<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-465/15</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62015CC0465</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:35">EU:C:2017:35</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>10</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>10</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA M. BOBKA – VĚC C 465/15</P><P>HÜTTENWERKE KRUPP MANNESMANN</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Michala Bobka</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20170119">19. ledna 2017</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>_ Původní jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑465/15</HT></P><P>Hüttenwerke Krupp Mannesmann GmbH</P><P>proti</P><P>Hauptzollamt Duisburg</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Düsseldorf (Finanční soud v Düsseldorfu, Německo)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Zdanění energetických produktů a elektřiny</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2003/96/ES</KEYWORD><KEYWORD>Oblast působnosti</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>elektřina používaná zejména [hlavně] pro účely chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD><KEYWORD>Zahrnutí elektřiny používané pro turbodmychadla při výrobě surového železa ve vysokých pecích</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Společnost Hüttenwerke Krupp Mannesmann GmbH (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>žalobkyně<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/> v původním řízení) provozuje vysokou pec vyrábějící surové železo. Tento proces zahrnuje chemickou redukci železné rudy k vytvoření surového železa, která vyžaduje vhánění stlačeného horkého vzduchu do vysoké pece. Stlačený vzduch se vhání pomocí turbodmychadel.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Předmětem sporu v původním řízení mezi žalobkyní a Hauptzollamt Duisburg (příslušný finanční úřad v Duisburgu, Německo, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>žalovaný<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>) a otázkou položenou vnitrostátním soudem je, zda je elektřina používaná k pohonu turbodmychadel <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>používaná zejména [hlavně] pro účely chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/> ve smyslu článku 2 odst. 4 písm. b) směrnice 2003/96/ES (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>směrnice<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Směrnice Rady ze dne <DATE ISO="20031027">27. října 2003</DATE>, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="283" PAGE.FIRST="51" DATE.PUB="2003">Úř. věst. 2003, L 283, s. 51</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 09/01, s. 405).</P></NOTE>. Pokud ano, nebyla by předmětem minimálního zdanění podle této směrnice.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">A.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Unijní právo</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Směrnice 2003/96</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Body 2 až 7 a 22 odůvodnění směrnice znějí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>(2)</NO.P><TXT>Neexistence předpisů Společenství o minimální daňové sazbě na elektřinu a jiné energetické produkty než minerální oleje může nepříznivě ovlivnit řádné fungování vnitřního trhu.</TXT></NP></CONSID><?PAGE NO="2"?><CONSID><NP><NO.P>(3)</NO.P><TXT>Řádné fungování vnitřního trhu a dosažení cílů ostatních politik Společenství vyžaduje stanovit na úrovni Společenství minimální úrovně zdanění pro většinu energetických produktů, včetně elektřiny, zemního plynu a uhlí.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(4)</NO.P><TXT>Závažné rozdíly mezi vnitrostátními úrovněmi zdanění energie, které uplatňují členské státy, by mohly být škodlivé pro řádné fungování vnitřního trhu.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(5)</NO.P><TXT>Prostřednictvím stanovení vhodných minimálních úrovní zdanění ve Společenství se mohou snížit stávající rozdíly mezi vnitrostátními úrovněmi zdanění.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(6)</NO.P><TXT>V souladu s článkem 6 Smlouvy musejí být požadavky na ochranu životního prostředí zahrnuty do vymezení a provádění ostatních politik Společenství.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(7)</NO.P><TXT>Společenství jako strana Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu ratifikovalo Kjótský protokol. Zdanění energetických produktů a případně elektřiny je jedním z dostupných nástrojů k dosažení cílů Kjótského protokolu.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(22)</NO.P><TXT>Energetické produkty by měly v zásadě podléhat právnímu rámci Společenství, pokud se používají jako palivo nebo pohonná hmota. V této souvislosti vyplývá z povahy a logiky daňového systému, že je z oblasti působnosti rámcových předpisů Společenství vyloučeno dvojí použití energetických produktů, použití energetických produktů k jiným účelům než jako palivo nebo pohonná hmota, jakož i mineralogické postupy. Obdobně by se mělo zacházet s elektřinou používanou podobným způsobem.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></TXT></NP></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Článek 1 směrnice vyžaduje, aby členské státy zdaňovaly <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>energetické produkty a elektřinu<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 1 definuje energetické produkty pomocí seznamu kódů KN, přičemž v některých případech se jejich určené použití omezuje na paliva nebo pohonné hmoty. Článek 2 odst. 2 stanoví, že se směrnice rovněž vztahuje na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>elektřinu kódu KN 2716<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 3 vyžaduje, aby členské státy v určitých případech zdaňovaly produkty, jež nespadají pod definici <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>energetických produktů<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>, pokud jsou tyto produkty určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány jako pohonné hmoty nebo paliva.