<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.6-->
  <head>
    <title>2021-04-202104C120201908960-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0896-19-202102756-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="21/04/2021 08:40:39" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="VFki1iMJS71shB+G5v3TCH49N7U0edl+z70lDGxgUxxY1qLCcb+3xUItI9LW6V25DYxl141eqH9R095nYBo8JeglRZIpsdSDYtUzuJMEkDP9WEK8Tu3/1uMALIRQpffvuK0Z2uMfyKiC5a27U0G3U7W/JGXUutCzksymAS2MtvI=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="mklo" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0896" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2019" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="mklo" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 26/03/2021 12:01:22" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="9f61fe0f69f04984b17752b47857f0fc" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0896" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 20. 4. 2021 – věc C‑896/19</div>
      <div id="rId21" style="default">Repubblika</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      20. dubna 2021 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Řízení o předběžné otázce – Článek 2 SEU – Hodnoty Evropské unie – Právní stát – Článek 49 SEU – Přistoupení k Unii – Nesnižování úrovně ochrany unijních hodnot – Účinná soudní ochrana – Článek 19 SEU – Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie – Rozsah působnosti – Nezávislost soudců členského státu – Postup jmenování – Pravomoc předsedy vlády – Účast výboru pro jmenování soudců“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve věci C‑896/19,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Prim’Awla tal-Qorti Ċivili – Ġurisdizzjoni Kostituzzjonali (první senát soudu pro občanskoprávní věci zasedající jako ústavní soud, Malta) ze dne 25. listopadu 2019, došlým Soudnímu dvoru dne 5. prosince 2019, v řízení
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      Repubblika
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-7" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      Il-Prim Ministru,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-9" title="page-1">
      za přítomnosti:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-10" title="page-1">
      WY,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-11" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (velký senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-12" title="page-1">
      ve složení K. Lenaerts, předseda, R. Silva de Lapuerta, místopředsedkyně, A. Arabadžev, A. Prechal, M. Vilaras, M. Ilešič a N. Piçarra, předsedové senátů, C. Toader, M. Safjan, S. Rodin, F. Biltgen, K. Jürimäe, C. Lycourgos, P. G. Xuereb a L. S. Rossi (zpravodajka), soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-13" title="page-1">
      generální advokát: G. Hogan,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      vedoucí soudní kanceláře: C. Strömholm, radová,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-15" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 27. října 2020,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-16" title="page-1">
      s ohledem na vyjádření předložená:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za sdružení Repubblika J. Azzopardim, avukat, S. Busuttilem, advocate, a T. Comodini Cachia, avukat,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za maltskou vládu V. Buttigieg a A. Buhagiar, jako zmocněnkyněmi, ve spolupráci s D. Sarmiento Ramirez-Escuderem a V. Ferreres Comellou, abogados,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za belgickou vládu C. Pochet, M. Jacobs a L. Van den Broeck, jako zmocněnkyněmi,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za nizozemskou vládu M. K. Bulterman a C. S. Schillemans, jako zmocněnkyněmi,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za polskou vládu B. Majczynou a S. Żyrek, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za švédskou vládu C. Meyer-Seitz, H. Shev, H. Eklinder, R. Shahsavan Eriksson, A. M. Runeskjöld, M. Salborn Hodgson, O. Simonssonem a J. Lundbergem, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Evropskou komisi původně K. Mifsud-Bonnicim, P. J. O. Van Nuffelem, H. Krämerem a J. Aquilina, poté K. Mifsud-Bonnicim, P. J. O. Van Nuffelem a J. Aquilina, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-24" title="page-1">
      po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 17. prosince 2020,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-25" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-26" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 19 SEU a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi sdružením Repubblika registrovaným jako právnická osoba na Maltě, jehož předmětem činnosti je podpora ochrany soudnictví a právního státu v tomto členském státě, a Il-Prim Ministru (předseda vlády, Malta) ve věci žaloby ve veřejném zájmu, jejímž předmětem je zejména soulad ustanovení Maltské ústavy (dále jen „Ústava“), která upravují postup jmenování soudců, s unijním právem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ústava obsahuje v kapitole VIII pravidla týkající se soudců, včetně pravidel upravujících postup jejich jmenování.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 96 Ústavy, který je součástí této kapitoly VIII, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-32" title="page-1">
      „1) Imħallfin (soudci vyšších soudů) jsou jmenováni prezidentem v souladu s doporučením předsedy vlády.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-33" title="page-1">
      2) Kvalifikačním předpokladem nezbytným pro jmenování do funkce soudce vyšších soudů je výkon advokátní praxe nebo praxe Maġistrat (soudce soudů nižšího stupně) na Maltě, popřípadě obou těchto činností, a to po dobu odpovídající celkově nejméně dvanácti letům.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-34" title="page-1">
      3) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 4, předtím než předseda vlády vydá doporučení podle odstavce 1 v souvislosti se jmenováním soudce vyšších soudů [s výjimkou Prim Imħallef (nejvyššího soudce)], výbor pro jmenování soudců zřízený v článku 96A této Ústavy provede hodnocení, jak je stanoveno v čl. 96A odst. 6 písm. c), d) a e).
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-35" title="page-1">
      4) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 3, je předseda vlády oprávněn nepostupovat v souladu s výsledkem hodnocení uvedeného v odstavci 3:
    </p>
    <p class="C10Marge1" id="para-36" title="page-1">
      Poté, co předseda vlády využije pravomoc, kterou mu přiznává tento odstavec, předseda vlády nebo Ministru responsabbli għall-ġustizzja (ministr spravedlnosti):
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-37" title="page-1">
      a) ve lhůtě pěti dní zveřejní v úředním věstníku Gazzetta tal-Gvern ta’ Malta prohlášení, že se rozhodl využít uvedené pravomoci, a toto rozhodnutí zdůvodní, a
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-38" title="page-1">
      b) v Kamra tad-Deputati (Sněmovna reprezentantů) učiní ohledně uvedeného rozhodnutí prohlášení, ve kterém vysvětlí, proč se tak rozhodl, a to nejpozději na druhém zasedání Sněmovny, které se bude konat poté, co bylo prezidentu poskytnuto doporučení v souladu s odstavcem 1.
