<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!DOCTYPE A_Doc_Ref SYSTEM "ARR.dtd">
<A_Doc_Ref A_Langue="cs" A_Version_doc="4.0" A_Debut_ID="CS62015J0417">
   <Properties>
      <Property name="Juridiction">C</Property>
      <Property name="NumeroOrdre">0417</Property>
      <Property name="Annee">2015</Property>
      <Property name="Formation">II</Property>
      <Property name="Langue">CS</Property>
      <Property name="MessInFileNumber">L_Arr_Mess_Fr.xml</Property>
      <Property name="DtFilename">TRA-DT-FR-ARRET-C-0417-2015-201609208-01_00.xml</Property>
      <Property name="TypeDoc">ARR</Property>
      <Property name="NatureAff">RP</Property>
      <Property name="CreatedFrom">Litige</Property>
      <Property name="EP_Mode">0</Property>
      <Property name="EP_ModeText">DEF</Property>
      <Property name="EP_Titre1"/>
      <Property name="EP_Titre2">Cabinet Toader - Projet de motifs non relu du 27/07/2016</Property>
      <Property name="EP_Titre3"/>
      <Property name="EP_Mention">0</Property>
      <Property name="EP_Mention_Texte">Texte pour publication</Property>
      <Property name="EP_IsMention_Texte">0</Property>
      <Property name="Version"/>
      <Property name="EP_Version">0</Property>
      <Property name="NEW">0</Property>
      <Property name="FileDoc">Document2</Property>
      <Property name="TypeOrd"/>
      <Property name="TOC_Position_NotVademecum">0</Property>
      <Property name="NumProc">1</Property>
      <Property name="TypeProc">P</Property>
      <Property name="NumSuite">1</Property>
      <Property name="LitFilePath">C:\Users\clu\AppData\Local\Temp\canevas\Litige.xml</Property>
      <Property name="Created">Canevas 3.8.8 K 27/07/2016 14:34:58</Property>
      <Property name="FootNotes">False</Property>
      <Property name="EP_Titre0"/>
      <Property name="EP_DocDeTravail">0</Property>
      <Property name="EP_FormJug_Footer">0</Property>
      <Property name="EP_FormJug_ID">-</Property>
      <Property name="EP_FormJug_Texte"/>
      <Property name="Filename">^CONVERSION^jkle@TRA-DOC-CS-ARRET-C-0417-2015-201609208-06W70</Property>
      <Property name="serveur_nom">Doc2XML_2003_TRAD_SUIVI2</Property>
      <Property name="serveur_config_path">C:\Documents and Settings\gti_prod\Application Data\Doc2XML\PR_Doc2XML_2003_TRAD_SUIVI2.xml</Property>
      <Property name="watch">O:\GTiWebTools\Automates\Suivi_II\conversion\doc2xml_trad\In\</Property>
      <Property name="QuotationMark_Open">„</Property>
      <Property name="QuotationMark_Close">”</Property>
      <Property name="serveur_nom">Doc2XML_2003_PC_TRAD SV2_PUB</Property>
      <Property name="serveur_config_path">C:\Documents and Settings\gti_prod\Application Data\Doc2XML\PR_Doc2XML_2003_SV2_PUB.xml</Property>
      <Property name="watch">P:\GTiWebTools\Automates\Suivi_II\conversion\doc2xml_pub\In\</Property>
   </Properties>
   <A_Header_Gauche>
      <blockquote id="A010000000">
         <para style="header" id="A150000000">ROZSUDEK ZE DNE 16. 11. 2016 – VĚC C‑417/15</para>
      </blockquote>
   </A_Header_Gauche>
   <A_Header_Droit>
      <blockquote id="A010000001">
         <para style="header" id="A150000001">SCHMIDT</para>
      </blockquote>
   </A_Header_Droit>
   <A_Footer_Gauche>
      <blockquote id="A010000002">
         <para style="footer" id="A150000002">I – 10</para>
      </blockquote>
   </A_Footer_Gauche>
   <A_Footer_Droit>
      <blockquote id="A010000003">
         <para style="footer" id="A150000003">
            <emphasis role="tab" id="A400000000"/>I – 9</para>
      </blockquote>
   </A_Footer_Droit>
   <Affaire>
      <Introduction>
         <section id="A000000000">
            <para style="19Centre" id="A150000004">ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)</para>
            <para style="19Centre" id="A150000005">16. listopadu 2016 <footnote role="fNote" id="A110000000">
                  <number>*</number>
                  <para style="42FootnoteLangue" id="A150000006">
                     <emphasis role="suprscpt" id="A400000001"/> Jednací jazyk: němčina.</para>
               </footnote>
            </para>
            <para style="71Indicateur" id="A150000007">
               <phrase role="QuotationMark_Open" id="A410000000">„</phrase>
               <phrase role="motcle" id="A410000001">Řízení o předběžné otázce </phrase>
               <phrase role="Separator" id="A410000002">–</phrase>
               <phrase role="motcle" id="A410000003"> Prostor svobody, bezpečnosti a práva </phrase>
               <phrase role="Separator" id="A410000004">–</phrase>
               <phrase role="motcle" id="A410000005"> Nařízení (EU) č. 1215/2012 </phrase>
               <phrase role="Separator" id="A410000006">–</phrase>
               <phrase role="motcle" id="A410000007"> Příslušnost a uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech </phrase>
               <phrase role="Separator" id="A410000008">–</phrase>
               <phrase role="motcle" id="A410000009"> Působnost </phrase>
               <phrase role="Separator" id="A410000010">–</phrase>
               <phrase role="motcle" id="A410000011"> Článek 24 bod 1 první pododstavec </phrase>
               <phrase role="Separator" id="A410000012">–</phrase>
               <phrase role="motcle" id="A410000013"> Výlučná příslušnost v oblasti věcných práv k nemovitostem </phrase>
               <phrase role="Separator" id="A410000014">–</phrase>
               <phrase role="motcle" id="A410000015"> Článek 7 bod 1 písm. a) </phrase>
               <phrase role="Separator" id="A410000016">–</phrase>
               <phrase role="motcle" id="A410000017"> Zvláštní příslušnost v oblasti smluv </phrase>
