|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2026/4090 |
24.7.2026 |
STANOVISKO KOMISE
ze dne 2. června 2026
o nezbytnosti a přiměřenosti znovuzavedení ochrany hranic Německem na jeho pozemních hranicích v souladu s čl. 27a odst. 3 nařízení (EU) 2016/399 (Schengenský hraniční kodex)
(Pouze německé znění je závazné)
(C/2026/4090)
(1)
Podle čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii poskytuje Unie svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti.
(2)
Podle článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (kodifikované znění) (1) může členský stát v případě závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost výjimečně a dočasně znovu zavést ochranu celých svých vnitřních hranic nebo konkrétních úseků těchto hranic. K tomuto kroku by se mělo přistoupit pouze jako ke krajnímu opatření a rozsah a doba trvání dočasného znovuzavedení ochrany hranic by neměla překročit míru, která je nezbytně nutná k reakci na zjištěnou závažnou hrozbu.
(3)
V čl. 25a odst. 4 Schengenského hraničního kodexu se stanoví, že pokud členský stát plánuje znovuzavedení ochrany vnitřních hranic s cílem řešit předvídatelnou závažnou hrozbu, měl by o plánovaném znovuzavedení ochrany hranic informovat Evropský parlament, Radu, Komisi a ostatní členské státy, a to nejpozději čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením ochrany hranic, nebo co nejdříve, pokud se o okolnostech, které vedou k potřebě znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, dozví méně než čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením.
(4)
Ustanovení čl. 27a odst. 3 Schengenského hraničního kodexu ukládá Komisi, aby po obdržení oznámení předložených v souvislosti s prodloužením ochrany vnitřních hranic podle čl. 25a odst. 4, jež vede k pokračování ochrany vnitřních hranic po dobu delší než celkem 12 měsíců, a to na základě stejných důvodů, vydala stanovisko k nezbytnosti a přiměřenosti takové ochrany vnitřních hranic.
(5)
Rámec pro znovuzavedení a prodloužení ochrany vnitřních hranic byl podstatně revidován nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1717, které vstoupilo v platnost dne 10. července 2024 (2). Počátek všech lhůt uvedených v hlavě III kapitole II Schengenského hraničního kodexu se proto počítá od tohoto data.
(6)
Dopisem ze dne 9. září 2024 oznámily německé orgány znovuzavedení ochrany hranic na základě článku 25a Schengenského hraničního kodexu na vnitřních pozemních hranicích s Belgií, Dánskem, Francií, Lucemburskem a Nizozemskem na dobu šesti měsíců od 16. září 2024 do 15. března 2025. V tomtéž dopise německé orgány oznámily znovuzavedení ochrany hranic na vnitřních pozemních hranicích s Rakouskem od 12. listopadu 2024 a od 16. prosince 2024 s Polskem, Českem a Švýcarskem.
(7)
Dopisem ze dne 15. října 2024 předložily německé orgány vzor oznámení o znovuzavedení ochrany hranic na vnitřních pozemních hranicích s Rakouskem na dobu 4 měsíců a 3 dnů od 12. listopadu 2024 do 15. března 2025.
(8)
Dopisem ze dne 10. prosince 2024 předložily německé orgány oznámení o znovuzavedení ochrany hranic na vnitřních pozemních hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem, a to od 16. prosince 2024 do 15. března 2025.
(9)
Dopisem ze dne 12. února 2025 německé orgány oznámily prodloužení všech výše uvedených znovuzavedení o dalších šest měsíců, a to od 16. března 2025 do 15. září 2025.
(10)
Dne 7. května 2025 německé orgány veřejně oznámily postupné zintenzivnění ochrany vnitřních pozemních hranic. Současně byl vydán ministerský pokyn („Weisung“), který umožňoval odepřít žadatelům o azyl vstup na vnitřní hranici.
(11)
Po oznámení o postupném zintenzivnění ochrany vnitřních hranic na všech vnitřních pozemních hranicích neobdržely útvary Komise aktualizaci oznámení ze dne 12. února 2025, ale byly informovány během kontaktů se schengenským koordinátorem, včetně setkání s německými orgány dne 28. května 2025.
(12)
Dopisem ze dne 18. srpna 2025 oznámily německé orgány druhé prodloužení znovuzavedení ochrany hranic na všech vnitřních pozemních hranicích o dalších šest měsíců od 16. září 2025 do 15. března 2026.
(13)
Dopisem ze dne 12. února 2026 německé orgány oznámily třetí prodloužení znovuzavedení ochrany hranic na všech vnitřních pozemních hranicích o dalších šest měsíců ze stejných důvodů, a to od 16. března 2026 do 15. září 2026.
