EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR)

Možnosti zaměření dlouhodobého rozpočtu EU

1.

vítá, že záměrem Evropská komise je, aby byl rozpočet cílenější, více se orientoval na jednotlivé politiky, byl jednodušší a flexibilnější a měl větší dopad, jak je uvedeno ve sdělení Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci (VFR), a aby byla rovněž uspořádána celounijní veřejná konzultace;

2.

upozorňuje na to, že v řadě nedávných zpráv (Lettově, Draghiho, Niinistöově zprávě) se poukazovalo na to, že problémem EU je obrovská investiční mezera, pokud jde o realizaci jejích zvyšujících se ambicí, od civilní a klimatické odolnosti, bezpečnosti, obrany a vojenské připravenosti a pohotovosti až po nezbytnost znovu dosáhnout konkurenceschopnosti a plnit ekologické a digitální cíle. Zdůrazňuje, že regiony a města si jsou vědomy zásadní úlohy, již sehrávají při plnění politických cílů konkurenceschopné EU;

3.

důrazně trvá na tom, že nové priority si žádají nové financování vzhledem k tomu, že potřeby politiky soudržnosti financované ze stávajících evropských programů nadále existují a měly by být prioritou. Proto naléhavě vyzývá EU, aby si zajistila dostatečné finanční prostředky na uskutečnění svých velmi důležitých nových cílů v situaci, která je z geopolitického hlediska problematická, aniž by přitom ohrozila své dlouhodobé priority a cíle stanovené ve Smlouvě;

4.

je přesvědčen, že rozpočet EU by měl být ve stále větší míře financován z nových zdrojů financování stanovených v plánu zavádění vlastních zdrojů (1). Vyzývá Radu, aby urychleně dosáhla dohody o balíčku návrhů předložených Komisí;

5.

vyzývá k nadstandardně pečlivému přenastavení veřejných výdajů v EU. Evropští občané musí jasně vidět, že jejich zdroje jsou spravovány s maximální účinností a že orgány EU jsou úsporné a efektivní. Před otevřeným informováním o nových dodatečných zdrojích ke zvýšení příjmů musí tedy orgány předvést hospodárný přístup;

VFR na období po roce 2027 stanovený ve spolupráci s místními a regionálními orgány jako strategickými partnery

6.

poukazuje na to, že VFR na období po roce 2027 musí dodržovat zásadu aktivní subsidiarity a zohledňovat zlepšování právní úpravy. Domnívá se, že tento rámec může vyjadřovat novou kulturu důvěry, v souladu s níž jsou místní a regionální orgány považovány za důvěryhodné a nepostradatelné partnery při plnění strategické agendy EU, jelikož jsou schopny nejlépe postihnout místní investiční potřeby;

7.

staví se tudíž proti jakémukoli přímému či nepřímému opatření v rámci politiky soudržnosti, jehož účelem by byla centralizace, a je připraven prozkoumat veškeré právní prostředky – zejména pak podle Protokolu (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality a článku 263 SFEU –, kterými by jakékoli pokusy v tomto směru byly zablokovány. Zasazuje se o to, aby bylo v rámci pro období po roce 2027 stanoveno více právních záruk s cílem zajistit větší decentralizaci a komplexní zapojení místních a regionálních orgánů do rozhodovacích procesů. V tomto smyslu schvaluje, že Komise oficiálně usiluje o to, aby byly priority EU stanoveny a plněny společně s členskými státy a regiony, které musí v praxi určovat mnohé z investic. Tento jednotný vnitrostátní plán musí být především vyjednán mezi Komisí, příslušným členským státem a regionem. Ze zkušeností s Nástrojem pro oživení a odolnost plyne, že centrální plánování prohlubuje rigiditu nastavení, definuje cíle mimo regionální potřeby a znemožňuje přesun zdrojů z nepožadovaných opatření na úspěšná;

8.