               <phrase role="Separator" id="A410000018">–</phrase>
               <phrase role="motcle" id="A410000019"> Žaloba směřující ke zrušení darovací smlouvy k nemovitosti a k výmazu zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí“</phrase>
            </para>
            <para style="02AlineaAltA" id="A150000008">Ve věci C‑417/15,</para>
            <para style="02AlineaAltA" id="A150000009">jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Landesgericht für Zivilrechtssachen Wien (zemský soud pro občanskoprávní věci ve Vídni, Rakousko) ze dne 23. července 2015, došlým Soudnímu dvoru dne 29. července 2015, v řízení</para>
            <para style="02AlineaAltA" id="A150000010">
               <emphasis role="bold" id="A400000002">Wolfgang Schmidt</emphasis>
            </para>
            <para style="02AlineaAltA" id="A150000011">proti</para>
            <para style="02AlineaAltA" id="A150000012">
               <emphasis role="bold" id="A400000003">Christiane Schmidt,</emphasis>
            </para>
            <para style="19Centre" id="A150000013">SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),</para>
            <para style="02AlineaAltA" id="A150000014">ve složení M. Ilešič, předseda senátu, A. Prechal, A. Rosas, C. Toader (zpravodajka) a E. Jarašiūnas, soudci,</para>
            <para style="02AlineaAltA" id="A150000015">generální advokátka: J. Kokott,</para>
            <para style="02AlineaAltA" id="A150000016">vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,</para>
            <para style="02AlineaAltA" id="A150000017">s ohledem na vyjádření předložená:</para>
            <itemizedlist id="A030000000">
               <listitem id="A060000000">
                  <blockquote id="A010000004">
                     <title id="A210000000">
                        <number>–</number>
                     </title>
                     <para style="03Tiretlong" id="A150000018">za W. Schmidta C. Beckem, Rechtsanwalt,</para>
                  </blockquote>
               </listitem>
               <listitem id="A060000001">
                  <blockquote id="A010000005">
                     <title id="A210000001">
                        <number>–</number>
                     </title>
                     <para style="03Tiretlong" id="A150000019">za Ch. Schmidt M. Bartlmäem, Rechtsanwalt,</para>
                  </blockquote>
               </listitem>
               <listitem id="A060000002">
                  <blockquote id="A010000006">
                     <title id="A210000002">
                        <number>–</number>
                     </title>
                     <para style="03Tiretlong" id="A150000020">za rakouskou vládu G. Eberhardem, jako zmocněncem,</para>
                  </blockquote>
               </listitem>
               <listitem id="A060000003">
                  <blockquote id="A010000007">
                     <title id="A210000003">
                        <number>–</number>
                     </title>
                     <para style="03Tiretlong" id="A150000021">za českou vládu M. Smolkem a J. Vláčilem, jako zmocněnci,</para>
                  </blockquote>
               </listitem>
               <listitem id="A060000004">
                  <blockquote id="A010000008">
                     <title id="A210000004">
                        <number>–</number>
                     </title>
                     <para style="03Tiretlong" id="A150000022">za Evropskou komisi G. von Rintelenem a M. Wilderspinem, jako zmocněnci,</para>
                  </blockquote>
               </listitem>
            </itemizedlist>
            <para style="02AlineaAltA" id="A150000023">po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 7. července 2016,</para>
            <para style="02AlineaAltA" id="A150000024">vydává tento</para>
         </section>
      </Introduction>
      <A_Motif>
         <section id="B000000000">
            <para style="75Debutdesmotifs" id="B150000000">
               <emphasis role="bold" id="B400000000">Rozsudek</emphasis>
            </para>
            <blockquote id="B010000000">
               <title id="B210000000">
                  <number>1</number>
               </title>
               <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000001">Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 24 bodu 1 prvního pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2012, L 351, s. 1).</para>
            </blockquote>
            <blockquote id="B010000001">
               <title id="B210000001">
                  <number>2</number>
               </title>
               <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000002">Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi Wolfgangem Schmidtem a Christiane Schmidt ve věci zrušení darovací smlouvy k nemovitosti nacházející se v Rakousku.</para>
            </blockquote>
            <section id="B000000001">
               <title style="04Titre1" id="B200000000">
                  <titlecontent id="B300000000">
                     <emphasis role="bold" id="B400000001">Právní rámec</emphasis>
                  </titlecontent>
               </title>
               <section id="B000000002">
                  <title style="05Titre2" id="B200000001">
                     <titlecontent id="B300000001">
                        <emphasis role="italc" id="B400000002">Unijní právo</emphasis>
                     </titlecontent>
                  </title>
                  <blockquote id="B010000002">
                     <title id="B210000002">
                        <number>3</number>
                     </title>