(14)
Dne 18. března 2026 v souladu s čl. 33 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu Německo předložilo zprávu o znovuzavedení a prodloužení ochrany hranic na svých vnitřních pozemních hranicích s Belgií, Dánskem, Francií, Lucemburskem a Nizozemskem na období od 16. září 2024 do 15. září 2025, na svých pozemních hranicích s Rakouskem na období od 12. listopadu 2024 do 11. listopadu 2025 a na svých pozemních hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem na období od 16. prosince 2024 do 15. prosince 2025.
(15)
Německo bylo zapojeno do strukturovaného dialogu Komise o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Poté, co Německo obdrželo oznámení o prodloužení, pokračoval tento strukturovaný dialog v rámci procesu konzultace podle čl. 27a odst. 4 Schengenského hraničního kodexu.
(16)
Současný stav na vnitřních hranicích byl popsán ve zprávě o stavu Schengenu ze dne 23. dubna 2025 (3) a je pravidelně projednáván na zasedání Schengenské rady.
(17)
Komise vydá po obdržení oznámení předložených v souvislosti s prodloužením ochrany vnitřních hranic podle čl. 25a odst. 4 Schengenského hraničního kodexu, jež vede k pokračování ochrany vnitřních hranic po celkovou dobu dvanácti měsíců, stanovisko k nezbytnosti a přiměřenosti takové ochrany vnitřních hranic, jak stanoví čl. 27a odst. 3 Schengenského hraničního kodexu. Pro prodloužení ochrany hranic na vnitřních pozemních hranicích s Belgií, Dánskem, Francií, Lucemburskem a Nizozemskem bylo toto oznámení předloženo 12. února 2025. Pro prodloužení ochrany hranic na vnitřních pozemních hranicích s Rakouskem, Českem, Polskem a Švýcarskem bylo toto oznámení předloženo 18. srpna 2025.
(18)
Po posouzení všech výše uvedených oznámení a zprávy, doplněných informacemi poskytnutými Německem v rámci procesu konzultace a dalšími úředními dokumenty, které jsou veřejně dostupné, přijímá Komise toto stanovisko.
POSOUZENÍ OZNÁMENÍ A ZPRÁVY
I. FORMÁLNÍ NÁLEŽITOSTI
|
(19) |
V rámci znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ukládá Schengenský hraniční kodex členským státům několik formálních povinností. |
|
(20) |
Ustanovení čl. 25a odst. 4 Schengenského hraničního kodexu vyžaduje, aby členské státy v případě, že lze v některém členském státě předpokládat závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, oznámily tuto skutečnost Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ostatním členským státům nejpozději čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením ochrany hranic. |
|
(21) |
Komise podotýká, že oznámení ze dne 16. září 2024 byla předložena méně než čtyři týdny před vstupem znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v platnost. Komise zdůrazňuje, že od splnění povinnosti včasného oznámení lze upustit pouze v případě, že se členský stát dozví o okolnostech, které vedou k nutnosti znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, méně než čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením. |
|
(22) |
Oznámení o prodloužení ochrany vnitřních hranic byla podána s využitím vzoru stanoveného pro tento účel prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2025/315 (4). |
|
(23) |
Německo ve svých oznámeních neuvedlo názvy schválených přechodů, jak požaduje čl. 27 odst. 1 písm. c) Schengenského hraničního kodexu. |
|
(24) |
Ustanovení čl. 27 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu vyžaduje, aby členské státy v situacích, kdy byla ochrana hranic prováděna po dobu šesti měsíců, poskytly v každém následném oznámení posouzení rizik, v němž uvedou rozsah a předpokládaný vývoj závažné hrozby, jež je důvodem pro znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Přestože přesné posouzení rozsahu a předpokládaného trvání závažné hrozby může být pro vnitrostátní orgány obtížné, Komise konstatuje, že informace poskytnuté německými orgány v oznámeních neprovádějí podrobné posouzení rizik podle čl. 27 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu, přičemž zohledňují trendy vývoje závažné hrozby v předchozím období znovuzavedení ochrany vnitřních hranic a využívají analýzy rizik vypracované na vnitrostátní úrovni a příslušnými agenturami Unie. |
|
(25) |
V oznámeních Německa chybí podrobné posouzení rizik a informace o náhlých rozsáhlých neoprávněných pohybech podle čl. 27 odst. 3 Schengenského hraničního kodexu. Kromě toho toto posouzení nezahrnuje informace získané od příslušných agentur Unie v souladu s jejich příslušnými mandáty ani analýzu údajů z příslušných informačních systémů, jak vyžaduje totéž ustanovení. |
|
(26) |
