(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Dne 10. října 2024 předložilo Finsko Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí.

(6)

Za účelem vytvoření rámce pro dialog vedoucí k předložení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zaslala Komise dne 21. června 2024 Finsku podle článku 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii (5). Dne 10. října 2024 Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila (6). Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku. Referenční trajektorie Finska stanoví, že na základě předpokladů Komise, z nichž vycházejí předběžné pokyny předané v červnu 2024, a za předpokladu čtyřletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce (2025–2031) o 1,5 % a během období, na něž se vztahuje plán (2025–2028), o 1,5 %.

Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Finsku dne 21. června 2024

(7)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Finsko a Komise od června do září 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Finsko plánuje, a související předpoklady, na plánovaný soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce včetně reforem a investic (například komplexní reforma sociálního zabezpečení včetně souhrnné sociální dávky a komplexní reforma sociální pomoci), jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(8)

V říjnu 2024 Finsko v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 a podle informací, které poskytlo ve svém plánu, vedlo konzultace s občanskou společností (včetně například sociálních partnerů a regionální správy) a s Hospodářskou radou Finska (7). Podle informací, které Finsko ve svém plánu poskytlo, projednala Hospodářská rada plán dne 2. října 2024. Občanská společnost byla pozvána na veřejné slyšení dne 3. října 2024.

(9)

Plán byl dne 2. října 2024 projednán ve vnitrostátním parlamentu.

(10)

Dne 10. října 2024 předložilo Finsko svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne 26. listopadu 2024 (8).

(11)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Finsko v rámci evropského semestru (9).

(12)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(13)

Hospodářská činnost ve Finsku se v roce 2023 snížila o 1,2 %, protože růst spotřebitelských cen a úrokových sazeb zatížil spotřebu a investice, zejména v odvětví stavebnictví. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se v roce 2024 očekává pokles ekonomiky o 0,3 % v důsledku stagnace spotřeby a poklesu investic v první polovině roku. V roce 2025 by se měl reálný HDP zvýšit o 1,5 % v závislosti na předpokládaném oživení soukromé spotřeby a investic díky růstu reálných mezd a nižším nákladům na financování, zatímco růst vývozu by se měl obnovit v souladu s rostoucí zahraniční poptávkou. V roce 2026 se očekává, že reálný HDP vzroste o 1,6 %, neboť se předpokládá pokračování rozsáhlého oživení. V horizontu prognózy (tj. 2024–2026) se očekává, že růst potenciálního HDP ve Finsku poroste každoročně od roku 2024 do roku 2026 v průměru o 0,6 %, a to v důsledku akumulace kapitálu a zvýšení souhrnné produktivity výrobních faktorů. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 7,2 % a podle prognózy Komise dosáhne v roce 2024 hodnoty 8,2 %, v roce 2025 hodnoty 7,9 % a v roce 2026 hodnoty 7,5 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) klesne z 3,9 % v roce 2023 na 1,4 % v roce 2024 a dosáhne 2,1 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026.

(14)

Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Finska v roce 2023 činil 3,0 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2024 dosáhne 3,7 % HDP, načež v roce 2025 klesne na 3,0 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky na 2,5 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 zahrnuje návrh rozpočtu Finska na rok 2025, který vláda v září předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 77,1 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 zvýší na 82,6 % HDP. Na konci roku 2025 by měl vzrůst na 84,7 % HDP a na konci roku 2026 na 85,3 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(15)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Finska se vztahuje na roky 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce sedmi let.

(16)

Plán obsahuje informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.

(17)

Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 2,2 %. Dále se Finsko zavázalo k provedení souboru reforem a investic za účelem prodloužení období korekce na sedm let (2025–2031), během nichž má průměrný růst čistých výdajů podle plánu činit 2,4 %. Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu na celé období korekce (2025–2031) je vyšší než referenční trajektorie, kterou Komise předala dne 21. června 2024. Plán předpokládá vyrovnaný růst potenciálního HDP ve výši 0,9 % pro každý rok období korekce. Kromě toho plán očekává, že se míra růstu deflátoru HDP zvýší z 1,7 % v roce 2024 na 2,1 % v roce 2025 a do konce období korekce se bude postupně dále zvyšovat na 2,4 %.

Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Finska

(18)

Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu snížil z 81,7 % v roce 2024 na 78,2 % HDP na konci období korekce v roce 2031, jak je uvedeno v následující tabulce. Po skončení období korekce se očekává, že ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2041) bude poměr dluhu k HDP podle plánu dále klesat, přičemž v roce 2039 klesne pod 60 % HDP a v roce 2041 dosáhne 52,7 %.

Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Finska

Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu sníží pod referenční hodnotu 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. To se na základě předpokladů plánu jeví jako věrohodné, neboť podle všech deterministických zátěžových testů v rámci analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí by dluh měl být do roku 2041 nižší než 60 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(19)

Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů uvedených v plánu by schodek veřejných financí v prvním roce období korekce (tj. v roce 2025) klesl pod 3 % HDP, poté by se nadále snižoval a v roce 2031 by se změnil v přebytek. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2031) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2041). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(20)

Časový profil fiskální korekce, měřený změnou primárního strukturálního salda, podle plánu na rozdíl od lineární dráhy, uvedené jako pravidlo v čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263, předsouvá největší úsilí na počátek období. Důvodem je větší fiskální konsolidace, k níž dojde v roce 2025, a zachycení veřejných zakázek v oblasti obrany v národních účtech v letech 2025 a 2027, což vede k dalším odchylkám od lineárního profilu. V důsledku toho je fiskální korekce v průběhu prvních čtyř let plánu více než úměrná celkovému fiskálnímu úsilí. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu se zásadou neodkládat úsilí stanovenou v čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 4: Vývoj primárního strukturálního salda v plánu Finska

(21)

Jestliže se předpoklady a závazky plánu naplní, setrvá strukturální schodek po celé období korekce pod hodnotou 1,5 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž bude i nadále dodržována společná rezerva pro odolnost uvedená v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1263, a proto není nutné dodatečné zlepšení strukturálního primárního salda uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(22)

Vzhledem k tomu, že veřejný dluh bude podle plánu během období korekce dosahovat úrovně mezi 60 % a 90 % HDP, poměr dluhu k HDP se musí v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2024/1263 snižovat ročně v průměru nejméně o 0,5 procentního bodu, dokud neklesne pod 60 %. Toto průměrné snížení se vypočítá za období 2024–2031 a v plánu činí 0,5 procentního bodu. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu.

(23)

Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Finsku předány dne 21. června 2024. Konkrétně plán využívá různé předpoklady pro výchozí pozici v roce 2024, růst potenciálního HDP a vnitřní dynamiku dluhu. Fiskální korekce je navíc předsunutá. Tyto rozdíly v předpokladech je třeba pečlivě posoudit, aby se zajistilo, že se opírají o spolehlivé a na datech založené ekonomické argumenty, zejména vzhledem k tomu, že průměrný růst čistých výdajů v plánu je vyšší než hodnota v referenční trajektorii. Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s největším dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu v předpokladech samostatně.

Zbývající rozdíl v předpokladech se týká revidované výchozí pozice v roce 2024 a odpovídá o něco nižšímu strukturálnímu primárnímu schodku, než se očekávalo na jaře. To nemá ve srovnání s předpoklady Komise na průměrný růst čistých výdajů významný dopad. Celkově je rozdíl mezi dráhou čistých výdajů uvedenou v plánu a referenční trajektorií vysvětlen rozdíly v předpokladech, které jsou řádně odůvodněny v souladu s čl. 13 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263. Celkově všechny rozdíly v předpokladech společně vedou k tomu, že průměrný růst čistých výdajů v plánu je vyšší než referenční trajektorie. Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s dráhou čistých výdajů.

(24)

Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány prostřednictvím omezování výdajů, jakož i diskrečního zvyšování příjmů. Vláda provádí dva balíčky opatření, jejichž fiskální výnos se odhaduje na 9 miliard EUR (3,8 % HDP). Ty lze zhruba rozdělit na 3,5 miliardy (1,5 % HDP) z vyšších příjmů (tj. přímé příjmy ze zvýšené sazby DPH a nepřímé příjmy ze zvýšené daně z příjmu a sociálních příspěvků v důsledku vyšší zaměstnanosti způsobené jinými opatřeními) a 5,5 miliardy (2,3 % HDP) z nižších výdajů (tj. úspory plynoucí ze vzniku regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života, snížení sociálních dávek a snížení ostatních výdajů). Většina politických opatření týkajících se těchto dvou konsolidačních balíčků již byla přijata, další mají být potvrzena nebo korigována a vyčíslena v ročních rozpočtech. Bylo přijato již několik opatření na straně příjmů i výdajů, která budou mít v roce 2025 značný dopad. Provádění orientační fiskální strategie uvedené v plánu zároveň ohrožují rizika plynoucí z možnosti, že úspory v důsledku opatření zaměřených na regionální subjekty zajišťující služby v oblasti kvality života a očekávané účinky vládních reforem trhu práce na zaměstnanost budou nižší, než se původně předpokládalo. Kromě toho návrh rozpočtového plánu na rok 2025 odráží diskreční politická opatření podporující dosažení závazku čistých výdajů pro rok 2025 (10).