                     <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000003">Body 15, 16 a 34 odůvodnění nařízení č. 1215/2012 zní takto:</para>
                     <blockquote id="B010000003">
                        <para style="09Marge0avecretrait" id="B150000004">„(15)	Pravidla pro určení příslušnosti by měla být vysoce předvídatelná a měla by vycházet ze zásady, podle které je příslušnost obecně založena na místě bydliště žalovaného. Příslušnost by měla být na tomto základě vždy určitelná, kromě několika přesně vymezených případů, kdy předmět sporu nebo smluvní volnost stran opravňuje k použití odlišného spojujícího prvku. […]</para>
                     </blockquote>
                     <blockquote id="B010000004">
                        <para style="09Marge0avecretrait" id="B150000005">(16)<emphasis role="tab" id="B400000003"/>Kromě místa bydliště žalovaného by měla existovat i jiná kritéria pro určení příslušnosti, založená na úzké vazbě mezi soudem a podanou žalobou nebo usnadňující řádný výkon spravedlnosti. Existence této úzké vazby by měla posílit právní jistotu a předejít možnosti, aby žalovaný byl žalován v řízení před soudem členského státu, jehož příslušnost nemohl rozumně předpokládat. […]</para>
                     </blockquote>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000006">[…]</para>
                     <blockquote id="B010000005">
                        <para style="09Marge0avecretrait" id="B150000007">(34)<emphasis role="tab" id="B400000004"/>Měla by být zajištěna kontinuita mezi […] úmluvou [ze dne 27. září 1968 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 1972, L 299, s. 32)], nařízením [Rady] (ES) č. 44/2001 [ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2001, L 12, s. 1)] a tímto nařízením a za tímto účelem by měla být přijata přechodná ustanovení. Stejná potřeba kontinuity trvá, i pokud jde o výklad […] úmluvy [ze dne 27. září 1968 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech] a nařízení, která ji nahrazují, Soudním dvorem Evropské unie.“</para>
                     </blockquote>
                  </blockquote>
                  <blockquote id="B010000006">
                     <title id="B210000003">
                        <number>4</number>
                     </title>
                     <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000008">V kapitole I nařízení č. 1215/2012, nadepsané „Oblast působnosti a definice“, čl. 1 odst. 1 a 2 písm. a) uvedeného nařízení stanoví:</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000009">„1.<emphasis role="tab" id="B400000005"/>Toto nařízení se vztahuje na věci občanské a obchodní bez ohledu na druh soudu. […]</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000010">2.<emphasis role="tab" id="B400000006"/>Tato úmluva se nevztahuje na:</para>
                     <blockquote id="B010000007">
                        <para style="09Marge0avecretrait" id="B150000011">a)<emphasis role="tab" id="B400000007"/>věci osobního stavu nebo způsobilost fyzických osob k právům a právním úkonům, majetková práva plynoucí z manželských vztahů nebo vztahů, s nimiž právo pro ně rozhodné spojuje účinky obdobné manželství.“</para>
                     </blockquote>
                  </blockquote>
                  <blockquote id="B010000008">
                     <title id="B210000004">
                        <number>5</number>
                     </title>
                     <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000012">Oddíl 2 kapitoly II uvedeného nařízení je nadepsaný „Zvláštní příslušnost“. V ní je obsažen článek 7, který stanoví:</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000013">„Osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována:</para>
                     <blockquote id="B010000009">
                        <para style="29Marge0doubleretrait" id="B150000014">1)<emphasis role="tab" id="B400000008"/>a)	pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;</para>
                     </blockquote>
                     <blockquote id="B010000010">
                        <para style="29Marge0doubleretrait" id="B150000015">[…]“</para>
                     </blockquote>
                  </blockquote>
                  <blockquote id="B010000011">
                     <title id="B210000005">
                        <number>6</number>
                     </title>
                     <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000016">V uvedeném oddíle čl. 8 bod 4 téhož nařízení stanoví:</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000017">„Osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být též žalována:</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000018">[…]</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000019">4)<emphasis role="tab" id="B400000009"/>ve věcech týkajících se smlouvy nebo nároku ze smlouvy, kde žaloba může být spojena s žalobou týkající se věcných práv k nemovitostem proti témuž žalovanému, u soudu členského státu, v němž se nemovitost nachází.“</para>
                  </blockquote>
                  <blockquote id="B010000012">
                     <title id="B210000006">
                        <number>7</number>
                     </title>
                     <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000020">Článek 24 nařízení č. 1215/2012, který se nachází v oddíle 6 kapitoly II tohoto nařízení, nadepsaném „Výlučná příslušnost“, stanoví:</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000021">„Bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost tyto soudy členského státu:</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000022">1)<emphasis role="tab" id="B400000010"/>pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází.</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000023">[…]“</para>
