EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 14.7.2021
COM(2021) 558 final
PŘÍLOHY
návrhu
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (přepracované znění)
{SEC(2021) 558 final} - {SWD(2021) 623 final} - {SWD(2021) 624 final} - {SWD(2021) 625 final} - {SWD(2021) 626 final} - {SWD(2021) 627 final}
⇩ nový
PŘÍLOHA I
PŘÍSPĚVKY ČLENSKÝCH STÁTŮ K DOSAŽENÍ CÍLŮ UNIE V OBLASTI ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI V ROCE 2030 TÝKAJÍCÍCH SE KONEČNÉ SPOTŘEBY ENERGIE A/NEBO SPOTŘEBY PRIMÁRNÍ ENERGIE
1.Výše příspěvků členských států se vypočítá na základě orientačního vzorce:
kde CEU je korekční faktor, Target je úroveň ambicí jednotlivých členských států a FECB2030 PECB2030 je referenční scénář z roku 2020 použitý jako výchozí scénář pro rok 2030.
2.Následující orientační vzorec představuje objektivní kritéria odrážející faktory uvedené v čl. 4 odst. 3 písm. d) bodech i) až iv), z nichž každé se použije pro stanovení úrovně ambicí jednotlivých členských států v % (Target) a má ve vzorci stejnou váhu (0,25):
a)paušální příspěvek („Fflat“);
b)příspěvek v závislosti na HDP na obyvatele („Fwealth“);
c)příspěvek v závislosti na energetické náročnosti („Fintensity“);
d)příspěvek související s potenciálem nákladově efektivních úspor energie („Fpotential“).
3.Fflat představuje cíl Unie do roku 2030, který zahrnuje dodatečné úsilí potřebné k dosažení cílů Unie v oblasti energetické účinnosti týkajících se konečné spotřeby energie (FEC) a spotřeby primární energie (PEC) ve srovnání s projekcemi referenčního scénáře z roku 2020 pro rok 2030.
4.Fwealth se vypočítá pro každý členský stát na základě indexu jeho tříletého průměrného reálného HDP na obyvatele podle Eurostatu ve vztahu k tříletému průměru Unie za období 2017–2019, vyjádřeného jako parita kupní síly (PPP).
5.Fintensity se vypočítá pro každý členský stát na základě indexu jeho tříleté průměrné konečné energetické náročnosti (FEC nebo PEC na reálný HDP v PPP) ve vztahu k tříletému průměru Unie za období 2017–2019.
6.Fpotential se vypočítá pro každý členský stát na základě úspor v konečné spotřebě energie nebo spotřebě primární energie podle scénáře PRIMES MIX 55 % pro rok 2030. Úspory jsou vyjádřeny ve vztahu k projekcím referenčního scénáře z roku 2020 pro rok 2030.
7.Pro každé kritérium uvedené v bodě 2 písm. a) až d) se použije dolní a horní mez. Úroveň ambicí pro každý faktor je omezena na 50 % a 150 % průměrné úrovně ambicí Unie v rámci daného faktoru.
8.Zdrojem vstupních údajů použitých pro výpočet faktorů je Eurostat, není-li uvedeno jinak.
9.Ftotal se vypočítá jako vážený součet všech čtyř faktorů (Fflat, Fwealth, Fintensity a Fpotential). Cíl se pak vypočítá jako součin celkového faktoru Ftotal a cíle EU.
10.Korekční faktor pro spotřebu primární energie a konečnou spotřebu energie CEU se použije na všechny členské státy s cílem kalibrovat součet všech vnitrostátních příspěvků na cíle Unie v oblasti spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie do roku 2030. Faktor CEU je pro všechny členské státy stejný.
_____________
🡻 2012/27/EU (přizpůsobený)
⇨ nový
PŘÍLOHA III
OBECNÉ ZÁSADY PRO VÝPOČET ELEKTŘINY Z KOMBINOVANÉ VÝROBY TEPLA A ELEKTŘINY
Část I
Obecné zásady
Hodnoty pro výpočet elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny se určují na základě očekávaného nebo skutečného provozu dané jednotky za běžných provozních podmínek. U mikrokogeneračních jednotek může být výpočet založen na ověřených hodnotách.
a)Výroba elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny se považuje za rovnou celkové roční výrobě elektřiny jednotky měřené na výstupních svorkách hlavních generátorů ⌦ , jsou-li splněny tyto podmínky ⌫ :
i)u kogeneračních jednotek typů b), d), e), f), g) a h) uvedených v části II s celkovou roční účinností stanovenou členskými státy na úrovni alespoň 75 %; a
ii)u kogeneračních jednotek typů a) a c) uvedených v části II s celkovou roční účinností stanovenou členskými státy na úrovni alespoň 80 %.
b)U kogeneračních jednotek s celkovou roční účinností vyjádřenou hodnotou nižší, než je hodnota uvedená v písm. a) bodu i) (kogenerační jednotky typů b), d), e), f), g) a h) uvedené v části II), nebo s roční celkovou účinností vyjádřenou hodnotou nižší, než je hodnota uvedená v písm. a) bodu ii) (kogenerační jednotky typů a) a c) uvedené v části II), se ⌦ elektřina z kombinované výroby tepla a elektřiny ⌫ vypočte podle vzorce:
ECHP=HCHP*C
kde:
ECHP je množství elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny;
C je poměr elektřiny a tepla;
HCHP je množství užitečného tepla pocházejícího z kombinované výroby tepla a elektřiny (vypočtené pro tento účel jako celková výroba tepla minus veškeré teplo vyrobené v oddělených kotlích nebo odběrem ostré páry z parního generátoru před turbínou).
Výpočet elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny musí být založen na skutečném poměru elektřiny a tepla. Pokud skutečný poměr elektřiny a tepla kogenerační jednotky není znám, je možno použít následující náhradní hodnoty, zejména pro statistické účely, u jednotek typů a), b), c), d) a e) uvedených v části II, pokud vypočtená elektřina z kombinované výroby tepla a elektřiny nepřekročí celkovou výrobu elektřiny dané jednotky:
|
Typ jednotky
|
Předpokládaný poměr elektřiny a tepla, C
|
|
Paroplynové zařízení s rekuperací tepla
|
0,95
|
|
Parní protitlaková turbína
|
0,45
|
|
Parní kondenzační odběrová turbína
|
0,45
|
|
Plynová turbína s rekuperací tepla
|
0,55
|
|
Spalovací motor
|
0,75
|
Pokud členské státy zavedou náhradní hodnoty pro poměr elektřiny a tepla pro jednotky typů f), g), h), i), j) a k) uvedené v části II, musí být tyto předpokládané hodnoty zveřejněny a oznámeny Komisi.
c)Pokud je určitý podíl energetického obsahu spotřeby paliva v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny zpětně získán v chemikáliích a recyklován, lze jej odečíst od spotřeby paliva před výpočtem celkové účinnosti uvedeným v písmenech a) a b).
d)Členské státy mohou určit poměr elektřiny a tepla jako poměr mezi elektřinou a užitečným teplem při kombinovaném provozu při nižší kapacitě pomocí provozních údajů konkrétní jednotky.
e)Členské státy mohou používat pro účel výpočtů podle písmen a) a b) jiná období než jeden rok.
Část II
Technologie kombinované výroby tepla a elektřiny, na které se vztahuje tato směrnice
a)paroplynové zařízení s rekuperací tepla;
b)parní protitlaková turbína;
c)parní kondenzační odběrová turbína;
d)plynová turbína s rekuperací tepla;
e)spalovací motor;
f)mikroturbíny;
g)Stirlingovy motory;
h)palivové články;
i)parní stroje;
j)organické Rankinovy cykly;
k)jakýkoli jiný typ technologie nebo její kombinace spadající pod definici uvedenou v čl. 2 bodě 30.
Při provádění a uplatňování obecných zásad pro výpočet elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny členské státy použijí podrobné pokyny stanovené rozhodnutím Komise 2008/952/ES ze dne 19. listopadu 2008 stanovujícím podrobné pokyny pro provádění a uplatňování přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES.
_____________
🡻 2012/27/EU
PŘÍLOHA IIIII
METODIKA URČOVÁNÍ ÚČINNOSTI PROCESU KOMBINOVANÉ VÝROBY TEPLA A ELEKTŘINY
Hodnoty pro výpočet účinnosti kombinované výroby tepla a elektřiny a úspor primární energie se určují na základě očekávaného nebo skutečného provozu dané jednotky za běžných provozních podmínek.
a)Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny
Pro účely této směrnice musí vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny splňovat tato kritéria:
–kombinovaná výroba tepla a elektřiny z kogeneračních jednotek musí zajišťovat úspory primární energie vypočtené podle písmene b) ve výši alespoň 10 % ve srovnání s referenčními údaji pro oddělenou výrobu tepla a elektřiny,
–výrobu z kogeneračních jednotek malého výkonu a mikrokogeneračních jednotek, která zajišťuje úspory primární energie, je možno kvalifikovat jako vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny,.
⇩ nový
–přímé emise oxidu uhličitého z kombinované výroby tepla a elektřiny, při níž se využívají fosilní paliva, jsou nižší než 270 g CO2 na 1 kWh energetického výstupu z kombinované výroby (včetně vytápění/chlazení, elektřiny a mechanické energie),
–při výstavbě nebo podstatné rekonstrukci kogenerační jednotky členské státy zajistí, aby ve stávajících tepelných zdrojích nedošlo k nárůstu využívání jiných fosilních paliv než zemního plynu ve srovnání s roční spotřebou zprůměrovanou za předchozí tři kalendářní roky plného provozu před rekonstrukcí a aby žádné nové tepelné zdroje v tomto systému nevyužívaly jiná fosilní paliva než zemní plyn.
🡻 2012/27/EU
b)Výpočet úspor primární energie
Výše úspor primární energie zajišťovaných kombinovanou výrobou tepla a elektřiny podle přílohy III se vypočte na základě tohoto vzorce:
kde:
PES představuje úspory primární energie;
CHP Hη je účinnost tepla pocházejícího z kombinované výroby tepla a elektřiny určená jako roční výstup užitečného tepla dělený spotřebou paliva použitého k výrobě objemu výstupu užitečného tepla a elektřiny pocházejících z kombinované výroby tepla a elektřiny;
Ref Hη je referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu tepla;
CHP Eη je elektrická účinnost kombinované výroby tepla a elektřiny určená jako roční výroba elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny dělená spotřebou paliva použitého k výrobě objemu výstupu užitečného tepla i elektřiny pocházejících z kombinované výroby tepla a elektřiny. Pokud kogenerační jednotka vyrábí mechanickou energii, může být roční výroba elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny zvýšena o dodatečný prvek představující množství elektřiny ekvivalentní této mechanické energii. Tento dodatečný prvek nezakládá právo na vydání záruk původu podle čl. 2414 odst. 10;
Ref Eη je referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny.
c)Výpočty úspor energie pomocí alternativního výpočtu
Členské státy mohou vypočítat úspory primární energie z výroby tepla a elektrické a mechanické energie níže uvedeným způsobem, aniž by použily přílohu III, k vyloučení částí tepla a elektřiny u stejného procesu, které nepocházejí z kombinované výroby tepla a elektřiny. Tuto výrobu lze považovat za vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, pokud splňuje kritéria účinnosti uvedená v písmeni a) této přílohy a pokud u kogenerační jednotky s kapacitou elektrické energie vyšší než 25 MW je celková účinnost vyšší než 70 %. Specifikace množství elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny v rámci takové výroby se však pro účely vydání záruky původu a pro statistické účely určuje podle přílohy III.