(25)

V plánu se Finsko zavazuje k souboru reforem a investic s cílem zlepšit potenciální růst a fiskální udržitelnost, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce ze čtyř na sedm let. Soubor reforem a investic se skládá z řady závazků z plánu pro oživení a odolnost; jednoho závazku z plánu pro oživení a odolnost s dodatečnými specifikacemi za účelem omezení překročení rozpočtu a ze dvou nových reforem. Zahrnuje tato opatření:

(26)

Opatření, která jsou podkladem pro prodloužení období korekce a která jsou součástí plánu pro oživení a odolnost (včetně dodatečné specifikace pro obnovení zákonných povinností a správních postupů regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života), jsou v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263, neboť jsou dostatečně podrobná, přednostně uskutečňovaná, časově vymezená a ověřitelná. Dvě opatření týkající se komplexní reformy sociální pomoci a komplexní reformy souhrnné sociální dávky dosud nebyla uzákoněna, a proto nejsou v současné fázi podrobně popsána. Plán stanoví orientační harmonogram pro jejich přijetí a kvalitativní cílové ukazatele pro sledování jejich provádění.

(27)

Závazky v plánu pro oživení a odolnost, které jsou podkladem pro prodloužení, zahrnují podstatné reformy a investice zaměřené na zlepšení udržitelnosti veřejných financí a růstového potenciálu ekonomiky. Kromě toho se Finsko zavazuje pokračovat v reformním úsilí během období, na něž se vztahuje střednědobý fiskálně-strukturální plán, a zachovat úroveň investic financovaných z vnitrostátních zdrojů realizovaných během období, na které se vztahuje plán pro oživení a odolnost (viz tabulka 5 níže). Uvedené závazky budou sledovány v průběhu provádění plánu. Závazky v rámci plánu pro oživení a odolnost tudíž lze zohlednit pro účely prodloužení období korekce podle čl. 36 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263.

(28)

Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, udržitelným způsobem zlepší potenciál v oblasti růstu a odolnosti ekonomiky Finska, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2024/1263. Tato opatření by měla zlepšit fungování trhu práce, podpořit inovace, zlepšit přístup ke zdravotní péči a sociálnímu zabezpečení a zmodernizovat sociální zabezpečení, čímž zlepší potenciál v oblasti růstu a odolnosti finské ekonomiky. Očekává se, že předložené reformy trhu práce podpoří nezaměstnané při hledání zaměstnání a zvýší míru aktivity starších pracovníků. Plán odhaduje, že tato dvě opatření by mohla v letech 2025–2029 vytvořit přibližně 20 000 pracovních míst. Očekává se, že investice do výzkumu a vývoje obsažené v plánu pro oživení a odolnost zlepší růstový potenciál i odolnost Finska tím, že zvýší produktivitu (plán konzervativně odhaduje, že zvýšení investic do výzkumu a vývoje o 1 % zvýší produktivitu o 0,02 %), přiláká soukromé investice a podpoří ekologickou transformaci a dekarbonizaci energetického systému. Podle finské vlády by zřízení regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života a rozvoj služeb elektronického zdravotnictví zlepší přístup ke zdravotní péči, což je obzvláště důležité, protože neuspokojené potřeby lékařské péče se pohybují nad průměrem EU a Finsko je rychle stárnoucí společností. Cílem reforem, jimiž se zavádí souhrnná sociální dávka a reforma sociální pomoci, je optimalizovat sociální politiku, snížit administrativní náklady, učinit sociální zabezpečení spravedlivějším a zvýšit motivaci k práci, a tím podpořit zaměstnanost. Bylo by třeba sledovat dopady na sociální soudržnost. Navíc se dosud neprojevily dopady reformy trhu práce nebo zvýšení produktivity v důsledku investic do výzkumu a vývoje na zaměstnanost. Kromě toho se regionální subjekty zajišťující služby v oblasti kvality života v prvních letech své činnosti potýkají s řadou obtíží, a vláda v plánu předložila dodatečné specifikace k jednomu ze závazků plánu pro oživení a odolnost, kterým je obnova zákonných povinností a správních postupů regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života s cílem omezit jejich schodek. Celkově se předpoklady týkající se společného dopadu reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, na růst jeví jako věrohodné, je však třeba pečlivě sledovat budoucí vývoj a přesný dopad. To vyžaduje také smysluplné konzultace se zúčastněnými stranami včetně sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti, a posouzení distribučních a kumulativních účinků daných opatření.

