(1)

V dopise ze dne 23. února 2000, zaevidovaném dne 28. února 2000, Stálé zastoupení Itálie při Evropské unii Komisi v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy oznámilo ustanovení článku 35 regionálního zákona Benátska č. 5/2000 (regionální zákon č. 5/2000) (2), kterým se stanovují podpory pro odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh.

(2)

Dopisem ze dne 12. května 2000, zaevidovaném dne 18. května 2000, ze dne 1. srpna 2000, zaevidovaném dne 7. srpna, ze dne 15. listopadu 2000, zaevidovaném dne 16. listopadu 2000, a ze dne 24. ledna 2001, zaevidovaném dne 30. ledna 2001, sdělilo Stálé zastoupení Itálie při Evropské unii Komisi dodatečné informace požadované po italských orgánech v dopisech ze dne 18. dubna 2000, ze dne 5. července 2000 a ze dne 21. září 2000, jakož i na dvoustranné schůzce konané dne 13. prosince 2000.

(3)

V dopise ze dne 2. dubna 2001 Komise sdělila Itálii své rozhodnutí zahájit ve věci uvedené podpory řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy.

(4)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (3). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby podaly své připomínky k dotčenému opatření.

(5)

Italské orgány podaly své připomínky k uvedeným opatřením v dopisech ze dne 12. června 2001 a ze dne 22. června 2001. Od zúčastněných třetích stran Komise připomínky neobdržela.

(6)

Článek 35 regionálního zákona č. 5/2000 stanoví poskytování podpor ke zlepšení podmínek zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh projektům zemědělsko-průmyslových podniků, které podaly žádost o financování podle nařízení Rady č. 951/97 ze dne 20. května 1997 o zlepšení podmínek zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh (4) v průběhu programového období 1994-1999 (5), a z nichž některé zahájily práce, aniž mohly čerpat veřejnou podporu vzhledem k nedostatku finančních prostředků.

(7)

Na základě rozhodnutí regionální rady č. 4202 ze dne 14. září 1993 mohly během uvedeného období zúčastněné podniky podávat příslušným krajským orgánům (regionální rada – oddělení pro zemědělství a styky s EHS) žádosti o financování uvedených projektů každoročně vždy od 30. dubna do 30. září. Na konci výběrového řízení vždy příslušné orgány sestavily seznam projektů seřazených podle priority a informovaly potenciální příjemce, jejichž projekty byly vybrány, o „zařazení do financování“ zveřejněním rozhodnutí regionální rady se schváleným seznamem v „Bollettino Ufficiale“ daného regionu. Podniky, jejichž investiční projekty nebyly vybrány, obdržely dopis s odůvodněním jejich vyřazení.

(8)

Podle vnitrostátních orgánů se zveřejnění rozhodnutí o schválení výše uvedeného seznamu v „Bollettino Ufficiale“ daného regionu rovnalo oznámení orgánu veřejné správy o přijetí žádosti o financování projektů předložených zúčastněnými stranami (podle zákona o zveřejňování právních aktů (6), což podle uvedených orgánů vyvolalo u podniků uvedených na seznamu oprávněné očekávání, že jim bude poskytnuta podpora.

(9)

Podle vnitrostátních orgánů bylo možné zahájit investice po oznámení o způsobilosti výdajů na projekt, a v každém případě po podání žádosti o financování (7).

(10)

Pololetní seznamy pořadí projektů se měly sestavovat až do vyčerpání finančních prostředků stanovených regionálním operačním programem pro Benátsko (ROP Benátsko). Rozhodnutím regionálního výboru č. 4102 ze dne 23. listopadu 1999 (8) bylo zveřejněno konečné pořadí žádostí obdržených do 14. července 1999. Volné zdroje byly vyčerpány dříve, než bylo možné uspokojit všechny žádosti uvedené v tomto posledním pořadníku. Několik projektů (celkem 36) nebylo možné financovat, ačkoliv byly zveřejněny, a tudíž schváleny k financování.