    </p>
    <p class="C10Marge1" id="para-39" title="page-1">
      Ustanovení první odrážky tohoto odstavce se neuplatní v případě jmenování do funkce nejvyššího soudce.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 96A Ústavy stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-41" title="page-1">
      „1) Zřizuje se výbor pro jmenování soudců, v tomto článku označován dále jen jako ,výbor‘, který je podvýborem Kummissjoni għall-Amministrazzjoni tal-ġustizzja (Komise pro správu soudnictví) zřízené na základě článku 101A Ústavy a který se skládá z:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-42" title="page-1">
      a) nejvyššího soudce,
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-43" title="page-1">
      b) Avukat Ġenerali (generálního prokurátora),
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-44" title="page-1">
      c) Awditur Ġenerali (generálního auditora),
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-45" title="page-1">
      d) Kummissarju għall-Investigazzjonijiet Amministrattivi (komisaře pro správní vyšetřování) (ombudsmana) a
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-46" title="page-1">
      e) předsedy Kamra tal-Avukati (advokátní komory):
    </p>
    <p class="C10Marge1" id="para-47" title="page-1">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-48" title="page-1">
      2) Výboru předsedá nejvyšší soudce, nebo, je-li nepřítomen, jiný soudce, který jej zastupuje jako jeho náhradník v souladu s odst. 3 písm. d).
    </p>
    <p class="C29Marge0doubleretrait" id="para-49" title="page-1">
      3) a) Členem výboru nemůže být jmenován nebo jeho funkci nemůže vykonávat ministr, parlamentní tajemník, člen Sněmovny reprezentantů, člen místní samosprávy nebo funkcionář či kandidát politické strany:
    </p>
    <p class="C10Marge1" id="para-50" title="page-1">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-51" title="page-1">
      4) Při výkonu své funkce jednají členové výboru na základě vlastního uvážení a nesmí se řídit pokyny určité osoby či orgánu ani podléhat jejich kontrole.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-52" title="page-1">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-53" title="page-1">
      6) Úkolem výboru je:
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-54" title="page-1">
      a) přijímat a posuzovat vyjádření osob, které mají zájem o jmenování do funkce soudce vyšších soudů (kromě funkce nejvyššího soudce) nebo soudce soudů nižšího stupně, s výjimkou osob, na které se vztahuje písmeno e);
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-55" title="page-1">
      b) vést stálý rejstřík vyjádření uvedených v písmeni a) a s nimi souvisejících dokumentů, přičemž rejstřík je tajný a přístupný pouze členům výboru, předsedovi vlády a ministru spravedlnosti;
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-56" title="page-1">
      c) provádět pohovory a způsobem, který považuje za vhodný, hodnotit uchazeče o výše uvedené funkce a za tímto účelem požadovat informace od jakéhokoliv orgánu veřejné moci, považuje-li to za odůvodněné;
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-57" title="page-1">
      d) poskytovat předsedovi vlády prostřednictvím ministra spravedlnosti doporučení ohledně jeho hodnocení způsobilosti uchazečů o jmenování do výše uvedených funkcí a jejich předností;
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-58" title="page-1">
      e) na žádost předsedy vlády poskytovat doporučení ohledně způsobilosti a předností osob, které již zastávají funkce generálního prokurátora, generálního auditora, komisaře pro správní vyšetřování (ombudsmana) nebo soudce soudů nižšího stupně a mají být jmenováni do funkce v soudním sboru;
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-59" title="page-1">
      f) poskytovat doporučení ohledně jmenování do jakékoliv jiné justiční funkce nebo funkce na soudech, o což může ministr spravedlnosti kdykoli požádat.
    </p>
    <p class="C10Marge1" id="para-60" title="page-1">
      Hodnocení uvedené v písmeni d) je provedeno do šedesáti dnů ode dne, kdy je výboru doručeno vyjádření zájmu, a doporučení uvedené v písmenech e) a f) je poskytnuto do třiceti dnů ode dne, kdy o něj bylo požádáno, nebo v jiné lhůtě, kterou může ministr spravedlnosti stanovit se souhlasem výboru v úředním věstníku Gazzetta tal-Gvern ta’ Malta.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-61" title="page-1">
      7) Jednání výboru jsou tajná a neveřejná a žádný člen ani tajemník výboru nemůže být vyzván, aby svědčil před soudem nebo jiným orgánem v souvislosti s dokumenty, které výbor obdržel, nebo se záležitostmi, o kterých se ve výboru diskutovalo nebo které mu byly sděleny či které sdělil on sám.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-62" title="page-1">
      8) Výbor upraví vlastní postup a ve spolupráci s ministrem spravedlnosti musí zveřejnit kritéria, na jejichž základě je hodnocení prováděno.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 97 Ústavy stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-64" title="page-1">
      „1) Není-li v ustanoveních tohoto článku stanoveno jinak, soudce vyšších soudů vykonává svou funkci do dovršení věku šedesáti pěti let.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-65" title="page-1">
      2) Soudce vyšších soudů může být ze své funkce odvolán pouze prezidentem na návrh Sněmovny reprezentantů, která se na tom usnesla alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů a odvolání požaduje na základě odůvodněné nezpůsobilosti vykonávat soudcovskou funkci (ať již z důvodu nepříznivého fyzického nebo psychického zdravotního stavu, či jiného důvodu) nebo na základě prokázaného nevhodného chování.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-66" title="page-1">
      3) Parlament může zákonem upravit postup předložení návrhu, jakož i vyšetřování a prokazování této nezpůsobilosti nebo nevhodného chování soudce vyšších soudů dle ustanovení předchozího odstavce.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 100 Ústavy stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-68" title="page-1">
      „1) Soudci soudů nižšího stupně jsou jmenováni prezidentem, který rozhoduje v souladu s doporučením předsedy vlády.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-69" title="page-1">
      2) Kvalifikačním předpokladem nezbytným pro jmenování do funkce soudce soudů nižšího stupně či výkon této funkce je výkon advokátní praxe na Maltě, a to po dobu odpovídající celkově nejméně sedmi letům.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-70" title="page-1">
      3) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 4 tohoto článku, soudce soudů nižšího stupně vykonává svou funkci do dovršení věku šedesáti pěti let.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-71" title="page-1">
      4) Na soudce soudů nižšího stupně se použijí ustanovení čl. 97 odst. 2 a 3 této Ústavy.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-72" title="page-1">
      5) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 6, předtím než předseda vlády poskytne doporučení podle odstavce 1 v souvislosti se jmenováním soudce soudů nižšího stupně, výbor pro jmenování soudců zřízený v článku 96A této Ústavy provede hodnocení, jak je stanoveno v čl. 96A odst. 6 písm. c), d) a e).