Zpráva o znovuzavedení a prodloužení ochrany vnitřních hranic na základě čl. 33 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu, kterou mělo Německo předložit po uplynutí 12 měsíců (16. září 2025 pro Belgii, Dánsko, Francii, Lucembursko a Nizozemsko; 12. listopadu 2025 pro Rakousko a 16. prosince 2025 pro Česko, Polsko a Švýcarsko) byla předložena 18. března 2026. |
|
(27) |
Zpráva o znovuzavedení a prodloužení ochrany vnitřních hranic má jednotný formát stanovený prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/308 (5). |
II. NEZBYTNOST A PŘIMĚŘENOST
Stanovisko německých orgánů
|
(28) |
Německé orgány ve všech svých oznámeních uvádějí jako důvod pro znovuzavedení ochrany vnitřních hranic existenci závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v důsledku výjimečné situace charakterizované náhlými rozsáhlými neoprávněnými pohyby státních příslušníků třetích zemí ve smyslu čl. 25 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/399. Kromě toho se oznámení týkají obecných problémů souvisejících s migrací a bezpečností. |
|
(29) |
Pokud jde o situaci v oblasti migrace, německé orgány poukazují na kumulativní účinek vysokého počtu žadatelů o azyl, neoprávněných pohybů státních příslušníků třetích zemí a ukrajinských osob požívajících dočasné ochrany a z toho plynoucí zatížení veřejných služeb, zejména systémů přijímání a integrace ve spolkových zemích a obcích, jakož i soudnictví, veřejného školství a sociálního zabezpečení, což zvyšuje sociální napětí a polarizaci veřejnosti. Německé orgány zdůrazňují, že je důležité vzít v úvahu nejen současnou situaci v oblasti nelegální migrace, ale také stálý příliv nelegální migrace v posledních letech a z toho vyplývající zatížení systémů přijímání a integrace, migračních orgánů a soudů, veřejného vzdělávání a systémů sociálního zabezpečení. Tato situace se netýká jen určitých úseků německých hranic, ale celého spolkového území. |
|
(30) |
Pokud jde o bezpečnostní situaci, německé orgány poukazují na vývoj v oblasti globální bezpečnosti, včetně pokračující ruské útočné války proti Ukrajině, bezpečnostní situace na Blízkém východě, nestabilní situace a vývoje v Afghánistánu a Sýrii a eskalace mezi Izraelem a Íránem. |
|
(31) |
Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic umožňuje včas identifikovat osoby, které představují (teroristickou) hrozbu, a reagovat příslušnými policejními opatřeními. V příslušných sledovaných obdobích, na něž se vztahuje zpráva založená na čl. 33 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu, německé orgány zadržely téměř 1 500 osob spojených s politicky motivovanou trestnou činností. |
|
(32) |
Německé orgány poukazují na řadu útoků a násilných trestných činů, zejména s noži, které zvyšují pocit nejistoty u veřejnosti. |
|
(33) |
Německé orgány považují znovuzavedení ochrany hranic na svých vnitřních hranicích za nezbytné a přiměřené vzhledem k současným nedostatkům ve správě vnějších hranic a nefunkčnosti dublinského systému, což brání přemístění podle dublinského nařízení do příslušných členských států. |
|
(34) |
Německé orgány poukazují na silný odrazující účinek znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, pokud jde o převaděčství a nelegální migraci. Německé orgány zjistily přibližně 83 600 neoprávněných vstupů v roce 2024 a přibližně 63 000 neoprávněných vstupů v roce 2025. Kromě toho federální policie zaznamenala 1 500 případů převaděčství migrantů, kterých se dopustilo přibližně 1 600 převaděčů. |
|
(35) |
Německé orgány se domnívají, že alternativní opatření, jako jsou policejní kontroly v pohraničních oblastech, využívání technologií (např. bezpilotních letadel, sledovacích kamer, automatického rozpoznávání registračních značek), jakož i přeshraniční policejní spolupráce a spolupráce při zpětném přebírání osob mezi sousedními členskými státy, byla vyčerpána a nejsou dostatečně účinná, aby mohla nahradit znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. |
|
(36) |
Judikatura Spolkového ústavního soudu stanoví omezení systematického používání systémů rozpoznávání registračních značek. Technické nástroje navíc mohou být schopny identifikovat vozidla a osoby, ale nemohou ověřit podmínky vstupu státních příslušníků třetích zemí. |
|
(37) |
Německé orgány uvádějí, že v případě, že není znovu zavedena ochrana vnitřních hranic, vnitrostátní právo neumožňuje německému policejnímu orgánu provádět hraniční kontroly pouze na základě překročení hranice a přijímat okamžitá opatření k odepření vstupu osobám, které nesplňují podmínky vstupu. Tyto kontroly dále umožňují cílenější prevenci a včasné odhalování převaděčství, čímž chrání i oběti převaděčství. |