(29)

Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, podpoří udržitelnost veřejných financí, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263. Tato opatření doplňují již přijaté balíčky fiskální konsolidace, jak bylo uvedeno výše při představování fiskální strategie. Hlavní přímý účinek těchto dodatečných opatření se očekává od provádění opatření ke snížení schodku regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života, který v roce 2023 činil 1,4 miliardy EUR, a to obnovením zákonných povinností a správních postupů regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života. Konkrétněji řečeno vláda přijímá opatření, která mají v letech 2025–2028 snížit výdaje regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života o 685 milionů EUR, přičemž cílem samotných regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života je zavést do roku 2028 opatření na snížení svých výdajů o 874 milionů EUR. Vláda navíc očekává, že díky reformě sociální pomoci dosáhne ročních úspor ve výši 100 milionů EUR. Další přímé úspory mohou pocházet z nižších administrativních nákladů na jednu žádost o dávku, které vyplynou z přijetí modelu jediné dávky, a z nižších plateb souvisejících se zrušením dodatečných dnů podpory v nezaměstnanosti. Nepřímé fiskální úspory jsou spojeny především s očekávaným pozitivním dopadem reforem trhu práce na zaměstnanost (tj. zavedení severského modelu služeb zaměstnanosti a zrušení dodatečných dnů podpory v nezaměstnanosti), což by zvýšilo potenciální růst a vytvořilo daňové příjmy. Komplexní reforma sociálního zabezpečení včetně souhrnné sociální dávky a komplexní reforma sociální pomoci mohou mít rovněž dopad na zaměstnanost, neboť zvyšují motivaci k práci a tím i nepřímý pozitivní fiskální dopad. Ačkoli by realizované úspory z uvedených opatření mohly být nižší, než se očekávalo, fiskální úspory vyplývající z dodatečné specifikace plánu pro oživení a odolnost týkající se obnovení zákonných povinností a správních postupů regionálních subjektů zajišťujících služby v oblasti kvality života budou pravděpodobně nezanedbatelné vzhledem k rozsahu odhadovaných úspor (tj. 1,6 mld. EUR). Celkově lze říci, že realizace nepřímých úspor závisí především na dopadu reforem trhu práce na zaměstnanost.

(30)

Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, řeší společné priority EU, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Reformy sociálního zabezpečení a trhu práce přispívají k sociální odolnosti zejména tím, že dodržují zásady evropského pilíře sociálních práv, jako je například aktivní podpora zaměstnanosti, sociální ochrana a podpora v nezaměstnanosti. Očekává se, že investice plánu pro oživení a odolnost do výzkumu a vývoje v oblasti ekologické transformace zvýší inovace v oblasti nízkouhlíkových technologií a energetické infrastruktury a přispějí tak ke spravedlivé ekologické transformaci a zajištění energetické bezpečnosti. Zavádění digitálních inovací v oblasti sociální a zdravotní péče přispívá ke spravedlivé digitální transformaci tím, že zvyšuje digitalizaci veřejných služeb. Soubor reforem a investic, které jsou podkladem prodloužení, neřeší další společnou prioritu EU, konkrétně budování obranných schopností.

(31)

Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, reaguje na příslušná (11) doporučení pro danou zemi vydaná v rámci evropského semestru, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263. Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, se zaměřuje zejména na následující doporučení pro danou zemi zacílená na:

(32)

Plán zajišťuje, aby byla zachována plánovaná celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů realizovaných v průměru během období, na něž se vztahuje plán pro oživení a odolnost, jak vyžaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 5: Veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů v plánu (v % HDP)

(33)

V neposlední řadě lze mít za to, že soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení, je v souladu se závazky obsaženými v plánu pro oživení a odolnost a v dohodě o partnerství, která byla dohodnuta na základě víceletého finančního rámce, jak vyžaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263. Zavedení modelu jediné dávky a reforma sociální pomoci nejsou v rozporu se závazky uvedenými v plánu pro oživení a odolnost, zatímco ostatní opatření přímo vyplývají ze závazků přijatých v rámci plánu pro oživení a odolnost.

(34)

Závěrem lze konstatovat, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, na základě tohoto posouzení celkově splňuje kritéria uvedená v článku 14 nařízení (EU) 2024/1263. V důsledku toho je možné období korekce prodloužit ze čtyř na sedm let, jak se navrhuje v plánu.

(35)

Kromě souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, plán popisuje politické záměry týkající se dalších reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje deset reforem a investic.

(36)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán reformu, která má do roku 2030 zvýšit výdaje na výzkum a vývoj na 4 % HDP, přičemž by jedna třetina těchto finančních prostředků měla pocházet z veřejných zdrojů, což by znamenalo zvyšování o přibližně 280 milionů EUR ročně do roku 2030. Dodatečné veřejné prostředky na výzkum a vývoj budou přiděleny mimo jiné na podporu podnikového výzkumu a vývoje, na spolupráci mezi podniky a výzkumnými pracovníky, na financování výzkumných projektů a na výzkumné infrastruktury. Toto opatření se vztahuje na doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020 týkající se výzkumu a inovací a je v souladu s Digitálním kompasem Finska a s jeho národním strategickým plánem pro digitální dekádu.

(37)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán opatření ke snížení dávek, které odrazují od práce (např. změny dávek v nezaměstnanosti, které by měly dle očekávání během funkčního období vlády zvýšit zaměstnanost o 40 000 pracovníků, a indexové snížení dávek sociálního zabezpečení, které by mělo ve stejném období zvýšit zaměstnanost o 18 600 pracovníků), opatření ke zmírnění nedostatku kvalifikovaných pracovníků (např. zvýšení finančních prostředků i dostupných míst v oborech, kde je nedostatek pracovních sil, jako je například medicína), a opatření vedoucí ke zlepšení přístupu ke zdravotní péči a zkrácení čekacích listin (např. zvýšením finančních prostředků na úhradu výdajů na soukromou zdravotní péči). Opatření řeší doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022 a 2023 v oblasti aktivní politiky trhu práce, pobídek k práci a účasti na trhu práce, zdravotní péče a vzdělávání.

(38)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, nezahrnuje plán žádné další reformy a investice.

(39)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, plán zahrnuje zásadní reformy a investice.

(40)

Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též doplňkovosti s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Finska. Plán vhodně odkazuje na finský národní program reforem do roku 2024, který popisuje synergie a doplňkovost s politikou soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost.

(41)

Plán podává přehled potřeb Finska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. V souvislosti se spravedlivou ekologickou a digitální transformací plán zdůrazňuje potřebu investic do čisté energie, aby se snížila závislost na fosilních palivech, a do přelomových technologií, jako je například umělá inteligence, s cílem dále posílit ekologickou transformaci. V souvislosti se sociální a ekonomickou odolností zdůrazňuje plán potřebu investic do zvyšování dosaženého vzdělání a kontinuálního učení. V souvislosti s energetickou bezpečností zdůrazňuje plán potřebu investic zaměřených na snížení závislosti EU na třetích zemích. V souvislosti s budováním obranných schopností zdůrazňuje plán potřebu investic na posílení obranných schopností Finska v souladu se závazky vůči NATO.

(42)

Celkově Komise zastává názor, že plán Finska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(43)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Finska a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(44)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(45)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, a to i ve vztahu k předběžným pokynům Komise, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Vítá skutečnost, že před předložením plánu byly na vnitrostátní úrovni zapojeny příslušné zainteresované strany. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu. Zejména konstatuje, že zhoršující se bezpečnostní prostředí, jež je důsledkem útočné války Ruska proti Ukrajině, má vliv na ekonomiku s dopadem na veřejné finance ve Finsku.

(46)

Rada očekává, že bude Finsko připraveno svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(47)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(48)

Rada schvaluje soubor reformních a investičních závazků, které Finsko předložilo ve svém střednědobém plánu a které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, a vítá úsilí o kvantifikaci jejich dopadu na růst a fiskální udržitelnost. Souhlasí s Komisí, že soubor reformních a investičních závazků předložený Finskem poskytuje odůvodnění k prodloužení období korekce ze čtyř na sedm let. Rada bere na vědomí posouzení Komise, které ukazuje na to, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, ve svém úhrnu splňuje kritéria stanovená v článku 14 nařízení (EU) 2024/1263, a to i s přihlédnutím k přechodnému ustanovení v čl. 36 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení. Bere na vědomí posouzení Komise, z něhož vyplývá, že reformní a investiční závazky by podle očekávání měly udržitelným způsobem zlepšit potenciál v oblasti růstu a odolnosti ekonomiky a podpořit udržitelnost veřejných financí. Rada Finsku doporučuje, aby soubor reforem a investičních závazků v plném rozsahu uskutečnilo, a prodloužení období korekce tak zůstalo zachováno.

(49)

Vedle posouzení souboru reforem a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(50)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Finska o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru, jakož i při plnění souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce.

(51)

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Finsku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu a schválit soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let,

1.

2.