                  </blockquote>
               </section>
               <section id="B000000003">
                  <title style="05Titre2" id="B200000002">
                     <titlecontent id="B300000002">
                        <emphasis role="italc" id="B400000011">Rakouské právo</emphasis>
                     </titlecontent>
                  </title>
                  <blockquote id="B010000013">
                     <title id="B210000007">
                        <number>8</number>
                     </title>
                     <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000024">Relevantní ustanovení vnitrostátního práva se nacházejí v Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch (občanský zákoník, dále jen „ABGB“), jakož i v Grundbuchgesetz (zákon o katastru nemovitostí, dále jen „GBG“).</para>
                  </blockquote>
                  <blockquote id="B010000014">
                     <title id="B210000008">
                        <number>9</number>
                     </title>
                     <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000025">Ustanovení § 380 ABGB zní takto:</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000026">„Žádné vlastnictví nelze nabýt bez právního titulu a bez právního způsobu nabytí.“</para>
                  </blockquote>
                  <blockquote id="B010000015">
                     <title id="B210000009">
                        <number>10</number>
                     </title>
                     <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000027">Ustanovení § 425 ABGB stanoví:</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000028">„Pouhý právní titul nezpůsobuje vznik vlastnického práva. Vlastnické právo a všechna věcná práva mohou být, kromě případů stanovených zákonem, právně nabyta pouze předáním a převzetím v souladu se zákonem.“</para>
                  </blockquote>
                  <blockquote id="B010000016">
                     <title id="B210000010">
                        <number>11</number>
                     </title>
                     <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000029">Podle ustanovení § 431 ABGB:</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000030">„Pro převod vlastnického práva k nemovitostem musí být nabývací úkon zapsán do veřejných knih, které jsou k tomu určeny. Tento zápis se nazývá <emphasis role="italc" id="B400000012">Einverleibungen (vklad, intabulace</emphasis>).“</para>
                  </blockquote>
                  <blockquote id="B010000017">
                     <title id="B210000011">
                        <number>12</number>
                     </title>
                     <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000031">Ustanovení § 444 ABGB stanoví:</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000032">„Vlastnické právo může zaniknout na základě vůle vlastníka, zákona nebo soudního rozhodnutí. Vlastnické právo k nemovitostem však zaniká až výmazem z veřejných rejstříků.“</para>
                  </blockquote>
                  <blockquote id="B010000018">
                     <title id="B210000012">
                        <number>13</number>
                     </title>
                     <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000033">Paragraf 8 GBG rozlišuje zápisy do katastru nemovitostí takto:</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000034">„Do katastru nemovitostí se zapisují:</para>
                     <blockquote id="B010000019">
                        <para style="09Marge0avecretrait" id="B150000035">1.<emphasis role="tab" id="B400000013"/>vklady (<emphasis role="italc" id="B400000014">Einverleibungen</emphasis>) (bezpodmínečná nabytí nebo výmazy práva – <emphasis role="italc" id="B400000015">Intabulationen </emphasis>nebo <emphasis role="italc" id="B400000016">Extabulationen</emphasis>), které se provádějí bez dalšího odůvodnění, nebo</para>
                     </blockquote>
                     <blockquote id="B010000020">
                        <para style="09Marge0avecretrait" id="B150000036">2.<emphasis role="tab" id="B400000017"/>záznamy (podmíněné nabytí nebo výmazy práva – prenotace), které jen s podmínkou jejich následného odůvodnění způsobí nabytí, převod, omezení nebo zánik práv zapsaných do katastru nemovitostí, nebo</para>
                     </blockquote>
                     <blockquote id="B010000021">
                        <para style="09Marge0avecretrait" id="B150000037">3.<emphasis role="tab" id="B400000018"/>poznámky.“</para>
                     </blockquote>
                  </blockquote>
                  <blockquote id="B010000022">
                     <title id="B210000013">
                        <number>14</number>
                     </title>
                     <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000038">Podle § 9 GBG do katastru nemovitostí mohou být zapsána pouze věcná práva a břemena, dále právo zpětné koupě a předkupní právo, jakož i nájemní právo.</para>
                  </blockquote>
                  <blockquote id="B010000023">
                     <title id="B210000014">
                        <number>15</number>
                     </title>
                     <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000039">Ustanovení § 61 GBG, který se týká zaznamenání existujících sporů do katastru nemovitostí, zní takto:</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000040">„(1)<emphasis role="tab" id="B400000019"/>Pokud se někdo cítí být vkladem dotčen na svém právu, napadne vklad u soudu z důvodu neplatnosti a bude požadovat obnovení předchozího stavu zápisu v katastru nemovitostí, má právo požadovat zapsání poznámky o takovém sporu do katastru buď současně s podáním žaloby, nebo později. Návrh na zápis poznámky o sporu lze podat jak před obecným soudem, tak před katastrálním soudem.</para>