(11)

Za dané situace došlo ke zmobilizování několika různých zdrojů financování (například zdrojů pocházejících z overbookingu, agromonetárních fondů, jakož i zdroje podle článku 29 regionálního zákona č. 88 ze dne 31. října 1980 (9), takže ze l50 způsobilých projektů na posledním seznamu, jich zbylo k financování 36.

(12)

Článek 35 zákona č. 5/2000 stanoví financování 36 projektů, které nemohly využít veřejnou podporu během programového období 1994-1999, přičemž byly uvedeny na seznamu vybraných projektů a u některých z nich se již zahájily práce.

(13)

Rozpočet určený pro financování podpor činí 5 miliard ITL (2 582 284 EUR), avšak italské orgány potvrdily, že pokud by byly v budoucnosti k dispozici další finanční zdroje, poskytly by další finanční prostředky právě těmto projektům. Režim by byl zachován až do vyčerpání dostupného rozpočtu (původně stanoveného nebo dodatečně navýšeného).

(14)

Plánované podpory nelze kumulovat s jinými podporami, které by měly stejný účel.

(15)

Zásah regionu má výjimečný a časově omezený charakter; týká se projektů, které v okamžiku, kdy došlo k jejich schválení zveřejněním, dodržovaly odvětvové limity a předpisy stanovené ROP Benátsko a schválené Komisí i rozhodnutím Komise 94/173/ES (10) o stanovení výběrových kritérií, které je nutno použít u investic určených ke zlepšení podmínek zpracování a uvádění na trh zemědělských a lesnických produktů, a kterým se zrušuje rozhodnutí 90/342/EHS, jakož i nařízením (ES) č. 951/97, podle jehož ustanovení regionální orgány schválily žádosti o podporu.

(16)

Italské orgány dále uvedly, že ačkoliv jde o programové období 1994-1999, musí být slučitelnost projektů se společným trhem posuzována v daném případě podle pokynů týkajících se státních podpor v zemědělském odvětví (11)(dále jen „pokyny“ ), neboť stávající režim podpor byl oznámen po vstupu v platnost těchto pokynů. Uvedené orgány se zejména zavázaly, že budou dodržovat podmínky, omezení a požadavky obsažené v bodu 4.2 výše uvedených pokynů, podle kterých:

(17)

Pokud jde o údaje podle bodu 16 písm. b), c) a d), italské orgány uvedly, že by se řídily pokyny Plánu rozvoje venkova. (PRV regionu Benátsko 2000-2006 (PRV Benátsko) (12). Podpora by byla poskytnuta formou kapitálového příspěvku až do výše 40 % způsobilých náležitě ověřených výdajů, při dodržení podmínek, omezení a požadavků uvedených v bodě 4.2 pokynů. Výdaje vzniklé použitím článku jsou v plné výši hrazeny regionem, jakákoliv kumulace s nástroji či platnými režimy podpory je zakázána.

(18)

Projekty, které porušují zákazy a omezení stanovené v rámci společných organizací trhů ohledně produkce nebo uvádění na trh výrobků napodobujících či nahrazujících mléko nebo mléčné výrobky, by nebyly způsobilé pro podpory.

19)

Komise zahájila řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, jelikož měla pochybnosti ohledně slučitelnosti nového režimu podpory zřízeného článkem 35 regionálního zákona č. 5/2000 se společným trhem.

(20)

Tyto pochybnosti se zakládaly na skutečnosti, že takovéto podpory mohly být poskytnuty rovněž podnikům, které již uskutečnily investice plánované v rámci projektu, pro který podaly žádost o financování za programové období 1994-1999, tj. v rámci režimu spolufinancovaných podpor.

(21)

Ve stádiu zahájení řízení nemohla tedy Komise vyloučit případné poskytnutí podpor se zpětným účinkem pro příjemcem již zahájené činnosti, které jsou tak zbaveny nezbytného podněcujícího charakteru a podobají se tudíž provozním podporám, jejichž jediným účelem je zmírnit finanční náklad, který nese příjemce.

(22)

V souladu s body 3.5 a 3.6 pokynů musí podpůrná opatření, aby mohla být považována za slučitelná se společným trhem, vykazovat podněcující charakter anebo vyžadovat od příjemce protiplnění (13).

