(-1)

Voda není běžný obchodní produkt, ale spíše společný statek dědictví, které je třeba chránit, střežit a podle toho s ním nakládat, aby se zajistilo zachování ekosystémů a všeobecný přístup k čisté vodě.

(-1a)

Valné shromáždění OSN dne 28. července 2010 uznalo právo na nezávadnou a čistou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky jako základní lidské právo a zároveň nezbytný předpoklad pro plnohodnotný život a naplnění všech lidských práv. V návaznosti na úspěch evropské občanské iniciativy z roku 2014 nazvané „Right2Water“ přijala Komise v roce 2018 návrh na revizi směrnice o pitné vodě, přičemž odpovídající pozměněná směrnice vstoupila v platnost dne 12. ledna 2021. Uvedená směrnice stanoví povinnost členských států zlepšit přístup k vodě určené k lidské spotřebě, přičemž se mimo jiné opírá o získané poznatky a opatření prováděná podle směrnice 2000/60/ES. Členské státy by také měly zajistit užitečný účinek práva na čistou vodu a odpovídající hygienické podmínky zlepšením kvality jak povrchových, tak podzemních vod.

(1)

Znečišťování povrchových a podzemních vod chemickými látkami představuje ohrožení vodního prostředí účinky, jako jsou například akutní a chronická toxicita u vodních organismů, akumulace znečišťujících látek v ekosystému a úbytek stanovišť a biologické rozmanitosti, jakož i ohrožení lidského zdraví. Stanovení norem environmentální kvality pomáhá realizovat ambici nulového znečištění životního prostředí bez toxických látek.

(1)

Znečišťování povrchových a podzemních vod chemickými látkami představuje ohrožení vodního prostředí účinky, jako jsou například akutní a chronická toxicita u vodních organismů, akumulace znečišťujících látek v ekosystému a úbytek stanovišť a biologické rozmanitosti, jakož i ohrožení lidského zdraví. Stanovení norem environmentální kvality může pomoci realizovat ambici nulového znečištění životního prostředí bez toxických látek , což je jedním z prioritních cílů 8. akčního programu pro životního prostředí  (1a) .

(1a)

Podle Evropské agentury pro životní prostředí je přibližně 90 % plochy útvarů podzemních vod v dobrém kvantitativním stavu, přibližně 75 % plochy útvarů podzemních vod je v dobrém chemickém stavu, 40 % útvarů povrchových vod je v dobrém nebo vysokém ekologickém stavu a 38 % útvarů povrchových vod je v dobrém chemickém stavu, zatímco se ve zprávě Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2019 nazvané „Evropské životní prostředí – stav a výhled do roku 2020: Poznatky pro přechod k udržitelné Evropě“ uvádí, že díky menšímu znečištění došlo ke zlepšení kvality vody, ale že Unie do roku 2020 zdaleka nedosáhla dobrého ekologického stavu všech vodních útvarů.

(1b)

Kontrola účelnosti rámcové směrnice o vodě z roku 2019 dospěla v rámci hodnocení k závěru, že při zajišťování nezbytného pokroku při dosahování environmentálních cílů směrnice 2000/60/ES do roku 2027 bude hrát klíčovou úlohu příští kolo programů opatření, přičemž se uvádí, že v současné době je podle směrnice 2000/60/ES vyňata z tohoto cíle více než polovina všech evropských vodních útvarů, což znamená, že členské státy čelí při naplňování norem environmentální kvality pro prioritní látky ve stanovené lhůtě více než podstatným výzvám. Navíc se při kontrole účelnosti rámcové směrnice zjistilo, že se cílů rámcové směrnice o vodě nepodařilo beze zbytku dosáhnout především z důvodu nedostatečného financování, pomalého uplatňování směrnice a nedostatečného začleňování environmentálních cílů do odvětvové politiky, nikoli kvůli nedostatkům tohoto právního předpisu.

(1c)

Kvůli geografickým a socioekonomickým faktorům jsou některé populace, včetně domorodých obyvatel, znečištěním vody ohroženy více. Očekává se, že těžební odvětví v Evropské unii poroste, aby zajistilo rozvoj čistého nulového průmyslu. Jak se uvádí ve zprávě 09/2021 od Evropské agentury pro životní prostředí  (1a) , těžební odvětví má přímý dopad na kvalitu a kvantitu vody. Je proto nezbytné stávající legislativní rámce lépe provádět a plánovat a kontrolovat využívání a vypouštění vody i při těžebních operacích.

(1d)

Na mnoha územích Unie se vyskytují rozsáhlé a stále se zvětšující problémy s dostupností vody. Značná a přetrvávající sucha posledních let, zejména ve středomořských oblastech, ohrožují zemědělskou produkci a způsobují vážný úbytek zásob povrchových a podzemních vod  (1a) .

(1e)

Voda je veřejným statkem, který je prospěšný všem, a jako základnímu přírodnímu zdroji, jenž je nenahraditelný a životně důležitý, jí je třeba věnovat náležitou pozornost s ohledem na její sociální, ekonomický a environmentální rozměr. Změna klimatu, včetně zvýšené četnosti přírodních katastrof a extrémních povětrnostních jevů, jakož i úbytek biologické rozmanitosti, negativně ovlivňují kvalitu a kvantitu vody a vytváří tlak na odvětví závislá na dostupnosti vody, zejména na zemědělství.

(1f)

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své zprávě „Evropské vody – hodnocení stavu a tlaků“ z roku 2018 označila některé zemědělské postupy způsobující znečištění dusičnany a pesticidy za překážky pro dosažení dobrého chemického stavu podzemních vod v Unii, zatímco v Unii byl v posledních desetiletích pozorován trvalý pokles používání minerálních hnojiv a přebytků živin  (1a) . Dalšími důležitými zdroji jsou odpadní vody, které nejsou napojeny na kanalizaci, kontaminované lokality nebo opuštěné průmyslové oblasti.

(1g)

Dobrý stav vodních útvarů a účinné hospodaření s vodními zdroji představují pro zemědělství prioritu, protože zemědělci jsou při své činnosti závislí na vodě, a proto mají na udržitelném využívání tohoto zdroje mimořádný zájem.

(1h)

Aby se usnadnil přechod k udržitelnějšímu a produktivnějšímu zemědělskému odvětví, které je odolné vůči nedostatku vody, měly by být zavedeny pobídky pro zemědělce ke zlepšení hospodaření s vodou a modernizaci zavlažovacích systémů a technik.

(1i)

Používání pesticidů může vážně ovlivnit kvalitu a kvantitu vody dostupné pro použití v zemědělství a vést k negativním dopadům jak na biologickou rozmanitost ve vodě, tak i na souši. Je proto vhodné sledovat účinky a ekotoxikologické chování pesticidů a jejich metabolitů ve vodních útvarech.

(1j)

Je nezbytné vzít v úvahu úsilí, kterého bylo dosud dosaženo v odvětvích, jako je zemědělství, kde se již podařilo snížit kontaminaci rostlin o 14 % ve srovnání s lety 2015–2017 a o 26 %, pokud jde o nejškodlivější látky. Tato čísla tedy ukazují, že používání chemických látek a jejich rizikovost se neustále snižuje, přičemž rok 2020 je druhým rokem po sobě, kdy došlo k výraznému snížení používání pesticidů, zejména těch nejnebezpečnějších  (1a) .

