European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2024/2378

27.3.2024

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(C/2024/2378)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Dealurile Munteniei“

PGI-RO-A1085-AM02

Datum oznámení: 5. ledna 2024

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

Změna vymezené zeměpisné oblasti za účelem rozšíření oblasti s CHZO

Vymezená zeměpisná oblast s CHZO „Dealurile Munteniei“, která byla původně stanovena ve specifikaci, musí být rozšířena tak, aby zahrnovala některé obce/vesnice nacházející se administrativně v župách Olt a Buzău:

—

župa Olt, obec Spineni, vesnice Spineni a Optășani;

—

župa Buzău, obec Smeeni, vesnice Călțuna a Moisica.

I.

Obec Spineni s místními částmi Spineni a Optășani má podobně příznivé ekopedoklimatické podmínky vhodné pro pěstování vinné révy jako oblast s CHZO „Dealurile Munteniei“. Klimatické parametry pro pěstování vinné révy jsou v souladu s parametry specifickými pro vinařské centrum Dobroteasa, které se nachází ve vzdálenosti 26 km. Dobroteasa je lokalita zařazená do oblasti s CHZO „Dealurile Munteniei“.

Západní část vinařského celku zahrnující oblast s CHZO „Dealurile Munteniei“ (která měří na délku přibližně 65 km a na šířku 3 až 12 km) se vyznačuje půdami tvořenými červeným jílem, hnědým jílem a v menší míře jemným načervenalým pískem. Tyto hnědozemě mají vysoký obsah oxidů železa a jsou vhodné zejména pro produkci červených vín, jako je například Cabernet Sauvignon.

Obec se nachází v kopcovitém terénu mezi náhorní plošinou Getic a Dolnodunajskou nížinou na náhorní plošině Spinani, v nadmořské výšce přes 180 m, a její nejvyšší vrchol se nazývá Piscul Dobrei (383 m). Zdejší mírné svahy netrpí přebytkem vody a jsou obráceny k jihu, což vytváří aerohydrický a tepelný režim příznivý pro pěstování červených odrůd. Hodnoty pH se pohybují od 6 do 7, k čemuž přispívá řeka Vedea, která je přítokem řeky Olt. Půdy jsou zde slabě kyselé a hnědě/rezavě zbarvené v důsledku přítomnosti málo hydratovaných volných oxidů železa v celé hloubce profilu.

Obec Spineni má rovněž totožné podnebí, topografii a litologii, jako sousední obce Dobroteasa (26 km) a Vulpești (30 km), takže rozšíření oblasti s CHZO o obec Spineni je zejména zárukou toho, že si červená vína díky svému zeměpisnému původu zachovají specifické vlastnosti a kvality.

Rozšíření vymezené oblasti tak, aby zahrnovala i obec Spineni, nemá vliv na souvislost mezi touto oblastí a vínem s CHZO „Dealurile Munteniei“, jelikož půdní a klimatické podmínky této obce mohou těmto vínům vzhledem k jejich zeměpisnému původu propůjčit specifické vlastnosti. Zahrnutí obce Spineni je přínosem pro výrobu jakostních vín s CHZO, jejichž složení a organoleptické vlastnosti dokládají jejich zeměpisný původ, tj. obec Spineni. Díky zdejším půdním vlastnostem a klimatickým podmínkám zde vznikají rubínově červená vína vyznačující se nádechem červeného lesního ovoce, vytříbeností, lehkými a jemnými tříslovinami, vynikající extraktivností a intenzivní barvou ovlivněnou červenohnědými půdami s lehkou texturou, jež jsou bohaté na železnaté soli.

Obec Spineni s vesnicemi Spineni a Optășani v župě Olt se nachází ve vinařské oblasti III. „Vrchy Olteniei a Munteniei“, vinařské středisko Dobroteasa, vinice Sâmbureşti (obec Spineni se nachází 26 km od obce Dobroteasa, která je součástí oblasti s CHZO). Je zařazena na seznam vinařských oblastí, regionů, vinic a středisek, jenž je součástí nařízení Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova č. 1205/2018:

https://www.onvpv.ro/sites/default/files/ordin_madr_84_2023_modif_om_1205_2018_areale_viticole.pdf

II.

