<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-61/19</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62019CC0061</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:158">EU:C:2020:158</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>11</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>11</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta M. Szpunara – věc C‑61/19</HT></P><P><HT TYPE="SC">Orange România</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Macieje Szpunara</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20200304">4. března 2020</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑61/19</HT></P><P>Orange România SA</P><P>proti</P><P>Autoritatea Naţională de Supraveghere a Prelucrării Datelor cu Caracter Personal (ANSPDCP)</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul Bucureşti (soud prvního stupně v Bukurešti, Rumunsko)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 95/46/ES</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (EU) 2016/679</KEYWORD><KEYWORD>Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volný pohyb těchto údajů</KEYWORD><KEYWORD>Mobilní telekomunikační služby</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>souhlas subjektu údajů<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD><KEYWORD>Konkrétní a informovaný projev vůle</KEYWORD><KEYWORD>Vyjádření souhlasu prostřednictvím zaškrtnutí políčka</KEYWORD><KEYWORD>Důkazní břemeno</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunalul Bucureşti (soud prvního stupně v Bukurešti, Rumunsko) vychází ze sporu mezi poskytovatelem telekomunikačních služeb a vnitrostátním orgánem pro ochranu údajů ohledně povinností prvně jmenovaného v případě kopírování a ukládání kopií průkazů totožnosti v rámci smluvních jednání se zákazníky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Soudnímu dvoru poskytne příležitost blíže objasnit pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>souhlas<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/> subjektu údajů, který představuje ústřední prvek unijního práva v oblasti ochrany údajů a který je zakotven v základním právu na ochranu údajů. V této souvislosti by se Soudní dvůr měl také zabývat otázkou důkazního břemene týkající se toho, zda subjekt údajů dal souhlas, či nikoli.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 95/46/ES</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Podle čl. 2 písm. h) směrnice 95/46/ES<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne <DATE ISO="19951024">24. října 1995</DATE> o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním údajů a o volném pohybu těchto údajů (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="281" PAGE.FIRST="31" DATE.PUB="1995">Úř. věst. 1995, L 281, s. 31</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 13/15, s. 355).</P></NOTE> se pro účely této směrnice <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/> <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>souhlasem subjektu údajů<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="2018" ID="QE0004"/> [rozumí] jakýkoli svobodný, výslovný a vědomý projev vůle, kterým subjekt údajů dává své svolení k tomu, aby osobní údaje, které se jej týkají, byly předmětem zpracování<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Kapitola II uvedené směrnice upravuje obecné podmínky pro zákonnost zpracování osobních údajů.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Článek 6 téže směrnice upravující <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>zásady pro kvalitu údajů<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Článek 6 je jediným článkem oddílu I kapitoly II směrnice 95/46.</P></NOTE> zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="006.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Členské státy stanoví, že osobní údaje musejí být:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>zpracovány korektně a zákonným způsobem;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>shromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní, a nesmějí být dále zpracovávány způsobem neslučitelným s těmito účely. Další zpracování pro historické, statistické nebo vědecké účely není považováno za neslučitelné, pokud členské státy poskytnou vhodná ochranná opatření;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na účely, pro které jsou shromažďovány a/nebo dále zpracovávány;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="006.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Dodržování odstavce 1 zajistí správce.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Článek 7 směrnice 95/46 upravuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>zásady pro oprávněné zpracování údajů<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Článek 7 je jediným článkem oddílu II kapitoly II směrnice 95/46.</P></NOTE>. Podle tohoto ustanovení platí, že:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>[č]lenské státy stanoví, že zpracování osobních údajů může být provedeno pouze pokud:</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>subjekt údajů nezpochybnitelně udělil souhlas; nebo</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>je zpracování nezbytné pro splnění smlouvy, kde je subjekt údajů jednou ze stran, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu; […]</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Nařízení (EU) 2016/679</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Podle čl. 4 odst. 11 nařízení (EU) 2016/679<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne <DATE ISO="20160427">27. dubna 2016</DATE> o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="119" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2016">Úř. věst. 2016, L 119, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE> se pro účely tohoto nařízení rozumí <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/> <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>souhlasem<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="2018" ID="QE0010"/> subjektu údajů jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt údajů dává prohlášením či jiným zjevným potvrzením své svolení ke zpracování svých osobních údajů<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Článek 6 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro jeden či více konkrétních účelů;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu údajů<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Článek 7 odst. 1 téhož nařízení stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>[p]okud je zpracování založeno na souhlasu, musí být správce schopen doložit, že subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Rumunské právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Legea nr. 677/2001 pentru protecția persoanelor cu privire la prelucrarea datelor cu caracter personal și libera circulație a acestor date (zákon č. 677/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>zákon č. 677/2001<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P><HT TYPE="ITALIC">Monitorul Oficial al României</HT>, Partea I, č. 790 ze dne <DATE ISO="20011212">12. prosince 2001</DATE>.