EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.3.2024

COM(2024) 148 final

2024/0082(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Účelem tohoto návrhu nařízení je změnit přílohu I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 1 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku za účelem zvýšení dovozních cel na obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané, jež jsou v současnosti zařazeny do kapitol 10, 12, 14, 15 a 23 kombinované nomenklatury (KN) a pocházejí nebo jsou vyváženy z Ruské federace nebo Běloruské republiky. Návrh zvyšuje dovozní cla pro obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané z Ruské federace nebo Běloruské republiky, za něž dovozci v současné době neplatí žádná nebo platí nízká cla. Kromě toho by toto zboží pocházející nebo vyvážené z Ruské federace nebo Běloruské republiky nemělo přístup k celním kvótám Unie.

V loňském roce dosáhl dovoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných z Ruské federace do EU podle údajů Eurostatu 4,2 milionu tun v hodnotě 1,32 miliardy EUR. Ruská federace je sice v současné době poměrně malým dodavatelem obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných přímo na trh Evropské unie (EU) 2 , je však obrovským producentem těchto produktů a jejich předním vývozcem na celosvětové úrovni – v letech 2020 až 2022 vyvezla do světa přibližně 55 milionů tun 3 . Cla EU erga omnes – tj. v současnosti uplatňovaná cla podle doložky nejvyšších výhod (DNV) na obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané – se značně liší. V závislosti na produktu jsou tato cla buď stanovena na nulu či jsou velmi nízká, nebo jsou již vysoká a obchod se neuskutečňuje. Dovozci obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných z Ruské federace proto v současné době buď neplatí žádná cla podle doložky nejvyšších výhod, nebo platí nízká cla podle doložky nejvyšších výhod, aby vstoupili na trh EU, a tato cla nepředstavují pro vstup produktů do EU významnou překážku.

Vzhledem k tomu, že Ruská federace produkuje obrovské objemy obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných, mohli by vývozci z této země v současné době snadno a rychle přesměrovat značné objemy dodávek do EU, a vytvořit tak významné vývozní příjmy pro hospodářství Ruské federace a zároveň narušit trh Unie s těmito produkty. Ruská federace si navíc v současné době nezákonně přivlastňuje velké objemy obilovin a olejnatých semen produkovaných na územích Ukrajiny, která v současné době nezákonně okupuje, a tyto dodávky směruje na své vývozní trhy jako údajně „ruské“ produkty. Takový vývoz sice nelze do EU zákonně dovážet 4 , avšak tyto produkty jsou často nejprve dovezeny do Ruské federace, kde obdrží falešnou dokumentaci, což velmi ztěžuje pozdější určení jejich původu. Je proto nezbytné přijmout vhodná celní opatření, která zabrání tomu, aby obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané z Ruské federace nadále vstupovaly na trh EU za podmínek, které jsou stejně příznivé jako podmínky uplatňované na tyto produkty jiného nepreferenčního původu.

Tato celní opatření by měla pomoci zabránit Ruské federaci v tom, aby vývoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných využívala k politickému a ekonomickému oslabení EU tím, že narušuje trh EU, vytváří napětí a třecí plochy v rámci EU a ohrožuje řádné fungování celní unie. Tato celní opatření by navíc zajistila, že Ruská federace nebude mít z takového vývozu do EU komerční prospěch. Takové účinky by byly v přímém rozporu se zájmy EU a nebyly by v souladu s právními předpisy a politikami EU.

Běloruská republika vyváží do EU omezené množství obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných – v roce 2023 610 000 tun v hodnotě 246 milionů EUR – a není důležitým producentem ani vývozcem těchto produktů. Navrhované nařízení se však vztahuje i na Běloruskou republiku s ohledem na její úzké politické a hospodářské vazby s Ruskem a s cílem zabránit nezákonnému směrování dovozu z Ruské federace přes Běloruskou republiku, pokud by cla EU na dovoz příslušného zboží pocházejícího z Běloruské republiky nebo z ní vyváženého zůstala nezměněna. Vzhledem k neustálému sbližování a rostoucímu obchodu mezi Běloruskem a Ruskem je vhodné uplatňovat na produkty z Běloruské republiky stejné zacházení jako na produkty z Ruské federace.