(1k)

Chemické znečištění povrchových a podzemních vod rovněž představuje hrozbu pro zemědělství tím, že může omezit dostupnost vody vhodné pro zavlažování a dále prohloubit nedostatek vody. Unie a členské státy by proto měly zvýšit podporu výzkumu a inovací s cílem rychle zavést opatření, jak řešit nedostatek a znečištění povrchových a podzemních vod, včetně digitalizace, přesného zemědělství, optimalizovaného zavlažování a modernizace zavlažování a oběhového využívání zdrojů, za účelem lepšího hospodaření s vodou, které bude odolné vůči změně klimatu, a cílenějšího používání pesticidů a hnojiv na plodinách, méně znečišťujících a bezpečnějších alternativ zemědělských vstupů, odolnějších odrůd plodin s vyšší účinností živin a většího využívání vyčištěné odpadní vody pro zavlažování v zemědělství. To by mělo přispět k dosažení udržitelného a odolného potravinového systému Unie a zároveň snížit rozptýlené znečištění ze zemědělství a potřebu odběru vody v zemědělství.

(2a)

Při úsilí o dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí a při provádění akčního plánu pro nulové znečištění by Unie měla zohlednit rozmanitost situací v různých regionech Unie, dopad na potravinové zabezpečení, produkci potravin a jejich cenovou dostupnost, jakož i na zdravou a udržitelnou stravu.

(3a)

Cíle dosažení „dobrého stavu vodních útvarů“ a zajištění dostupnosti vody jsou průřezové a často nejsou sledovány dostatečně soudržným způsobem. Řádné hospodaření s vodou by mělo být začleněno do všech politik Unie týkajících se odvětví využívajících vodu.

(3b)

Kontrola účelnosti poukázala na to, že je nezbytné lépe začlenit vodohospodářské cíle do zemědělské politiky. Nová SZP zavedla opatření k zajištění udržitelnějšího hospodaření s vodou. V zájmu větší soudržnosti mezi zemědělskou a vodohospodářskou politikou by členské státy měly plně využívat příležitosti, které nabízí nová SZP, a plně začlenit problematiku vody do svých strategických plánů, včetně využívání zemědělských znalostních a inovačních systémů (AKIS), a umožnit rozvoj poradenských služeb na podporu osvědčených postupů v oblasti vodního hospodářství.

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (45) stanoví rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových, brakických, pobřežních a podzemních vod. Tento rámec zahrnuje určení prioritních látek mezi těmi, které na úrovni Unie představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES (46) stanoví celounijní normy environmentální kvality (NEK) pro 45 prioritních látek uvedených v příloze X směrnice 2000/60/ES a osm dalších znečišťujících látek, které byly na úrovni Unie regulovány již před zavedením přílohy X rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2455/2001/ES (47). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES (48) stanoví celounijní normy jakosti podzemní vody pro dusičnany a účinné látky v pesticidech a kritéria pro stanovení vnitrostátních prahových hodnot pro ostatní látky znečišťující podzemní vody. Stanoví rovněž minimální seznam dvanácti znečišťujících látek a jejich ukazatelů, pro něž jsou členské státy povinny zvážit stanovení těchto vnitrostátních prahových hodnot . Normy jakosti podzemní vody jsou uvedeny v příloze I směrnice 2006/118/ES.

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (45) stanoví rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových, brakických, pobřežních a podzemních vod. Tento rámec zahrnuje určení prioritních látek mezi těmi, které na úrovni Unie představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES (46) stanoví celounijní normy environmentální kvality (NEK) pro 45 prioritních látek uvedených v příloze X směrnice 2000/60/ES a osm dalších znečišťujících látek, které byly na úrovni Unie regulovány již před zavedením přílohy X rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2455/2001/ES (47). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES (48) stanoví celounijní normy jakosti podzemní vody pro dusičnany a účinné látky v pesticidech a kritéria pro stanovení vnitrostátních prahových hodnot pro ostatní látky znečišťující podzemní vody. Stanoví rovněž minimální seznam dvanácti znečišťujících látek a jejich ukazatelů, pro něž jsou členské státy povinny stanovit tyto vnitrostátní prahové hodnoty . Normy jakosti podzemní vody jsou uvedeny v příloze I směrnice 2006/118/ES.

(4a)

Členské státy by měly zajistit, aby bylo znečišťování způsobené vypouštěním, emisemi nebo ztrátou prioritních nebezpečných látek ukončeno buď okamžitě, nebo postupně v přiměřené lhůtě, nejpozději však 20 let poté, co je daná prioritní látka označena v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES jako nebezpečná. Tato lhůta by se měla použít, aniž by bylo dotčeno uplatňování přísnějších lhůt v jakýchkoli jiných platných právních předpisech Unie.

(5)

Zařazení látek do přílohy X směrnice 2000/60/ES nebo do přílohy I či II směrnice 2006/118/ES se zvažuje na základě posouzení rizika, které tyto látky představují pro člověka a vodní prostředí. Klíčovými složkami tohoto posouzení jsou znalosti o koncentracích látek v životním prostředí, včetně informací získaných z monitorování látek na seznamu sledovaných látek, a o (eko)toxikologii látek, jakož i o jejich perzistenci, bioakumulaci, karcinogenitě, mutagenitě, reprodukční toxicitě a potenciálu narušovat činnost endokrinního systému.

(5)

Zařazení látek do přílohy X směrnice 2000/60/ES nebo do přílohy I či II směrnice 2006/118/ES se zvažuje na základě posouzení rizika, které tyto látky představují pro člověka a vodní prostředí. Klíčovými složkami tohoto posouzení jsou znalosti o koncentracích látek v životním prostředí, včetně informací získaných z monitorování látek na seznamu sledovaných látek, a o (eko)toxikologii látek, jakož i o jejich perzistenci, bioakumulaci, toxicitě, mobilitě, karcinogenitě, mutagenitě, reprodukční toxicitě a potenciálu narušovat činnost endokrinního systému.

(7)

K účinnému řešení většiny znečišťujících látek v celém jejich životním cyklu je zapotřebí kombinace omezujících opatření u zdroje a na konci procesu, včetně případného návrhu, povolení nebo schválení chemických látek, omezování emisí během výroby a používání nebo jiných procesů a nakládání s odpady. Stanovení nových nebo přísnějších norem kvality ve vodních útvarech proto doplňuje další právní předpisy Unie, které řeší nebo by mohly řešit problém znečištění v jedné nebo více z těchto fází, a je s nimi v souladu, a to včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (49), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (50), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (51), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 (52), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (53), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (54), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (55) a směrnice Rady 91/271/EHS (56).

(7)

K účinnému řešení většiny znečišťujících látek v celém jejich životním cyklu je zapotřebí kombinace omezujících opatření u zdroje a na konci procesu, včetně případného návrhu, povolení nebo schválení chemických látek, omezování emisí během výroby a používání nebo jiných procesů a nakládání s odpady. Stanovení nových nebo přísnějších norem kvality ve vodních útvarech proto doplňuje další právní předpisy Unie, které řeší nebo by měly řešit problém znečištění v jedné nebo více z těchto fází, a je s nimi v souladu, a to včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (49), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (50), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (51), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 (52), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (53), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (54), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (55) a směrnice Rady 91/271/EHS (56). Aby členské státy dosáhly environmentálních cílů stanovených v článku 4 směrnice 2000/60/ES nejlepším a z hlediska nákladů nejefektivnějším možným způsobem, měly by při zavádění svých programů opatření zajistit, že omezující opatření u zdroje mají přednost před opatřeními na konci procesu a že jsou tato opatření v souladu s příslušnými odvětvovými právními předpisy Unie v oblasti znečištění. Pokud hrozí, že omezující opatření u zdroje nepovedou k dosažení dobrého stavu vodních útvarů, měla by být použita opatření na konci procesu. Komise by měla vypracovat pokyny ohledně osvědčených postupů týkajících se omezujících opatření u zdroje a doplňkovosti opatření na konci procesu.

(7a)

Znečistění vody je především důsledkem průmyslových a zemědělských činností, vypouštění odpadních vod, povrchového odtoku vody ve městech včetně srážkových vod. Komise a členské státy by ve svých opatřeních měly upřednostňovat snížení znečištění u zdroje, jakož i jejich vymáhání. Za tímto účelem by měla být zajištěna soudržnost všech unijních i vnitrostátních právních předpisů týkajících se znečišťujících emisí u zdroje s cílem snížit znečištění na úrovně, které už nebudou považovány za zdraví a ekosystémům škodlivé.

