2.1

2.2

Parcela, kterou si ponechal bývalý držitel při převodu zemědělského podniku svému nástupci (dědici, nájemci atd.),

2.3

Jsou-li splněna ostatní kritéria definující zemědělský podnik uvedená výše, pokládají se pro účely tohoto zjišťování za zemědělské podniky též tyto případy:

2.4

Neprovozují-li jiné činnosti, které by je kvalifikovaly pro zahrnutí, za zemědělské podniky se nepovažují:

2.5

Jednotlivé samostatné zemědělské podniky mohou vložit své prostředky do jednoho zemědělského odvětví, aby tak vytvořily společný podnik, který je řízen nezávisle na zemědělských podnicích, které jej tvoří (mateřské zemědělské podniky). Takovými společnými podniky mohou být například společné sady, společné pozemky pro chov skotu, společné mlékárny. Jedná se o částečné sloučení a takové společné podniky se nazývají „společné zemědělské podniky specializované na jeden produkt“. „Společné zemědělské podniky specializované na jeden produkt“ se vykazují jako zemědělské podniky nezávislé na „mateřských“ zemědělských podnicích, používají-li převážně své vlastní výrobní činitele a nespoléhají zejména na výrobní činitele „mateřských“ zemědělských podniků.

II.

Zemědělský podnik a všechny údaje týkající se zemědělského podniku se zařazují do okrsku a obce nebo obvodu zjišťování, ve kterém se nachází sídlo zemědělského podniku (A/1).

Sídlo zemědělského podniku se definuje podle vlastních písemně doložených pravidel členských států.

Pokud je zemědělský podnik umístěn v určitém typu oblasti pouze částečně (např. znevýhodněné oblasti), zařadí se do této oblasti, pokud je v této oblasti umístěna větší část pozemků patřících zemědělskému podniku nebo se v ní nachází jeho sídlo. Jedno z uvedených pravidel je nutno zvolit a použít pro všechny zemědělské podniky a pro každou položku A/1 až A/3.

A/1

A/2

A/3

I.

Držitel zemědělského podniku je fyzická osoba, skupina fyzických osob nebo právnická osoba, na jejíž účet a jejímž jménem se zemědělský podnik provozuje a která je právně a hospodářsky odpovědná za zemědělský podnik, tj. nese hospodářské riziko za zemědělský podnik. Držitel může zemědělský podnik přímo vlastnit, mít jej v pronájmu, nebo být dědičný dlouhodobý nájemce, uživatel nebo svěřenský správce.

II.

Právní a hospodářská odpovědnost se definuje podle vlastních písemně doložených pravidel členských států.

Držitel může převést rozhodovací pravomoc u běžných finančních a provozních záležitostí úplně nebo částečně na vedoucího zemědělského podniku.

V případě naturálního pachtu - viz položku C/3 písm. a) - se naturální pachtýř uvádí jako držitel, ne jako vlastník.

Jako držitelé mohou být uváděni pouze společníci ve společném zemědělském podniku, kteří se účastní zemědělské práce (viz L/1 až L/6).

B/1 a) a b)

B/1 a)

B/1 b)

B/1 c)

I.

Fyzická osoba odpovědná za každodenní běžný finanční a hospodářský provoz daného zemědělského podniku.

II.

Vedoucí zemědělského podniku je obvykle, avšak ne vždy, stejná osoba jako držitel, který je fyzickou osobou.

Není-li držitel také vedoucím zemědělského podniku, pak řízením provozu zemědělského podniku pověřil nebo zaměstnal jinou osobu. Tou může být např. jeho rodinný příslušník (B/2 a)) nebo manželka/manžel (B/2 b)), ale také osoba, která s ním není v příbuzenském vztahu.

V zemědělském podniku může být pouze jeden vedoucí.

Všechny údaje o společných zemědělských podnicích požadované o vedoucích se zjišťují o společníkovi, který je považován za držitele.

B/2 a)

I.

Zkušenosti získané praktickou činností v zemědělském podniku

I.

Dokončené vzdělávací kurzy na všeobecné zemědělské škole a/nebo instituci specializující se na určité obory (včetně zahradnictví, vinohradnictví, lesnictví, chovu ryb, veterinářství, zemědělské techniky a příbuzných oborů).

II.

Absolvování zemědělského učiliště se považuje za získání základního vzdělání.

I.

Jakýkoli vzdělávací kurs trvající alespoň dva roky řádného studia nebo jeho ekvivalent po skončení povinné školní docházky (viz L/1 až L/6 „Věk ukončení povinné školní docházky“) a dokončený na zemědělské škole, univerzitě nebo jiné instituci vyššího vzdělávání zaměřené na zemědělství, zahradnictví, vinohradnictví, lesnictví, chov ryb, veterinářství, zemědělskou techniku nebo příbuzné obory.

I.

Celková plocha, kterou zabírá orná půda, trvalé pastviny, trvalé kultury a zelinářské zahrady.

I.

Zemědělská půda, kterou obhospodařuje zjišťovaný zemědělský podnik a která je majetkem držitele nebo je jím obhospodařována jako uživatelem nebo dědičným dlouhodobým pachtýřem nebo na základě nějaké jiné ekvivalentní formy držby.

