[pic] | EVROPSKÁ KOMISE | V Bruselu dne 30.6.2010 KOM(2010)351 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o používání nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise v průběhu roku 2009 ZPRÁVA KOMISE o používání nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise v průběhu roku 2009 PřEDMLUVA Tato zpráva se týká roku 2009 a je vypracována na základě čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[1]. Příloha této zprávy obsahuje statistické údaje, které se týkají vyřizování žádostí o zpřístupnění. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že statistiky se týkají výhradně žádostí o přístup k nezveřejněným dokumentům a neobsahují ani žádosti o již zveřejněné dokumenty ani žádosti o informace. 1. Revize nařízení (ES) č. 1049/2001 Návrh Komise předložený dne 30. dubna 2008 byl projednán v informační skupině Rady. Dne 11. března 2009 Evropský parlament schválil zprávu výboru LIBE, předloženou poslancem Cashmanem, která obsahovala značný počet změn návrhu Komise. Hlasování o legislativním usnesení však Parlament odložil. Návrh se proto dosud nachází ve fázi prvního čtení. Nový Parlament, zvolený v červnu 2009, pokračoval v parlamentním projednávání návrhu. 2. Rejstříky a internetové stránky 2.1. V průběhu roku 2009 bylo do rejstříku Komise vloženo 18 063 nových dokumentů (viz tabulka v příloze). 2.2. Podle čl. 9 odst. 3 nařízení se „citlivé“[2] dokumenty zaznamenávají do rejstříku pouze se souhlasem jejich původce. V roce 2009 nebyl součástí rejstříku žádný citlivý dokument ve smyslu tohoto ustanovení. 2.3. Údaje týkající se internetových stránek „Transparentnost a přístup k dokumentům“ dostupné na serveru EUROPA jsou pro rok 2009 následující : Počet návštěvníků | Počet ralací | Shlédnuté stránky | Celkem | 44 538 | 61 823 | 84 094 | Měsíční průměr | 3 712 | 5 152 | 7 008 | 3. Spolupráce s ostatními orgány a členskými státy Interinstucionální výbor zřízený čl. 15 odst. 2 nařízení se setkala na politické úrovni dne 15. prosince 2009 z podnětu švédského předsednictví Rady, zejména s cílem projednat, jaké prostředky by dále usnadnily přístup občanů k dokumentům v držení orgánů EU. Na zasedání bylo navrženo zejména, aby: 1) se tento výbor scházel na politické úrovni přinejmenším jednou ročně a zveřejňoval výsledky svých diskusí, 2) práce tohoto výboru vycházela z podkladů připravených příslušnými útvary orgánů, 3) se v tomto výboru projednala zejména možnost: – shromáždit na jedné internetové stránce všechny odkazy na internetové stránky, které se týkají přístupu k dokumentům tří orgánů, – zajistit komplementaritu veřejných rejstříků orgánů, a tak usnadnit jejich používání a zlepšit přístupnost dokumentů, – postupně sbližovat vyhledávací nástroje orgánů (v tomto ohledu by bylo možné prostudovat vhodnost a proveditelnost společné metody indexace dokumentů s cílem vytvořit společný nástroj pro vyhledávání), – rozšířit databázi PreLex[3], aby obsahovala všechny dokumenty vypracované orgány zapojenými do legislativního procesu, a zároveň vzít v úvahu možnost doplnit PreLex databází Oeil[4] , – zlepšit