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 4 písm. b) stanoví, že se směrnice nevztahuje na následující použití energetických produktů a elektřiny:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>„–</NO.P><TXT>energetické produkty používané pro jiné účely než jako pohonné hmoty nebo paliva,</TXT></NP></ITEM></LIST><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>dvojí použití energetických produktů.</P><P>Energetický produkt má dvojí použití, pokud se používá jednak jako palivo, a jednak pro jiné účely než jako pohonná hmota nebo palivo. Za dvojí použití se považuje i použití energetických produktů pro chemickou redukci a v elektrolytických a metalurgických procesech;</P></ITEM><ITEM><P>elektřina používaná zejména [hlavně] pro účely chemické redukce a v elektrolytických a metalurgických procesech,</P></ITEM><?PAGE NO="3"?><ITEM><P>elektřina, pokud dosahuje více než 50 % nákladů na výrobek. <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>Náklady na výrobek<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="2018" ID="QE0010"/> se rozumí součet celkových nákupů zboží a služeb navýšený o osobní náklady a spotřebu fixního kapitálu na úrovni podniku, jak je stanoveno v článku 11. Tyto náklady se vypočtou v průměru na jednotku. <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>Náklady na elektřinu<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="2018" ID="QE0011"/> se rozumí skutečná kupní cena elektřiny nebo náklady na výrobu elektřiny, pokud se elektřina vyrábí v podniku,</P></ITEM><ITEM><P>mineralogické postupy.</P><P><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>Mineralogickými postupy<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="2018" ID="QE0012"/> se rozumějí postupy zařazené nomenklaturou NACE pod kód DI 26 <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>výroba ostatních nekovových minerálních výrobků<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="2018" ID="QE0013"/> v nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne <DATE ISO="19901009">9. října 1990</DATE> o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství […].</P><P>Na tyto energetické produkty se však vztahuje článek 20.“</P></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Skutkové okolnosti, řízení a předběžná otázka</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Žalobkyně provozuje ocelárnu. Ve vysokopecním zařízení ocelárny se vyrábí surové železo. Železná ruda se transformuje na surové železo odstraněním kyslíku (chemická redukce). Tato reakce probíhá při vysokých teplotách a zahrnuje použití horkého stlačeného vzduchu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Stlačený vzduch používaný pro chemickou redukci vytvářejí a do vysoké pece vhánějí turbodmychadla.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Žalobkyně požádala žalovaného o osvobození od daně podle § 9a Stromsteuergesetz (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>StromStG<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>, vnitrostátní právní předpis upravující zdanění elektřiny v Německu, který provádí třetí odrážku článku 2 odst. 4 písm. b) směrnice, jež stanoví jednu z výjimek pro uplatnění směrnice), pokud jde o elektřinu používanou pro provoz turbodmychadel.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Žalovaný žádost zamítl, neboť podle § 9a odst. 1 bodu 4 StromStG lze od daně osvobodit pouze elektřinu, která byla použita pro proces chemické redukce. Daňové zvýhodnění by mohlo být podle žalovaného přiznáno pouze tehdy, pokud by byla elektřina použita hlavně pro účely chemické redukce. V tomto případě byla ale elektřina v první řadě použita pro účely motorového pohonu určeného k výrobě stlačeného vzduchu. Nesloužila pro účely chemické redukce železné rudy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala k žalovanému. Jedním z jejích argumentů bylo, že podle čl. 2 odst. 4 písm. b) třetí odrážky směrnice se tato směrnice nevztahuje na elektřinu používanou hlavně pro účely chemické redukce. Toto ustanovení tak podle žalobkyně umožňuje i jiná použití, zejména pro výrobu a dopravu stlačeného vzduchu, bez nichž by procesy chemické redukce ve vysoké peci nebyly možné. Tvrdila, že používání elektřiny, pro kterou žádá o osvobození od daně, se neomezuje pouze na turbodmychadla. Koncept procesu chemické redukce zahrnuje také výrobu stlačeného vzduchu, který je zásadním vstupem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Žalovaný odvolání zamítl. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí žalobu k Finanzgericht Düsseldorf (Finanční soud v Düsseldorfu, Německo), který se rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>Musí být třetí odrážka článku 2 odst. 4 písm. b) [směrnice Rady 2003/96], kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, vykládána v souvislosti s postupem výroby surového železa ve vysokých pecích v tom smyslu, že i elektřina pro pohon turbodmychadel má být považována za elektřinu používanou hlavně pro účely chemické redukce?