Navrhované nařízení stanoví nová cla pro obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané pocházející nebo vyvážené z Ruské federace nebo Běloruské republiky na úrovni dostatečně vysoké, aby potlačila současný dovoz. Téměř ve všech případech by cla na ruský a běloruský vývoz do EU vzrostla buď na 95 EUR za tunu, nebo na valorické clo ve výši 50 % v závislosti na produktu. Tato opatření by ovlivnila dovoz zboží do EU z Ruské federace a Běloruské republiky, který v roce 2023 představoval 4,8 milionu tun dovozu, v obchodní hodnotě 1,6 miliardy EUR v témže roce. Aby se zabránilo vstupu obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných pocházejících nebo vyvážených z Ruské federace nebo Běloruské republiky na trh EU za nízké sazby stanovené v rámci celních kvót EU, je rovněž nezbytné vyloučit z těchto kvót Ruskou federaci a Běloruskou republiku, pokud jde o produkty, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Neočekává se, že by navrhované nařízení mělo negativní dopad na celosvětové potravinové zabezpečení. Zvýšení cel EU by především neovlivnilo tranzit dotčených ruských a běloruských produktů přes území EU do třetích zemí. Za druhé, historické obchodní toky obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných z Ruské federace do EU jsou ve srovnání s velikostí světových tržních výměn velmi skromné a nebudou mít žádný znatelný dopad na potravinářský průmysl EU a chov hospodářských zvířat, pokud jde o dodávky krmiv. V neposlední řadě se očekává, že zvýšení dovozních cel EU podstatně sníží tyto toky dovozu do EU, čímž se ve skutečnosti zvýší množství obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných pro vývoz do třetích zemí, zejména do těch rozvojových.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

V současné době je Ukrajina třetím největším dodavatelem produktů, na něž se navrhované zvýšení cel vztahuje, do EU. K tomuto vývozu dochází v rámci preferenčních podmínek dohody o přidružení EU–Ukrajina, a zejména hlavy IV této dohody, kterou se zřizuje prohloubená a komplexní zóna volného obchodu a která byla posílena dočasnými opatřeními liberalizujícími obchod, jež EU přijala v návaznosti na nezákonnou a nevyprovokovanou invazi Ruské federace na Ukrajinu. Vzhledem k tomu, že nezákonná útočná válka Ruské federace proti Ukrajině výrazně narušila schopnost Ukrajiny nadále vyvážet obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané do světa, což byl dříve její hlavní zdroj hospodářských příjmů, zůstal trh EU kvůli narušení jiných vývozních tras hlavním dostupným vývozním odbytištěm zboží z Ukrajiny. Podstatné zvýšení cel vztahujících se na zboží pocházející nebo vyvážené z Ruské federace, která je na trhu EU klíčovým konkurentem Ukrajiny, je v souladu s nejdůležitějšími možnostmi přístupu na trh, které Unie nabídla ukrajinskému vývozu obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných na trh Unie. Dalšími významnými dodavateli ze třetích zemí vyvážejícími obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané do EU jsou Brazílie, Argentina, Spojené státy a Kanada.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané z Ruské federace a Běloruské republiky stanovené v tomto návrhu zajišťuje, aby celní politika Unie vyjádřená v tomto nařízení prostřednictvím uplatňovaných sazeb společného celního sazebníku Unie byla prováděna v souladu se zásadami a cíli vnější činnosti Unie stanovenými v čl. 21 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že Unie dbá na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Proto se považuje za vhodné uložit zvýšená cla na obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané pocházející nebo vyvážené z Ruské federace a Běloruské republiky, neboť takové zvýšení by bylo v souladu s omezujícími opatřeními, která Unie vůči těmto zemím přijala v návaznosti na nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině a podporu, kterou Běloruská republika nadále poskytuje ruské agresi.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tímto nařízením se mění nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.

Tato změna vychází z článku 31 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že společný celní sazebník stanoví Rada na návrh Komise.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zásada subsidiarity se neuplatní, protože návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské unie.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv, zejména potřeby zajistit, aby obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané z Ruské federace a Běloruské republiky nenarušovaly trh EU s těmito produkty a řádné fungování celní unie. Tyto produkty by proto neměly mít přístup na trh EU za podmínek stejně příznivých jako podmínky, které se vztahují na dovoz obilovin z jiných třetích zemí a jiného původu. Proporcionalitu zajišťuje skutečnost, že návrh stanoví zvýšení cel podle společného celního sazebníku použitelných na dovoz z Ruské federace a Běloruské republiky pro celní položky obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných, pokud jsou tato cla v současné době stanovena na nulu nebo jsou nízká. Zároveň se očekává, že tento nárůst sníží schopnost Ruské federace a Běloruské republiky narušit správné fungování trhů s potravinami v EU. Navrhované zvýšení cel a omezení přístupu k celním kvótám Unie omezuje základní práva pouze v rozsahu nezbytném pro dosažení jejích cílů.