(23)

U oznámeného režimu se zdálo, že spadá do působnosti bodů 3.5 a 3.6 pokynů. Na základě informací, které měla Komise k dispozici v okamžiku zahájení řízení, se důvody italských orgánů skutečně nezdály dostatečné, ať již podle režimu podpor, které se měly poskytnout v rámci programového období 1994-1999, anebo podle oznámeného režimu podpory, k prokázání existence právního závazku vůči (potencionálním) příjemcům, který by u nich mohl vyvolat legitimní očekávání, ani k doložení jeho existence, a tudíž se stát dostatečným podněcujícím prvkem pro zahájení prací.

(24)

Komise shledala, že ani „zákon o zveřejňování úředních aktů“ (14), ani dopisy zaslané regionálními orgány, jimiž se zájemcům potvrzuje přijetí jejich žádosti o financování (15), ani existence praxe, při které regionální orgány vždy poskytly očekávané finanční prostředky projektům zapsaným na seznamu projektů způsobilých pro veřejné financování po vyhodnocení a rozhodnutí regionální rady, nemohly vyvolat oprávněné očekávání ohledně poskytnutí finančních prostředků za programové období 1994-1999 u podniků, jejichž názvy jsou na výše uvedeném seznamu.

(25)

Komise se domnívá, že neexistuje žádný právní závazek regionálních orgánů ohledně žádostí o financování shledaných způsobilými a zařazených na seznam zveřejněný v „Bollettino Ufficiale“ daného regionu během období 1994-99, čímž se jakékoli legitimní očekávání ze strany dotčených podniků stává neplatným. Absence jakéhokoli podněcujícího prvku je potvrzena následujícími úvahami: podniky způsobilé pro podpory, jimž příslušné orgány neposkytly financování, nepodnikly nic, aby se domohly uznání svých práv, které ostatně daný region pokládá za práva již nabytá s odvoláním na vnitrostátní správní jurisdikci. Komise se domnívá, že nebyla podána žádná stížnost, poněvadž schází vynutitelnost právního závazku u regionálních orgánů; potenciální příjemci zřejmě nemají právo domáhat se vyplacení těchto podpor.

(26)

Komise vyjádřila pochybnosti ohledně skutečnosti, že by podpory na výdaje vynaložené před potvrzením přijetí projektů, mohly být ještě pokládány za podpory na rozvoj některých ekonomických činností podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy. V souladu se stálou praxí Komise potvrzenou Soudním dvorem (16) lze podporu usnadňující rozvoj některých ekonomických činností nebo některých regionů považovat za podporu tohoto druhu pouze v případě, že může Komise prokázat, že bez této podpory by se samotným působením zákonů trhu nepodařilo dosáhnout toho, aby se podniky přijímající podporu chovaly způsobem, který by přispěl k uskutečnění plánovaného cíle. V daném případě však podniky zcela evidentně uskutečnily dotčené investice bez využití podpory.

(27)

Další skutečnost, která podle stanoviska Komise umožnila zpochybnit podněcující charakter, se týká sestavování seznamů. V rozhodnutí regionální rady č. 4202 z roku 1993 se upřesňuje, že žádosti je nutno podávat regionální radě každoročně od 31. ledna do 30. září. Tyto žádosti jsou posléze seřazeny podle jejich priority a žádosti nesplňující požadované podmínky musí být zájemcům oznámeny. Pokud by mechanismus měl být vykládán v tomto smyslu, dalo by se z toho vyvodit, že sestavení pololetního seznamu mohlo regionálním orgánům umožnit provedení přesného a pravidelně aktualizovaného výpočtu dosud dostupných zdrojů, čímž by se zamezilo zveřejnění nových výzev k podávání žádostí a zamítnutí žádostí, které nelze přijmout kvůli nedostatku dostupných zdrojů.