<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/></P></QUOT.S></P></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Písemná vyjádření byla předložena ze strany žalobkyně a žalovaného v původním řízení, jakož i Evropské komise. Zúčastnění, kteří předložili písemná vyjádření, jakož i vláda Spojeného království byli vyslechnuti na jednání konaném dne <DATE ISO="20161117">17. listopadu 2016</DATE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Posouzení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 4 písm. b) směrnice vylučuje, aby se směrnice uplatnila na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>elektřinu používanou zejména [hlavně] pro účely chemické redukce a v elektrolytických a metalurgických procesech<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>, což znamená, že v těchto případech by elektřina neměla podléhat zdanění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Předkládající soud se svou otázkou táže, zda pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>pro účely chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/> zahrnuje elektřinu používanou pro provoz turbodmychadel, která stlačují vzduch, jenž se pak používá při chemické redukci železné rudy na surové železo.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Otázka vnitrostátního soudu je v podstatě o míře spojitosti. Elektřina se nepoužívá přímo při chemické transformaci železné rudy v tom smyslu, že by byla použita k odstranění kyslíku z rudy<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>_ To se zcela liší například od elektrolýzy, při které se elektřina používá přímo k oddělení chemických látek.</P></NOTE>. Místo toho se elektřina používá k vytváření vstupu – stlačeného vzduchu – pro chemickou redukci. Tento vstup je pro chemickou redukci <HT TYPE="ITALIC">zásadní</HT> a je vháněn <HT TYPE="ITALIC">přímo</HT> a <HT TYPE="ITALIC">bezprostředně</HT> do vysoké pece. Avšak je tato <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>bezprostřednost<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>přímost<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/> dostatečná na to, aby mohla být elektřina považována za použitou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>pro účely chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Z níže uvedených důvodů tomu tak podle mého názoru je. Dále se budu zabývat přirozeným smyslem příslušných ustanovení (A), systematickým a teleologickým výkladem (B), relevancí stávající judikatury k druhé odrážce článku 2 odst. 4 písm. b) (C), a konečně jejich uplatněním na projednávaný případ (D).</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">A.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Přirozený výklad</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Třetí odrážka článku 2 odst. 4 písm. b) směrnice dosud nebyla Soudním dvorem vyložena.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Vycházíme-li z přirozeného chápání slov <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>elektřina používaná zejména [hlavně] pro účely chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/> může tento pojem zcela jistě zahrnovat elektřinu používanou k pohonu turbodmychadel. I když se elektřina používá ve smyslu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>pro účely<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/> otáčení ventilátoru a vytváření stlačeného vzduchu, není to zjevně samoúčelné. Stlačený vzduch je bezprostředně vháněn do vysoké pece. Představuje zásadní vstup pro chemickou redukci železné rudy. V <HT TYPE="ITALIC">tomto</HT> smyslu totiž elektřina neslouží žádnému jinému účelu než umožnění chemické redukce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Pouhá exegeze slov <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>pro účely<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/> a jejich ekvivalenty v jiných jazycích<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>_ Například ve francouzštině: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>pour<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>; ve španělštině: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>a efectos de<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>; v italštině: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>per<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/>; v nizozemštině: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>voor<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>; v němčině: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>für die Zwecke<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>; v češtině: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>pro účely<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>.</P></NOTE> ale podle mého názoru přesvědčivě neodpovídají na otázku vnitrostátního soudu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Lze říci, že v textu přetrvávají určité nejasnosti: toto ustanovení výslovně nerozlišuje mezi elektřinou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>přímo<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/> nebo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>nepřímo<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/> používanou pro účely chemické redukce. Ani neuvádí, že se <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>chemickou redukcí<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/> rozumí samotná vlastní reakce na rozdíl od širšího procesu. Je pravda, že vágní spojení s chemickou reakcí by bylo nedostatečné. Tato výjimka by se samozřejmě neměla vztahovat například na elektřinu používanou k provozu nápojového automatu v zaměstnanecké jídelně továrny. Taková spojitost je příliš slabá. Naproti tomu v případě bezprostřední a zásadní povahy výroby a použití vstupu – stlačeného vzduchu – v projednávané věci je odpověď méně zřejmá.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Pokud jde o již uvedený klíčový prvek: spojitost, přirozený výklad tedy neposkytuje jasnou odpověď. Systematický a teleologický výklad téhož ustanovení se tak stává nutný.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">B.