Pokud se úspory primární energie na výrobní proces vypočítávají způsobem uvedeným výše, úspory primární energie se vypočtou pomocí vzorce uvedeného v písmeni b) této přílohy s tím, že místo „CHP Hη“ se dosadí „Hη“ a místo „CHP Eη“ se dosadí „Eη“, kde:
Hη je tepelná účinnost výrobního procesu určená jako roční výroba tepla dělená spotřebou paliva použitého k výrobě objemu výstupu tepla a elektřiny;
Eη je elektrická účinnost výrobního procesu určená jako roční výroba elektřiny dělená spotřebou paliva použitého k výrobě objemu výstupu tepla i elektřiny. Pokud kogenerační jednotka vyrábí mechanickou energii, může být roční výroba elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny zvýšena o dodatečný prvek představující množství elektřiny ekvivalentní této mechanické energii. Tento dodatečný prvek nezakládá právo na vydání záruk původu podle čl. 2414 odst. 10.
d)
Členské státy mohou používat pro účely výpočtů podle písmen b) a c) této přílohy jiná období než jeden rok.
e)
Výpočet úspor primární energie pro mikrokogenerační jednotky může být založen na ověřených údajích.
f)Referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla a elektřiny
Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti se skládají z matice hodnot odlišených podle příslušných faktorů, včetně roku výstavby a druhů paliva, a musí se zakládat na řádně zdokumentovaném rozboru, který mimo jiné zohlední provozní údaje za reálných podmínek, směs paliva a klimatické podmínky, jakož i použité technologie kombinované výroby tepla a elektřiny.
Referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla a elektřiny podle vzorce uvedeného v písmeni b) stanoví provozní účinnost oddělené výroby tepla a elektřiny, která má být nahrazena kombinovanou výrobou tepla a elektřiny.
Referenční hodnoty účinnosti se vypočtou podle těchto zásad:
i)1.pPro kogenerační jednotky vychází srovnání s oddělenou výrobou elektřiny ze zásady, že se srovnávají tytéž kategorie paliva;.
ii)2.kKaždá kogenerační jednotka se srovnává s nejlepší a ekonomicky odůvodnitelnou technologií oddělené výroby tepla a elektřiny dostupnou na trhu v roce výstavby kogenerační jednotky;.
iii)3.rReferenční hodnoty účinnosti kogeneračních jednotek starších deseti let se stanoví ve výši referenčních hodnot jednotek starých deset let;.
iv)4.rReferenční hodnoty účinnosti oddělené výroby elektřiny a výroby tepla musí odrážet klimatické rozdíly existující mezi členskými státy.
_____________
🡻 2012/27/EU (přizpůsobený)
⇨ nový
PŘÍLOHA IVIII
POŽADAVKY NA ENERGETICKOU ÚČINNOST PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK PRO NÁKUP VÝROBKŮ, SLUŽEB A BUDOV ÚSTŘEDNÍMI VLÁDNÍMI INSTITUCEMI
Ústřední vládní instituce, které ⇨ V zadávacích řízeních na veřejné zakázky a koncese veřejní zadavatelé a zadavatelé, kteří ⇦ nakupují výrobky, služby, nebo budovy ⇨ a stavební práce ⇦, je-li to v souladu s nákladovou efektivností, ekonomickou proveditelností, udržitelností v širším smyslu, technickou způsobilostí, jakož i dostatečnou hospodářskou soutěží:
a)pokud výrobek spadá do působnosti aktu v přenesené pravomoci přijatého na základě nařízení (EU) 2017/1369směrnice 2010/30/EU nebo do působnosti související prováděcí směrnice Komise, nakupují pouze výrobky splňující kritérium nejvyšší možné třídy energetické účinnosti, a to s ohledem na potřebu zajištění dostatečné hospodářské soutěže ⌦ stanovené v čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení ⌫;
b)pokud výrobek, který nespadá pod písmeno a), spadá do působnosti prováděcího opatření v rámci směrnice 2009/125/ES přijatého po vstupu této směrnice v platnost, nakupují pouze výrobky splňující kritéria energetické účinnosti stanovená v uvedeném prováděcím opatření;
c)nakupují kancelářské přístroje spadající do působnosti rozhodnutí Rady 2006/1005/ES ze dne 18. prosince 2006 o uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropským společenstvím o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky
, jež splňují požadavky energetické účinnosti, které nejsou méně náročné než požadavky uvedené v příloze C dohody přiložené k uvedenému rozhodnutí;
⇩ nový
c)pokud se na výrobek nebo službu vztahují kritéria Unie pro zelené veřejné zakázky s významem pro energetickou účinnost výrobku nebo služby, vynaloží veškeré úsilí, aby nakoupili pouze výrobky a služby, které splňují alespoň technické specifikace stanovené na „základní“ úrovni v příslušných kritériích Unie pro zelené veřejné zakázky, mimo jiné na datová centra, serverové místnosti a cloudové služby, v kritériích Unie pro zelené veřejné zakázky na silniční osvětlení a dopravní signalizaci a kritériích Unie pro zelené veřejné zakázky na počítače, monitory, tablety a chytré telefony;
🡻 2012/27/EU
⇨ nový
d)nakupují pouze pneumatiky, jež splňují kritérium nejvyšší třídy energetické účinnosti spotřeby paliv definované nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry
nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740
. Tento požadavek nebrání veřejným subjektům, aby v případech odůvodněných bezpečností nebo ochranou veřejného zdraví nakupovaly pneumatiky v nejvyšší třídě přilnavosti za mokra nebo nejvyšší třídě vnějšího hluku odvalování;
e)při vypisování veřejných soutěží na poskytování služeb vyžadují, aby poskytovatelé služeb používali pro účely poskytování dotyčných služeb pouze výrobky, jež splňují požadavky uvedené v písmenech a) až d). Tento požadavek se vztahuje pouze na nové výrobky, které poskytovatelé služeb zakoupí částečně nebo zcela pro účely poskytování dotyčné služby;
f)nakupují pouze budovy, jež splňují alespoň minimální požadavky energetické náročnosti podle čl. 5 odst. 1 ⇨ 4 odst. 1 směrnice 2010/31/EU ⇦, nebo uzavírají nové nájemní smlouvy pro tyto budovy, ledaže je účelem koupě:
i)rozsáhlá renovace nebo demolice;
ii)odprodej budovy veřejným subjektem bez jejího využití pro vlastní účely tohoto subjektu nebo
iii)její zachování jakožto úředně chráněné stavby jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k její zvláštní architektonické nebo historické hodnotě.
Plnění těchto požadavků se ověří pomocí certifikátů energetické náročnosti podle článku 11 směrnice 2010/31/EU.
_____________
🡻 2018/2002 čl. 1 bod 16 a bod 2 přílohy
PŘÍLOHA V
Společné metody a zásady pro výpočet dopadu systémů povinného zvyšování energetické účinnosti nebo jiných opatření podle článků 87, 97a a 107b a čl. 28 odst. 1120 odst. 6
1.Metody pro výpočet úspor energie kromě úspor vyplývajících z daňových opatření pro účely článků 87, 97a a 107b a čl. 28 odst. 1120 odst. 6.
Pro výpočet úspor energie mohou povinné, zúčastněné nebo pověřené strany či prováděcí veřejné orgány použít tyto metody:
a)očekávané úspory, s poukazem na výsledky předchozích nezávisle sledovaných energetických zlepšení v obdobných zařízeních. Generický přístup je v tomto případě definován jako „ex ante“;
b)měřené úspory, podle kterých se úspory ze zavedení opatření nebo balíčku opatření určují zaznamenáváním skutečného snížení spotřeby energie s řádným zohledněním faktorů, jako jsou adicionalita, obydlenost budov, úroveň výroby a povětrnostní podmínky, jež mohou ovlivnit spotřebu. Generický přístup je v tomto případě definován jako „ex post“;
c)poměrné úspory, při nichž se používají technicko-inženýrské odhady. Tento přístup lze použít pouze v případech, kdy je stanovení spolehlivých měřených údajů pro konkrétní zařízení obtížné nebo neúměrně drahé, například při nahrazení kompresoru nebo elektrického motoru jiným, jehož jmenovitý výkon v kWh se liší od výkonu, pro který byly naměřeny nezávislé hodnoty úspor, nebo pokud stanovení uvedených odhadů probíhá na základě metodik a kritérií stanovených na vnitrostátní úrovni kvalifikovanými nebo akreditovanými odborníky nezávislými na dotčených povinných, zúčastněných nebo pověřených stranách;
d)zkoumané úspory, kdy se určuje reakce spotřebitelů na poradenství, informační kampaně, systémy označování štítky či systémy certifikace nebo na inteligentní měření spotřeby. Tento přístup je možné použít pouze pro úspory vyplývající ze změn chování spotřebitelů. Nelze jej použít u úspor v důsledku zavedení fyzických opatření.
2.Při stanovování úspor energie v případě opatření pro zvyšování energetické účinnosti pro účely článků 87, 97a a 107b a čl. 28 odst. 1120 odst. 6 se použijí tyto zásady:
⇩ nový
a)členské státy prokáží, že politické opatření bylo zavedeno za účelem splnění povinných úspor energie a dosažení úspor v konečném využití energie podle čl. 8 odst. 1. Členské státy poskytnou důkaz a dokumenty prokazující, že úspory energie jsou způsobeny politickým opatřením, včetně dobrovolných dohod;
🡻 2018/2002 čl. 1 bod 16 a bod 2 přílohy
⇨ nový
ba)mMusí se prokázat, že se jedná o úspory nad rámec úspor, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran nebo prováděcích veřejných orgánů. K určení úspor, které lze započítat jako dodatečné, členské státy zohlední, jak by se spotřeba energie a poptávka po ní vyvíjely bez daného politického opatření, přičemž zohlední alespoň tyto faktory: trendy spotřeby energie, změny v chování spotřebitelů, technologický pokrok a změny v důsledku jiných opatření provedených na úrovni Unie a členských států;.