Vesnice Călțuna a Moisica, které jsou součástí obce Smeeni v župě Buzău, mají velmi příznivé přírodní podmínky pro pěstování vinné révy. Agropedologické a klimatické podmínky, které jsou v celé oblasti podobné, jsou vhodné pro získávání vín s CHZO se specifickými vlastnostmi jejich zeměpisného původu. Obec Smeeni se nachází 23 km od obce Merei, která je součástí oblasti s CHZO „Dealurile Munteniei“. Z historie pěstování vinné révy v této obci vyplývá, že v této oblasti existovaly vinice, o něž se staraly určité zemědělské organizace – jako například družstva za komunistického režimu. Tato družstva tehdy zřizovala a spravovala plochy osázené vinnou révou.

Ve vlastnostech zdejších červených vín se odrážejí klimatické a reliéfní faktory, jako je vytříbenost, lehké třísloviny, živá barva a robustnost; stejně tak je tomu u vín z obcí Merei nebo Valea Călugărească, která jsou rovněž ovlivněna červenohnědými půdami bohatými na železité soli. V jakosti vín se projevují hojné heliotermální zdroje této oblasti a její jemně zrnitá půda. Fyzikální a chemické parametry některých odrůd vína pěstovaných v obci Smeeni, jako jsou Cabernet Sauvignon a Fetească regală – například koncentrace alkoholu – se pohybují mezi 11,48 % objemovými u vín Fetească regală (2014, 2015) a 12,13 % objemovými u vín Cabernet Sauvignon (2016), přičemž celkový obsah kyselin činí (kyselina vinná min. 4,5 % hm.).

Vína z odrůd Fetească regală a Cabernet Sauvignon se vyznačují svěžestí a charakteristickým květinovým aromatem; jedná se o suchá, polosuchá nebo sladká vína s dobrou kyselostí, zelenavě slámově žluté nebo intenzivní červené barvy s fialovým/rubínovým odstínem a vůní divoké vegetace, přičemž se daří dosahovat správné vyváženosti mezi alkoholem, kyselinami a tříslovinami jako u vína Cabernet Sauvignon.

Vzhledem k těmto faktorům vinařského ekosystému, které svědčí o jeho vhodnosti pro pěstování a vývoj vinné révy na vinicích nacházejících se v obci Smeeni, a které jsou podobné charakteristikám oblasti s CHZO „Dealurile Munteniei“, by bylo vhodné zahrnout do této oblasti také obec Smeeni a vesnice Călțuna a Moisica, kde se pěstování a produkce vína vyznačují vlastnostmi, jež vyplývají ze zeměpisného původu.

Změna specifikace rozšířením vymezené oblasti tak, aby zahrnovala obec Smeeni, nebude mít vliv na souvislost mezi oblastí a víny vyráběnými v obci Smeeni, která se vyznačují dobrou jakostí, optimálním alkoholovým potenciálem pro květinové a svěží ovocné tóny, ale také dobrou kyselostí, střední intenzitou barvy, středně intenzivními květinovými aromaty a vyvážeností mezi alkoholem, kyselostí a tříslovinami.

Kapitola III specifikace a bod 7 jednotného dokumentu se mění takto:

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název (názvy)