(7b)

Aby byla zajištěna aktuálnost právních předpisů určených k předcházení znečištění povrchových a podzemních vod ve vztahu k rychlému tempu vývoje nových a nově vznikajících chemických látek, které mohou jako znečišťující látky představovat významné riziko pro lidské zdraví a vodní prostředí, měly by být posíleny politické mechanismy pro zjišťování a posuzování těchto látek vzbuzujících obavy. V tomto ohledu by měl být navržen přístup, který umožní monitorování a analýzu dalších položek těchto látek nebo skupin látek na seznamu sledovaných látek v povrchových a podzemních vodách. Tyto látky nebo skupiny látek, které by měly být zapsány na seznam sledovaných látek, by se měly vybírat z těch látek, které by podle dostupných informací mohly na úrovni Unie významné představovat riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím a pro něž nejsou dostatečné údaje z monitorování. Počet položek látek nebo skupin látek, které mají být monitorovány a analyzovány podle seznamu sledovaných látek pro povrchové a podzemní vody by neměl být omezen.

(8)

Nové vědecké poznatky poukazují na významné riziko, které kromě již regulovaných látek představuje několik dalších znečišťujících látek vyskytujících se ve vodních útvarech. V podzemních vodách byl díky dobrovolnému monitorování zjištěn především problém s per- a polyfluoroalkylovými látkami (PFAS) a léčivými přípravky. Látky PFAS byly zjištěny na více než 70 % měřicích míst podzemních vod v Unii a stávající vnitrostátní prahové hodnoty jsou na značném počtu míst zjevně překročeny, hojně se vyskytují také farmaceutické látky. V povrchových vodách je na seznam prioritních látek již zařazena kyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty, ale nyní se uznává, že riziko představují i další látky PFAS. Monitorování látek ze seznamu sledovaných látek podle článku 8b směrnice 2008/105/ES potvrdilo riziko v povrchových vodách, které představuje řada farmaceutických látek, jež by proto měly být zařazeny na seznam prioritních látek.

(8)

Nové vědecké poznatky poukazují na významné riziko, které kromě již regulovaných látek představuje několik dalších znečišťujících látek vyskytujících se ve vodních útvarech. V podzemních vodách byl díky dobrovolnému monitorování zjištěn především problém s per- a polyfluoroalkylovými látkami (PFAS) a léčivými přípravky. Látky PFAS byly zjištěny na více než 70 % měřicích míst podzemních vod v Unii a stávající vnitrostátní prahové hodnoty jsou na značném počtu míst zjevně překročeny, hojně se vyskytují také farmaceutické látky. Do seznamu látek znečišťujících podzemní vody by proto měla být doplněna podskupina specifických PFAS i PFAS celkem.  V povrchových vodách je na seznam prioritních látek již zařazena kyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty, ale nyní se uznává, že riziko představují i další látky PFAS. Do seznamu prioritních látek by proto měla být doplněna podskupina specifických PFAS i PFAS celkem. V zájmu zajištění harmonizovaného přístupu a rovných podmínek v Unii by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) za účelem změny přílohy I směrnice 2006/118/ES stanovením normy kvality pro PFAS celkem. Monitorování látek ze seznamu sledovaných látek podle článku 8b směrnice 2008/105/ES potvrdilo rovněž riziko v povrchových vodách, které představuje řada farmaceutických látek, jež by proto měly být zařazeny na seznam prioritních látek.

(8a)

Glyfosát je nejčastěji používaný herbicid v Unii určený pro zemědělské použití. Jako účinná látka vyvolává vážné obavy, pokud jde o její dopad na lidské zdraví a toxicitu pro vodní prostředí. V prosinci 2022 se Komise rozhodla dočasně prodloužit registraci glyfosátu o další rok do doby, než Evropský úřad pro bezpečnost potravin provede nové posouzení této účinné látky, které má být dokončeno v červenci 2023. Nejrůznější vědecké studie z poslední doby  (1a) však naznačují, že na základě toxicity glyfosátu, AMPA a herbicidů na bázi glyfosátu pro vodní prostředí je nutné uvažovat o normě environmentální kvality (NEK), která by byla pro všechny útvary povrchových vod nižší než 0,1  μg/l. S ohledem na probíhající hodnocení ze strany příslušných regulačních orgánů Unie a vědecké výsledky příslušných studií týkajících se dopadů glyfosátu na vodní organismy a za účelem zajištění dobrého chemického stavu většiny vod Unie na základě zásady předběžné opatrnosti by měla být v souvislosti s glyfosátem přijata pro vnitrozemské povrchové vody RP-NEK samostatně od ostatních povrchových vod.

(8b)

Atrazin je herbicid používaný na jednoleté širokolisté plevele a jednoleté trávy v obilovinách. Na základě rozhodnutí Komise 2004/248/ES  (1a) již není v Unii použití atrazinu ve výrobcích na ochranu rostlin povoleno. Bylo prokázáno, že atrazin je endokrinní disruptor, a je doloženo, že narušuje reprodukci a vývoj a může být příčinou rakoviny. Evropská agentura pro životní prostřední při posuzování pesticidů z hlediska prahových hodnot pro účinek nebo kvalitu v letech 2013 až 2020 shledala, že k překročení prahových hodnot pro jeden nebo více pesticidů, především atrazinu a jeho metabolitů, bylo odhaleno na 4 % až 11 % monitorovacích míst podzemních vod. Vzhledem k jeho přetrvávající přítomnosti v povrchových a podzemních vodách Unie a s cílem zajistit, aby prahové hodnoty pro atrazin nepřekračovaly celkové hodnoty NEK pro pesticidy a metabolity, měla by být prahová hodnota pro atrazin v příloze 1 směrnice 2008/105/ES upravena, a to i v souladu s prahovou hodnotou pro stejnou látku stanovenou směrnicí (EU) 2020/2184  (1b) .

(8c)

Podle výboru SHEER  (1a) a agentury EMA  (1b) byly obecné normy kvality 0,1 μg/l pro jednotlivé pesticidy and 0,5 μg/l pro úhrn všech pesticidů navržené pro podzemní vody, jak stanoví směrnice 2006/118/ES, zavedeny v 80. letech 20. století na základě tehdy dostupné chemicko-analytické citlivosti. Není prokázáno, že by standardní hodnota 0,1  μg/l pro jednotlivé pesticidy dostatečně chránila lidské zdraví a ekosystém podzemních vod, a někdy je výrazně vyšší než prahové hodnoty pro mnoho pesticidů a fungicidů na seznamu prioritních látek v příloze I směrnice 2008/105/ES. S ohledem na stanovisko výboru SHEER, že by žádná prahová hodnota pro podzemní vody neměla být vyšší než hodnoty NEK pro povrchové vody, by Komise měla přezkoumat prahové hodnoty pro jednotlivé pesticidy a pro úhrn všech pesticidů, včetně příslušných metabolitů, v příloze I směrnice 2006/118/ES, uplatnit přitom moderní analytické metody a porovnat je s nejlepšími dostupnými toxikologickými poznatky. Než bude tento přezkum dokončen a v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, který popsali poskytovatelé pitné vody v Evropském memorandu o podzemních vodách  (1c) , by se měly uplatňovat prozatímní prahové hodnoty vycházející z dostupných vědeckých poznatků.

