–

za FF Skagen A/S: S. Andersen a L. Kjær, advokater,

–

za dánskou vládu: C. A.-S. Maertens, jako zmocněnkyně, ve spolupráci s: B. Søes Petersen, advokat,

–

za Evropskou komisi: A. Demeneix a M.-L. Ehlers Defontaine, jako zmocněnkyně,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu poznámky 1 písm. c) ke kapitole 3 části druhé kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382) ve znění použitelném na skutkové okolnosti sporu v původním řízení (dále jen „KN“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Skatteministeriet (ministerstvo pro daňové záležitosti, Dánsko) a FF Skagen A/S, společností založenou podle dánského práva, který se týká sazebního zařazení ryb a odřezků ryb, jež tato společnost dováží.

3

Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“) byl vypracován Radou pro celní spolupráci, nyní Světovou celní organizací (WCO), zřízenou Úmluvou o zřízení Rady pro celní spolupráci uzavřenou v Bruselu dne 15. prosince 1950. HS byl zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, která byla uzavřena v Bruselu dne 14. června 1983 [Recueil des traités des Nations unies, sv. 1503, s. 4, č. 25910 (1988)] a společně s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. 1987, L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288) (dále jen „Úmluva o HS“).

4

WCO schvaluje za podmínek stanovených v článku 8 Úmluvy o HS vysvětlivky a stanoviska k zařazení zboží přijaté Výborem pro HS, který byl zřízen článkem 6 této úmluvy.

5

Na základě čl. 3 odst. 1 písm. a) Úmluvy o HS se každá smluvní strana zavazuje, že budou její celní a statistické nomenklatury v souladu s HS, čehož dosáhne zaprvé tím, že bude používat bez dodatků a změn všechna čísla a položky HS, jakož i jejich číselné znaky, zadruhé tím, že k výkladu HS bude používat všeobecná pravidla, jakož i všechny poznámky k třídám, kapitolám, číslům a položkám a nebude měnit jejich rozsah, a zatřetí tím, že bude dodržovat číselné uspořádání HS.

6

Jak vyplývá z čl. 1 odst. 1 a 3 nařízení č. 2658/87, KN upravuje sazební zařazení zboží dováženého do Evropské unie. Podle čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení KN přebírá čísla a položky HS a pouze sedmá a osmá číslice tvoří její vlastní podúroveň třídění.

7

Všeobecná pravidla pro výklad KN, která jsou uvedena v části první hlavě I oddíle A KN, stanoví:

„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami:

[…]

8

Část druhá KN, nadepsaná „Celní sazebník“, obsahuje třídu I, nadepsanou „Živá zvířata; živočišné produkty“, v níž je obsažena kapitola 3, nadepsaná „Ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí“, jakož i kapitola 5, nadepsaná „Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté“.

9

Tato kapitola 3 obsahuje poznámku 1, která stanoví:

„Do této kapitoly nepatří:

[…]

[…]“

10

Celní sazebník v kapitole 3 části druhé KN obsahuje následující čísla:

11

Kapitola 5 části druhé KN obsahuje poznámku 1, která stanoví:

„Do této kapitoly nepatří:

[…]“

12

Celní sazebník v této kapitole 5 obsahuje následující čísla:

13

Článek 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. 2002, L 31, s. 1; Zvl. vyd. 15/06, s. 463), stanoví:

„1.   Potravina nesmí být uvedena na trh, není-li bezpečná.

2.   Potravina se nepovažuje za bezpečnou, jeli považována za

[…]

5.   Při rozhodování o tom, zda potravina není vhodná k lidské spotřebě, se bere v úvahu skutečnost, zda není potravina s ohledem na své zamýšlené použití nepřijatelná pro lidskou spotřebu z důvodu kontaminace cizorodými nebo jinými látkami nebo z důvodu hniloby, kažení nebo rozkladu.“

14

Článek 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. 2004, L 139, s. 1; Zvl. vyd. 13/34, s. 319) stanoví:

„Toto nařízení stanoví obecná pravidla pro hygienu potravin vztahující se na provozovatele potravinářských podniků […]“

15

Článek 2 odst. 1 tohoto nařízení zní:

„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

[…]

[…]“

16

Článek 3 uvedeného nařízení zní:

„Provozovatel potravinářského podniku zajistí, aby ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potraviny pod jeho kontrolou splňovaly odpovídající hygienické požadavky stanovené v tomto nařízení.“

17

Článek 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. 2004, L 139, s. 55; Zvl. vyd. 03/45, s. 14), stanoví:

„Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla pro hygienu potravin živočišného původu vztahující se na provozovatele potravinářských podniků. Těmito pravidly se doplňují pravidla stanovená nařízením […] č. 852/2004. Vztahují se na nezpracované produkty i zpracované produkty živočišného původu.“

