Každý, jehož práva a svobody zaručené právem Unie byly porušeny, má za podmínek stanovených tímto článkem právo na účinné prostředky nápravy před soudem.Každý má právo, aby jeho věc byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, předem zřízeným zákonem. Každému musí být umožněno poradit se, být obhajován a být zastupován.[…]

1.Každý obviněný se považuje za nevinného, dokud jeho vina nebyla prokázána zákonným způsobem.2.Každému obviněnému je zaručeno respektování práv na obhajobu.

[…]

[…]

1.Evropský zatýkací rozkaz je soudní rozhodnutí, které vydal některý členský stát proto, aby jiný členský stát zatkl a předal vyžádanou osobu za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody.2.Členské státy vykonají evropský zatýkací rozkaz na základě zásady vzájemného uznávání a v souladu s ustanoveními tohoto rámcového rozhodnutí.3.Tímto rámcovým rozhodnutím není dotčena povinnost ctít základní práva a obecné právní zásady zakotvené v článku 6 [EU].

1.Účelem tohoto rámcového rozhodnutí je posílit procesní práva osob v trestním řízení, usnadnit justiční spolupráci v trestních věcech a zejména zlepšit vzájemné uznávání soudních rozhodnutí mezi členskými státy.2.Tímto rámcovým rozhodnutím není dotčena povinnost ctít základní práva a obecné právní zásady zakotvené v článku 6 Smlouvy, včetně práva osob, proti nimž je vedeno trestní řízení, na obhajobu, a veškeré související povinnosti justičních orgánů zůstávají nedotčeny.3.Tímto rámcovým rozhodnutím se zavádějí společná pravidla pro uznávání nebo výkon soudních rozhodnutí v jednom členském státě (vykonávající členský stát), byla-li vydána jiným členským státem (vydávající členský stát) v soudním jednání, kterého se dotyčná osoba nezúčastnila osobně […]

Vykonávající soudní orgán může rovněž odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného za účelem výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody, pokud se osoba nezúčastnila osobně soudního jednání, ve kterém bylo vydáno dané rozhodnutí, pokud evropský zatýkací rozkaz neuvádí, že osoba v souladu s dalšími procesními požadavky vymezenými vnitrostátním právem vydávajícího členského státu:

nebo

nebo

Evropský zatýkací rozkaz obsahuje v souladu s formulářem uvedeným v příloze tyto údaje:

1.Vykonávající justiční orgán rozhodne o předání osoby ve lhůtách a za podmínek stanovených v tomto rámcovém rozhodnutí.2.Považuje-li vykonávající justiční orgán informace, které mu sdělil vystavující členský stát, za nedostatečné pro to, aby mohl rozhodnout o předání, požádá o neprodlené poskytnutí potřebných doplňujících informací, zejména s ohledem na články 3 až 5 a článek 8, a může stanovit lhůtu, ve které mají být tyto informace dodány, přičemž vezme v úvahu nutnost dodržet lhůty stanovené v článku 17.3.Vystavující justiční orgán může kdykoli doručit vykonávajícímu justičnímu orgánu dodatečné užitečné informace.

Předání bude odmítnuto, pokud je účelem evropského zatýkacího rozkazu zajistit výkon rozsudku vydaného na jednání, kterého se obžalovaný nezúčastnil osobně, a pokud evropský zatýkací rozkaz neuvádí, že v souladu s procesními požadavky vystavujícího členského státu:

1.Délku zkušební doby stanoví soud. Nesmí však překročit pět let nebo být kratší než dva roky.2.Zkušební doba začíná běžet okamžikem, kdy rozhodnutí o odkladu výkonu trestu nabylo právní moci. Délka zkušební doby může být dále zkrácena na minimum nebo před jejím uplynutím prodloužena na maximum.

1.Soud může odsouzenému uložit podmínky, které musí splnit v rámci nápravy způsobené škody. Odsouzenému nemohou být uloženy nesplnitelné podmínky.2.Soud může uložit odsouzenému povinnost nahradit dle svých schopností škodu způsobenou spáchaným trestným činem, povinnost zaplatit peněžitou částku ve prospěch veřejně prospěšné instituce, je-li to vhodné s ohledem na povahu činu a osobnost pachatele, povinnost vykonat prospěšné práce nebo složit peněžitou částku do státní pokladny.[…]