</P></NOTE> provádí ustanovení směrnice 95/46 do vnitrostátního práva.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Článek 32 tohoto zákona zní následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>Zpracování osobních údajů správcem nebo jím pověřenou osobou v rozporu s články 4 až 10 nebo bez náležitého zohlednění práv stanovených v článcích 12 až 15 nebo v článku 17 se považuje za správní delikt, pokud ke zpracování nedošlo za okolností, jež mohou naplňovat skutkovou podstatu trestného činu, přičemž se trestá pokutou ve výši od <FT TYPE="NUMBER">10000000</FT> starých rumunských lei [nyní <FT TYPE="NUMBER">1000</FT> nových rumunských lei (RON)] do <FT TYPE="NUMBER">250000000</FT> starých rumunských lei [nyní <FT TYPE="NUMBER">25000</FT> RON].<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Skutkový stav, řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Společnost Orange România SA je poskytovatelkou mobilních telekomunikačních služeb na rumunském trhu, která nabízí služby buď prostřednictvím předplatného <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>PrePay<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Kdy zákazníci zaplatí předem cenu za služby, které jim budou poskytovány.</P></NOTE>, nebo prostřednictvím uzavření smluv o poskytování služeb<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Kdy zákazníci zaplatí cenu za služby poskytované danou společností po uzavření těchto smluv, na základě vystavených faktur.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20180328">28. března 2018</DATE> Autoritatea Naţională de Supraveghere a Prelucrării Datelor cu Caracter Personal (Národní úřad pro dohled nad zpracováním osobních údajů, Rumunsko, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>ANSPDCP<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>) vyhotovil na základě článku 32 zákona č. 677/2001 ve spojení s článkem 8 tohoto zákona protokol, kterým byla společnosti Orange România uložena správní sankce z důvodu, že k uchovávání a shromažďování kopií dokladů totožnosti jejích zákazníků docházelo bez výslovného souhlasu zákazníků.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>V této souvislosti ANSPDCP poznamenal, že společnost Orange România uzavřela na své pobočce s fyzickými osobami papírové smlouvy o poskytování mobilních telekomunikačních služeb, k nimž byly připojeny kopie dokladů totožnosti těchto osob. Tyto smlouvy obsahují zejména údaj, že dotyční zákazníci byli informováni a udělili souhlas se shromažďováním a uchováním těchto kopií (společností Orange România) a že existence souhlasu zákazníků byla potvrzena zaškrtnutím políčka obsaženého ve smluvních ujednáních.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Relevantní část dotčených smluv zní následovně:</TXT><P>– „Zákazník prohlašuje, že:</P><P><LIST TYPE="roman"><ITEM><NP><NO.P>(i)</NO.P><TXT>byl před uzavřením smlouvy informován o vybraném plném tarifu, platných tarifech, minimální délce platnosti smlouvy, podmínkách ukončení platnosti smlouvy, podmínkách přístupu ke službám a užívání služeb, včetně zón pokrytí službami, v souladu s článkem 11 rozhodnutí ANCOM [národní úřad pro správu a regulaci komunikace] č. 158/2015 a rozhodnutí O. U. G. [č.] 34/2014 (legislativní nařízení č. 34/2014), a o právu na jednostranné odstoupení od smlouvy, které může být vykonáno v souladu s článkem 1.17 všeobecných obchodních podmínek;</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="4"?><ITEM><NP><NO.P>(ii)</NO.P><TXT>Společnost Orange România zpřístupnila zákazníkovi veškeré nezbytné informace k tomu, aby mohl dát řádný, výslovný, svobodný a konkrétní souhlas s uzavřením smlouvy a výslovně potvrdil tuto smlouvu, včetně veškeré smluvní dokumentace, všeobecných obchodních podmínek a brožuru o tarifech a službách;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>(iii)</NO.P><TXT>byl informován a souhlasil s následujícím:</TXT><P>zpracováním osobních údajů pro účely uvedené v článku 1.15 všeobecných obchodních podmínek;</P><P>uchováváním kopií dokumentů obsahujících osobní údaje pro účely identifikace;</P><P>vyjádřením souhlasu se zpracováním osobních údajů (kontaktní číslo, e-mailová adresa) pro účely přímého marketingu;</P><P>vyjádřením souhlasu se zpracováním osobních údajů (kontaktní číslo, e-mailová adresa) pro účely průzkumů trhu;</P><P>Přečetl jsem si a udělil výslovný souhlas s uchováváním kopií dokumentů obsahujících osobní údaje o zdravotním stavu;</P><P>údaje uvedené v čl. 1.15 odst. 10 všeobecných obchodních podmínek nejsou zahrnuty do informačních služeb o předplatitelích a seznamech předplatitelů.“</P></NP></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Podle ANSPDCP společnost Orange România neprokázala, že zákazníci učinili vědomou volbu, pokud jde o shromažďování a uchovávání kopií jejich dokladů totožnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Společnost Orange România podala proti pokutě ze dne <DATE ISO="20180328">28. března 2018</DATE> žalobu k předkládajícímu soudu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Podle zjištění předkládajícího soudu existují smlouvy, ve kterých je volba svobodně vyjádřená zákazníkem, pokud jde o uchování kopie jeho dokladu totožnosti, provedena zaškrtnutím políčka, ale i opačné případy, ve kterých zákazníci takovýto souhlas odmítli vyjádřit. Z <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>interních prodejních postupů<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/> společnosti Orange România vyplývá, že v posledně jmenovaných případech společnost Orange România uvedla nezbytné informace týkající se odepření souhlasu zákazníka s uchováním kopie jeho dokladu totožnosti ve zvláštním formuláři a následně smlouvu uzavřela. Navzdory údajům obsaženým ve všeobecných obchodních podmínkách společnosti Orange România tato společnost neodmítla se zákazníky uzavřít smlouvy o předplatném, i když zákazníci nesouhlasili s tím, aby kopie jejich dokladů totožnosti byly uchovávány.