18

Článek 3 odst. 1 nařízení č. 853/2004 zní:

„Provozovatelé potravinářských podniků musí splňovat příslušná ustanovení příloh II a III.“

19

Příloha III tohoto nařízení obsahuje oddíl VIII, nadepsaný „Produkty rybolovu“, který obsahuje zejména požadavky na plavidla, požadavky při vykládce a po vykládce produktů rybolovu, požadavky na zařízení, včetně plavidel, manipulující s těmito produkty, hygienické normy pro uvedené produkty, jakož i požadavky na skladování rozmrazených nezpracovaných produktů rybolovu a čerstvých produktů rybolovu, do nichž byly přidány potravinářské přídatné látky v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.

20

Tento oddíl obsahuje několik požadavků na teplotu produktů rybolovu. Mezi těmito požadavky kapitola I tohoto oddílu část I.B bod 1 ve spojení s kapitolou VII uvedeného oddílu bodem 1 stanoví, že plavidla určená a vybavená pro konzervaci čerstvých produktů rybolovu po dobu více než 24 hodin musí být vybavena zařízeními pro skladování produktů rybolovu při teplotě blízké teplotě tajícího ledu. Tato kapitola I část I.B bod 3 mimo jiné uvádí, že jsou-li produkty rybolovu chlazeny ve studené čisté mořské vodě, musí skladiště, nádrže nebo kontejnery lodí zajistit jednotnou teplotu a takovou rychlost ochlazování, při níž směs ryb a čisté mořské vody dosáhne teploty 3 °C nejpozději šest hodin po naskladnění a 0 °C nejpozději za 16 hodin. Podle uvedeného oddílu kapitoly II bodu 1 písm. b) podbodu ii) ve spojení s kapitolou VII bodem 1 musí provozovatelé potravinářských podniků odpovědní za vylodění a vykládku zejména čerstvých produktů rybolovu a rozmrazených nezpracovaných produktů rybolovu zabránit kontaminaci těchto produktů během vylodění a vykládky jejich neprodleným umístěním do ochranného prostředí při teplotě blízké teplotě tajícího ledu. Z téhož oddílu kapitoly VII bodu 1 a kapitoly VIII bodu 1 písm. a) vyplývá, že při skladování a přepravě uvedených produktů musí provozovatelé potravinářských podniků, kteří tyto činnosti provádějí, zajistit, aby byly tytéž výrobky udržovány při teplotě blízké teplotě tajícího ledu.

21

Příloha III oddíl VIII kapitola V část C nařízení č. 853/2004 mimo jiné stanoví, že nezpracované produkty rybolovu nesmějí být uvedeny na trh, pokud se při chemických vyšetřeních zjistí, že byly překročeny limity celkového obsahu těkavé dusíkaté báze (ABVT).

22

Podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. 2004, L 139, s. 206; Zvl. vyd. 03/45, s. 75), zajistí členské státy, aby úřední kontroly týkající se produktů rybolovu probíhaly v souladu s přílohou III tohoto nařízení, nadepsanou „Produkty rybolovu“.

23

Tato příloha kapitola III bod 4 stanovila, že produkty rybolovu se prohlásí za nevhodné k lidské spotřebě, pokud mohou být podle příslušného orgánu rizikem pro veřejné zdraví nebo zdraví zvířat nebo jsou z jiného důvodu nevhodné k lidské spotřebě.

24

Příloha II oddíl II kapitola I bod 1 nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 (Úř. věst. 2005, L 338, s. 27), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1022/2008 ze dne 17. října 2008 (Úř. věst. 2008, L 277, s. 18) (dále jen „nařízení č. 2074/2005“), stanoví:

„Nezpracované produkty rybolovu se považují za nevhodné k lidské spotřebě, pokud organoleptické hodnocení vyvolalo pochybnosti o jejich čerstvosti a chemická kontrola zjistila překročení těchto mezních hodnot ABVT:

[…]“

25

Příloha II oddíl II kapitola II tohoto nařízení zní:

26

Vzhledem k době rozhodné z hlediska skutkových okolností sporu v původním řízení je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. 2008, L 354, s. 16) použitelné jak ve znění vyplývajícím ze změn provedených nařízením Komise (EU) 2015/647 ze dne 24. dubna 2015 (Úř. věst. 2015, L 107, s. 1) (dále jen „nařízení č. 1333/2008“), tak v jeho dřívějším znění. Ustanovení relevantní pro tento spor však nedoznala podstatných změn, a proto je namístě citovat jejich znění vyplývající z těchto změn.