(28)

Jiné aspekty, které podle Komise vzbuzovaly pochybnost o podněcujícím charakteru, se týkají rozpočtu podle článku 35 dotčeného zákona, jakož i intenzity a přesné výše podpor. Vzhledem k tomu, že finanční prostředky ohlášené regionem činí 5 miliard ITL (2,5 milionů EUR), stačily by pouze na financování omezené procentuální výše výdajů již vynaložených případnými příjemci (přibližně 70 miliard ITL – 35 milionů EUR). Je proto obtížné pochopit důvody, kvůli nimž italské orgány uvedly, že „podpora ve formě kapitálového příspěvku nepřesáhne již ověřený způsobilý výdaj“, když z informací, které má Komise k dispozici, se míra podpory jeví nižší než 10 % (17). Skutečnost, že takto slabá míra podpory se jeví z pohledu italských orgánů za dostačující pro zajištění podněcujícího účinku, zatímco v rámci regionálního operačního plánu 1994-1999 se za nezbytnou pro stejný typ projektů považovala míra podpory výrazně vyšší (18), je dalším ukazatelem chybějícího podněcujícího účinku projektů, které se mají dotovat.

(29)

Poslední doplňující informace (zaevidované dne 30. ledna 2001) navíc obsahovaly údaje, které zcela neodpovídaly dříve sděleným údajům:

(30)

Další nejasný aspekt se týkal četnosti intervence: zpočátku italské orgány tvrdily, že intervence má výjimečný a časově omezený charakter (viz bod 15). To je ovšem v rozporu s dalšími prohlášeními stejných orgánů (19), pokud jde o možnost poskytnout další financování stejným projektům. V původním oznámení bylo totiž uvedeno, že „pokud se po skončení dodatečného posouzení žádostí ukáže, že jsou nezbytné další prostředky, musí se udržet v nezbytně nutných mezích, aby se vyčerpaly nevyřízené žádosti z předchozího programového období 1994-1999“. Za tímto účelem se uvedené regionální orgány zavázaly oznámit případy, které by nespadaly do oblasti působnosti pravidla 20 procent uvedeného ve sdělení Komise č. 54/94/D24823 (ze dne 22. února 1994). Možnost zvažovat další zdroje financování a případné způsoby vyplácení nebyly nikdy obsaženy v dodatečných informacích podaných výše uvedenými orgány a zdají se být v rozporu s údaji ohledně jedinečné povahy oznámeného opatření.

(31)

Italské orgány na závěr uvedly, že projekty, u nichž byly podány a přijaty žádosti o podporu během programového období 1994-1999, ale u nichž dosud nebyly zahájeny práce, by měly být financovány podle nového plánu rozvoje venkova 2000-2006 poté, co budou prohlášeny za slučitelné s novými pravidly Společenství pro zemědělské odvětví. Toto tvrzení se však jeví jako obtížně slučitelné s údaji, které se týkají konečného celkového pořadníku, to jest s projekty způsobilými k financování uvedenými v posledních doplňujících informacích (zaevidovaných ke dni 30. ledna 2001). Z celkových 134 přijatých projektů bylo 20 financováno z agromonetárních fondů, 10 z overbookingu, 54 na základě regionálního zákona 88/80, 4 na základě zákonného nařízení č. 173/98 a 10 projektů bylo zrušeno. Ve světle těchto údajů tedy zbývá financovat 36 projektů: i kdyby bylo možné uvažovat o financování z nového plánu rozvoje venkova 2000-2006, není jasné, na jaké další projekty se italské orgány odvolávají, když hovoří o „nevyřízených žádostech z předchozího programového období 1994-1999“.

(32)

Komise si vyhradila posouzení otázky využití agromonetárních podpor a prostředků pocházejících z overbookingu. Použití těchto zdrojů financování by mohlo představovat zneužití rozhodnutí o schválení pomoci či by se mohlo jednat o neoznámení Komisi.

(33)

Dopisem ze dne 22. června 2001 Itálie předala útvarům Komise své připomínky týkající se dotčené podpory v důsledku rozhodnutí zahájit řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 Smlouvy. Od třetích stran Komise připomínky neobdržela.