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-73" title="page-1">
      6) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 5, je předseda vlády oprávněn nepostupovat v souladu s výsledkem hodnocení uvedeného v odstavci 5:
    </p>
    <p class="C10Marge1" id="para-74" title="page-1">
      Poté, co předseda vlády využije pravomoc, kterou mu přiznává tento odstavec, předseda vlády nebo ministr spravedlnosti:
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-75" title="page-1">
      a) ve lhůtě pěti dní zveřejní v úředním věstníku Gazzetta tal-Gvern ta’ Malta prohlášení, že se rozhodl využít uvedené pravomoci, a toto rozhodnutí zdůvodní, a
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-76" title="page-1">
      b) ve Sněmovně reprezentantů učiní ohledně uvedeného rozhodnutí prohlášení, ve kterém vysvětlí, proč se tak rozhodl, a to nejpozději na druhém zasedání Sněmovny, které se bude konat poté, co bylo prezidentu poskytnuto doporučení v souladu s odstavcem 1.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 101B odst. 1 Ústavy stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-78" title="page-1">
      „Zřizuje se výbor pro soudce vyšších soudů a soudce soudů nižšího stupně […], který je podvýborem Komise pro správu soudnictví a skládá se ze tří členů soudního sboru, kteří nejsou členy Komise pro správu soudnictví a kteří mají být zvoleni ze soudců vyšších soudů a soudců soudů nižšího stupně v souladu s předpisy vydanými Komisí pro správu soudnictví, přičemž však v disciplinárním řízení vedeném proti soudci soudu nižšího stupně jsou dva ze tří členů soudci soudů nižšího stupně a v disciplinárním řízení vedeném proti soudci vyšších soudů jsou dva ze tří členů soudci vyšších soudů.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spor v původním řízení a předběžné otázky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Sdružení Repubblika podalo dne 25. dubna 2019 v souladu s článkem 116 Ústavy k předkládajícímu soudu žalobu, kvalifikovanou jako žaloba ve veřejném zájmu, kterou se domáhá určení, že v důsledku stávajícího systému jmenování soudců, který je upraven články 96, 96A a 100 Ústavy, Maltská republika porušuje své povinnosti vyplývající zejména z čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s článkem 47 Listiny. Domáhá se rovněž, aby jakékoli jmenování soudců v rámci stávajícího systému, k němuž dojde v průběhu řízení zahájeného touto žalobou ve veřejném zájmu, bylo prohlášeno za neplatné a neúčinné a aby jiní soudci nebyli jmenováni, ledaže by se tak dělo v souladu s doporučeními obsaženými ve stanovisku Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (dále jen „Benátská komise“) č. 940/2018 ze dne 17. prosince 2018 k ústavnímu uspořádání, oddělení pravomocí a nezávislosti soudní moci a orgánů činných v trestním řízení na Maltě [CDL-AD (2018)028] a v souladu s čl. 19 odst. 1 SEU a článkem 47 Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu svého návrhu sdružení Repubblika uvádí, že diskreční pravomoc předsedy vlády jmenovat soudce, jak vyplývá z článků 96, 96A a 100 Ústavy, vyvolává pochybnosti o nezávislosti těchto soudců. V tomto ohledu zdůrazňuje, že někteří ze soudců jmenovaných od roku 2013 byli velmi aktivní ve vládní straně Partit laburista (strana práce) nebo byli jmenováni způsobem, který budí podezření o vměšování politické moci do moci soudní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Sdružení Repubblika rovněž upřesňuje, že konkrétně napadá všechna jmenování, k nimž došlo dne 25. dubna 2019, kdy byli tři soudci nižších soudů jmenováni soudci vyšších soudů a zároveň byli jmenováni tří noví soudci nižších soudů (dále jen „jmenování ze dne 25. dubna 2019“), a jakékoli další jmenování, ke kterému by mohlo dojít později. V tomto ohledu tvrdí, že tato jmenování proběhla v rozporu se stanoviskem Benátské komise č. 940/2018 ze dne 17. prosince 2018.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předseda vlády má naopak za to, že jmenování ze dne 25. dubna 2019 jsou v souladu s Ústavou a unijním právem. Podle něj mezi těmito jmenováními a jakýmkoli jiným jmenováním soudců od přijetí Ústavy v roce 1964 není žádný rozdíl, s výjimkou skutečnosti, že na rozdíl od jmenování proběhlých před rokem 2016 byla vhodnost uchazečů navržených do příslušných funkcí v průběhu roku 2019 hodnocena výborem pro jmenování soudců zřízeným v článku 96A Ústavy. Argumenty předložené sdružením Repubblika se tak podle něj ve skutečnosti týkají všech jmenování soudců, k nimž doposud došlo.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předseda vlády rovněž tvrdí, že předmětný postup jmenování je v souladu s požadavky čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU a článku 47 Listiny, jak je vykládá Soudní dvůr.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud má za to, že aspektem, který by měl v daném případě Soudní dvůr z hlediska čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU a článku 47 Listiny prozkoumat, je diskreční pravomoc, kterou články 96, 96A a 100 Ústavy svěřují předsedovi vlády v rámci postupu jmenování soudců. Dále podle něj vyvstává otázka, zda ústavní změna provedená v roce 2016 znamenala zlepšení předmětného postupu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto okolností se Prim’Awla tal-Qorti Ċivili – Ġurisdizzjoni Kostituzzjonali (první senát soudu pro občanskoprávní věci zasedající jako ústavní soud, Malta) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-87" title="page-1">
      „1) Je třeba mít za to, že pokud jde o právní platnost článků 96, 96A a 100 Ústavy, uplatní se samostatně nebo ve vzájemné souvislosti čl. 19 odst. 1 [druhý pododstavec] SEU a článek 47 [Listiny]?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-88" title="page-1">
      2) V případě kladné odpovědi na první otázku, je třeba mít za to, že pravomoc předsedy vlády při jmenování členů soudního sboru na Maltě je v souladu s čl. 19 odst. 1 SEU a s článkem 47 [Listiny], a to i s ohledem na článek 96A Ústavy, který nabyl účinnosti v roce 2016?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-89" title="page-1">
