<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-290/20</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62020CJ0290</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:119">EU:C:2022:119</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>14</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>14</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20220224">24. 2. 2022</DATE> – věc C‑290/20</HT></P><P><HT TYPE="SC">Latvijas gāze</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (třetího senátu)</P><P><DATE ISO="20220224">24. února 2022</DATE><NOTE NUMBERING="STAR" TYPE="FOOTNOTE" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: lotyština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Vnitřní trh se zemním plynem</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2009/73/ES</KEYWORD><KEYWORD>Článek 2 bod 3</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>přeprava<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD><KEYWORD>Článek 23</KEYWORD><KEYWORD>Pravomoci přijímat rozhodnutí ohledně připojení skladovacích zařízení, zařízení na znovuzplynování zkapalněného zemního plynu a průmyslových zákazníků k přepravní soustavě</KEYWORD><KEYWORD>Článek 32 odst. 1</KEYWORD><KEYWORD>Přístup třetích osob k soustavě</KEYWORD><KEYWORD>Možnost přímého připojení konečných spotřebitelů k plynárenské přepravní soustavě</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑290/20,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Latvijas Republikas Satversmes tiesa (Ústavní soud, Lotyšsko) ze dne <DATE ISO="20200611">11. června 2020</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20200630">30. června 2020</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><P><HT TYPE="BOLD"><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>Latvijas gāze<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/> AS,</HT></P><P>za přítomnosti:</P><P><HT TYPE="BOLD">Latvijas Republikas Saeima,</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Sabiedrisko pakalpojumu regulēšanas komisija,</HT></P></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),</P><P>ve složení A. Prechal, předsedkyně druhého senátu vykonávající funkci předsedkyně třetího senátu, J. Passer (zpravodaj), F. Biltgen, L. S. Rossi a N. Wahl, soudci,</P><P>generální advokát: G. Pitruzzella,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>za <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>Latvijas Gāze<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/> AS L. Liepou, advokāts,</P></ITEM><ITEM><P>za Sabiedrisko pakalpojumu regulēšanas komisija původně R. Irklisem, poté I. Birziņšem,</P></ITEM><?PAGE NO="2"?><ITEM><P>za lotyšskou vládu původně K. Pommere a V. Soņeca, poté K. Pommere, jako zmocněnkyněmi,</P></ITEM><ITEM><P>za polskou vládu B. Majczynou, jako zmocněncem,</P></ITEM><ITEM><P>za finskou vládu H. Leppo, jako zmocněnkyní,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi O. Beynet a A. Saukou, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20211006">6. října 2021</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 2 bodu 3, článku 23 a čl. 32 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne <DATE ISO="20090713">13. července 2009</DATE> o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="211" PAGE.FIRST="94" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 211, s. 94</REF.DOC.OJ>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci ústavní stížnosti podané společností <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>Latvijas gāze<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/> AS proti rozhodnutí Sabiedrisko pakalpojumu regulēšanas komisija (komise pro regulaci veřejných služeb, Lotyšsko) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>regulační orgán<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>), podle kterého se každý odběratel zemního plynu může za určitých podmínek připojit k plynárenské přepravní soustavě bez využití služeb provozovatele distribuční soustavy.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 2009/73</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Body 3, 4, 8, 14, 16, 23 až 26 a 61 odůvodnění směrnice 2009/73 zní takto:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>(3)</NO.P><TXT>Svobody, které občanům Unie zaručuje Smlouva, mimo jiné, volný pohyb zboží, volný pohyb služeb a svobodu usazování, lze užívat jedině na zcela otevřeném trhu, který umožňuje spotřebitelům vybírat si své dodavatele a všem dodavatelům svobodně zásobovat své zákazníky.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(4)</NO.P><TXT>V současnosti však ve Společenství existují překážky bránící prodeji zemního plynu za rovných podmínek a bez diskriminace či znevýhodnění. V žádném členském státě doposud neexistuje zejména nediskriminační přístup k síti ani stejně účinná úroveň regulačního dohledu.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><?PAGE NO="3"?><CONSID><NP><NO.P>(8)</NO.P><TXT>Účinné oddělení je možné zajistit pouze odstraněním podnětu pro vertikálně integrované podniky, na jehož základě by tyto společnosti mohly diskriminovat konkurenci, pokud jde o přístup k sítím a investice. Oddělení vlastnictví, které vyžaduje, aby byl vlastník sítě určen jako provozovatel soustavy a aby byl nezávislý na veškerých zájmech v oblasti dodávek a výroby, je jednoznačně účinným a stabilním způsobem, jak vyřešit nevyhnutelný střet zájmů a zajistit bezpečnost dodávek. Z uvedeného důvodu Evropský parlament ve svém usnesení ze dne <DATE ISO="20070710">10. července 2007</DATE> o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou [(<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="175E" PAGE.FIRST="206" DATE.PUB="2008">Úř. věst. 2008, C 175 E, s. 206</REF.DOC.OJ>)] označil oddělení vlastnictví na úrovni přepravních soustav za nejúčinnější nástroj nediskriminační podpory investic do infrastruktury, spravedlivého přístupu k soustavě pro nové účastníky a transparentnosti trhu. […]</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(14)</NO.P><TXT>Pokud je ke dni <DATE ISO="20090903">3. září 2009</DATE> podnik vlastnící přepravní soustavu součástí vertikálně integrovaného podniku, měla by být členským státům poskytnuta možnost volby mezi oddělením vlastnictví a zřízením provozovatele soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, kteří jsou nezávislí na zájmech v oblasti dodávek a výroby.