zdůrazňuje, že plné a náležité uplatňování zásady partnerství vyžaduje souběžné a trojrozměrné provádění: na horizontální úrovni (zapojení všech relevantních programových partnerů včetně občanské společnosti a socioekonomických aktérů), na vertikální úrovni (skutečná víceúrovňová správa s aktivním zapojením všech úrovní, zejména místních a regionálních orgánů) a územně (prostřednictvím systematické koordinace a součinnosti všech programů EU ve stejné zeměpisné oblasti bez izolovanosti a s podporou integrovaného územního rozvoje);

9.

je znepokojen tím, že pokud by byly jako řídicí mechanismy zajišťující provázanost priorit EU s rozpočtem Unie využívány nástroj pro koordinaci konkurenceschopnosti či proces evropského semestru, mohlo by to vést k hlubší centralizaci a ke snížení významu orgánů na nižší než celostátní úrovni, což by oslabilo odpovědnost za místní záležitosti, a tedy i kvalitu provádění. Opakuje svůj požadavek z předchozích stanovisek na vytvoření kodexu chování k zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru. Evropský semestr by měl být díky zapojení místních a regionálních orgánů transparentnější, inkluzivnější a demokratičtější;

10.

znovu opakuje svůj názor, že pakt evropského partnerství, jak byl definován v předchozích stanoviscích VR (2), by měl být závazným a strategickým nástrojem k zajištění efektivního uplatňování zásady partnerství a vytváření součinnosti mezi politikami EU a finančními opatřeními Unie;

11.

žádá Komisi, aby výslovně uznala specifické aspekty místních a regionálních orgánů, které zdaleka nejsou pouhými zúčastněnými stranami nebo příjemci finančních prostředků EU, a aby rovněž uznala Evropskou územní spolupráci jako prioritu a ukázkový příklad evropské přidané hodnoty a v příštím VFR ji posílila (3), protože v opačném případě by byla omezena schopnost těchto orgánů účinně přispívat k dosažení cílů EU. Zvláště zeměpisně a ekonomicky znevýhodněným regionům a regionům trpícím demografickým poklesem se velmi často k provádění těchto cílů nedostává zdrojů či administrativní kapacity;

12.

domnívá se, že příslušné místní a regionální orgány musí být výslovně uznány ve finančním nařízení a systematicky zapojeny do všech fází plánování, provádění i monitorování všech fondů EU s územním rozměrem, včetně fondů přímo řízených (4);

13.

poukazuje na to, že klíčovou otázkou je i nadále návrh a prováděcí mechanismy různých víceletých finančních programů, které jsou součástí VFR. Trvá na tom, že počet programů v rámci všech forem řízení by neměl být formálně předem určen, ale měl by se spíše odvíjet od příslušné politické situace a od optimální územní úrovně, přičemž je třeba se vyhnout tomu, aby se počet těchto programů a rozpočtových iniciativ stále zvyšoval;

14.

souhlasí s tím, že je třeba konsolidovat programy, pokud se tím účinně omezí překrývání a přispěje to ke skutečnému zjednodušení, a to i pokud jde o požadavky na podávání zpráv v závislosti na potřebách a kapacitách příjemců;

15.

domnívá se, že příští VFR by měl ještě více usnadňovat kombinaci, koordinaci a doplňkovost víceletých programů a součinnost mezi regionálními, vnitrostátními a unijními politikami a zdroji financování s cílem posílit celkový dopad a soudržnost finanční podpory EU;

16.

zdůrazňuje, že VFR nesmí podporovat projekty ani opatření, které jsou v rozporu s cíli Unie v oblasti klimatu a životního prostředí nebo s jejími dlouhodobými politickými cíli, jako je dosažení klimatické neutrality do roku 2050, a vyzývá k zavedení spolehlivých záruk, které zajistí soudržnost všech nástrojů financování;

17.

je přesvědčen, že přínosná může být harmonizace pravidel napříč fondy v jednotném rámci, a to bez ohledu na počet fondů a pod podmínkou, že tato harmonizace nepoškodí víceúrovňovou správu budoucí politiky soudržnosti;