•Volba nástroje

Tento návrh stanoví změnu nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nepoužije se.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Nepoužije se.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nepoužije se.

•Posouzení dopadů

S ohledem na pokračující invazi Ruské federace na Ukrajinu a na stávající schopnost Ruské federace využít svůj vývoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných k narušení jednoty EU při podpoře Ukrajiny a k destabilizaci trhu EU s těmito produkty, jakož i s ohledem na podporu činností Ruské federace ze strany Běloruské republiky je důležité, aby nařízení vstoupilo v platnost bezodkladně, aby se co nejdříve zvýšily celní sazby použitelné na dotčené produkty z Ruské federace a Běloruské republiky. Posouzení dopadů pro toto nařízení se proto neprovádělo. Očekává se však, že navrhované opatření výrazně sníží dovoz dotčených výrobků pocházejících nebo vyvážených z Ruské federace a Běloruské republiky do EU, což povede k další diverzifikaci dovozu těchto produktů mimo Ruskou federaci a Běloruskou republiku.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Opatření nezvyšuje neúměrně administrativní zátěž pro podniky.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá finanční dopad na výdaje a má velmi omezený finanční dopad na příjmy. Očekává se, že výběr zvýšených cel odpovídajících navrhovanému zvýšení bude minimální a bude se blížit nule. Důvodem je skutečnost, že současný dovoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných z Ruské federace a Běloruské republiky se do značné míry soustředí na produkty s nulovým nebo velmi nízkým clem podle doložky nejvyšších výhod, zatímco navrhované zvýšení cel pravděpodobně sníží dovozní toky z Ruské federace a Běloruské republiky na zanedbatelný objem.

Naopak lze očekávat určité ztráty ve srovnání s nejnovějšími vlastními zdroji vytvořenými do rozpočtu EU – 15,77 milionu EUR v roce 2023. Přesná hodnota rozpočtových ztrát bude záviset na tom, jak bude dovoz z Ruské federace nahrazen. Konkrétně dovoz nahrazený domácí výrobou EU nebo preferenčním dovozem, zejména z Ukrajiny, povede ke ztrátám vlastních zdrojů, zatímco dovoz nahrazený zvýšeným dovozem z jiných třetích zemí, než je Ruská federace nebo Běloruská republika, které nejsou preferenčními partnery, bude i nadále vytvářet stejnou úroveň cel podle společného celního sazebníku jako dovoz z Ruské federace a Běloruské republiky, a nepovede tak ke ztrátě vlastních zdrojů. Dopad na tradiční vlastní zdroje rozpočtu EU se proto odhaduje na ztrátu maximálně 15,77 milionu EUR (tj. 75 % celkových celních příjmů ve výši 21 milionů EUR) ve scénáři úplného nahrazení stávajícího dovozu do EU z Ruské federace a Běloruské republiky domácí výrobou EU a dovozem od preferenčních partnerů. Ztráta příjmů z tradičních vlastních zdrojů bude nahrazena příspěvky členských států do systému vlastních zdrojů odvozenými z hrubého národního důchodu (HND).

Podrobněji jsou rozpočtové důsledky tohoto návrhu vysvětleny v legislativním finančním výkazu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

On-line zprávy o vývoji dovozu obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných z Ruské federace a Běloruské republiky do EU jsou k dispozici na zvláštních internetových stránkách Evropské komise (Eurostatu).

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nepoužije se.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2024/0082 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 31 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dovoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných do Unie se od totální invaze Ruské federace na Ukrajinu dne 22. února 2022 výrazně zvýšil.

(2)Ruská federace zůstává v současné době poměrně malým dodavatelem obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných na trh Unie. Ruská federace je však předním světovým producentem a vývozcem obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných. Vzhledem k současnému objemu svého vývozu do světa by Ruská federace mohla snadno a rychle přesměrovat významné objemy dodávek do EU, což by způsobilo náhlý příliv produktů z jejích velkých stávajících zásob, což by narušilo unijní trh s obilovinami, olejnatými semeny a produkty z nich získanými. Existují důkazy, že Ruská federace si navíc nezákonně přivlastňuje velké části obilovin a olejnatých semen produkovaných na územích Ukrajiny, která v současné době nezákonně okupuje, a tyto dodávky směruje na své vývozní trhy jako údajně „ruské“ produkty.