přístupnost všech dokumentů souvisejících s konkrétním legislativním spisem shromážděním všech dokumentů, které do tohoto legislativního spisu patří, – s ohledem na poslední bod vypracovat v roce 2010 předběžnou studii legislativních spisů, které jsou prioritní pro komunikaci Evropské unie, 4) v případě, že některý orgán hodlá vytvořit nový systém elektronického uchovávání dokumentů nebo výrazně změnit existující systém, tento orgán vzal v úvahu dopad na právo přístupu k dokumentům a svým jednáním podporoval dosažení cíle transparentnosti. Útvary tří orgánů zodpovědné za provádění nařízení pokračovaly během roku 2009 ve fóru pro výměnu otázek právní povahy týkajících se uplatňování nařízení. 4. Analýza žádostí o přístup 4.1. Počet původních žádostí zůstal během roku 2009 stabilní (5 055 žádostí oproti 5 197 v roce 2008). 4.2. Počet potvrzujících žádostí mírně poklesl. V roce 2009 bylo zaregistrováno 134 žádostí oproti 156 v roce 2008.Je třeba poznamenat, že značný počet žádostí se týká celých spisů souvisejících s různými správními řízeními. 4.3. Pokud jde o rozdělení žádostí podle oblastí zájmu , více než 40 % žádostí se týká spolupráce v oblasti životního prostředí, dopravy a energie, spolupráce v oblasti spravedlnosti, vnitřního trhu a hospodářské soutěže. 4.4. Rozdělení žádostí podle společenských a profesních kategorií potvrdilo význam žádostí z akademického prostředí, které zůstaly v čele, přestože jejich podíl v porovnání s rokem 2008 klesl (21,29 % žádostí oproti 31,03 % v roce 2008). 4.5. Zeměpisné rozdělení žádostí také zůstalo stejné. Téměř 20 % žádostí je od osob nebo organizací usazených v Belgii vzhledem k velkému počtu podniků, advokátních kanceláří a sdružení nebo nevládních organizací působících na evropské úrovni. Většina žádostí pak pochází z členských států s největším počtem obyvatel: Německa, Francie, Itálie, Španělska, Spojeného království a Nizozemska, na něž samotné připadá skoro polovina žádostí (49,75 %). Podíl nových členských států zůstává nevýznamný. 5. Uplatnění výjimek z práva na přístup k dokumentům 5.1. Procentní podíl kladných odpovědí v počáteční fázi žádostí se v porovnání s předešlým rokem zvýšil. V 84,23 % případů (oproti 82,68 % v roce 2008) byly dokumenty zcela zpřístupněny a v 4,11 % případů (oproti 3,33 % v roce 2008) byl k požadovaným dokumentům povolen přístup částečný. 5.2. Procento rozhodnutí, které potvrdilo původní postoj a které již značně kleslo v roce 2008, se v roce 2009 dále výrazně snížilo (snížení o více než 25 %, tedy z 48,08 % případů v roce 2008 na 22,50 % případů v roce 2009). Procentní podíl zcela kladných odpovědí po původním odepření přístupu se téměř ztrojnásobilo (50 % oproti pouhým 18,59 % v roce 2008). Procentní podíl rozhodnutí povolujících částečný přístup po původním odepření přístupu mírně klesl (27,50 % oproti 33,33 % v roce 2008). 