27

Článek 5 nařízení č. 1333/2008 stanoví:

„Nikdo nesmí uvést na trh potravinářskou přídatnou látku ani žádnou potravinu, v níž je taková látka přítomna, není-li použití dané potravinářské přídatné látky v souladu s tímto nařízením.“

28

Článek 15 tohoto nařízení zní:

„V nezpracovaných potravinách se potravinářské přídatné látky nesmějí používat, není-li takové použití výslovně stanoveno v příloze II.“

29

Příloha II část A bod 2 uvedeného nařízení, nadepsaný „Obecná ustanovení o potravinářských přídatných látkách zapsaných do seznamu a o podmínkách jejich použití“, zní:

„1. Neuvádí-li část E upřesnění, lze jako potravinářské přídatné látky používat pouze látky uvedené v části B […].

2. Přídatné látky lze používat jen v potravinách a za podmínek stanovených v části E této přílohy.

3. Potraviny jsou zapsány do části E této přílohy podle kategorií potravin uvedených v části D této přílohy a přídatné látky jsou zapsány do skupin podle definic uvedených v části C této přílohy.

[…]“

30

Kyselina octová je uvedena v části B této přílohy. Nezpracované ryby a produkty rybolovu, jakož i zpracované ryby a produkty rybolovu včetně měkkýšů a korýšů, jsou uvedeny v části D uvedené přílohy. V části E téže přílohy není kyselina octová uvedena mezi přídatnými látkami určenými pro tyto kategorie potravin.

31

Článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. 2009, L 300, s. 1) stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

[…]“

32

Článek 7 odst. 1 tohoto nařízení zní:

„Vedlejší produkty živočišného původu se v souladu se seznamy stanovenými v článcích 8, 9 a 10 zařazují do specifických kategorií, které odpovídají úrovni rizika pro zdraví lidí a zvířat, které v souvislosti s těmito vedlejšími produkty živočišného původu vzniká.“

33

Článek 10 uvedeného nařízení stanoví:

„Materiál kategorie 3 zahrnuje tyto vedlejší produkty živočišného původu:

[…]“

34

Společnost FF Skagen dovážela převážně z Norska ryby a odřezky ryb, které používala k výrobě rybí moučky, rybího tuku a jiných produktů určených ke krmení zvířat.

35

Dne 10. listopadu 2016 provedl Toldstyrelsen (celní úřad, Dánsko) kontrolu dovozů celých ryb druhů treska modravá, huňáček severní, smaček písečný, stříbrnice, treska polní a kranas obecný, které společnost FF Skagen deklarovala jako zboží spadající do kapitoly 5 části druhé KN.

36

V rámci této kontroly požádal celní úřad analytický institut Force Technology (Dánsko), aby analyzoval vzorky některých z těchto ryb a sdělil, zda jsou za účelem ověření jejich sazebního zařazení způsobilé k lidskému požívání.

37

Na základě vizuálního a smyslového hodnocení těchto vzorků dospěl tento institut k závěru, že úlovky, které byly součástí tří ze čtyř analyzovaných vzorků, jsou způsobilé k lidskému požívání, zatímco úlovky, které byly součástí čtvrtého vzorku, způsobilé nejsou, zejména z důvodu velmi nepříjemného zápachu.

38

Uvedený institut popsal vzorky, které považoval za způsobilé k lidské spotřebě, jako celé, bez odstranění střev nebo hlavy. Kromě toho označil některé z těchto vzorků jako různorodé, přičemž zejména upřesnil, že některé ryby jsou podle všeho v dobrém stavu, zatímco jiné jsou rozdrcené, se staženou kůží, bez očí a s oddělenou hlavou a ocasem.

39

Z kupních smluv uzavřených společností FF Skagen, které se týkaly analyzovaných úlovků považovaných za způsobilé k lidskému požívání, vyplývá, že ryby byly skladovány na palubě plavidel po dobu až 8 dnů od prvního odlovu do vykládky, přičemž byly konzervovány přidáním kyseliny octové nebo „kyseliny“ bez bližší specifikace. Průměrná hodnota ABVT v těchto úlovcích, určená na základě vícenásobného odběru vzorků z jednotlivých úlovků, mimoto činila 14 až 30 mg/100 g. Jeden z deseti vzorků použitých k určení průměrné hodnoty ABVT jednoho úlovku vykazoval hodnotu 40 mg/100 g, zatímco zbývajících devět vzorků téhož úlovku vykazovalo hodnoty od 27 do 33 mg/100 g.