|
(38) |
Německé orgány uvádějí, že hraniční kontroly na vnitřních pozemních hranicích jsou prováděny umírněně a jsou přizpůsobeny situaci na jednotlivých úsecích vnitřních hranic, aby se minimalizoval jejich dopad na přeshraniční dopravu a aby se zabránilo jejímu zbytečnému narušování v souladu se zásadou proporcionality. Intenzita, místo, délka a rozsah hraničních kontrol se přizpůsobují mimo jiné podle situace na vnitřní pozemní hranici a místní dopravní infrastruktury. Z tohoto důvodu německé orgány nepředložily seznam povolených hraničních přechodů. |
Připomínky Komise
|
(39) |
Německé orgány poskytly informace o různých aspektech zjištěných závažných hrozeb pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, jakož i argumenty, které dokládají nezbytnost a přiměřenost znovuzavedené ochrany vnitřních hranic. |
|
(40) |
Komise konstatuje, že ačkoli složitá globální bezpečnostní situace může vyvolávat vážné obavy o národní bezpečnost členských států, oznámení neposkytují dostatečnou analýzu, která by vysvětlila, jak globální bezpečnostní prostředí ovlivňuje konkrétně Německo a jak se tato hrozba projevuje na konkrétních úsecích vnitřních pozemních hranic, kde byly kontroly znovu zavedeny. |
|
(41) |
Komise nemůže na základě informací uvedených v oznámeních podrobně určit, jakým způsobem bude znovuzavedení ochrany vnitřních hranic řešit závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo národní bezpečnost, kterou Německo identifikovalo, zejména pokud jde o násilné trestné činy páchané osobami, které se již nacházejí na území státu. |
|
(42) |
Komise uznává, že Německo čelí složité situaci v oblasti migrace, což dokládají údaje o celkovém počtu žádostí o azyl, včetně těch, které byly podány po neoprávněném vstupu, žadatelů o mezinárodní ochranu registrovaných v jiném členském státě, osob požívajících mezinárodní ochrany v jiném členském státě, jakož i o počtu povolení vydaných rodinným příslušníkům uznaných uprchlíků za účelem sloučení rodiny. Schopnost Německa zajistit odpovídající podmínky pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu byla rovněž ovlivněna potřebou podpořit osoby požívající dočasné ochrany v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině. |
|
(43) |
Komise poznamenává, že neoprávněné pohyby státních příslušníků třetích zemí mohou být důvodem pro znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, pokud tyto neoprávněné pohyby představují závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. V tomto ohledu se revidovaný Schengenský hraniční kodex v čl. 25 odst. 1 písm. c) výslovně zmiňuje o situaci, kdy náhlé rozsáhlé neoprávněné pohyby státních příslušníků třetích zemí mezi členskými státy představují značnou zátěž pro celkové zdroje a kapacity dobře připravených příslušných orgánů a mohou ohrozit celkové fungování prostoru bez ochrany vnitřních hranic. |
|
(44) |
Komise uznává, že nedostatky v ochraně vnějších hranic mohou být důvodem pro znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, pokud tyto nedostatky představují závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. V této souvislosti je třeba poznamenat, že čl. 29 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu rovněž stanoví zvláštní postup, podle kterého může Rada za výjimečných okolností doporučit jednomu nebo více členským státům, aby znovu zavedly ochranu svých vnitřních hranic nebo jejich konkrétních úseků, pokud je celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích ohroženo z důvodu přetrvávajících závažných nedostatků v ochraně vnějších hranic a pokud tyto situace představují závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. |
|
(45) |
Nedávné údaje ukazují, že se situace v oblasti migrace v Evropě i v jednotlivých zemích výrazně zlepšila. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zaznamenala v roce 2024 prudký pokles nedovolených překročení vnějších hranic Unie. V roce 2025 se podle zprávy v oblasti integrovaného situačního povědomí a analýzy EU snížil počet nedovolených překročení vnějších hranic EU o čtvrtinu oproti roku 2024 (180 429 v roce 2025 oproti 240 199 v roce 2024). Podle veřejně dostupných údajů poskytnutých německými orgány klesl v roce 2024 počet prvních žádostí o azyl o 30,2 % (6). Tento klesající trend se ještě zrychlil v prvních devíti měsících roku 2025, kdy počet prvních žádostí o azyl klesl o dalších 51 % (7). Tento pokles je součástí širšího trendu v důsledku zvýšeného kolektivního úsilí o ochranu vnějších hranic EU a nelze jej přičítat pouze znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ze strany Německa. |