II.

Půda přidělená zemědělskému pracovníkovi (aby ji sám obhospodařoval) jako část mzdy se přiřazuje zemědělskému podniku, který půdu přidělil, pokud tento zemědělský pracovník nepoužívá své vlastní výrobní prostředky.

Parcely, které si ponechal bývalý držitel (viz bod 2.2 „Zemědělský podnik“), se přiřazují k zemědělskému podniku, kterým jsou obvykle obdělávány a který využívá všeobecně stejné pracovní síly a výrobní prostředky jako ve zbývající části zemědělského podniku.

Nezahrnují se však pastevní práva na společných pastvinách, tj. na společných pozemcích patřících obci nebo družstvu (pozemky, které nejsou součástí zemědělského podniku, se do tohoto zjišťování nezahrnují).

I.

Půda propachtovaná zemědělským podnikem za předem dohodnutý pevný nájem (ve formě hotovosti, naturálií nebo jinak) na základě (písemné nebo ústní) dohody o pachtu. Plocha se přiděluje jenom jednomu zemědělskému podniku. Pokud se během sledovaného roku propachtuje nějaká půda více zemědělským podnikům, přiřazuje se obvykle k zemědělskému podniku, se kterým je během sledovaného období nejdéle spojena.

II.

Propachtovaná půda se může skládat:

Propachtovanou půdu nelze považovat za součást majetku zemědělského podniku vlastníka, ale vždy za zemědělský podnik pachtýře. Všechna zvířata na této půdě patří zemědělskému podniku, který zvířata vlastní.

Parcely nebo zemědělské podniky pronajaté držitelem od rodinných příslušníků držitele se sem zahrnují, pokud se obhospodařují jako část zjišťovaného zemědělského podniku. Patří sem také půda patřící jinému zemědělskému podniku, kterou zjišťovaný zemědělský podnik obdělává náhradou za určitý počet hodin práce, nepatří sem však půda poskytnutá zemědělskému pracovníkovi jako forma mzdy. Na rozdíl od půdy poskytnuté zemědělskému pracovníkovi ve formě mzdy, která obecně zůstává v systému střídání plodin zemědělského podniku, neurčuje zamýšlená dohoda o pachtu pouze plochu půdy, ale také místo, kde se půda nachází a její přesné hranice.

Propachtovaná půda, která byla dále propachtována třetí straně, se vykazuje jako součást zemědělského podniku této třetí strany, protože netvoří součást zjišťovaného zemědělského podniku.

I.

Půda (která může tvořit celý zemědělský podnik) obhospodařovaná formou společného zemědělského podniku mezi jejím majitelem a naturálním pachtýřem na základě písemné nebo ústní smlouvy o naturálním pachtu. Produkce (v hodnotovém nebo objemovém vyjádření) z plochy obhospodařované v naturálním pachtu se rozděluje mezi obě strany podle dohody.

II.

Toto zahrnuje mimo jiné:

I.

Jiné formy držby nezahrnuté v položkách C/1 až C/3 a).

II.

Toto zahrnuje mimo jiné:

I.

Shromažďují se informace o tom, zda zemědělský podnik provádí zemědělskou činnost v souladu s určitými normami a pravidly uvedenými v nařízení Rady 2092/91 ( 7 ), naposledy pozměněném nařízením Komise (ES) č. 473/2002 ( 8 ), případně v souladu s nejnovějšími právními předpisy o „ekologickém zemědělství a k tomu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin“ a/nebo rovnocennými právními předpisy členských států o ekologickém zemědělství.

II.

Uvedené nařízení zakládá harmonizovaný rámec pro označování etiketami, produkci a kontrolu zemědělských produktů, které jsou nebo mají být označeny jako produkty pocházející z ekologické produkce. Podle pravidel uvedeného nařízení se musí k produkci docházet tak, aby pozemky a výrobní a skladovací prostory byly zřetelně odděleny od pozemků a výrobních a skladovacích prostorů jakékoli jiné jednotky, která neprodukuje podle pravidel stanovených pro ekologické zemědělství.

Pokud jsou ekologické metody hospodaření používány pouze na část zemědělsky využité plochy nebo na část hospodářských zvířat, uvedou se pouze tyto konkrétní pozemky a hospodářská zvířata.

I.

Část zemědělsky využité plochy zemědělského podniku, na které je produkce plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků v souladu s přílohou I k nařízení (EHS) č. 2092/91.

II.

Uvedené nařízení rozlišuje mezi plochami, které úplně plní stanovené podmínky, a plochami, které jsou dosud v přechodném období. Pouze zemědělské produkty pocházející z ploch, které plně přešly na ekologické metody produkce, mohou být uváděny na trh označené etiketou, která odkazuje na ekologické metody produkce.

V této položce se vykazují pouze plochy, které prošly celým přechodným obdobím (viz C/5 d)).

I.

Část zemědělsky využité plochy zemědělského podniku, na které se používají ekologické metody zemědělské produkce, avšak ještě neskončilo nezbytné přechodné období, aby bylo možné ji považovat za plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků podle přílohy I k nařízení (EHS) č. 2092/91.