(3)Společná cla Unie erga omnes jsou v současnosti uplatňovaná cla podle doložky nejvyšších výhod (DNV) na dovoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných a značně se liší. V závislosti na produktu jsou tato cla buď stanovena na nulu či jsou velmi nízká, nebo jsou již vysoká a obchod se neuskutečňuje.

(4)Je nezbytné přijmout vhodná celní opatření, která zabrání tomu, aby obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané z Ruské federace nadále vstupovaly na trh Unie za podmínek, které jsou stejně příznivé jako podmínky uplatňované na tyto produkty jiného nepreferenčního původu. Očekává se, že tato celní opatření přispějí k tomu, že zabrání Ruské federaci v tom, aby využila svůj vývoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných do Unie k politickému a ekonomickému oslabení tím, že nasměruje značné množství dotčených produktů do Unie, čímž naruší trh Unie s těmito produkty, vytvoří společenské napětí a třecí plochy v rámci Unie a ohrozí řádné fungování celní unie. Tato ohrožení by měla být zvažována podle čl. 32 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, a proto by měla být přijata opatření k zamezení vážného narušení hospodářství členských států podle článku 31 této smlouvy.

(5)Stejná celní opatření by měla být současně přijata ve vztahu k Běloruské republice, aby se zabránilo odklonu dovozu z Ruské federace do Unie přes Běloruskou republiku, a to vzhledem k jejím úzkým politickým a hospodářským vazbám s Ruskem, pokud by cla EU na dovoz příslušného zboží z Běloruské republiky zůstala nezměněna. 

(6)Dovoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných pocházejících nebo vyvážených z Ruské federace a Běloruské republiky by proto měl podléhat vyšším clům než dovoz z jiných třetích zemí, kdykoli jsou v současnosti platná cla stanovena na nulu nebo nejsou dostatečně vysoká.

(7)Ruská federace a Běloruská republika by navíc neměly využívat celních kvót Unie za podmínek zacházení podle nejvyšších výhod. Snížené sazby stanovené v celních kvótách Unie pro produkty uvedené v příloze tohoto nařízení by se proto neměly vztahovat na produkty pocházející nebo vyvážené z Ruské federace nebo Běloruské republiky do Unie.

(8)Neočekává se, že předpokládané zvýšení cel negativně ovlivní celosvětové potravinové zabezpečení, neboť by neovlivnilo tranzit dotčených produktů přes území Unie do třetích zemí konečného určení; naopak, zvýšení dovozních cel Unie může vést k vývozu těchto produktů do třetích zemí a zvýšit dostupnost dodávek.

(9)Zvýšení cel je v souladu s vnější činností Unie v jiných oblastech, jak vyžaduje čl. 21 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. Vztahy mezi Unií a Ruskou federací se v posledních letech vyvíjely velmi nepříznivě, přičemž se obzvláště zhoršily v posledních dvou letech kvůli tomu, že Ruská federace bezostyšně porušuje mezinárodní právo, a zejména z důvodu její nevyprovokované a neodůvodněné totální invaze na Ukrajinu. Od července 2014 Unie postupně zaváděla vůči Ruské federaci omezující opatření.

(10)Ačkoli je Ruská federace členem Světové obchodní organizace, je Unie na základě výjimek, které platí podle Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, a zejména článku XXI GATT 1994 (bezpečnostní výjimky), osvobozena od povinnosti přiznávat produktům dováženým z Ruské federace výhody udělené obdobným produktům dováženým z jiných zemí (zacházení podle nejvyšších výhod).

(11)Situace mezi Unií a Běloruskou republikou se v posledních letech rovněž zhoršila, neboť režim nedodržuje mezinárodní právo, základní svobody a lidská práva a podporuje ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině. Od října 2020 Unie postupně zaváděla vůči Běloruské republice omezující opatření.

(12)Vzhledem k tomu, že Běloruská republika není členem Světové obchodní organizace, není Unie na základě Dohody o zřízení Světové obchodní organizace povinna přiznávat produktům z Běloruské republiky zacházení podle nejvyšších výhod. Stávající obchodní dohody navíc umožňují přijmout opatření, jež jsou odůvodněna na základě použitelných doložek o výjimkách, zejména bezpečnostních výjimkách.