|
(46) |
Znovuzavedení ochrany vnitřních hranic může přispět k odhalování nedovoleného překračování hranic na území členského státu, usnadnit rychlé zpětné přebírání osob na vnitřních hranicích a zajistit rychlé odhalení druhotného pohybu žadatelů o mezinárodní ochranu, což by umožnilo správné uplatňování pravidel dublinského nařízení (8) o určení příslušnosti k posuzování žádosti o azyl. Informace uvedené v oznámeních o počtu zadržení a zpětných přebírání osob však neukazují vývoj těchto počtů v čase, ani neodůvodňují obecné prodloužení znovuzavedení ochrany vnitřních hranic a její postupné posilování na všech vnitřních pozemních hranicích bez rozdílu. |
|
(47) |
Komise zdůrazňuje, že znovuzavedení ochrany vnitřních hranic nemění povinnosti Německa vyplývající z platných pravidel práva EU v oblasti azylu a navracení. Dodržování acquis EU v oblasti azylu a navracení na obnovených vnitřních hranicích zabraňuje dalšímu neoprávněnému pohybu a umožňuje odpovídající následné kroky v případě, že byla osoba označena za bezpečnostní riziko. |
|
(48) |
Komise konstatuje, že dne 2. června 2025 přijal berlínský správní soud předběžné opatření proti odmítnutí německých orgánů uplatnit ustanovení dublinského nařízení na tři žadatele o azyl na vnitřní hranici s Polskem (9). To ještě nepředstavuje konečné rozhodnutí ve věci samé. |
|
(49) |
Komise obdržela od sousedních členských států Německa informace o přímém vracení osob na vnitřní hranici mimo rámec stávajících dohod nebo ujednání o zpětném přebírání osob, což vyvolává obavy o bezpečnost a otázky ohledně účinnosti a zákonnosti takového postupu. |
|
(50) |
V oznámeních nejsou uvedeny konkrétní důvody pro výběr zeměpisné a časové působnosti rozhodnutí o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Neexistuje zde žádné vysvětlení, proč se jako nejvhodnější jeví šestiměsíční lhůta, a nikoli kratší. Neexistuje žádné vysvětlení pro znovuzavedení ochrany hranic na všech vnitřních pozemních hranicích bez rozdílu, což by znamenalo, že úroveň závažnosti hrozby pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost je na všech vnitřních pozemních hranicích stejná. |
|
(51) |
Komise bere na vědomí záměr německých orgánů provádět ochranu vnitřních hranic způsobem, který omezí dopad na přeshraniční dopravu. Komise dále podotýká, že postupné zintenzivnění ochrany vnitřních hranic oznámené dne 7. května 2025 bylo ústně oznámeno útvarům Komise, ale nepromítlo se do jejich následných oznámení. |
|
(52) |
Spolkový policejní komisař ve své výroční zprávě ze dne 8. července 2025 odsoudil zátěž, kterou pro státní policii představuje celkové znovuzavedení ochrany vnitřních hranic na úkor běžných policejních povinností, a vyzval k individuálnějšímu přístupu ke znovuzavedení ochrany vnitřních hranic na základě regionálních podmínek (10). |
III. ALTERNATIVNÍ OPATŘENÍ
Stanovisko německých orgánů
|
(53) |
Německé orgány uvádějí, že alternativní opatření, která Komise doporučila ve svých doporučeních ze dne 23. listopadu 2023 (11), nepostačují k tomu, aby bylo možné čelit závažné hrozbě pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost, jak bylo zjištěno na jejich území. |
|
(54) |
Kromě toho budou v celé pohraniční oblasti na území státu nadále prováděny policejní kontroly, které vycházejí z vnitrostátních právních předpisů a jsou uvedeny v článku 23 Schengenského hraničního kodexu, zejména namátkové kontroly na místě. |
|
(55) |
Německé orgány tvrdí, že policejní kontroly prováděné na jejich území nemohou nahradit znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, protože podle německého práva nemohou být použity ke kontrole podmínek vstupu. Pouze znovuzavedení ochrany vnitřních hranic umožňuje kontrolovat osoby pouze na základě skutečnosti, že překročily vnitřní hranici, a vydat rozhodnutí o odepření vstupu. |
|
(56) |
Německé orgány uvádějí, že rozhodnutí o odepření vstupu na německé území se zpravidla sdělují sousedním členským státům v rámci úzké spolupráce pohraniční policie. Totéž platí pro zpětné přebírání osob v rámci dvoustranných dohod o zpětném přebírání osob. |
|
(57) |
Německé orgány uvádějí, že používání technologií, jako jsou drony, sledovací kamery a automatické rozpoznávání registračních značek (ANPR), vychází z vnitrostátního práva a v závislosti na tom, o jakou technologii se jedná, mohou být na její používání kladeny přísnější požadavky než na ochranu vnitřních hranic. Pro situační a nesystematický dohled se již používá šest systémů kamerového dohledu a ANPR. Tyto systémy však podle německých orgánů nemohou nahradit znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, protože nejsou zaměřeny na odhalování a předcházení nelegální migraci a mohou pouze podporovat kontrolní úkoly spolkové policie. |