(34)

Italské orgány ve své odpovědi nejprve připomněly správní řízení používané při udělování podpor během programového období 1994-1999, aby prokázaly, že právní závazek vůči potenciálním příjemcům financování vzešel ze samotného řízení a mohl vyvolat u potencionálních příjemců legitimní očekávání, že obdrží financování, které mohlo samo o sobě představovat dostatečný podněcující prvek pro zahájení prací před poskytnutím samotného financování. S ohledem na popis podaný ve fázi, která předcházela zahájení řízení, vnitrostátní orgány upřesnily, že jakmile byly uchazečské podniky zapsány na jednotném seznamu subjektů způsobilých čerpat agro-alimentární podpory, zůstaly na tomto seznamu, dokud region neuvolnil nezbytné finanční prostředky. Jakmile byly částky uvolněny (buď z regionálního rozpočtu – článek 29 regionálního zákona č. 88/1980, nebo z ROP Benátsko – nařízení Rady (EHS) č. 866/90 ze dne 29. března 1990 o zlepšení podmínek zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh (20) a nařízení č. 951/97, či z vnitrostátního rozpočtu – overbooking a agromonetární prostředky), region vybral z jednotného seznamu administrativním úkonem ad hoc podniky, které měly být příjemci financování podle prioritního a preferenčního kritéria a mezi nimi ty podniky, jejichž žádosti přispívaly k plnému využití dostupných částek.

(35)

Region tak měl k dispozici zásobník projektů, který bylo možné v příhodném okamžiku rychle aktivovat, jakmile byly prostředky k dispozici. Regionální orgány se domnívají, že i přes neexistenci okamžitě použitelných zdrojů není sestavování pořadníku projektů způsobilých pro podporu s výhledem pozdějšího konkrétního financování v rozporu s žádnými právními předpisy Společenství.

(36)

Podle příslušných orgánů se má článek 35 regionálního zákona č. 5/2000 použít u 36 projektů/podniků dosud vedených na seznamu. Tyto projekty/podniky byly podrobeny novému posouzení a dva z nich se staly předmětem klasifikačního řízení, kvůli jejich neslučitelnosti s pokyny. Příslušné orgány kromě toho tvrdí, že 15 podniků podalo žádost z titulu PRV Benátsko 2000-2006 – opatření č. 7 (zlepšení podmínek zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh), s tím, že upustí od svých předchozích nároků v případě získání financování pro nové programové období 2000/2006. Region nevylučuje, že i další podniky ztratí zájem a zřeknou se z různých důvodů svého původního projektu. Počet potenciálních příjemců předmětné podpory by se tak oproti původnímu seznamu snížil na polovinu.

(37)

Italské orgány se domnívají, že stanovisko Komise vyjádřené v dopise zahajujícím řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy není založeno na žádném právním základu a je v rozporu s vlastní praxí Komise.

(38)

Komise zahájila řízení o dotčených podporách, neboť tyto podpory by mohly být rovněž poskytnuty podnikům dosud uvedeným na seznamu, které zahájily nebo provedly investice po podání žádosti o podporu na programové období 1994-1999. Komise se skutečně domnívá, že vzhledem k chybějícímu právnímu závazku, kterým by byl region vázán vůči potenciálním příjemcům, nemají zpětně poskytnuté podpory nezbytný podněcující charakter, a měly by být proto pokládány za provozní podpory neslučitelné se společným trhem.

(39)

Italské orgány jsou toho názoru, že jak bod 3.6 pokynů (21), tak jeho použití Komisí (22) vyvolaly u žadatelů oprávněné očekávání ohledně získání financování po podání žádosti o podporu u příslušného orgánu. V daném případě rozhodnutí regionální rady č. 4202/93 tím, že stanovilo způsoby podávání žádostí a sestavování pořadníků s odvoláním na ustanovení regionálního zákona č. 1/1991 (23), zajišťovalo potenciálním příjemcům způsobilost pro veřejné financování investic vynaložených po podání žádosti, avšak před poskytnutím podpor. Navíc, legitimní důvěra žadatelů při podání žádosti byla posílena jejich zařazením na seznam způsobilých projektů.

(40)

Kromě toho je nutno poznamenat, že potenciální příjemci podpory s vědomím toho, že podali svou žádost předepsaným způsobem a vyhověli požadavkům stanoveným zákonem, mohli oprávněně očekávat, že jejich projekt bude přijat, k čemuž skutečně stalo jejich zapsáním do pořadníku, třebaže museli ještě čekat na přijetí samotného opatření k poskytování podpory.