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Systematický a teleologický výklad</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Dále se zaměřím na čtyři aspekty, a to na: výklad třetí odrážky jako celku (1), posouzení povahy článku 2 odst. 4 písm. b) jako výjimky ze směrnice či jako ustanovení, jež vymezuje její oblast působnosti (2), potřebu restriktivního výkladu za účelem zachování <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>užitečného účinku<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> (3) a paralelní výklad druhé a třetí odrážky článku 2 odst. 4 písm. b) (4).</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Třetí odrážka jako celek</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Úvodem je v tomto ohledu a při spojení přirozeného a systematického výkladu užitečné posoudit třetí odrážku jako celek. I když předkládající soud výslovně extrahuje případ <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/> jako předmět výkladu, třetí odrážka rovněž odkazuje na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>elektrolytické<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/> (jež se týkají výroby elektrolýzou) a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>metalurgické<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> procesy. Moje spontánní a přirozené chápání těchto tří výjimek jako celku je takové, že odkazují na tři typy výrobního procesu, jak tvrdila žalobkyně ve svém písemném vyjádření.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Na jednání Komise tvrdila, že stejně jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>chemickou redukci<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/> je třeba pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>metalurgické procesy<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/> chápat restriktivně. Komise však také uznala, že i při takovém výkladu by tento pojem přesto potenciálně zahrnoval řadu procesů v kovoprůmyslu (včetně chemické redukce rud).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Již z tohoto důvodu bych se chtěl vyvarovat příliš restriktivního výkladu pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>pro účely chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/>, který by se vztahoval pouze na velmi specifické odstranění atomů kyslíku prostřednictvím přímého použití elektřiny. Proč by existovala naléhavá potřeba restriktivního výkladu jednoho výrazu, když stejný proces je pravděpodobně stejně zahrnut v jiném pojmu v rámci téže výjimky?</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 2 odst. 4 písm. b): výjimka, nebo vymezení oblasti působnosti?</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Na základě systematického a teleologického výkladu se však žalovaný v původním řízení a Komise dovolávají takového restriktivního výkladu třetí odrážky článku 2 odst. 4 písm. b). Jejich základním postojem je, že se pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>pro účely chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/> vztahuje pouze na elektřinu použitou v rámci vlastní reakce chemické redukce. Tento pojem by tedy neměl zahrnovat elektřinu použitou v turbodmychadlech, na níž by se z tohoto důvodu měla směrnice vztahovat. Naproti tomu žalobkyně, jakož i vláda Spojeného království jsou pro širší výklad tohoto pojmu, přičemž docházejí k závěru, že elektřina použitá v turbodmychadlech spadá pod třetí odrážku článku 2 odst. 4 písm. b) a musí být z oblasti působnosti směrnice vyjmuta.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Na podporu svého postoje žalovaný a Komise tvrdí, že samotná skutečnost, že čl. 2 odst. 4 písm. b) stanoví výjimky z obecného pravidla zdanění energetických produktů a elektřiny, znamená, že musí být vykládán restriktivně. V tomto ohledu odkazují na obecnou judikaturu, podle níž je třeba výjimky vykládat restriktivně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>_ Citují například rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150305">5. března 2015</DATE>, <NAME.CASE>Statoil Fuel &amp; Retail</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑553/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:149">EU:C:2015:149</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, a judikaturu v tom smyslu, že neexistoval žádný legislativní záměr zavést obecné výjimky ze směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>_ Například rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111221">21. prosince 2011</DATE>, <NAME.CASE>Haltergemeinschaft LBL</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑250/10</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:862">EU:C:2011:862</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111201">1. prosince 2011</DATE>, <NAME.CASE>Systeme Helmholz</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑79/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:797">EU:C:2011:797</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Zatímco na první pohled je tento argument atraktivní, při bližším pohledu není tato judikatura pro účely odpovědi na otázku vnitrostátního soudu velmi nápomocná.