18.

poukazuje na to, že uplatňování propracovanějšího přístupu více zaměřeného na výsledky v příštím VFR vyžaduje spolehlivé politické rozhodování založené na důkazech a dopadu, které bude podpořeno lepším shromažďováním, analýzou a hodnocením údajů na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni, aby se zajistilo, že v investičních cílech a hodnotících ukazatelích bude zohledněna územní rozmanitost a že součástí programování bude strategický výhled a podpora dynamických místních inovačních ekosystémů. Zdůrazňuje, že místní a regionální orgány nesmí nést odpovědnost za neplnění národních cílů, zejména pokud nemají potřebné kompetence, zdroje nebo rozhodovací pravomoci k ovlivnění výsledků;

19.

varuje před přístupem, jehož hlavním cílem by bylo urychlit finanční plnění rozpočtu EU. Vyjadřuje politování nad tím, že v rámci VFR na období 2021–2027 prudce narostl podíl centrálně řízených víceletých finančních programů, které neberou v úvahu územní hlediska. Upozorňuje na to, že ke konci programových období neexistují žádné velké rozdíly v plnění rozpočtu mezi finančními prostředky v rámci sdíleného řízení a prostředky řízenými přímo, a to navzdory tomu, že prostředky v rámci sdíleného řízení mají odlišný harmonogram plnění rozpočtu;

20.

je toho názoru, že v příštím VFR by měly být posouzeny a stanoveny vhodné prostředky a pobídky k přilákání soukromého kapitálu, mělo by být rozvíjeno partnerství veřejného a soukromého sektoru a podporována spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem s cílem mobilizovat finanční prostředky EU za účelem plnění politických cílů. Vyzývá Komisi, aby předložila podrobné posouzení různých druhů mechanismů kombinování zdrojů, které byly dosud využívány, zejména s ohledem na jejich dostupnost a dopad na všechny druhy místních a regionálních orgánů;

Nový VFR vycházející z průřezových zásad, které zohledňují místní realitu

21.

vítá, že v rámci stávajícího VFR na období 2021–2027 (klima, biologická rozmanitost, rovnost žen a mužů, cíle udržitelného rozvoje) byly zavedeny průřezové zásady začleněné do všech fondů, avšak domnívá se, že lze ještě zlepšit měření dopadu těchto zásad na různé zeměpisné oblasti. Vyzývá k tomu, aby se pokračovalo v uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a byla zavedena jasná opatření, která by umožnila odhalit praktiky lakování nazeleno při provádění programů financování EU a předcházet jim;

22.

poukazuje na to, že podle článku 3 SEU je „hospodářská, sociální a územní soudržnost“ základním cílem EU. Zdůrazňuje, že ačkoli Komise veřejně projednávala zásadu „nepoškozovat soudržnost“ , dosud neumožnila její dodržování v praxi. Vyzývá Komisi, aby při navrhování a provádění víceletých programů financování po roce 2027 systematicky využívala posuzování územního dopadu a ověřování dopadu na venkovské oblasti, a začlenila průřezové zásady, jako je gender a nediskriminace;

23.

souhlasí s názorem Komise, že by neměly být vynakládány žádné prostředky na činnosti, u nichž nejsou zaručeny zásady právního státu ani ochrana finančních zájmů EU. Zasazuje se o striktní uplatňování nařízení o obecné podmíněnosti (nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 (5)), a zejména ustanovení čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení, která vyžadují, aby orgány členských států nadále prováděly programy dotčené pozastavením financování z EU, a chránily tak konečné příjemce na regionální a místní úrovni. V této souvislosti trvá na tom, že ochrana zásad právního státu a ochrana finančních zájmů EU jsou ve skutečnosti dvě strany téže mince, takže čím vyšší jsou demokratické standardy členských států, tím větší jsou záruky ochrany finančních zájmů EU;

Pružnost VFR na období po roce 2027

24.