                     <para style="02AlineaAltA" id="B150000041">(2)<emphasis role="tab" id="B400000020"/>Tato poznámka o sporu způsobuje, že všechny účinky rozsudku o žalobě se uplatní i proti osobám, které nabyly práva až po datu, kdy byl katastrálnímu soudu podán návrh na zápis poznámky o sporu.“</para>
                  </blockquote>
               </section>
            </section>
            <section id="B000000004">
               <title style="04Titre1" id="B200000003">
                  <titlecontent id="B300000003">
                     <emphasis role="bold" id="B400000021">Spor v původním řízení a předběžná otázka</emphasis>
                  </titlecontent>
               </title>
               <blockquote id="B010000024">
                  <title id="B210000015">
                     <number>16</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000042">Wolfgang Schmidt, bydlištěm v Rakousku, byl majitelem nemovitosti nacházející se ve Vídni (Rakousko). Darovací smlouvou ve formě notářského zápisu ze dne 14. listopadu 2013, uzavřenou ve Vídni, daroval tuto nemovitost svojí dceři, Ch. Schmidt, která je od uvedeného data zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník uvedené nemovitosti. K datu uzavření darovací smlouvy bydlela Ch. Schmidt v Německu a žije tam i dnes.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000025">
                  <title id="B210000016">
                     <number>17</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000043">Ze skutečností ve spise, které má Soudní dvůr k dispozici, plyne, že psychiatrický posudek odhalil u W. Schmidta vážné potíže sahající do května 2013, v důsledku čehož byl panu W. Schmidtovi rozhodnutím ze dne 17. listopadu 2014 ustanoven opatrovník.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000026">
                  <title id="B210000017">
                     <number>18</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000044">Žalobou podanou dne 24. března 2015 k Landesgericht für Zivilrechtssachen Wien (zemský soud pro občanskoprávní věci ve Vídni, Rakousko) se W. Schmidt, zastoupený svým opatrovníkem, domáhal zrušení darovací smlouvy ze dne 14. listopadu 2013, a tudíž i výmazu zápisu do katastru nemovitostí vlastnického práva Ch. Schmidt k nemovitosti z důvodu, že uvedený zápis nebyl platný. Na návrh žalobce v původním řízení bylo usnesením ze dne 25. března 2015 na základě § 61 odst. 1 GBG vyhověno návrhu na výmaz z katastru nemovitostí.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000027">
                  <title id="B210000018">
                     <number>19</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000045">Christiane Schmidt namítá nepříslušnost předkládajícího soudu k rozhodnutí o žalobě v původním řízení z důvodu, že čl. 24 bod 1 nařízení č. 1215/2012 nezakládá příslušnost uvedeného soudu, neboť uvedená žaloba se netýká věcného práva k nemovitosti ve smyslu uvedeného ustanovení.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000028">
                  <title id="B210000019">
                     <number>20</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000046">Landesgericht für Zivilrechtssachen Wien (zemský soud pro občanskoprávní věci ve Vídni) potvrzuje pochybnosti ohledně výkladu čl. 24 bodu 1 nařízení č. 1215/2012 a odkazuje na usnesení Soudního dvora ze dne 5. dubna 2001, Gaillard (C‑518/99, EU:C:2001:209), v němž uplatnění pravidla výlučné příslušnosti v oblasti věcných práv k nemovitostem bylo zamítnuto ve vztahu k žalobě směřující ke zrušení smlouvy o prodeji nemovitosti, a také na rozsudek ze dne 3. dubna 2014, Weber (C‑438/12, EU:C:2014:212), podle kterého žaloba směřující ke konstatování neplatnosti výkonu předkupního práva vázaného k nemovitosti spadá do této výlučné příslušnosti.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000029">
                  <title id="B210000020">
                     <number>21</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000047">Předkládající soud uvádí, že rozsudek, který vyhověl žalobě směřující k výmazu, vydaný na základě § 61 odst. 1 GBG, je namítatelný jak vůči Ch. Schmidt, tak – kvůli poznámce o sporu v katastru nemovitostí – vůči třetím osobám, které v průběhu řízení nabyly věcná práva k dotčené nemovitosti.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000030">
                  <title id="B210000021">
                     <number>22</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000048">Za uvedených podmínek se Landesgericht für Zivilrechtssachen Wien (zemský soud pro občanskoprávní věci ve Vídni) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:</para>
                  <para style="02AlineaAltA" id="B150000049">„Spadá řízení o zrušení darovacího aktu z důvodu nezpůsobilosti dárce ke smluvním úkonům a o zápisu výmazu vlastnického práva obdarovaného pod ustanovení čl. 24 odst. 1 nařízení č. 1215/2012, které stanoví výlučnou příslušnost pro věcná práva k nemovitosti?“</para>
               </blockquote>
            </section>
            <section id="B000000005">
               <title style="04Titre1" id="B200000004">
                  <titlecontent id="B300000004">
                     <emphasis role="bold" id="B400000022">K předběžné otázce</emphasis>
                  </titlecontent>
               </title>
               <blockquote id="B010000031">
                  <title id="B210000022">