Dealurile Munteniei

2.   Druh zeměpisného označení

CHZO – chráněné zeměpisné označení

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

4.   Popis vína (vín)

1.   Analytické vlastnosti – bílá a růžová vína – požadovaná změna jednotného dokumentu

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Bílá vína se vyznačují extraktivností, vyváženou strukturou a kyselostí, jež jsou dány jihovýchodní orientací svahů, ale také pěstitelskými postupy, díky nimž se produkce udržuje na přijatelné úrovni. Mají citronově žlutou barvu se zelenými odlesky, které po dozrání přecházejí do slámově žluté (zlaté) barvy. Komplexní a elegantní buket s tóny planě rostoucích květin, čerstvých lesních plodů, křemene a pazourku (variabilní v závislosti na odrůdě a použité technologii výroby vína) je příjemný, ovocný, s velmi svěžím a minerálním zakončením. Pozornost upoutá jemnost, vytříbenost a především květinový buket, který při ochutnání přechází v příjemnou, přetrvávající a lahodnou chuť. Tato bílá vína patří díky svým fyzikálním, chemickým a charakteristickým organoleptickým vlastnostem k nejvýše ceněným vínům zeměpisné oblasti „Dealurile Munteniei“. Růžová vína, jež jsou v kvantitativním vyjádření v menšině, mají zpravidla světle růžovou barvu zvýrazněnou nádechem malin a okvětních lístků šípkové růže. Jejich buket se vyznačuje vůní čerstvého ovoce (broskev, meruňka, lesní plody). Chuť je jemná, ovocná, čerstvá a osvěžující.

Obecné analytické vlastnosti

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):

15

Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových):

9,0

Minimální celková kyselost:

4,5 v miliekvivalentech na litr

Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr):

18

Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

250

2.   Organoleptické vlastnosti – červená vína – požadovaná změna jednotného dokumentu

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

Červená vína jsou pro tuto oblast charakteristická. Vzhledem ke specifickým podmínkám této oblasti je konečný produkt lehce rozpoznatelný a podle aromat lze snadno určit, že vína pocházejí právě z této oblasti. Červená vína se vyznačují rubínově červenou barvou (nebo nádechem třešňové nebo granátově červené barvy) s fialovými odlesky, které se po dozrání mění na cihlově červenou. Mají originální a jemný buket s tóny červených lesních plodů (černý rybíz, ostružiny, višně a divoké švestky) a sladkého koření (skořice, růžový pepř) a lehkou, kulatou a sametovou chuť. Vyznačují se vytříbeností, lehkými a kvalitními tříslovinami, výbornou extraktivností a živou barvou se zřejmým vlivem hnědočervených půd s vysokým obsahem železitých solí. Tato červená vína jsou také robustnější, dynamičtější, s intenzivnější barvou; tyto vlastnosti jsou výsledkem hojných heliotermálních zdrojů a jemně zrnité půdy. Červená vína, která jsou vesměs suchá, jsou vnímána jako součást národního dědictví, které patří stejnou měrou přírodě i člověku. Příznivý vliv na červená vína mají dobré ekopedoklimatické podmínky specifické pro tuto oblast.

Obecné analytické vlastnosti

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):

15

Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových):

9,0

Minimální celková kyselost:

4,5 v miliekvivalentech na litr

Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr):

20

Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):

200

5.   Enologické postupy

5.1.   Zvláštní enologické postupy

1.   Pěstitelské postupy a charakteristika výsadby

Pěstební postup

—

hustota výsadby – minimálně 3 000 révových keřů na hektar;

—

sklízení nedozrálých hroznů – snížení počtu hroznů v období zabarvování plodů (počátek zrání), pokud potenciální produkce překračuje maximální limity přípustné podle specifikací vín s kontrolovaným označením původu;

—

zavlažování: je povoleno pouze v letech sucha a po předchozím oznámení Národnímu úřadu pro révu a víno.

5.2.   Maximální výnosy

1.   Muscat Ottonel, Tămâioasă românească, Busuioacă de Bohotin, Traminer roz, Pinot gris, Grasă de Cotnari, Barbera

 

12 000 kilogramů hroznů na hektar

2.   Cabernet Sauvignon, Negru aromat

 

12 000 kilogramů hroznů na hektar

3.   Chardonnay, Pinot blanc, Fetească albă, Sauvignon, Mourvedre, Cabernet franc, Sangiovese

 

14 000 kilogramů hroznů na hektar

4.   Novac, Petit verdot, Nebbiolo, Negru de Drăgăşani, Pinot noir, Fetească neagră

 

14 000 kilogramů hroznů na hektar

5.   Riesling italian, Merlot, Viognier, Grenache, Burgund mare, Aligote, Băbească neagră, Crâmpoşie selecţionată, Riesling de Rhin