5.3. V počáteční fázi zůstávají dva základní důvody pro odepření přístupu: - ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu (čl. 4 odst. 2 třetí odrážka), kde došlo k mírnému zvýšení oproti roku 2008 (27,61 % odepření oproti 26,63 % v roce 2008), - ochrana rozhodovacího procesu Komise (čl. 4 odst. 3), přičemž 17,80 % představují případy týkající se stanovisek, kde ještě nebylo přijato rozhodnutí, 7,81 %, představují případy týkající se stanovisek určených pro vnitřní použití, tedy celkem 25,61 % odepření přístupu (oproti celkem 28,72 % v roce 2008). Procentní podíl případů, kdy byl přístup odepřen z důvodů ochrany obchodních zájmů, zůstává značný, jednalo se o 13,99 % případů odepření přístupu (oproti 14,4 % v roce 2008). 5.4. Hlavními důvody pro potvrzení odepření přístupu zůstávají: - ochrana cílů vyšetřování (25,91 %, oproti 27,85 % v roce 2008), - ochrana obchodních zájmů (17,52 %, oproti 24,89 % v roce 2008), - a ochrana rozhodovacího procesu Komise, přičemž 12,77 % představují případy týkající se stanovisek, kde ještě nebylo přijato rozhodnutí, 13,87 %, představují případy týkající se stanovisek určených pro vnitřní použití, tedy celkem 26,64 % odepření přístupu (oproti celkem 29,54 % v roce 2008). - Odůvodnění odmítnutí odkazem na pouhý nesouhlas členského státu se přestalo používat poté, co Soudní dvůr prohlásil[5], že čl. 4 odst. 5 nařízení neuděluje členskému státu právo veta, které by mu umožňovalo libovolně odmítat zpřístupnění dokumentů, které od něj pocházejí. Členský stát je povinen odůvodnit své odmítnutí podle výjimek stanovených v nařízení a důvodem tedy mohou být pouze tyto výjimky. 6. Stížnosti předložené evropskému veřejnému ochránci práv 6.1. V průběhu roku 2009 uzavřel veřejný ochránce práv 16 případů stížností proti Komisi, které se týkaly odepření přístupu k dokumentům[6]: 2 případy uzavřeny bez zjištění nesprávného úředního postupu | 1906/2007/VIK | 97/2008/BEH | 11 případů uzavřeno s kritickou či jinou poznámkou | 429/2007/PB | 488/2007/PB | 672/2007/WP | 819/2007/PB | 70/2008/TS | 443/2008/JMA | 1010/2008/AL | 1059/2008/WP | 1190/2008/DK | 3085/2008/GG | 2/2009/MHZ | 3 případy uzavřeny bez pokračování v šetření | 3824/2006/GG | 1452/2007/PB | 2420/2007/BEH | 6.2. V průběhu roku 2009 otevřel veřejný ochránce práv dvanáct stížností, které se týkaly odepření přístupu k dokumentům. 7. Právní opravné prostředky 7.1. Soud prvního stupně vydal dva rozsudky ohledně rozhodnutí Komise, která částečně odepřela přístup k dokumentům na základě nařízení (ES) č. 1049/2001. Jedná se o rozsudky ze dne 11. března 2009 ve věcech T-121/05 a T-166/05, Borax Europe Ltd v. Komise. Soud v těchto rozsudcích zrušil rozhodnutí Komise odmítnout přístup k různým dokumentům, které byly použity na schůzi skupiny vědeckých odborníků specializovaných na oblast toxických účinků chemických látek na lidskou reprodukci. Tito odborníci byli jmenováni členskými státy, ale účastnili se schůze jakožto odborníci, nikoli jako zástupci členských států. Na rozdíl od Komise, která uváděla, že zveřejnění totožnosti odborníků spolu se stanoviskem, které na schůzi vyjádřili, by tyto odborníky jasně poškodilo, protože by je vystavilo neodůvodněným vnějším tlaků, se Soud domníval, že napadená rozhodnutí obsahují pouze obecná odůvodnění a že Komise neposkytla v tomto konkrétním případě