(41)

Italské orgány rovněž připomínají, že Komise ve své praxi přistupuje k prodloužení platnosti již schválených režimů podpory, aby tak umožnila dosažení cílů sledovaných těmito režimy (24), a že tato praxe je v souladu s požadavky uvedených orgánů, když předkládají režim podpory zřízený článkem 35 dotyčného regionálního zákona č. 5/2000. Jinak řečeno, podle italských orgánů jsou tyto podpory slučitelné se Smlouvou, pokud byly poskytnuty nejpozději v roce 1999, to znamená během použití režimu či režimů, v rámci kterých byly žádosti o financování podány.

(42)

Tytéž orgány vysvětlují, že italské správní právo umožňuje odvolání ke správnímu soudu za účelem zpochybnění právních úkonů veřejné správy, které poškozují nejenom subjektivní práva, ale i legitimní zájmy. Tyto legitimní zájmy jsou definovány jako zájmy soukromých subjektů na správném výkonu pravomocí veřejné správy, ať se již jedná o očekávání ve věci rozšíření sféry soukromého práva ( „interessi“ pretensivi, zájmy nárokované vůči administrativě) nebo o správnost užití procedurálních příkazů, které jsou jim nařízeny ( „interessi procedimentali“, procedurální zájmy), uvedené zejména v zákoně č. 241/1990 (zákon o zveřejňování aktů veřejné správy). V souladu s judikaturou italského kasačního soudu (25) se může soukromý subjekt obrátit na správní soud nejen za účelem zrušení aktu veřejné správy, který poškozuje některý z jeho legitimních zájmů či subjektivních práv, ale rovněž aby se domohl přijetí očekávaného opatření a odškodnění újmy způsobené přijetím či nepřijetím právního aktu.

(43)

V daném případě by oprávněný zájem žadatelů (pokud jde o veřejné financování) dosud vedených na seznamu měl charakter nároku, neboť tito žadatelé oprávněně očekávali rozšíření svých práv  na základě opatření o poskytnutí podpory.

(44)

Na základě výše uvedené judikatury kasačního soudu italské orgány nevylučují možnost, že by se případně vyzvaný správní soud rozhodl odsoudit regionální správu k odškodnění postižených subjektů za způsobenou újmu.

(45)

Italské orgány tvrdí, že žádný z podniků způsobilých pro podporu, který je dosud na seznamu, nepodal žalobu u správního soudu, aby se domohl zadostiučinění, neboť tyto podniky důvodně očekávají, že jim bude podpora poskytnuta. Pro napadení regionu Benátsko by dotčené podniky měly mít zájem podat tuto žalobu z důvodu právního aktu, který jim způsobuje skutečnou újmu. Tímto aktem se podle uvedených orgánů stává neposkytnutí financování se zrušením pořadníku: oprávněně lze zpochybnit pouze opatření zrušující podporu nebo zrušení rozhodnutí 4102/99, protože by poškozovala stávající oprávněné očekávání žadatelů, že obdrží přidělené částky.

(46)

Pokud jde o výhrady vyjádřené Komisí k otázce použití agromonetárních podpor a podpor pocházejících z overbookingu uvedených v bodě 31 dopisu o zahájení řízení italské orgány prohlašují, že:

(47)

Italské orgány vyjadřují svůj nesouhlas ohledně metody výpočtu podpory a tvrzení Komise uvedeného v bodě 27 dopisu o zahájení řízení. Přidělená částka (5 miliard ITL, což je přibližně 2,5 milionu EUR) má být použita k zajištění významné intervence představující 30 % objemu investic způsobilých pro podporu, což by představovalo 15 miliard ITL (přibližně 7,5 milionu EUR). Výše uvedená částka způsobilých investic je čistě teoretická, poněvadž je nutno provést technické přehodnocení projektů, novou analýzu postupů, nové přezkoumání způsobilosti příjemců, nové vymezení investičních objemů atd. Toto přezkoumání by se mělo uskutečnit, jakmile budou určeny konkrétní perspektivy financování, aby nebyly způsobeny další újmy podnikům, kteří jsou potenciálními příjemci.