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Na úvod bych v tomto ohledu zdůraznil, že čl. 2 odst. 4 směrnice nestanoví seznam výjimek. Namísto toho vymezuje oblast působnosti směrnice. Vyplývá to podle mého názoru ze systematického výkladu směrnice, v rámci které článek 2 definuje produkty a použití, na které se směrnice vztahuje. Výjimky a vynětí z této obecně definované oblasti působnosti jsou ve směrnici stanoveny posléze, zejména v článcích 17 až 19. Výklad článku 2 odst. 4 písm. b) v tom smyslu, že spíše vymezuje rozsah působnosti, než že stanoví výjimky, je navíc podporován rozsudkem Soudního dvora ve věci Fendt (týkajícím se směrnice 92/81/EHS<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>_ Směrnice Rady ze dne <DATE ISO="19921019">19. října 1992</DATE> o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="316" PAGE.FIRST="12" DATE.PUB="1992">Úř. věst. 1992, L 316, s. 12</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>, tedy předchůdkyně směrnice 2003/96/ES)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>_ Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070705">5. července 2007</DATE>, <NAME.CASE>Fendt Italiana</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑145/06 a C‑146/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:411">EU:C:2007:411</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>): <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>ačkoli minerální oleje používané pro jiné účely než jako pohonné hmoty nebo paliva skutečně spadaly do oblasti působnosti směrnice 92/81, přičemž tyto produkty byly nicméně, jak rozhodl Soudní dvůr v bodech 30 a 33 výše uvedeného rozsudku Komise v. Itálie, povinně osvobozeny od harmonizované spotřební daně, zamýšlel zákonodárce Společenství při přijetí směrnice 2003/96 pozměnit tento režim vynětím takových produktů z oblasti působnosti této posledně uvedené směrnice<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Z tohoto důvodu se nedomnívám, že by základní premisou mělo nutně být, že by čl. 2 odst. 4 písm. b) měl být vykládán co možná nejrestriktivněji. Avšak i kdybychom vyšli z této premisy a z praktických důvodů by definice, které vymezují věcnou působnost směrnice cestou vynětí, měly být postaveny na roveň samotných výjimek, klíčová otázka zůstává stejná: restriktivní výklad určité výjimky by neměl zajít až tak daleko, aby ji zbavil jakéhokoli rozumného významu a důležitosti.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">3.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Restriktivní výklad za účelem zachování <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>užitečného účinku<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/>?</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Z podobných důvodů také nesouhlasím se souvisejícím tvrzením Komise, podle kterého by výklad výrazu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>pro účely chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/> ve smyslu o něco širším než přímé použití elektřiny k odstranění kyslíku narušil celou směrnici nebo fatálně ohrozil její <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>užitečný účinek<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Jedná se podle mého názoru o poněkud přehnaně dramatické tvrzení. Komise na jednání do jisté míry od tohoto tvrzení upustila. Připomínám, že to, o co se zde jedná, je velmi specifická otázka, zda elektřina používaná pro stlačování vzduchu pro vhánění do vysoké pece spadá do oblasti působnosti třetí odrážky článku 2 odst. 4 písm. b) směrnice. Je nesporné, že je tato část procesu úzce spojena s chemickou redukcí a je pro ni nezbytná<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>_ Tato nezbytnost byla výslovně potvrzena samotným předkládajícím soudem.</P></NOTE>. Je pravda, že samotná Komise měla ve svých vyjádřeních občas potíže rozlišovat<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>_ Tak například ve svých písemných i ústních vyjádřeních Komise odkazuje na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>úzkou souvislost<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/>, která musí existovat mezi chemickou redukcí a použitím elektřiny, která by na první pohled mohla zahrnovat elektřinu použitou v turbodmychadlech. (Komise následně tuto formulaci ve svém ústním vyjádření zúžila.)</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Jak již bylo zdůrazněno výše v bodě 32, jsem si také vědom rizika, že příliš restriktivní výklad výrazu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>pro účely chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/> téměř anihiluje jeho působnost. Takový výklad by mohl vést k tomu, že by tento pojem zahrnoval téměř výhradně použití, která v každém případě spadají do rozsahu výjimky pro elektřinu použitou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>v metalurgických procesech<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/>. Vyvstává tak opět stejná otázka: kdyby toto bylo skutečně úmyslem normotvůrce, proč by použil ve znění třetí odrážky článku 2 odst. 4 písm. b) tři různé pojmy?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>V tomto ohledu Komise a žalovaný ve svých písemných a ústních vyjádřeních uvedli dva příklady průmyslových procesů zahrnujících použití elektřiny hlavně <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>pro účely chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/>. Těmito příklady byly i) elektrické obloukové pece a ii) výroba křemíkových desek. Není smyslem tohoto stanoviska zapojit se do podrobné diskuse o opodstatněnosti těchto příkladů z teoretického hlediska. Na jednání nicméně vyšlo najevo, že nepanuje shoda o tom, zda tyto průmyslové procesy ve skutečnosti zahrnují použití elektřiny hlavně <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>pro účely chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/>, a pokud ano, zda rovněž spadají pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>elektřina používaná zejména [hlavně] v metalurgických procesech<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>V důsledku toho mám za to, že je stále otevřenou otázkou, zda by v případě výkladu třetí odrážky článku 2 odst. 4 písm. b) ze strany Komise a žalovaného měla výjimka pro elektřinu používanou hlavně <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>pro účely chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/> vůbec nějaký praktický význam.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">4.