 

16 000 kilogramů hroznů na hektar

6.   Fetească regală, Syrah, Trebbiano, Portugais bleu, Zweigelt

 

18 000 kilogramů hroznů na hektar

7.   Muscat Ottonel, Tămâioasă românească, Busuioacă de Bohotin, Barbera, Traminer, Grasă de Cotnari, Pinot gris

 

90 hektolitrů na hektar

8.   Cabernet Sauvignon, Negru aromat

 

90 hektolitrů na hektar

9.   Chardonnay, Pinot blanc, Fetească albă, Sauvignon, Mourvedre, Cabernet franc, Sangiovese

 

105 hektolitrů na hektar

10.   Novac, Petit verdot, Nebbiolo, Negru de Drăgăşani, Pinot noir, Fetească neagră

 

105 hektolitrů na hektar

11.   Riesling italian, Merlot, Viognier, Grenache, Burgund mare, Aligote, Băbească neagră, Crâmpoşie selecţionată, Riesling de Rhin

 

120 hektolitrů na hektar

12.   Fetească regală, Syrah, Trebbiano, Portugais bleu, Zweigelt

 

135 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Župa Buzău:

—

obec Săpoca, vesnice Săpoca, Mătești

—

obec Cernătești, vesnice Cernătești

—

obec Racoviți, vesnice Racoviți

—

obec Poșta Câlnău, vesnice Poșta Câlnău

—

obec Blăjani, vesnice Blăjani a Sorești

—

obec Zărnești, vesnice Comisoaia, Vadu Sorești, Zărnești, Fundeni, Pruneni

—

obec Breaza, vesnice Breaza, Bădeni, Greceanca, Văleanca-Vilăneşti, Vispeşti

—

obec Năieni, vesnice Năieni, Finţeşti, Fântânele, Proşca, Vârf

—

obec Săhăteni, vesnice Săhăteni, Istriţa de Jos

—

obec Pietroasele, vesnice Pietroasele, Şarânga, Dara, Pietroasa Mică, Clondiru de Sus, Câlțești

—

obec Merei, vesnice Merei, Dealul Viei, Izvorul Dulce, Gura Sărăţii, Nenciulești, Dobrilești, Valea Puţului, Ciobănoaia, Ogherzi, Sărata Monteoru

—

obec Vernești, vesnice Vernești, Zorești, Cândești, Nișcov, Săsenii Noi, Săsenii Vechi, Săsenii pe Vale, Cârlomănești, Nenciu

—

obec Smeeni, vesnice Călțuna, Moisica.

Župa Prahova:

—

město Boldești Scăieni, Seciu

—

obec Bucov, vesnice Bucov a Pleașa

—

obec Plopu, vesnice Gâlmeia a Plopu

—

obec Bucov, vesnice Bucov, Chițorani, Valea Orlei, Bighilin

—

obec Valea Călugărească, vesnice Valea Călugărească, Valea Popii, Valea Săracă, Răchieri, Valea Mantei, Valea Poieni, Valea Largă, Vârfurile, Schiau, Valea Mieilor

—

obec Albești Paleologu, vesnice Albești Paleologu

—

město Urlaţi s lokalitami Arioneştii Noi, Arioneştii Vechi, Cherba, Mărunţiş, Orzoaia de Jos, Orzoaia de Sus, Valea Bobului, Valea Crângului, Valea Nucetului, Valea Pietrei, Valea Seman, Valea Urloi, Valea Mieilor, Jercălăi

—

obec Ceptura, vesnice Ceptura de Jos, Ceptura de Sus, Malu Roșu, Rotari, Șoimești

—

obec Fântânele, vesnice Fântânele, Vadu Săpat, Ghionoaica, Bozieni

—

obec Gura Vadului, vesnice Gura Vadului, Perşunari, Tohani

—

obec Călugăreni, vesnice Călugăreni, Valea Scheilor

—

obec Jugureni, vesnice Jugureni, Boboci

—

obec Apostolache, vesnice Apostolache, Buzota, Valea Cricovului, Mârlogea, Udrești