                     <number>23</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000050">Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 24 bod 1 první pododstavec nařízení č. 1215/2012 musí být vykládán v tom smyslu, že žaloba směřující ke zrušení aktu darování nemovitosti z důvodu nezpůsobilosti dárce ke smluvním úkonům a k výmazu z katastru nemovitostí poznámek týkajících se vlastnického práva dárce představuje žalobu „v oblasti věcných práv k nemovitostem“ ve smyslu uvedeného ustanovení.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000032">
                  <title id="B210000023">
                     <number>24</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000051">Úvodem je třeba konstatovat, že taková žaloba spadá do věcné působnosti nařízení č. 1215/2012.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000033">
                  <title id="B210000024">
                     <number>25</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000052">Ačkoli totiž čl. 1 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení vylučuje z jeho působnosti zejména věci osobního stavu nebo způsobilost fyzických osob k právům a právním úkonům, nic to nemění na tom, že – jak v podstatě uvedla generální advokátka v bodech 27 až 31 stanoviska – určení způsobilosti dárce ke smluvním úkonům představuje v rámci žaloby, jako je žaloba ve věci v původním řízení, nikoli její hlavní předmět, který se týká právní platnosti darování, ale předběžnou otázku.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000034">
                  <title id="B210000025">
                     <number>26</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000053">Ze znění čl. 24 bodu 1 prvního pododstavce nařízení č. 1215/2012 plyne, že soudy členského státu, kde se nemovitost nachází (<emphasis role="italc" id="B400000023">forum rei sitae</emphasis>), mají výlučnou příslušnost rozhodovat o žalobách v oblasti věcných práv k nemovitostem bez ohledu na bydliště stran sporu. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení v podstatě přebírá obsah čl. 22 bod 1 prvního pododstavce nařízení č. 44/2001, je třeba uvést, že v rozsahu, v němž nařízení č. 1215/2012 nahrazuje nařízení č. 44/2001, platí výklad učiněný Soudním dvorem ve vztahu k ustanovením posledně uvedeného nařízení rovněž pro nařízení č. 1215/2012, neboť ustanovení obou těchto unijních předpisů lze kvalifikovat jako rovnocenná (viz obdobně rozsudek ze dne 16. června 2016, Universal Music International Holding, C‑12/15, EU:C:2016:449 bod 22 a citovaná judikatura).</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000035">
                  <title id="B210000026">
                     <number>27</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000054">Soudní dvůr ohledně čl. 22 bodu 1 nařízení č. 44/2001 rozhodl, že v zájmu zajištění co možná největší rovnosti a jednotnosti práv a povinností, které vyplývají z tohoto nařízení pro členské státy a zúčastněné osoby, musí být výraz „řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem“, předmětem autonomního výkladu v unijním právu (rozsudky ze dne 3. dubna 2014, Weber, C‑438/12, EU:C:2014:212, bod 40, jakož i ze dne 17. prosince 2015, Komu a další, C‑605/14, EU:C:2015:833, bod 23).</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000036">
                  <title id="B210000027">
                     <number>28</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000055">Z ustálené judikatury Soudního dvora týkající se nařízení č. 44/2001, rovněž vyplývá, že jelikož ustanovení čl. 22 bodu 1 tohoto nařízení zavádějí výjimku z obecných pravidel nařízení č. 44/2001 o příslušnosti, a konkrétně z pravidla uvedeného v jeho čl. 2 odst. 1, podle něhož nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, žalovány u soudů tohoto členského státu, nesmí být vykládána v širším smyslu, než vyžaduje jejich účel. Tato ustanovení mají totiž za následek to, že strany jsou zbaveny možnosti volby soudu, kterou by jinak měly, a v určitých případech jsou předvolány k soudu, který není soudem místa bydliště ani jedné z nich (rozsudek ze dne 17. prosince 2015, Komu a další, C‑605/14, EU:C:2015:833, bod 24).</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000037">
                  <title id="B210000028">
                     <number>29</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000056">Pokud jde o cíl sledovaný výše uvedenými ustanoveními, jak ze zprávy k úmluvě o příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 1979, C 59, s. 1), tak z ustálené judikatury Soudního dvora týkající se čl. 22 bod 1 prvního pododstavce nařízení č. 44/2001 vyplývá, že hlavním důvodem k založení výlučné příslušnosti soudů smluvního státu, kde se nemovitost nachází, je skutečnost, že soudy místa, kde se nemovitost nachází, jsou vzhledem k blízkosti nejlépe s to zjistit skutkový stav a uplatnit pravidla a zvyklosti, jimiž jsou obvykle pravidla a zvyklosti státu, na jehož území se nemovitost nachází (rozsudek ze dne 17. prosince 2015, Komu a další, C‑605/14, EU:C:2015:833, bod 25).</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000038">
                  <title id="B210000029">
                     <number>30</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000057">Kromě toho Soudní dvůr upřesnil, že výlučná příslušnost soudů smluvního státu, kde se nemovitost nachází, nezahrnuje všechny žaloby týkající se věcných práv k nemovitostem, ale pouze ty žaloby, které spadají do působnosti uvedené úmluvy nebo uvedeného nařízení a zároveň směřují k určení rozsahu, obsahu, vlastnictví nebo držby nemovitosti nebo existence jiných věcných práv k ní a k tomu, aby držitelům těchto práv byla zajištěna ochrana výsad, které vyplývají z jejich právního postavení (rozsudek ze dne 17. prosince 2015, Komu a další, C‑605/14, EU:C:2015:833, bod 26 a citovaná judikatura).</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000039">