II.

V této položce se vykazují pouze plochy, které dosud neprošly celým přechodným obdobím (viz C/5 a)).

I.

Zemědělské podniky, v nichž je celá živočišná výroba nebo její část plně v souladu se zásadami ekologické produkce na úrovni zemědělských podniků podle přílohy I k nařízení (EHS) č. 2092/91 nebo jsou v přechodném období za účelem dosažení takového souladu.

II.

Nařízení uvádí, že obecně musí být celá živočišná výroba zemědělského podniku v plné shodě s pravidly ekologické produkce. Pouze pokud jsou budovy, pozemky a druhy hospodářských zvířat zřetelně oddělené je možné pěstovat část hospodářských zvířat podle různých metod.

I.

Jakákoli podpora poskytnutá zemědělskému podniku prostřednictvím programu členského státu ve smyslu článků 22 až 24 nařízení (ES) č. 1257/1999, nebo případně podle nejnovějších právních předpisů. Podpora poskytovaná výhradně pro ekologické zemědělství se vylučuje.

II.

Podle nařízení (ES) č. nařízení 1257/99 může být podpora poskytována pro metody chránící životního prostředí a zachovávající krajinu (agroenvironmentální opatření) prostřednictvím:

Podpora se může poskytnout zemědělcům, kteří se na dobu nejméně pěti let (případně déle) zavážou k provádění agroenvironmentálních opatření. Tyto agroenvironmentální závazky zahrnou více než používání obvyklých správných postupů zemědělského hospodaření a budou poskytovat služby, které nejsou poskytovány jinými podpůrnými opatřeními, jako jsou podpora trhu nebo vyrovnávací příspěvky.

Podpora se stanoví se na základě ušlých příjmů, dodatečných nákladů vyplývajících z daného závazku a potřeby poskytnutí finanční pobídky.

Podobné režimy podpor se zavedly podle dřívějších předpisů Společenství. S ohledem na dlouhodobé závazky přijaté v rámci těchto režimů se tyto mohou používat po mnoho let. Odpovídající podpory je třeba také vykazovat v této položce.

I.

Celková plocha zemědělského podniku (D až H) sestává z plochy půdy zemědělsky využité zemědělským podnikem (D až G) a ostatní půdy (H).

II.

V části I se uvádí přesnější informace o tom, jak se využívají některé plochy již uvedené v částech D až H. Jakákoli plocha vykázaná v části I se proto nesmí vykazovat v rámci ostatních ploch, protože by se vykazovala dvakrát.

Plocha zemědělské půdy využité pro zemědělské hospodaření zahrnuje osevní plochu hlavních plodin pro sklizeň v roce zjišťování.

Pro členění celé plochy podle obhospodařovaných ploch se každá plocha uvádí jenom jednou.

Trvalé a víceleté kultury (např. chřest, jahody nebo keře) se zahrnují od roku vysazení, i když ještě neposkytují produkci.

V celkové ploše se nezahrnuje pěstování hub (I/2).

V případě kombinovaných kultur (I/5) se zemědělsky využitá půda rozdělí poměrně podle podílu odpovídajících plodin.

Podobně se člení zemědělské plochy kombinované s lesy.

Tato zásada se nepoužije u smíšených plodin (tj. plodin pěstovaných a sklízených společně na jednom pozemku, např. obilné směsky) nebo následných plodin (např. ječmen v podsevu s jetelem, který se sklízí později).

V případě kombinovaných kultur se při členění ploch nepřihlíží k plodině, která je pro zemědělský podnik bezvýznamná.

Výjimku ze zásady poměrného rozdělení lze učinit v případě neuspokojivých výsledků za předpokladu respektování pravidel stanovených členskými státy po dohodě s Komisí.

Následné plodiny se zaznamenávají jenom do položky I/1. V položkách D až G se plocha každé následné plodiny nevypočítává, ale přiřazuje se jenom jedné plodině považované za hlavní. Pokud se během jednoho sklizňového roku pěstuje po sobě několik plodin na jedné ploše, je hlavní plodinou ta, jejíž produkce má největší hodnotu. Pokud kritérium produkce hlavní plodinu neurčí, pak se za hlavní plodinu pokládá ta, která je na ploše nejdéle.

I.

Půda pravidelně obhospodařovaná (oraná nebo okopávaná), zpravidla v systému střídání plodin.

II.

Systémem střídání plodin se rozumí to, že plodiny na určitém pozemku střídají jiné plodiny podle předem stanoveného plánu. Plodiny se střídají všeobecně každoročně, ale může jít i o víceleté plodiny. Pro odlišení orné půdy od trvalých kultur (G) nebo trvalých luk a pastvin (F) se používá práh pěti let. To znamená, že pokud je pozemek využit pro stejnou plodinu po dobu nejméně pěti let aniž by se v této době odstranila předchozí plodina a zavedla nová, nejde o ornou půdu.

Některé plodiny, které jsou obvykle pokládány za zeleninu, dekorativní rostliny nebo technické plodiny (např. chřest, růže, dekorativní keře pěstované pro své květy nebo listy, jahody, chmel) se do této kategorie zahrnují, i když mohou zabírat plochu po více než pět let.