1.Soud odsouzenému uděluje pokyny pro celou délku zkušební doby, potřebuje-li takovou pomoc, aby se znovu neodpustil trestné činnosti. Odsouzenému nemohou být v tomto ohledu uloženy nesplnitelné povinnosti zasahující do jeho způsobu života.2.Soud může mimo jiné nařídit, aby odsouzený plnil povinnosti týkající se pobytu, vzdělávání, práce nebo volného času či uspořádání jeho finančních záležitostí, hlásil se v určených lhůtách u soudu nebo na jiném místě, aby nekontaktoval, neudržoval kontakt, nezaměstnával, nevzdělával či neposkytoval ubytování oběti či určitým osobám nebo osobám z určité skupiny osob, které by mu mohly zavdat příležitost k páchání další trestné činnosti či ho k ní podněcovat, aby nevlastnil či nepředal do úschovy jinému určité předměty, které by mu mohly zavdat příležitost ke páchání další trestné činnosti či ho k ní podněcovat, nebo aby plnil vyživovací povinnost.[…]

1.Je-li vhodné tak učinit za účelem zabránění páchání trestné činnosti, soud podřídí osobu dohledu a vedení probačního úředníka na celou dobu trvání zkušební doby či na její část.2.Soud udělí pokyn podle odstavce 1 zpravidla v případě, že odloží výkon trestu odnětí svobody na delší dobu než devět měsíců a odsouzený dosud nedosáhl věku dvaceti sedmi let.3.Probační úředník odsouzeného vede a pomáhá mu. Ve spolupráci se soudem dohlíží na dodržování podmínek a pokynů, jakož i na nabídky a sliby a v soudem stanovených lhůtách podává zprávy o tom, jaký odsouzený vede život. Probační úředník informuje soud o hrubém či soustavném porušování podmínek, pokynů, nabídek či slibů.[…]

1.Soud odklad odvolá, pokud odsouzený spáchá ve zkušební době trestný čin a ukáže se tak, že očekávání, na jehož základě došlo k odkladu výkonu trestu, nebylo naplněno, pokud hrubě či trvale porušuje pokyny, nebo se vyhýbá dohledu a vedení probačního úředníka, čímž vyvolává obavy, že se znovu dopustí trestné činnosti, nebo pokud hrubě či trvale porušuje podmínky. […]2.Soud odklad neodvolá, postačí-li uložit dodatečné podmínky či vydat pokyny, a to konkrétně podrobení odsouzeného dohledu probačního úředníka či prodloužení zkušební doby nebo dohledu. V druhém případě nelze zkušební dobu prodloužit o více než polovinu z původně uložené délky zkušební doby.[…]

1.Po vykonání dvou třetin uloženého trestu, avšak nejdříve po dvou měsících, může soud se souhlasem odsouzeného a s ohledem na to, zda je k tomu dán důvod z hlediska veřejné bezpečnosti, rozhodnout o odkladu zbytku trestu odnětí svobody s pevně stanovenou trestní sazbou. Soud rozhodne zejména s ohledem na osobnost odsouzeného, jeho minulost, okolnosti, za jakých spáchal trestný čin, význam zákonem chráněného právního zájmu, který by byl ohrožen v případě recidivy, chování odsouzeného ve výkonu trestu, jeho životní podmínky a očekávaný dopad, který na něj bude mít odklad výkonu trestu.2.Po vykonání poloviny trestu odnětí svobody s pevně stanovenou trestní sazbou, avšak nejdříve po šesti měsících, může soud rozhodnout o podmíněném odkladu výkonu zbytku trestu odnětí svobody, pokud jde u odsouzeného o první výkon trestu odnětí svobody nepřesahující dva roky, nebo pokud z celkového posouzení spáchaného trestného činu, osobnosti pachatele a jeho vývoje ve výkonu trestu vyplývá, že jsou dány zvláštní okolnosti a jsou splněny další podmínky stanovené v odstavci 1.3.Ustanovení § 56a až 56e se použijí obdobně; i když je zkušební doba později zkrácena, musí dosahovat délky zbývajícího trestu. Vykonal-li odsouzený nejméně jeden rok z trestu před podmíněným odkladem výkonu jeho zbytku, soud jej v zásadě podřídí dohledu a vedení probačního úředníka na celou zkušební dobu či na její část.4.Dojde-li k započítání trestu odnětí svobody, má se za to, že byl trest vykonán ve smyslu odstavců 1 až 3.5.Ustanovení § 56f a 56g se použijí obdobně. Soud odvolá odklad výkonu trestu i v případě, že v období mezi odsouzením a rozhodnutím o odkladu výkonu trestu odsouzený spáchá trestný čin, jenž soud nemohl vzít v úvahu z věcných důvodů v okamžiku, kdy rozhodoval o odkladu vykonatelnosti, a s ohledem na nějž by odklad jinak nepovolil; za odsuzující rozsudek se považuje rozsudek, v němž byla naposledy posouzena skutková zjištění.6.Soud může upustit od podmíněného odkladu výkonu zbytku časově omezeného trestu odnětí svobody, jestliže odsouzený uvede nedostatečné či nepravdivé informace o místě, kde se nacházejí předměty získané trestným činem, které mohou být předmětem propadnutí.[…]