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Systematický a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>paralelní<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/> výklad druhé a třetí odrážky</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Je možné získat další poznatky k výkladu třetí odrážky článku 2 odst. 4 písm. b) na základě společného systematického výkladu druhé a třetí odrážky tohoto ustanovení?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Komise a žalovaný takový systematický výklad obhajují. Jdou dokonce ještě dále. Žádají o tzv. <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>paralelní<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/> výklad těchto dvou odrážek. Takový paralelní výklad vede podle jejich názoru k poměrně restriktivnímu výkladu třetí odrážky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Jak správně uvedli žalovaný a Komise, bod 22 odůvodnění směrnice odkazuje na výjimku dvojího použití energetických produktů uvedenou v druhé odrážce článku 2 odst. 4 písm. b) a vyžaduje, aby se s elektřinou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>[používanou podobným způsobem zacházelo obdobně]<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/>. Podobné zacházení s elektřinou a energetickými produkty je také nutné k tomu, aby nedocházelo k nežádoucím narušením hospodářské soutěže, což by zejména ohrozilo plnění cílů souvisejících s vnitřní trhem stanovených směrnicí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>I přes tuto potřebu obdobného zacházení, a obecněji zjevnou potřebu zajistit soudržnost výkladu, je však zřejmé, že mezi zněním a strukturou druhé a třetí odrážky článku 2 odst. 4 písm. b) existují velmi významné rozdíly. Tyto rozdíly je zde třeba podrobně vysvětlit, neboť jednoznačně omezují možnost <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>paralelního<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/> výkladu těchto dvou odrážek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Druhá odrážka je v některých ohledech <HT TYPE="ITALIC">užší</HT> než třetí odrážka. Druhá odrážka se vztahuje pouze na dvojí použití energetických produktů. Koncept dvojího použití ale ve třetí odrážce zcela chybí. Kromě toho se druhá odrážka použije pouze tehdy, pokud je jedním z možných použití energetického produktu jeho použití jako paliva (s vyloučením pohonných hmot). Takové omezení opět ve třetí odrážce chybí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>V ostatních ohledech je druhá odrážka <HT TYPE="ITALIC">širší</HT>, neboť uvádí chemickou redukci, elektrolýzu a metalurgii pouze jako příklady dvojího použití, zatímco třetí odrážka je uvádí jako vyčerpávající seznam. Navíc druhou odrážku lze uplatnit i v případě, kdy se chemická redukce, elektrolýza a metalurgie použijí pouze okrajově. Třetí odrážka požaduje, aby se jednalo o hlavní použití.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Jedná se o významné a explicitní textové rozdíly, které normotvůrce použil za účelem vymezení rozsahu těchto dvou odrážek. Jsou do určité míry nevyhnutelné. Fyzikálně se elektřina od ostatních energetických produktů výrazně liší. Jedním z takových hlavních rozdílů je, že jiné energetické produkty mohou podstoupit chemickou transformaci, která jim umožní hrát roli v průmyslových procesech, což je v případě elektřiny nemožné<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Vracím se k tomuto bodu níže v souvislosti s rozsudkem X.</P></NOTE>. Tato možnost je ve skutečnosti ústřední pro formulaci výjimky <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>dvojího použití<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/> ve druhé odrážce článku 2 odst. 4 písm. b).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Stručně řečeno, domnívám se, že existují významná textová a praktická omezení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>paralelního<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/> výkladu druhé a třetí odrážky článku 2 odst. 4 písm. b).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Zdůrazňuji tento závěr, protože zejména Komise považovala tento paralelní výklad za klíč ke své argumentaci a vyvozovala z něj ve svých písemnostech podstatné závěry. Komise tvrdí, že: i) třetí odrážku lze vykládat tak, že může vyžadovat dvojí použití; a ii) že třetí odrážku lze uplatnit pouze v případě, že je elektřina použita jako palivo (a nikoli v případě jejího použití jako pohonné hmoty). To podle mého názoru představuje poněkud sporné použití systematického a teleologického výkladu, který má v podstatě přepsat znění směrnice. Takový přístup by měl být v zájmu právní jistoty jednoznačně odmítnut.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Bez ohledu na tato jasná omezení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>paralelního<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/> výkladu druhé a třetí odrážky článku 2 odst. 4 písm. b) a moje výhrady k dosti pružnému přístupu Evropské komise k právnímu výkladu souhlasím s tím, že ze stávající judikatury lze vytěžit určité poznatky ke druhé odrážce. Budu se touto judikaturou zabývat v následující části.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">C.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Judikatura ke druhé odrážce článku 2 odst. 4 písm. b)</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Hlavním relevantním judikátem je zde věc X<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>_ Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20141002">2. října 2014</DATE>, <NAME.CASE>X</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑426/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2247">EU:C:2014:2247</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Týkala se uplatnění výjimky dvojího použití podle druhé odrážky článku 2 odst. 4 písm. b). Žalobkyně v tomto případě vyráběla cukr. Při tomto procesu používala palivo. Používala rovněž CO<HT TYPE="SUB">2</HT> vznikající při spalování paliva pro dva účely. Zaprvé při výrobě samotného cukru (CO<HT TYPE="SUB">2</HT> je zásadní vstup). Zadruhé CO<HT TYPE="SUB">2</HT> vyvážela pro použití při výrobě hnojiv. Předkládající soud se tázal, zda se taková použití rovnají dvojímu použití a mohla by se na ně vztahovat výjimka dvojího použití. Soudní dvůr rozhodl, že použití CO<HT TYPE="SUB">2</HT> jako vstupu při výrobě cukru představuje dvojí použití, ale jeho vývoz nikoli.