40

Společnost FF Skagen během kontrolovaného období kromě úlovků, které byly součástí tří vzorků považovaných analytickým institutem za způsobilé k lidské spotřebě, dovezla též další úlovky, jejichž průměrná hodnota ABVT, kterou tato společnost naměřila, byla v závislosti na dotčeném druhu ryb nižší než 35 nebo 60 mg/100 g. Tato hodnota se však lišila, přičemž jeden vzorek vykazoval maximální hodnotu 82 mg/100 g. Tyto posledně uvedené úlovky byly skladovány na palubě plavidel po dobu až 12 dnů od prvního odlovu do vykládky, za použití směsi chlazené sladké či slané vody a kyseliny octové nebo blíže nespecifikované kyseliny. Teplota vody, v níž byly uvedené úlovky uchovávány, se u jednotlivých zásilek lišila a v okamžiku vykládky dosahovala 8,6 °C. V odpovědi na dotaz společnosti FF Skagen dánské úřady pro bezpečnost potravin uvedly, že podle jejich názoru použití kyseliny octové jako konzervantu u úlovků dotčených ve věci v původním řízení činilo tyto úlovky nezpůsobilými k lidské spotřebě, a to bez ohledu na jejich hodnotu ABVT.

41

Dánské celní orgány dne 19. února 2018 rozhodly, že celé ryby a odřezky ryb dovezené společností FF Skagen během období od 1. ledna 2015 do 30. listopadu 2017 musí být zařazeny do kapitoly 3 části druhé KN, pokud je průměrná hodnota ABVT každé zásilky naměřená touto společností nižší než 35 mg/100 g u druhů patřících do čeledi Gadidae, včetně odřezků ryb, a než 60 mg/100 g u všech ostatních druhů.

42

Uvedená společnost podala proti rozhodnutí těchto orgánů opravný prostředek k Landsskatteretten (Státní komise pro daňové záležitosti, Dánsko).

43

Dne 6. srpna 2020 rozhodla tato komise, že dovezené celé ryby a odřezky ryb jsou z důvodu jejich skladování ve vodě s přidanou kyselinou octovou před jejich proclením nezpůsobilé k lidskému požívání vzhledem k jejich stavu v okamžiku proclení. Z tohoto důvodu je vyloučila ze sazebního zařazení do kapitoly 3 části druhé KN v souladu s poznámkou 1 písm. c) k této kapitole. Podle uvedené komise tedy měly být ryby zařazeny do kapitoly 5 části druhé KN podpoložky 05119190 v souladu se všeobecnými pravidly 1 a 6 pro výklad KN, která jsou uvedena v části první hlavě I oddíle A KN.

44

Ministerstvo pro daňové záležitosti podalo proti rozhodnutí Státní komise pro daňové záležitosti žalobu k Vestre Landsret (Odvolací soud pro západní oblast, Dánsko), který je předkládajícím soudem, přičemž tvrdilo, že ryby a odřezky ryb dotčené ve věci v původním řízení musí být zařazeny do čísla 0302 KN.

45

Tento soud má za to, že existují pochybnosti o tom, zda toto zboží spadá do kapitoly 3 části druhé KN, nebo do kapitoly 5 této části.

46

V tomto ohledu poukazuje na to, že veškeré úlovky dotčené ve sporu, který mu byl předložen, byly zakoupeny na základě smluv uzavřených za účelem jejich použití při průmyslové výrobě rybí moučky a rybího tuku, a nikoli pro lidskou spotřebu. Podpisem takových smluv se společnost FF Skagen zavázala použít ryby pro účely, pro které byly zakoupeny.

47

Podle předkládajícího soudu má přidání kyseliny za cíl omezit tvorbu ABVT v rybách. ABVT je ukazatelem míry zkažení ryb, přičemž platí, že čím vyšší je hodnota ABVT, tím vyšší je stupeň zkažení ryb. Mezní hodnoty ABVT jsou stanoveny v příloze II oddílu II kapitole I bodě 1 nařízení č. 2074/2005. Tento soud rovněž poznamenává, že nařízení č. 178/2002 nepovoluje uvádět na trh nezpracované produkty rybolovu určené k lidské spotřebě, pokud k nim byla přidána kyselina octová nebo jiná kyselina. Nařízení č. 853/2004 mimoto stanoví, že ryby musí být bezprostředně po vykládce zchlazeny na teplotu blízkou teplotě tajícího ledu.