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Předkládající soud má za to, že za těchto okolností je zvláště důležité, aby Soudní dvůr rozhodl o kritériích určujících, zda je souhlas <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>výslovný<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>vědomý<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>, a případně i o důkazní hodnotě podpisu takových smluv, jako jsou smlouvy, které jsou předmětem sporu v původním řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Za těchto okolností Tribunalul Bucureşti (soud prvního stupně v Bukurešti) položil usnesením ze dne <DATE ISO="20181114">14. listopadu 2018</DATE>, doručeným Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20190129">29. ledna 2019</DATE>, následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>1)</NO.P><TXT>Jaké podmínky musí být ve smyslu čl. 2 písm. h) [směrnice 95/46] splněny, aby mohl být projev vůle považován za výslovný a vědomý?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Jaké podmínky musí být ve smyslu čl. 2 písm. h) [směrnice 95/46] splněny, aby mohl být projev vůle považován za svobodný?<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Písemná vyjádření předložili účastníci původního řízení, rumunská, italská, rakouská a portugalská vláda a Evropská komise. Na jednání konaném dne <DATE ISO="20191211">11. prosince 2019</DATE> byly zastoupeny společnost Orange România, rumunská vláda a Evropská komise.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Posouzení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>V projednávané věci je Soudní dvůr vyzván, aby vymezil podmínky, za nichž lze souhlas se zpracováním osobních údajů považovat za platný.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Úvodní poznámky</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K použitelným právním nástrojům</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Nařízením 2016/679, které se použije ode dne <DATE ISO="20180525">25. května 2018</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Podle čl. 99 odst. 2 nařízení 2016/679.</P></NOTE>, byla s účinkem od téhož data zrušena směrnice 95/46<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Viz čl. 94 odst. 1 nařízení 2016/679.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Rozhodnutí ANSPDCP dotčené v původním řízení bylo přijato dne <DATE ISO="20180328">28. března 2018</DATE>, což předchází datu, od kterého se použije nařízení 2016/679. ANSPDCP nicméně společnosti Orange România uložil nejen pokutu, ale také požadoval, aby zničila kopie dotčených dokladů totožnosti. Spor v původním řízení se týká rovněž tohoto posledně uvedeného příkazu. Tento příkaz má účinek do budoucnosti, a proto se v tomto rozsahu dané nařízení jeví jako použitelné <HT TYPE="ITALIC">ratione temporis</HT>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>V důsledku toho je na položené otázky třeba odpovědět s ohledem jak na směrnici 95/46, tak na nařízení 2016/679<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191001">1. října 2019</DATE>, <NAME.CASE>Planet49</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑673/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:801">EU:C:2019:801</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), pokud jde o podobný přístup ve srovnatelné situaci, a moje stanovisko v téže věci (<REF.DOC.ECR><NO.CASE>C‑673/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:246">EU:C:2019:246</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Viz rovněž rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181211">11. prosince 2018</DATE>, <NAME.CASE>Weiss a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑493/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:1000">EU:C:2018:1000</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Kromě toho bude třeba toto nařízení zohlednit v rámci analýzy ustanovení směrnice 95/46<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190924">24. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>GC a další (Odstranění odkazu na citlivé údaje)</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑136/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:773">EU:C:2019:773</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Vymezení rozsahu předběžných otázek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Obě otázky položené předkládajícím soudem jsou formulovány příliš obecným a abstraktním způsobem a je třeba je poněkud upravit, aby je bylo možné sladit se skutkovými okolnostmi původního řízení s cílem poskytnout předkládajícímu soudu vodítko a užitečnou odpověď na tyto otázky. Za tímto účelem považuji za nezbytné stručně poukázat na skutkový stav v původním řízení, který vyplývá z usnesení předkládajícího soudu a informací poskytnutých účastníky řízení, zejména během jednání před Soudním dvorem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Vnitrostátní orgán pro ochranu údajů v Rumunsku, ANSPDCP, uložil společnosti Orange România sankci za shromažďování a uchovávání kopií dokladů totožnosti zákazníků bez jejich souhlasu. Tento orgán shledal, že společnost uzavřela smlouvy o poskytování mobilních telekomunikačních služeb a že k těmto smlouvám byly přiloženy kopie dokladů totožnosti. Tyto smlouvy údajně obsahovaly ujednání o tom, že zákazníci byli informováni a udělili souhlas se shromažďováním a uchováváním těchto kopií, což je doloženo zaškrtnutím políček v příslušných smluvních ujednáních. Podle zjištění ANSPDCP však společnost Orange România neposkytla důkazy o tom, že v době uzavření smluv měli dotyční zákazníci možnost vědomé volby, pokud jde o shromažďování a uchovávání těchto kopií.