Pokud soud při přijímání usnesení porušil právo účastníka řízení být vyslechnut způsobem, který má vliv na rozhodnutí, a pokud proti usnesení nelze podat opravný prostředek či se jinak domoci nápravy právní cestou, vrátí usnesením z moci úřední nebo z podnětu účastníka řízení do stavu, v němž se nacházelo před přijetím rozhodnutí, je-li účastníkovi řízení nadále působena újma. Ustanovení § 47 se použije obdobně.

1.Rozhodnutí vydaná za přítomnosti dotčené osoby jí jsou oznámena vyhlášením. Kopie jí bude vydána na vlastní žádost.2.Ostatní rozhodnutí jsou oznamována doručením. V případě, že oznámením rozhodnutí nepočíná běžet lhůta, nemusí mít oznámení zvláštní formu.3.Osoba, která se nenachází na svobodě, může požádat, aby jí byl doručovaný dokument přečten.

1.Pro doručování platí obdobně úprava stanovená v občanském soudním řádu.2.Dochází-li k doručení jednomu účastníkovi řízení prostřednictvím několik osob oprávněných k přijetí zásilky, lhůta počíná běžet ode dne doručení poslední osobě.[…]

1.Doručení zveřejněním je možné v případě, že obžalovanému, kterému dosud nebylo doručeno předvolání k hlavnímu líčení, nelze doručit v Německu předepsanou formou a úprava doručování do ciziny se jeví jako neproveditelná nebo předem odsouzená k nezdaru. Má se za to, že k doručení došlo dva týdny ode dne zveřejnění na úřední desce.2.Pokud již bylo obžalovanému doručeno předvolání k hlavnímu líčení, doručení zveřejněním je přípustné v případě, že mu nelze doručit v Německu předepsanou formou.3.Doručení zveřejněním je přípustné v řízení o odvolání podaném obžalovaným, jestliže mu nelze doručit na adresu posledního doručení nebo na adresu, kterou obžalovaný naposledy uvedl jako adresu pro doručování.

1.Pro okamžité opravné prostředky platí následující zvláštní úprava.2.Opravný prostředek musí být podán do jednoho týdne; lhůta počíná běžet dnem oznámení rozhodnutí (§ 35).3.Soud nemá pravomoc měnit své rozhodnutí napadené opravným prostředkem. Opravný prostředek však připustí v případě, že vůči osobě podávající opravný prostředek použil skutečnosti či důkazy, ohledně nichž tato dosud nebyla vyslechnuta, a pokud na základě následného vyjádření této osoby považuje opravný prostředek za opodstatněný.

1.Následné rozhodnutí o podmíněném odkladu výkonu zbytku trestu nebo o napomenutí (§§ 56a až 56 g, § 58, § 59a a § 59b StGB) přijímá soud usnesením bez ústní části řízení. Státní zástupce a obžalovaný musí být vyslechnuti. Ustanovení § 246a odst. 2 a § 454 odst. 2 čtvrtá věta se použijí obdobně. Pokud soud rozhodne o odvolání odkladu výkonu trestu z důvodu nedodržení podmínky či nesplnění pokynu, odsouzený musí být vyslechnut ústně. Pokud soud určil probačního úředníka, informuje jej o tom, že hodlá odvolat odklad výkonu trestu nebo trest prominout; soud jej informuje o tom, co se dozvěděl v jiných trestních řízeních, je-li to vhodné pro účely probačního dohledu.2.Proti rozhodnutím podle odstavce 1 lze podat opravný prostředek. Tento opravný prostředek může vycházet pouze z protiprávnosti příkazu či následného prodloužení zkušební doby. Okamžitý opravný prostředek je přípustný proti odvolání odkladu výkonu trestu, podmíněnému upuštění od výkonu zbytku trestu, odvolání podmíněného upuštění a rozhodnutí, že postačuje varování (§§ 56f, 56 g, 59b StGB).