48

Pokud jde o odřezky zmrazených ryb dovezené společností FF Skagen, předkládající soud upřesňuje, že k jedné z dotyčných zásilek byl přiložen standardní obchodní doklad pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu a zpracovaných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, vyhotovený na základě nařízení č. 1069/2009. Tento doklad uváděl, že dotčené odřezky jsou certifikovány jako krmivo pro zvířata a že se jedná o vedlejší produkty spadající do podpoložky 05119110 KN s názvem „Odpad z ryb“. V uvedeném dokladu byly tyto odřezky označeny jako materiál „kategorie 3a“, který zahrnuje „těla poražených zvířat a jejich části […], které jsou podle právních předpisů Společenství vhodné k lidské spotřebě, avšak z obchodních důvodů nejsou k lidské spotřebě určeny“ ve smyslu čl. 10 písm. a) tohoto nařízení. Po odlovu ryb a během přepravy bylo s uvedenými odřezky nakládáno podle pravidel stanovených v uvedeném nařízení, a nikoli podle pravidel stanovených v nařízení č. 852/2004.

49

Za těchto podmínek se Vestre Landsret (Odvolací soud pro západní oblast) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

50

Na návrh předsedy a po vyslechnutí místopředsedy a prvního generálního advokáta Soudní dvůr rozhodl o zápisu projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce do svého rejstříku. Tato žádost totiž nespadá výlučně do zvláštní oblasti uvedené v čl. 50b prvním pododstavci písm. d) statutu Soudního dvora Evropské unie.

51

Podstatou těchto otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda KN musí být vykládána v tom smyslu, že do čísla 0302, nadepsaného „Ryby, čerstvé nebo chlazené, kromě rybího filé a jiného rybího masa čísla 0304“, nebo do čísla 0511, nadepsaného „Živočišné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání“, patří

52

Úvodem je třeba připomenout, že rozhoduje-li Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce ve věci sazebního zařazení, spočívá jeho úloha spíše v tom, že vnitrostátním soudům objasňuje kritéria, jejichž použití jim umožní dotčené výrobky správně zařadit do KN, než v tom, že zařazení provede on sám. Kvalifikace dotčeného zboží pro účely jeho sazebního zařazení totiž vyplývá z čistě skutkového zjištění, které Soudnímu dvoru v řízení o předběžné otázce nepřísluší provádět (rozsudek ze dne 1. srpna 2025, Keesing Deutschland,C‑375/24, EU:C:2025:624, bod 37 a citovaná judikatura).

53

Po tomto upřesnění je třeba zdůraznit, že podle všeobecného pravidla 1 pro výklad KN jsou pro sazební zařazení zboží směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám této nomenklatury (rozsudek ze dne 1. srpna 2025, Keesing Deutschland,C‑375/24, EU:C:2025:624, bod 38).

54

Za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol je třeba hledat kritérium, které je rozhodující pro sazební zařazení zboží, obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám (rozsudek ze dne 1. srpna 2025, Keesing Deutschland,C‑375/24, EU:C:2025:624, bod 39 a citovaná judikatura).

55

Účel použití výrobku může představovat objektivní kritérium pro zařazení, pokud je inherentní uvedenému výrobku, přičemž tato skutečnost musí být posouzena v závislosti na objektivních charakteristikách a vlastnostech výrobku (rozsudek ze dne 22. června 2023, PR Pet,C‑24/22, EU:C:2023:507, bod 53 a citovaná judikatura). Nicméně účel použití výrobku je relevantním kritériem pouze tehdy, jestliže zařazení nelze provést pouze na základě objektivních charakteristik a vlastností výrobku (rozsudek ze dne 16. února 2017, Aramex Nederland,C‑145/16, EU:C:2017:130, bod 23 a citovaná judikatura).

56

V projednávané věci je nesporné, že zboží dotčené ve věci v původním řízení spadá do třídy I části druhé KN, nadepsané „Živá zvířata; živočišné produkty“.

57

Tato třída je rozdělena do pěti kapitol, mezi nimiž kapitola 3, nadepsaná „Ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí“, obsahuje číslo 0302, nadepsané „Ryby, čerstvé nebo chlazené, kromě rybího filé a jiného rybího masa čísla 0304“ a kapitola 5, nadepsaná „Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté“, obsahuje číslo 0511, nadepsané „Živočišné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání“. Ze znění této kapitoly 5 jasně vyplývá, že se týká produktů, které neodpovídají žádnému z pojmenování ostatních čtyř kapitol této třídy. Kromě toho se v poznámce 1 písm. a) k uvedené kapitole 5 uvádí, že do této kapitoly nepatří jedlé produkty jiné než střeva, měchýře a žaludky zvířat a zvířecí krev (obdobně viz rozsudek ze dne 16. července 2009, Pärlitigu,C‑56/08, EU:C:2009:467, bod 25).