(13)V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, kterým je zajistit, aby obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané z Ruské federace a Běloruské republiky nenarušovaly trh EU s těmito produkty a řádné fungování celní unie, nezbytné a vhodné stanovit s okamžitým účinkem pravidla zvyšující cla na tyto produkty. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení sledovaných cílů nezbytné, a to v souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

NÁZEV NÁVRHU:

Návrh nařízení Rady, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.

ROZPOČTOVÉ POLOŽKY:

Kapitola a článek: kapitola 12 článek 120

Částka zahrnutá do rozpočtu na rok 2024: 24 620 400 000 EUR

FINANČNÍ DOPAD:

◻    Návrh nemá žádné finanční dopady.

X    Návrh nemá žádný finanční dopad na výdaje, ale má finanční dopad na příjmy z tradičních vlastních zdrojů, a to z těchto důvodů:

V roce 2023 činila celková hodnota dovozu kódů KN spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, které podléhají navrhovanému zvýšení, z Ruské federace a Běloruské republiky více než 1,57 miliardy EUR. Z toho činil dovoz položek podléhajících proclení 338 milionů EUR. Většina tohoto dovozu (83,4 milionu EUR) se uskutečnila pod kódem KN 1514 11 90, který podléhá clu ve výši 6,4 %. Významný dovoz se rovněž uskutečnil pod kódem KN 1518 00 95 (77,3 milionu EUR), na který se vztahuje clo ve výši 2 %, a kódem KN 2309 90 91 (76,4 milionu EUR), na který se vztahuje valorické clo ve výši 12 %. Další dovoz v hodnotě 32,4 milionu EUR se uskutečnil pod kódem KN 2308 00 90, který podléhá valorickému clu ve výši 1,6 %. Kromě toho, pokud jde o položky kódu KN 1008 10 00, EU dovezla v roce 2023 14 760 tun, jež podléhaly clu 37 EUR/t, a pokud jde o položky kódu KN 1008 29 00, dovoz do EU činil 10 005 tun, jež podléhaly clu 56 EUR/t. Dovoz položek kódu KN 1003 90 00 představoval 54 706 tun, jež podléhaly celní sazbě v rámci kvóty WTO 62,25 EUR/t. Ostatní kódy KN rovněž podléhají clům, avšak v mnohem nižší hodnotě, a maximální výše ušlého cla pro tyto kódy KN je vypočtena níže v poslední položce.

Po zvýšení cel tímto nařízením se očekává, že tyto obchodní toky výrazně poklesnou, nebo se dokonce zastaví. Pokud jde o výběr zvýšených cel odpovídajících navrhovanému zvýšení u zboží, na které se v současnosti vztahují nulové nebo velmi nízké celní sazby, očekává se, že budou minimální a budou se blížit nule, neboť vzhledem ke zvýšeným úrovním cel se očekává, že nebudou přetrvávat žádné obchodní toky.

Na základě výše uvedených skutečností se dopad tohoto nařízení na rozpočet EU z hlediska ztráty příjmů odhaduje na maximálně 15,77 milionu EUR ročně: [(6,7 milionu EUR + 2,11 milionu EUR + 9,17 milionu EUR + 0,88 milionu EUR + 0,52 milionu EUR + 0,53 milionu EUR + 0,55 milionu EUR + 0,56 milionu EUR) = 21,03 milionu EUR (hrubá částka včetně nákladů na výběr) × 0,75] 5 .

V roce 2024 se dopad na ztrátu příjmů z tradičních vlastních zdrojů pro rozpočet EU odhaduje na jednu polovinu výše uvedené částky, tj. 7,9 milionu EUR.

Ztráta příjmů z tradičních vlastních zdrojů bude nahrazena příspěvky členských států do systému vlastních zdrojů odvozenými z hrubého národního důchodu (HND).

(1)    Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987).

(2)    Podle oficiálních údajů EU o obchodu a výrobě (2023) se z Ruska dováží pouze 1 % spotřeby EU.

(3)    Údaje OECD/FAO.

(4)    Nařízení Rady (EU) 2022/263 ze dne 23. února 2023 o omezujících opatřeních v reakci na nezákonné uznání nezávislosti, okupaci či anexi určitých území Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, Ruskou federací.

(5)    Každá položka odpovídá ušlému clu za výše uvedené kódy KN v pořadí podle uvedení.