                  <title id="B210000030">
                     <number>31</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000058">Je třeba rovněž připomenout, že na základě ustálené judikatury Soudního dvora rozdíl mezi věcným právem a závazkovým právem spočívá ve skutečnosti, že věcné právo, jež se váže ke hmotnému majetku, má účinky vůči všem, kdežto závazkového práva se lze dovolávat pouze vůči povinnému (rozsudek ze dne 17. prosince 2015, Komu a další, C‑605/14, EU:C:2015:833, bod 27 a citovaná judikatura).</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000040">
                  <title id="B210000031">
                     <number>32</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000059">V projednávané věci plyne z předkládacího rozhodnutí, že v rakouském občanském právu konstatování neplatnosti darovacího aktu z důvodu nezpůsobilosti dárce ke smluvním úkonům má účinky <emphasis role="italc" id="B400000024">ex tunc</emphasis>, a vede k navrácení takto nabyté věci. Pokud jde o smlouvy, jejichž předmětem je nemovitost, znamená navrácení výmaz všech poznámek uvedených v katastru nemovitostí týkajících se vlastnického práva osoby, která je v nich označena jako vlastník.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000041">
                  <title id="B210000032">
                     <number>33</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000060">V rozsahu, v němž žaloba podaná W. Schmidtem směřuje ke zrušení darovacího aktu z důvodu jeho nezpůsobilosti ke smluvním úkonům a k výmazu z katastru nemovitostí údajů týkajících se vlastnického práva jeho dcery, je třeba posoudit povahu uvedené žaloby ve vztahu k oběma návrhům.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000042">
                  <title id="B210000033">
                     <number>34</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000061">Zaprvé, co se týče návrhu na zrušení aktu darování nemovitosti, z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že uvedený návrh je odůvodněn údajnou neplatností smlouvy z důvodu nezpůsobilosti žalobce v původním řízení ke smluvním úkonům. Z ustálené judikatury přitom plyne, že k tomu, aby byla dána příslušnost soudu členského státu, v němž se nachází nemovitost, nepostačuje, aby se žaloba týkala věcného práva k nemovitosti nebo aby měla spojitost s nemovitostí. Naopak je třeba, aby byla žaloba založena na věcném právu, a nikoliv na závazkovém právním vztahu (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 5. dubna 2001, Gaillard, C‑518/99, EU:C:2001:209, bod 16).</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000043">
                  <title id="B210000034">
                     <number>35</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000062">Tento výklad je potvrzen Schlosserovou zprávou k Úmluvě o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k úmluvě o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, jakož i protokolem týkajícím se jeho výkladu ze strany Soudního dvora (Úř. věst. 1979, C 59, s. 71, body 170 až 172), kde se uvádí, že pokud jde o smíšené žaloby, založené na závazkovém právu a směřující k získání věcného práva, řada prvků vede k upřednostnění závazkového prvku takových žalob, a tudíž k neuplatnitelnosti výlučné příslušnosti v oblasti nemovitostí (viz obdobně usnesení ze dne 5. dubna 2001, Gaillard, C‑518/99, EU:C:2001:209, bod 21).</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000044">
                  <title id="B210000035">
                     <number>36</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000063">Jak v podstatě uvedla generální advokátka v bodě 40 stanoviska, skutečnost, zda se akt, jehož neplatnost je uplatňována, vztahuje k movité nebo nemovité věci, nehraje totiž roli při přezkumu jeho platnosti, neboť to, že předmětem smlouvy je nemovitost, má v tomto kontextu pouze vedlejší význam (viz par analogie, rozsudek ze dne 18. května 2006, ČEZ, C‑343/04, EU:C:2006:330, bod 34).</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000045">
                  <title id="B210000036">
                     <number>37</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000064">Rovněž je třeba dodat, že takový výklad neodporuje požadavku na řádný výkon spravedlnosti, na němž – jak plyne z bodu 29 tohoto rozsudku – je založen čl. 24 bod 1 nařízení č. 1215/2012, neboť při rozhodování o návrhu na zrušení darovacího aktu z důvodu nezpůsobilosti ke smluvním úkonům, soud, který o návrhu rozhoduje, nemusí provést ověřování striktně spojená s dotčenou nemovitostí, která by odůvodnila uplatnění pravidla výlučné příslušnosti stanoveného v uvedeném článku.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000046">
                  <title id="B210000037">
                     <number>38</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000065">Nicméně, jak uvedla generální advokátka v bodě 50 stanoviska a jak uvedla česká vláda v písemných vyjádřeních, předkládající soud může založit svoji příslušnost ve vztahu k návrhu na zrušení aktu darování nemovitosti na čl. 7 bodu 1 písm. a) nařízení č. 1215/2012.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000047">
                  <title id="B210000038">