cb)úÚspory plynoucí ze zavedení povinných právních předpisů Unie se považují za úspory, kterých by bylo dosaženo v každém případě, a které tedy nelze započítat jako úspory energie pro účely čl. 87 odst. 1. Odchylně od tohoto požadavku lze úspory týkající se renovace stávajících budov započítat jako úspory energie pro účely čl. 87 odst. 1, je-li zajištěno splnění kritéria významnosti uvedeného v bodě 3 písm. h) této přílohy. Úspory plynoucí z provádění minimálních požadavků, jež byly stanoveny na vnitrostátní úrovni pro nové budovy před provedením směrnice 2010/31/EU, lze započítat jako úspory energie pro účely čl. 7 odst. 1 písm. a), je-li zajištěno splnění kritéria významnosti uvedeného v bodě 3 písm. h) této přílohy a členské státy tyto úspory oznámily ve svých vnitrostátních akčních plánech energetické účinnosti v souladu s čl. 24 odst. 2. ⇨ Opatření na podporu zvýšení energetické účinnosti ve veřejném sektoru v souladu s články 5 a 6 mohou být způsobilá pro účely splnění požadavků na úspory energie stanovených v čl. 8 odst. 1, pokud vedou k ověřitelným a měřitelným či odhadnutelným úsporám v konečném využití energie. Výpočet úspor energie musí být v souladu s požadavky této přílohy; ⇦
⇩ nový
d)opatření přijatá podle nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů lze považovat za významná, ale členské státy musí prokázat, že vedou k ověřitelným a měřitelným či odhadnutelným úsporám v konečném využití energie. Výpočet úspor energie musí být v souladu s požadavky této přílohy;
e)členské státy nemohou do plnění povinných úspor energie podle čl. 8 odst. 1 započítat sníženou spotřebu energie v odvětvích včetně dopravy a stavebnictví, k níž by v každém případě došlo v důsledku obchodování s emisemi podle směrnice EU o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Je-li subjekt povinnou stranou v rámci vnitrostátního systému povinného zvyšování energetické účinnosti podle článku 9 této směrnice a v rámci systému EU pro obchodování s emisemi z budov a silniční dopravy [odkaz na návrh], systém sledování a ověřování zajistí, aby byla při výpočtu a vykazování úspor energie v souvislosti s jeho opatřeními k úspoře energie zohledněna cena uhlíku přenesená při uvolnění paliva ke spotřebě [podle článku XX směrnice XX];
🡻 2018/2002 čl. 1 bod 16 a bod 2 přílohy
⇨ nový
fc)zZapočítat lze pouze úspory překračující tyto úrovně:
i)výkonnostní emisní normy Unie pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla vyplývající z provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009
a (EU) č. 510/2011
; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631
. ⇨ Členské státy musí předložit důkazy, své předpoklady a metodiku výpočtu, aby prokázaly adicionalitu k novým požadavkům Unie na emise CO2 z vozidel; ⇦
ii)požadavky Unie na odstranění z trhu některých výrobků spojených se spotřebou energie vyplývající z provádění prováděcích opatření podle směrnice 2009/125/ES. ⇨ Členské státy předloží důkazy, své předpoklady a metodiku výpočtu, aby prokázaly adicionalitu; ⇦
gd)jJsou povoleny politiky, jejichž účelem je podpořit vyšší úrovně energetické účinnosti výrobků, vybavení, přepravních systémů, vozidel a paliv, budov a prvků budov, procesů nebo trhů ⇨ , s výjimkou politických opatření týkajících se používání technologií přímého spalování fosilních paliv, jež se provádějí od 1. ledna 2024 ⇦;
⇩ nový
h)úspory energie dosažené v důsledku politických opatření týkajících se používání přímého spalování fosilních paliv v případě výrobků, vybavení, přepravních systémů, vozidel, budov nebo stavebních prací se nezapočítávají do plnění povinných úspor energie od 1. ledna 2024;
🡻 2018/2002 čl. 1 bod 16 a bod 2 přílohy
⇨ nový
ie)oOpatření na podporu instalace technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů malého rozsahu na budovách nebo v budovách mohou být způsobilá pro účely splnění požadavků na úspory energie stanovených v čl. 87 odst. 1, pokud vedou k ověřitelným a měřitelným či odhadnutelným úsporám ⇨ v konečném využití ⇦ energie. Výpočet úspor energie musí být v souladu s požadavky této přílohy;.
⇩ nový
j)opatření na podporu instalace solárních termálních technologií mohou být způsobilá pro účely splnění požadavků na úspory energie stanovených v čl. 8 odst. 1, pokud vedou k ověřitelným a měřitelným či odhadnutelným úsporám v konečném využití energie. Teplo z okolního prostředí zachycené solárními termálními technologiemi může být vyloučeno z jejich spotřeby energie u konečného uživatele;
🡻 2018/2002 čl. 1 bod 16 a bod 2 přílohy (přizpůsobený)
⇨ nový
kf)vV případě politik, které urychlují zavádění účinnějších produktů a vozidel, ⇨ s výjimkou politik týkajících se používání přímého spalování fosilních paliv, ⇦ lze započítat celé úspory za předpokladu, že se prokáže, že k zavedení došlo před uplynutím průměrné očekávané životnosti produktu nebo vozidla či před běžným nahrazením produktu nebo vozidla, a úspory lze započítat pouze pro období do konce průměrné očekávané životnosti produktu nebo vozidla, které se mají nahradit;.
lg)čČlenské státy při podpoře přijímání opatření v zájmu energetické účinnosti v příslušných případech zajistí zachování norem kvality pro výrobky, služby a zavádění opatření nebo v případě neexistence takových norem tyto normy zavedou;.
mh)čČlenské státy se pro účely zohlednění klimatických rozdílů mezi regiony mohou rozhodnout, že přizpůsobí úspory energie standardní hodnotě či umožní odlišné úspory energie v souladu s teplotními rozdíly mezi regiony;.
ni)pPři výpočtu úspor energie se přihlíží k životnímu cyklu opatření a k míře, kterou úspory v čase klesají. Výpočet se provede součtem úspor, jichž bude jednotlivými individuálními opatřeními dosaženo ode dne jejich provedení do ⇨ konce každého období, po které povinnost platí ⇦ 31. prosince 2020 nebo případně 31. prosince 2030. Alternativně mohou členské státy přijmout jinou metodu, u níž se předpokládá dosažení alespoň stejného celkového objemu úspor. V případě použití jiné metody členské státy zajistí, aby celkový objem úspor energie vypočtený její pomocí nebyl vyšší než objem úspor energie vypočtený součtem úspor, jichž bude dosaženo jednotlivými individuálními opatřeními ode dne jejich provedení do 31. prosince 2020 nebo případně 31. prosinceroku 2030. Členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999 podrobně popíší, jakou jinou metodu použily a jakým způsobem zajistily splnění závazného požadavku na výpočet.
3.Členské státy zajistí, aby byly splněny tyto požadavky pro politická opatření přijatá podle článku 1087b a čl. 28 odst. 1120 odst. 6:
a)politická opatření a individuální opatření přinášejí ověřitelnou úsporu v konečném využití energie;
b)odpovědnost každé zúčastněné strany, pověřené strany nebo prováděcího veřejného orgánu, podle toho, co je relevantní, je jasně definována;
c)úspory energie, jichž je či má být dosaženo, jsou určeny transparentním způsobem;
d)objem úspor energie, které jsou vyžadovány nebo kterých má být dosaženo prostřednictvím politického opatření, se vyjadřuje jako konečná spotřeba energie nebo spotřeba primární energie za použití ⇨ výhřevnosti nebo faktorů primární energie ⇦ převodních koeficientů ⌦ uvedených v článku 29 ⌫ stanovených v příloze IV;
e)je poskytnuta a zveřejněna výroční zpráva o úsporách energie dosažených pověřenými stranami, zúčastněnými stranami a prováděcími veřejnými orgány, jakož i údaje o ročním trendu úspor energie;
f)probíhá sledování výsledků a přijímání vhodných opatření, není-li pokrok uspokojivý;
g)úspory energie, které jsou výsledkem individuálního opatření, může započítat nejvýše jedna strana;
h)je prokázáno, že činnosti zúčastněné strany, pověřené strany nebo prováděcího veřejného orgánu jsou významné pro dosažení započtených úspor energie;.
⇩ nový
i)činnosti zúčastněné strany, pověřené strany nebo prováděcího veřejného orgánu nemají nepříznivý dopad na zranitelné zákazníky, osoby postižené energetickou chudobou a případně osoby žijící v sociálním bydlení.
🡻 2018/2002 čl. 1 bod 16 a bod 2 přílohy
⇨ nový
4.Při určování úspor energie vyplývajících z daňových politických opatření zavedených podle článku 107b se použijí tyto zásady:
a)zohlední se pouze úspory energie, jichž bylo dosaženo daňovými opatřeními, která překračují minimální úrovně zdanění platné pro paliva, jak to vyžaduje směrnice Rady 2003/96/ES nebo směrnice Rady 2006/112/ES;
b)⇨ krátkodobé ⇦ cenové elasticity pro výpočet dopadu daňových opatření (zdanění energie) představují reakci poptávky po energii na změny ceny a odhadují se na základě aktuálních a reprezentativních oficiálních zdrojů údajů,; ⇨ které se vztahují na daný členský stát, a v příslušných případech na základě doprovodných studií nezávislého institutu. Je-li použita jiná cenová elasticita než krátkodobá, členské státy objasní, jak bylo do výchozího scénáře použitého k odhadu úspor energie zahrnuto zvýšení energetické účinnosti v důsledku provádění jiných právních předpisů Unie a jak se zabránilo dvojímu započítání úspor energie vyplývajících z jiných právních předpisů Unie; ⇦
c)úspory energie vyplývající z doprovodných nástrojů daňové politiky, včetně fiskálních pobídek nebo plateb do fondu, se započítávají zvlášť;.
⇩ nový
d)k posouzení úspor energie vyplývajících z daňových opatření by měly být použity odhady krátkodobé elasticity, aby se zabránilo překrývání s právem Unie a jinými politickými opatřeními;
e)členské státy určí distribuční účinky zdanění a rovnocenných opatření na zranitelné zákazníky, osoby postižené energetickou chudobou a případně osoby žijící v sociálním bydlení a uvedou účinky zmírňujících opatření prováděných v souladu s čl. 22 odst. 1 až 3;
f)členské státy poskytnou důkaz, včetně metodik výpočtu, že v případě překrývání dopadu opatření v oblasti zdanění energie nebo uhlíku či obchodování s emisemi podle směrnice EU o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů nedochází k dvojímu započítání úspor energie.
🡻 2018/2002 čl. 1 bod 16 a bod 2 přílohy (přizpůsobený)
5.Oznámení metodiky
Členské státy v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 oznámí Komisi své navrhované podrobné metodiky pro fungování systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativní opatření uvedená v článcích 97a a 107b a v čl. 28 odst. 1120 odst. 6. Tato oznámení, vyjma případů týkajících se daní, obsahují informace:
a)o úrovni požadavku na úspory energie požadované podle čl. 87 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nebo úspory, jejichž dosažení se očekává za celé období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030;
⇩ nový
b)o tom, jak bude vypočtené množství nových úspor energie požadovaných podle čl. 8 odst. 1 prvního pododstavce nebo úspor energie, jejichž dosažení se očekává, rozvrženo v průběhu období, po které povinnost platí;
🡻 2018/2002 čl. 1 bod 16 a bod 2 přílohy
cb)o povinných, zúčastněných nebo pověřených stranách nebo prováděcích veřejných orgánech;
dc)o cílových odvětvích;
ed)o politických opatřeních a individuálních opatřeních, včetně očekávaného celkového objemu kumulativních úspor energie na každé opatření;
⇩ nový
f)o politických opatřeních nebo programech či opatřeních financovaných z vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost, jež jsou zaváděny přednostně u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení;
g)o podílu a objemu úspor energie, jichž má být dosaženo u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení;
h)v příslušných případech o použitých ukazatelích, aritmetickém průměrném podílu a výsledku politických opatření stanovených podle čl. 8 odst. 3;
i)v příslušných případech o dopadech a nepříznivých účincích politických opatření prováděných podle čl. 8 odst. 3 na osoby postižené energetickou chudobou, zranitelné zákazníky a případně osoby žijící v sociálním bydlení;
🡻 2018/2002 čl. 1 bod 16 a bod 2 přílohy
je)o délce období, po které povinnost platí, pro systémy povinného zvyšování energetické účinnosti;
⇩ nový
k)v příslušných případech o objemu cílů v oblasti úspor energie nebo snižování nákladů, jichž mají povinné strany dosáhnout u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení;
🡻 2018/2002 čl. 1 bod 16 a bod 2 přílohy
lf)o opatřeních stanovených politickým opatřením;
mg)o metodice výpočtu, včetně toho, jak byla určována adicionalita a významnost a jaké metodiky a referenční hodnoty se použijí pro očekávané a poměrné úspory, a v příslušných případech o použité výhřevnosti a převodních koeficientech;
nh)o životním cyklu opatření a způsobu, jak je vypočten nebo na čem je založen;
oi)o přístupu přijatém za účelem řešení klimatických rozdílů uvnitř členského státu;
pj)o systémech sledování a ověřování pro opatření podle článků 97a a 107b a o způsobu, jakým je zajištěna jejich nezávislost na povinných, zúčastněných nebo pověřených stranách;
qk)v případech týkajících se daní o:
i)cílových odvětvích a segmentech daňových poplatníků;
ii)prováděcím veřejném orgánu;
iii)úsporách, jejichž dosažení se očekává;
iv)délce trvání daňového opatření a
v)metodice výpočtu, včetně toho, které cenové elasticity jsou použity a jakým způsobem byly určeny;
⇩ nový
vi)způsobu, jakým bylo zabráněno překrývání s obchodováním s emisemi v souladu se směrnicí EU o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a odstraněno riziko dvojího započítání.