58

Poznámka 1 písm. c) ke kapitole 3 části druhé třídy I KN uvádí, že do této kapitoly nepatří ryby nezpůsobilé k lidskému požívání vzhledem k jejich druhu nebo ke stavu, v jakém se nacházejí. Ze znění této poznámky tedy vyplývá, že rozhodující kritérium pro určení toho, zda ryby patří do uvedené kapitoly 3, spočívá v tom, zda jsou způsobilé k lidskému požívání, či nikoliv. Za těchto podmínek je zásadní otázkou, zda zboží dotčené ve věci v původním řízení bylo v okamžiku jeho proclení způsobilé k lidskému požívání (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. července 2009, Pärlitigu,C‑56/08, EU:C:2009:467, bod 27 a citovaná judikatura).

59

Za účelem zjištění, zda produkt je či není způsobilý k lidskému požívání ve smyslu uvedené poznámky, je třeba vzít v úvahu veškeré relevantní skutečnosti týkající se objektivních charakteristik a vlastností, které jsou mu vlastní (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. dubna 2016, Oniors Bio,C‑233/15, EU:C:2016:305, body 42 a 57, jakož i citovaná judikatura).

60

V prvé řadě je třeba zdůraznit, že v projednávané věci předkládající soud poukazuje na různé skutečnosti týkající se způsobu, jakým bylo se zbožím dotčeným ve věci v původním řízení nakládáno před jeho proclením, jako je přidání kyseliny octové nebo jiné kyseliny, jeho skladování ve volně loženém stavu a manipulace s ním v rozporu s právními předpisy o hygieně potravin, vysoká hodnota ABVT, vysoká teplota a dlouhá doba jeho uchovávání, přičemž se v podstatě táže na existenci rizika pro lidské zdraví vyplývajícího z případné kontaminace nebo rozkladu tohoto zboží, což je činí nezpůsobilými k lidskému požívání.

61

V tomto ohledu je třeba uvést, že se tyto skutečnosti týkají objektivních charakteristik a vlastností, které jsou zboží dotčenému ve věci v původním řízení vlastní, a mohou tedy být rozhodné pro určení, zda je toto zboží způsobilé k lidskému požívání, či nikoliv.

62

Soudní dvůr již totiž rozhodl, že relevantní skutečností je to, že vzhledem k charakteristikám postupu jeho výroby nelze u produktu vyloučit přítomnost škodlivých látek na lidské zdraví, a tato skutečnost může s ohledem na objektivní charakteristiky a vlastnosti takového produktu odůvodnit jeho zařazení mezi nepoživatelné produkty (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. dubna 2016, Oniors Bio,C‑233/15, EU:C:2016:305, body 43 a 48).

63

Kromě toho je třeba připomenout, že informace poskytnuté výrobcem dotčeného produktu jsou v zásadě způsobilé prokázat jeho objektivní charakteristiky a vlastnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. dubna 2016, Oniors Bio,C‑233/15, EU:C:2016:305, body 44, 47 a 50).

64

Stejně tak Soudní dvůr uvedl, že rozklad nebo znehodnocení živočišného materiálu vede ke vzniku toxinů, které je v zásadě činí nevhodným k lidské spotřebě a představují rovněž riziko pro lidské zdraví (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. září 2021, Toropet,C‑836/19, EU:C:2021:668, bod 60).

65

Ve druhé řadě se předkládající soud táže, zda je za účelem určení, zda jsou úlovky dotčené ve věci v původním řízení „nezpůsobilé k lidskému požívání“, možné zohlednit unijní právní úpravu v oblasti potravin a hygieny potravin.

66

V tomto ohledu je namístě upřesnit, jak bylo připomenuto v bodě 54 tohoto rozsudku, že je třeba kritérium, které je rozhodující pro sazební zařazení zboží, hledat obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám. Soudní dvůr tak měl příležitost upřesnit – pokud jde o relevanci unijních právních předpisů v oblasti potravin, a zejména zákazu uvádění „nebezpečné potraviny“ na trh stanoveného v článku 14 nařízení č. 178/2002, pro účely sazebního zařazení zboží – že sazební zařazení zboží ke dni jeho proclení zajišťují vnitrostátní celní orgány, které používají pro tyto účely zejména ustanovení KN (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. dubna 2016, Oniors Bio,C‑233/15, EU:C:2016:305, bod 52).

67

Z toho vyplývá, že unijní právní úprava v oblasti potravin a hygieny potravin nemůže být sama o sobě rozhodujícím kritériem pro zařazení zboží do určitého čísla KN, představuje však jednu z několika skutečností, které je třeba za tímto účelem zohlednit (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 4. března 2015, Oliver Medical,C‑547/13, EU:C:2015:139, bod 53; ze dne 28. dubna 2016, Oniors Bio,C‑233/15, EU:C:2016:305, bod 56, a ze dne 15. prosince 2016, LEK,C‑700/15, EU:C:2016:959, bod 36).