(8d)

S bisfenolem A by se mělo zacházet jako s prioritní nebezpečnou látkou a měl by být přidán na seznam v příloze I směrnice 2008/105/ES. Vědecké zprávy ukazují, že nejen bisfenol A, ale i jiné bisfenoly mají prokázaný potenciál narušovat činnost endokrinního systému a směsi těchto bisfenolů představují ekotoxikologické riziko. Vzhledem k tomu, že tato vědecká zjištění vyvolávají obavy ohledně bezpečnosti použití alternativ bisfenolů, které by mohly mít negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí, měla by Komise stanovit parametr „Bisfenoly celkem“ a odpovídající hodnotu NEK pro celkové množství bisfenolových látek.

(8e)

Podle Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA)  (1a) se ekosystémy podzemních vod zásadně liší, a proto mohou být zranitelnější, pokud jde o stresory, než ekosystémy povrchových vod, neboť nemají schopnost se z narušení zotavit. Při stanovování prahových hodnot za účelem ochrany lidského zdraví, ekosystémů podzemních vod a ekosystémů závislých na podzemních vodách by se proto měl uplatňovat přístup předběžné opatrnosti. V souladu s doporučením agentury EMA by v důsledku této zranitelnosti měly být prahové hodnoty použitelné pro podzemní vody běžně desetkrát nižší než odpovídající prahové hodnoty pro povrchové vody. Pokud by však bylo možné zjistit skutečné riziko pro ekosystémy podzemních vod, mohlo by být vhodné stanovit prahové hodnoty pro podzemní vody na jiné úrovni.

(9a)

Podle použitelného práva Unie jsou členské státy povinny identifikovat postižené a ohrožené vody, vymezit oblasti ohrožené dusičnany, vypracovat akční programy a provést příslušná opatření. V tomto ohledu je stále třeba zlepšit harmonizaci kontrolních opatření a systémů měření kvality vody mezi členskými státy, aby bylo možné v celé Unii zavést homogenní normy, které by umožnily srovnatelnost mezi členskými státy, čímž by se předešlo problémům s hospodářskou soutěží v evropském zemědělském odvětví, které by vedly k narušení vnitřního trhu.

(10)

Byly vyjádřeny obavy z rizika vzniku antimikrobiální rezistence v důsledku přítomnosti mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobikům a genů antimikrobiální rezistence ve vodním prostředí, ale v této oblasti proběhlo jen omezené monitorování. Příslušné geny antimikrobiální rezistence by měly být rovněž zahrnuty do seznamů sledovaných látek v povrchových a podzemních vodách, a jakmile budou vyvinuty vhodné monitorovací metody, měly by být monitorovány. To je v souladu s Evropským akčním plánem „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci, který Komise přijala v červnu 2017, a s Farmaceutickou strategií pro Evropu, která se tímto problémem rovněž zabývá.

(10)

Odhaduje se, že v roce 2019 bylo možné na celém světě 900 000 až 1,7 milionu úmrtí připisovat infekcím způsobeným antimikrobiální rezistencí (AMR)  (1a) . Zároveň byly vyjádřeny obavy z rizika vzniku antimikrobiální rezistence v důsledku přítomnosti mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobikům a genů antimikrobiální rezistence ve vodním prostředí, ale v této oblasti proběhlo jen omezené monitorování. Příslušné geny antimikrobiální rezistence by měly být rovněž zahrnuty do seznamů sledovaných látek v povrchových a podzemních vodách, a jakmile budou vyvinuty vhodné monitorovací metody, měly by být monitorovány. To je v souladu s Evropským akčním plánem „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci, který Komise přijala v červnu 2017, a s Farmaceutickou strategií pro Evropu, která se tímto problémem rovněž zabývá.

(10a)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/1729, kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí 2013/652/EU1a, stanoví rámec pro získávání srovnatelných a spolehlivých údajů o antimikrobiální rezistenci v Evropské unii, včetně sledování odpadních vod z jatek jako potenciálního nosiče bakterií rezistentních vůči antibiotikům, a tedy možného způsobu kontaminace životního prostředí. Ve vodě vypouštěné jatkami byly zjištěny bakterie rezistentní vůči antibiotikům.

(10b)

Byly vyjádřeny obavy ohledně rizika, které představují sírany a xantháty ve vodním prostředí. Sírany nejen, že zhoršují kvalitu pitné vody, ale ovlivňují také materiálové cykly uhlíku, dusíku a fosforu. Mimo jiné se tím zvyšuje zatížení vodních útvarů živinami, a rovněž dochází k růstu rostlin a řas, zvětšují se zásoby potravy pro vodní organismy a snižuje obsah kyslíku ve vodě. Sírany a jejich produkty rozkladu, zejména sulfidy, mohou mít za určitých podmínek toxický účinek na vodní organismy. Výsledky standardních testů ukazují, že některé xantháty a jejich produkty rozkladu jsou toxické pro vodní bezobratlé a ryby a že se mohou bioakumulovat. Sírany už jsou na seznamu látek znečišťujících podzemní vody, ale monitorování, které proběhlo, bylo nedostatečné. Sírany by proto měly být zahrnuty na seznamy látek sledovaných v povrchových a podzemních vodách Na seznamy látek sledovaných v povrchových a podzemních vodách by měly být zahrnuty xantháty.

(10c)

Látky, jako jsou mikroplasty, představují jasné riziko pro veřejné zdraví a životní prostředí, ale také pro základní činnosti, jako je rozvoj zemědělství. Přítomnost těchto látek a dalších částic může mít vliv nejen na vodu, kterou přijímají hospodářská zvířata a plodiny, ale také na úrodnost půdy, čímž ohrožuje zdraví a dobrý vývoj současných i budoucích plodin  (1a) .

(11)

Vzhledem k rostoucí informovanosti o významu směsí, a tedy i významu monitorování na základě účinku pro určení chemického stavu, a vzhledem k tomu, že pro estrogenní látky již existují dostatečně spolehlivé metody monitorování na základě účinku, by měly členské státy tyto metody používat k posouzení kumulativních účinků estrogenních látek v povrchových vodách po dobu nejméně dvou let. Umožní to porovnat výsledky na základě účinku s výsledky získanými pomocí konvenčních metod monitorování tří estrogenních látek uvedených v příloze I směrnice 2008/105/ES. Toto srovnání bude použito k posouzení , zda lze metody monitorování na základě účinku použít jako spolehlivé screeningové metody. Použití takových screeningových metod by mělo tu výhodu, že by umožnilo zahrnout účinky všech estrogenních látek s podobnými účinky, a nikoli pouze látek uvedených v příloze I směrnice 2008/105/ES. Definice norem environmentální kvality ve směrnici 2000/60/ES by měla být upravena tak, aby bylo zajištěno, že se v budoucnu bude moci vztahovat i na mezní hodnoty, které by mohly být stanoveny pro hodnocení výsledků monitorování na základě účinku.

(11)

Stávající a konvenční metody monitorování chemického stavu vodních útvarů obecně neumožňuje určit dopad složitých směsí chemických látek na kvalitu vody. Vzhledem k rostoucí informovanosti o významu směsí, a tedy i významu monitorování na základě účinku pro určení chemického stavu, a vzhledem k tomu, že pro estrogenní látky již existují dostatečně spolehlivé metody monitorování na základě účinku, by měly členské státy tyto metody používat k posouzení kumulativních účinků estrogenních látek v povrchových vodách po dobu nejméně dvou let. Umožní to porovnat výsledky na základě účinku s výsledky získanými pomocí konvenčních metod monitorování tří estrogenních látek uvedených v příloze I směrnice 2008/105/ES. Toto srovnání by mělo být začleněno do hodnotící zprávy, kterou zveřejní Komise a v níž posoudí , zda metody monitorování na základě účinku poskytují obsáhlé a přesné údaje a zda je lze použít jako spolehlivé screeningové metody. Použití takových screeningových metod by mělo tu výhodu, že by umožnilo zahrnout účinky všech estrogenních látek s podobnými účinky, a nikoli pouze látek uvedených v příloze I směrnice 2008/105/ES. Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění směrnice 2008/105/ES s cílem stanovit, jak mohou členské státy používat k provádění monitorování za účelem posouzení přítomnosti jiných látek ve vodních útvarech metody založené na jejich účincích, a to v očekávání možného stanovení spouštěcích hodnot založených na účincích v budoucnu. Definice norem environmentální kvality ve směrnici 2000/60/ES by měla být upravena tak, aby bylo zajištěno, že se v budoucnu bude moci vztahovat i na mezní hodnoty, které by mohly být stanoveny pro hodnocení výsledků monitorování na základě účinku.