|
(58) |
Německá spolková policie úzce spolupracuje se svými partnerskými orgány v sousedních zemích. Má uzavřeny dohody o prosazování práva se všemi sousedními členskými státy a aktivně jedná o aktualizaci stávajících dohod s Rakouskem, Dánskem, Francií, Lucemburskem a Nizozemskem. |
|
(59) |
Podle německých orgánů se policejní spolupráce může v jednotlivých regionech lišit a je přizpůsobena potřebám na obou stranách hranice. Tato přeshraniční spolupráce zahrnuje pravidelnou výměnu informací a koordinaci (společných) opatření podél společných hranic a v pohraniční oblasti, zejména společné hlídky, ale také školení a společné hodnocení rizik. |
|
(60) |
Na všech německých vnitřních pozemních hranicích byla trvale zřízena společná centra policejní a celní spolupráce a/nebo společné styčné úřady. Bezpečnostní orgány z příhraničních regionů zde spolupracují, koordinují a podporují přeshraniční operace a vyměňují si informace o situaci. Kromě toho jsou ve středisku policejní spolupráce s Rakouskem, Slovinskem a Itálií v Thörl-Maglernu nasazeni styční úředníci spolkové policie. |
|
(61) |
Spolková policie vytváří společné hodnotící produkty na centrální, místní a regionální úrovni se zahraničními partnerskými orgány. |
Připomínky Komise
|
(62) |
Komise bere na vědomí, že Německo aktivně uplatňuje alternativní opatření doprovázející a omezující dopad znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. |
|
(63) |
Sousední členské státy informovaly Komisi o nedostatečné výměně informací na obnovených vnitřních hranicích, zejména při uplatňování dvoustranných dohod o zpětném přebírání osob. |
|
(64) |
Komise vítá iniciativy pro aktualizaci dvoustranných dohod o policejní spolupráci s Rakouskem, Dánskem, Francií, Lucemburskem a Nizozemskem. |
|
(65) |
Komise konstatuje, že Německo má uzavřeny dohody o zpětném přebírání osob se všemi sousedními členskými státy. Vítá nedávné iniciativy s Francií a Lucemburskem, jejichž cílem je dosáhnout praktických ujednání o uplatňování postupu pro přemístění podle článku 23a Schengenského hraničního kodexu. |
|
(66) |
Komise připomíná, že i bez znovuzavedení ochrany vnitřních hranic mohou orgány členských států nadále vykonávat veřejné pravomoci, včetně těch, jejichž cílem je omezit nelegální migraci v oblastech vnitřních hranic. V tomto ohledu Komise poznamenává, že omezení používání alternativních opatření, zejména používání technologií a policejních kontrol v pohraničních oblastech, jsou stanovena ve vnitrostátním právu. |
IV. ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ
Stanovisko německých orgánů
|
(67) |
Německé orgány prohlašují, že kontroly na vnitřních hranicích jsou prováděny přiměřeně a na základě situace na místě, přičemž rozsah a intenzita jsou přizpůsobeny dopravním podmínkám, aby co nejméně narušovaly dojíždění, podnikání a cestování. |
|
(68) |
Německé orgány vedou na různých úrovních úzký dialog s místními orgány v přeshraničních regionech a s orgány sousedních zemí, zejména pokud jde o dopad dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. |
|
(69) |
Německé orgány přijaly opatření v oblasti bezpečnosti dopravy, včetně postupného snižování rychlosti na frekventovaných silnicích, která jsou prováděna podle potřeby a koordinována s vnitrostátními, regionálními a mezinárodními partnery. |
|
(70) |
Německé orgány průběžně upravují místní opatření pro řízení dopravy po konzultaci s úřady, aby zmírnily dopravní zácpy, a v případě potřeby neprodleně přijímají opatření ke zmírnění. |
|
(71) |
Německé orgány zřídily celostátní monitorovací systém, který má odhalit a řešit krátkodobý negativní vliv na přeshraniční dopravu. Doposud nebyly zaznamenány žádné větší nebo trvalé poruchy a nebylo zaznamenáno žádné zpoždění delší než 30 minut způsobené zácpami způsobenými kontrolami přeshraniční dopravy při vstupu do země. |
|
(72) |
Německé orgány informovaly logistické odvětví o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic prostřednictvím ministerstva dopravy a bylo jim zpřístupněno zvláštní kontaktní místo. Nebyly zaznamenány žádné závažné stížnosti. |
|
(73) |
Německé orgány optimalizovaly dopravní infrastrukturu, kde to bylo možné. Navrhli přemístění kontrolních míst na území sousedních zemí, aby se tok migrantů zmírnil. Strukturální úpravy na německých dálnicích lze zvážit, ale nelze je provést v krátké době. |