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(16)</NO.P><TXT>Plnou účinnost řešení spočívajících ve zřízení nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přepravní soustavy je třeba zajistit prostřednictvím zvláštních doplňujících pravidel. Pravidla týkající se nezávislého provozovatele přepravní soustavy poskytují vhodný regulační rámec, který zaručuje spravedlivou hospodářskou soutěž, dostatečné investice, přístup nových subjektů na trh a integraci trhů se zemním plynem. Účinné oddělení, jež umožňují ustanovení o nezávislém provozovateli přepravní soustavy, by se mělo opírat o organizační opatření a opatření týkající se řízení provozovatelů přepravních soustav a opatření, která se týkají investic, připojení nových výrobních kapacit k síti a integrace trhů prostřednictvím regionální spolupráce. Nezávislost provozovatele přepravní soustavy by také měla být mimo jiné zajištěna prostřednictvím určitých <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>čekacích<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="2018" ID="QE0007"/> období, během nichž není ve vertikálně integrovaném podniku vykonávána žádná řídící nebo jiná významná činnost umožňující přístup k týmž informacím, které lze získat v řídícím postavení. Model účinného oddělení založený na zřízení nezávislého provozovatele přepravní soustavy je v souladu s požadavky stanovenými Evropskou radou na jejím zasedání ve dnech <DATE ISO="20070308">8.</DATE> až <DATE ISO="20070309">9. března 2007</DATE>.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(23)</NO.P><TXT>Další opatření by měla být přijata za účelem zabezpečení průhledných a nediskriminačních sazeb za přístup k přepravě. Uvedené sazby by měly být použitelné na všechny uživatele na nediskriminačním základě. Jsou-li skladovací zařízení, skladování v potrubí nebo pomocné služby provozovány na dostatečně konkurenčním trhu, měl by být přístup umožněn na základě průhledných a nediskriminačních tržních mechanismů.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(24)</NO.P><TXT>Je nutné zajistit nezávislost provozovatelů skladovacího zařízení s cílem zlepšit přístup třetích osob ke skladovacím zařízením, která jsou z technického a hospodářského hlediska nezbytná k poskytování účinného přístupu k soustavě pro účely dodávek zákazníkům. […]</TXT></NP></CONSID><?PAGE NO="4"?><CONSID><NP><NO.P>(25)</NO.P><TXT>Nediskriminační přístup k distribuční síti je určující pro navazující přístup k zákazníkům na maloobchodní úrovni. […] V zájmu vytvoření rovných podmínek na maloobchodní úrovni by proto činnosti provozovatelů distribuční soustavy měly být sledovány, aby tito provozovatelé nemohli využívat své vertikální integrace, pokud jde o jejich konkurenční postavení na trhu, zejména ve vztahu k zákazníkům v domácnostech a drobným zákazníkům mimo domácnost.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(26)</NO.P><TXT>Členské státy by měly přijmout konkrétní opatření na podporu širšího využívání bioplynu a plynu z biomasy, jejichž výrobcům by měl být zaručen nediskriminační přístup do plynárenské soustavy za předpokladu, že je tento přístup trvale v souladu s příslušnými technickými předpisy a bezpečnostními normami.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(61)</NO.P><TXT>Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne <DATE ISO="20090713">13. července 2009</DATE> o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám [a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="211" PAGE.FIRST="36" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 211, s. 36</REF.DOC.OJ>)] může [Evropská] [k]omise přijímat rámcové pokyny k dosažení nezbytného stupně harmonizace. Tyto rámcové pokyny, které jsou tedy závaznými prováděcími opatřeními, jsou rovněž s ohledem na některá ustanovení této směrnice užitečným nástrojem, který lze v případě potřeby rychle upravit.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></TXT></NP></CONSID></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Podle článku 2 této směrnice:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>Pro účely této směrnice se rozumí:</P><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>plynárenským podnikem<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="2018" ID="QE0009"/> fyzická nebo právnická osoba, která vykonává alespoň jednu z těchto funkcí: výroba, přeprava, distribuce, dodávky, nákup nebo skladování zemního plynu, včetně [zkapalněného zemního plynu (LNG)], a která zajišťuje obchodní, technické nebo údržbářské úkoly související s těmito funkcemi, s výjimkou konečných spotřebitelů;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>3.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>přepravou<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="2018" ID="QE0010"/> přeprava zemního plynu sítí tvořenou zejména vysokotlakými plynovody, nikoli těžebními plynovody ani částmi vysokotlakých plynovodů používaných především v rámci místní distribuce zemního plynu pro jeho dopravu k zákazníkům, ale nikoli pro dodávku;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>5.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>distribucí<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="2018" ID="QE0011"/> přeprava zemního plynu místními nebo oblastními potrubními sítěmi s cílem jeho dodávek zákazníkům, avšak s vyloučením dodávek samotných;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>7.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>dodávkami<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="2018" ID="QE0012"/> prodej, včetně dalšího prodeje, zemního plynu, včetně LNG, zákazníkům;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><?PAGE NO="5"?><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>9.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0013" ID="QS0013"/>skladovacím zařízením<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="2018" ID="QE0013"/> zařízení používané pro skladování zemního plynu, které patří plynárenskému podniku nebo jím je provozováno, včetně zařízení LNG používaného pro skladování, avšak s výjimkou části používané pro výrobní činnosti a s výjimkou zařízení vyhrazeného výhradně pro provozovatele přepravní soustavy při plnění jejich úkolů;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>11.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0014" ID="QS0014"/>zařízením LNG<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="2018" ID="QE0014"/> terminál, který se používá pro zkapalnění zemního plynu nebo dovoz, vyložení a znovuzplynování LNG a které zahrnuje pomocné služby a prozatímní skladování nezbytné k znovuzplynování a k následnému dodání do přepravní soustavy, avšak nezahrnuje žádnou část terminálů LNG používanou ke skladování;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>24.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0015" ID="QS0015"/>zákazníkem<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="2018" ID="QE0015"/> velkoodběratel a konečný spotřebitel zemního plynu a plynárenský podnik, který nakupuje zemní plyn;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>25.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0016" ID="QS0016"/>zákazníkem v domácnosti<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="2018" ID="QE0016"/> zákazník nakupující zemní plyn pro vlastní potřebu v domácnosti;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>26.