      3) Bude-li konstatováno, že pravomoc předsedy vlády v souladu s výše uvedenými ustanoveními není, je třeba tuto skutečnost zohlednit při jmenování členů soudního sboru v budoucnu nebo bude mít vliv i na jmenování provedená v minulosti?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádost o projednání věci ve zrychleném řízení a řízení před Soudním dvorem</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Prim’Awla tal-Qorti Ċivili – Ġurisdizzjoni Kostituzzjonali (první senát soudu pro občanskoprávní věci zasedající jako ústavní soud) v předkládacím rozhodnutí požádal o projednání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce ve zrychleném řízení podle článku 105 jednacího řádu Soudního dvora.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu své žádosti předkládající soud v podstatě uvedl, že otázky, které jsou předmětem projednávané věci, jsou otázkami národního zájmu a odpověď na ně může mít vliv na právní jistotu spojenou se soudními rozhodnutími již vydanými různými maltskými soudy, včetně soudců jmenovaných v dubnu 2019, a na základy a kontinuitu maltského soudního systému. K tomu je podle něj třeba přičíst skutečnost, že v blízké budoucnosti dosáhne řada soudců důchodového věku a že bez nahrazení těchto soudců jinými soudci během trvání tohoto řízení by mohl tlak vyvolaný touto situací na činnost soudců setrvávajících ve funkci narušit základní právo na spravedlivý proces v přiměřené lhůtě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 105 odst. 1 jednacího řádu stanoví, že k žádosti předkládajícího soudu, nebo výjimečně i bez návrhu může předseda Soudního dvora po vyslechnutí soudce zpravodaje a generálního advokáta rozhodnout o projednání předběžné otázky ve zrychleném řízení, pokud povaha věci vyžaduje, aby byla projednána bez zbytečného odkladu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je nutné připomenout, že takové zrychlené řízení představuje procesní nástroj, který má reagovat na mimořádně naléhavé situace [rozsudek ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 48].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho z judikatury Soudního dvora rovněž vyplývá, že zrychlené řízení nemusí být použito, pokud je z důvodu citlivé a složité povahy právních otázek nastolených v určité věci takovéto řízení stěží použitelné, zejména pokud se nejeví jako vhodné zkrátit písemnou část řízení před Soudním dvorem [rozsudek ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 49].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávaném případě předseda Soudního dvora dne 19. prosince 2019 po vyslechnutí soudce zpravodaje a generálního advokáta žádost předkládajícího soudu uvedenou v bodě 16 tohoto rozsudku zamítl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předně měl totiž sám předkládající soud za to, že věc v původním řízení není natolik naléhavá, aby odůvodňovala přijetí předběžných opatření. Dále pak rozsah účinků rozsudku Soudního dvora v projednávané věci na maltský soudní systém není sám o sobě důvodem zakládajícím naléhavost, která je nezbytným předpokladem pro projednání věci ve zrychleném řízení. Projednávaná věc konečně nastoluje citlivé a složité otázky, které odůvodňují, aby se nepostupovalo odchylně od běžných procesních pravidel použitelných v oblasti řízení o předběžné otázce.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předseda Soudního dvora téhož dne také rozhodl, že bude věc projednána přednostně v souladu s čl. 53 odst. 3 jednacího řádu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na jednání, které se konalo dne 27. října 2020, byl Soudní dvůr informován o tom, že v návaznosti na doporučení k systému jmenování soudců obsažená ve stanovisku Benátské komise č. 940/2018 ze dne 17. prosince 2018 byly v červenci 2020 provedeny v Ústavě jisté změny a že tyto změny byly předmětem stanoviska Benátské komise č. 993/2020 ze dne 8. října 2020 týkajícího se deseti zákonů a návrhů zákonů k provedení navrhovaných legislativních opatření uvedených ve stanovisku Benátské komise ze dne 17. prosince 2018 [CDL-AD (2020)019].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K předběžným otázkám</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K přípustnosti</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Polská vláda má za to, že předběžné otázky jsou nepřípustné, a to ze dvou důvodů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé polská vláda uvádí, že předkládající soud položil Soudnímu dvoru předběžné otázky za tím účelem, aby v závislosti na odpovědích na tyto otázky mohl rozhodnout o souladu ustanovení maltského práva, o která jde v původním řízení, s unijním právem. Pravomoc posoudit na základě článků 258 a 259 SFEU soulad ustanovení vnitrostátního práva s unijním právem přitom přísluší pouze Soudnímu dvoru, a nikoli vnitrostátním soudům, a pouze Evropská komise nebo členský stát mohou zahájit řízení podle těchto ustanovení unijního práva. Vnitrostátní soud proto nemůže – aniž by se dopouštěl obcházení postupu stanoveného v článcích 258 a 259 SFEU – rozhodnout o souladu vnitrostátního práva s unijním právem na základě výkladu unijního práva podaného v rámci řízení o předběžné otázce, když i samotný Soudní dvůr zastává názor, že v takovém řízení nemá pravomoc provádět takovýto přezkum souladu. Výklad unijního práva podaný Soudním dvorem v rámci tohoto řízení tedy podle polské vlády nelze považovat za nezbytný pro rozhodnutí sporu v původním řízení ve smyslu článku 267 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba uvést, že předkládající soud – jak vyplývá z projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce – považuje za nezbytné, aby mu Soudní dvůr podal výklad čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU a článku 47 Listiny vzhledem k pochybnostem, které vyvstaly v rámci řízení o žalobě ve veřejném zájmu podané k předkládajícímu soudu na základě vnitrostátního práva a které se týkají souladu vnitrostátních ustanovení upravujících postup jmenování soudců s těmito ustanoveními unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Řízení o předběžné otázce zavedené článkem 267 SFEU přitom představuje postup přímé spolupráce mezi Soudním dvorem a soudy členských států. V rámci tohoto postupu založeného na jasné dělbě činností mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem spadá posouzení skutkových okolností věci do pravomoci vnitrostátního soudu, jemuž přísluší posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti věci jak nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání jeho rozsudku, tak relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru, kdežto Soudní dvůr se může vyslovit pouze k výkladu nebo platnosti unijního předpisu ve světle skutečností, jež mu uvede vnitrostátní soud (rozsudky ze dne 25. října 2017, Polbud – Wykonawstwo, C‑106/16, EU:C:2017:804, bod 27, a ze dne 30. května 2018, Dell’Acqua, C‑370/16, EU:C:2018:344, bod 31).