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Ve svém odůvodnění, které stojí za to zde podrobně citovat, Soudní dvůr uvedl, že<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>_ Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20141002">2. října 2014</DATE>, <NAME.CASE>X</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑426/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2247">EU:C:2014:2247</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>O dvojí použití energetického produktu, k jehož spalování dochází v rámci výrobního postupu, se […] jedná tehdy, pokud […] <HT TYPE="ITALIC">se</HT> tento <HT TYPE="ITALIC">postup neobejde</HT> bez použití látky, u níž je nesporné, že <HT TYPE="ITALIC">může vzniknout</HT> <HT TYPE="ITALIC">pouze spalováním</HT> uvedeného energetického produktu.</P><P>Jelikož je tedy sporný energetický produkt využíván jako zdroj energie v tomto výrobním postupu za účelem získání plynu vzniklého výhradně spalováním uvedeného energetického produktu, je možné mít za to, že tato funkce zdroje energie je skutečně předmětem dvou současných použití.</P><P>Naopak, pokud za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, není plyn vzniklý spalováním nutný při výrobním postupu, ale jedná se o pouhé zhodnocení zbytků vzniklých v rámci tohoto postupu, nejedná se o dvojí použití samotného energetického produktu. Pouhá skutečnost, že takto vzniklý plyn představuje surovinu v <HT TYPE="ITALIC">jiném výrobním postupu</HT>, např. výrobě zemědělského hnojiva, nemůže postačovat k tomu, aby bylo možno mít za to, že se jedná o dvojí použití spalovaného energetického produktu.<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/> (<HT TYPE="ITALIC">kurziva použita autorem</HT> <HT TYPE="ITALIC">tohoto stanoviska</HT>)</P></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Z odůvodnění Soudního dvora vyplývají 3 závěry. Zaprvé Soudní dvůr zdůrazňuje zásadní povahu vstupu (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>neobejde se bez<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/>). Zadruhé je třeba, aby byl vstup získán spalováním paliva (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>pouze spalováním<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/>). Zatřetí v případě, že vstup byl přesměrován do <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/>jiného výrobního postupu<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/>, nelze výjimku dvojího použití uplatnit.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>YARA je další, pozdější rozsudek týkající se druhé odrážky článku 2 odst. 4 písm. b) směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>_ Viz usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151217">17. prosince 2015</DATE>, <NAME.CASE>YARA Brunsbüttel</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑529/14</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:836">EU:C:2015:836</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Tento případ se týkal výroby amoniaku. Jako součást procesu vznikaly <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0063" REF.END="QE0063"/>chudé<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/> plyny. Ty se poté smísily se zemním plynem a hořely, přičemž teplo se používalo k plnění několika funkcí: topení a sušení par; chemickému rozkladu; odvádění odpadních plynů. Podstatou otázky položené Soudnímu dvoru bylo, zda by se na zemní plyny mohla vztahovat výjimka dvojího použití.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Soudní dvůr odpověděl záporně, přičemž zopakoval základní zásady formulované ve věci X. Dospěl k závěru, že se nejednalo o dvojí použití zemního plynu, a to ze dvou důvodů. Zaprvé výrobní proces by se mohl obejít bez zemního plynu. Kromě toho, i kdyby tomu tak nebylo, nedošlo k transformaci zemního plynu na páru<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>_ Usnesení konkrétně uvádí, že pára není látka, která vzniká pouze při použití zemního plynu. Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151217">17. prosince 2015</DATE>, <NAME.CASE>YARA Brunsbüttel</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑529/14</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:836">EU:C:2015:836</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Rozsudky X a YARA jsou zajímavé ve dvou směrech. Zaprvé jsou podmínky přímosti, jež stanovil Soudní dvůr ve věci X a potvrdil ve věci YARA, podle mého názoru také užitečné jako základ pro určení, kdy je elektřina použita <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0064" REF.END="QE0064"/>pro účely chemické redukce<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/>. Zadruhé tyto rozsudky rovněž posloužily k tomu, aby se znovu zdůraznily limity paralel mezi druhou a třetí odrážkou článku 2 odst. 4 písm. b).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Pokud jde o posledně uvedený bod, z rozsudků YARA i X implicitně vyplývá, že se na energetický produkt může vztahovat výjimka <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0065" REF.END="QE0065"/>dvojího použití<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/> pouze tehdy, pokud byl <HT TYPE="ITALIC">fyzicky transformován</HT> a <HT TYPE="ITALIC">přispěl v tomto změněném stavu</HT> k výrobnímu procesu. Jak bylo zdůrazněno výše, taková transformace je v případě elektřiny jednoduše irelevantní. Tato podmínka tedy nemůže být přenesena na třetí odrážku.