důkazy, které by prokázaly existenci takového rizika. Pokud jde o výjimku „rozhodovacího procesu“, jíž se Komise rovněž dovolávala, Soud uvedl, že posudky vědecké povahy, které jeden orgán získal v zájmu vypracování „legislativního“ textu, se musí obecně zveřejňovat i v případě, že by mohly vyvolat polemiku nebo odradit osoby, které je vyjádřily, od přispívání k rozhodovacímu procesu daného orgánu. Riziko, které Komise zmínila a které spočívá v tom, že veřejná diskuse vyvolaná zveřejněním stanoviska odborníků tyto odborníky odrazuje od další účasti v rozhodovacím procesu, je samo o sobě součástí pravidla, které uznává zásadu přístupu k dokumentům, které obsahují stanoviska určená k internímu použití v rámci konzultací a předběžných jednání, mezi něž samozřejmě patří i konzultace odborníků. Soud proto zrušil napadená rozhodnutí z důvodu příliš obecného odůvodnění odmítnutí. 7.2. V roce 2009 bylo proti rozhodnutím Komise podle nařízení (ES) č. 1049/2001[7] podáno šest nových opravných prostředků. Věc T-59/09, Německo v. Komise | Věc T-245/09, Shell Hellas Oil a Chemical SA (Shell Hellas AE) v. Komise[8] | Věc T-251/09, Société des Pétroles Shell SAS v. Komise[9] | Věc T-337/09, Colegio Oficial de Farmacéuticos de Valencia v. Komise | Věc T-411/09, Ioannis Terezakis v. Komise | Věc T-467/09, Dierk Stelzer v. Komise | 8. Závěry 8.1. Povaha žádostí a důvody odepření přístupu: Z analýzy žádostí o přístup stejně jako v předchozích letech obecně vyplývá, že významný podíl žádostí se týká činnosti Komise v oblasti dohledu nad uplatňováním práva Společenství. V četných případech jsou tyto žádosti o přístup podávány s cílem získat dokumenty, které by mohly podpořit postavení žadatele v rámci stížnosti, například ohledně se předpokládaného porušení předpisů Společenství, nebo v rámci správní nebo soudní žaloby, např. ohledně se rozhodnutí Komise ve věci politiky hospodářské soutěže. Je třeba poznamenat, že tyto žádosti se obvykle týkají velkého množství dokumentů, jejichž analýza představuje značnou administrativní zátěž. Je nutné rovněž poznamenat, že výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu Komise je uváděna hlavně za účelem ochrany rozhodovacího procesu individuálního dosahu. V legislativní oblasti je čím dál víc dokumentů přímo zpřístupněno veřejnosti, aniž by bylo nutné Komisi podávat žádost o přístup. Generální ředitelství Komise vytvořila své internetové stránky týkající se specifických politik a tímto způsobem zpřístupnila veřejnosti značné množství dokumentů. Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů, která zaznamenala podstatný nárůst, je hlavně uváděna v rámci žádostí o přístup vztahujících se ke spisům z oblasti hospodářské soutěže a veřejných zakázek. 