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu musí být úloha Soudního dvora rozlišována podle toho, zda k němu byla podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce nebo žaloba pro nesplnění povinnosti. Zatímco totiž v rámci žaloby pro nesplnění povinnosti musí Soudní dvůr ověřit, zda jsou vnitrostátní opatření nebo praxe zpochybněné Komisí nebo jiným členským státem v obecné rovině, a aniž je nezbytné, aby existoval spor, který se jich týká a byl předložen vnitrostátním soudům, v rozporu s unijním právem, úlohou Soudního dvora v rámci řízení o předběžné otázce je naproti tomu být předkládajícímu soudu nápomocen při řešení konkrétního sporu, který mu byl předložen (rozsudek ze dne 26. března 2020, Miasto Łowicz a Prokurator Generalny, C‑558/18 a C‑563/18, EU:C:2020:234, bod 47).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba také připomenout, že nepřísluší-li Soudnímu dvoru, aby v rámci řízení o předběžné otázce rozhodoval o slučitelnosti ustanovení vnitrostátního práva s právními pravidly Unie, má naproti tomu pravomoc poskytnout předkládajícímu soudu veškeré prvky výkladu vztahující se k tomuto právu, které mu umožní posoudit takovou slučitelnost pro účely rozhodnutí ve věci, jež mu byla předložena (rozsudek ze dne 26. ledna 2010, Transportes Urbanos y Servicios Generales, C‑118/08, EU:C:2010:39, bod 23 a citovaná judikatura). Je na předkládajícím soudu, aby provedl toto posouzení ve světle prvků výkladu takto poskytnutých Soudním dvorem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že námitka polské vlády uvedená v bodě 26 tohoto rozsudku, podle níž by odpověď na otázky předkládajícího soudu v projednávané věci na základě článku 267 SFEU obcházela články 258 a 259 SFEU, musí být zamítnuta.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé polská vláda uvádí, že čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU, podle kterého jsou členské státy povinny stanovit prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie, nemění podstatu zásady svěřených pravomocí ani rozsah pravomocí Unie. Podle ní toto ustanovení naopak vychází z předpokladu, že vzhledem k neexistenci pravomoci Unie v oblasti uspořádání soudní soustavy je na členských státech, aby určily příslušné soudy a upravily vhodná procesní pravidla určená k zajištění ochrany práv, která jednotlivcům vyplývají z unijního právního řádu. Z článku 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU proto nelze vyvodit žádné zvláštní pravidlo upravující jmenování soudců nebo organizaci vnitrostátních soudů. Pokud jde o článek 47 Listiny, ten se podle polské vlády v projednávané věci nepoužije. Sdružení Repubblika totiž podalo žalobu ve veřejném zájmu, ale nedovolává se subjektivního práva, které by pro ně vyplývalo z unijního práva. V projednávaném případě se tedy podle ní nejedná o „uplatňování“ unijního práva ve smyslu čl. 51 odst. 1 Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu stačí uvést, že námitky, které v této souvislosti vznesla polská vláda, se v podstatě vztahují k samotnému dosahu unijního práva, konkrétně článku 19 SEU a článku 47 Listiny, a tedy k výkladu těchto ustanovení. Takové argumenty, které se tedy dotýkají podstaty položených otázek, proto nemohou již z povahy věci vést k jejich nepřípustnosti [rozsudek ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 80].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předběžné otázky jsou tudíž přípustné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K první otázce</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU a článek 47 Listiny vykládány v tom smyslu, že jsou použitelné ve věci, v níž je vnitrostátnímu soudu podána žaloba podle vnitrostátního práva, která směřuje k tomu, aby rozhodl o souladu vnitrostátních ustanovení upravujících postup jmenování soudců členského státu – který je státem tohoto vnitrostátního soudu – s unijním právem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde zaprvé o působnost ratione materiae čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU, je třeba připomenout, že toto ustanovení se vztahuje na „oblasti pokryté právem Unie“, a to bez ohledu na situaci, ve které členské státy uplatňují toto právo ve smyslu čl. 51 odst. 1 Listiny [rozsudky ze dne 27. února 2018, Associação Sindical dos Juízes Portugueses, C‑64/16, EU:C:2018:117, bod 29, a ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 111 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem SEU tak musí každý členský stát zejména zajistit, aby orgány, které jakožto „soudy“ ve smyslu vymezeném unijním právem spadají do jeho systému procesních prostředků v oblastech pokrytých unijním právem, a tedy v tomto postavení mohou rozhodovat o uplatňování nebo výkladu unijního práva, splňovaly požadavky na účinnou právní ochranu [rozsudek ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 112 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je nesporné, že maltští soudci mohou rozhodovat o otázkách týkajících se uplatňování nebo výkladu unijního práva a jakožto „soudy“ ve smyslu vymezeném tímto právem náleží do maltského systému procesních prostředků v „oblastech pokrytých unijním právem“ ve smyslu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU, takže tyto soudy musí splňovat požadavky kladené na účinnou soudní ochranu [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 114 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce a z bodů 9 až 11 tohoto rozsudku mimoto vyplývá, že předkládajícímu soudu byla podána žaloba podle vnitrostátního práva, kterou sdružení Repubblika zpochybňuje soulad ustanovení týkajících se postupu jmenování maltských soudců zejména s požadavky na nezávislost soudního systému členských států stanovenými unijním právem. Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU je přitom určen k tomu, aby se použil v souvislosti s žalobou, kterou je zpochybňován soulad ustanovení vnitrostátního práva, o nichž je tvrzeno, že mohou mít vliv na nezávislost soudců, s unijním právem (obdobně viz rozsudek ze dne 27. února 2018, Associação Sindical dos Juízes Portugueses, C‑64/16, EU:C:2018:117, body 11 až 13 a 46 až 52).