Připomínky Komise
|
(74) |
Komise bere na vědomí závazek německých orgánů zajistit, aby dopad ochrany vnitřních hranic zůstal omezený, jak požaduje čl. 26 odst. 3 Schengenského hraničního kodexu. |
|
(75) |
Německo oznámilo své přeshraniční regiony podle článku 42b Schengenského hraničního kodexu. |
|
(76) |
Německo pod vedením Komise a v úzké spolupráci se sousedními členskými státy podniklo kroky ke zlepšení plynulosti dopravy na vnitřních pozemních přechodech, kde byly obnoveny kontroly. |
|
(77) |
Navzdory snahám německých orgánů zmírnit dopady ochrany vnitřních hranic obdržela Komise mnoho stížností od občanů a podniků, které poukazují na to, že znovuzavedení ochrany vnitřních hranic má na ně negativní dopad. |
|
(78) |
Zejména na německo-lucemburské, německo-polské a německo-nizozemské hranici způsobilo znovuzavedení ochrany vnitřních hranic potíže místním příhraničním komunitám, zejména přeshraničním pracovníkům. |
|
(79) |
Komise vítá zlepšení situace na německo-lucemburské hranici, k němuž došlo v důsledku dvoustranných kontaktů. To zahrnuje přijetí nového provozního řádu na kontrolním stanovišti v Schengenu (Markusbierg) na dálnici A13 a společné oznámení o ukončení stálé ochrany hranic na kontrolním stanovišti v Trevíru (Sauertalbrücke), které budou nahrazeny mobilními kontrolami na německém území. Podobné kontakty s cílem strukturálně zlepšit situaci na vnitřních hranicích se uskutečnily s nizozemskými a polskými orgány. |
|
(80) |
Komise vyzývá německé orgány, aby věnovaly konkrétnější pozornost přeshraničním regionům, kterých se týká znovuzavedení ochrany vnitřních pozemních hranic, a aby prozkoumaly, do jaké míry by bylo možné navrhnout technologická řešení nebo řešení šitá na míru pro jednotlivé příhraniční regiony nebo kategorie osob podnikajících nezbytně nutnou cestu, aby byla zlepšena plynulost přeshraničního cestování v úzké spolupráci se sousedními členskými státy. |
V. DOPORUČENÍ
|
(81) |
Dobře fungující schengenský prostor závisí na úplném a účinném provádění acquis v oblasti migrace a azylu. Zahájení uplatňování Paktu o migraci a azylu v červnu 2026 bude důležitým faktorem pro řešení obav z neoprávněných pohybů státních příslušníků třetích zemí nebo migračních a bezpečnostních obav souvisejících s nelegální migrací – obav, které Německo uvádí jako jeden z aspektů odůvodňujících znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. |
|
(82) |
Komise připomíná, že podle nařízení o prověřování (12), které je součástí Paktu o migraci a azylu, bude součástí prověřování na vnějších hranicích i uvnitř území bezpečnostní kontrola všech příslušných databází. |
|
(83) |
Obavy o bezpečnost jsou jedním z důvodů, kterými Německo zdůvodňuje znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Právo EU již poskytuje širokou škálu nástrojů, které pomáhají řešit obavy německých orgánů. Členské státy by měly plně využívat stávající mechanismy k posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti a prosazování práva. Patří mezi ně nařízení Prüm II, nový Schengenský informační systém a nové právní předpisy o předběžných informacích o cestujících a jmenné evidenci cestujících (13). K dalšímu posílení bezpečnosti vnějších hranic přispěje zahájení provozu systémů EES a ETIAS (14). |
|
(84) |
Komise připomíná, že na vnitřních hranicích, kde byla obnovena ochrana hranic, je třeba dodržovat povinnosti vyplývající z platných pravidel práva EU v oblasti azylu a navracení. |
|
(85) |
Německé orgány by měly dále rozvíjet spolupráci a výměnu informací se sousedními členskými státy, mimo jiné prostřednictvím příslušné revize stávajících dvoustranných dohod nebo ujednání o zpětném přebírání osob a/nebo uzavřením praktických ujednání o uplatňování postupu pro přemístění podle článku 23a Schengenského hraničního kodexu, jakož i dvoustranných dohod o policejní spolupráci se sousedními členskými státy. |
|
(86) |
Německé orgány by měly nadále řešit veškeré právní nebo provozní překážky, které brání účinnému využívání alternativních opatření, jako jsou omezení vyplývající z vnitrostátních právních předpisů, pokud jde o vyžadování identifikace a ověřování dodržování podmínek vstupu a legálního pobytu na území, nebo využívání technologických prostředků, jako je rozpoznávání registračních značek, na vnitřních pozemních hranicích pro účely řízení migrace. |
|
(87) |
Komise zdůrazňuje, že použití alternativních opatření, včetně technologických řešení, může být účinnějším a efektivnějším prostředkem k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti, aniž by bylo nutné znovu zavádět ochranu vnitřních hranic. |