▼M3

Orná půda zahrnuje kategorie plodin D/1 až D/20, D/23 až D/35, půdu ležící ladem, na kterou se nevztahují žádné subvence (D/21) a půdu ležící ladem, na kterou se vztahují subvence a která není hospodářsky využitá (D/22).

▼M1

Plochy technických plodin pěstovaných na půdě vyjmuté z produkce se zahrnují do odpovídajících položek, ale vykazují se v položce I/8 b).

D/1 až D/8

D/1

D/2

D/3

D/4

D/5

D/6

D/7

D/8

D/9

D/10

D/11

D/12

D/23 až D/35

D/23

D/24

D/25

D/26

D/27

D/28

D/29

D/30

D/31

D/32

D/33

D/34

D/35

D/14 a D/15

D/14

D/14 a)   Polní produkce

D/14 b)   Zahradnická produkce

D/15, D/17 a G/7

D/16

D/17

D/18

D/19

D/20

D/21 a D/22

D/21

D/22

▼M3

▼M1

I.

Půda určená pro pěstování produktů ke spotřebě držitele zemědělského podniku a jeho rodiny.

II.

Zelinářské zahrady jsou zpravidla oddělené od ostatní zemědělské půdy a je možno je rozpoznat jako takové. Mimo zemědělský podnik se prodávají pouze příležitostné přebytky pocházející z této plochy. Všechny plochy, jejichž produkce je soustavně prodávána na trhu, patří do ostatních položek, i když je část jejich produkce spotřebována držitelem a jeho rodinou.

Plochy produkující krmivo pro hospodářská zvířata, se zahrnují do odpovídajících položek, i když se zvířata použijí pro spotřebu držitele a jeho rodiny.

Zelinářská zahrada se může skládat jak z orné půdy, tak z trvalých kultur.

Nezahrnují se:

I.

Půda trvale sloužící (nejméně po dobu pěti let) k pěstování zelených pícnin na uměle vytvořených (umělým osevem) nebo přírodních plochách (přirozeným osevem), která není zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku.

II.

Plochy mohou být využívány pro pasení hospodářských zvířat nebo sklízené na seno nebo na siláž.

F/1

F/2

F/3

I.

Kultury nepěstované systémem střídání plodin, s výjimkou trvalých pastvin, zabírající půdu a sklízené po delší období.

II.

Tato kategorie zahrnuje školky (kromě nekomerčních školek lesních stromků pěstovaných v lese, které se zahrnují do lesní půdy) a rostliny využívané pro pletení nebo tkaní (košíkářská vrba, rákos, sítina atd.; G/6).

Nezahrnují se kultury pokládané za zeleninu nebo dekorativní rostliny nebo technické plodiny (např. chřest, růže, dekorativní keře pěstované pro květy nebo listy, jahody, chmel) se do této kategorie nezahrnují. Vykazují se v odpovídajících kategoriích orné půdy.

G/1 až G/6

G/1

G/2

G/3

G/4

G/5

G/6

G/7

Viz D/15, D/17 pro definici skla.

I.

Půda dříve zemědělsky využitá a během sledovaného období již neobdělávaná z ekonomických, sociálních nebo jiných důvodů a která se nevyužívá v systému střídání plodin, takže se nepředpokládá žádné zemědělské využití.

II.

Tato půda by se mohla znovu obdělávat s použitím zdrojů, které má zemědělský podnik běžně k dispozici.

Nezahrnují se:

I.

Plochy půdy pokryté stromy nebo lesními křovinami, včetně topolových porostů uvnitř nebo vně lesů a školek lesních stromů pěstovaných na zalesněných územích pro potřeby zemědělského podniku, jakož i lesních zařízení (lesních cest, skladů dřeva atd.).

II.

V případě kombinace zemědělských plodin a zalesněných území se plocha půdy rozděluje poměrně podle využití půdy.

Větrolamy, ochranné lesní pláště, živé ploty atd. by se měly zahrnovat, pokud je vhodné je pokládat za zalesněná území.

Zahrnují se vánoční stromky a stromy a křoviny pěstované zejména pro výrobu energie bez ohledu na místo jejich pěstování.

Nezahrnují se:

I.

Všechny části celkové plochy půdy patřící zemědělskému podniku, které netvoří ani zemědělsky využitou půdu, ani nevyužívanou půdu nebo ani zalesněné území.

II.

Do této položky patří zejména:

I.

Plodiny seté po hlavní plodině (nebo před ní) a sklízené během 12 měsíčního sledovaného období. Pokud se pěstuje více plodin po sobě, uvádí se plocha za každou vedlejší následnou (nebo předcházející) plodinu.

II.

Plochy vedlejších následných plodin se nezapočítávají dvakrát, tj. do oddílů D až G se zahrnuje pouze plocha hlavní plodiny, a plocha vedlejší následné plodiny za zahrnuje pouze v položce I/1.

Nezahrnují se velkoprodukce zeleniny (D/14b)), plodiny pěstované pod sklem D/15, D/17) a zelinářské zahrady (E).