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde zadruhé o článek 47 Listiny, je třeba připomenout, že toto ustanovení, které je potvrzením zásady účinné právní ochrany, zakotvuje ve prospěch každého, jehož práva a svobody zaručené právem Unie byly porušeny, právo na účinné prostředky nápravy před soudem [rozsudky ze dne 27. června 2013, Agrokonsulting-04, C‑93/12, EU:C:2013:432, bod 59, a ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 87 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Přiznání tohoto práva v určitém konkrétním případě předpokládá, jak vyplývá z čl. 47 prvního pododstavce Listiny, že se osoba, která je uplatňuje, dovolává práv nebo svobod zaručených unijním právem [rozsudky ze dne 6. října 2020, État luxembourgeois (Právo podat prostředek nápravy proti žádosti o informaci v daňové oblasti), C‑245/19 a C‑246/19, EU:C:2020:795, bod 55, a ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 88].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z informací obsažených v předkládacím rozhodnutí přitom nevyplývá, že by se sdružení Repubblika ve sporu v původním řízení dovolávalo práva, které by mu příslušelo na základě některého ustanovení unijního práva. V tomto sporu je totiž zpochybňován soulad ustanovení Ústavy upravujících jmenování soudců s unijním právem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je pravda, že sdružení Repubblika zpochybňuje rovněž legalitu jmenování ze dne 25. dubna 2019 a jakéhokoli případného pozdějšího jmenování, které by nebylo v souladu jednak s doporučeními stanoviska Benátské komise č. 940/2018 ze dne 17. prosince 2018 a jednak s čl. 19 odst. 1 SEU a článkem 47 Listiny. Nicméně sdružení Repubblika tuto legalitu zpochybňuje pouze z důvodu údajného nesouladu uvedených ustanovení Ústavy, na jejichž základě bylo o jmenování rozhodnuto, s unijním právem a nedovolává se toho, že by nějaké právo, které by mu příslušelo na základě některého ustanovení unijního práva, bylo v důsledku těchto jmenování jakkoli porušeno.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s čl. 51 odst. 1 Listiny se za těchto podmínek její článek 47 jako takový na spor v původním řízení nepoužije.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Avšak vzhledem k tomu, že čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ukládá všem členským státům povinnost stanovit prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých unijním právem ve smyslu zejména článku 47 Listiny, musí být posledně uvedené ustanovení náležitě zohledněno pro účely výkladu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU [rozsudky ze dne 14. června 2017, Online Games a další, C‑685/15, EU:C:2017:452, bod 54, a ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 143 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU musí být vykládán v tom smyslu, že je použitelný ve věci, v níž je vnitrostátnímu soudu podána žaloba podle vnitrostátního práva, která směřuje k tomu, aby rozhodl o souladu vnitrostátních ustanovení upravujících postup jmenování soudců členského státu – který je státem tohoto vnitrostátního soudu – s unijním právem. Pro účely výkladu tohoto ustanovení musí být řádně zohledněn článek 47 Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke druhé otázce</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátním ustanovením, která svěřují předsedovi vlády daného členského státu rozhodující pravomoc v postupu jmenování soudců, přičemž zároveň stanoví, že se tohoto postupu účastní orgán pověřený zejména hodnocením uchazečů o místo soudce a předkládáním doporučení předsedovi vlády.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že organizace soudnictví v členských státech sice spadá do pravomoci těchto států, nic to však nemění na tom, že při výkonu této pravomoci musí členské státy dodržovat povinnosti, které pro ně vyplývají z unijního práva. Tak tomu může být zejména v případě vnitrostátních pravidel upravujících přijímání rozhodnutí o jmenování soudců [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 68 a citovaná judikatura, jakož i bod 79].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 19 SEU pověřuje vnitrostátní soudy a Soudní dvůr úkolem zaručit plné uplatňování unijního práva ve všech členských státech a soudní ochranu práv, která pro jednotlivce z unijního práva vyplývají [rozsudek ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 108].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na tomto základě, a jak je uvedeno v čl. 19 odst. 1 druhém pododstavci SEU, stanoví členské státy systém prostředků a řízení zajišťujících účinný soudní přezkum v oblastech pokrytých unijním právem a zajistí, aby soudy, které spadají do tohoto systému a mohou rozhodovat o uplatňování nebo výkladu unijního práva, splňovaly požadavky na účinnou právní ochranu [rozsudek ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, body 109 a 112 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti má nezávislost soudců členských států pro unijní právní řád zásadní význam z několika důvodů (rozsudek ze dne 9. července 2020, Land Hessen, C‑272/19, EU:C:2020:535, bod 45). Je klíčová pro řádné fungování systému soudní spolupráce, kterou ztělesňuje mechanismus řízení o předběžné otázce stanovený v článku 267 SFEU, v tom smyslu, že tento mechanismus může být aktivován pouze orgánem, který je pověřen aplikací unijního práva a splňuje mimo jiné toto kritérium nezávislosti (viz zejména rozsudek ze dne 21. ledna 2020, Banco de Santander, C‑274/14, EU:C:2020:17, bod 56 a citovaná judikatura). Požadavek nezávislosti soudů, který je inherentní poslání rozhodovat jako soud, je rovněž součástí podstaty základního práva na účinnou právní ochranu a na spravedlivý proces podle článku 47 Listiny, které má zásadní význam jakožto záruka ochrany všech práv, která jednotlivcům vyplývají z unijního práva, a jako záruka zachování společných hodnot členských států uvedených v článku 2 SEU, zejména hodnoty právního státu [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 26. března 2020, Přezkum Simpson v. Rada a HG v. Komise, C‑542/18 RX-II a C‑543/18 RX-II, EU:C:2020:232, body 70 a 71, a ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 116 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatímco tedy článek 47 Listiny přispívá k dodržování práva na účinnou soudní ochranu každého jednotlivce uplatňujícího v určité věci právo, které pro něj