(11a)

V případě, že by normy jakosti podzemních vod mohly vést k nedosažení environmentálních cílů směrnice 2000/60/ES stanovených pro související vodní útvary, jak požaduje směrnice 2006/118/ES, by měly být stanoveny přísnější prahové hodnoty. Tento požadavek podle směrnice 2006/118/ES by měl být dále rozšířen s cílem lépe chránit zranitelné lokality před znečištěním.

(12)

Hodnocení právních předpisů Unie v oblasti vody (58) (dále jen „hodnocení“) dospělo k závěru, že proces identifikace a zařazení znečišťujících látek ovlivňujících povrchové a podzemní vody na seznam a stanovování nebo revize norem jejich jakosti s ohledem na nové vědecké poznatky by mohl být urychlen. Pokud by tyto úkoly prováděla Komise, a nebyly prováděny v rámci řádného legislativního postupu, jak je v současnosti stanoveno v článcích 16 a 17 směrnice 2000/60/ES a v článku 10 směrnice 2006/118/ES, mohlo by se zlepšit fungování mechanismů seznamu sledovaných látek u povrchových a podzemních vod, zejména pokud jde o načasování a posloupnost zařazování na seznam, monitorování a hodnocení výsledků, mohly by se posílit vazby mezi mechanismem seznamu sledovaných látek a přezkumy seznamů znečišťujících látek a  změny seznamů znečišťujících látek by mohly rychleji zohlednit vědecký pokrok. Proto, a také vzhledem k potřebě urychleně měnit seznamy znečišťujících látek a jejich NEK s ohledem na nové vědecké a technické poznatky, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem změny přílohy I směrnice 2008/105/ES, pokud jde o seznam prioritních látek a příslušných NEK stanovených v části A uvedené přílohy, a za účelem změny přílohy I směrnice 2006/118/ES, pokud jde o seznam látek znečišťujících podzemní vody a normy jakosti stanovené v uvedené příloze.  V této souvislosti by Komise měla zohlednit výsledky monitorování látek uvedených v seznamech sledovaných látek pro povrchové a podzemní vody. Proto by měly být zrušeny články 16 a 17 směrnice 2000/60/ES a příloha X uvedené směrnice, jakož i článek 10 směrnice 2006/118/ES.

(12)

Hodnocení právních předpisů Unie v oblasti vody (58) (dále jen „hodnocení“) dospělo k závěru, že proces identifikace a zařazení znečišťujících látek ovlivňujících povrchové a podzemní vody na seznam a stanovování nebo revize norem jejich jakosti s ohledem na nové vědecké poznatky by mohl být urychlen. Proto by se v rámci jakéhokoli budoucího přezkumu přílohy I směrnice 2008/105/ES s ohledem na seznam prioritních látek a odpovídající hodnoty NEK stanovené v části A přílohy této směrnice a směrnice 2006/118/ES, mělo zlepšit fungování mechanismů seznamu sledovaných látek u povrchových a podzemních vod, zejména pokud jde o načasování a posloupnost zařazování na seznam, monitorování a hodnocení výsledků, měly by se posílit vazby mezi mechanismem seznamu sledovaných látek a přezkumy seznamů znečišťujících látek a  období pro přezkum seznamů znečišťujících látek by se měla upravit, aby mohly rychleji zohlednit vědecký pokrok. V této souvislosti by Komise měla zohlednit výsledky monitorování látek uvedených v seznamech sledovaných látek pro povrchové a podzemní vody. Proto by měly být zrušeny články 16 a 17 směrnice 2000/60/ES a příloha X uvedené směrnice, jakož i článek 10 směrnice 2006/118/ES , přičemž je třeba zachovat povinnost přijímat opatření zaměřená na ukončení nebo postupné ukončení vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek .

(12a)

Celkově závěry kontroly účelnosti naznačují, že směrnice jsou obecně vhodné pro daný účel, s prostorem pro zlepšení, včetně urychlení řádného provádění jejich cílů, čehož by mohlo být dosaženo větším financováním ze strany EU. Z hodnocení vyplývá, že směrnice dosud obecně vedly k vyšší úrovni ochrany vodních útvarů a zvládání povodňových rizik.

(13a)

Veškerá rozhodnutí při výběru a přezkumu látek a při stanovování NEK by měla být založena na posouzení rizik a musí se řídit přiměřeným, transparentním a vědecky podloženým přístupem a brát v úvahu doporučení Evropského parlamentu, členských států a příslušných zúčastněných stran.

(13b)

Zatímco směrnice 2000/60/ES stanovila pravidla nezbytná pro pokrok v souvislosti s množstvím a kvalitou vody, kontrola účelnosti ukázala, že pomalý pokrok při dosahování cílů této směrnice je způsoben mimo jiné nedostatkem dostatečných finančních zdrojů a právní a ekologickou složitostí, včetně možných zpoždění v důsledku pomalé reakce podzemních vod na opatření a harmonogramu pro podávání zpráv. Opatření, která zlepšují stav vodních útvarů prostřednictvím obnovy řek a ekosystémových služeb, poskytují finanční přínosy, které převyšují náklady, a mohou snížit zbytečné výdaje členských států. Posouzení navíc poukazuje na nedostatečné provádění, nedostatečné pokrytí a nepřiměřená nebo nevhodná opatření na obnovu k zajištění hydrologické a ekologické konektivity  (1a) .

(15)

V zájmu zajištění harmonizovaného přístupu a rovných podmínek v Unii by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem změny části B přílohy II směrnice 2006/118/ES úpravou seznamu znečišťujících látek, u nichž musí členské státy zvážit stanovení vnitrostátních prahových hodnot.

(15)

V zájmu zajištění harmonizovaného přístupu a rovných podmínek v Unii by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem změny části B přílohy II směrnice 2006/118/ES úpravou seznamu znečišťujících látek, u nichž musí členské státy stanovit vnitrostátních prahových hodnot.

(20a)

V zájmu zajištění odpovídajících norem ochrany pro oblasti s velkou ekologickou hodnotou, zranitelností nebo znečištěním, jako jsou jeskyně a krasové oblasti, kde se nacházejí ekosystémy, jež patří mezi nejzranitelnější kontaminací a představují důležité zdroje pitné vody, jakož i pro bývalé průmyslové lokality a další oblasti se známou historickou kontaminací, by Komise měla zveřejnit posouzení chemického stavu těchto oblastí a případně předložit legislativní návrh na odpovídající přezkum směrnice 2006/118/ES.

(21)

V zájmu zajištění účinného a soudržného rozhodování a větší součinnosti s prací prováděnou v rámci jiných právních předpisů Unie o chemických látkách by Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) měla mít stálou a jasně vymezenou úlohu při určování priority látek, které mají být zařazeny na seznamy sledovaných látek a na seznamy látek v přílohách I a II směrnice 2008/105/ES a v přílohách I a II směrnice 2006/118/ES, a při odvozování příslušných vědecky podložených norem kvality. Plnění některých úkolů svěřených agentuře ECHA by měly poskytováním stanovisek usnadnit Výbor pro posuzování rizik (RAC) a Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) agentury ECHA. Agentura ECHA by také měla zajistit lepší koordinaci mezi různými právními předpisy v oblasti životního prostředí prostřednictvím větší transparentnosti, pokud jde o znečišťující látky na seznamu sledovaných látek nebo o vypracování celounijních či vnitrostátních norem environmentální kvality nebo prahových hodnot, a to tím, že bude zveřejňovat příslušné vědecké zprávy.