I.

Houby pěstované v budovách, které byly speciálně postaveny nebo upraveny pro pěstování hub, jakož i v podzemních provozovnách, jeskyních a sklepech.

II.

Při zjišťování se vykazuje skutečná plocha pěstování (záhony, pytle nebo podobné plochy), které jsou nebo budou využity alespoň jednou během 12 měsíčního sledovaného období.

Plocha se vykazuje jenom jednou i při opakovaném využití.

I/3 a)

I/3 b)

I.

Současná kultivace jednoletých plodin (plodiny na orné půdě nebo louky a pastviny) a trvalých kultur a/nebo lesních kultur na jednom poli, a v širším slova smyslu také současná kultivace různých typů trvalých nebo jednoletých plodin na jednom poli.

II.

Tento ukazatel se týká celkové plochy skutečně využívané pro kombinované kultury. Její členění na různé plodiny je uvedeno v oddílech D až I „Celková plocha“.

I.

I/7 a)

I/7 b)

I.

Plocha, která se již nevyužívá k účelům produkce a u které má zemědělský podnik právo na finanční podporu. To zahrnuje plochy, které se podle nařízení (ES) č. 1782/2003 (nebo případně podle nejnovějších právních předpisů) již nevyužívají k účelům produkce, které se udržují v dobrém zemědělském a ekologickém stavu a které využívají jednotnou platbu nebo program podpory při vynětí orné půdy z produkce. Pokud existují podobné národní programy, pak se taková plocha rovněž zahrnuje do tohoto ukazatele.

II.

Zahrnují se pouze ty plochy půdy, u kterých má zemědělský podnik právo na finanční podporu ve sledovaném roce zjišťování.

Zahrnují se také plochy způsobilé pro finanční podporu podle podobných režimů na základě starších právních předpisů.

I/9 a)

I.

Počet užitkových hospodářských zvířat, která se v den zjišťování nacházejí v bezprostředním vlastnictví nebo držení zemědělského podniku. Tato zvířata nemusí být nutně majetkem držitele. Mohou se nacházet v zemědělském podniku (na pozemcích využívaných zemědělským podnikem nebo v jeho hospodářských budovách) nebo mimo zemědělský podnik (na obecních pastvinách nebo migrující stáda atd.).

II.

Nezahrnují se domácí zvířata a ostatní zvířata která nejsou užitková zvířata nebo se nepoužívají pro výdělečnou činnost a která se používají jenom pro zájmovou činnost rodinných příslušníků držitele (kromě koní).

Zahrnují se hospodářská zvířata ustájená v zemědělském podniku, avšak patřící podniku nezemědělského charakteru (např. výrobně krmných směsí nebo jatkám).

Migrující stáda, která nepatří zemědělským podnikům využívajícím zemědělskou půdu, se pokládají za samostatné zemědělské podniky.

Nezahrnují se:

I.

Domácí zvířata rodu Equus.

II.

Včetně jezdeckých a závodních koní a koní využívaných pro zájmovou činnost rodinných příslušníků držitele.

I.

Domácí zvířata druhu Bos taurus a Bubalus bubalus.

II.

Včetně jiných druhů buvolů.

II.

Nezahrnují se samice skotu již otelené (J/7 a J/8).

I.

Samice skotu nejméně dva roky staré, dosud neotelené.

II.

Zahrnují se sem samice skotu nejméně dva roky staré dosud neotelené, i když jsou v den zjišťování březí.

I.

Krávy: samice skotu, které již byly otelené (včetně mladších dvou let).

I.

Krávy, které díky svému plemeni nebo konkrétním vlastnostem jsou chovány výlučně nebo hlavně pro produkci mléka pro lidskou spotřebu nebo pro zpracování na mlékárenské výrobky. Zahrnují se také jatečné (vyřazené z produkce) dojnice (bez ohledu na to, zda byly mezi jejich poslední laktací a porážkou vykrmovány nebo ne).

I.

II.

Ostatní jatečné krávy (bez ohledu na to, zda byly před porážkou vykrmovány nebo ne).

I.

Domácí zvířata druhu Ovis.

J/9 a)

J/9 b)

I.

Domácí zvířata druhu Capra.

J/10 a)

J/10 b)

I.

Domácí zvířata druhu Sus scrofa.

I.

Chovné samice prasat, bez ohledu na to, zda se oprasily, nebo ne.

II.

Nezahrnují se jatečné prasnice.

I.

Prasata o živé hmotnosti nejméně 20 kg a menší než 50 kg, prasata na výkrm včetně jatečných kanců a jatečných prasnic o živé hmotnosti nejméně 50 kg (ať již vykrmované před porážkou, nebo ne) a plemenní kanci o živé hmotnosti nejméně 50 kg.

I.

Domácí zvířata druhu Gallus domesticus chovaná pro produkci masa.

II.

Nezahrnují se kuřice, nosnice a jatečné nosnice.

I.

Domácí zvířata druhu Gallus domesticus chovaná pro produkci vajec.

II.