vyplývá z unijního práva, čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU má za cíl zajistit, aby systém prostředků zavedený každým členským státem zaručoval účinnou právní ochranu v oblastech pokrytých unijním právem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ustálené judikatury Soudního dvora vyžadují záruky nezávislosti a nestrannosti na základě unijního práva existenci pravidel, zejména pokud jde o složení orgánu, jmenování, funkční období, jakož i důvody pro zdržení se hlasování, vyloučení pro podjatost a odvolání jeho členů, která umožní rozptýlit jakékoli legitimní pochybnosti jednotlivců o neovlivnitelnosti uvedeného orgánu ve vztahu k vnějším skutečnostem a jeho neutralitě ve vztahu k zájmům vzájemně se střetávajícím ve věci [rozsudky ze dne 19. září 2006, Wilson, C‑506/04, EU:C:2006:587, bod 53, ze dne 25. července 2018, Minister for Justice and Equality (Nedostatky soudního systému), C‑216/18 PPU, EU:C:2018:586, bod 66, a ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 117 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu se zásadou oddělení mocí, která charakterizuje fungování právního státu, musí být zejména zaručena nezávislost soudů na zákonodárné a výkonné moci [rozsudky ze dne 19. listopadu 2019, A. K. a další (Nezávislost kárného kolegia Nejvyššího soudu), C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, EU:C:2019:982, bod 124, a ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 118].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je nezbytné, aby byli soudci chráněni před vnějšími zásahy nebo tlaky, které by mohly ohrozit jejich nezávislost. Pravidla zmíněná v bodě 53 tohoto rozsudku musí zejména umožnit, aby byl vyloučen nejen jakýkoli přímý vliv ve formě pokynů, ale také jakékoli formy nepřímého vlivu, který by mohl usměrňovat rozhodnutí dotyčných soudců [rozsudky ze dne 24. června 2019, Komise v. Polsko (Nezávislost Nejvyššího soudu), C‑619/18, EU:C:2019:531, bod 112, a ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 119].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Co se týče konkrétně podmínek, za jakých jsou přijímána rozhodnutí o jmenování soudců, měl již Soudní dvůr příležitost upřesnit, že samotná skutečnost, že dotčení soudci jsou jmenováni prezidentem členského státu, nemůže založit jejich závislost na prezidentovi ani vyvolat pochybnosti o jejich nestrannosti, pokud po svém jmenování nejsou dotyční při výkonu své funkce vystaveni žádnému tlaku a nedostávají pokyny [rozsudky ze dne 19. listopadu 2019, A. K. a další (Nezávislost kárného kolegia Nejvyššího soudu), C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, EU:C:2019:982, bod 133, a ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 122].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr však rovněž uvedl, že je nezbytné ověřit, zda hmotněprávní a procesní podmínky, na jejichž základě jsou rozhodnutí o jmenování přijímána, jsou takového rázu, že nemohou u jednotlivců vyvolat legitimní pochybnosti stran neovlivnitelnosti dotyčných soudců ve vztahu k vnějším skutečnostem a jejich neutrality ve vztahu ke střetávajícím se zájmům, jakmile jsou dotčení jmenováni, a že je za tímto účelem zejména důležité, aby byly uvedené podmínky a postupy nastaveny tak, že budou splněny požadavky připomenuté v bodě 55 tohoto rozsudku [rozsudky ze dne 19. listopadu 2019, A. K. a další (Nezávislost kárného kolegia Nejvyššího soudu), C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, EU:C:2019:982, body 134 a 135, a ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 123].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci se pochybnosti předkládajícího soudu z hlediska čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU v podstatě týkají vnitrostátních ustanovení, která svěřují předsedovi vlády daného členského státu rozhodující pravomoc v postupu jmenování soudců, přičemž zároveň stanoví, že se tohoto postupu účastní orgán pověřený zejména hodnocením uchazečů o místo soudce a předkládáním doporučení předsedovi vlády.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba zaprvé uvést, jak vyplývá ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, že ustanovení Ústavy týkající se jmenování soudců zůstala nezměněna od jejich přijetí v průběhu roku 1964 až do ústavní reformy v roce 2016, kdy byl zřízen výbor pro jmenování soudců uvedený v článku 96 Ústavy. Před touto reformou byla pravomoc předsedy vlády omezena pouze požadavkem, podle něhož museli uchazeči o soudcovské místo splňovat podmínky za tím účelem stanovené Ústavou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Přistoupení Maltské republiky k Unii podle článku 49 SEU tedy proběhlo na základě ustanovení Ústavy z doby před touto reformou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento článek 49, který upravuje možnost každého evropského státu požádat o členství v Unii, přitom upřesňuje, že Unie sdružuje státy, které svobodně a dobrovolně přistoupily ke společným hodnotám v současnosti uvedeným v článku 2 SEU, tyto hodnoty uznávají a zavázaly se k jejich podpoře.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z článku 2 SEU konkrétně vyplývá, že Unie je založena na takových hodnotách, jako je právní stát, které jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se mimo jiné spravedlností. V tomto ohledu je třeba uvést, že vzájemná důvěra mezi členskými státy, a zejména mezi jejich soudy vychází ze základního předpokladu, podle kterého členské státy sdílejí řadu společných hodnot, na nichž se Unie zakládá, jak je upřesněno v uvedeném článku [v tomto smyslu viz posudek 2/13 (Přistoupení Unie k EÚLP), ze dne 18. prosince 2014, EU:C:2014:2454, bod 168, a rozsudek ze dne 27. února 2018, Associação Sindical dos Juízes Portugueses, C‑64/16, EU:C:2018:117, bod 30].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že dodržování hodnot zakotvených v článku 2 SEU členským státem je podmínkou pro požívání všech práv vyplývajících z uplatňování Smluv na tento členský stát. Členský stát tedy nemůže změnit své právní předpisy tak, aby to vedlo ke snížení úrovně ochrany hodnoty právního státu vyjádřené zejména v článku 19 SEU [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, bod 108].