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0017" ID="QS0017"/>zákazníkem mimo domácnost<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="2018" ID="QE0017"/> zákazník nakupující zemní plyn, který není určen pro vlastní potřebu v domácnosti;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>27.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0018" ID="QS0018"/>konečným spotřebitelem<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="2018" ID="QE0018"/> zákazník nakupující zemní plyn pro vlastní potřebu;</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 8 uvedené směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0019" ID="QS0019"/>Technické předpisy<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0020" ID="QS0020"/>Regulační orgány, stanoví-li tak členský stát, nebo členské státy zajistí, aby byly vypracovány a zveřejněny technické předpisy stanovující minimální technické konstrukční a provozní požadavky na připojení k systému zařízení LNG, skladovacím zařízením, ostatním přepravním nebo distribučním soustavám a přímý vedením. Tyto technické předpisy zabezpečí součinnost soustav a musí být objektivní a nediskriminační. Agentura může případně vydat vhodná doporučení týkající se dosažení souladu s těmito předpisy. […]<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Článek 9 téže směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0021" ID="QS0021"/>Oddělení přepravních soustav a provozovatelů přepravních soustav<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>, zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="009.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0022" ID="QS0022"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Členské státy zajistí, aby ode dne <DATE ISO="20120303">3. března 2012</DATE>:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>každý podnik, který vlastní přepravní soustavu, působil jako provozovatel přepravní soustavy;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny:</TXT><P><LIST TYPE="roman"><ITEM><NP><NO.P>i)</NO.P><TXT>přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek [a] přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad přepravní soustavou nebo uplatňovat ve vztahu k nim jakékoli právo, nebo</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="6"?><ITEM><NP><NO.P>ii)</NO.P><TXT>přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad přepravní soustavou [a] přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo;</TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny jmenovat členy dozorčí rady provozovatele přepravní soustavy nebo přepravní soustavy, jejich správní rady nebo orgánů, které podnik právně zastupují, [a] přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo; a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>tatáž osoba nebyla oprávněna být členem dozorčí rady, správní rady nebo orgánů, které podnik právně zastupují, a to jak podniku vykonávajícího funkci výroby či dodávek, tak provozovatele přepravní soustavy či přepravní soustavy.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><P>[…]</P><PARAG IDENTIFIER="009.008"><NO.PARAG>8.</NO.PARAG><ALINEA><P>Pokud ke dni <DATE ISO="20090903">3. září 2009</DATE> příslušná přepravní soustava patří vertikálně integrovanému podniku, mohou se členské státy rozhodnout odstavec 1 nepoužít.</P><P>V takovém případě tyto členské státy buď:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>určí nezávislého provozovatele soustavy v souladu s článkem 14, nebo</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>splní ustanovení kapitoly IV.“</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="009.009"><NO.PARAG>9.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud ke <DATE ISO="20090903">3. září 2009</DATE> příslušná přepravní soustava patří vertikálně integrovanému podniku a jsou zavedena opatření, která zaručují účinnější nezávislost provozovatele přepravní soustavy než ustanovení kapitoly IV, mohou se členské státy rozhodnout odstavec 1 nepoužít.</ALINEA></PARAG><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/></P></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Článek 23 směrnice 2009/73, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0023" ID="QS0023"/>Pravomoci přijímat rozhodnutí ohledně připojení skladovacích zařízení, zařízení na znovuzplynování LNG a průmyslových zákazníků k přepravní soustavě<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>, stanoví následující:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="023.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0024" ID="QS0024"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Provozovatel přepravní soustavy zavede a zveřejní transparentní a účinné postupy a sazby pro nediskriminační připojení skladovacích zařízení, zařízení na znovuzplynování LNG a průmyslových zákazníků k přepravní soustavě. Tyto postupy podléhají schválení regulačním orgánem.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="023.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Provozovatel přepravní soustavy nesmí odmítnout připojení nového skladovacího zařízení, zařízení na znovuzplynování LNG či průmyslového zákazníka na základě možných budoucích omezení týkajících se dostupných síťových kapacit nebo dodatečných nákladů souvisejících s nezbytným zvýšením kapacity. Provozovatel přepravní soustavy zajistí v souvislosti s novým připojením dostatečnou vstupní a výstupní kapacitu.<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Článek 32 této směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0025" ID="QS0025"/>Přístup třetích osob<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>, v odstavci 1 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0026" ID="QS0026"/>Členské státy zabezpečí zavedení sytému pro přístup třetích osob k přepravní a distribuční soustavě a zařízení LNG na základě zveřejněných sazeb použitelných na všechny oprávněné zákazníky, včetně<?PAGE NO="7"?> dodavatelských podniků, a používaných objektivně a bez diskriminace mezi uživateli soustavy. Členské státy zajistí, aby tyto sazby nebo metody pro jejich výpočet schválil před vstupem v platnost podle článku 41 regulační orgán uvedený v čl. 39 odst. 1 a aby tyto sazby, a případně metodiky, jsou-li schváleny jen metodiky, byly před vstupem v platnost zveřejněny.<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Článek 41 uvedené směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0027" ID="QS0027"/>Povinnosti a pravomoci regulačních orgánů<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>, v odstavci 1 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0028" ID="QS0028"/>Regulační orgán má tyto povinnosti:</P><P>[…]</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>m)</NO.P><TXT>sledovat čas, který provozovatelé přepravní a distribuční soustavy potřebují na připojení a provedení oprav;</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Nařízení č. 715/2009</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Podle čl. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení č. 715/2009, ve znění rozhodnutí Komise 2010/685/EU ze dne <DATE ISO="20101110">10. listopadu 2010</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="293" PAGE.FIRST="67" DATE.PUB="2010">Úř. věst. 2010, L 293, s. 67</REF.DOC.OJ>) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0029" ID="QS0029"/>nařízení č. 715/2009<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>), stanoví toto nařízení mimo jiné nediskriminační pravidla pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám s přihlédnutím ke zvláštnostem národních a regionálních trhů, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Podle čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení jsou rámcové pokyny týkající se mimo jiné vymezení technických údajů, které uživatel sítě potřebuje k získání účinného přístupu k síti, a určení všech významných bodů z důvodu požadavků na transparentnost, včetně informací, které se o všech významných bodech zveřejňují, a časového plánu zveřejňování těchto informací, stanoveny v příloze I uvedeného nařízení, pokud jde o provozovatele přepravní soustavy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Bod 3.2 přílohy I uvedeného nařízení, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0030" ID="QS0030"/>Určení všech významných bodů z důvodu požadavků na průhlednost<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>, zní takto:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0031" ID="QS0031"/>1.</NO.P><TXT>Významné body musí přinejmenším zahrnovat:</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>všechny body vstupu do přepravní soustavy a výstupu z ní provozované provozovatelem přepravní soustavy, kromě bodů výstupu napojených na jednotlivého konečného odběratele a bodů vstupu přímo spojených s výrobním zařízením jediného výrobce, které se nachází v EU;</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>Informace pro jednotlivé konečné odběratele a výrobní zařízení, které jsou vyloučeny z definice významných bodů uvedených v bodě 3.2.1 písm. a), se zveřejní v souhrnné formě, a to nejméně za vyrovnávací zónu. Souhrn jednotlivých konečných odběratelů a výrobních zařízení, které jsou vyloučeny z definice významných bodů popsaných v bodě 3.2.1 písm. a), se pro účely uplatňování této přílohy považuje za jeden významný bod.<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="8"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Lotyšské právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Článek 84.<HT TYPE="SUP">1</HT> odst. 1 enerģētikas likums (energetický zákon) ze dne <DATE ISO="19980903">3. září 1998</DATE> (<HT TYPE="ITALIC">Latvijas Vēstnesis</HT>, 1998, č. 273/275), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0032" ID="QS0032"/>energetický zákon<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>), stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0033" ID="QS0033"/>Regulační orgán schvaluje pravidla pro připojení k plynárenské přepravní soustavě pro výrobce biometanu, provozovatele soustavy LNG a odběratele zemního plynu vypracovaná provozovatelem přepravní soustavy, jakož i pravidla pro připojení k plynárenské distribuční soustavě pro odběratele zemního plynu vypracovaná provozovatelem distribuční soustavy. Tato pravidla musí být objektivně a hospodářsky odůvodněná, spravedlivá, nestranná a transparentní. Regulační orgán může navrhnout změnu těchto pravidel pro připojení a vyzvat dotyčného provozovatele plynárenské soustavy, aby ve stanovené lhůtě předložil návrh pravidel v tomto ohledu.<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Rozhodnutím č. 1/7 ze dne <DATE ISO="20190418">18. dubna 2019</DATE> regulační orgán schválil <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0034" ID="QS0034"/>Pravidla pro připojení k plynárenské přepravní soustavě pro producenty biometanu, provozovatele soustav LNG a odběratele zemního plynu<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>. Podle těchto pravidel se mimo jiné každý odběratel zemního plynu může podle stanoveného postupu a za stanovených podmínek připojit k plynárenské přepravní soustavě bez využití služeb provozovatele distribuční soustavy.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Do <DATE ISO="20170403">3. dubna 2017</DATE> byla Latvijas gāze, navrhovatelka v původním řízení, jediným podnikem působícím, jako vertikálně integrovaný podnik, na lotyšském trhu, který zajišťoval nákup, skladování, přepravu, distribuci a uvádění na trh zemního plynu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Po tomto datu byla v rámci liberalizace trhu se zemním plynem v Lotyšsku vytvořena oddělením od navrhovatelky v původním řízení společnost <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0035" ID="QS0035"/>Conexus Baltic Grid<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/> AS. Na tuto společnost, jejímž akcionářem navrhovatelka v původním řízení není, byla převedena správa vnitrostátní infrastruktury pro přepravu zemního plynu a jednotné plynárenské přepravní soustavy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>V rámci téhož procesu byla založena společnost <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0036" ID="QS0036"/>Gaso<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> AS jako dceřiná společnost navrhovatelky v původním řízení. Tato společnost poskytuje na základě licence službu distribuce zemního plynu v Lotyšsku. Navrhovatelka v původním řízení je jediným akcionářem této společnosti a na základě uvedené licence je tato společnost jediným provozovatelem plynárenské distribuční soustavy v tomto členském státě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20190418">18. dubna 2019</DATE> přijal regulační orgán na základě čl. 84.<HT TYPE="SUP">1</HT> odst. 1 energetického zákona rozhodnutí č. 1/7.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Navrhovatelka v původním řízení podala k předkládajícímu soudu, Latvijas Republikas Satversmes tiesa (Ústavní soud, Lotyšsko), ústavní stížnost směřující ke zrušení tohoto rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Navrhovatelka v původním řízení poukazuje zejména na to, že z článku 23 směrnice 2009/73 vyplývá, že právní úprava přijatá členským státem může umožnit přímé připojení odběratelů zemního plynu k plynárenské přepravní soustavě pouze tehdy, když jim provozovatel distribuční soustavy takové připojení odmítl z technických nebo provozních důvodů nebo když existují jiné objektivní důvody, které vyžadují přímé připojení těchto odběratelů k plynárenské přepravní soustavě.