Zahrnují se rostoucí kuřice, které ještě nezačaly snášet a jatečné slepice. Zahrnují se všechny slepice, které již začaly snášet, bez ohledu na to, zda jsou jejich vejce určena pro spotřebu nebo jako násadová. Zahrnují se chovní kohouti pro krytí slepic.

I.

Drůbež neuvedená v položkách J/14 nebo J/15.

J/16 a)

J/16 b)

J/16 c)

J/16 d)

I.

Chovné samice (druhu Oryctolagus) pro chov králíků na výkrm a již okocené.

I.

Počet úlů s včelami (Apis mellifera) chovanými pro produkci medu.

II.

Každé včelstvo (roj) se vykazuje jako jeden úl bez ohledu na charakter a typ včelího úlu.

I.

Všechna hospodářská zvířata využívaná pro produkci zemědělských produktů uvedených v příloze II oddílu A, kromě výrobků uvedených v příloze II oddílu B.

I.

Stroje používané zemědělským podnikem během 12 měsíců před datem zjišťování.

I.

Motorová vozidla, stroje a zařízení, která jsou v den zjišťování výhradním majetkem zemědělského podniku.

II.

Zahrnují se též motorová vozidla, stroje a zařízení, které byly dočasně půjčeny jinému zemědělskému podniku.

I.

Motorová vozidla, stroje a zařízení, které jsou majetkem zemědělského podniku a používané zjišťovaným zemědělským podnikem (např. na základě ujednání o vzájemné pomoci nebo na základě pronájmu od strojního syndikátu).

I.

Motorová vozidla, stroje a zařízení, které jsou majetkem družstevních organizací a používané zjišťovaným zemědělským podnikem.

I.

Motorová vozidla, stroje a zařízení ve společném vlastnictví dvou nebo více zemědělských podniků nebo patřící nějakému strojnímu družstvu.

I.

Motorová vozidla, stroje a technická zařízení vlastněné podnikem poskytujícím služby.

II.

Podniky poskytující služby jsou podniky, které poskytují zemědělským podnikům služby ve smluvním vztahu za pomoci motorových vozidel apod.. Může se jednat o hlavní nebo vedlejší činnost takového podniku (např. pro firmy, jejichž hlavní činností je prodej nebo opravy zemědělských strojů, obchodování se zemědělskými produkty nebo jejich zpracování, zemědělství nebo služby pro místní orgány, které se zabývají ochranou životního prostředí).

I.

Všechny traktory s alespoň dvěma nápravami používané zemědělským podnikem a všechna ostatní motorová vozidla používaná jako zemědělské traktory. Tato položka též zahrnuje zvláštní vozidla jako např. „Jeepy“, „Unimogy“ atd., používaná jako zemědělské traktory.

Nezahrnují se však motorová vozidla používaná během 12 měsíců zjišťování výlučně v lesnictví, rybářství, při stavbě kanálů a silnic a při jiných výkopových pracích.

I.

Motorová vozidla používaná v zemědělství, zahradnictví a vinohradnictví, která mají jednu nápravu, nebo podobná vozidla bez nápravy.

II.

Nezahrnují se sem stroje používané výhradně pro úpravu parků a trávníků.

I.

Stroje s vlastním pohonem, stroje tažené nebo nesené traktorem, určené pro sklizeň a mlácení obilovin (včetně rýže a kukuřice na zrno), luskovin a olejnatých semen, semen luskovin a trav atd.

II.

Nezahrnují se stroje speciálně určené pro sklizeň hrachu.

I.

Stroje jiné než sklízecí kombajny (K/3), s vlastním pohonem, tažené nebo nesené traktorem, pro nepřerušované sklízení cukrovky, brambor nebo pícnin.

II.

Plodinu lze sklízet v jedné nebo více operacích (např. když se postupně za sebou použije několik strojů s různými funkcemi, pak se všechny tyto stroje započítávají jako stroj jediný).

I.

Všechny druhy zařízení používané pro zavlažování bez ohledu na to, zda se plodiny zavlažují vodou rozstřikovanou nebo vedenou v kanálech nebo trubkami po povrchu pozemku.

II.

Nezahrnují se zařízení používaná výhradně v zahradnictví nebo ve sklenících, avšak zahrnují se zařízení používaná pro pěstování polní zeleniny

K/10 a)

K/10 b)

I.

Všechny osoby s ukončenou povinnou školní docházkou (které dosáhly věku ukončení povinné školní docházky), které vykonávaly zemědělskou práci v zjišťovaném zemědělském podniku během 12 měsíců před datem zjišťování.

Ve zjišťování se zahrnují, avšak nezapočítávají v položce „Zemědělské pracovní síly celkem“:

Nezahrnují se společníci společného zemědělského podniku, kteří se neúčastní zemědělských prací v zemědělském podniku.

Sledované období může být kratší než 12 měsíců, odpovídají-li poskytované informace dvanácti měsícům.

Do zemědělských pracovních sil se zahrnují všechny osoby důchodového věku, které nadále pracují v zemědělském podniku.

Belgie, Německo a Nizozemko mají systém řádného povinného vzdělávání do určitého věku a částečného povinného vzdělávání (obvykle učební obory) další dva nebo tři roky. V Německu platí v každé spolkové zemi jiná pravidla.