68

V projednávané věci lze tedy zaprvé zohlednit okolnost uvedenou v předkládacím rozhodnutí zejména ve druhé otázce písm. a) a f), podle níž k úlovkům dotčeným ve věci v původním řízení, které představují nezpracované ryby, byla přidána kyselina octová nebo jiná kyselina, jejichž použití není podle informací výrobce pro lidskou spotřebu povoleno, ačkoli z článků 5 a 15 nařízení č. 1333/2008 ve spojení s jeho přílohou II vyplývá, že toto nařízení neumožňuje uvádět na trh nezpracované ryby a produkty rybolovu obsahující takové přídatné látky jako potraviny.

69

Totéž platí pro okolnost, na kterou se odvolává předkládající soud zejména v rámci druhé otázky písm. f), podle níž měly dánské orgány pro bezpečnost potravin za to, že přidání kyseliny octové k úlovkům, které jsou předmětem sporu v původním řízení, je činilo „nezpůsobilými k lidskému požívání“. Z přílohy III kapitoly III bodu 4 nařízení č. 854/2004 totiž vyplývá, že produkty rybolovu se prohlásí za nevhodné k lidské spotřebě, pokud mohou být podle příslušného orgánu rizikem pro veřejné zdraví nebo zdraví zvířat nebo jsou z jiného důvodu nevhodné k lidské spotřebě.

70

Zadruhé lze rovněž zohlednit okolnost uvedenou ve druhé otázce písm. b), podle níž průměrná hodnota ABVT některých úlovků dotčených ve věci v původním řízení překračovala mezní hodnoty stanovené v příloze II oddílu II kapitole I bodě 1 nařízení č. 2074/2005.

71

Toto ustanovení v tomto ohledu stanoví, že nezpracované produkty rybolovu se považují za nevhodné k lidské spotřebě ve smyslu nařízení č. 853/2004, pokud organoleptické hodnocení vyvolalo pochybnosti o jejich čerstvosti a chemická kontrola zjistila překročení mezních hodnot ABVT. Příloha II oddíl II kapitola I bod 1 písm. a) až c) nařízení č. 2074/2005 stanoví mezní hodnoty ABVT ve výši 25, 30 a 35 mg dusíku/100 g masa v závislosti na druzích ryb uvedených v příloze II oddílu II kapitole II tohoto nařízení.

72

Z informací poskytnutých předkládajícím soudem vyplývá, že mezi produkty dotčenými ve věci v původním řízení byla zjištěna přítomnost ryb, jejichž hodnota ABVT překračovala tyto mezní hodnoty, což naznačuje pokročilé stadium rozkladu, a tedy riziko pro lidské zdraví v případě jejich konzumace.

73

Zatřetí okolnost uvedená ve druhé otázce písm. c), podle níž byly ryby dotčené ve věci v původním řízení, včetně jednotlivých ryb, jejichž hodnota ABVT překračovala mezní hodnoty stanovené v příloze II oddíle II kapitole I bodě 1 nařízení č. 2074/2005, skladovány volně ložené, rovněž představuje relevantní skutečnost, která může naznačovat existenci rizika pro lidské zdraví, a sice rizika mikrobiologické nebo jiné kontaminace všech ryb, zejména ryb v pokročilém stadiu rozkladu.

74

Začtvrté je relevantní též okolnost uvedená zejména ve druhé otázce písm. d), podle níž nakládání s rybami a odřezky ryb dotčenými ve věci v původním řízení nebylo v souladu s unijní právní úpravou v oblasti hygieny potravin, neboť se tato právní úprava týká právě nebezpečí, které mohou potraviny představovat pro zdraví.

75

Ze znění čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 1 písm. a) a článkem 3 nařízení č. 852/2004 konkrétně vyplývá, že toto nařízení stanoví obecná pravidla pro „hygienu“ potravin, a sice opatření a podmínky nezbytné pro omezování nebezpečí a pro zajištění vhodnosti potraviny k lidské spotřebě s přihlédnutím k jejímu určenému použití, které musí provozovatel potravinářského podniku dodržovat ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potraviny pod jeho kontrolou. Z článku 2 odst. 1 písm. f) a z několika ustanovení příloh uvedeného nařízení kromě toho vyplývá, že se totéž nařízení týká zejména ochrany potravin před „kontaminací“, tj. přítomností nebo vnášením nebezpečí.

76

Z článku 1 odst. 1 nařízení č. 853/2004 dále vyplývá, že toto nařízení stanoví zvláštní pravidla pro hygienu potravin živočišného původu vztahující se na provozovatele potravinářských podniků, která doplňují pravidla stanovená nařízením č. 852/2004 a vztahují se na nezpracované produkty i zpracované produkty živočišného původu. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení č. 853/2004 musí provozovatelé potravinářských podniků splňovat zejména příslušná ustanovení přílohy III tohoto nařízení.