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Členské státy jsou tedy povinny dbát na to, aby nedošlo z hlediska této hodnoty ke snížení úrovně jejich právních předpisů v oblasti organizace soudnictví, tím, že se zdrží přijímání pravidel, která by ohrozila nezávislost soudců [obdobně viz rozsudek ze dne 17. prosince 2020, Openbaar Ministerie (Nezávislost vystavujícího justičního orgánu), C‑354/20 PPU a C‑412/20 PPU, EU:C:2020:1033, bod 40].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti již Soudní dvůr v podstatě rozhodl, že čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátním ustanovením týkajícím se organizace soudnictví, která mohou v daném členském státě představovat snížení úrovně ochrany hodnoty právního státu, zejména záruk nezávislosti soudů [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 19. listopadu 2019, A. K. a další (Nezávislost kárného kolegia Nejvyššího soudu), C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, EU:C:2019: bod 124, a ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Naproti tomu účastní-li se postupu jmenování soudců takový orgán, jako je výbor pro jmenování soudců, který byl při ústavní reformě v roce 2016 zřízen článkem 96A Ústavy, může to v zásadě přispět ke zobjektivnění tohoto postupu tím, že je omezen rozhodovací prostor, který má předseda vlády při výkonu pravomoci, která je mu v této oblasti svěřena. K tomu je ještě zapotřebí, aby byl takový orgán sám o sobě dostatečně nezávislý na zákonodárné a výkonné moci a na orgánu, jemuž má předložit doporučení ohledně hodnocení uchazečů o soudcovské místo [obdobně viz rozsudky ze dne 19. listopadu 2019, A. K. a další (Nezávislost kárného kolegia Nejvyššího soudu), C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, EU:C:2019:982, body 137 a 138, a ze dne 2. března 2021, A. B. a další (Jmenování soudců Nejvyššího soudu – Prostředek nápravy), C‑824/18, EU:C:2021:153, body 124 a 125].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci zmiňuje předkládající soud řadu pravidel, u nichž je patrné, že jimi lze zaručit nezávislost výboru pro jmenování soudců na zákonodárné a výkonné moci. Tak je tomu v případě pravidel obsažených v čl. 96A odst. 1 až 3 Ústavy týkajících se složení tohoto výboru a zákazu, aby v něm zasedaly politicky činné osoby, dále je tomu tak v případě povinnosti uložené členům tohoto výboru v čl. 96A odst. 4 Ústavy, aby jednali na základě vlastního uvážení a neřídili se pokyny určité osoby či orgánu a nepodléhali jejich kontrole, jakož i v případě povinnosti tohoto výboru zveřejňovat se souhlasem ministra spravedlnosti kritéria, na jejichž základě je hodnocení prováděno, což ostatně učinil, jak uvedl generální advokát v bodě 91 svého stanoviska.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud mimoto v projednávané věci neuvedl, že by měl pochybnosti o podmínkách, za nichž byli jmenováni členové výboru pro jmenování soudců zřízeného článkem 96A Ústavy, nebo o způsobu, jakým tento orgán konkrétně plní svou úlohu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je tedy patrné, že zřízení výboru pro jmenování soudců článkem 96A Ústavy posiluje záruku nezávislosti soudců.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé je třeba uvést, jak zdůrazňuje zejména Komise, že i když předseda vlády má v souladu s vnitrostátními ustanoveními, o něž jde v původním řízení, při jmenování soudců nepochybnou pravomoc, nic to nemění na tom, že výkon této pravomoci je ohraničen podmínkami týkajícími se odborné praxe, které musí uchazeči o soudcovská místa splňovat, stanovenými v čl. 96 odst. 2 a čl. 100 odst. 2 Ústavy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále se předseda vlády sice může rozhodnout, že prezidentovi republiky navrhne jmenování uchazeče, který nebyl navržen výborem pro jmenování soudců zřízeným v článku 96A Ústavy, avšak v takovém případě je v souladu s čl. 96 odst. 4 a čl. 100 odst. 6 Ústavy povinen sdělit své důvody Sněmovně reprezentantů a – s výjimkou jmenování nejvyššího soudce – prostřednictvím prohlášení zveřejněného v úředním věstníku Gazzetta tal-Gvern ta’ Malta. Pokud přitom předseda vlády vykonává tuto pravomoc pouze zcela výjimečně a drží se striktního a účinného plnění takové povinnosti uvést odůvodnění, nemůže tato pravomoc vyvolat legitimní pochybnosti o nezávislosti vybraných uchazečů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem ke všem těmto skutečnostem nic nenasvědčuje tomu, že by vnitrostátní ustanovení týkající se jmenování soudců, o která jde v původním řízení, mohla u jednotlivců vyvolat legitimní pochybnosti o neovlivnitelnosti jmenovaných soudců ve vztahu k vnějším skutečnostem, a zejména přímým nebo nepřímým vlivům zákonodárné a výkonné moci, a o jejich neutralitě ve vztahu ke střetávajícím se zájmům, a že by tak mohla vést k tomu, že se tito soudci nebudou jevit jako nezávislí nebo nestranní, což by mohlo narušit důvěru, kterou v demokratické společnosti a právním státě musí justice u jednotlivců vzbuzovat.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním ustanovením, která svěřují předsedovi vlády daného členského státu rozhodující pravomoc v postupu jmenování soudců, přičemž zároveň stanoví, že se tohoto postupu účastní nezávislý orgán pověřený zejména hodnocením uchazečů o místo soudce a předkládáním doporučení předsedovi vlády.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke třetí otázce</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k odpovědi na druhou otázku není namístě odpovídat na třetí otázku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-157" title="page-1">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU musí být vykládán v tom smyslu, že je použitelný ve věci, v níž je vnitrostátnímu soudu podána žaloba podle vnitrostátního práva, která směřuje k tomu, aby rozhodl o souladu vnitrostátních ustanovení upravujících postup jmenování soudců členského státu – který je státem tohoto vnitrostátního soudu – s unijním právem. Pro účely výkladu tohoto ustanovení musí být řádně zohledněn článek 47 Listiny základních práv Evropské unie.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním ustanovením, která svěřují předsedovi vlády daného členského státu rozhodující pravomoc v postupu jmenování soudců, přičemž zároveň stanoví, že se tohoto postupu účastní nezávislý orgán pověřený zejména hodnocením uchazečů o místo soudce a předkládáním doporučení předsedovi vlády.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-160" title="page-1">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: maltština.</p>
</body>
</html>