(21)

V zájmu zajištění účinného a soudržného rozhodování a větší součinnosti s prací prováděnou v rámci jiných právních předpisů Unie o chemických látkách by Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) měla mít stálou a jasně vymezenou úlohu při určování priority látek, které mají být zařazeny na seznamy sledovaných látek a na seznamy látek v přílohách I a II směrnice 2008/105/ES a v přílohách I a II směrnice 2006/118/ES, a při odvozování příslušných vědecky podložených norem kvality. Plnění některých úkolů svěřených agentuře ECHA by měly poskytováním stanovisek usnadnit Výbor pro posuzování rizik (RAC) a Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) agentury ECHA. Agentura ECHA by také měla zajistit lepší koordinaci mezi různými právními předpisy v oblasti životního prostředí prostřednictvím větší transparentnosti, pokud jde o znečišťující látky na seznamu sledovaných látek nebo o vypracování celounijních či vnitrostátních norem environmentální kvality nebo prahových hodnot, a to tím, že bude zveřejňovat příslušné vědecké zprávy. V souvislosti s posouzení prahových hodnot pro farmaceutické látky by agentura ECHA měla spolupracovat s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky („EMA“).

(23)

Lepší integrace datových toků vykazovaných agentuře EEA podle právních předpisů Unie v oblasti vody, a zejména seznamů emisí požadovaných směrnicí 2008/105/ES, s datovými toky vykazovanými na portálu průmyslových emisí podle směrnice 2010/75/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006  (61) , zjednoduší a zefektivní vykazování seznamů podle článku 5 směrnice 2008/105/ES. Zároveň se tím sníží administrativní zátěž a špičková pracovní zátěž při přípravě plánů povodí. V kombinaci se zrušením podávání dílčích zpráv o pokroku programů opatření, což se neosvědčilo, umožní toto zjednodušené podávání zpráv členským státům věnovat více úsilí podávání zpráv o emisích, na které se nevztahují právní předpisy o průmyslových emisích, ale které spadají pod podávání zpráv o emisích podle článku 5 směrnice 2008/105/ES.

(31)

Je nezbytné zohlednit vědecký a technický pokrok v oblasti monitorování stavu vodních útvarů v souladu s požadavky na monitorování stanovenými v příloze V směrnice 2000/60/ES. Členské státy by proto měly mít možnost využívat údaje a služby z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů.

(31)

Je nezbytné zohlednit vědecký a technický pokrok a nejlepší dostupné metody v oblasti monitorování stavu vodních útvarů v souladu s požadavky na monitorování stanovenými v příloze V směrnice 2000/60/ES. Členské státy by proto měly mít možnost využívat údaje a služby z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů.

(31a)

Průmyslové činnosti související s transformací energetiky by mohly zvýšit nepříznivé dopady na kvalitu vody. Zmírnění těchto budoucích dopadů, jako jsou změny přirozeného proudění a teploty i znečištění vody, vyžaduje posouzení celé škály možných faktorů a také opatření, která je třeba přijmout k dosažení a udržení dobré kvality vody. Proto by členské státy měly pravidelně vyhodnocovat dopad průmyslových činností souvisejících s transformací energetiky na kvalitu vody a informovat Komisi o nově identifikovaných hrozbách za účelem odpovídající aktualizace seznamu sledovaných látek. Hodnocení by mělo být snadno přístupné veřejnosti a aktualizace by měly být povoleny i mimo obecné cykly aktualizace, aby se zajistilo průběžné zlepšování posuzování kvality vody.

(31b)

Komise se ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu a ve sdělení o zlepšení přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí zavázala přijmout opatření ke zlepšení přístupu k právní ochraně před vnitrostátními soudy ve všech členských státech v případě občanů a nevládních organizací na ochranu životního prostředí, kteří mají konkrétní obavy ohledně slučitelnosti správních aktů, jež mají dopad na životní prostředí, s právními předpisy v oblasti životního prostředí. Ve svém sdělení ze dne 14. října 2020 Komise potvrdila, že „přístup k právní ochraně v oblasti životního prostředí, jednak prostřednictvím Soudního dvora EU, a jednak prostřednictvím soudů členských států coby soudů Unie, je důležitým podpůrným opatřením, které má pomoci zajistit uskutečnění transformace v rámci Zelené dohody pro Evropu a posílit úlohu, kterou může občanská společnost plnit jako strážce demokratického prostoru“. Tyto závazky by měly být přijaty rovněž podle směrnice 2000/60/ES.

(31c)

Jak potvrzuje judikatura Soudního dvora EU  (1a) , nevládní organizace na ochranu životního prostředí a přímo dotčené fyzické osoby by měly mít aktivní legitimaci k napadení rozhodnutí orgánu veřejné moci, které je v rozporu s environmentálními cíli uvedenými v článku 4 směrnice 2000/60/ES. S cílem zlepšit přístup ke spravedlnosti v dotyčných záležitostech před vnitrostátními soudy v celé Unii, a aby se environmentální nevládní organizace a přímo dotčení jednotlivci mohli při napadení rozhodnutí, která jsou v rozporu se směrnicí 2000/60/ES, dovolávat vnitrostátních právních předpisů, by měla být ve směrnici 2000/60/ES stanovena ustanovení k zajištění přístupu ke spravedlnosti.

(32)

Vzhledem k nárůstu nepředvídatelných povětrnostních událostí, zejména extrémních povodní a období déletrvajícího sucha a významných případů znečištění, které mají za následek přeshraniční havarijní znečištění nebo je zhoršují, by členské státy měly být povinny zajistit, aby o těchto událostech byly okamžitě informovány ostatní potenciálně postižené členské státy, a měly by účinně spolupracovat s potenciálně postiženými členskými státy na zmírnění dopadů události nebo incidentu. Je rovněž nezbytné posílit spolupráci mezi členskými státy a zefektivnit postupy přeshraniční spolupráce v případě strukturálnějších, tj. nehavarijních a dlouhodobějších přeshraničních problémů, které nelze řešit na úrovni členských států, v souladu s článkem 12 směrnice 2000/60/ES. V případě potřeby evropské pomoci mohou příslušné vnitrostátní orgány zasílat žádosti o pomoc středisku Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události, které bude koordinovat případné nabídky pomoci a jejich nasazení prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie v souladu s článkem 15 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.  1313/2013  (64).

(32)

Vzhledem k nárůstu nepředvídatelných povětrnostních událostí, zejména extrémních povodní a období déletrvajícího sucha a významných případů znečištění, které mají za následek přeshraniční znečištění nebo je zhoršují, by členské státy měly být povinny zajistit, aby o těchto událostech byly okamžitě informovány ostatní potenciálně postižené členské státy, a měly by účinně spolupracovat s potenciálně postiženými členskými státy na zmírnění dopadů události nebo incidentu. Je rovněž nezbytné posílit spolupráci mezi členskými státy a zefektivnit postupy přeshraniční spolupráce v případě strukturálnějších, tj. nehavarijních a dlouhodobějších přeshraničních problémů, které nelze řešit na úrovni členských států, v souladu s článkem 12 směrnice 2000/60/ES. V případě potřeby evropské pomoci mohou příslušné vnitrostátní orgány zasílat žádosti o pomoc středisku Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události, které bude koordinovat případné nabídky pomoci a jejich nasazení prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie v souladu s článkem 15 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.  1313/2013/EU  (64). Vzhledem k tomu, že oblasti povodí mohou přesahovat území Unie, zajištění účinného provádění příslušných ustanovení o ochraně vod podle směrnice 2000/60/ES, jakož i vhodná koordinace s příslušnými nečlenskými státy by rovněž přispělo k dosažení cílů stanovených ve směrnici 2000/60/ES pro tyto konkrétní oblasti povodí, jak uvádí čl. 3 odst. 5 směrnice 2000/60/ES. Kromě toho by za výjimečné události měly být považovány rovněž ozbrojené konflikty probíhající v těsné zeměpisné blízkosti Unie, neboť mají rozsáhlý negativní přeshraniční dopad na životní prostředí, včetně znečištění ovzduší, půdy a vody. Vzhledem k tomu, že povodí zasažená těmito konflikty zasahují na území Unie, měla by Komise a členské státy zvýšit své úsilí o zajištění vhodné koordinace s příslušnými nečlenskými státy ve smyslu čl. 3 odst. 5 směrnice 2000/60/ES.