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Ve chvíli, kdy je osoba, která si přeje vstoupit do smluvního vztahu se společností Orange România, informována zástupcem této společnosti o ujednáních konkrétní smlouvy, pracuje tento zástupce obvykle na počítači se vzorem smlouvy, který obsahuje zaškrtávací políčko potvrzující volbu uchovávání dokladu totožnosti. Zákazník je patrně informován, že toto zaškrtávací políčko nemusí být zaškrtnuto. Pokud zákazník nesouhlasí s okopírováním a uchováváním kopie svého dokladu totožnosti, musí to do smlouvy vlastnoručně uvést. Tento posledně uvedený požadavek patrně vyplývá z interních prodejních pravidel společnosti Orange România. Zákazník je navíc o možnosti odmítnout informován, ale pouze ústně, a nikoli písemnou formou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Na základě těchto skutečností chápu obě otázky, které je třeba zkoumat společně, tak, že předkládající soud se snaží zjistit, zda subjekt údajů, který má v úmyslu vstoupit do smluvního vztahu za účelem poskytování telekomunikačních služeb se společností, uděluje této společnosti <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>výslovný a vědomý<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>svobodně vyjádřený<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/> souhlas ve smyslu čl. 2 písm. h) směrnice 95/46 a čl. 4 odst. 11 nařízení 2016/679, pokud musí na jinak standardizované smlouvě vlastnoručně uvést, že nesouhlasí s okopírováním a uchováváním svých dokladů totožnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>V této souvislosti předkládající soud potřebuje podle všeho vodítko stran důkazního břemene a úrovně důkazů dané společnosti.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Souhlas jako předpoklad pro zpracování osobních údajů</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Dotčený případ se týká zpracování osobních údajů při uzavírání smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Jakékoli zpracování osobních údajů přitom musí být zaprvé v souladu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Přičemž podléhají výjimkám a omezením stanoveným v článku 13 směrnice 95/46 a článku 23 nařízení 2016/679.</P></NOTE> se zásadami pro kvalitu údajů uvedenými v článku 6 směrnice 95/46 nebo článku 5 nařízení 2016/679 a zadruhé musí odpovídat některé ze zásad pro oprávněné zpracování údajů uvedených v článku 7 této směrnice nebo v článku 6 tohoto nařízení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190116">16. ledna 2019</DATE>, <NAME.CASE>Deutsche Post</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑496/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:26">EU:C:2019:26</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Viz rovněž rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140513">13. května 2014</DATE>, <NAME.CASE>Google Spain a Google</NAME.CASE> (<NO.CASE>C 131/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:317">EU:C:2014:317</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0071">71</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191211">11. prosince 2019</DATE>, <NAME.CASE>Asociaţia de Proprietari bloc M5A-ScaraA</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑708/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:1064">EU:C:2019:1064</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Jak zdůrazňuje Komise, šest kritérií stanovených v článku 7 směrnice 95/46 je ve skutečnosti vyjádřením širší zásady stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice, která stanoví, že osobní údaje musí být zpracovány korektně a zákonným způsobem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Článek 7 směrnice 95/46 stanoví taxativní a omezující výčet případů, v nichž lze zpracování osobních údajů považovat za zákonné<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111124">24. listopadu 2011</DATE>, <NAME.CASE>Asociación Nacional de Establecimientos Financieros de Crédito</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑468/10 a C‑469/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:777">EU:C:2011:777</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161019">19. října 2016</DATE>, <NAME.CASE>Breyer</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑582/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:779">EU:C:2016:779</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191001">1. října 2019</DATE>, <NAME.CASE>Planet49</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑673/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:801">EU:C:2019:801</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Ke zpracování osobních údajů může dojít pouze tehdy, pokud se použije alespoň jedna ze šesti zásad pro oprávněné zpracování údajů. Jednou z těchto zásad je existence nezpochybnitelného souhlasu subjektu údajů.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>souhlas<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/></HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Souhlas subjektu údajů je pak definován v čl. 2 písm. h) směrnice 95/46 jako jakýkoli svobodný, výslovný a vědomý projev vůle, kterým subjekt údajů dává svolení k tomu, aby osobní údaje, které se jej týkají, byly předmětem zpracování.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Tato formulace do značné míry odpovídá<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Viz rovněž Bygrave, L. A., Tosoni, L., v Chr. Kuner, L. A. Bygrave, Chr. Docksey (eds), <HT TYPE="ITALIC">The EU General Data Protection Regulation (GDPR)</HT>, OUP, Oxford, 2020, článek 4 odst. 11, C.1., na s. 181.</P></NOTE> znění čl. 4 odst. 11 nařízení 2016/679, podle něhož se souhlasem subjektu údajů rozumí jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt údajů dává prohlášením či jiným zjevným potvrzením svolení ke zpracování svých osobních údajů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Tato kritéria mají samozřejmě kumulativní charakter, což znamená, že existuje vysoký práh pro platný souhlas, viz Bygrave, L. A., Tosoni, L., v Chr. Kuner, L. A. Bygrave, Chr. Docksey (eds), <HT TYPE="ITALIC">The EU General Data Protection Regulation (GDPR)</HT>, OUP, Oxford, 2020, článek 4 odst. 11, C.1., na s. 181.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Požadavek souhlasu subjektu údajů je zásadním prvkem unijních předpisů o ochraně údajů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Viz mé stanovisko ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Planet49</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑673/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:246">EU:C:2019:246</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a násl.). Viz rovněž Heckmann, D. &amp; Paschke, A., v Ehmann, E., Selmayr, M. (eds.), <HT TYPE="ITALIC">Datenschutz-Grundverordnung, Kommentar</HT>, C. H. Beck, Mnichov, 2. vydání, 2018, článek 7, bod 9: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>key cornerstone of data protection (klíčový pilíř ochrany dat<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>.