|
(88) |
Německé orgány by měly usilovat o postupné zrušení ochrany vnitřních hranic na základě individuálního přístupu k jednotlivým částem vnitřní hranice a hrozbám, přičemž by měly plně využívat dostupných alternativních opatření stanovených v doporučení (EU) 2024/268 přijatém Komisí a možností podle revidovaného Schengenského hraničního kodexu. Tato opatření by měla posílit a doplnit stávající opatření. Prvním krokem k takovému postupnému zrušení ochrany vnitřních hranic by byly nestatické a nesystematické namátkové kontroly na základě rizik, včetně policejních kontrol v pohraniční oblasti a posílené policejní spolupráce a spolupráce při zpětném přebírání osob se sousedními členskými státy. |
|
(89) |
Komise se domnívá, že úspěšná spolupráce se sousedními členskými státy a uplatňování alternativních opatření představují pevný základ, na němž může Německo pracovat na postupném zrušení ochrany vnitřních hranic, aniž by muselo slevit ze své bezpečnosti nebo kontroly migrace. Za účelem dosažení tohoto cíle bude i nadále v úzkém kontaktu se všemi dotčenými členskými státy. |
V Bruselu dne 2. června 2026.
Za Komisi
Magnus BRUNNER
člen Komise
(1) Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1717 ze dne 13. června 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Úř. věst. L, 2024/1717, 20.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1717/oj).
(3) COM(2025) 185 final.
(4) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/315 ze dne 14. února 2025, kterým se stanoví vzor pro oznámení o dočasném znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic (Úř. věst. L, 2025/315, 17.2.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2025/315/oj).
(5) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/308 ze dne 14. února 2025, kterým se stanoví jednotný formát zprávy o znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic v souladu s článkem 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (Úř. věst. L, 2025/308, 17.2.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2025/308/oj).
(6) Bundesamt für Migration und Flüchtlinge (2024). Aktuelle Zahlen, Ausgabe: Dezember 2024. https://www.bamf.de/SharedDocs/Anlagen/DE/Statistik/AsylinZahlen/aktuelle-zahlen-dezember-2024.pdf?__blob=publicationFile&v=3.
(7) Bundesamt für Migration und Flüchtlinge (2025). Aktuelle Zahlen, Ausgabe: September 2025. https://www.bamf.de/SharedDocs/Anlagen/DE/Statistik/AsylinZahlen/aktuelle-zahlen-september-2025.pdf?__blob=publicationFile&v=4.
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).
(9) VG Berlin, Beschluss vom 2.6.2025, VG 6 L 191/25, DE:VGBE:2025:0602.6L191.25.00, VG Berlin, Beschluss vom 2.6.2025, VG 6 L 192/25, DE:VGBE:2025:0602.6L192.25.00, VG Berlin, Beschluss vom 2.6.2025, VG 6 L 193/25, DE:VGBE:2025:0602.6L193.25.00.
(10) Deutscher Bundestag Drucksache 21/750 --- Tätigkeitsbericht des Polizeibeauftragten über den Zeitraum vom 1. Juli 2024 bis zum 30. Juni 2025.
(11) Doporučení Komise (EU) 2024/268 ze dne 23. listopadu 2023 o spolupráci mezi členskými státy s ohledem na závažné hrozby pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích (Úř. věst. L, 2024/268, 17.1.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2024/268/oj).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817 (Úř. věst. L, 2024/1356, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1356/oj).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/982 ze dne 13. března 2024 o automatizovaném vyhledávání a výměně údajů pro policejní spolupráci a o změně rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a 2008/616/SVV a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726, (EU) 2019/817 a (EU) 2019/818 (nařízení Prüm II) (Úř. věst. L, 2024/982, 5.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/982/oj), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1862/oj), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/13 ze dne 19. prosince 2024 o shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti a o změně nařízení (EU) 2019/818 (Úř. věst. L, 2025/13, 8.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/13/oj), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 132, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/681/oj).
(14) Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/2226/oj), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1240/oj).
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/4090/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)