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Regulační orgán má naproti tomu za to, že vnitrostátní právní úprava ani čl. 23 odst. 1 směrnice 2009/73 nestanoví omezení týkající se připojení zařízení odběratelů zemního plynu k přepravní soustavě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Podle předkládajícího soudu z čl. 2 bodu 3 směrnice 2009/73 <HT TYPE="ITALIC">prima facie</HT> vyplývá, že přeprava zemního plynu jako typ činnosti dodávání zemního plynu vylučuje mimo jiné přepravu zemního plynu částmi vysokotlakých plynovodů používaných především v rámci místní distribuce zemního plynu pro jeho dopravu ke konečným spotřebitelům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Z článku 23 směrnice 2009/73 však vyplývá, že průmysloví zákazníci, nebo přinejmenším noví průmysloví zákazníci, se mohou připojit k plynárenské přepravní soustavě. Z přípravných prací na této směrnici přitom vyplývá, že pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0037" ID="QS0037"/>průmysloví zákazníci<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/>, který tato směrnice nedefinuje, by mohl zahrnovat konečné <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0038" ID="QS0038"/>zákazníky mimo domácnost<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/> ve smyslu čl. 2 bodu 26 uvedené směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Předkládající soud se nadto táže, zda se zásada týkající se přístupu třetích osob na vnitřní trh se zemním plynem, tak jak je zakotvena v čl. 32 odst. 1 směrnice 2009/73, musí, s ohledem na cíl této směrnice, kterým je chránit zájmy spotřebitelů, nepřímo vztahovat na konečné spotřebitele. Z rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081009">9. října 2008</DATE>, <NAME.CASE>Sabatauskas a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑239/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:551">EU:C:2008:551</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), však podle všeho obdobně vyplývá, že toto ustanovení směrnice 2009/73 musí být vykládáno v tom smyslu, že vymezuje povinnosti členských států, jen pokud jde o přístup třetích osob k přepravním a distribučním plynárenským soustavám, a nikoli jejich připojení k těmto soustavám.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Latvijas Republikas Satversmes tiesa (Ústavní soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0039" ID="QS0039"/>1)</NO.P><TXT>Musí být článek 23 a čl. 32 odst. 1 směrnice 2009/73 vykládány v tom smyslu, že členské státy mají povinnost přijmout takovou právní úpravu, podle které si každý konečný spotřebitel může zvolit, k jakému typu soustavy – k přepravní nebo k distribuční soustavě – se připojí, a provozovatel soustavy mu musí umožnit připojení k dotčené soustavě?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Musí být článek 23 směrnice 2009/73 vykládán v tom smyslu, že členské státy mají povinnost přijmout takovou právní úpravu, podle které se připojení k plynárenské přepravní soustavě umožní jen konečnému zákazníkovi mimo domácnost (to znamená jen průmyslovému zákazníkovi)?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Musí být článek 23 směrnice 2009/73, zejména pojem <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0040" ID="QS0040"/>nový průmyslový zákazník<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="2018" ID="QE0040"/>, vykládán v tom smyslu, že uvedený článek stanoví povinnost členských států přijmout takovou právní úpravu, podle které se připojení k plynárenské přepravní soustavě umožní jen konečnému zákazníkovi mimo domácnost (to znamená jen průmyslovému zákazníkovi), který dříve nebyl připojen k distribuční soustavě?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>4)</NO.P><TXT>Musí být čl. 2 bod 3 a článek 23 směrnice 2009/73 vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, podle které přeprava zemního plynu zahrnuje přepravu zemního plynu přímo do rozvodné sítě zemního plynu konečného spotřebitele?<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="10"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K první otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda musí být článek 23 a čl. 32 odst. 1 směrnice 2009/73 vykládány v tom smyslu, že členské státy musí přijmout právní úpravu, podle které si každý konečný spotřebitel může zvolit připojení buď k přepravní, nebo k distribuční plynárenské soustavě, a provozovatel předmětné soustavy mu musí umožnit, aby se k ní připojil.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Na prvním místě, pokud jde o čl. 32 odst. 1 směrnice 2009/73, je třeba bez dalšího uvést, že znění tohoto ustanovení je obdobné jako znění čl. 20 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne <DATE ISO="20030626">26. června 2003</DATE> o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="176" PAGE.FIRST="37" DATE.PUB="2003">Úř. věst. 2003, L 176, s. 37</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 12/02, s. 211), jakož i znění čl. 32 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne <DATE ISO="20090713">13. července 2009</DATE> o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="211" PAGE.FIRST="55" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 211, s. 55</REF.DOC.OJ>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Soudní dvůr v tomto ohledu rozhodl, že článek 20 směrnice 2003/54 musí být vykládán v tom smyslu, že upřesňuje nikoli povinnosti členských států týkající se připojení zákazníků k elektrickým soustavám, ale pouze jejich povinnosti, pokud jde o přístup k těmto soustavám (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081009">9. října 2008</DATE>, <NAME.CASE>Sabatauskas a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑239/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:551">EU:C:2008:551</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Jak přitom uvedl generální advokát v bodech 24, 25 a 62 svého stanoviska, z unijní právní úpravy vyplývá, že vnitřní trh se zemním plynem je organizován podobným způsobem jako trh s elektřinou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Kromě toho pojmy <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0041" ID="QS0041"/>přístup<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/> a <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0042" ID="QS0042"/>připojení<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/> k soustavě jsou uvedeny ve směrnici 2009/73 se stejným významem, jaký Soudní dvůr dovodil v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081009">9. října 2008</DATE>, <NAME.CASE>Sabatauskas a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑239/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:551">EU:C:2008:551</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), pokud jde o směrnici 2003/54.