8.2. Vývoj judikatury: Soud potvrdil svou judikaturu v následujících bodech: - příliš obecné odůvodnění odmítnutí, které vede k vyřazení celé kategorie dokumentů, samo o sobě nestačí k odůvodnění uplatnění výjimky, - orgán musí prokázat, že v konkrétním případě hrozí riziko újmy, toto riziko by mělo být rozumně předvídatelné a nikoli čistě hypotetické, - pokud jde o činnosti „legislativní“ povahy, jurisdikce Soudu navazuje na jurisdikci Soudního dvora ve věci Turco[10] . PŘÍLOHA Statistiky týkající se používání nařízení (ES) č. 1049/2001 1. POčET DOKUMENTů ZAPSANÝCH DO REJSTřÍKU PůVODNÍ žÁDOSTI 2. POčET žÁDOSTÍ 2007 | 2008 | 2009 | 4196 | 5197 | 5055 | 3. ODPOVěDI 2007 | 2008 | 2009 | počet | % | počet | % | počet | % | POTVRZUJÍCÍ žÁDOSTI 4. POčET žÁDOSTÍ 2007 | 2008 | 2009 | 273 | 156 | 134 | 5. ODPOVěDI 2007 | 2008 | 2009 | počet | % | počet | % | počet | % | 1. Mezi tyto žádosti je započteno 14 žádostí, které byly k 30. dubnu 2010 ve fázi zpracování, zejména z důvodu velkého objemu dotčených dokumentů. ROZDěLENÍ ODEPřENÍ PřÍSTUPU PODLE POUžITÉ VÝJIMKY (V %) 6. PůVODNÍ žÁDOSTI 2007 | 2008 | 2009 | čl. 4 odst. 1 písm. a) ochrana veřejného zájmu – první odrážka – veřejná bezpečnost | 1,19 | 0,18 | 1,36 | čl. 4 odst. 1 písm. a) ochrana veřejného zájmu – druhá odrážka – obranné a vojenské záležitosti | 2,23 | 0,82 | 0,54 | čl. 4 odst. 1 písm. a) ochrana veřejného zájmu – třetí odrážka – mezinárodní vztahy | 10,98 | 10,24 | 8,17 | čl. 4 odst. 1 písm. a) ochrana veřejného zájmu – čtvrtá odrážka – finanční, měnová nebo hospodářská politika | 1,26 | 2,9 | 2,09 | čl. 4 odst. 1 písm. b) ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce | 5,04 | 5,98 | 6,99 | čl. 4 odst. 2 první odrážka – ochrana obchodních zájmů | 10,79 | 14,4 | 13,99 | čl. 4 odst. 2 druhá odrážka – ochrana soudního řízení a právního poradenství | 6,08 | 6,52 | 9,81 | čl. 4 odst. 2 třetí odrážka – ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu | 23,48 | 26,63 | 27,61 | čl. 4 odst. 3 první pododstavec – rozhodovací proces, dosud nepřijaté rozhodnutí | 12,02 | 13,5 | 17,80 | čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec – rozhodovací proces, již přijaté rozhodnutí: stanoviska pro vnitřní použití v rámci porad a předběžných konzultací | 19,29 | 15,22 | 7,81 | čl. 4 odst. 5 – odepření přístupu členským státem / třetí stranou | 7,64 | 3,62 | 3,81 | Celkem | 100,00 | 100,00 | 100,00 | 7. POTVRZUJÍCÍ žÁDOSTI 2007 | 2008 | 2009 | čl. 4 odst. 1 písm. a) ochrana veřejného zájmu – první odrážka – veřejná bezpečnost | 0,9 | 0,42 | 2,55 | čl. 4 odst. 1 písm. a) ochrana veřejného zájmu – druhá odrážka – obranné a vojenské záležitosti | 0,4 | 0,42 | 0 | čl. 4 odst. 1 písm. a) ochrana veřejného zájmu – třetí odrážka – mezinárodní vztahy | 2,2 | 5,91 | 4,38 | čl. 4 odst. 1 písm. a) ochrana veřejného zájmu – čtvrtá odrážka – finanční, měnová nebo hospodářská politika | 0,4 | 0,84 | 3,28 | čl. 4 odst. 1 písm. b) ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce | 4,8 | 5,06 | 14,23 | čl. 4 odst. 2 první odrážka – ochrana obchodních zájmů | 25,25 | 24,89 | 17,52 | čl. 4 odst. 2 druhá odrážka – ochrana soudního řízení a právního poradenství | 4,8 | 3,8 | 5,47 | čl. 4 odst. 2 třetí odrážka – ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu | 24,75 | 27,85 | 25,91 | čl. 4 odst. 3 první pododstavec – rozhodovací proces, dosud nepřijaté rozhodnutí | 5,7 | 17,3 | 12,77 | čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec – rozhodovací proces, již přijaté rozhodnutí: stanoviska pro vnitřní použití v rámci porad a předběžných konzultací | 11,7 | 12,24 | 13,87 | čl. 4 odst. 5 – odepření přístupu členským státem | 19,1 | 1,27 | 0 | Celkem | 100,00 | 100,00 | 100,00 | ROZDěLENÍ žÁDOSTÍ 8. PODLE SPOLEčENSKÝCH A PROFESNÍCH KATEGORIÍ žADATELů (V %) 2007 | 2008 | 2009 | Akademická obec | 31,85 | 31,03 | 21,29 | Občanská společnost (zájmové skupiny, výrobní odvětví, nevládní organizace atd.) | 17,77 | 18,26 | 9,85 | Případy, u nichž nebyl uveden společenský a profesní profil | 15,33 | 16,75 | 45,5 | Veřejné orgány (jiné než orgány EU) | 15,69 | 14,19 | 7,33 | Advokáti | 9,69 | 11,01 | 10,24 | Jiné orgány EU | 6,75 | 6,3 | 3,77 | Novináři | 2,90 | 2,46 | 2,02 | 9. PODLE ZEMěPISNÉHO PůVODU žÁDOSTÍ (V %) 2007 | 2008 | 2009 | Belgie | 19,86 | 18,93 | 18,26 | Německo | 15,58 | 16,89 | 16,61 | Itálie | 8,18 | 8,54 | 7,18 | Francie | 9,32 | 8 | 8,01 | Spojené království | 5,76 | 6,34 | 6,23 | Španělsko | 5,92 | 5,29 | 6,27 | Nizozemsko | 4,42 | 4,83 | 5,45 | Ostatní | 1,76 | 2,63 | - | Lucembursko | 2,8 | 2,61 | 1,71 | Neuvedeno | 1,16 | 2,61 | 10,57 | Polsko | 2,41 | 2,57 | 2,86 | Dánsko | 1,23 | 2,45 | 1,63 | Rakousko | 2,71 | 2,11 | 1,98 | Řecko | 1,5 | 1,93 | 1,06 | Portugalsko | 1,18 | 1,5 | 1,61 | Švédsko | 1,46 | 1,44 | 2,13 | Irsko | 0,82 | 1,28 | 0,72 | Česká republika | 0,89 | 1,26 | 1,11 | Švýcarsko | 0,82 | 1,18 | - | Finsko | 1,43 | 1,08 | 0,78 | Spojené státy | 0,61 | 1,02 | 0,09 | Maďarsko | 0,86 | 0,86 | 0,70 | Litva | 0,55 | 0,62 | 0,35 | Rumunsko | 0,96 | 0,58 | 0,93 | Norsko | 0,32 | 0,36 | 0,07 | Bulharsko | 0,94 | 0,36 | 0,56 | Slovinsko | 1,8 | 0,32 | 0,39 | Lotyšsko | 0,14 | 0,28 | 0,06 | Lichtenštejnsko | 0,45 | 0,28 | - | Slovensko | 0,59 | 0,24 | 0,50 | Japonsko | 0,2 | 0,24 | - | Kypr | 0,25 | 0,22 | 0,20 | Malta | 0,45 | 0,2 | 0,30 | Čína (včetně Hongkongu) | 1,01 | 0,14 | - | Estonsko | 0,29 | 0,1 | 0,17 | Rusko | 0,05 | 0,1 | - | Mexiko | 0,05 | 0,1 | - | Chorvatsko | 0,43 | 0,08 | - | Ukrajina | 0,04 | 0,08 | - | Nový Zéland | 0,08 | - | Austrálie | 0,07 | 0,06 | 0,07 | Brazílie | 0,04 | 0,06 | - | Turecko | 0,12 | 0,04 | - | Kanada | 0,25 | 0,04 | - | Izrael | 0,12 | 0,04 | - | Jižní Afrika | 0,04 | - | Býv. jug. rep. Makedonie | 0,04 | 0,02 | -- | Albánie | 0,02 | 0,02 | - | Island | 0,02 | 0 | - | Egypt | 0,14 | 0 | - | Evropské státy mimo EU | - | - | 0,76 | Asie | - | - | 0,19 | Jižní Amerika | - | - | 0,09 | Severní Amerika | - | - | 0,28 | Afrika | - | - | 0,20 | 2007 | 2008 | 2009 | Země EU | 92,28 | 99,46 | 87,79 | Kandidátské země | 0,12 | 0 | 0 | Ostatní | 4,55 | 0 | 1,63 | Neuvedeno | 3,05 | 0,54 | 10,57 | 10. PODLE OBLASTÍ ZÁJMU (V %) Generální ředitelství / útvary | 2007 | 2008 | 2009 | SG – Generální sekretariát | 10,19 | 9,38 | 10,10 | TREN – Energetika a doprava | 7,54 | 8,18 | 8,02 | MARKT – Vnitřní trh | 6,46 | 7,28 | 7,27 | COMP – Hospodářská soutěž | 7,32 | 7,18 | 7,03 | JLS – Spravedlnost, svoboda, bezpečnost | 8,45 | 6,69 | 7,74 | ENV – Životní prostředí | 6,11 | 6,07 | 8,37 | ENTR – Podniky | 5,48 | 5,91 | 4,55 | SANCO – Zdraví a spotřebitelé | 4,27 | 5,74 | 4,69 | TAXUD – Daně a celní unie | 4,82 | 5,17 | 6,20 | ADMIN – Personál a administrativa + OIB Úřad pro infrastrukturu a logistiku + OIL Úřad pro infrastrukturu a logistiku | 2,34 +0,22 | 4,08 +0,28 | 3,15 | EMPL – Zaměstnanost a sociální věci | 3,1 | 3,72 | 3,28 | AGRI – Zemědělství | 4,11 | 3,6 | 4,07 | REGIO – Regionální politika | 3,69 | 3,42 | 3,67 | TRADE – Obchod | 2,48 | 2,72 | 2,08 | RELEX – Vnější vztahy | 4,09 | 2,39 | 2,25 | INFSO – Informační společnost | 2,21 | 2,3 | 2,29 | SJ – Právní služba | 1,34 | 1,75 | 1,80 | DEV – Rozvoj | 2,12 | 1,67 | 1,33 | AIDCO – Úřad pro spolupráci EuropeAid | 1,27 | 1,55 | 1,42 | ELARG – Rozšíření | 3,18 | 1,5 | 1,74 | EAC – Vzdělávání a kultura | 1,58 | 1,4 | 1,44 | RTD – Výzkum | 1,64 | 1,23 | 1,52 | ECFIN – Hospodářské a finanční záležitosti | 1,07 | 1,23 | 1,87 | MARE – Námořní záležitosti a rybolov | 0,95 | 1,13 | 0,79 | BUDG – Rozpočet | 1,31 | 1,07 | 1,07 | COMM – Útvar pro komunikaci | 0,73 | 0,85 | 0,41 | OLAF – Evropský úřad pro boj proti podvodům | 0,45 | 0,62 | 0,24 | CAB – Kabinety komisařů | 0,16 | 0,43 | 0,30 | DGT – Generální ředitelství pro překlady | 0,4 | 0,32 | 0,13 | EPSO – Evropský úřad pro výběr personálu | 0,08 | 0,23 | 0,26 | ESTAT – Eurostat | 0,24 | 0,22 | 0,11 | PMO – Úřad pro správu a vyplácení individuálních nároků | 0,13 | 0,18 | - | ECHO – Humanitární pomoc | 0,21 | 0,15 | 0,24 | JRC – Společné výzkumné středisko | 0,02 | 0,13 | 0,22 | IAS – Interní audit | 0,1 | 0,07 | 0,02 | BEPA – Výbor poradců pro evropskou politiku | 0,06 | 0,07 | 0,06 | OPOCE – Úřad pro úřední tisky | 0,03 | 0,05 | 0,19 | SCIC – Generální ředitelství pro tlumočení | 0,02 | 0,02 | 0,02 | DIGIT – Generální ředitelství pro informatiku | 0,03 | 0 | 0,07 | FC – Finanční kontrola | 0,02 | - | - | Celkem: | 100 | 100 | 100 | [1] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. [2] „citlivé dokumenty jsou dokumenty orgánů nebo subjektů zřízených těmito orgány, dokumenty členských států, třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které jsou klasifikovány jako „TRÉS SECRET/TOP SECRET“, „SECRET“ nebo „CONFIDENTIEL“ v souladu s platnými předpisy daného orgánu na ochranu základních zájmů Evropské unie nebo jednoho či více členských států v oblastech spadajících pod čl. 4 odst. 1 písm. a), zejména v oblastech veřejné bezpečnosti, obrany a vojenských záležitostí“ (čl. 9 odst. 1). [3] Databáze Úřadu pro úřední tisky Evropské unie. [4] Databáze Evropského parlamentu. [5] Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 18. prosince 2007 ve věci C-64/05P Švédsko v. Komise . [6] Podrobné informace o těchto případech naleznete na stránce http://www.ombudsman.europa.eu/cases/home.faces [7] Podrobnější informace o těchto případech naleznete na stránce http://curia.europa.eu/jurisp/cgi-bin/form.pl?lang=fr [8] Vyškrtnuto z rejstříku, usnesení ze dne 5. 1. 2010. [9] Vyškrtnuto z rejstříku, usnesení ze dne 5. 1. 2010. [10] Rozsudek Soudního dvora ze dne 1. července 2008 ve spojených věcech C-39/05 P a C-52/05, Sb. rozh. 2008, s. I-4723.