</P></NOTE>. Je uveden také v Listině základních práv Evropské unie, jejíž článek 8 stanoví, že údaje musí být zpracovány korektně, k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem. V širším kontextu umožňuje pojem souhlas dotčenému subjektu údajů rozhodnout se o legitimitě omezení jeho práva na ochranu osobních údajů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>V tomto smyslu viz Buchner, B., <HT TYPE="ITALIC">Informationelle Selbstbestimmung im Privatrecht</HT>, Mohr Siebeck, Tübingen, 2006, s. 232, který v této souvislosti hovoří o právu na informační sebeurčení (jak jej definoval německý ústavní soud v rozsudku ze dne <DATE ISO="19831215">15. prosince 1983</DATE>, 1 BvR 209, 269, 362, 420, 440, 484/83, BVerfGE 65,1).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Hlavní zásadou, jež tvoří základ unijního práva v oblasti ochrany údajů, je zásada sebeurčené rozhodnutí jednotlivce, který je schopen rozhodnout o použití a zpracování svých údajů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Viz rovněž Klement, J. H., v Simitis, S., Hornung, G., Spieker, I. gen. Döhmann I. (eds.), <HT TYPE="ITALIC">Datenschutzrecht</HT>, Nomos, Baden-Baden, 2019, článek 7, bod 1, který zdůrazňuje, že v právním řádu založeném na snaze o podporu důstojnosti, osobní svobody a odpovědnosti musí být zpracování osobních údajů legitimizováno sebeurčujícím rozhodnutím subjektu údajů.</P></NOTE>. Učinit takové rozhodnutí mu umožňuje požadavek souhlasu, který jej zároveň chrání v situacích, které jsou ze své povahy asymetrické<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Viz dále bod 43 odůvodnění nařízení 2016/679, který se týká situací, ve kterých může existovat <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>mezi subjektem údajů a správcem […] jasná nerovnováha<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>.</P></NOTE>. Pouze v případě, je-li souhlas svobodný, výslovný a vědomý, splňuje kritéria ve smyslu směrnice 95/46 a nařízení 2016/679.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>V této fázi je ještě třeba uvést tři stručné poznámky ke zjevným rozdílům ve formulaci těchto ustanovení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Zaprvé čl. 4 odst. 11 nařízení 2016/679 na rozdíl od čl. 2 písm. h) směrnice 95/46, používá pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>jednoznačný<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> projev vůle. Řekl bych, že důvod je poměrně jednoduchý: Jak již bylo uvedeno výše, čl. 7 písm. a) uvedené směrnice upravující zásady pro oprávněné zpracování údajů vyžaduje, aby subjekt údajů <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>nezpochybnitelně<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/> udělil souhlas, zatímco odpovídající ustanovení nařízení 2016/679 – čl. 6 odst. 1 písm. a) – tuto specifikaci neobsahuje. Jinými slovy, kritérium jednoznačného projevu vůle bylo prostě přesunuto do obecnějšího ustanovení nařízení 2016/679.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Zadruhé čl. 4 odst. 11 nařízení 2016/679 stanoví, že subjekt údajů projevuje svou vůli <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>prohlášením či jiným zjevným potvrzením<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>. Toto upřesnění je v nařízení skutečně nové a ve směrnici 95/46 nemá sémantický ekvivalent.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Zatřetí, co se týče <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>vědomého<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/> charakteru souhlasu subjektu údajů, francouzská jazyková verze směrnice 95/46 se liší od téže verze nařízení 2016/679. Zatímco čl. 2 písm. h) této směrnice užívá formulaci <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>manifestation de volonté […] informée<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>, čl. 4 odst. 11 uvedeného nařízení hovoří o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>manifestation de volonté […] eclairée<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Domnívám se, že tento posun ve formulaci je spíše matoucí, protože, pokud to dokážu posoudit, francouzská jazyková verze je jedinou, nebo alespoň jednou z mála jazykových verzí, která takové rozlišení obsahuje. Řada jazykových verzí, mezi nimiž jsou mimochodem i ostatní románské jazyky, v této souvislosti jednoduše používá totožné termíny<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Viz například španělskou (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>manifestación de voluntad […] informada<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>), portugalskou (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>manifestação de vontade […] informada<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/>), rumunskou (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>manifestare de voință […] informată<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>), dánskou (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>informeret viljetilkendegivelse<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/>), švédskou (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>informerad viljeyttring<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/>) a maltskou (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>infurmata<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/>) jazykovou verzi.</P></NOTE>, zatímco některé jiné jazykové verze v tomto místě obsahují mírné rozdíly, avšak ne tak výrazné, jako francouzská jazyková verze<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Viz například nizozemskou (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>op informatie berustende wilsuiting<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/> ve směrnici a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>geïnformeerde wilsuiting<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/> v nařízení), polskou (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>świadome […] wskazanie<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/> ve směrnici a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>świadome […] okazanie woli<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/> v nařízení) a německou (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>Willensbekundung, die […] in Kenntnis der Sachlage erfolgt<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/> ve směrnici a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>in informierter Weise […] abgegebene Willensbekundung<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/> v nařízení) jazykovou verzi.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>K pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>vědomý<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/> souhlas se vrátím níže.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Svobodný souhlas</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Požadavek <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>projevu<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/> vůle subjektu údajů jasně poukazuje na aktivní, nikoliv pasivní jednání<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191001">1. října 2019</DATE>, <NAME.CASE>Planet49</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑673/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:801">EU:C:2019:801</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a vyžaduje, aby měl subjekt údajů při volbě, zda dát souhlas, či nikoli, vysoký stupeň autonomie<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Viz Bygrave, L. A., Tosoni, L., v Chr. Kuner, L. A. Bygrave, Chr. Docksey (eds), <HT TYPE="ITALIC">The EU General Data Protection Regulation (GDPR)</HT>, OUP, Oxford, 2020, článek 4 odst. 11, C.1., na s. 182.</P></NOTE>. S ohledem na specifickou situaci on-line loterie na internetové stránce Soudní dvůr stanovil, že souhlas udělený předem zaškrtnutým políčkem nepředstavuje aktivní jednání ze strany uživatele internetových stránek<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Tamtéž.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Mám za to, že uvedený závěr je aplikovatelný i na analogový svět: souhlas ve formě předem zaškrtnutého políčka nemůže představovat aktivní souhlas ze strany osoby vyplňující fyzický dokument, který nakonec podepíše. V takové situaci skutečně není jasné, zda předmětný předem formulovaný text byl přečten a pochopen. Taková situace není jednoznačná. Text mohl, ale také nemusel být přečten. <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>Čtenář<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/> mohl jeho čtení opomenout z čiré nedbalosti, takže není možné prokázat, zda byl souhlas poskytnut svobodně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Obdobně viz mé stanovisko ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Planet49</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑673/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:246">EU:C:2019:246</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0062">62</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Viz rovněž rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191001">1. října 2019</DATE>, <NAME.CASE>Planet49</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑673/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:801">EU:C:2019:801</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Vědomý souhlas</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Nesmí existovat ani nejmenší pochybnost o tom, že subjekt údajů byl dostatečně informován<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>V konečném důsledku je vědomý souhlas zakořeněn v zásadě transparentnosti, jak je zakotvena v čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení 2016/679, viz Bygrave, L. A., Tosoni, L., v Chr. Kuner, L. A. Bygrave, Chr. Docksey (eds), <HT TYPE="ITALIC">The EU General Data Protection Regulation (GDPR)</HT>, OUP, Oxford, 2020, článek 4 odst. 11, C.4., na s. 184.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Subjekt údajů musí být informován o všech okolnostech zpracování údajů a jejich důsledcích. Zejména musí být seznámen s tím, jaké údaje mají být zpracovány, po jak dlouhou dobu a za jakým konkrétním účelem. Musí také vědět, kdo bude tyto údaje zpracovávat a zda mají být předány třetím stranám. Podstatné je, že musí být informován o důsledcích odmítnutí souhlasu: je souhlas se zpracováním údajů podmínkou pro uzavření smlouvy, nebo ne<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Podle některých autorů není katalog informací uvedený v článcích 10 a 11 směrnice 95/46 vyčerpávající, takže správce může subjektu údajů rovněž poskytnout další relevantní informace o podmínkách použití osobních údajů. Viz například Mednis, A., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>Cechy zgody na przetwarzanie danych osobowych w opinii Grupy Roboczej Art. 29 dyrektywy 95/46<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/>, Monitor Prawniczy (dodatek) 2012, č. 7, s. 27.</P></NOTE>?</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="9"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Důkazní břemeno</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Zbývá otázka, kdo je povinen prokázat, že se subjekt údajů nacházel v takové situaci, že byl schopen udělit souhlas na základě právě stanovených kritérií.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Ustanovení čl. 7 odst. 1 nařízení 2016/679 je jednoznačné a neponechává žádný prostor pro pochybnosti: dochází-li ke zpracování na základě souhlasu, je povinností správce, aby prokázal, že subjekt údajů se zpracováním svých údajů souhlasil<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Podle tohoto ustanovení správce odpovídá za to, že osobní údaje jsou ve vztahu k subjektu údajů zpracovávány korektně a zákonným a transparentním způsobem, a musí být schopen toto dodržení souladu doložit.</P></NOTE>. Toto ustanovení představuje upřesnění zásady odpovědnosti zakotvené v čl. 5 odst. 2 nařízení 2016/679. Mám za to, že s ohledem na účel tohoto ustanovení je třeba jej vykládat široce v tom smyslu, že správce musí prokázat nejen to, že subjekt údajů udělil souhlas, ale také, že byly splněny všechny podmínky pro jeho účinnost<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>V tomto smyslu viz rovně Stemmer, B., v Brink, St., Wolff, H. A., <HT TYPE="ITALIC">Beck'scher Onlinekommentar Datenschutzrecht</HT>, C. H. Beck, Mnichov, 30. vydání, stav k <DATE ISO="20191101">1. listopadu 2019</DATE>, článek 7 DSGVO, bod 87, a Buchner, J., Kühling, B., v Buchner, J., Kühling, B., (eds.), <HT TYPE="ITALIC">Datenschutz-Grundverordnung/BDSG, Kommentar</HT>, C. H. Beck, Mnichov, 2. vydání, 2018, článek 7 DS-GVO, bod 22.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Někteří autoři s poukazem na legislativní historii nařízení 2016/679 zpochybňují, že čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení upravuje důkazní břemeno<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Viz Klement, J. H., v Simitis, S., Hornung, G., Spieker, I., gen. Döhmann (eds.), <HT TYPE="ITALIC">Datenschutzrecht</HT>, Nomos, Baden-Baden, 2019, článek 7, bod 46.</P></NOTE>. Tvrdí se, že zatímco Komisí i Parlamentem navržené znění výslovně odkazovalo na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>důkazní břemeno<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/>, tato formulace nebyla do přijatého textu, a tedy ani do platného práva, promítnuta.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Toto tvrzení si zaslouží hlubší analýzu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Původní návrh Komise<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>V původním návrhu Komise zní čl. 7 odst. 1 takto: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>Správce nese důkazní břemeno stran souhlasu subjektu údajů se zpracováním svých osobních údajů pro stanovené účely<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/>. Viz návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů), COM(2012) 11 final, s. 45.</P></NOTE> skutečně používá pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>důkazní břemeno<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>, které musí nést správce. Obdobně se v prvním čtení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Parlament v prvním čtení nenavrhl změnu znění čl. 7 odst. 1, pokud jde o pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>důkazní břemeno<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/>. Spokojil se pouze s upřesněním, že čl. 7 odst. 1 se týká situace, kdy je zpracování založeno na souhlasu. Viz legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne <DATE ISO="20140312">12. března 2014</DATE> o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) COM(2012) 11 (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="378" PAGE.FIRST="399" DATE.PUB="2017">Úř. věst. 2017, C 378, s. 399</REF.DOC.OJ>, na s. 428).</P></NOTE> proti tomuto znění nevymezil ani Parlament. Rada<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>Pokud je zpracování založeno na souhlasu, musí být správce schopen doložit, že subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů.<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/> Viz stanovisko Rady (EU) č. 6/2016 v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně údajů), přijaté Radou dne <DATE ISO="20160408">8. dubna 2016</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="159" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2016">Úř. věst. 2016, C 159, s. 1</REF.DOC.OJ>), na s. 36.</P></NOTE> však ve vztahu ke správci nahradila výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>důkazní břemeno<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/> formulací <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>musí být schopen doložit<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/>. Konečné znění bylo následně přijato v této podobě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Této změně formulace bych nepřikládal příliš velký význam<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>V tomto smyslu viz Kosta, E., v Chr. Kuner, L. A. Bygrave, Chr. Docksey (eds), <HT TYPE="ITALIC">The EU General Data Protection Regulation (GDPR)</HT>, OUP, Oxford, 2020, článek 7, C.2., na s. 349-350.</P></NOTE>. Rada v žádném bodě odůvodnění svého stanoviska navrhovanou změnu formulace nezdůvodňuje<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Viz zejména body 42 a 43 odůvodnění, které zdůvodňují článek 7.</P></NOTE>. Uvedené svědčí o tom, že snahou tohoto orgánu bylo pouze přeformulování znění dotčeného ustanovení, aniž by došlo ke změně jeho významu. Z tohoto úhlu pohledu pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>schopen doložit<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/> ve skutečnosti srozumitelnějším způsobem vyjadřuje to, co se rozumí pod pojmem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>důkazní břemeno<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Zajímavé koncepční vysvětlení toho, proč důkazní břemeno leží na správci, předkládá Buchner, B., <HT TYPE="ITALIC">Informationelle Selbstbestimmung im Privatrecht</HT>, Mohr Siebeck, Tübingen, 2006, s. 243–245, který je ilustruje analogickým příkladem odpovědnosti lékařů podle vnitrostátního práva, kdy důkazní břemeno rovněž leží na těch, kteří omezují dotčené právo.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Můžeme tedy s určitostí předpokládat, že podle čl. 7 odst. 1 nařízení 2016/679 leží důkazní břemeno týkající se souhlasu subjektu údajů se zpracováním osobních údajů na správci<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Toto je navíc do značné míry převládající pohled v právní literatuře, viz Klabunde, A., v Ehmann, E., Selmayr, M., (eds.), <HT TYPE="ITALIC">Datenschutz-Grundverordnung, Kommentar</HT>, 2. vydání, C. H. Beck, Mnichov, 2018, článek 4, bod 52; Stemmer, B., v Brink, St., Wolff, H. A., <HT TYPE="ITALIC">Beck'scher Onlinekommentar Datenschutzrecht</HT>, C. H. Beck, Mnichov, 30. vydání, stav k <DATE ISO="20191101">1. listopadu 2019</DATE>, článek 7 DSGVO, bod 87; Buchner, J., Kühling, B., v Buchner, J., Kühling, B., (eds.), <HT TYPE="ITALIC">Datenschutz-Grundverordnung/BDSG, Kommentar</HT>, C. H. Beck, Mnichov, 2. vydání, 2018, článek 7 DS-GVO, bod 22, a Barta, P., Kawecki, M., v P. Litwiński (ed), Rozporządzenie UE w sprawie ochrony osób fizycznych w związku z przetwarzaniem danych osobowych i swobodnym przepływem takich danych. Komentarz, C. H. Beck, Varšava 2018, článek 7 nařízení, bod 1.</P></NOTE>. Veškeré pochybnosti týkající se udělení souhlasu subjektu údajů musí být vyvráceny na základě důkazů předložených správcem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>V tomto smyslu viz též Heckmann, D., Paschke, A., v Ehmann, E., Selmayr, M., (eds.), <HT TYPE="ITALIC">Datenschutz-Grundverordnung, Kommentar</HT>, 2. vydání, C. H. Beck, Mnichov, 2018, článek 7, bod 72.