Poznámka: uvedené údaje o věku se nesmí vykládat striktně, protože některé členské státy neurčují věk ukončení povinné školní docházky, ale předepisují počet let vzdělávání, které osoba musí dodržet. Proto když někdo v neobvyklém věku začal, může také v neobvyklém věku skončit.

Pracovní síly pracující v zemědělském podniku, avšak zaměstnané třetí stranou nebo v rámci vzájemné pomoci (např. pracovní síly zemědělských dodavatelů nebo družstev) se nezahrnují.

I.

Každá práce ve zjišťovaném zemědělském podniku, která přispívá k produkci produktů uvedených v příloze II a k udržování produkční kapacity u těchto produktů nebo k činnostem přímo odvozeným od těchto produkčních činností.

II.

„Zemědělskými pracemi“ se rozumí a mezi ně patří například tyto činnosti:

Do „zemědělských prací v zemědělském podniku“ se nezahrnují:

I.

Pracovní doba skutečně věnovaná zemědělské práci pro zemědělský podnik, kromě práce v domácnostech držitele nebo vedoucího.

II.

„Plným úvazkem“ se rozumí minimální počet hodin vyžadovaný vnitrostátními předpisy, kterými se řídí pracovní smlouvy. Pokud tyto neuvádějí počet hodin za rok, považuje se za minimální počet 1 800 hodin (225 pracovních dnů po 8 hodinách denně).

L/1 a L/1 a)

II.

Údaje se zjišťují jenom o manželkách/manželích jediných vlastníků, včetně nepracujících v zemědělském podniku. Je-li manželka/manžel společníkem ve společném zemědělském podniku, vykazuje se v L/4. Je-li manželka/manžel vedoucím zemědělského podniku, vykazuje se v L/1 a).

I.

Rodinní příslušníci držitele s výjimkou manželky/manžela, kteří vykonávají zemědělskou práci v zemědělském podniku, ale kteří nutně v zemědělském podniku nežijí.

II.

„Rodinnými příslušníky držitele“ se obecně rozumí manžel/manželka, předci a potomci v přímé linii (včetně příbuzných získaných sňatkem nebo adopcí) a bratři a sestry držitele nebo jeho manželky/manžela (viz B/2 a)). Nezáleží na tom, zda tyto osoby dostávají mzdu nebo zda pracují pravidelně nebo ne.

Rodinný příslušník držitele, který je vedoucím zemědělského podniku, se vykazuje v L/1 a), avšak pokud je společníkem ve společném zemědělském podniku, vykazuje se v L/4.

I.

Všechny osoby vykonávající zemědělskou práci a zemědělským podnikem placené, kromě držitele zemědělského podniku a jeho rodinných příslušníků.

II.

Zahrnují se sem společníci ve společném zemědělském podniku kromě těch, kteří jsou považovaní za držitele (viz B/1 b)), a manželky/manželé a ostatní rodinní příslušníci společníků ve společném zemědělském podniku, kteří vykonávají zemědělské práce pro zemědělský podnik. Pokládají se za pracovníky, kteří nejsou rodinnými příslušníky, a není podstatné, zda takové osoby dostávají mzdu nebo ne.

I.

Pravidelně zaměstnaní pracovníci: osoby, které vykonávaly zemědělské práce v zjišťovaném zemědělském podniku každý týden během 12 měsíců před zjišťováním, bez ohledu na délku pracovního týdne.

Zahrnují se též pracovníci zaměstnaní pravidelně po část tohoto období, kteří však nemohli pracovat po celé období z těchto důvodů:

II.

Mezi zemědělskými podniky se zvláštními podmínkami produkce (bod 1 výše) patří např. zemědělské podniky specializující se na pěstování oliv nebo vinných hroznů nebo ovoce a polní zeleniny nebo na výkrm skotu pasením, které potřebují pracovní síly jenom po dobu několika měsíců.

Bod 3 výše také zahrnuje pracovníky, kteří během 12 měsíců před datem zjišťování přestali pracovat pro jeden zemědělský podnik a začali pracovat pro jiný zemědělský podnik

Krátkodobí sezónní pracovníci, jako jsou např. sběrači ovoce a zeleniny, se sem nezahrnují zde, ale v položkách L/5 a L/6, kde se uvádí počet odpracovaných dnů.

I.

„Nepravidelně zaměstnanými pracovníky“ se rozumí pracovníci, kteří nepracovali v zemědělském podniku 12 měsíců před zjišťováním z jiného důvodu než je uvedeno v L/4.

I.

Běžná denní pracovní doba pracovní síly zaměstnané na plný pracovní úvazek v zemědělství, která dostává mzdu za jeden plný pracovní den. Dny dovolené nebo pracovní neschopnosti se nepočítají jako pracovní doba.

II.

Plný pracovní den je běžný pracovní den řádně zaměstnané pracovní síly na plný úvazek. Pracovní doba pracovníků v nepravidelném zaměstnání se přepočítává na plné pracovní dny, pokud pracovní smlouva uvádí, že pracovní dny jsou delší nebo kratší ve srovnání s pracovními dny osob v pravidelném zaměstnání.

I.