—

obec Gornet-Cricov, vesnice Gornet-Cricov, Priseaca, Valea Seacă, Dobrota, Coșerele, Țărculești

—

obec Chiojdeanca, vesnice Chiojdeanca, Trenu, Nucet

—

obec Sângeru, vesnice Sângeru, Tisa, Mireșu Mare, Mireșu Mic

—

obec Tătaru, vesnice Tătaru, Siliștea, Podgoria

—

obec Podenii Noi, vesnice Podenii Noi, Valea Dulce, Popeşti

—

obec Iordăcheanu, vesnice Iordăcheanu, Valea Cucului, Moceşti, Străoşti, Plavia.

Župa Argeș:

—

obec Ștefănești, vesnice Valea Mare-Podgoria, Ștefănești Noi, Izvorani, Ștefănești, Viișoara, Golești, Enculești, Zăvoi

—

obec Călinești, vesnice Ciocănești, Văleni-Podgoria, Radu-Negru, Vrănești, Gorganu, Calinești, Râncciov, Urlucea, Glodu, Udeni-Zăvoi, Cârstieni

—

město Topoloveni s vesnicemi Ţigăneşti, Boţârcani, Crinteşti, Gorăneşti

—

obec Priboieni, vesnice Priboieni, Sămăila, Valea Mare, Pitoi, Valea Popii, Paraschivești, Valea Neni

—

obec Leordeni, vesnice Leordeni, Băila, Budişteni, Ciulnișa, Cârciumărești, Glâmbocata, Schitu Scoicești, Ciolceşti, Bântău, Glodu, Moara Mocanului

—

obec Bogați, vesnice Glâmboceiu, Chiţeşti, Bogaţi, Glâmbocel, Bârloi

—

město Costești s vesnicemi Broșteni, Stârci, Smei, Podu Broșteni, Lăceni, Pârvu Roșu

—

obec Lunca Corbului, vesnice Lunca Corbului, Silișteni, Lăngești, Mârghia de Jos, Mârghia de Sus, Cătane, Ciești, Pădureți

—

obec Stolnici, vesnice Stolnici, Vlăşcuţa, Fâlfani, Izbăşeşti, Cotmeana, Cochineşti

—

obec Buzoiești, vesnice Buzoiești, Vulpeşti, Redea, Ioneşti, Tomşanca, Bujoreni, Şerboieni, Cornăţel, Curteanca, Podeni, Vlăduţa

—

obec Suseni, vesnice Suseni, Ţuţuleşti, Odăieni, Strâmbeni, Cerşani, Burdeşti, Găleşeşti

—

obec Mirosi, vesnice Mirosi, Surdulești

—

obec Negrași, vesnice Negrași, Bârlogu, Mozacu

—

obec Ungheni, vesnice Ungheni, Colțu, Satu Nou, Găujani, Humele

—

obec Recea, vesnice Recea, Deagu de Sus, Deagu de Jos

—

obec Izvoru, vesnice Izvorul

—

obec Popeşti, vesnice Popeşti, Palanga, Slobozia, Purcăreni, Bucov, Râca, Adunaţi

—

obec Căldăraru, vesnice Strâmbeni, Căldăraru, Burdea

—

obec Rociu, vesnice Rociu, Gliganu de Sus, Şerbăneşti.

Župa Dâmboviţa:

—

obec Valea Mare, vesnice Valea Mare, Feţeni, Saru, Valea Caselor, Livezile, Gârleni

—

obec Gura Foii, vesnice Gura Foii, Catane, Făgetu

—

obec Dragodana, vesnice Dragodana, Cuparu, Străoști, Burduca

—

obec Bucșani, vesnice Bucșani

—

obec Răzvad, vesnice Răzvad, Valea Voievozilor.

Župa Olt:

—

obec Sâmburești, vesnice Sâmburești, Mănulești

—

obec Dobroteasa, vesnice Dobroteasa, Vulpește, Câmpu Mare, Batia

—

obec Spineni, vesnice Spineni, Optășani.

7.   Moštová odrůda (moštové odrůdy)

 

Aligoté B – Plant de trois, Plant gris, Vert blanc, Troyen blanc

 

Barbera N

 

Burgund Mare N – Grosser Burgunder, Blaufränkisch, Kekfrankos, Frankovka, Limberger

 

Busuioacă de Bohotin Rs – Schwarzer Muscat, Muscat fioletovii, Muscat violet cyperus, Muscat rouge de Frontignan

 

Băbească neagră N – Grossmuttertraube, Hexentraube, Crăcana, Rară neagră, Căldărușă, Serecsia

 

Cabernet Franc N

 

Cabernet Sauvignon N – Petit Vidure, Burdeos tinto

 

Chardonnay B – Gentil blanc, Pinot blanc Chardonnay

 

Crâmpoşie selecţionată B

 

Fetească albă B – Păsărească albă, Poama fetei, Mädchentraube, Leanyka, Leanka

 

Fetească neagră N – Schwarze Mädchentraube, Poama fetei neagră, Păsărească neagră, Coada rândunicii

 

Fetească regală B – Königliche Mädchentraube, Königsast, Kiralyleanka, Dănășană, Galbenă de Ardeal

 

Grasă de Cotnari B – Dicktraube, Grasă, Köver szölö

 

Grenache Noir N

 

Merlot N – Bigney rouge, Plant Medoc

 

Mourvèdre N

 

Muscat Ottonel B – Muscat Ottonel blanc

 

Nebbiolo N

 

Negru Aromat N

 

Negru de Drăgășani N

 

Novac N

 

Petit Verdot N

 

Pinot Gris G – Affumé, Grauer Burgunder, Grauburgunder, Grauer Mönch, Pinot cendré, Pinot Grigio, Ruländer

 

Pinot Blanc B – Weisser Burgunder, Weiss Burgunder, Pinot Bianco, Weissburgunder

 

Pinot noir N – Blauer Spätburgunder, Blauer Burgunder, Burgund mic, Burgunder roter, Klăvner Morillon Noir

 

Pinot noir N – Spätburgunder, Pinot nero

 

Portugais Bleu N – Blauer Portugieser, Oporto, Portugieser

 

Riesling de Rhin B – Weisser Riesling, White Riesling, Riesling Renano, Rheinriesling

 

Riesling italian B – Olasz Riesling, Olaszriesling, Welschriesling

 

Saint Emilion B – Trebbiano Toscano, Ugni blanc, Trebbiano

 

Sangiovese N – Brunello di Montalcino, Morellino

 

Sauvignon B – Sauvignon blanc

 

Syrah N – Shiraz, Petit Syrah

 

Traminer Roz Rs – Rosetraminer, Savagnin roz, Gewürztraminer

 

Tămâioasă românească B – Busuioacă de Moldova, Muscat blanc à petit grains

 

Tămâioasă românească B – Rumänische Weihrauchtraube, Tamianka, Tămâioasă albă de Drăgășani

 

Viognier B – Bergeron, Barbin, Rebolot, Greffou, Picotin Blanc, Vionnier

 

Zweigelt N – Blauerzweigelt, Negru de Zweigelt, Zweigelt blau

8.   Popis souvislostí

8.1.   Souvislost s vymezenou oblastí

Vliv tradičních lidských faktorů.

Existenci vinic v této oblasti potvrzují archeologické vykopávky, úlomky keramiky i toponymie, které dokládají, že vinice se zde nacházejí již od starověku.

O tom svědčí doklady z oboru archeologie, paleontologie, mytologie, numismatiky, lingvistiky a písemné a orální historické záznamy, z nichž vyplývá především to, že v této části světa existovaly specifické přírodní podmínky ideální pro rozvoj a pěstování vinné révy, a rovněž to, že tato činnost byla v souladu s přesvědčeními, zvyky a celkovým způsobem života obyvatel této oblasti.

Je obecně známo, že v této oblasti se již od počátku období neogénu vyskytovaly formy rostlin, z nichž se vyvinuly jednotlivé druhy rodu Vitis.

První písemné dokumenty, v nichž se zmiňuje pěstování révy v těchto částech země, pocházejí ze 14. a 15. století. Z nich vyplývá, že lokalitami známými a ceněnými pro kvalitu vín byly Ceptura, Valea Călugărească, Valea Mantei a Valea Popii.

Význam této oblasti z hlediska vinařství vyplýval z velkých ploch osazených štěpovanými sazenicemi a ze značné rozlohy celé oblasti, považované za „největší a nejkompaktnější rumunskou vinařskou oblast, která tvoří ústřední bod rumunského vinařského průmyslu“.

Starověké dokumenty uvádějí, že se v této oblasti produkovalo „olejnaté“, silné a trvanlivé víno, a srovnávají je s nejlepšími víny produkovanými v jiných zemích.

Produkce vína je povolání, které vyžaduje, aby pěstitelé vinné révy vytvářeli technické prostředky nezbytné k výrobě vín nejvyšší možné kvality.

Postupem času se pěstování vinné révy v Rumunsku začalo vyznačovat specifickými rysy, které se v jednotlivých vinařských oblastech liší v závislosti na tradicích předávaných po generace. Vyvinuly se tak odrůdy vín obsahující moštové odrůdy dobře přizpůsobené místním podmínkám, v jednotlivých regionech byly zavedeny odlišné pěstitelské postupy, zejména pokud jde o správu odrůd a řez, a zdůraznily se specifické vlastnosti vín.

Byly zakládány vinice s hodnotnými odrůdami, podporovány nové pěstitelské techniky založené na mechanizaci, byla vybudována moderní zařízení na výrobu, skladování a balení vína, a kvalita vín se zvýšila.

Vinaři se těší ze sklizně plodů, motivuje je přitom touha vyrábět dobré víno s typickým charakterem této oblasti.

Výjimečná a osobitá kvalita vín z vymezené zeměpisné oblasti Dealurile Munteniei je výsledkem kvalifikované práce, tradic a racionálního zavádění nových technologií pěstování vinné révy a výroby vína.

Vliv přírodních faktorů

K rozvoji vinařství došlo díky velmi příznivým podmínkám pro pěstování révy v celé zemi. Podnebí našich kopců je pro pěstování vinné révy vhodné díky hojným heliotermálním zdrojům ve vegetačním období révy (od dubna do října), dlouhým a slunečným podzimům, absenci nadměrných srážek, zejména v létě a na podzim, a obecně díky absenci klimatických extrémů, které by mohly působit problémy z hlediska kvality vín.

Vymezená zeměpisná oblast Dealurile Munteniei se vyznačuje půdní rozmanitostí. V této vymezené oblasti se nacházejí půdy tvořené červeným jílem, slínem a v menší míře i jemnými načervenalými písky, které jsou vhodné pro pěstování moštových odrůd pro výrobu červených vín.

Reliéf

Celý kopcovitý masiv je protkán údolími, která jsou otevřena zpravidla směrem na jihovýchod, a je ohraničen řadou téměř rovnoběžných kopců. Z hlediska půdního typu převažují na západě erodované hnědočervené lesní půdy, zatímco na východě se vyskytují rendziny, pseudoglejové rendziny a v menší míře i půdotvorné písčité půdy. Na některých místech, kde se blízko povrchu nachází skalní podloží, se vyskytují i skeletové půdy. Ty mají vysoký obsah uhličitanu vápenatého, který má příznivý vliv na produkci červených vín a aromatických vín.

Orientace těchto údolí představuje pro pěstování vinné révy ideální podmínky. Vinná réva se většinou pěstuje na svazích se sklonem mezi 8 % a 30 % a v menší míře i na strmějších svazích.

Hlavní řeky mají velký průtok, a to i v obdobích s nízkými srážkami. Celkově lze konstatovat, že vinice mají dostatečné zásoby kvalitní vody.

Díky jejich topografii, zejména díky převážně jižní orientaci pozemků, vzniká velmi příznivé mikroklima pro pěstování odrůd, z nichž se vyrábějí červená vína.

Podnebí

Průměrná roční teplota se pohybuje mezi přibližně 10,8 °C na západě vinařské oblasti a přibližně 11,2 °C na východě. Zimy jsou relativně krátké, průměrná teplota nejchladnějšího měsíce je –2,1 °C a průměrná teplota nejteplejšího měsíce je +22,4 °C.

Heliotermální zdroje jsou obecně hojné, což podporuje dobré zrání plodů a dřeva vinné révy. Minimální teploty na svazích jsou asi o 3 °C vyšší než v nížinách, a mrazivé zimy jsou mnohem méně časté. Vinná réva pěstovaná na svazích proto může přezimovat bez ochrany.

Množství srážek je vyšší na západě vinařské oblasti (587,7 mm) a nižší směrem na východ (508 mm). Voda uložená v půdě během zimy příznivě ovlivňuje první část vegetačního období, kdy dochází k intenzivnímu růstu výhonků. Déšť na začátku léta stimuluje růst hroznů, zatímco ve fázi jejich dozrávání (od srpna do září) je srážek méně, což napomáhá zrání.

Díky příznivému podnebí se v této oblasti vyrábějí nejlepší rumunská červená vína s plným tělem a dobrou barvou, a rovněž vynikající, vysoce atraktivní bílá vína.

Celková kyselost moštu je silně ovlivněna vyššími teplotními zdroji.

Zvyšující se teplotní ukazatele umožňují dosahovat vyšších koncentrací cukrů, aromat, barviv a fenolických látek.

8.2.   Příčinná souvislost

Podnebí se ve vymezené oblasti, jež je pro pěstování vinné révy příznivá, vyznačuje dostatkem heliotermálních zdrojů ve vegetačním období révy (od dubna do října). Dlouhé a slunečné podzimy a absence nadměrných srážek, zejména v létě a na podzim, a obecně absence extrémních klimatických podmínek, které by mohly způsobovat problémy, se odrážejí v kvalitě vín, pokud jde o aroma – sametové chuti červených vín a kulatosti a plnosti vín bílých.

Převážně jižní orientace pozemků je velmi příznivá pro pěstování odrůd určených k produkci červených i bílých vín. Produkci červených vín pak svědčí zejména rozmanité půdy, především půdy tvořené červenými jíly, slíny a jemně načervenalými půdami.

Pro pěstování odrůd červených vín jsou vhodné i půdy s vrstvami jílu a s vysokým obsahem oxidů železa, které se nacházejí v západní části vinařského masivu (vinice na svazích kopců a v jejich údolích – Ceptura, Valea Călugărească, Valea Mantei a Valea Popii). V některých lokalitách, ač pouze v malé míře, se vyskytují také skeletové půdy s vysokým obsahem uhličitanu vápenatého, které jsou vhodné rovněž pro výrobu aromatických vín (s dlouhotrvajícími aromaty).

Heliotermální zdroje jsou hojné a přispívají k řádnému zrání, minimální teploty na svazích jsou asi o 3 °C vyšší než v nížinách a mrazivé zimy jsou zde mnohem méně časté. Odrůdy pěstované na svazích tak mohou přezimovat bez ochrany, což vede k optimální úrovni kvalitní produkce.

Během fáze dozrávání hroznů (od srpna do září) je méně srážek, což vytváří pro toto dozrávání ideální podmínky. Se zvyšujícími se teplotními ukazateli lze dosáhnout vyšších koncentrací cukrů, aromat, barviv a fenolických látek. Sklizeň se provádí v takovém stupni zralosti, který je potřebný k dosažení dobré jakosti, případně k zachování typického květinového nebo ovocného charakteru těchto vín, a zejména ke zdůraznění aromatických vlastností jednotlivých odrůd, především odrůd s vyšším potenciálem; výsledkem je produkce vín s konstantní vyváženou kyselostí, identitou, expresivitou a originalitou.

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

–

Odkaz na specifikaci výrobku

https://www.onvpv.ro/sites/default/files/caiet_de_sarcini_ig_dl_munteniei_modif_cf_cererii_1628_21.08.2023_notrack_changes.pdf


(1)   Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2378/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)