(32a)

Evropský účetní dvůr ve své zprávě ze dne 19. května 2021 nazvané „Zásada ‚znečišťovatel platí‘: Nejednotné uplatňování politiky a opatření EU v oblasti životního prostředí“ konstatuje, že členské státy už vynakládají na zásobování vodou a hygienu přibližně 100 miliard EUR ročně a že se očekává, že zvýšení těchto výdajů dosáhne více než 25 %, aby byly splněny cíle právních předpisů Unie týkajících se čištění odpadních vod a pitné vody, aniž by to zahrnovalo investice potřebné k obnově stávající infrastruktury nebo ke splnění cílů rámcové směrnice o vodě a směrnice o povodních. Kromě toho v Unii platí uživatelé v průměru 70 % nákladů na poskytování vodohospodářských služeb prostřednictvím poplatků za vodu, zatímco z veřejných prostředků se financuje zbývajících 30 %, avšak mezi jednotlivými regiony a členskými státy existují velké rozdíly. Většinu nákladů na služby zásobování vodou a hygieny obvykle hradí především domácnosti v Unii, ačkoli spotřebovávají pouze 10 % vody, zatímco hospodářská odvětví, která vyvíjejí na obnovitelné sladkovodní zdroje největší tlak, přispívají k pokrytí těchto nákladů nejméně.

(32b)

Náklady na monitorovací programy ke zjišťování stavu povrchových a podzemních vod jsou financovány výhradně z rozpočtu členských států. Vzhledem k tomu, že počet chemických látek zjištěných ve vodním prostředí se neustále mění, že roste počet nově vznikajících znečišťujících látek, které se objevily ve vodním prostředí teprve nedávno, že je nutné neustále zlepšovat chemické analytické metody, aby bylo možné tyto nově vznikající a nové znečišťující látky odhalit a správně posoudit jejich ekologický dopad, a vzhledem k tomu, že je rovněž třeba vyvinout nové metody monitorování, aby bylo možné lépe posoudit účinky chemických směsí, očekává se, že dojde k dalšímu zvýšení těchto nákladů na monitorování. Za účelem pokrytí těchto nákladů a v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ vyjádřenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování EU je nezbytné, aby výrobci uvádějící na trh Unie výrobky, které obsahují látky, jež mají prokázaný nebo potenciální negativní dopad na lidské zdraví a vodní prostředí, převzali finanční odpovědnost za opatření nezbytná pro kontrolu látek produkovaných v rámci jejich obchodní činnosti, které se vyskytují v povrchových a podzemních vodách. Pravděpodobně nejvhodnějším způsobem, jak toho dosáhnout, je systém rozšířené odpovědnosti výrobce, který by omezil finanční zatížení daňových poplatníků a zároveň by motivoval k vývoji ekologičtějších výrobků. Komise by proto měla připravit posouzení dopadů a přezkoumat, jak je do směrnice 2006/118/ES a směrnice 2008/105/ES zahrnut mechanismus rozšířené odpovědnosti výrobce použitelný na prioritní látky definované ve směrnici 2006/118/ES a ve směrnici 2008/105/ES i na nově vznikající a nové znečišťující látky, jak jsou definovány v seznamech sledovaných látek podle směrnice 2006/118/ES a směrnice 2008/105/ES. Posouzení dopadů by mělo být případně doplněno legislativním návrhem na přezkum směrnic 2006/118/ES a 2008/105/ES.

(32c)

Monitorování většího počtu látek nebo skupin látek s sebou nese zvýšené náklady, ale také potřebu posílení administrativní kapacity v členských státech, zejména v těch, které mají méně zdrojů. S ohledem na výše uvedené by Komise měla zřídit společný evropský monitorovací nástroj pro správu požadavků na monitorování, pokud o to členské státy požádají, a snížit jim tak finanční a administrativní zátěž. Komise by měla definovat způsoby používání monitorovacího nástroje. Použití tohoto nástroje by mělo být dobrovolné a neměla by jím být dotčena opatření, která již členské státy zavedly.

(32d)

Důkazy ukazují, že v odvětví vodního hospodářství jsou zapotřebí investice a některé členské státy k tomu, aby mohly plnit právní povinnosti stanovené ve směrnici 2000/60/EC, směrnici 2008/105/EC and směrnici 2006/118/EC, nutně potřebují financování Unie. Všechny členské státy potřebují k tomu, aby dosáhly norem Unie pro vodu, zvýšit své výdaje nejméně o 20 % a souhrnná mezera ve financování do roku 2030 dosahuje 289 miliard EUR.  (1a) Je proto nezbytné zajisti, aby byly pro účely provádění monitorování a inspekcí vodních útvarů ve všech členských státech poskytnuty dostatečné finanční a lidské zdroje, a to i z příslušných strukturálních fondů a programů Unie, jakož i prostřednictvím příspěvků soukromého sektoru, mimo jiné, jakmile bude zaveden, i v rámci mechanismu rozšířené odpovědnosti výrobce.

(34a)

Členské státy by měly podporovat součinnost mezi požadavky příslušných směrnic jak na sběr údajů, tak na zavádění digitálních nástrojů, jako jsou technologie dálkového průzkumu Země nebo pozorování Země (služby programu Copernicus).

(34b)

Příslušné orgány by měly podporovat školení, programy rozvoje dovedností a investice do lidského kapitálu, aby tak v rámci směrnic podpořily účinné zavádění nejlepších technologií a inovativních řešení. Informace by měly být dostupné ve všech národních jazycích, aby se v celé Evropě zlepšil přístup příslušných místních subjektů a občanů k příslušným údajům.

(1)

V  článku 1 se čtvrtá odrážka nahrazuje tímto:

(1)

V  čl. 1 písm. e) se čtvrtá odrážka nahrazuje tímto:

30a)

„prioritními nebezpečnými látkami“ rozumějí prioritní látky, které jsou označeny jako „nebezpečné“ na základě toho, že jsou ve vědeckých zprávách, v příslušných právních předpisech Unie nebo v příslušných mezinárodních dohodách uznány za toxické, perzistentní a schopné bioakumulace nebo za látky, které vzbuzují rovnocenné obavy, pokud se tyto obavy týkají vodního prostředí;

30a)

„prioritními nebezpečnými látkami“ rozumějí prioritní látky, které jsou označeny jako „nebezpečné“ na základě toho, že jsou ve vědeckých zprávách, v příslušných právních předpisech Unie nebo v příslušných mezinárodních dohodách uznány za toxické, perzistentní a schopné bioakumulace (PBT) nebo za vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB) nebo za perzistentní, mobilní a toxické (PMT) nebo za vysoce perzistentní a vysoce mobilní (vPvM) nebo za látky, které vzbuzují rovnocenné obavy, pokud se tyto obavy týkají vodního prostředí a pro které je potřeba provést měření v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) bod iv) ;

(35)

„normou environmentální kvality“ rozumí koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nemá být z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí překročena, nebo mezní hodnota nepříznivého účinku takové znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek na lidské zdraví nebo životní prostředí, měřená pomocí vhodné metody na základě účinku;

(35)

„normou environmentální kvality“ rozumí koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nemá být z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí překročena, nebo mezní hodnota nepříznivého účinku takové znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek na lidské zdraví nebo životní prostředí, měřená pomocí vhodné a vědecky prokázané metody na základě účinku;

da)

bod 37 se nahrazuje tímto:

37.