_____________
🡻 2012/27/EU
⇨ nový
PŘÍLOHA VI
Minimální kritéria pro energetické audity včetně energetických auditů prováděných jako součást systémů hospodaření s energií
Energetické audity uvedené v článku 118 jsou založeny na těchto zásadách ⇨ kritériích ⇦:
a)jsou založeny na aktuálních, naměřených, zpětně zjistitelných provozních údajích o spotřebě energie a (v případě elektřiny) profilech zatížení;
b)obsahují podrobný přezkum profilu energetické spotřeby budov či skupin budov, průmyslových provozů či zařízení včetně dopravy;
⇩ nový
c)určují opatření v zájmu energetické účinnosti ke snížení spotřeby energie;
d)určují potenciál pro nákladově efektivní využívání nebo výrobu energie z obnovitelných zdrojů;
🡻 2012/27/EU
ec)vychází, je-li to možné, z analýzy nákladů životního cyklu a nikoli jen z prosté doby návratnosti, a tak zohledňují dlouhodobé úspory, zbytkové hodnoty dlouhodobých investic a diskontní sazby;
fd)jsou přiměřené a dostatečně reprezentativní, aby umožnily vyvození spolehlivých závěrů o celkové energetické náročnosti a spolehlivé určení nejvýraznějších možností zlepšení.
Energetické audity umožňují provádění podrobných a ověřených výpočtů pro navrhovaná opatření, a tak poskytují jasné informace o možných úsporách.
Údaje používané v energetických auditech musí být možné uchovávat pro provádění analýz předchozího vývoje a sledování náročnosti.
⇩ nový
Minimální požadavky na monitorování a zveřejňování energetické náročnosti datových center
V souvislosti s energetickou náročností datových center uvedených v čl. 11 odst. 10 se monitorují a zveřejňují tyto minimální informace:
a)název datového centra; jméno vlastníka a provozovatelů datového centra; obec, v níž datové centrum sídlí;
b)podlahová plocha datového centra; instalovaný výkon; roční příchozí a odchozí datový provoz a objem údajů uchovávaných a zpracovávaných v datovém centru;
c)náročnost datového centra za poslední celý kalendářní rok v souladu s klíčovými ukazateli náročnosti, pokud jde mimo jiné o spotřebu energie, využití energie, nastavené teplotní hodnoty, využití odpadního tepla, využití vody a energie z obnovitelných zdrojů.
_____________
🡻 2012/27/EU
PŘÍLOHA VII
🡻 2019/944 čl. 70 bod 6
Minimální požadavky na vyúčtování a informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby zemního plynu
🡻 2012/27/EU
1.Minimální požadavky pro vyúčtování
1.1Vyúčtování na základě skutečné spotřeby
Aby koneční zákazníci mohli svou spotřebu energie regulovat, mělo by být vyúčtování prováděno na základě skutečné spotřeby alespoň jednou ročně a informace o vyúčtování by měly být poskytovány alespoň jednou za čtvrt roku, a to na požádání, nebo pokud si spotřebitelé zvolili možnost dostávat vyúčtování v elektronické podobě, a v ostatních případech dvakrát ročně. Z tohoto požadavku lze vyjmout plyn užívaný pouze pro účely vaření.
1.2Minimální informace obsažené ve vyúčtování
Členské státy zajistí, aby v případě potřeby koneční zákazníci měli ve svých vyúčtováních, smlouvách, transakcích a stvrzenkách na distribučních místech k dispozici v jasné a pochopitelné podobě tyto informace:
a)aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie;
b)srovnání aktuální spotřeby energie konečného zákazníka se spotřebou za stejné období předchozího roku, nejlépe v grafické podobě;
c)kontaktní údaje na organizace konečných zákazníků, energetické agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových stránek, u nichž jsou dostupné informace o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných uživatelů a objektivní technické údaje o energetických spotřebičích.
Členské státy kromě toho v případech, kdy je to možné a přínosné, zajistí, aby koneční zákazníci měli ve svých vyúčtováních, smlouvách, transakcích a stvrzenkách na distribučních místech k dispozici v jasné a pochopitelné podobě srovnání s průměrným normalizovaným nebo referenčním konečným zákazníkem stejné uživatelské kategorie.
1.3Poradenství týkající se energetické účinnosti doprovázející vyúčtování a další informace pro konečné zákazníky
Při zasílání smluv a změn ve smlouvách a ve vyúčtování, které zákazníci dostávají, nebo na internetových stránkách určených jednotlivým zákazníkům informují distributoři energie, provozovatelé distribučních soustav a maloobchodní prodejci energie své zákazníky jasně a srozumitelně o kontaktních údajích nezávislých středisek pro poskytování poradenství spotřebitelům, energetických agentur nebo podobných institucí, včetně jejich internetových adres, kde mohou získat poradenství ohledně dostupných opatření v zájmu energetické účinnosti, srovnávacích profilů pro jejich spotřebu energie a technických údajů o energetických spotřebičích, které mohou pomoci snížit spotřebu těchto spotřebičů.
_____________
🡻 2018/2002 čl. 1 bod 16 a bod 4 přílohy (přizpůsobený)
PŘÍLOHA VIIIVIIa
Minimální požadavky na informace o vyúčtování a o spotřebě pro vytápění, chlazení a teplou užitkovou vodu
1.Vyúčtování na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění
Aby koneční uživatelé mohli regulovat svou spotřebu energie, provádí se vyúčtování na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou ročně.
2.Minimální četnost informací o vyúčtování nebo spotřebě
⌦ Do 31. prosince 2021 ⌫ Ode dne 25. října 2020 jsou konečným uživatelům v případech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, poskytovány informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou za čtvrt roku na vyžádání, nebo pokud si koneční zákazníci zvolili možnost dostávat vyúčtování v elektronické podobě, a v ostatních případech dvakrát ročně.
Od 1. ledna 2022 jsou konečným uživatelům v případech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, poskytovány informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou za měsíc. Mohou být zpřístupněny také prostřednictvím internetu a aktualizovány tak často, jak to měřicí zařízení a používané systémy umožňují. Vytápění a chlazení mohou být z této povinnosti mimo otopné/chladicí období vyjmuty.
3.Minimální informace obsažené ve vyúčtování
Členské státy zajistí, aby koneční uživatelé měli ve svých vyúčtováních, jsou-li založena na skutečné spotřebě nebo odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, k dispozici v jasné a srozumitelné podobě tyto informace:
a)aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie nebo celkové náklady na vytápění a odečty indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění;
b)informace o použité skladbě zdrojů energie a souvisejících ročních emisích skleníkových plynů, a to i pro konečné uživatele napojené na dálkové vytápění nebo dálkové chlazení, a popis jednotlivých uplatňovaných daní, poplatků a sazeb. Členské státy mohou omezit rozsah požadavku na poskytování informací o emisích skleníkových plynů tak, aby zahrnovaly pouze dodávky ze soustav dálkového vytápění o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 20 MW;
c)srovnání aktuální spotřeby energie konečných uživatelů se spotřebou na vytápění a chlazení za stejné období předchozího roku, v grafické podobě, opravené o klimatický korekční faktor;
d)kontaktní údaje na organizace konečných zákazníků, energetické agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových stránek, u nichž lze získat informace o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných uživatelů a objektivní technické údaje o spotřebičích energie;
e)informace o souvisejících postupech pro podávání stížností, mediačních službách nebo mechanismech alternativního řešení sporů, podle práva jednotlivých členských států;
f)srovnání s průměrným normalizovaným nebo referenčním konečným uživatelem stejné uživatelské kategorie. V případě elektronických vyúčtování lze místo toho tato srovnání zveřejnit na internetových stránkách a odkázat na ně v těchto vyúčtováních.
Vyúčtování, která se nezakládají na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, musí obsahovat jasné a srozumitelné vysvětlení toho, jak byla částka uvedená ve vyúčtování vypočtena, a alespoň informace uvedené v písmenech d) a e).
_____________
🡻 2019/826 čl. 1 odst. 1 a příloha I (přizpůsobený)
PŘÍLOHA IXVIII
Potenciál pro účinnost v oblasti vytápění a chlazení
Komplexní posouzení vnitrostátních potenciálů pro vytápění a chlazení podle čl. 2014 odst. 1 zahrnuje tyto prvky, z nichž zároveň i vychází:
Část I
PŘEHLED VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ
1.poptávka po vytápění a chlazení z hlediska posuzované užitečné energie a vyčíslené konečné spotřeby energie v GWh za rok podle odvětví:
a)bydlení;
b)služby;
c)průmysl;
d)jakékoli jiné odvětví, které individuálně spotřebuje více než 5 % celkové vnitrostátní poptávky po užitečném vytápění a chlazení;
2.určení nebo v případě bodu 2 písm. a) podbodu i) určení nebo odhad současné dodávky vytápění a chlazení:
a)podle technologie, v GWh za rok, v odvětvích uvedených v bodě 1, je-li to možné, s rozlišením mezi energií získanou z fosilních a obnovitelných zdrojů:
i)na místě v obytných prostorech a v prostorech určených k poskytování služeb získané pomocí:
–kotlů vyrábějících pouze teplo,
–vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny,
–tepelných čerpadel,
–jiných technologií a zdrojů na místě;
ii)na místě v prostorech, kde se neposkytují služby, a v jiných než obytných prostorech získané pomocí:
–kotlů vyrábějících pouze teplo,
–vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny,
–tepelných čerpadel,
–jiných technologií a zdrojů na místě;
iii)mimo dané místo získané pomocí:
–vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny,
–odpadního tepla,
–jiných technologií a zdrojů mimo dané místo;
b)určení zařízení, která produkují odpadní teplo nebo chlad, a jejich potenciálních dodávek tepla nebo chladu, v GWh za rok:
i)zařízení pro výrobu tepelné energie, která mohou dodávat odpadní teplo nebo mohou být za tímto účelem dodatečně vybavena, s celkovým tepelným příkonem vyšším než 50 MW;
ii)zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny s využitím technologií uvedených v části II přílohy III s celkovým tepelným příkonem vyšším než 20 MW;
iii)spalovny odpadů;
iv)zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým tepelným příkonem vyšším než 20 MW kromě zařízení uvedených v bodě 2 písm. b) podbodech i) a ii) vyrábějících teplo nebo chlad pomocí energie z obnovitelných zdrojů;
v)průmyslová zařízení s celkovým tepelným příkonem vyšším než 20 MW, která mohou dodávat odpadní teplo;
c)vykázaný podíl energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla nebo chladu v konečné spotřebě energie v odvětví dálkového vytápění a chlazení za posledních 5 let v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001;
3.mapa pokrývající celé území státu, která (při zachování důvěrnosti informací, jež mají z obchodního hlediska citlivou povahu) uvádí:
a)oblasti poptávky po vytápění a chlazení, které vyplynou z analýzy uvedené v bodě 1, s využitím jednotných kritérií pro zaměření se na oblasti s vysokou energetickou náročností v obcích a příměstských oblastech;
b)stávající místa dodávky vytápění a chlazení určená podle bodu 2 písm. b) a zařízení na přenos dálkového vytápění;
c)plánovaná místa dodávky vytápění a chlazení popsaná v bodě 2 písm. b) a zařízení na přenos dálkového vytápění;
4.prognóza vývoje poptávky po vytápění a chlazení s cílem zachovat výhled na dalších 30 let, v GWh, s přihlédnutím zejména k prognózám na příštích 10 let, ke změně poptávky v budovách a různých odvětvích průmyslu a k dopadu politik a strategií souvisejících s řízením poptávky, jako jsou dlouhodobé strategie renovací budov podle směrnice (EU) 2018/844;
Část II
CÍLE, STRATEGIE A POLITICKÁ OPATŘENÍ
5.plánovaný příspěvek členského státu k jeho vnitrostátním záměrům, cílům a příspěvkům týkajícím se pěti dimenzí energetické unie stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2018/1999, jichž lze dosáhnout prostřednictvím účinnosti při dodávkách tepla a chlazení, zejména v souvislosti s čl. 4 písm. b) body 1 až 4 a čl. 15 odst. 4 písm. b), přičemž se uvede, které z těchto prvků jsou v porovnání s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu dodatečné;
6.celkový přehled stávajících politik a opatření popsaných v nejnovější zprávě předložené v souladu s články 3, 20, 21 a čl. 27 písm. a) nařízení (EU) 2018/1999;
Část III
ANALÝZA HOSPODÁŘSKÉHO POTENCIÁLU ÚČINNOSTI VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ
7.analýza hospodářského potenciálu různých technologií vytápění a chlazení se provádí na celém vnitrostátním území prostřednictvím analýzy nákladů a přínosů uvedené v čl. 2014 odst. 3 a určí alternativní scénáře pro účinnější a obnovitelné technologie vytápění a chlazení, přičemž se v příslušných případech rozlišuje mezi energií získanou z fosilních a obnovitelných zdrojů.
Měly by být vzaty v úvahu tyto technologie:
a)průmyslové odpadní teplo a chlad;
b)spalování odpadu;
c)vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny;
d)obnovitelné zdroje energie (např. geotermální, solární termální energie a biomasa) jiné než zdroje využívané k vysoce účinné kombinované výrobě tepla a elektřiny;
e)tepelná čerpadla;
f)omezení ztrát tepla a chladu ze stávajících sítí dálkového vytápění a chlazení;
8.tato analýza hospodářského potenciálu zahrnuje tyto kroky a aspekty:
a)Aspekty:
i)analýza nákladů a přínosů pro účely čl. 2014 odst. 3 zahrnuje ekonomickou analýzu, která bere v úvahu socioekonomické a environmentální faktory, a finanční analýzu provedenou k posouzení projektů z hlediska investorů. Jak ekonomické, tak finanční analýzy používají jako kritérium pro posouzení čistou současnou hodnotu;
ii)výchozí scénář by měl sloužit jako referenční bod, přičemž by měl zohledňovat politiky platné v době sestavování tohoto komplexního posouzení a být spojen s údaji shromážděnými podle části I a bodu 6 části II této přílohy;
iii)alternativy k výchozímu scénáři zohlední cíle nařízení (EU) 2018/1999 v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Každý scénář vykazuje ve srovnání s výchozím scénářem tyto prvky:
–hospodářský potenciál zkoumaných technologií za použití čisté současné hodnoty jako kritéria,
–snížení emisí skleníkových plynů,
–úspory primární energie v GWh za rok,
–dopad na podíl energie z obnovitelných zdrojů ve vnitrostátní skladbě zdrojů energie.
Scénáře, jež nejsou z technických nebo finančních důvodů nebo v důsledku vnitrostátních předpisů proveditelné, lze v rané fázi analýzy nákladů a přínosů vyloučit, pokud důvody pro vyloučení vycházejí z pečlivých, zřejmých a řádně doložených úvah.
V analyzovaných scénářích by se při posuzování a rozhodování měly zohlednit náklady a úspory energie vyplývající ze zvýšené pružnosti dodávek energie a z optimálnějšího provozu elektroenergetických sítí včetně nákladů, které nevzniknou, a úspor vyplývajících z omezení investic do infrastruktury.
b)Náklady a přínosy
Náklady a přínosy uvedené v bodě 8 písm. a) zahrnují alespoň tyto přínosy a náklady:
i)Přínosy:
–hodnotu výstupu pro spotřebitele (vytápění, chlazení a elektřina),
–v maximální možné míře vnější přínosy, jako jsou přínosy v oblasti životního prostředí, emisí skleníkových plynů a zdraví a bezpečnosti,
–v maximální možné míře účinky na trh práce, energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost.
ii)Náklady:
–kapitálové náklady na zařízení a vybavení,
–kapitálové náklady souvisejících energetických sítí,
–variabilní a fixní provozní náklady,
–náklady na energii,
–v maximální možné míře náklady v důsledku účinků v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti,
–v maximální možné míře náklady v oblasti trhu práce, energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti.
c)Relevantní scénáře pro výchozí scénář:
Zváží se všechny relevantní scénáře pro výchozí scénář, včetně úlohy účinného individuálního vytápění a chlazení.
i)analýza nákladů a přínosů se může týkat buď posouzení jednotlivého projektu nebo skupiny projektů v rámci širšího místního, regionálního nebo vnitrostátního posouzení s cílem stanovit pro danou zeměpisnou oblast pro účely plánování optimální řešení dodávek tepla nebo chlazení z hlediska nákladové efektivity a přínosů ve srovnání s výchozím scénářem.
ii)členské státy určí příslušné orgány pověřené prováděním analýz nákladů a přínosů podle článku 14. Poskytnou podrobné údaje o metodách a předpokladech v souladu s touto přílohou a stanoví a zveřejní postupy pro provádění ekonomické analýzy.
d)Hranice a integrovaný přístup:
i)zeměpisná hranice zahrnuje vhodnou přesně vymezenou zeměpisnou oblast;
ii)analýzy nákladů a přínosů zohlední veškeré relevantní centralizované nebo decentralizované zdroje dodávek dostupné v rámci systému a zeměpisné hranice, včetně technologií posuzovaných v bodě 7 části III této přílohy, a trendy a charakteristiky poptávky po vytápění a chlazení.
e)Předpoklady:
i)členské státy poskytnou pro účely analýzy nákladů a přínosů předpoklady týkající se cen důležitých vstupních a výstupních faktorů a diskontní sazby;
ii)diskontní sazba použitá při ekonomické analýze pro výpočet čisté současné hodnoty se zvolí na základě evropských nebo vnitrostátních pokynů;
iii)členské státy podle potřeby použijí vnitrostátní, evropské či mezinárodní prognózy vývoje cen energií ve svém celostátním, regionálním nebo místním kontextu;
iv)ceny použité v ekonomické analýze musí odrážet socioekonomické náklady a přínosy. Externí náklady, jako jsou účinky v oblasti životního prostředí nebo zdraví, by měly být zahrnuty v maximální možné míře, tedy pokud existuje tržní cena nebo pokud je tato cena již zahrnuta v evropských nebo vnitrostátních předpisech.
f)Analýza citlivosti:
i)provede se analýza citlivosti za účelem posouzení nákladů a přínosů projektu nebo skupiny projektů, která vychází z proměnných faktorů, jež mají významný dopad na výsledek výpočtů, jako jsou různé ceny energie, úrovně poptávky, diskontní sazba a další.
Část IV
POTENCIÁLNÍ NOVÉ STRATEGIE A POLITICKÁ OPATŘENÍ
9.přehled nových legislativních a nelegislativních politických opatření k dosažení hospodářského potenciálu určeného v souladu s body 7 a 8, jakož i jejich předpokládaných:
a)snížení emisí skleníkových plynů;
b)úspor primární energie v GWh za rok;
c)dopadů na podíl vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny;
d)dopadů na podíl energie z obnovitelných zdrojů ve vnitrostátní skladbě zdrojů energie a v odvětví vytápění a chlazení;
e)vazeb na vnitrostátní finanční plánování a úspor nákladů pro veřejný rozpočet a účastníky trhu;
f)odhadovaných případných opatření veřejné podpory, s jejich ročním rozpočtem a vymezením prvku možné podpory.
_____________
🡻 2012/27/EU (přizpůsobený)
⇨ nový
PŘÍLOHA XIX
ANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ
Část 2
Zásady pro účely čl. 24 odst. 414 odst. 5 a 67
Analýzy nákladů a přínosů poskytují informace pro účely opatření uvedených v čl. 2414 odst. 45 a 67:
Pokud je plánováno zařízení pro samostatnou výrobu elektřiny nebo zařízení bez rekuperace tepla, provede se porovnání plánovaného zařízení nebo plánované rekonstrukce s rovnocenným zařízením, které vyrábí stejné množství elektřiny nebo procesního tepla, avšak disponuje systémem rekuperace odpadního tepla a dodává teplo prostřednictvím vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny nebo sítí dálkového vytápění a chlazení.
Posouzení v rámci daného zeměpisného ohraničení zohlední plánované zařízení a jakékoli vhodné existující či potenciální místo poptávky po teple ⇨ nebo chlazení ⇦, jež by tímto zařízením mohlo být zásobováno, a to s ohledem na rozumné možnosti (například technickou proveditelnost a vzdálenost).
Ohraničení systému se stanoví tak, aby zahrnulo plánované zařízení a tepelná ⇨ a chladicí ⇦ zatížení, jako například budovu či budovy a průmyslový proces. V rámci tohoto ohraničení systému se stanoví a porovnají celkové náklady na poskytování tepla a elektřiny pro oba případy.
Tepelná ⇨ nebo chladicí ⇦ zatížení zahrnují stávající tepelná ⇨ nebo chladicí ⇦ zatížení, například průmyslová zařízení nebo stávající systém dálkového vytápění ⇨ nebo chlazení ⇦, a v městských oblastech rovněž tepelné ⇨ nebo chladicí ⇦ zatížení a náklady, jež by vznikly, pokud by skupina budov nebo část města byly vybaveny novou sítí dálkového vytápění ⇨ nebo chlazení ⇦ nebo by došlo k jejich napojení na tuto novou síť dálkového vytápění.
Analýza nákladů a přínosů vychází z popisu plánovaného zařízení a srovnávacího zařízení nebo srovnávacích zařízení, jenž zahrnuje elektrický, případně tepelný výkon, druh paliva, plánované použití a plánovaný roční počet provozních hodin, umístění a poptávku po elektřině a teple.
⇩ nový
Při posuzování využití odpadního tepla se zohlední současné technologie. Posouzení zohlední přímé využití odpadního tepla nebo jeho přizpůsobení na vyšší teplotní úrovně nebo obojí. V případě rekuperace odpadního tepla na místě se posoudí alespoň použití výměníků tepla, tepelných čerpadel a technologií pro přeměnu tepla na elektřinu. V případě rekuperace odpadního tepla mimo dané místo se jako potenciální místa poptávky posoudí alespoň průmyslová zařízení, zemědělské areály a sítě dálkového vytápění.
🡻 2012/27/EU
⇨ nový
Pro účely daného srovnání se zohlední poptávka po tepelné energii a druhy vytápění a chlazení používané místy poptávky po teple ⇨ nebo chlazení ⇦ nacházejícími se v okolí. Do srovnání jsou zahrnuty náklady infrastruktury pro plánované i srovnávací zařízení.
Analýza nákladů a přínosů pro účely čl. 24 odst. 414 odst. 5 zahrnuje ekonomickou analýzu zaměřenou na finanční analýzu odrážející skutečné transakce peněžních toků vyplývající z investic do jednotlivých zařízení a z jejich provozu.
Projekty s kladným výsledkem analýzy nákladů a přínosů jsou takové projekty, u nichž je součet diskontovaných přínosů v ekonomické a finanční analýze vyšší než součet diskontovaných nákladů (čistý přínos).
Členské státy stanoví hlavní zásady pro metodiku, odhady a časový horizont pro ekonomickou analýzu.
Členské státy mohou požadovat, aby společnosti odpovědné za provoz tepelných elektráren, průmyslových podniků, sítí dálkového vytápění a chlazení, nebo jiné strany, na něž má vliv vymezené ohraničení systému a zeměpisné ohraničení, poskytly údaje, jež budou využity při posuzování nákladů a přínosů jednotlivých zařízení.
_____________
🡻 2012/27/EU
PŘÍLOHA XIX
Záruka původu elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny
a)Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby:
i)záruka původu elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny:
–umožňovala výrobcům prokazovat, že elektřina, kterou prodávají, je vyrobena z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, a byla za tímto účelem vydávána na žádost výrobce,
–byla přesná, spolehlivá a zabezpečená proti podvodu,
–byla vydávána, přenášena a zrušována elektronicky;
ii)tatáž energetická jednotka z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny byla zohledněna pouze jednou.
b)Záruka původu podle čl. 2414 odst. 10 obsahuje alespoň tyto informace:
i)základní údaje, umístění, typ a výkon (tepelný a elektrický) zařízení, ve kterém byla energie vyrobena;
ii)data a místa výroby;
iii)nižší výhřevnost zdroje paliva, ze kterého byla elektřina vyrobena;
iv)množství a využití tepla vyrobeného spolu s elektřinou;
v)množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny podle přílohy IIIII, na kterou se vztahuje záruka;
vi)úspory primární energie vypočtené podle přílohy IIIII a založené na harmonizovaných referenčních hodnotách účinnosti uvedených v písmenu f) přílohy IIIII;
vii)nominální elektrickou a tepelnou účinnost zařízení;
viii)zda zařízení obdrželo investiční podporu a v jaké výši;
ix)zda energetická jednotka obdržela jinou podporu ze strany vnitrostátního režimu podpory a v jaké výši a druh režimu podpory;
x)datum uvedení zařízení do provozu a
xi)datum a zemi vydání a jedinečné identifikační číslo.
Záruka původu se standardně vystavuje pro 1 MWh. Týká se čistého elektrického výkonu měřeného na hranici zařízení a předaného do elektrické sítě.
_____________
🡻 2012/27/EU
PŘÍLOHA XIIXI
Kritéria energetické účinnosti pro regulaci energetické sítě a pro sazby v elektroenergetických sítích
1.Síťové sazby odrážejí náklady související s úsporami nákladů v sítích dosaženými na straně poptávky a na základě opatření reagujících na poptávku a na základě distribuované výroby energie, včetně úspor v důsledku snížení nákladů na dodání nebo investic do sítí a optimálnějšího provozování sítě.
2.Regulace sítě a sazby nebrání provozovatelům sítí či maloobchodním prodejcům ve zpřístupňování systémových služeb pro opatření reagující na poptávku, řízení poptávky a distribuovanou výrobu energie na organizovaných trzích s elektřinou, zejména:
a)posunutí zatížení ze strany konečných zákazníků z doby špičky na dobu mimo špičku s ohledem na dostupnost energie vyráběné z obnovitelných zdrojů, energie z kombinované výroby tepla a elektřiny a distribuované výroby energie;
b)úspory energie v důsledku reakce agregátorů energie na poptávku rozptýlených spotřebitelů;
c)snížení poptávky v důsledku opatření v zájmu energetické účinnosti prováděných poskytovateli energetických služeb, včetně společností poskytujících energetické služby;
d)připojení a řízení odběru z výrobních zdrojů při nižších napětích;
e)připojení výrobních zdrojů nacházejících se blíže míst spotřeby a
f)skladování energie.
Pro účely tohoto ustanovení termín „organizované trhy s elektřinou“ zahrnuje mimoburzovní trhy a burzy s elektřinou pro obchodování s energií, kapacitou, vyrovnávací kapacitou a pomocnými službami ve všech časových rámcích včetně termínovaných, denních a vnitrodenních trhů.
3.Síťové či maloobchodní sazby mohou podporovat dynamickou tvorbu cen v rámci opatření reagujících na poptávku konečných zákazníků, například:
a)sazby stanovené v závislosti na době používání;
b)ceny v době vrcholné špičky;
c)ceny v reálném čase a
d)úlevy za snížení odběru v době špiček.
_____________
🡻 2012/27/EU
PŘÍLOHA XIIIXII
POŽADAVKY NA ENERGETICKOU ÚČINNOST PRO PROVOZOVATELE PŘENOSOVÝCH SOUSTAV A PROVOZOVATELE DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV
Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav musí:
🡻 2018/2002 čl. 1 bod 16 a bod 6 přílohy
a)vypracovat a zveřejnit svá standardní pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jako je připojení k elektrické síti, posílení sítě a výstavba nových sítí, zlepšení provozu sítě a pravidla pro nediskriminační uplatňování kodexů sítě, které jsou nutné pro začlenění nových výrobců dodávajících do propojené sítě elektřinu z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny;
🡻 2012/27/EU
b)poskytnout každému novému výrobci elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, který chce být připojen k soustavě, komplexní a nezbytné informace, které potřebuje, včetně:
i)komplexního a podrobného odhadu nákladů souvisejících s připojením;
ii)přiměřených a přesných lhůt pro přijetí a vyřízení žádosti o připojení k síti;
iii)přiměřené přibližné lhůty nezbytné pro každé navrhované připojení k síti. Celkový proces připojení k síti by neměl trvat déle než 24 měsíců, s přihlédnutím k tomu, co je přiměřeně proveditelné a nediskriminační;
c)zavést standardizované a zjednodušené postupy pro připojení rozptýlených výrobců elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny s cílem usnadnit jejich připojení k síti.
Standardní pravidla podle písmene a) jsou založena na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích, která zohledňují zejména všechny náklady a přínosy související s připojením těchto výrobců k síti. Mohou umožnit různé typy připojení.
_____________
🡻 2012/27/EU (přizpůsobený)
PŘÍLOHA XIVXIII
Minimální prvky, které mají být obsaženy ve smlouvách o energetických službách uzavíraných s veřejným sektorem nebo v souvisejících specifikacích výběrového řízení
⇩ nový
–Zjištění/doporučení analýzy/auditu provedené/ho před uzavřením smlouvy, která/který se týká spotřeby energie v budově s cílem zavést opatření ke zvýšení energetické účinnosti.
🡻 2012/27/EU
–Jasný a transparentní seznam opatření v oblasti účinnosti, která mají být prováděna, nebo výsledků v oblasti účinnosti, kterých má být dosaženo.
–Zaručené úspory, jichž má být dosaženo prováděním opatření obsažených ve smlouvě.
–Trvání a důležité milníky smlouvy, podmínky výpovědi a výpovědní lhůta.
–Jasný a transparentní seznam povinností každé smluvní strany.
–Referenční údaj (údaje) umožňující zjistit dosažené úspory.
–Jasný a transparentní seznam kroků, které je třeba učinit pro provedení opatření nebo souboru opatření, a případně související náklady.
–Povinnost provádět v plném rozsahu opatření obsažená ve smlouvě a zdokumentovat veškeré změny provedené v průběhu projektu.
–Předpisy stanovující začlenění rovnocenných požadavků do veškerých dílčích smluv se třetími stranami.
–Jasné a transparentní informace o finančních důsledcích projektu a rozdělení podílu obou stran smlouvy na dosažených peněžních úsporách (tj. odměně poskytovatele služeb).
–Jasná a transparentní ustanovení o měření a ověřování dosažených zaručených úspor, kontrolách kvality a zárukách.
–Ustanovení objasňující postup za účelem reakce na měnící se rámcové podmínky, které se dotýkají obsahu a výsledku smlouvy (tj. změny v cenách energie, v intenzitě využívání zařízení).
–Podrobné informace o povinnostech každé ze smluvních stran a o sankcích za jejich porušení.
_____________
🡻 2012/27/EU (přizpůsobený)
PŘÍLOHA XV
Srovnávací tabulka
|
Směrnice 2004/8/ES
|
Tato směrnice
|
|
Článek 1
|
Čl. 1 odst. 1
|
|
Článek 2
|
Čl. 1 odst. 1
|
|
Čl. 3 písm. a)
|
Čl. 2 bod 30
|
|
Čl. 3 písm. b)
|
Čl. 2 bod 32
|
|
Čl. 3 písm. c)
|
Čl. 2 bod 31
|
|
Čl. 3 písm. d)
|
Čl. 2 bod 33
|
|
Čl. 3 písm. e) a f)
|
—
|
|
Čl. 3 písm. g)
|
Čl. 2 bod 35
|
|
Čl. 3 písm. h)
|
—
|
|
Čl. 3 písm. i)
|
Čl. 2 bod 34
|
|
Čl. 3 písm. j)
|
—
|
|
Čl. 3 písm. k)
|
Čl. 2 bod 36
|
|
Čl. 3 písm. l)
|
Čl. 2 bod 37
|
|
Čl. 3 písm. m)
|
Čl. 2 bod 39
|
|
Čl. 3 písm. n)
|
Čl. 2 bod 38
|
|
Čl. 3 písm. o)
|
—
|
|
—
|
Čl. 2 body 40, 41, 42, 43 a 44
|
|
Čl. 4 odst. 1