(48)

Pokud jde o financování investic dosud uvedených na seznamu prostřednictvím fondů pocházejících z plánu rozvoje venkova 2000-2006 (15 podniků vedených na seznamu podalo žádost v rámci PRV regionu Benátsko 2000-2006, viz výše uvedený bod 32), odpovědné orgány potvrdily, že mohou být financovány v případě, že splňují všechny podmínky stanovené dotčeným PRV, včetně požadavku, aby práce, které jsou předmětem žádosti, nebyly zahájeny.

(49)

V souladu s čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou neslučitelné se společným trhem podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Opatření stanovená tímto rozhodnutím odpovídají dané definici z důvodů, které jsou uvedeny dále.

(50)

Dotčená opatření, financovaná z prostředků regionu Benátsko, zvýhodňují více podniků a hospodářských subjektů (podniky v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh) a mohou ovlivňovat obchod s ohledem na skutečnost, že italská produkce představuje zhruba 15,3 % evropské zemědělské produkce (27).

(51)

V případech uvedených v čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy mohou být ovšem některá opatření předmětem odchylek a být považována za slučitelná se společným trhem.

(52)

V daném případě, vzhledem k povaze výše popsaných opatření, je jedinou možnou odchylkou odchylka podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, podle níž se podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, mohou považovat za slučitelné se společným trhem.

(53)

Aby se na ně vztahovala odchylka podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy je nutné, aby podpory na investice v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh byly v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (ES) č. 1/2004 Komise ze dne 23. prosince 2003 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu malým a středním podnikům působícím v produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh (28). Pokud se toto nařízení nepoužije, nebo pokud nejsou splněny veškeré požadavky, je třeba posoudit podporu z pohledu příslušných ustanovení pokynů.

(54)

Poněvadž se příslušný režim neomezuje pouze na malé a střední podniky, nařízení (ES) č. 1/2004 se nepoužije. V důsledku toho je třeba posoudit slučitelnost podpory na základě pokynů, a zejména bodů 3.5, 3.6 a 4.2 uvedených pokynů.

55)

Podle bodů 3.5 a 3.6 pokynů se Komise domnívá, že pro slučitelnost se společným trhem je třeba, aby podpůrná opatření obsahovala podněcující účinek nebo vyžadovala od příjemce protiplnění. Podpora poskytnutá investicím, které příjemce již zahájil, dále nevykazuje nezbytný podněcující prvek a je tedy třeba ji považovat za provozní podporu. U všech režimů podpory s výjimkou režimů, které mají kompenzační charakter, je proto třeba zakázat poskytování podpor na práce zahájené nebo činnosti prováděné ještě před podáním žádosti o podporu v náležité formě u příslušného orgánu.

(56)

Režim podpory zřízený článkem 35 regionálního zákona č. 5/2000 stanoví pouze financování projektů zemědělsko-průmyslových podniků, které byly po podání žádosti za účelem využití spolufinancovaných opatření v průběhu programového období 1994-1999 prohlášeny za způsobilé pro podporu a byly zapsány na zvláštní seznam sestavený regionálními orgány, které však neobdržely stanovené částky kvůli nedostatku veřejných prostředků (dále jen „zbylé projekty na seznamu“). U některých zbylých projektů na seznamu došlo k vynaložení investic po podání žádostí o financování.

(57)

Komise na základě informací získaných během formálního přezkumného řízení soudí, že oznámený režim je slučitelný se společným trhem. Aby bylo možné využít podpor stanovených oznámeným režimem, je nutné, aby všechny zbylé projekty na seznamu splňovaly podmínky uvedené v bodě 16, které jsou v souladu s ustanoveními bodu 4.2 pokynů, a zejména s požadavkem, podle něhož lze podpory udělit pouze:

(58)

Výjimečně bude možné poskytnout podpory investičním projektům, jejichž žádosti podané za programové období končící dnem 31. prosince 1999 byly shledány způsobilé pro podporu, avšak nebylo jim vyhověno pro nedostatek finančních zdrojů. Čerpat podporu budou moci pouze investiční projekty uskutečněné po podání žádostí o financování u příslušných orgánů.

