span>) Hmotněprávní analýza Tribunálu vnesla do tohoto řízení o kasačním opravném prostředku před Soudním dvorem další zmatek, neboť navrhovatelé v argumentaci týkající se jejich třetího důvodu kasačního opravného prostředku reagují na některé věcné závěry Tribunálu. To se však neděje proto, aby bylo napadeno rozhodnutí o přípustnosti, ale spíše proto, aby byly Soudnímu dvoru nabídnuty argumenty pro rozhodnutí ve věci samé. Viz bod 42 výše.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-24" href="#c-24">24</a>
</span>) Usnesení ze dne 15. února 2012, Internationaler Hilfsfonds v. Komise (C‑208/11 P, nezveřejněné, EU:C:2012:76, bod 35); ze dne 5. září 2013, ClientEarth v. Rada (C‑573/11 P, nezveřejněné, EU:C:2013:564, body 23 a 24), a ze dne 4. února 2021, Pilatus Bank v. ECB (C‑701/19 P, nezveřejněné, EU:C:2021:99, bod 38).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-25" href="#c-25">25</a>
</span>) Rozsudek ze dne 23. dubna 1986 (294/83, EU:C:1986:166).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-26" href="#c-26">26</a>
</span>) Tato judikatura začala rozsudkem ze dne 11. listopadu 1981, IBM v. Komise (60/81, EU:C:1981:264), v němž se Soudní dvůr zabýval otázkou, zda má akt právní účinky z hlediska navrhovatele, a nikoliv abstraktně, jak tomu bylo v dřívějších případech. V tomto ohledu viz popis judikatury ve stanovisku generální advokátky Sharpston ve věci Reynolds Tobacco a další v. Komise (C‑131/03 P, EU:C:2006:228, body 101 až 103).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-27" href="#c-27">27</a>
</span>) Arnull tvrdí, že otázka přezkoumatelnosti aktu by neměla záviset na okolnostech navrhovatele, které by se měly týkat otázky aktivní legitimace. Arnull, A., „When is an act not an act?“, European Law Review, sv. 32(1), 2007, 1, s. 2. V souladu s takovým názorem, jenž osobně podporuji, mohl Tribunál shledat žalobu nepřípustnou na základě nedostatku aktivní legitimace navrhovatelů, neboť napadený akt se jich přímo netýkal.</p>
</body>
</html>