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Zejména z bodů 4, 8 a 23 až 26 odůvodnění směrnice 2009/73 totiž vyplývá, že – stejně jako ve směrnici 2003/54 – pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0043" ID="QS0043"/>přístup<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/> k soustavě ve směrnici 2009/73 souvisí s dodávkami zemního plynu, včetně zejména kvality, pravidelnosti a nákladů na službu a je často používán v souvislosti se zárukou nediskriminačních sazeb. Přístupem k soustavě se tedy v podstatě rozumí právo využívat plynárenskou soustavu. Naproti tomu zejména z článků 8 a 23, jakož i z čl. 41 odst. 1 písm. m) směrnice 2009/73 vyplývá, že pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0044" ID="QS0044"/>připojení<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/> se – stejně jako pojem použitý ve směrnici 2003/54 – týká fyzického spojení s uvedenou plynárenskou soustavou (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081009">9. října 2008</DATE>, <NAME.CASE>Sabatauskas a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑239/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:551">EU:C:2008:551</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Kromě toho stejně jako ve směrnici 2003/54, jakož i ve směrnici 2009/72, pokud jde o elektřinu, přeprava a distribuce zemního plynu, jak jsou definovány v čl. 2 bodech 3 a 5 směrnice 2009/73, nezahrnují jeho dodávku. Pro oprávněné zákazníky je tedy právo na přístup k soustavám vykonáváno prostřednictvím dodavatele, kterého si uvedení zákazníci musí mít možnost svobodně vybrat, jak je uvedeno v bodě 3 odůvodnění posledně uvedené směrnice, přičemž tato svobodná volba je zaručena stejně bez ohledu na to, zda je dodavatel připojí k přepravní, nebo distribuční soustavě (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081009">9. října 2008</DATE>, <NAME.CASE>Sabatauskas a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑239/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:551">EU:C:2008:551</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že čl. 32 odst. 1 směrnice 2009/73 musí být stejně jako čl. 20 odst. 1 směrnice 2003/54 vykládán v tom smyslu, že stanoví povinnosti členských států, pouze pokud jde o přístup k soustavám, a nikoli o připojení k nim (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081009">9. října 2008</DATE>, <NAME.CASE>Sabatauskas a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑239/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:551">EU:C:2008:551</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Toto ustanovení proto nelze vykládat v tom smyslu, že těmto státům ukládá povinnost zavést do svých příslušných právních předpisů právo každého konečného spotřebitele připojit se k plynárenské přepravní soustavě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Na druhém místě takovou povinnost nelze dovodit ani z článku 23 uvedené směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle článku 9 směrnice 2009/73, vykládaného ve světle bodu 14 jejího odůvodnění, musí členské státy oddělit přepravní soustavy a provozovatele přepravních soustav od zájmů v oblasti výroby a dodávek podle jednoho z následujících modelů, a sice oddělení vlastnictví, které vyžaduje, aby byl vlastník soustavy určen jako provozovatel soustavy a aby byl nezávislý na zájmech v oblasti dodávek a výroby (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0045" ID="QS0045"/>první model oddělení<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/>), zřízení nezávislého provozovatele soustavy (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0046" ID="QS0046"/>druhý model oddělení<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/>) nebo zřízení nezávislého provozovatele přepravní soustavy (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0047" ID="QS0047"/>třetí model oddělení<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Přitom jedině v případě, že se dotyčný členský stát rozhodne nepoužít první model oddělení, musí tento členský stát určit, jak stanoví čl. 9 odst. 8 písm. a) směrnice 2009/73, nezávislého provozovatele soustavy v souladu s článkem 14 (druhý model oddělení), nebo musí podle čl. 9 odst. 8 písm. b) směrnice splnit ustanovení kapitoly IV (třetí model oddělení) [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20201203">3. prosince 2020</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Belgie (Trh s elektřinou a zemním plynem)</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑767/19</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:984">EU:C:2020:984</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Jak totiž uvádí bod 16 odůvodnění směrnice 2009/73, v případě, že dotyčný členský stát zvolil druhý nebo třetí model oddělení, je třeba zajistit plnou účinnost těchto řešení prostřednictvím zvláštních doplňujících pravidel, tedy jiných pravidel, než jsou pravidla obsažená v čl. 9 odst. 1 až 7 této směrnice. Těmito <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0048" ID="QS0048"/>zvláštními doplňujícími pravidly<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/> jsou ustanovení článku 14 uvedené směrnice a její kapitoly IV, do níž patří článek 23.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Dotyčný členský stát naproti tomu těmto doplňujícím pravidlům nepodléhá, pokud se rozhodne použít první model oddělení (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171026">26. října 2017</DATE>, <NAME.CASE>Balgarska energijna borsa</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑347/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:816">EU:C:2017:816</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Jak uvedl generální advokát v bodech 38 až 40 svého stanoviska, v projednávané věci z informací, které má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že Lotyšská republika v rámci provádění směrnice 2009/73 podle všeho zvolila první model oddělení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Z toho plyne, s výhradou ověření, které musí provést předkládající soud, že článek 23 směrnice 2009/73 je podle všeho pro vyřešení sporu v původním řízení irelevantní.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Každopádně v případě, že by se článek 23 směrnice 2009/73 v projednávané věci použil, nelze toto ustanovení vykládat v tom smyslu, že ukládá členským státům, aby přiznaly každému konečnému spotřebiteli právo připojit se za všech okolností k plynárenské přepravní soustavě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Podle čl. 23 odst. 2 této směrnice nesmí provozovatel přepravní soustavy odmítnout připojení nových skladovacích zařízení, zařízení na znovuzplynování LNG či průmyslových zákazníků na základě možných budoucích omezení týkajících se dostupných síťových kapacit nebo dodatečných nákladů souvisejících s nezbytným zvýšením kapacity.