sdílí obecný závěr Komise, že rozpočet EU musí být pružnější, aby mohl rychleji reagovat na nepředvídané události a měnící se politické priority. Zdůrazňuje však, že větší flexibilita musí jít ruku v ruce s transparentností, odpovědností a včasným zapojením místních a regionálních orgánů, aby se zajistila územně vyvážená reakce;

25.

souhlasí s tím, že stávající vnitřní mechanismy flexibility musí být přezkoumány jak na úrovni samotného nařízení o VFR, tak na úrovni jednotlivých víceletých programů (je-li to relevantní);

26.

navrhuje proto, aby byl do nařízení o VFR již od počátku začleněn větší fond na mimořádné události a větší obecná rezerva pro zajištění flexibility, a tak bylo možné reagovat na nečekané otřesy a nově se objevující výzvy. V této souvislosti zdůrazňuje, že politika soudržnosti se musí i nadále soustředit na své dlouhodobé rozvojové cíle a nesmí být využívána jako nástroj pro řešení krizí;

27.

poukazuje na to, že při reakci na nepředvídané otřesy a nové výzvy by se neměly jako v současnosti coby vyrovnávací zdroj využívat stávající politiky a fondy jako soudržnost a zemědělství, protože to ohrožuje plnění jejich cílů zakotvených ve Smlouvách a omezuje regulační stabilitu v neprospěch řídicích orgánů a příjemců;

28.

souhlasí s tím, že s ohledem na geopolitickou situaci je třeba docílit nové rovnováhy ve VFR mezi flexibilitou a stabilitou. Je vstřícný vůči inovativním řešením, pokud budou zachovány programy podporující dlouhodobé investice a cíle, které nebudou předmětem neustálých legislativních změn a nebude nově definován jejich účel;

Společné budování udržitelné budoucnosti – soudržnost pro konkurenceschopnou a inkluzivní Evropu  (6)

29.

zasazuje se o to, aby byla politika soudržnosti i nadále základním pilířem rozvojového modelu EU a aby byla v rámci rozpočtu EU po roce 2027 pro všechny regiony prováděna stěžejní dlouhodobá decentralizovaná investiční politika, na níž budou v reálných hodnotách vyčleněny vyšší finanční prostředky než v současném VFR. Poukazuje na to, že jeho priority byly vždy v souladu s obecnými prioritami EU. Opakuje svá předchozí doporučení týkající se uskutečnění komplexní reformy politiky soudržnosti, aby bylo posíleno její zaměření do budoucna a zároveň nebyly zpochybněny její základní zásady. Konstatuje, že provádění politiky soudržnosti je již předmětem velice propracovaného výkonnostního rámce, a zastává názor, že přístup založený na výkonnosti zaměřený na podporu společenských inovací a udržitelného pokroku lze dále posílit, aby byla tato politika ještě relevantnější, účinnější a měla větší dopad, přičemž je třeba kombinovat její územní rozměr s větším důrazem na výsledky (7);

30.

vyzdvihuje skutečnost, že další významní globální aktéři nedávno přijali rozsáhlé místně orientované politiky za účelem posílení svého průmyslu. Je toho názoru, že Komise by měla vycházet z nedávných iniciativ OECD, jako jsou Místně orientované politiky pro budoucnost a Doporučení Rady OECD o účinných veřejných investicích na všech úrovních správy (8), s cílem rozvíjet pokyny EU týkající se veřejných investic na všech úrovních veřejné správy, zajistit účinnou decentralizaci a vypracovat pokyny pro účinné místně orientované financování, jež obstojí v budoucnosti;

31.

považuje za nezbytné zaměřit VFR a nástroje financování společné politiky na oblasti, v nichž lze vytvořit vysokou evropskou přidanou hodnotu. V této souvislosti poukazuje na to, že pro vytváření evropské přidané hodnoty mají zvláštní význam programy přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce;

32.