(59)

Po posouzení dokumentace související se správním řízením, které provedly příslušné orgány za účelem poskytování podpor na programové období 1994-1999, a v souladu s již použitou výkladovou praxí (29) považuje Komise investice uvedené v bodě 59 tohoto rozhodnutí za způsobilé pro podporu. Podle této praxe, pro režim podpory považovaný za doplněk předchozího režimu, má podpora poskytnutá na činnosti již zahájené příjemcem po podání žádosti o financování předložené během předchozího nabídkového řízení nezbytný podněcující účinek. V důsledku toho, pokud byly práce nebo činnosti zahájeny po podání žádosti v náležité formě u příslušného orgánu a projekt byl tímto orgánem prohlášen za způsobilý pro podporu, nemůže být podpora považována za provozní podporu.

(60)

Komise pokládá za vhodné připomenout italským orgánům, že její současná výkladová praxe směřuje k tomu, že jsou považovány za zbavené podněcujícího účinku podpory poskytnuté na činnosti zahájené po podání žádosti o podporu u příslušného orgánu, avšak ještě před přijetím této žádosti právním aktem zavazujícím veřejnou správu vůči (potenciálním) příjemcům (30).

(61)

Pokud jde o použití agromonetárních podpor a podpor pocházejících z overbookingu italskými orgány k financování projektů zbylých na seznamu před 31. prosincem 1999, italské orgány prohlásily, že použití prostředků vzešlých z revalvace italské liry podle nařízení (ES) č. 724/97 o opatřeních stanovených pro ROP Benátsko, uvedeného v nařízení (ES) č. 951/97, bylo schváleno Komisí ve sdělení č. 5372 ze dne 2. července 1998. Pokud jde o částky z overbookingu, pocházely z dodatečného financování k již poskytnutému financování z rotačního fondu pro provádění politik Společenství pro ROP Benátsko. V důsledku toho Komise došla k závěru, že nedošlo ani k protiprávnímu použití rozhodnutí o schválení podpor, ani k neoznámení podpor, poněvadž se financování vztahují k tehdy platným opatřením stanoveným ROP.

(62)

Pokud jde o jednorázovost povahy („una tantum“) režimu, příslušné orgány vysvětlily, že se tento výraz použil pro vyjádření skutečnosti, že režim nelze kumulovat s dalšími režimy, že je určen výhradně pro podniky zbylé na seznamu a že ho nelze použít pro další operace. Jakmile bude seznam vyčerpán, režim pozbude svého právního a finančního účinku. Orgány uvedly, že finanční alokace by činila okolo 2,5 milionu EUR a mohla by být doplněna o další zdroje v případě, že by se tato částka ukázala jako nedostatečná pro udržení významné míry veřejné podpory způsobilým projektům. Odpovědné orgány se zavázaly, že sdělí Komisi jakékoliv zvýšení přesahující 20 % původního rozpočtu.

(63)

Komise v praxi neustále toleruje zvyšování původních rozpočtů u stávajících režimů. Tato praxe byla stvrzena v čl. 4 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (31). Komise se domnívá, že podle této normy se zvýšení původního rozpočtu nepřesahující 20 % nepovažuje za změnu stávající podpory. V případě, kdy vnitrostátní orgány překročí toto procento, je nutno oznámit danou změnu způsobem, který je uveden v čl. 4 odst. 2 zmíněného nařízení (ES) č. 794/2004. Italské orgány mohou nicméně volně zvyšovat původní rozpočet příslušného režimu v souladu s výše uvedenými postupy.

(64)

Vzhledem k výše uvedenému Komise shledává, že podpora podle článku 35 regionálního zákona č. 5/2000 pro podniky, které zpracovávají a uvádějí zemědělské produkty na trh, je v souladu s ustanoveními bodu 4.2 pokynů Společenství v zemědělském odvětví. Podpůrné opatření může proto použít odchylku uvedenou v čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy,