V Bruselu dne 24.5.2023

COM(2023) 612 final

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Itálie na rok 2023 a stanovisko Rady k programu stability Itálie z roku 2023

{SWD(2023) 612 final}


Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Itálie na rok 2023 a stanovisko Rady k programu stability Itálie z roku 2023

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 3 , kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný EU. V souladu s prioritami evropského semestru přispívá k hospodářskému a sociálnímu oživení a k provádění udržitelných reforem a investic, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Pomáhá rovněž posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci EU a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv. Maximální finanční příspěvek na členský stát v rámci Nástroje pro oživení a odolnost byl dne 30. června 2022 aktualizován v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241.

(2)Dne 22. listopadu 2022 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu 2023 4 , jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2023. Priority analýzy v rámci čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti potvrdila 23. března 2023 Evropská rada. Dne 22. listopadu 2022 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování 2023, ve které je Itálie uvedena mezi členskými státy, jež by mohly být postiženy nerovnováhami nebo by u nich takové postižení mohlo hrozit a u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Dne 14. prosince 2022 Komise přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Itálie na rok 2023. Komise taktéž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Rada přijala dne 16. května 2023, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2023, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv a kterou Rada přijala dne 13. března 2023.

(3)Třebaže ekonomiky EU vykazují pozoruhodnou odolnost, stále na ně negativně dopadá geopolitická situace. Evropská unie pevně stojí při Ukrajině a její agenda hospodářské a sociální politiky se zároveň zaměřuje na snižování negativního dopadu energetických otřesů na zranitelné domácnosti i podniky v krátkodobém horizontu a na pokračování dosavadní práce na zelené a digitální transformaci, podpoře udržitelného a inkluzivního růstu, ochraně makroekonomické stability a zvyšování odolnosti ve střednědobém horizontu. Silně se také soustřeďuje na zvyšování konkurenceschopnosti a produktivity EU.

(4)Dne 1. února 2023 vydala Komise sdělení „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“ 5 , jehož záměrem je posílit konkurenceschopnost unijního průmyslu s nulovými čistými emisemi a podpořit rychlý přechod ke klimatické neutralitě. Plán doplňuje pokračující úsilí v rámci Zelené dohody pro Evropu a plánu REPowerEU. Cílem plánu je vytvořit příznivější prostředí, aby se zvýšila unijní výrobní kapacita u technologií a produktů s nulovými čistými emisemi nezbytných ke splnění ambiciózních cílů EU v oblasti klimatu a byl zajištěn přístup k relevantním kritickým surovinám, mimo jiné prostřednictvím diverzifikovaného zajišťování zdrojů, patřičného využívání geologických zdrojů v členských státech a maximální recyklace surovin. Plán se opírá o čtyři pilíře: předvídatelné a zjednodušené právní prostředí, rychlejší přístup k financování, zlepšování dovedností a otevřený obchod pro odolné dodavatelské řetězce. Dne 16. března 2023 pak Komise vydala sdělení „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ 6 , jež je postaveno na devíti vzájemně se posilujících stimulech a jeho cílem je vytvoření regulačního rámce, který bude podporovat růst. Sdělení vytyčuje politické priority, které se soustředí na aktivní zajišťování strukturálních zlepšení, dobře zacílených investic a regulačních opatření, aby byly EU a její členské státy v dlouhodobém výhledu konkurenceschopné. Níže uvedená doporučení pomáhají tyto priority řešit.

(5)V roce 2023 se evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik nadále vyvíjí v souladu s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány řeší veškerá relevantní doporučení pro jednotlivé země vydaná v posledních letech nebo jejich významnou část. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019, 2020 a 2022 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241.

(6)Nařízení o plánu REPowerEU 7 přijaté dne 27. února 2023 má za cíl rychle ukončit závislost EU na dovozu fosilních paliv z Ruska. To přispěje k energetické bezpečnosti a diverzifikaci dodávek energií v EU a povede k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, k zvýšení kapacity pro ukládání energie a k zlepšení energetické účinnosti. Nařízení členským státům umožňuje doplnit do národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU. Zmíněné reformy a investice také pomohou zvýšit konkurenceschopnost unijního průmyslu s nulovými čistými emisemi, o které usiluje Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, a plnit doporučení pro jednotlivé země, která souvisejí s energetikou a byla členským státům vydána v roce 2022 a případně v roce 2023. Nařízení o plánu REPowerEU zavádí novou kategorii nevratné finanční podpory, která je členským státům k dispozici na financování nových reforem a investic souvisejících s energetikou v rámci jejich plánů pro oživení a odolnost.

(7)Dne 8. března 2023 přijala Komise sdělení poskytující pokyny v oblasti fiskální politiky na rok 2024. Jeho cílem je podpořit přípravu programů stability a konvergenčních programů členských států a posílit tím koordinaci politik 8 . Komise v něm vzpomenula, že na konci roku 2023 bude deaktivována obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu. Pro roky 2023–2024 vyzvala k fiskálním politikám, které zajistí střednědobou udržitelnost dluhu a udržitelným způsobem zvýší potenciální růst. Členské státy byly vyzvány, aby ve svých programech stability a konvergenčních programech z roku 2023 nastínily, jak jejich fiskální plány zajistí dodržení referenční hodnoty pro schodek ve výši 3 % HDP a věrohodné a trvalé snížení dluhu nebo udržení dluhu na obezřetné úrovni ve střednědobém horizontu. Komise vybídla členské státy, aby postupně ukončily vnitrostátní fiskální opatření, která zavedly na ochranu domácností a podniků v souvislosti s prudkým zdražením energií, a začaly u těch nejméně cílených. Uvedla, že pokud by bylo nutné podpůrná opatření prodloužit kvůli novým energetickým tlakům, měly by je členské státy zaměřit mnohem lépe než v minulosti na zranitelné domácnosti a podniky. Fiskální doporučení budou podle Komise kvantifikovaná, diferencovaná a formulovaná na základě čistých primárních výdajů, jak je navrženo v jejím sdělení o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU 9 . Na základě doporučení Komise by všechny členské státy měly i nadále chránit investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné využívání prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost i z dalších fondů EU, a to zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci a cíle odolnosti. Komise uvedla, že v souladu se stávajícími právními předpisy navrhne Radě, aby postupy při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku zahájila na jaře 2024 na základě výsledků plnění rozpočtu za rok 2023.

(8)Dne 26. dubna 2023 předložila Komise legislativní návrhy na provedení komplexní reformy pravidel EU pro správu ekonomických záležitostí. Hlavním cílem návrhů je posílit udržitelnost veřejného dluhu a podpořit udržitelný a inkluzivní růst ve všech členských státech prostřednictvím reforem a investic. Návrhy mají za cíl poskytnout členským státům větší kontrolu nad koncipováním jejich střednědobých plánů a zároveň zavést přísnější režim prosazování, aby se zajistilo, že budou plnit závazky přijaté ve svých střednědobých fiskálně-strukturálních plánech. Cílem je dokončit legislativní činnost v roce 2023.

(9)Dne 30. dubna 2021 předložila Itálie Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 13. července 2021 přijala Rada rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Itálie 10 . Uvolnění splátek je podmíněno rozhodnutím Komise přijatým v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, že Itálie uspokojivě splnila příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž absence zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.

(10)Dne 2. května 2023 předložila Itálie svůj národní program reforem na rok 2023 a svůj program stability z roku 2023 v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány společně. V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241 zohledňuje národní program reforem na rok 2023 rovněž zprávy, které Itálie dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost.

(11)Dne 24. května 2023 zveřejnila Komise zprávu o Itálii 11 pro rok 2023. Posoudila pokrok, který Itálie učinila při plnění příslušných doporučení, jež pro ní přijala Rada v letech 2019 až 2022, a zhodnotila, jak Itálie provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva o Itálii poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a na nové a vznikající výzvy. Posoudila rovněž pokrok Itálie při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

(12)Komise v případě Itálie provedla hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 a dne 24. května 2023 zveřejnila jeho výsledky 12 . Dospěla k závěru, že se Itálie potýká s nadměrnými makroekonomickými nerovnováhami. I když došlo k určitým zlepšením, přetrvávají zejména slabiny související s vysokým veřejným dluhem a slabým růstem produktivity v kontextu nestability trhu práce a některých nedostatků na finančních trzích, které mají přeshraniční význam. Dlouhodobá zranitelnost Itálie se v posledních letech poněkud zmírnila, ale zůstává značná a neočekává se, že by byla rychle ukončena. Přetrvávající nízký růst produktivity byl klíčovým faktorem dlouhodobého slabého hospodářského růstu Itálie, který zpomaluje snižování veřejného dluhu, omezuje pracovní příležitosti a má dopad na rozvahy bank. Poměr dluhu k HDP se v roce 2022 spolu s hospodářským oživením dále snižoval. Zůstává však vysoký a představuje významnou výzvu pro fiskální udržitelnost. Předpokládá se, že poměr dluhu k HDP do roku 2024 dále klesne, ale ve střednědobém horizontu se zvýší, pokud nebudou přijata konsolidačních opatření. Vláda zavedla další opatření na podporu odolnosti finančního sektoru a objem úvěrů v selhání se výrazně snížil, ale banky jsou stále výrazně vystaveny riziku ztráty. Určitého pokroku bylo dosaženo u politik zaměřených na řešení nerovnováhy, avšak je třeba trvalé úsilí a klíčovou politickou prioritou zůstává provádění plánu pro oživení a odolnost, neboť zahrnuje komplexní reformy a významné investice. V kontextu rostoucích nákladů na obsluhu dluhu a nákladů souvisejících se stárnutím obyvatelstva je nutné, aby se vysoký veřejný dluh začal pevně snižovat, což vyžaduje mnohostranný přístup založený na obezřetných fiskálních politikách s přiměřenými primárními přebytky, prorůstovými investicemi a reformami, lepším dodržováním daňových předpisů, jakož i účinným využíváním vnitrostátních a evropských zdrojů. Itálie čelí výzvám, které by vedle pokračujícího důsledného provádění plánu pro oživení a odolnost mohly využít i dalšího politického úsilí, zejména v oblasti daní, fiskálního rámce a důchodových systémů, jakož i v oblasti demografie, trhu práce a energetiky.

(13)Na základě údajů potvrzených Eurostatem 13 se schodek veřejných financí Itálie snížil z 9,0 % HDP v roce 2021 na 8,0 % v roce 2022, zatímco veřejný dluh klesl ze 149,9 % HDP na konci roku 2021 na 144,4 % na konci roku 2022. Dne 24. května 2023 zveřejnila Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie 14 ; tato zpráva se zabývala rozpočtovou situací Itálie, neboť její schodek veřejných financí překročil v roce 2022 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a její veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a země nedodržela doporučenou hodnotu pro snižování dluhu. Zpráva dospěla k závěru, že kritéria schodku a dluhu nejsou splněna. V souladu se sdělením ze dne 8. března 2023 15 Komise na jaře 2023 nenavrhla zahájit nové postupy při nadměrném schodku; naopak uvedla, že navrhne Radě, aby postupy při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku zahájila na jaře 2024 na základě výsledků plnění rozpočtu za rok 2023. Itálie by tuto skutečnost měla zohlednit při plnění svého rozpočtu na rok 2023 a při přípravě návrhu rozpočtového plánu na rok 2024.

(14)Saldo veřejných financí bylo ovlivněno novým statistickým zpracováním některých daňových úlev na renovaci bydlení, které jsou nyní vykazovány jako kapitálové transfery a většinou narostly do období 2021–2022 16 . Dopadla na něj i opatření fiskální politiky, která byla přijata ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií. V roce 2022 zahrnovala tato opatření snižující příjmy opatření ke kontrole všeobecných systémových poplatků v odvětví elektřiny a zemního plynu, snížení sazby DPH na plyn, snížení spotřebních daní z cen pohonných hmot, snížení příspěvků na sociální zabezpečení pro pracovníky pod určitou příjmovou hranicí; zatímco tato opatření zvyšující výdaje zahrnovala dotace elektrárenským a plynárenským společnostem, rozšíření „sociálního bonusu“ na účty za elektřinu a plyn pro domácnosti s nízkými příjmy, dávky pro pracovníky, důchodce a nezaměstnané osoby v návaznosti na jejich majetkové poměry a zvýšení starobních důchodů o 2 % v říjnu 2022 před zákonnou valorizací v závislosti na inflaci, která se obvykle provádí v roce 2023. Náklady na tato opatření byly částečně kompenzovány novými daněmi z neočekávaných zisků výrobců a dodavatelů energií a příjmy z kompenzačního mechanismu na ceny elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a z uplatňování kompenzačního mechanismu v odvětví elektřiny, o němž se má za to, že provádí nařízení Rady o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie přijaté dne 6. října 2022. Komise odhaduje čisté rozpočtové náklady na tato opatření v roce 2022 na 2,5 % HDP. Na saldo veřejných financí rovněž dopadají rozpočtové náklady na dočasnou ochranu vysídlených osob z Ukrajiny, které se v roce 2022 odhadují na 0,1 % HDP. Odhadované náklady na dočasná mimořádná opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 zároveň klesly z 3,4 % v roce 2021 na 1,1 % HDP v roce 2022, neboť vláda postupně zrušila většinu opatření přijatých v reakci na krizi COVID-19.

(15)Dne 18. června 2021 Rada Itálii 17 doporučila, aby v roce 2022 využila Nástroj pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic na podporu oživení a zároveň sledovala obezřetnou fiskální politiku. Kromě toho by Itálie měla zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů. Rada rovněž Itálii doporučila, aby omezila růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(16)Podle odhadů Komise bylo nastavení fiskální politiky 18 v roce 2022 podpůrné ve výši ‑3,2 % HDP. V souladu s doporučením Rady Itálie nadále podporovala oživení investicemi, které jsou financovány z Nástroje pro oživení a odolnost. Výdaje financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU činily v roce 2022 celkem 0,9 % HDP (0,4 % HDP v roce 2021). Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky měl neutrální povahu 19 . V souladu s doporučením Rady proto Itálie zachovala investice financované z vnitrostátních zdrojů. Zároveň příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky měl expanzivní povahu a činil 2,4 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnoval dodatečný dopad opatření fiskální politiky ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií (dodatečné čisté rozpočtové náklady ve výši 2,2 % HDP), jakož i náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP). Itálie proto mělo růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů dostatečně pod kontrolou.

(17)Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce programu stability, je pro období 2023–2024 realistický. Vláda předpokládá, že reálný HDP vzroste v roce 2023 o 1,0 % a v roce 2024 o 1,5 %. Pro srovnání, jarní prognóza Komise z roku 2023 počítá s nižším růstem reálného HDP ve výši 1,2 % v roce 2023 a o něco nižší ve výši 1,1 % v roce 2024, zejména kvůli menšímu příspěvku investic, u nichž vláda předpokládá meziroční růst o 3,4 %, zatímco Komise předpokládá růst o 1,8 %.

(18)Ve svém programu stability z roku 2023 vláda očekává, že poměr schodku veřejných financí klesne v roce 2023 na 4,5 % HDP. Pokles v roce 2023 odráží zejména snížení kapitálových transferů souvisejících s daňovými úlevami podporujícími soukromé investice do účinnosti bydlení, snížení náhrad zaměstnancům v důsledku zpětného obnovení veřejných zakázek na období 2019–2021, u nichž byla značná část nedoplatků zaznamenána v roce 2022, snížení dotací na výrobu ve spojení s nižšími daňovými úlevami pro elektrárenské a plynárenské společnosti a nižší úrokové výdaje, které lze vysvětlit zejména nižšími výnosy státních dluhopisů indexovanými podle inflace. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl podle projekcí v programu snížit ze 144,4 % na konci roku 2022 na 142,1 % na konci roku 2023. Jarní prognóza Komise z roku 2023 předpokládá v roce 2023 schodek veřejných financí ve výši 4,5 % HDP. To je v souladu se schodkem předpokládaným v programu stability. Jarní prognóza Komise z roku 2023 předpovídá nižší poměr veřejného dluhu k HDP, a to ve výši 140,4 % na konci roku 2023. Tento rozdíl je způsoben vyšším růstem nominálního HDP v prognóze Komise.

(19)Očekává se, že na saldo veřejných financí budou v roce 2023 nadále dopadat opatření přijatá ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií. Sestávají z opatření prodloužených z roku 2022 (zejména: dotace pro elektrárenské a plynárenské společnosti, opatření ke kontrole všeobecných systémových poplatků v odvětví zemního plynu, snížení sazby DPH na plyn a snížení příspěvků na sociální zabezpečení pro pracovníky pod určitou příjmovou hranicí) a nových opatření, jako je bonus za vytápění pro všechny domácnosti na období od října do prosince 2023. Náklady na tato opatření jsou i nadále částečně kompenzovány daněmi z neočekávaných zisků výrobců a dodavatelů energie. S přihlédnutím k těmto příjmům se v jarní prognóze Komise z roku 2023 předpokládá, že čisté rozpočtové náklady na podpůrná opatření budou v roce 2023 činit 1,0 % HDP 20 . Většina opatření v roce 2023 je zaměřena na nejzranitelnější domácnosti nebo podniky, ačkoli většina podpůrných opatření v oblasti energetiky nezachovává v plném rozsahu cenový signál ke snížení poptávky po energii a zvýšení energetické účinnosti. V důsledku toho se částka cílených podpůrných opatření, která mají být zohledněna při posuzování souladu s doporučením pro rok 2023, v jarní prognóze Komise z roku 2023 odhaduje na 0,7 % HDP v roce 2023 (ve srovnání s 1,2 % HDP v roce 2022). Očekává se, že saldo veřejných financí v roce 2023 bude těžit z postupného úplného ukončování dočasných mimořádných opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 ve výši 1,1 % HDP.

(20)Dne 12. července 2022 Rada doporučila 21 Itálii zajistit v roce 2023 obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod úroveň střednědobého růstu potenciálního produktu 22 , a brát přitom v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Zároveň by se Itálie měla připravit na přizpůsobování běžných výdajů vyvíjející se situaci. Itálii bylo též doporučeno rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie.

(21)V jarní prognóze Komise z roku 2023 se předpokládá, že nastavení fiskální politiky bude v roce 2023 v kontextu vysoké inflace utlumující (+2,6 % HDP). To navazuje na expanzivní nastavení fiskální politiky v roce 2022 (–3,2 % HDP). Předpokládá se, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2023 utlumující povahu a bude činit 0,9 % HDP. Tudíž lze říci, že předpokládaný růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů je v souladu s doporučením Rady. Předpokládaný příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů má utlumující povahu a je v podstatě způsoben sníženými náklady (o 1,5 procentního bodu HDP) na podpůrná opatření (cílená i necílená) pro domácnosti a podniky v reakci na prudký nárůst cen energií. Hlavními faktory růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) je zvýšení výdajů na důchody v důsledku valorizace podle inflace v předchozím roce a další nedávno přijaté snížení daňového zatížení práce pro osoby s nízkými a středními příjmy. Předpokládá se, že výdaje financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU budou v roce 2023 činit 1,4 % HDP, zatímco u příspěvku investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky se předpokládá, že bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,1 procentního bodu 23 . Itálie proto plánuje, že bude financovat dodatečné investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a předpokládá se, že zachová investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti, jako jsou investice do železniční sítě, obnovitelné energie, vodíku, elektrických rozvodných sítí a udržitelné mobility, ochrany půdy a vodních zdrojů, jakož i investic souvisejících s cloudovou infrastrukturou pro veřejnou správu, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU. Vzhledem k ničivým povodním, které Itálii zasáhly v květnu 2023, budou náklady na přímou mimořádnou podporu související s těmito povodněmi zohledněny při následném posuzování souladu a budou v zásadě považovány za jednorázová a dočasná opatření 24 .

(22)Podle programu stability by měl schodek veřejných financí v roce 2024 klesnout na 3,7 % HDP. Pokles v roce 2024 odráží zejména snížení výdajů na mezispotřebu a na daňové úlevy pro elektrárenské a plynárenské společnosti. Poměr veřejného dluhu k HDP by měl podle projekcí v programu na konci roku 2024 klesnout na 141,4 %. Jarní prognóza Komise z roku 2023 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky schodek veřejných financí ve výši 3,7 % HDP v roce 2024. To je v souladu se schodkem předpokládaným v programu, ačkoli prognóza Komise nezahrnuje plánovaná opatření zvyšující schodek ve výši 0,2 % HDP, u nichž ještě nejsou známy podrobnosti. Jarní prognóza Komise z roku 2023 očekává nižší poměr veřejného dluhu k HDP, a to ve výši 140,3 % na konci roku 2024. Tento rozdíl je způsoben vyšším růstem nominálního HDP v prognóze Komise.

(23)Program stability předpokládá v roce 2024 postupné ukončení všech podpůrných opatření v oblasti energetiky. Komise rovněž předpokládá postupné úplné ukončení podpůrných opatření v oblasti energetiky v roce 2024. To vychází z předpokladu, že nedojde k opětovnému zvýšení cen energií.

(24)Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 vyzývá k ročnímu zlepšení strukturálního rozpočtového salda směrem ke střednědobému cíli o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP 25 . S ohledem na udržitelnost veřejných financí 26 a potřebu snížit schodek pod referenční hodnotu 3 % HDP by bylo vhodné zlepšit na rok 2024 strukturální saldo alespoň o 0,7 % HDP. K dosažení tohoto zlepšení by neměl růst čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 překročit 1,3 %, jak je uvedeno v tomto doporučení. Zároveň by měla být postupně ukončována zbývající podpůrná opatření v oblasti energetiky (v současné době odhadována Komisí na 1,0 % HDP v roce 2023) v závislosti na vývoji na trhu s energií, přičemž ukončování by mělo začít od nejméně cílených opatření, a související úspory by měly být použity ke snížení schodku veřejných financí. Na základě odhadů Komise by to vedlo k růstu čistých primárních výdajů pod doporučenou maximální míru růstu pro rok 2024.

(25)Za předpokladu nezměněné politiky jarní prognóza Komise z roku 2023 předpokládá, že čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 porostou o 0,8 %, což je méně než doporučená míra růstu. Vzhledem k ničivým povodním, které Itálii zasáhly v květnu 2023, budou náklady na přímou mimořádnou podporu související s těmito povodněmi zohledněny při následném posuzování souladu a budou v zásadě považovány za jednorázová a dočasná opatření.

(26)Podle programu se očekává, že veřejné investice se zvýší ze 3,3 % HDP v roce 2023 na 3,8 % HDP v roce 2024. Vyšší investice odrážejí vyšší investice financované z vnitrostátních zdrojů a investice financované ze strany EU, i prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost. Program se týká reforem a investic, u nichž se očekává, že přispějí k udržitelnosti veřejných financí a udržitelnému a inkluzivnímu růstu. Patří mezi ně reforma zákona o zadávání veřejných zakázek, která je rovněž součástí plánu pro oživení a odolnosti, a daňový systém zahrnutý do zmocňovacího zákona z března 2023.

(27)Program stability nastiňuje střednědobý fiskální vývoj do roku 2026. Podle programu by měl schodek veřejných financí postupně klesat na 3,0 % HDP v roce 2025 a na 2,5 % do roku 2026. Schodek veřejných financí by proto od roku 2025 neměl překročit 3 % HDP. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl podle projekcí v programu snížit ze 141,4 % na konci roku 2024 na 140,4 % do konce roku 2026.

(28)Daňové zatížení práce v Itálii je ve srovnání s ostatními členskými státy EU i nadále vysoké na všech úrovních příjmů, a to i přes snížení daní z příjmů fyzických osob zavedené v roce 2022. Rozšíření paušálního režimu na osoby samostatně výdělečně činné navíc vyvolává obavy ohledně spravedlnosti a účinnosti daňového systému. Složitost rovněž zvýšilo zavedení nového paušálního režimu pro zvýšené výdělky pro rok 2023. V březnu 2023 přijala vláda nový zmocňovací zákon o obecné reformě daňového systému. Očekává se, že bude řešit některé dlouhodobé nedostatky, mimo jiné snížením zdanění práce a racionalizací a zefektivněním daňových výdajů a daní z příjmů právnických osob. Při provádění této reformy je zásadní zachovat progresivitu daňového systému, snížit jeho složitost, zvýšit motivaci k práci, posílit dodržování daňových předpisů a zajistit rozpočtovou neutralitu. V tomto ohledu existuje možnost zvýšit příjmy z jiných zdrojů, které méně poškozují růst, jako jsou nemovitosti, DPH a povolení k využívání pobřežního majetku ve vlastnictví státu, aby bylo sníženo daňové zatížení práce rozpočtově neutrálním způsobem. Existuje také prostor pro zlepšení koncepce ekologických daní, které navzdory relativně vysokým příjmům dostatečně nepodporují přechod na čistší technologie, a to i kvůli rozsáhlému využívání dotací škodlivých pro životní prostředí. Kromě toho je důležité řešit dlouhodobý problém, který do zmocňovacího zákona zahrnut není, a sice značně zastaralé hodnoty uvedené v katastru, které slouží jako základ pro výpočet daně z nemovitosti.

(29)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a s přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Italský plán pro oživení a odolnost se provádí, avšak s rostoucím rizikem zpoždění. Itálie předložila tři žádosti o platbu, které odpovídají 151 milníkům a cílům plánu a vedly k celkovému vyplacení částky ve výši 42 miliard EUR (částka se týká prvních dvou žádostí o platbu, přičemž třetí žádost se posuzuje). Vzhledem k dočasné povaze Nástroje pro oživení a odolnost, který je v platnosti do roku 2026, je zásadní, aby se při provádění plánu a v jednání o jeho změně postupovalo rychle. Je důležité, aby Itálie posílila správní kapacitu, zejména na nižší než celostátní úrovni, pro plnění závazků plánu, přičemž pro hladké a včasné provedení plánu má i nadále klíčový význam účinný a plně funkční rámec správy. I nadále je zásadní včas identifikovat potenciální zpoždění a problémy s prováděním a včas přijmout opatření k jejich řešení. V souladu s čl. 14 odst. 6 nařízení (EU) 2021/241 vyjádřila Itálie dne 31. března 2023 svůj záměr požádat o dodatečnou úvěrovou podporu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Jednání o dodatku a kapitole REPowerEU probíhají, ačkoli Itálie zatím žádný oficiální návrh nepředložila. Rychlé začlenění nové kapitoly REPowerEU do plánu pro oživení a odolnost umožní financovat další reformy a investice na podporu strategických cílů Itálie v oblasti energetiky a zelené transformace. Pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost i dalších hospodářských politik a politik zaměstnanosti, které jdou nad rámec plánu, je i nadále důležité systematické zapojování místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran, aby měla celková politická agenda širokou podporu.

(30)Většinu programových dokumentů Itálie v rámci politiky soudržnosti schválila Komise v roce 2022 a některé v roce 2023. Rychlé provádění programů v rámci politiky soudržnosti komplementárně k plánu pro oživení a odolnost a v synergii s ním, včetně kapitoly REPowerEU, má v Itálii zásadní význam pro dosažení zelené a digitální transformace, zvýšení hospodářské a sociální odolnosti a zajištění vyváženého územního rozvoje.

(31)Kromě hospodářských a sociálních výzev, jimiž se zabývá plán pro oživení a odolnost, čelí Itálie řadě dalších výzev v souvislosti s energetickou politikou a zelenou transformací, zejména pokud jde o využívání obnovitelných zdrojů energie, přepravu plynu, energetickou účinnost, poskytování a získávání zelených dovedností a udržitelnou mobilitu.

(32)Kapacita obnovitelných zdrojů energie rostla v uplynulém roce velmi pomalu a podíl fosilních paliv ve skladbě zdrojů energie zůstává značný. S cílem urychlit využívání obnovitelných zdrojů energie přijala Itálie některé změny stávajícího rámce, který upravuje povolovací postupy pro obnovitelné zdroje energie. Je třeba vyvinout další úsilí, aby se zajistila soudržnost mezi správním a legislativním rámcem na vnitrostátní i regionální úrovni a jejich význam pro nejmodernější energetické technologie. Všechny související normy by například mohly být konsolidovány do jediného textu (Testo unico). Zároveň je třeba aktualizovat pokyny, kterými se orgány na nižší než celostátní úrovni při hodnocení projektů řídí. V neposlední řadě jsou zapotřebí další investice do modernizace vnitrostátní sítě a propojení mezi pevninou, Sicílií a Sardinií, aby bylo možné využít očekávanou vyšší výrobní kapacitu a pojmout související nárůst výroby obnovitelné energie.

(33)V plynárenské síti přetrvávají překážky. Itálie jedná s partnery v severní Africe o investicích do zvýšení dovozní kapacity stávajících plynovodů a plynárenských propojovacích soustav. To by pomohlo diverzifikovat dovoz, a tím posílit bezpečnost dodávek. Jsou však zapotřebí další investice k odstranění nedostatků ve stávající vnitrostátní síti, která nemá přepravní kapacitu pro distribuci nového plynu z jihu na sever země. Investice do infrastruktury pro fosilní paliva musí být omezeny na nezbytně nutnou úroveň a musí být navrženy tak, aby obstály i v budoucnu, aby se zabránilo závislosti na technologiích, které nejsou v souladu s cíli v oblasti klimatu nebo zvyšují náklady na transformaci energetiky.

(34)Spotřeba zemního plynu v Itálii klesla v období od srpna 2022 do března 2023 o 19 % ve srovnání s průměrnou spotřebou plynu za stejné období v posledních pěti letech, což je nad rámec cíle snížení o 15 %. Itálie by ve svém úsilí o dočasné snížení poptávky po plynu mohla pokračovat až do 31. března 2024 27 . Je třeba zaměřit se na opatření ke zlepšení energetické účinnosti budov. Italský fond budov má značný potenciál v oblasti energetické účinnosti, zejména s ohledem na velký podíl starých a energeticky náročných budov. Stávající opatření v plánu pro oživení a odolnost by mohla být doplněna opatřeními, jako jsou cílené programy pobídek ke zvýšení energetické účinnosti v budovách s nejhorší energetickou náročností, včetně komerčních budov a veřejného bydlení, přičemž by bylo třeba zajistit, aby byly osloveny zranitelné domácnosti, a zabránit regresivním účinkům. Tato opatření by byla přínosem zejména pro malé a střední podniky a mikropodniky, které pro zlepšení své energetické účinnosti často nemají dostatečné technické a finanční kapacity. Stejná opatření by rovněž pomohla snížit energetickou chudobu, která by mohla být dále řešena jinými opatřeními, například prostřednictvím jednotných kontaktních míst, která poskytují individualizované služby v oblasti úspor energie. Zvýšení energetické účinnosti by rovněž prospělo zvýšení dozoru nad trhem v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky.

(35)Nedostatky v infrastruktuře a dotace škodlivé pro životní prostředí, včetně silniční dopravy, zůstávají značné a odrazují od přechodu k udržitelnějším řešením v oblasti dopravy. Například průměrný počet dobíjecích stanic zůstává pod průměrem EU. Dotace škodlivé pro životní prostředí zahrnují paušální zdanění služebních vozidel, která jsou k dispozici pro soukromé účely, a vrácení spotřební daně z nafty používané v nákladní dopravě. Klíčem ke konsolidaci trhu s vozidly s nulovými emisemi je pokračující úsilí o zavádění dobíjecích stanic a zrušení těchto dotací.

(36)Nedostatek pracovních sil a dovedností v odvětvích a povoláních, která jsou klíčová pro zelenou transformaci, včetně výroby, zavádění a udržování technologií s nulovými čistými emisemi, brzdí přechod na hospodářství s nulovými čistými emisemi. Aby se snížil nedostatek dovedností a podpořilo se začlenění a přerozdělení pracovních sil, jsou zásadně důležité vysoce kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy, které budou reagovat na měnící se potřeby trhu práce, a cílená opatření pro prohlubování dovedností a změny kvalifikace. Pro zapojení nevyužívané pracovní síly, která je v nabídce, je zapotřebí, aby tato opatření byla přístupná, zejména pro jednotlivce a v odvětvích a regionech, jichž se zelená transformace dotýká nejvíce. V Itálii jsou nedostatkem pracovních sil postižena povolání s vysokou i nízkou kvalifikací, která jsou klíčová pro zelenou transformaci. Podpory odborné přípravy se zároveň často nedostává pracovníkům, kteří budou s největší pravděpodobností zelenou transformací zasaženi. Zelené investice brzdí také nedostatek zelených dovedností ve veřejném sektoru, zejména na místní úrovni. Itálie se potýká se značnými regionálními rozdíly, které by se mohly ještě prohloubit, pokud místní trhy práce nebudou schopny využít příležitostí, které zelená transformace nabízí. Posílení zelených dovedností, včetně udržitelného hospodaření s půdou, by navíc mělo klíčový význam v boji proti dopadům změny klimatu, zejména zhoršujícím se povodním a přetrvávajícím suchům.

(37)Na základě posouzení Komise přezkoumala Rada program stability z roku 2023 a její stanovisko 28 je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 1.

(38)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada doporučila, aby členské státy eurozóny, mimo jiné prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost, i) zachovaly udržitelnost dluhu a upustily od široce pojaté podpory agregátní poptávky v roce 2023, lépe zacílily fiskální opatření přijatá ke zmírnění dopadu vysokých cen energií a zvážily vhodné způsoby ukončení podpory, až tlak na ceny energií poklesne; ii) udržely vysokou úroveň veřejných investic a podporovaly soukromé investice s cílem napomoci zelené a digitální transformaci; iii) podporovaly takový vývoj mezd, který zmírní ztrátu kupní síly, a zároveň omezovaly sekundární dopady na inflaci, dále zlepšovaly aktivní politiky na trhu práce a řešily nedostatek kvalifikovaných pracovníků; iv) zlepšily podnikatelské prostředí a zajistily, aby energetická podpora pro podniky byla nákladově efektivní, dočasná a zaměřená na životaschopné podniky a zachovávala pobídky pro zelenou transformaci, a v) zachovaly makrofinanční stabilitu, sledovaly rizika a současně pokračovaly v práci na dokončení bankovní unie. K provedení prvního, druhého, třetího a čtvrtého doporučení pro eurozónu přispívají v případě Itálie doporučení č. 1, 2 a 3. 

(39)S ohledem na hloubkový přezkum Komise a na toto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2023 a program stability z roku 2023. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedeného doporučení č. 1. Politiky uvedené v doporučení č. 1 pomáhají řešit slabiny související s vysokým veřejným dluhem a nízkým růstem produktivity. Doporučení č. 2 přispívá k provedení doporučení č. 1. Politiky uvedené v doporučení č. 1 přispívají jak k řešení nerovnováh, tak k provedení doporučení pro eurozónu v souladu s 38. bodem odůvodnění.

DOPORUČUJE Itálii v období 2023–2024:

1.Ukončit podpůrná opatření v oblasti energetiky platná do konce roku 2023 a využít související úspory ke snížení schodku veřejných financí. Pokud by obnovení růstu cen energií vyžadovalo podpůrná opatření, zajistit, aby tato opatření byla zaměřena na ochranu zranitelných domácností a podniků a aby byla fiskálně dostupná, a zachovat pobídky k úsporám energie.

Zajistit obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením nominálního nárůstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 nejvýše na 1,3 %.

Zachovat veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné čerpání grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci.

V období po roce 2024 pokračovat v provádění střednědobé fiskální strategie postupné a udržitelné konsolidace v kombinaci s investicemi a reformami přispívajícími k lepší produktivitě a vyššímu udržitelnému růstu s cílem dosáhnout obezřetné střednědobé fiskální situace.

Dále snížit zdanění práce a zefektivnit daňový systém přijetím a řádným prováděním zmocňovacího zákona o daňové reformě při zachování progresivity daňového systému a zlepšení spravedlnosti, zejména zefektivněním a snížením daňových výdajů, včetně DPH a dotací škodlivých pro životní prostředí, a zjednodušením daňového zákoníku. Sladit hodnoty uvedené v katastru se současnými tržními hodnotami.

2.Posílit správní kapacitu a zajistit účinnou správu, zejména na nižší než celostátní úrovni, aby bylo možné rychle a soustavně provádět plán pro oživení a odolnost. Urychleně dokončit kapitolu REPowerEU, aby bylo možné co nejdříve zahájit její provádění. Pokračovat v urychleném provádění programů politiky soudržnosti v úzkém napojení na plán pro oživení a odolnost a v souladu s tímto plánem.

3.Snížit závislost na fosilních palivech. Zjednodušit povolovací postupy s cílem urychlit výrobu dodatečné obnovitelné energie a rozvíjet propojení elektroenergetických soustav, které by ji pojaly. Zvýšit kapacitu pro vnitřní přepravu plynu s cílem diverzifikovat dovoz energie a posílit bezpečnost dodávek. Zvýšit energetickou účinnost v bytovém a podnikovém sektoru, mimo jiné prostřednictvím lépe cílených systémů pobídek zaměřených zejména na nejzranitelnější domácnosti a budovy s nejhorší energetickou náročností. Podporovat udržitelnou mobilitu, mimo jiné zrušením dotací škodlivých pro životní prostředí a zrychlením zavádění dobíjecích stanic. Zintenzivnit politické úsilí zaměřené na poskytování a získávání dovedností potřebných pro zelenou transformaci.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1)    Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.
(2)    Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.
(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).
(4)    COM(2022) 780 final.
(5)    COM(2023) 62 final.
(6)    COM(2023) 168 final.
(7)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 ze dne 27. února 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1).
(8)    COM(2023) 141 final.
(9)    COM(2022) 583 final.
(10)     Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 13. července 2021 o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Itálie (ST 10160/21; ST 10160/21 ADD 1; ST 10160/21 ADD 1 REV 1; ST 10160/21 ADD 1 REV 2; ST 10160/21 ADD 1 REV 2 COR 1).
(11)    SWD(2023) 612 final.
(12)    SWD(2023) 634 final.
(13)    Eurostat – Euroindikátory, 47/2023, 21.4.2023.
(14)    COM(2023) 631 final, 24.5.2023.
(15)    COM(2023) 141 final, 8.3.2023.
(16)    Nové statistické zpracování znamenalo revizi schodku směrem nahoru o 1,8 procentního bodu HDP v roce 2021. Odhaduje se, že v roce 2022 měly daňové úlevy spojené s novým statistickým zpracováním dopad na zvýšení schodku o 2,6 procentního bodu HDP.
(17)    Doporučení Rady ze dne 18. června 2021, kterým se vydává stanovisko Rady k programu stability Itálie z roku 2021 (Úř. věst. C 304, 29.7.2021, s. 53).
(18)    Nastavení fiskální politiky se poměřuje jako změna primárních výdajů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů), s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19, ale se zahrnutím výdajů financovaných z nevratné podpory (grantů) v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, ve vztahu ke střednědobému potenciálnímu růstu. Další podrobnosti viz rámeček 1 ve fiskálních statistických tabulkách.
(19)    Předpokládá se, že příspěvek ostatních kapitálových výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a dosáhne 0,3 procentního bodu HDP. To lze vysvětlit zvýšením výdajů souvisejících s daňovými úlevami na renovace budov, které se vykazují jako kapitálový transfer.
(20)    Číselné údaje představují výši ročních rozpočtových nákladů na opatření, mimo jiné v oblasti běžných příjmů a výdajů a – je-li to relevantní – kapitálových výdajů.
(21)    Doporučení Rady ze dne ze dne 12. července 2022 k národnímu programu reforem Itálie na rok 2022 a stanovisko Rady k programu stability Itálie z roku 2022 (Úř. věst. C 334, 1.9.2022, s. 96).
(22)    Na základě jarní prognózy Komise z roku 2023 se střednědobý (desetiletý průměrný) růst potenciálního produktu Itálie odhaduje na 6,4 % v nominálním vyjádření.
(23)    Předpokládá se, že příspěvek ostatních kapitálových výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a dosáhne 2,3 procentního bodu HDP. To lze vysvětlit očekávaným snížením výdajů na daňové úlevy na renovace budov.
(24)    Pro definici jednorázového opatření viz zpráva o veřejných financích za rok 2015 .
(25)    Srov. článek 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97, který rovněž vyžaduje korekci ve výši více než 0,5 % HDP u členských států s veřejným dluhem přesahujícím 60 % HDP nebo s výraznějšími riziky pro udržitelnost dluhu.
(26)    Komise odhadla, že Itálie bude potřebovat průměrné roční zvýšení strukturálního primárního salda vyjádřené jako podíl HDP o 0,85 procentního bodu, aby dosáhla věrohodného snížení dluhu nebo zajistila, že veřejný dluh zůstane ve střednědobém horizontu na obezřetné úrovni. Tento odhad vycházel z podzimní prognózy Komise z roku 2022. Výchozím bodem pro tento odhad byl předpovídaný schodek veřejných financí a veřejný dluh v roce 2024, který předpokládal zrušení podpůrných opatření v oblasti energetiky v roce 2024.
(27)    Nařízení Rady (EU) 2022/1369 a nařízení Rady (EU) 2023/706.
(28)     Podle čl. 5 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.