zdůrazňuje, že je nutné zvýšit snahy o rozvoj místně orientovaného výzkumného a inovačního ekosystému, aby se podpořilo úplné vyrovnání vývoje inovací a odstranily se rozdíly v oblasti inovací jak v rámci Evropy, tak mezi EU a USA a Čínou a dalšími rychle se rozvíjejícími regiony. Podtrhuje, že je nutné přijmout odlišný přístup v závislosti na potřebách jednotlivých regionů a poskytovat podporu excelenci a strukturální podporu. Upozorňuje na to, že je důležité zachovat osvědčené soutěžní řízení, které se v rámci unijního financování výzkumu opírá o zásadu excelence. Poukazuje na to, že je třeba, aby se dlouhodobý rozpočet EU zaměřil na investování do inteligentních programů podporujících budování prosperujících místních a regionálních ekonomik, které by se opíraly o meziregionální průmyslové hodnotové řetězce a posílené regionální inovační ekosystémy. V této souvislosti upozorňuje na to, že „strategie pro inteligentní specializaci“ (S3/S4) jsou silným faktorem excelence pro regionální a místní inovační ekosystémy, a že v rámci strategického plánování podpory výzkumu a vývoje v Evropě je třeba vytvořit účinnější interakce s těmito strategiemi. Poukazuje na potřebu cílené podpory, jež by zajistila šíření na trhu a využívání klíčových základních technologií, jako jsou produkty v oblasti čistých technologií a inovativní materiály v oběhovém hospodářství;

33.

připomíná, že jsou i nadále zapotřebí silné a ambiciózní nástroje EU, včetně Sociálního klimatického fondu, programu LIFE a programů předvstupní pomoci v rámci VFR zaměřeného na budoucnost, aby bylo možné pokračovat směrem k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a zároveň zajistit, že se všem občanům, podnikům a územním dostane během transformace odpovídající pomoci;

34.

Vyzdvihuje rovněž klíčovou úlohu výzkumu a inovací v rámci zlepšování evropské konkurenceschopnosti, což po čtyři desetiletí soustavně prokazovaly rámcové programy pro výzkum a inovace. Vyzývá k vytvoření samostatného 10. rámcového programu, jenž bude mít k dispozici vyšší rozpočtové prostředky a v němž budou podporovány regionální ekosystémy, přičemž jeho prioritou bude dokončení Evropského výzkumného prostoru (EVP) prostřednictvím soustavného rozvoje center EVP, volného pohybu výzkumných pracovníků a strukturovaného zapojení místních a regionálních orgánů do správy EVP, zejména prostřednictvím Fóra EVP. Zasazuje se o podporu inovací a přeshraniční spolupráce i o dodržování zásady inteligentní specializace (S3) a její součinnosti s ostatními fondy EU;

35.

podporuje výzvu Evropského parlamentu (9) výrazně zlepšit koncipování a provádění misí EU, jako je mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města“. Podtrhuje skutečnost, že stávající přístup není dostatečně zaměřen na podporu převratných a zdola vycházejících nápadů na poli výzkumu a inovací a že mise EU musí být přeorientovány tak, aby stimulovaly kreativitu, experimentování a původní výzkum, který se přímo zabývá naléhavými společenskými výzvami. Zdůrazňuje, že pro úspěch misí EU má stěžejní význam aktivní zapojení místních a regionálních orgánů, neboť ty hrají důležitou úlohu při realizaci místně orientovaných řešení a zapojování místních zúčastněných stran. Upozorňuje na to, že je třeba se zaměřit na praktické a měřitelné výsledky, neboť tyto iniciativy mohou podnítit systémovou transformaci a zároveň posílit globální konkurenceschopnost EU;

36.

v souvislosti s vytvořením Evropského fondu pro konkurenceschopnost jakožto základního prvku příštího rozpočtu EU vyzývá k zapojení regionů do navrhování a řízení tohoto fondu, jelikož regionální orgány jsou skutečnými prostředníky projektů s velkou hybnou silou a vytvářejí přidanou hodnotu;

37.

konstatuje, že ve všech oblastech EU probíhá trojí transformace (zelená, digitální a demografická). Je přesvědčen, že příští VFR musí být založen na integrované a ucelené strategii spravedlivé transformace, jež bude přizpůsobena potřebám a specifickým podmínkám jednotlivých oblastí a budou na ni vyčleněny dostatečné finanční prostředky. Poukazuje na asymetrický dopad těchto transformací na nižší než celostátní úrovni a vyzývá k poskytování individuálně přizpůsobené a dodatečné podpory, zejména v regionech a městech, které jsou závislé na energeticky náročných průmyslových odvětvích, jako je automobilový průmysl, a v dalších regionech, které čelí významným výzvám spojeným s transformací; čelí významným výzvám spojeným s transformací. Upozorňuje na to, že je třeba poskytnout místním a regionálním orgánům odpovídající zdroje pro provádění činnosti v praxi;

38.

je přesvědčen, že rozpočet EU může přinést přidanou hodnotu, která umožní plně využívat podnikatelský potenciál a přínosy přechodu na čistou energii pro trh práce tím, že bude řešit otázky, jako je rozvoj dovedností (cílená změna kvalifikace a prohlubování dovedností), celoživotní učení a vysoce kvalitní pracovní místa. Poukazuje rovněž na skutečnost, že řada regionů EU čelí demografickým výzvám, jako je stárnutí pracovní síly, odliv mozků a úbytek obyvatelstva, a podporuje návrh týkající se „svobody setrvat“ , jenž je uveden v Lettově zprávě, což by podnítilo vyšší investice do veřejných služeb na podporu dobrých životních podmínek pro všechny. Rovněž upozorňuje na to, že rozsáhlé přeshraniční programy spolupráce mají nepostradatelnou hodnotu pro řešení těchto problémů v příhraničních regionech;

39.

vyžaduje, aby Evropská komise uznala nedostatky vnitrostátních plánů v rámci společné zemědělské politiky (SZP), které vedly k menšímu regionálnímu zaměření, k nižšímu uzpůsobení územním specifikům a k omezenější flexibilitě při reakci na nepředvídané krize a události. Zasazuje se o to, aby byla na období po roce 2027 vytvořena decentralizovaná a udržitelná SZP zaměřená na zemědělce, která by se opírala o regionální strategie v oblasti potravinového zabezpečení a rozvoje venkova, a to s účinnou ekologickou a sociální podmíněností, a jež by všem producentům umožnila získávat díky jejich práci spravedlivou odměnu. Vyzývá k tomu, aby byla zachována provázanost mezi prvním a druhým pilířem SZP s cílem zachovat celkovou soudržnost;

40.

znovu potvrzuje, že zásady víceúrovňové správy a partnerství by měly být dodržovány i v opatřeních týkajících se azylu, migrace, integrace a vnitřní bezpečnosti. Zastává názor, že by měly být vyčleněny vyšší zdroje na zvýšení bezpečnosti vnějších hranic EU a příhraničních regionů, a vyzývá k posílení úlohy místních a regionálních orgánů v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), který by měl být koncipován tak, aby řešil výzvy související s migrací a podporoval integraci státních příslušníků třetích zemí prostřednictvím účinných opatření přizpůsobených místním potřebám, včetně případné reakce na krize. Požaduje, aby byly při stanovování priorit a opatření tematického nástroje, zejména těch, které řídí Evropská komise, konzultovány místní a regionální orgány, přičemž je třeba zvážit zajištění podpory těmto orgánům za účelem integrace státních příslušníků třetích zemí;

41.

zdůrazňuje zásadní význam finanční pomoci EU určené místním a regionálním orgánům v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích, která slouží ke zlepšení jejich administrativních kapacit, a obecněji význam nástrojů na podporu decentralizované spolupráce v rámci vnější činnosti EU;

42.

požaduje, aby se politika soudržnosti jako nedílná součást VFR pevně opírala o místně orientovaný víceúrovňový přístup založený na zásadách sdíleného řízení a partnerství. Podporuje snahy Komise o silnější zapojení regionů prostřednictvím vnitrostátních a regionálních plánů partnerství, zároveň je však třeba se poučit z nedostatků jiných nedávných nástrojů, jako je Nástroj pro oživení a odolnost a rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu, z nichž byly regionální orgány do značné míry vyloučeny. Zajištění účasti regionů má zásadní význam pro zlepšení odpovědnosti, účinnosti a územního dopadu;

Vytváření partnerství s obdobně fungujícími orgány a výzva k transparentnímu rozhodovacímu procesu

43.

oficiálně vyzývá Evropskou radu a jednotlivá složení Rady, aby před jednáním o příštím VFR zahájily strukturovaný a transparentní dialog s místními a regionálními orgány a plně využily Výbor regionů jako institucionálního zástupce orgánů na nižší než celostátní úrovni a zprostředkovatele víceúrovňové správy;

44.

zdůrazňuje, že přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce je jedním ze základních kamenů evropské integrace, a proto by jí měla být věnována přinejmenším stejná pozornost jako v současnosti a její provádění by mělo být dostatečně flexibilní;

45.

zavazuje se, že bude podporovat posílenou spolupráci s Evropským parlamentem v souvislosti s jeho soustavnými snahami o zlepšení transparentnosti a inkluzivnosti jednání;

46.

poukazuje na společnou výzvu #CohesionAlliance z března 2024 vytvořit „Obnovenou politiku soudržnosti po roce 2027, která nikoho neopomíjí“ a vyzývá širokou veřejnost, odborové organizace, podniky, nevládní organizace a organizace občanské společnosti, aby ji podepsaly, a společně tak zajistily, že ve VFR na období po roce 2027 nebude nikdo opomenut (10);

47.

pověřuje předsedkyni VR, aby toto usnesení předložila Evropské komisi, Evropskému parlamentu, polskému a dánskému předsednictví Rady EU a předsedovi Evropské rady.

---

(1)  Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů Interinstitucionální Dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28).

(2)   COTER-VII/030 – Budoucnost politiky soudržnosti po roce 2027, zpravodajové: Emil Boc (RO/ELS) a Vasco Alves Cordeiro (PT/SES), přijato dne 29. listopadu 2023 (Úř. věst. C, C/2024/1041, 9.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1041/oj) a COTER-VII – Rozpočet EU a místně orientované politiky: návrhy nových mechanismů týkajících se navrhování a provádění ve VFR na období po roce 2027, zpravodajka: Marie-Antoinette Maupertuis (FR/EA), přijato na plenárním zasedání dne 19. listopadu 2024 (Úř. věst. C, C/2025/279, 24.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/279/oj).

(3)   Viz odstavec 52 stanoviska COTER-VII/040 (Úř. věst. C, C/2025/279, 24.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/285/oj).

(4)   COTER-VII/041 – Rozpočet EU a místně orientované politiky: návrhy nových mechanismů týkajících se navrhování a provádění ve VFR na období po roce 2027, zpravodajka: Marie-Antoinette Maupertuis (FR/EA), přijato na plenárním zasedání dne 19. listopadu 2024 (Úř. věst. C, C/2025/279, 24.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/279/oj).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie ( Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1).

(6)  Zpráva skupiny na vysoké úrovni pro budoucnost politiky soudržnosti, https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/c6e97287-cee3-11ee-b9d9-01aa75ed71a1/language-en.

(7)   COTER-VII/40 – Obnovená politika soudržnosti v období po roce 2027, která nikoho neopomíjí, zpravodajové: Emil Boc (RO/ELS) a Vasco Alves Cordeiro (PT/SES), přijato 20. listopadu 2024.

(8)   https://legalinstruments.oecd.org/en/instruments/OECD-LEGAL-0402.

(9)   Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2025 o posouzení provádění programu Horizont Evropa s ohledem na jeho průběžné hodnocení a doporučení pro 10. rámcový program pro výzkum (2024/2109(INI)).

(10)   https://dyn.cor.europa.eu/cohesionalliancejointcall/.