Každá činnost s výjimkou zemědělských činností definovaná v položce L, která se vykonává za odměnu (plat, mzdu nebo jinou formu odměny včetně naturální, podle druhu poskytované služby ).

II.

Zahrnují se nezemědělské výdělečné činnosti prováděné v samotném zemědělském podniku (tábořiště, ubytování pro turisty atd.) nebo v jiném zemědělském podniku, jakož i činnost v podniku nezemědělského charakteru. Zahrnují se také zemědělské práce prováděné v jiném zemědělském podniku.

Nezahrnují se neoddělitelné nezemědělské vedlejší výdělečné činnosti v zemědělském podniku.

L/7: vykazují se údaje za držitele, kteří jsou také vedoucími.

L/8: údaje o manželkách/manželích se vykazují pouze za zemědělské podniky, v nichž je držitel jediným vlastníkem (i když se neúčastní zemědělských prací v zemědělském podniku)

L/9: zjišťují se údaje jenom o zemědělských podnicích, v nichž je držitel jediným vlastníkem.

Pokud je držitelem právnická osoba, nevykazují se žádné údaje o vedoucích.

I.

Všechny druhy zemědělských prací (viz poznámky k L/1 až L/6 „Zemědělská práce“) vykonávané v zemědělském podniku pro zemědělský podnik osobami, které nejsou přímo zaměstnávány zemědělským podnikem, ale jsou to osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby zaměstnávané třetí stranou, např. dodavateli nebo družstvy. Počet odpracovaných hodin se musí přepočítat na ekvivalentní počet dnů nebo týdnů práce na plný úvazek.

II.

Zahrnují se pracovní dny osob pracujících ve zjišťovaném zemědělském podniku v zastoupení jiné osoby nebo společnosti. Nezahrnuje se práce prováděná zemědělskými účtárnami a neplacená vzájemná výpomoc.

I.

Činnosti, při kterých se využívají buď zdroje zemědělského podniku (pozemky, stavební objekty, stroje atd.), nebo produkty zemědělského podniku.

II.

Využívají-li se jenom pracovníci, kteří nejsou rodinnými příslušníky a nevyužívají se žádné jiné zdroje zemědělského podniku, pokládají se tito pracovníci za osoby pracující pro dva různé subjekty, a tyto činnosti se tudíž nevykazují jako činnosti přímo se týkající zemědělského podniku.

Nezahrnují se činnosti, u kterých neexistuje žádný přímý vztah, např. obchod, v němž se neprodávají žádné vlastní produkty.

M/1 a)

M/1 b)

M/1 c)

M/1 d)

M/1 e)

M/1 f)

M/1 g)

M/1 h)

I.

Zdroj zavlažovací vody používané v zemědělském podniku, odkud pochází všechna voda nebo její největší objem.

II.

Zemědělský podnik může používat jeden nebo více zdrojů vody na zavlažování v závislosti na počasí nebo na cenových podmínkách. Uvádí se zde údaje o zdroji, který se zpravidla používá během běžného nebo suchého roku. Pokud měl rok předcházející statistickému zjišťování abnormální dešťové a povětrnostní podmínky, údaje by se měly týkat jiného roku.

N/1 a)

N/1 b)

N/1 c)

N/1 d)

II.

Metody zavlažování, které se používají pro plodiny pod sklem nebo vysokým krytem nebo v zelinářských zahradách, se zde neuvádějí.

N/2 a)

N/2 b)

N/2 c)

I.

Neobdělané hranice pole nebo částí polí, které jsou udržované zemědělcem pro ochranu životního prostředí v rámci specifických agroenvironmentálních závazků schválených v národních nebo regionálních programových dokumentech o rozvoji zemědělské krajiny a za něž držitel zemědělskéhopodniku dostává platby podle nařízení (ES) č. 1257/1999. Velikost takových ploch jde nad rámec požadavků obvyklých dobrých zemědělských praktik nebo povinností stanovených odpovídajícími právními předpisy. Tyto plochy by se měly vykazovat v H/1 nebo I/8 v závislosti na pravidlech stanovených pro tyto závazky.

II.

Uvedené programy podpory jsou běžně zaměřené na podporu biologické rozmanitosti na zemědělském podniku nebo na ochranu podzemních nebo povrchových vod. Vykazují se zde zejména plochy, které jsou vyjmuty ze zemědělské produkce po dlouhou dobu (nejméně 10 let) a plochy, na nichž se provádějí opatření pro ochranu biotopů.

Pravidla pro využívání a obdělávání takových ploch se liší v závislosti na národních nebo regionálních programech, ale mohou stanovit jejich využití pro velmi extenzivní pasení hospodářských zvířat nebo pro sečení trávy. Použití jakýchkoli pesticidů nebo umělých hnojiv se zpravidla nepovoluje.

Obvyklé zóny pro obracení strojů potřebných pro secí a jiné kultivační práce, jakož i poměrně úzké hranice polí, které jsou považovány za součást dobré zemědělské praxe, a jsou proto podmínkou pro obdržení podpory podle nařízení (ES) č. 1251/99, se považují za součást kultur pěstovaných na poli a proto se nevykazují.