</P></NOTE>. Důkazní břemeno stran toho, že se subjekt údajů nacházel v situaci, kdy mohl udělit svobodný, výslovný a vědomý souhlas, leží přímo na subjektu, který provádí zpracování.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Právní stav podle směrnice 95/46 se v tomto ohledu neliší.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>I když směrnice 95/46 neobsahovala samostatné ustanovení srovnatelné s článkem 7 nařízení 2016/679 upravujícím podmínky vyjádření souhlasu, většinu zde uvedených podmínek bylo možno rovněž nalézt v uvedené směrnici. Ačkoli pravidlo o důkazním břemenu není v této směrnici výslovně stanoveno, z tohoto článku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Viz čl. 7 písm. a) směrnice 95/46. Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.</P></NOTE> přinejmenším nepřímo vyplývá, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>subjekt údajů <HT TYPE="ITALIC">nezpochybnitelně</HT> udělil souhlas<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>V tomto smyslu viz rovněž, mimo jiné, Buchner, J., Kühling, B., v Buchner, J., Kühling, B., (eds.), <HT TYPE="ITALIC">Datenschutz-Grundverordnung/BDSG, Kommentar</HT>, C. H. Beck, Mnichov, 2. vydání, 2018, článek 7 DS-GVO, body 5 a 22.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K situaci společnosti Orange România</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Rád bych nyní aplikoval uvedená kritéria na projednávanou věc.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Na úvod bych rád konstatoval, že otázka, zda společnost Orange România může požadovat, aby její zákazníci souhlasili s kopírováním a uchováváním svých dokladů totožnosti, překračuje rámec tohoto případu, protože v případě této společnosti nejde o předpoklad pro uzavření smlouvy. Jinými slovy, v dotčeném případě se nejedná o výklad čl. 7 písm. b) směrnice 95/46 a čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení 2016/679. Mám za to, že z hlediska firmy je legitimní žádat zákazníky o poskytnutí některých osobních údajů, zejména o prokázání jejich totožnosti pro účely uzavření smlouvy. Požadavek, aby zákazník souhlasil s kopírováním a uchováváním dokladů totožnosti, jde nicméně patrně nad rámec toho, co je pro plnění smlouvy nezbytné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Na základě dostupných informací mám za to, že za okolností popsaných předkládajícím soudem zákazníci společnosti Orange România neudělují svobodný, výslovný a vědomý souhlas.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Zaprvé se nejedná o souhlas, který byl dán svobodně. Povinnost zákazníka vyjádřit vlastnoručně psanou formou nesouhlas s okopírováním a uložením svého průkazu totožnosti neumožňuje udělení svobodného souhlasu v tom smyslu, že se zákazník dostává do situace, kdy se citelně odchyluje od běžného postupu, který vede k uzavření smlouvy. Zákazníci v této souvislosti nesmějí mít pocit, že jejich odmítnutí souhlasu s okopírováním a uchováváním dokladů totožnosti není v souladu s běžnými postupy. V této souvislosti bych rád připomněl, že Soudní dvůr klade důraz na aktivní jednání této osoby za účelem projevení jejího souhlasu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191001">1. října 2019</DATE>, <NAME.CASE>Planet49</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑673/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:801">EU:C:2019:801</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0054">54</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Pro udělení souhlasu je proto nezbytný aktivní úkon<?PAGE NO="11"?> subjektu údajů. Zdá se však, že v projednávané věci nastala opačná situace: aktivní úkon je nezbytný k odmítnutí souhlasu. Pokud se vrátíme k rozsudku ve věci Planet49<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191001">1. října 2019</DATE> (<NO.CASE>C‑673/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:801">EU:C:2019:801</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, je-li zrušení předem zaškrtnutého políčka na internetové stránce považováno za příliš velkou zátěž pro zákazníka, nelze tím pádem <HT TYPE="ITALIC">a fortiori</HT> rozumně očekávat, že zákazník odmítne svůj souhlas vlastnoručně psanou formou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>Zadruhé není dán vědomý souhlas. Zákazníkovi nebylo zcela jasně řečeno, že odmítnutí okopírování a uchovávání jeho průkazu totožnosti <HT TYPE="ITALIC">neznemožňuje</HT> uzavření smlouvy. Zákazník neprovede volbu vědomým způsobem, jestliže si není vědom důsledků.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Zatřetí – a to pouze v hypotetické rovině – nic nenasvědčuje tomu, že by společnost Orange România byla schopna prokázat, že zákazníci se zpracováním svých osobních údajů souhlasili. Zjevná nejednoznačnost interních postupů v této souvislosti jistě nenapomáhá k prokázání skutečnosti, že ze strany zákazníka došlo k udělení souhlasu. Takováto nejednoznačnost a protichůdné pokyny prodejců samozřejmě nemohou jít k tíži zákazníka, <HT TYPE="ITALIC">in casu</HT> subjektu údajů.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Vzhledem k výše uvedenému navrhuji, aby Soudní dvůr na otázky položené Tribunalul Bucureşti (soud prvního stupně v Bukurešti, Rumunsko) odpověděl následovně:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>Subjekt údajů, který má v úmyslu vstoupit do smluvního vztahu za účelem poskytování telekomunikačních služeb se společností, neuděluje této společnosti svůj souhlas, tj. <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>svobodný, výslovný a vědomý<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/> projev vůle ve smyslu čl. 2 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne <DATE ISO="19951024">24. října 1995</DATE> o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>svobodný, konkrétní, informovaný<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/> projev vůle ve smyslu čl. 4 odst. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne <DATE ISO="20160427">27. dubna 2016</DATE> o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), pokud musí na jinak standardizované smlouvě vlastnoručně uvést, že nesouhlasí s okopírováním a uchováváním svých dokladů totožnosti.<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>