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Přitom platí, že zaprvé pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0049" ID="QS0049"/>skladovací zařízení<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/> je definován v čl. 2 bodě 9 uvedené směrnice jako zařízení, které patří <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0050" ID="QS0050"/>plynárenskému podniku<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/> nebo jím je provozováno, přičemž <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0051" ID="QS0051"/>plynárenský podnik<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/> je definován v bodě 1 téhož článku <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0052" ID="QS0052"/>s výjimkou konečných spotřebitelů<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Zadruhépojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0053" ID="QS0053"/>zařízení LNG<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/> je definován v čl. 2 bodě 11 této směrnice jako terminál, který se používá pro zkapalnění zemního plynu nebo dovoz, vyložení a znovuzplynování LNG a <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0054" ID="QS0054"/>zahrnuje pomocné služby a prozatímní skladování nezbytné k znovuzplynování a k následnému dodání do přepravní soustavy<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/>. Jedná se tedy o entitu, která je na rozdíl od <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0055" ID="QS0055"/>konečných spotřebitelů<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/> ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice 2009/73 spíše v postavení dodavatele do přepravní soustavy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>Vyloučení konečných spotřebitelů z obou pojmů uvedených v bodech 44 a 45 tohoto rozsudku ostatně odpovídá tomu, co je uvedeno v bodě 16 odůvodnění směrnice 2009/73. Podle tohoto bodu odůvodnění by se účinné oddělení, jež umožňují ustanovení o nezávislém provozovateli přepravní soustavy, v souladu s třetím modelem oddělení, mělo opírat o organizační opatření a opatření týkající se řízení provozovatelů přepravních soustav a opatření, která se týkají investic, připojení nových výrobních kapacit k síti a integrace trhů prostřednictvím regionální spolupráce. Tato opatření jsou provedena ustanoveními kapitoly IV této směrnice, přičemž opatření týkající se připojení nových <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0056" ID="QS0056"/>výrobních<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/> kapacit k soustavě jsou provedena právě článkem 23 uvedené směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Zatřetí, i když s ohledem na definice pojmů <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0057" ID="QS0057"/>zákazník<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/> a <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0058" ID="QS0058"/>konečný spotřebitel<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/> uvedené v bodech 24 a 27 článku 2 směrnice 2009/73 není vyloučeno, že se pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0059" ID="QS0059"/>průmyslový zákazník<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/>, který je rovněž uveden v čl. 23 odst. 2 této směrnice, aniž je definován, vztahuje na některé kategorie konečných spotřebitelů, nic to nemění na tom, jak v podstatě uvedl generální advokát v bodě 78 svého stanoviska, že tento pojem nezahrnuje všechny konečné spotřebitele. Konkrétně nezahrnuje <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0060" ID="QS0060"/>zákazníky v domácnosti<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/> ve smyslu čl. 2 bodu 25 uvedené směrnice, tedy zákazníky nakupující zemní plyn pro vlastní potřebu v domácnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět, že článek 23 a čl. 32 odst. 1 směrnice 2009/73 musí být vykládány v tom smyslu, že z nich nevyplývá, že členské státy musí přijmout právní úpravu, podle které si každý konečný spotřebitel může zvolit připojení buď k přepravní, nebo k distribuční plynárenské soustavě a provozovatel předmětné soustavy mu musí umožnit, aby se k ní připojil.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke druhé a třetí otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>Podstatou druhé a třetí otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda článek 23 směrnice 2009/73 musí být vykládán v tom smyslu, že členské státy musí přijmout právní úpravu, podle které se k plynárenské přepravní soustavě může připojit jen průmyslový zákazník, případně jen průmyslový zákazník, který ještě nikdy nebyl připojen k distribuční soustavě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že z bodů 36 až 41 tohoto rozsudku vyplývá, že článek 23 směrnice 2009/73 je, s výhradou ověření, která musí provést předkládající soud, podle všeho irelevantní pro vyřešení sporu v původním řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>Každopádně i za předpokladu, že by se uvedené ustanovení mohlo v projednávaném případě uplatnit, zákaz odmítnout určitým subjektům právo připojit se k přepravní soustavě, který toto ustanovení ukládá provozovateli této soustavy, sám o sobě neznamená povinnost odmítnout takové připojení jakémukoliv jinému typu zákazníka.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="13"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>V případě, že dotyčný členský stát zvolí třetí model oddělení, totiž článek 23 směrnice 2009/73 pouze omezuje rozhodovací prostor, který má tento členský stát k tomu, aby směroval uživatele soustav k tomu či onomu typu soustavy (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081009">9. října 2008</DATE>, <NAME.CASE>Sabatauskas a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑239/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:551">EU:C:2008:551</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na druhou a třetí otázku odpovědět, že článek 23 směrnice 2009/73 musí být vykládán v tom smyslu, že neukládá členským státům povinnost přijmout právní úpravu, podle které se k plynárenské přepravní soustavě může připojit jen průmyslový zákazník.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke čtvrté otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53</NO.P><TXT>Podstatou čtvrté otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 2 bod 3 a článek 23 směrnice 2009/73 vykládány v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, podle které přeprava zemního plynu zahrnuje přepravu zemního plynu přímo do rozvodné sítě zemního plynu konečného spotřebitele.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54</NO.P><TXT>Pokud jde na prvním místě o článek 23 směrnice 2009/73, je třeba konstatovat, že i kdyby bylo uvedené ustanovení v projednávaném případě použitelné, z důvodů obdobných důvodům uvedeným v bodech 50 až 52 tohoto rozsudku takové vnitrostátní právní úpravě nebrání.