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">D.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Kritéria a jejich použití v projednávané věci</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Vrátíme-li se k dřívějšímu bodu a tím i k hlavnímu bodu projednávané věci: jak je to s kritériem spojitosti? Mám za to, že existují dvě podmínky, jež byly formulovány ve věcech X a YARA a jsou pro projednávanou věc relevantní: <HT TYPE="ITALIC">nezbytnost</HT> a <HT TYPE="ITALIC">bezprostřednost použití</HT>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Aby mohlo být spalování energetického produktu považováno za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0066" REF.END="QE0066"/>dvojí použití<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/>, <HT TYPE="ITALIC">musí vytvářet zásadní vstup</HT> pro výrobní proces. Z důvodů uvedených výše nemůže být elektřina <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0067" REF.END="QE0067"/>transformována<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/> na vstup, ale musí být použita k jeho vytvoření.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Co se týče <HT TYPE="ITALIC">bezprostřednosti</HT> použití, z věci X jasně vyplývá, že výjimku dvojího použití nelze uplatnit, pokud je vytvořený vstup exportován mimo výrobní proces. I když to není ve věci YARA výslovně takto uvedeno, lze z této věci vyvodit, že odstraňování odpadu není dostatečně součástí procesu, aby bylo možné uplatnit výjimku dvojího použití.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Při použití těchto kritérií v projednávané věci se jeví, že používaná elektřina představuje <HT TYPE="ITALIC">zásadní</HT> vstup pro chemickou redukci. Je její nezbytnou součástí. Předkládající soud ve skutečnosti tento závěr ve své žádosti výslovně potvrzuje. Je pravda, že se samotná elektřina netransformuje na zásadní vstup stejným způsobem jako například ve věci X. Nicméně, jak bylo uvedeno výše, toto je jednoduše výsledkem vlastní rozdílné fyzikální podstaty elektřiny a jiných energetických produktů. Přesto tento vstup zůstává zásadním a nezbytným, čímž tvoří nedílnou součást tohoto procesu. Stručně řečeno, bez něj by chemická redukce nemohla proběhnout.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Také jsem toho názoru, že se v projednávaném případě jedná o <HT TYPE="ITALIC">přímé</HT> a <HT TYPE="ITALIC">bezprostřední</HT> použití. Stlačený vzduch je vytvářen a použit na místě jako součást nepřetržitého procesu chemické redukce. Na rozdíl od věci X není například zcela nebo zčásti vyvezen a slouží jedinému účelu, kterým je umožnění chemické redukce.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>Avšak před formulováním závěru považuji rovněž za nutné se explicitně vyjádřit k některým <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0068" REF.END="QE0068"/>co kdyby<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/> argumentům vzneseným Komisí a žalovaným. Tito zúčastnění tvrdili, že pokud by byla elektřina používaná v turbodmychadlech vyňata z oblasti působnosti směrnice, otevřely by se dveře libovolným způsobům vynětí. Několikrát byl zmíněn příklad elektřiny používané k provozu dopravníkových pásů pro přepravu dalších surovin do vysoké pece.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Domnívám se, že kritéria použitá výše v bodech 59 a 60 jsou podložená, jelikož jsou v souladu se zněním směrnice, jejím systematickým a teleologickým výkladem a také se staršími rozsudky X a YARA.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Jak Komise uznala, uplatnění článku 2 odst. 4 písm. b) vyžaduje posouzení případ od případu. Proto bych byl opatrný při obecném rozšiřování nebo použití výše uvedených závěrů na jiné případy. Jsem ostatně skeptický – přičemž zůstávám v hypotetické rovině, jelikož to není předmětem projednávané věci – ohledně tvrzení, že by se na elektřinu používanou k provozu dopravníkových pásů mohla vztahovat výjimka. Dopravníkové pásy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0069" REF.END="QE0069"/>nevytváření<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/> žádný vstup; přemisťují pouze věci z jednoho místa na druhé. Nepředstavují ani zásadní, a tedy nezbytnou součást procesu chemické redukce. To platí patrně i pro jiné způsoby nebo prostředky dopravy. Ani se zde nejedná o stejnou bezprostřednost jako v případě stlačeného vzduchu přímo vháněného do vysoké pece jako součást procesu chemické redukce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>Ze všech těchto důvodů se domnívám, že na otázku předkládajícího soudu je třeba odpovědět takto:</TXT><P>Třetí odrážka článku 2 odst. 4 písm. b) směrnice Rady 2003/96, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, musí být vykládána v souvislosti s postupem výroby surového železa ve vysokých pecích v tom smyslu, že elektřina pro pohon turbodmychadel se považuje za elektřinu používanou hlavně pro účely chemické redukce.</P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené navrhuji Soudnímu dvoru odpovědět na otázku položenou Finanzgericht Düsseldorf (Finanční soud v Düsseldorfu, Německo) následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0070" REF.END="QE0070"/>Třetí odrážka článku 2 odst. 4 písm. b) směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, musí být vykládána v souvislosti s postupem výroby surového železa ve vysokých pecích v tom smyslu, že elektřina pro pohon turbodmychadel se považuje za elektřinu používanou hlavně pro účely chemické redukce.<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/></P></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>