„vodou určenou k lidské spotřebě“ rozumí totéž jako ve směrnici 80/778/EHS ve znění směrnice 98/83/ES ;

db)

v čl. 2 bodě 40 se první pododstavec nahrazuje tímto:

40.

„mezní hodnotou emisí“ objem vyjádřený pomocí určitých specifických parametrů, koncentrace nebo hladiny určité emise, který nesmí být během jednoho či více časových úseků překročen; Mezní hodnoty emisí mohou být rovněž stanoveny pro určité skupiny, třídy nebo kategorie látek, zejména těch, které jsou uvedeny v  článku 16 .

iv)

členské státy provedou nezbytná opatření s cílem postupně snížit znečišťování prioritními látkami a znečišťujícími látkami specifickými pro povodí a zastavit nebo postupně odstranit emise, vypouštění a úniky prioritních nebezpečných látek.;

iv)

členské státy provedou nezbytná opatření s cílem postupně snížit znečišťování způsobené vypouštěním, emisí a únikem prioritních látek a znečišťujících látek specifických pro povodí a zastavit nebo postupně odstranit emise, vypouštění a úniky prioritních nebezpečných látek v přiměřené lhůtě, nejpozději však 20 let poté, co je daná prioritní látka označena v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES jako nebezpečná . Tato lhůta se použije, aniž by bylo dotčeno uplatňování přísnějších lhůt v jakýchkoli jiných platných právních předpisech Unie ;

ba)

v písmenu c) se doplňuje nový pododstavec, který zní:

aa)

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

(7a)

(7b)

c)

opatření na podporu účinného a udržitelného využívání vody za účelem zabránění ústupkům při dosahování cílů podle článku 4;

„c)

opatření na podporu účinného a udržitelného využívání vody , a to i v zemědělství, za účelem zabránění ústupkům při dosahování cílů podle článku 4;“

(8a)

„—

byla příslušně ověřena a přezkoumána odpovídající povolení a oprávnění,“

„—

byla příslušně ověřena a přezkoumána odpovídající povolení a oprávnění a v řádně odůvodněných případech zrušena ,“

(9a)

(9a)

a)

plánů a projektů, které mohou být v rozporu s požadavky článku 4, mj. pokud jde o zabránění zhoršení stavu vodních útvarů a dosažení dobrého stavu vod, dobrého ekologického potenciálu, příp. dobrého chemického stavu vod, pokud tyto požadavky již nejsou stanoveny v článku 11 směrnice 2011/92/EU;

b)

programů opatření uvedených v článku 11, plánů povodí členských států uvedených v čl. 13 odst. 1 a doplňkových programů členských států nebo plánů řízení uvedených v čl. 13 odst. 5.

(10)

(10a)

b)

odstavec 4 se zrušuje.

(18a)

(20)

Příloha X se zrušuje .

(20)

Přílohy IX a X se zrušují .

ba)

kritéria pro hodnocení dobrého ekologického stavu podzemních vod.

aa)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

(aa)

v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

(4a)

f)

výzkumné projekty a vědecké publikace, včetně informací o trendech a  předpovědích založených na modelování nebo jiných prediktivních hodnoceních a údajů a informací z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů;

f)

výzkumné projekty a vědecké publikace a důkazy , včetně informací o  vlivu materiálových a tepelných kontaminantů, jakož i o dopadech povrchových a podzemních těžebních a infrastrukturních činností na ekosystémy podzemních vod a ekosystémy závislé na podzemních vodách a jejich biologickou rozmanitost, informace o trendech a  prognózách založených na modelování nebo jiných prediktivních hodnoceních , jakož i informací a  údajů shromážděných pomocí technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které otevřela umělá inteligence a pokročilá analýza a zpracování údajů;

(6a)

(6b)

(6c)

(6d)

a)

dobrovolného použití monitorovacího nástroje, jímž by neměla být dotčena opatření, která již zavedly členské státy;

b)

postupů provádění pro členské státy, které mají v úmyslu monitorovací nástroj využívat, jež zahrnou mimo jiné požadované oznámení Komisi ohledně jejich přesných potřebách nebo schopnostech monitorování, přesných protokolech pro správu vzorků, jakož i o době, po kterou mají v úmyslu zůstat součástí tohoto mechanismu;

c)

zdrojů financování, které mohou zahrnovat příslušné strukturální fondy a programy Unie, jakož i příspěvky ze soukromého sektoru, včetně příspěvků v rámci mechanismu rozšířené odpovědnosti výrobce, jakmile bude v souladu s článkem 6ac zaveden.“

f)

výzkumné programy Unie a vědecké publikace, včetně informací vyplývajících z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů;

f)

výzkumné programy Unie a vědecké publikace, včetně aktualizovaných informací vyplývajících z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí nejlepší dostupné techniky, mezi něž by mohla patřit umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů;

g)

připomínky a informace od příslušných zúčastněných stran.

g)

připomínky a informace od příslušných zúčastněných stran , včetně vnitrostátních regulačních orgánů a dalších příslušných subjektů .

(1a)

(4a)

a)

riziko, které znečišťující látky představují, včetně jejich nebezpečnosti, jejich koncentrace v životním prostředí a koncentrace, při jejímž překročení lze očekávat účinky;

a)

riziko, které znečišťující látky představují, včetně jejich nebezpečnosti, jejich koncentrace v životním prostředí a koncentrace, při jejímž překročení lze očekávat účinky , včetně jejich kumulativních účinků ;

e)

výzkumné projekty a vědecké publikace, včetně informací o trendech a  předpovědích založených na modelování nebo jiných prediktivních hodnoceních a včetně údajů a informací z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů.

e)

výzkumné projekty a vědecké publikace a důkazy , včetně informací o trendech a  prognózách založených na modelování nebo jiných prediktivních hodnoceních , jakož i informací a údajů shromážděných z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které představuje umělá inteligence a pokročilá analýza a zpracování údajů;

(7a)

(7b)

a)

dobrovolného použití monitorovacího nástroje, jímž by neměla být dotčena opatření, která již zavedly členské státy;

b)

postupů provádění pro členské státy, které mají v úmyslu monitorovací nástroj využívat, jež zahrnou mimo jiné požadované oznámení Komisi ohledně jejich přesných potřebách nebo schopnostech monitorování, přesných protokolech pro správu vzorků, jakož i o době, po kterou mají v úmyslu zůstat součástí tohoto mechanismu;

c)

zdrojů financování, které mohou zahrnovat příslušné strukturální fondy a programy Unie, jakož i příspěvky ze soukromého sektoru, včetně příspěvků v rámci mechanismu rozšířené odpovědnosti výrobce, jakmile bude v souladu s článkem 8ba zaveden.“

(8a)

(8b)

(8c)

(8d)

(10a)

10.

Materiály v suspenzi včetně mikroplastů/nanoplastů.

10.

Materiály v suspenzi včetně mikroplastů/nanoplastů , jakož i materiály známé tím, že z nich vznikají mikroplasty/nanoplasty.

(1a)

10.

Materiály v suspenzi včetně mikroplastů/nanoplastů.

10.

Materiály v suspenzi včetně mikroplastů/nanoplastů , jakož i materiály známé tím, že z nich vznikají mikroplasty/nanoplasty.

da)

při stanovování NEK pro kovy se zohlední modely biologické dostupnosti, aby se započetly do různých parametrů kvality vody, které ovlivňují biologickou dostupnost kovů.