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55</NO.P><TXT>Pokud jde na druhém místě o čl. 2 bod 3 této směrnice, je třeba uvést, že podle tohoto ustanovení se pro účely této směrnice <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0061" ID="QS0061"/>přepravou<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/> rozumí <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0062" ID="QS0062"/>přeprava zemního plynu sítí tvořenou zejména vysokotlakými plynovody, nikoli těžebními plynovody ani částmi vysokotlakých plynovodů používaných především v rámci místní distribuce zemního plynu pro jeho dopravu k zákazníkům, ale nikoli pro dodávku<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56</NO.P><TXT>Zaprvé přitom platí, že i když je pravda, že tato definice vylučuje <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0063" ID="QS0063"/>přeprav[u] zemního plynu […] částmi vysokotlakých plynovodů používaných především v rámci místní distribuce zemního plynu<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/>, zahrnuje nicméně <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0064" ID="QS0064"/>přeprav[u] zemního plynu […] pro jeho dopravu k zákazníkům<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/>. Kromě toho z čl. 2 bodu 24 směrnice 2009/73 vyplývá, že pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0065" ID="QS0065"/>zákazníci<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/> označuje mimo jiné konečné spotřebitele, az bodu 7 téhož článku 2 vyplývá, že pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0066" ID="QS0066"/>dodávka<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/> zahrnuje <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0067" ID="QS0067"/>prodej, včetně dalšího prodeje, zemního plynu, včetně LNG, zákazníkům<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/>. Ze samotného znění bodu 3 uvedeného článku 2, který definuje pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0068" ID="QS0068"/>přeprava<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/>, tedy nelze dovodit, že je vyloučeno, aby konečný spotřebitel mohl být přímo připojen k přepravní soustavě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57</NO.P><TXT>Zadruhé je třeba uvést, že v čl. 2 bod 3 směrnice 2003/54 byl pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0069" ID="QS0069"/>přenos<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/> definován obdobným způsobem, a sice jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0070" ID="QS0070"/>přeprava elektřiny propojenou přenosovou soustavou velmi vysokého napětí a vysokého napětí s cílem dodávek elektřiny konečným spotřebitelům nebo distribučním podnikům, avšak s vyloučením dodávek samotných<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/>. Soudní dvůr přitom v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081009">9. října 2008</DATE>, <NAME.CASE>Sabatauskas a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑239/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:551">EU:C:2008:551</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), uznal možnost přímého připojení konečných spotřebitelů k elektroenergetické přenosové soustavě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58</NO.P><TXT>Tato definice byla beze změny převzata do čl. 2 bodu 3 směrnice 2009/72.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59</NO.P><TXT>Zatřetí výklad, podle kterého definice pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0071" ID="QS0071"/>přeprava<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/> nevylučuje možnost přímého připojení konečného spotřebitele k přepravní soustavě, je podpořen rovněž zněním nařízení č. 715/2009.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="14"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60</NO.P><TXT>Toto nařízení, které podle svého článku 1 stanoví nediskriminační pravidla pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám, obsahuje v příloze I závazné rámcové pokyny, které je třeba zohlednit rovněž v kontextu směrnice 2009/73, jak vyplývá z bodu 61 jejího odůvodnění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61</NO.P><TXT>Bod 3.2.1 těchto rámcových pokynů, který se týká určení všech významných bodů přepravní soustavy z důvodu požadavků na průhlednost, mimo jiné stanoví, že toto určení musí zahrnovat přinejmenším všechny body vstupu do přepravní soustavy a výstupu z ní provozované provozovatelem přepravní soustavy, kromě bodů výstupu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0072" ID="QS0072"/>napojených na jednotlivého konečného odběratele<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/> a bodů vstupu přímo spojených s výrobním zařízením jediného výrobce, které se nachází v Unii.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62</NO.P><TXT>Bod 3.2.2 uvedených rámcových pokynů stanoví, že informace pro <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0073" ID="QS0073"/>jednotlivé konečné odběratele<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/> a výrobní zařízení, která jsou vyloučena z definice významných bodů uvedených v bodě 3.2.1 písm. a) těchto rámcových pokynů, se zveřejní v souhrnné formě, a to nejméně za vyrovnávací zónu, a souhrn těchto jednotlivých konečných odběratelů a výrobních zařízení se pro účely uplatňování této přílohy považuje za jeden významný bod.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na čtvrtou otázku odpovědět, že čl. 2 bod 3 a článek 23 směrnice 2009/73 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, podle které přeprava zemního plynu zahrnuje přepravu zemního plynu přímo do rozvodné sítě zemního plynu konečného spotřebitele.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před vnitrostátním soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:</INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 23 a čl. 32 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne <DATE ISO="20090713">13. července 2009</DATE> o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES musí být vykládány v tom smyslu, že z nich nevyplývá, že členské státy musí přijmout právní úpravu, podle které si každý konečný spotřebitel může zvolit připojení buď k přepravní, nebo k distribuční plynárenské soustavě a provozovatel předmětné soustavy mu musí umožnit, aby se k ní připojil.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 23 směrnice 2009/73 musí být vykládán v tom smyslu, že neukládá členským státům povinnost přijmout právní úpravu, podle které se k plynárenské přepravní soustavě může připojit jen průmyslový zákazník.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">3)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 2 bod 3 a článek 23 směrnice 2009/73 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, podle které přeprava zemního plynu zahrnuje přepravu zemního plynu přímo do rozvodné sítě zemního plynu konečného spotřebitele.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>