                     <number>39</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000066">Podle uvedeného ustanovení totiž mohou spory, jejichž předmětem je smlouva nebo nároky ze smlouvy, projednat soudy místa, kde závazek, o nějž se jedná – tedy závazek odpovídající smluvnímu právu, na kterém se zakládá návrh žalobce – byl nebo měl být splněn (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. října 1976, De Bloos, 14/76, EU:C:1976:134, body 10 až 14). V projednávané věci je žaloba v původním řízení založena na údajné neplatnosti smluvního závazku spočívajícího v převodu vlastnictví k nemovitosti, který – pokud by smlouva byla platná – musel být a původně byl vykonán v Rakousku.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000048">
                  <title id="B210000039">
                     <number>40</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000067">Zadruhé, pokud jde o návrh na výmaz z katastru nemovitostí vlastnického práva obdarované, ten je založen na neplatnosti převodu vlastnictví, a tudíž na věcném právu k dotčené nemovitosti, o které se opírá žalobce v původním řízení.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000049">
                  <title id="B210000040">
                     <number>41</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000068">Takový návrh, směřující k zachování výsad plynoucích z věcného práva, spadá do výlučné příslušnosti soudu členského státu, kde se nemovitost nachází, na základě čl. 24 bod 1 prvního pododstavce nařízení č. 1215/2012.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000050">
                  <title id="B210000041">
                     <number>42</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000069">S ohledem na tuto výlučnou příslušnost soudu členského státu, kde se nemovitost nachází, k rozhodování o návrhu na výmaz vlastnického práva obdarované z katastru nemovitostí, má navíc uvedený soud, jak uvedla generální advokátka v bodech 51 až 58 stanoviska, rovněž soudní příslušnost na základě věcné souvislosti, podle čl. 8 odst. 4 nařízení č. 1215/2012, k rozhodování o návrhu na zrušení aktu darování nemovitosti, vzhledem k tomu, že oba návrhy směřují proti téže žalované, a mohou tedy – jak plyne z informací ve spise, které má Soudní dvůr k dispozici – být spojeny.</para>
               </blockquote>
               <blockquote id="B010000051">
                  <title id="B210000042">
                     <number>43</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000070">S ohledem na všechny předcházející úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět takto:</para>
                  <itemizedlist id="B030000000">
                     <listitem id="B060000000">
                        <blockquote id="B010000052">
                           <title id="B210000043">
                              <number>–</number>
                           </title>
                           <para style="03Tiretlong" id="B150000071">Ustanovení nařízení č. 1215/2012 musí být vykládána v tom smyslu, že žaloba směřující ke zrušení aktu darování nemovitosti z důvodu nezpůsobilosti dárce ke smluvním úkonům nespadá do výlučné příslušnosti soudu členského státu, kde se nemovitost nachází, stanovené v čl. 24 bodu 1 uvedeného nařízení, ale do zvláštní příslušnosti stanovené v čl. 7 bodu 1 písm. a) uvedeného nařízení.</para>
                        </blockquote>
                     </listitem>
                     <listitem id="B060000001">
                        <blockquote id="B010000053">
                           <title id="B210000044">
                              <number>–</number>
                           </title>
                           <para style="03Tiretlong" id="B150000072">Žaloba směřující k výmazu z katastru nemovitostí údajů týkajících se vlastnického práva obdarované spadá do výlučné příslušnosti stanovené v čl. 24 bodu 1 téhož nařízení.</para>
                        </blockquote>
                     </listitem>
                  </itemizedlist>
               </blockquote>
            </section>
            <section id="B000000006">
               <title style="04Titre1" id="B200000005">
                  <titlecontent id="B300000005">
                     <emphasis role="bold" id="B400000025">K nákladům řízení</emphasis>
                  </titlecontent>
               </title>
               <blockquote id="B010000054">
                  <title id="B210000045">
                     <number>44</number>
                  </title>
                  <para style="01PointnumeroteAltN" id="B150000073">Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</para>
               </blockquote>
            </section>
         </section>
      </A_Motif>
      <Dispositif>
         <section id="D000000000">
            <para style="41DispositifIntroduction" id="D150000000">Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:</para>
            <para style="30Dispositifalinea" id="D150000001">
               <emphasis role="bold" id="D400000000">Ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, musí být vykládána v tom smyslu, že žaloba směřující ke zrušení aktu darování nemovitosti z důvodu nezpůsobilosti dárce ke smluvním úkonům nespadá do výlučné příslušnosti soudu členského státu, kde se nemovitost nachází, stanovené v čl. 24 bodu 1 uvedeného nařízení, ale do zvláštní příslušnosti stanovené v čl. 7 bodu 1 písm. a) uvedeného nařízení.</emphasis>
            </para>
            <para style="30Dispositifalinea" id="D150000002">
               <emphasis role="bold" id="D400000001">Žaloba směřující k výmazu z katastru nemovitostí údajů týkajících se vlastnického práva obdarované spadá do výlučné příslušnosti stanovené v čl. 24 bodu 1 téhož nařízení.</emphasis>
            </para>
         </section>
      </Dispositif>
      <A_Signatures>
         <section id="D000000001">
<para style="77Signatures" id="D150000003">Podpisy.</para>

</section>
      </A_Signatures>
   </Affaire>
</A_Doc_Ref>