77

Tato příloha III oddíl VIII, nadepsaný „Produkty rybolovu“, obsahuje mimo jiné požadavky na plavidla, požadavky při vykládce a po vykládce těchto produktů, požadavky na zařízení, včetně plavidel, manipulující s uvedenými produkty, hygienické normy pro tytéž produkty, jakož i požadavky na jejich skladování. Tento oddíl VIII obsahuje rovněž několik požadavků na teplotu produktů rybolovu, včetně požadavků stanovených v jeho kapitole I části I.B.1 a I.B.3, v jeho kapitole II bodě 1 písm. b) podbodě ii), jakož i v jeho kapitole VII bodě 1 a v jeho kapitole VIII bodě 1 písm. a), jejichž cílem je v podstatě zejména zajistit, aby čerstvé produkty rybolovu a rozmrazené nezpracované produkty rybolovu byly při skladování a přepravě, včetně vylodění a vykládky, udržovány při teplotě blízké teplotě tajícího ledu.

78

Příloha III oddíl VIII kapitola V část C nařízení č. 853/2004 kromě toho zakazuje uvádět na trh produkty, které překračují mezní hodnoty pro ABVT stanovené nařízením č. 2074/2005.

79

Za těchto podmínek je třeba mít za to, že nedodržení unijní právní úpravy v oblasti hygieny potravin může mít vliv na to, zda určitý produkt představuje, zejména z důvodu případné kontaminace nebo vzhledem ke stadiu rozkladu, riziko pro lidské zdraví, což jej činí nezpůsobilým k lidskému požívání.

80

Pokud jde zapáté o relevanci obchodních dokladů, jako jsou smlouvy o koupi úlovků dotčených ve věci v původním řízení, které byly uvedeny ve druhé otázce písm. e) a z nichž vyplývá, že tyto úlovky byly určeny k průmyslové výrobě krmiv, a nikoli pro lidskou spotřebu, je třeba mít za to, že tyto doklady mohou představovat relevantní skutečnosti týkající se objektivních charakteristik a vlastností produktů dotčených ve věci původním řízení, které je třeba zohlednit pro účely jejich zařazení do příslušného čísla KN (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. dubna 2016, Oniors Bio,C‑233/15, EU:C:2016:305, bod 57).

81

Pokud jde zašesté o okolnost, že odřezky ryb dotčené ve věci v původním řízení byly dováženy do Unie jako vedlejší produkty živočišného původu spadající do kategorie 3 v souladu s čl. 3 bodem 1, čl. 7 odst. 1 a čl. 10 písm. a) nařízení č. 1069/2009, na které se odkazuje v druhé otázce písm. d) bodě vi), je třeba připomenout, že do této kategorie patří materiál, který unijní normotvůrce považoval za materiál s „nízkým rizikem“ pro veřejné zdraví a zdraví zvířat, zejména těla poražených zvířat a jejich části, které jsou „vhodné k lidské spotřebě“, avšak z obchodních důvodů nejsou k lidské spotřebě určeny (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. září 2021, Toropet,C‑836/19, EU:C:2021:668, body 41 a 47).

82

Okolnost, že tyto odřezky ryb spadají do uvedené kategorie – za předpokladu, že je tato okolnost prokázána, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu, který je jako jediný příslušný posoudit skutkové okolnosti projednávané věci – tedy může naznačovat, že tyto produkty nejsou vzhledem ke stavu, v jakém se nacházejí, způsobilé k lidskému požívání ve smyslu poznámky 1 písm. c) ke kapitole 3 části druhé třídy I KN, a musí být rovněž zohledněna pro účely zařazení uvedených produktů do příslušného čísla KN.

83

Na základě všech výše uvedených skutečností týkajících se objektivních charakteristik a vlastností zboží dotčeného ve věci v původním řízení přísluší předkládajícímu soudu, aby posoudil, zda je třeba toto zboží považovat za nezpůsobilé k lidskému požívání, takže v souladu s poznámkou 1 písm. c) ke kapitole 3 části druhé třídy I KN nespadá do této kapitoly 3, a musí být proto zařazeno do čísla 0511 KN, nadepsaného „Živočišné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání“.

84

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na předběžné otázky odpovědět tak, že KN musí být vykládána v tom smyslu, že do čísla 0511, nadepsaného „Živočišné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání“, patří

85

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ve znění použitelném na skutkové okolnosti sporu v původním řízení

musí být vykládána v tom smyslu, že

do čísla 0511, nadepsaného „Živočišné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání“, patří