|
Příloha II písm. f) bod 1
|
|
Čl. 4 odst. 2
|
Čl. 14 odst. 10 druhý pododstavec
|
|
Čl. 4 odst. 3
|
—
|
|
Článek 5
|
Čl. 14 odst. 10 první pododstavec a příloha X
|
|
Článek 6
|
Čl. 14 odst. 1 a 3 a přílohy VIII a IX
|
|
Čl. 7 odst. 1
|
Čl. 14 odst. 11
|
|
Čl. 7 odst. 2 a 3
|
—
|
|
Článek 8
|
Čl. 15 odst. 5
|
|
—
|
Čl. 15 odst. 6, 7, 8 a 9
|
|
Článek 9
|
—
|
|
Čl. 10 odst. 1 a 2
|
Čl. 14 odst. 1, čl. 24 odst. 2 a příloha XIV část 2
|
|
Čl. 10 odst. 3
|
Čl. 24 odst. 6
|
|
Článek 11
|
Čl. 24 odst. 3
|
|
—
|
Čl. 24 odst. 5
|
|
Čl. 12 odst. 1 a 3
|
—
|
|
Čl. 12 odst. 2
|
Příloha II písm. c)
|
|
Článek 13
|
Čl. 22 odst. 2
|
|
Článek 14
|
—
|
|
Článek 15
|
Článek 28
|
|
Článek 16
|
—
|
|
Článek 17
|
Článek 29
|
|
Článek 18
|
Článek 30
|
|
Příloha I
|
Příloha I část II
|
|
Příloha II
|
Příloha I část I a poslední pododstavec části II
|
|
Příloha III
|
Příloha II
|
|
Příloha IV
|
Příloha VIII
|
|
—
|
Příloha IX
|
|
Směrnice 2006/32/ES
|
Tato směrnice
|
|
Článek 1
|
Čl. 1 odst. 1
|
|
Článek 2
|
Čl. 1 odst. 1
|
|
Čl. 3 písm. a)
|
Čl. 2 bod 1
|
|
Čl. 3 písm. b)
|
Čl. 2 bod 4
|
|
Čl. 3 písm. c)
|
Čl. 2 bod 6
|
|
Čl. 3 písm. d)
|
Čl. 2 bod 5
|
|
—
|
Čl. 2 body 2 a 3
|
|
Čl. 3 písm. e)
|
Čl. 2 bod 7
|
|
Čl. 3 písm. f), g), h) a i)
|
—
|
|
—
|
Čl. 2 body 8 až 19
|
|
Čl. 3 písm. j)
|
Čl. 2 bod 27
|
|
—
|
Čl. 2 bod 28
|
|
Čl. 3 písm. k)
|
—
|
|
Čl. 3 písm. l)
|
Čl. 2 bod 25
|
|
—
|
Čl. 2 bod 26
|
|
Čl. 3 písm. m)
|
—
|
|
Čl. 3 písm. n)
|
Čl. 2 bod 23
|
|
Čl. 3 písm. o)
|
Čl. 2 bod 20
|
|
Čl. 3 písm. p)
|
Čl. 2 bod 21
|
|
Čl. 3 písm. q)
|
Čl. 2 bod 22
|
|
Čl. 3 písm. r) a s)
|
—
|
|
—
|
Čl. 2 body 24, 29, 44 a 45
|
|
—
|
Článek 3
|
|
—
|
Článek 4
|
|
Článek 4
|
—
|
|
Článek 5
|
Články 5 a 6
|
|
Čl. 6 odst. 1 písm. a)
|
Čl. 7 odst. 8 písm. a) a b)
|
|
Čl. 6 odst. 1 písm. b)
|
Čl. 18 odst. 3
|
|
Čl. 6 odst. 2
|
Čl. 7 odst. 1, 5, 6, 7, 9, 10, 11 a 12
|
|
—
|
Čl. 7 odst. 2 a 3
|
|
Čl. 6 odst. 3
|
Čl. 18 odst. 2 písm. b) a c)
|
|
Čl. 6 odst. 5
|
—
|
|
Článek 7
|
Článek 17
|
|
Článek 8
|
Čl. 16 odst. 1
|
|
—
|
Čl. 16 odst. 2 a 3
|
|
Čl. 9 odst. 1
|
Článek 19
|
|
Čl. 9 odst. 2
|
Čl. 18 odst. 1 písm. d) a bod i)
|
|
—
|
Čl. 18 odst. 1 písm. a), b), c), d) bod ii) a písm. e)
|
|
Čl. 10 odst. 1
|
Čl. 15 odst. 4
|
|
Čl. 10 odst. 2
|
Čl. 15 odst. 3
|
|
—
|
Čl. 15 odst. 7, 8 a 9
|
|
Článek 11
|
Článek 20
|
|
Čl. 12 odst. 1
|
Čl. 8 odst. 1
|
|
Čl. 12 odst. 2
|
—
|
|
—
|
Čl. 8 odst. 2, 3, 4, 5, 6 a 7
|
|
Čl. 12 odst. 3
|
—
|
|
Čl. 13 odst. 1
|
Článek 9
|
|
Čl. 13 odst. 2
|
Článek 10 a příloha VII bod 1.1
|
|
Čl. 13 odst. 3
|
Příloha VII body 1.2 a 1.3
|
|
—
|
Článek 11
|
|
—
|
Článek 12
|
|
—
|
Článek 13
|
|
—
|
Čl. 15 odst. 1 a 2
|
|
—
|
Čl. 18 odst. 2 písm. a) a d)
|
|
—
|
Článek 21
|
|
Čl. 14 odst. 1 a 2
|
Čl. 24 odst. 1 a 2
|
|
Čl. 14 odst. 3
|
—
|
|
Čl. 14 odst. 4 a 5
|
Čl. 24 odst. 3
|
|
—
|
Čl. 24 odst. 4 a 7 až 11
|
|
—
|
Čl. 22 odst. 1
|
|
Čl. 15 odst. 1
|
Čl. 22 odst. 2
|
|
Čl. 15 odst. 2, 3 a 4
|
—
|
|
—
|
Článek 23
|
|
—
|
Článek 25
|
|
Článek 16
|
Článek 26
|
|
Článek 17
|
Článek 27
|
|
Článek 18
|
Článek 28
|
|
Článek 19
|
Článek 29
|
|
Článek 20
|
Článek 30
|
|
Příloha I
|
—
|
|
Příloha II
|
Příloha IV
|
|
Příloha III
|
—
|
|
Příloha IV
|
—
|
|
Příloha V
|
—
|
|
Příloha VI
|
Příloha III
|
|
—
|
Příloha V
|
|
—
|
Příloha VI
|
|
—
|
Příloha VII
|
|
—
|
Příloha XI
|
|
—
|
Příloha XII
|
|
—
|
Příloha XIII
|
|
—
|
Příloha XIV
|
|
—
|
Příloha XV
|
🡹
PŘÍLOHA XV
Část A
Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn
(podle článku 36)
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU
(Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1)
|
|
|
Směrnice Rady 2013/12/EU
(Úř. věst. L 141, 28.5.2013, s. 28)
|
|
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844
(Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75)
|
pouze článek 2
|
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002
(Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210)
|
|
|
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999
(Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1)
|
pouze článek 54
|
|
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/504
(Úř. věst. L 85I, 27.3.2019, s. 66)
|
pouze článek 1
|
|
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/826
(Úř. věst. L 137, 23.5.2019, s. 3)
|
|
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944
(Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125)
|
pouze článek 70
|
Část B
Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu
(podle článku 36)
|
Směrnice
|
Lhůta pro provedení
|
|
2012/27/EU
|
5. června 2014
|
|
(EU) 2018/844
|
10. března 2020
|
|
(EU) 2018/2002
|
25. června 2020, s výjimkou čl. 1 bodů 5 až 10 a bodů 3 a 4 přílohy
25. října 2020, pokud jde o čl. 1 body 5 až 10 a body 3 a 4 přílohy
|
|
(EU) 2019/944
|
31. prosince 2019, pokud jde o čl. 70 bod 5 písm. a)
25. října 2020, pokud jde o čl. 70 bod 4
31. prosince 2020, pokud jde o čl. 70 body 1 až 3, bod 5 písm. b) a bod 6
|
_____________
PŘÍLOHA XVI
Srovnávací tabulka
|
Směrnice 2012/27/EU
|
Tato směrnice
|
|
Článek 1
|
Článek 1
|
|
Čl. 2 návětí
|
Čl. 2 návětí
|
|
Čl. 2 bod 1
|
Čl. 2 bod 1
|
|
-
|
Čl. 2 body 2 a 3
|
|
Čl. 2 bod 2
|
Čl. 2 bod 4
|
|
Čl. 2 bod 3
|
Čl. 2 bod 5
|
|
Čl. 2 bod 4
|
Čl. 2 bod 6
|
|
Čl. 2 bod 5
|
Čl. 2 bod 7
|
|
Čl. 2 bod 6
|
Čl. 2 bod 8
|
|
Čl. 2 bod 7
|
Čl. 2 bod 9
|
|
Čl. 2 bod 8
|
Čl. 2 bod 10
|
|
Čl. 2 bod 9
|
-
|
|
Čl. 2 bod 10
|
Čl. 2 bod 11
|
|
_
|
Čl. 2 body 12 a 13
|
|
Čl. 2 bod 11
|
Čl. 2 bod 14
|
|
Čl. 2 bod 12
|
Čl. 2 bod 15
|
|
Čl. 2 bod 13
|
Čl. 2 bod 16
|
|
Čl. 2 bod 14
|
Čl. 2 bod 17
|
|
Čl. 2 bod 15
|
Čl. 2 bod 18
|
|
Čl. 2 bod 16
|
Čl. 2 bod 19
|
|
Čl. 2 bod 17
|
Čl. 2 bod 20
|
|
Čl. 2 bod 18
|
Čl. 2 bod 21
|
|
Čl. 2 bod 19
|
Čl. 2 bod 22
|
|
Čl. 2 bod 20
|
Čl. 2 bod 23
|
|
Čl. 2 bod 21
|
Čl. 2 bod 24
|
|
Čl. 2 bod 22
|
Čl. 2 bod 25
|
|
Čl. 2 bod 23
|
Čl. 2 bod 26
|
|
Čl. 2 bod 24
|
Čl. 2 bod 27
|
|
Čl. 2 bod 25
|
Čl. 2 bod 28
|
|
Čl. 2 bod 26
|
-
|
|
Čl. 2 bod 27
|
Čl. 2 bod 29
|
|
Čl. 2 bod 28
|
Čl. 2 bod 30
|
|
Čl. 2 bod 29
|
Čl. 2 bod 31
|
|
Čl. 2 bod 30
|
Čl. 2 bod 32
|
|
Čl. 2 bod 31
|
Čl. 2 bod 33
|
|
Čl. 2 bod 32
|
Čl. 2 bod 34
|
|
Čl. 2 bod 33
|
Čl. 2 bod 35
|
|
Čl. 2 bod 34
|
Čl. 2 bod 36
|
|
Čl. 2 bod 35
|
Čl. 2 bod 37
|
|
Čl. 2 bod 36
|
Čl. 2 bod 38
|
|
Čl. 2 bod 37
|
Čl. 2 bod 39
|
|
Čl. 2 bod 38
|
Čl. 2 bod 40
|
|
Čl. 2 bod 39
|
Čl. 2 bod 41
|
|
Čl. 2 bod 40
|
-
|
|
Čl. 2 bod 41
|
Čl. 2 bod 42
|
|
Čl. 2 bod 42
|
Čl. 2 bod 43
|
|
Čl. 2 bod 43
|
Čl. 2 bod 44
|
|
-
|
Čl. 2 bod 45
|
|
Čl. 2 body 44 a 45
|
Čl. 2 body 46 a 47
|
|
-
|
Čl. 2 body 48, 49 a 50
|
|
-
|
Článek 3
|
|
-
|
Čl. 4 odst. 1
|
|
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec
|
Čl. 4 odst. 2 první pododstavec
|
|
Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec návětí
|
Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec návětí
|
|
Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) a b)
|
Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec písm. a) a b)
|
|
Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec písm. c)
|
-
|
|
Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec písm. d)
|
Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec písm. c)
|
|
Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec návětí
|
-
|
|
-
|
Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec písm. d) návětí
|
|
-
|
Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec písm. d) body i), ii) a iii)
|
|
Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec písm. a)
|
Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec písm. d) bod iv)
|
|
-
|
Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec písm. e) návětí
|
|
Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec písm. b)
|
Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec písm. e) bod i)
|
|
Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec písm. c)
|
Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec písm. e) bod ii)
|
|
Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec písm. d)
|
Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec písm. e) bod iii)
|
|
Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec písm. e)
|
-
|
|
Čl. 3 odst. 2 a 3
|
-
|
|
Čl. 3 odst. 4
|
Čl. 33 odst. 6
|
|
Čl. 3 odst. 5 a 6
|
-
|
|
-
|
Čl. 4 odst. 3
|
|
-
|
Čl. 4 odst. 4
|
|
-
|
Článek 5
|
|
Čl. 5 odst. 1 první pododstavec
|
Čl. 6 odst. 1 první pododstavec
|
|
Čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec
|
-
|
|
Čl. 5 odst. 1 třetí pododstavec
|
Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec
|
|
Čl. 5 odst. 1 čtvrtý a pátý pododstavec
|
-
|
|
Čl. 5 odst. 2 a 3
|
-
|
|
Čl. 5 odst. 4
|
Čl. 6 odst. 2
|
|
Čl. 5 odst. 5
|
Čl. 6 odst. 3
|
|
Čl. 5 odst. 6 a 7
|
-
|
|
Čl. 6 odst. 1 první pododstavec
|
Čl. 7 odst. 1 první pododstavec
|
|
Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec
|
-
|
|
-
|
Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec
|
|
Čl. 6 odst. 1 třetí pododstavec
|
-
|
|
Čl. 6 odst. 2, 3 a 4
|
Čl. 7 odst. 2, 3 a 4
|
|
-
|
Čl. 7 odst. 5 a 6
|
|
-
|
Čl. 7 odst. 7 druhý pododstavec
|
|
Čl. 7 odst. 1 návětí, písm. a) a b)
|
Čl. 8 odst. 1 návětí, písm. a) a b)
|
|
-
|
Čl. 8 odst. 1 písm. c)
|
|
Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec
|
Čl. 8 odst. 5
|
|
Čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec
|
Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec
|
|
Čl. 7 odst. 1 čtvrtý pododstavec
|
Čl. 8 odst. 1 třetí pododstavec
|
|
-
|
Čl. 8 odst. 2, 3 a 4
|
|
Čl. 7 odst. 2
|
Čl. 8 odst. 6
|
|
Čl. 7 odst. 3
|
Čl. 8 odst. 7
|
|
Čl. 7 odst. 4
|
Čl. 8 odst. 8
|
|
Čl. 7 odst. 5
|
Čl. 8 odst. 9
|
|
Čl. 7 odst. 6
|
Čl. 8 odst. 10
|
|
Čl. 7 odst. 7
|
-
|
|
Čl. 7 odst. 8
|
-
|
|
Čl. 7 odst. 9
|
-
|
|
Čl. 7 odst. 10
|
-
|
|
Čl. 7 odst. 11
|
-
|
|
|
Čl. 8 odst. 11, 12 a 13
|
|
Čl. 7 odst. 12
|
Čl. 8 odst. 14
|
|
Čl. 7a odst. 1, 2 a 3
|
Čl. 9 odst. 1, 2 a 3
|
|
-
|
Čl. 9 odst. 4, 5 a 6
|
|
Čl. 7a odst. 4 a 5
|
Čl. 9 odst. 7 a 8
|
|
-
|
Čl. 9 odst. 9
|
|
Čl. 7a odst. 6 a 7
|
Čl. 9 odst. 10 a 11
|
|
Čl. 7b odst. 1 a 2
|
Čl. 10 odst. 1 a 2
|
|
-
|
Čl. 10 odst. 3 a 4
|
|
-
|
Čl. 11 odst. 1 a 2
|
|
Čl. 8 odst. 1 a 2
|
Čl. 11 odst. 3 a 4
|
|
Čl. 8 odst. 3 a 4
|
-
|
|
-
|
Čl. 11 odst. 5
|
|
Čl. 8 odst. 5
|
Čl. 11 odst. 6
|
|
-
|
Čl. 11 odst. 7
|
|
Čl. 8 odst. 6
|
Čl. 11 odst. 8
|
|
Čl. 8 odst. 7
|
Čl. 11 odst. 9
|
|
-
|
Čl. 11 odst. 10
|
|
Článek 9
|
Článek 12
|
|
Článek 9a
|
Článek 13
|
|
Článek 9b
|
Článek 14
|
|
Článek 9c
|
Článek 15
|
|
Článek 10
|
Článek 16
|
|
Článek 10a
|
Článek 17
|
|
Článek 11
|
Článek 18
|
|
Článek 11a
|
Článek 19
|
|
-
|
Článek 20
|
|
-
|
Čl. 21 odst. 1
|
|
Čl. 12 odst. 1
|
Čl. 21 odst. 2
|
|
Čl. 12 odst. 2 návětí a písm. a) body i) až v)
|
Čl. 21 odst. 2 druhý pododstavec body i) až v)
Čl. 21 odst. 2 druhý pododstavec bod vi)
|
|
Čl. 12 odst. 2 písm. b)
|
Čl. 21 odst. 2 třetí pododstavec
|
|
-
|
Čl. 21 odst. 2 třetí pododstavec bod i)
|
|
Čl. 12 odst. 2 písm. b) body i) a ii)
|
Čl. 21 odst. 2 třetí pododstavec body ii) a iii)
|
|
-
|
Čl. 21 odst. 2 třetí pododstavec bod iv)
|
|
-
|
Čl. 21 odst. 4
|
|
-
|
Čl. 21 odst. 5 třetí a čtvrtý pododstavec
|
|
-
|
Článek 22
|
|
Článek 13
|
Článek 30
|
|
Čl. 14 odst. 1 a 2
|
-
|
|
-
|
Čl. 23 odst. 1 a 2
|
|
Čl. 14 odst. 3
|
Čl. 23 odst. 3 první pododstavec
|
|
-
|
Čl. 23 odst. 3 druhý pododstavec
|
|
Čl. 14 odst. 4
|
Čl. 23 odst. 4
|
|
-
|
Čl. 23 odst. 5 a 6
|
|
-
|
Čl. 24 odst. 1, 2 a 3
|
|
Čl. 14 odst. 5 návětí a písm. a)
|
Čl. 24 odst. 4 návětí a písm. a)
|
|
Čl. 14 odst. 5 písm. b), c) a d)
|
-
|
|
-
|
Čl. 24 odst. 4 písm. b), c) a d) a druhý pododstavec
|
|
Čl. 14 odst. 5 druhý a třetí pododstavec
|
Čl. 24 odst. 4 třetí a čtvrtý pododstavec
|
|
Čl. 14 odst. 6 písm. a)
|
Čl. 24 odst. 5 písm. a)
|
|
Čl. 14 odst. 6 písm. b)
|
-
|
|
Čl. 14 odst. 6 písm. c)
|
Čl. 24 odst. 5 písm. b)
|
|
-
|
Čl. 24 odst. 5 písm. c)
|
|
Čl. 14 odst. 6 druhý a třetí pododstavec
|
Čl. 24 odst. 5 druhý a třetí pododstavec
|
|
Čl. 14 odst. 7, 8 a 9
|
Čl. 24 odst. 6, 7 a 8
|
|
-
|
Čl. 24 odst. 9
|
|
Čl. 14 odst. 10 a 11
|
Čl. 24 odst. 10 a 11
|
|
Čl. 15 odst. 1 první pododstavec
|
Čl. 25 odst. 1
|
|
Čl. 15 odst. 1 druhý a třetí pododstavec
|
-
|
|
-
|
Čl. 25 odst. 2, 3 a 4
|
|
Čl. 15 odst. 1 čtvrtý pododstavec
|
Čl. 25 odst. 5
|
|
Čl. 15 odst. 2 a 2a
|
-
|
|
Čl. 15 odst. 3 a 4 a odst. 5 první pododstavec
|
Čl. 25 odst. 6, 7 a 8
|
|
Čl. 15 odst. 5 druhý pododstavec
|
-
|
|
Čl. 15 odst. 6 první pododstavec
|
-
|
|
Čl. 15 odst. 6 druhý pododstavec
|
Čl. 25 odst. 9
|
|
Čl. 15 odst. 7
|
Čl. 25 odst. 10
|
|
Čl. 15 odst. 9 první pododstavec
|
Čl. 25 odst. 11
|
|
Čl. 15 odst. 9 druhý pododstavec
|
-
|
|
Čl. 16 odst. 1 a 2
|
-
|
|
-
|
Čl. 26 odst. 1 a 2
|
|
Čl. 16 odst. 3
|
Čl. 26 odst. 3
|
|
-
|
Čl. 26 odst. 4
|
|
Čl. 17 odst. 1 první pododstavec
|
-
|
|
Čl. 17 odst. 1 druhý pododstavec
|
Čl. 28 odst. 3
|
|
Čl. 17 odst. 2
|
Čl. 21 odst. 3
|
|
Čl. 17 odst. 3
|
-
|
|
Čl. 17 odst. 4
|
-
|
|
Čl. 17 odst. 5
|
Čl. 21 odst. 6
|
|
Čl. 18 odst. 1 návětí
|
Čl. 27 odst. 1 návětí
|
|
Čl. 18 odst. 1 písm. a) body i) a ii)
|
Čl. 27 odst. 1 písm. a) a b)
|
|
-
|
Čl. 27 odst. 1 písm. c) a d)
|
|
Čl. 18 odst. 1 písm. b)
|
Čl. 27 odst. 2
|
|
Čl. 18 odst. 1 písm. c)
|
Čl. 27 odst. 3
|
|
-
|
Čl. 27 odst. 4
|
|
Čl. 18 odst. 1 písm. d) body i) a ii)
|
Čl. 27 odst. 5 písm. a) a b)
|
|
-
|
Čl. 27 odst. 5 písm. c)
|
|
Čl. 18 odst. 2 písm. a) a b)
|
Čl. 27 odst. 6 písm. a) a b)
|
|
Čl. 18 odst. 2 písm. c) a d)
|
-
|
|
-
|
Čl. 27 odst. 6 písm. c)
|
|
-
|
Čl. 27 odst. 7
|
|
Čl. 18 odst. 3
|
Čl. 27 odst. 8
|
|
Čl. 19 odst. 1 písm. a)
|
Čl. 21 odst. 5 první pododstavec
|
|
Čl. 19 odst. 1 písm. b)
|
Čl. 7 odst. 7 první pododstavec
|
|
Čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec
|
Čl. 21 odst. 5 druhý pododstavec
|
|
Čl. 19 odst. 2
|
-
|
|
Čl. 20 odst. 1 a 2
|
Čl. 28 odst. 1 a 2
|
|
-
|
Čl. 28 odst. 3
|
|
Čl. 20 odst. 3, 3a, 3b a 3c
|
Čl. 28 odst. 4, 5, 6 a 7
|
|
Čl. 20 odst. 3d
|
Čl. 28 odst. 8 první pododstavec
|
|
-
|
Čl. 28 odst. 8 druhý pododstavec
|
|
Čl. 20 odst. 4, 5, 6 a 7
|
Čl. 28 odst. 9, 10, 11 a 12
|
|
Článek 21
|
Čl. 29 odst. 1
|
|
-
|
Čl. 29 odst. 2, 3, 4, 5, 6 a 7
|
|
Čl. 22 odst. 1 a 2
|
Čl. 31 odst. 1 a 2
|
|
-
|
Čl. 31 odst. 3
|
|
Článek 23
|
Článek 32
|
|
Čl. 24 odst. 4a, 5 a 6
|
Čl. 33 odst. 1, 2 a 3
|
|
Čl. 24 odst. 7, 8, 9, 10 a 12
|
-
|
|
Čl. 24 odst. 13 a 14
|
Čl. 33 odst. 4 a 5
|
|
Čl. 24 odst. 15 návětí
|
Čl. 33 odst. 7 návětí
|
|
Čl. 24 odst. 15 písm. a)
|
-
|
|
Čl. 24 odst. 15 písm. b)
|
Čl. 33 odst. 7 písm. a)
|
|
|
Čl. 33 odst. 7 písm. b), c), d), e) a f)
|
|
Čl. 24 odst. 15 druhý pododstavec
|
Čl. 33 odst. 7 druhý pododstavec
|
|
Článek 25
|
-
|
|
Článek 26
|
Článek 34
|
|
Čl. 27 první pododstavec
|
Čl. 36 první pododstavec
|
|
Čl. 27 druhý pododstavec
|
-
|
|
Čl. 27 třetí pododstavec
|
Čl. 36 druhý pododstavec
|
|
Čl. 27 odst. 2 a 3
|
-
|
|
Čl. 28 odst. 1 první pododstavec
|
Čl. 35 odst. 1 první pododstavec
|
|
Čl. 28 odst. 1 druhý pododstavec
|
-
|
|
Čl. 28 odst. 1 třetí a čtvrtý pododstavec
|
Čl. 35 odst. 1 druhý a třetí pododstavec
|
|
Čl. 28 odst. 2
|
Čl. 35 odst. 2
|
|
Článek 29
|
Článek 37
|
|
Článek 30
|
Článek 38
|
|
-
|
Příloha I
|
|
Příloha I
|
Příloha II
|
|
Příloha II
|
Příloha III
|
|
Příloha III
|
Příloha IV
|
|
Příloha IV
|
-
|
|
Příloha V
|
Příloha V
|
|
Příloha VI
|
Příloha VI
|
|
Příloha VII
|
Příloha VII
|
|
Příloha VIIa
|
Příloha VIII
|
|
Příloha VIII
|
Příloha IX
|
|
Příloha IX
|
Příloha X
|
|
Příloha X
|
Příloha XI
|
|
Příloha XI
|
Příloha XII
|
|
Příloha XII
|
Příloha XIII
|
|
Příloha XIII
|
Příloha XIV
|
|
Příloha XV
|
-
|
|
-
|
Příloha XV
|
|
-
|
Příloha XVI
|
_____________