I.

Úvod

1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d’État (Státní rada, Francie) se týká soustavy „European Aviation Network“ (dále jen „systém EAN“) vytvořené společností Inmarsat Ventures SE, dříve Inmarsat Ventures Ltd (dále jen „Inmarsat“), která má poskytovat internetové připojení do letadel, která přelétají nad územím Unie.

2.

Tato žádost vyvstala v rámci žaloby na neplatnost podané společností Eutelsat SA proti rozhodnutí Autorité de régulation des communications électroniques et des postes (Úřad pro regulaci elektronických komunikací a pošt, Francie; dále jen „ARCEP“), kterým bylo společnosti Inmarsat povoleno provozovat pozemské komplementární komponenty v rámci soustavy EAN.

3.

Toto rozhodnutí ARCEP navazuje na rozhodnutí 2009/449/ES ( 2 ), kterým Komise vybrala společnosti Inmarsat a Solaris Mobile Limited jako provozovatele družicových pohyblivých soustav oprávněné využívat kmitočtová pásma 2 GHz v souladu s rozhodnutím 2007/98/ES ( 3 ) a rozhodnutím č. 626/2008/ES ( 4 ).

4.

Podstatou otázek položených předkládajícím soudem je určení, zda soustava EAN vytvořená společností Inmarsat, a zejména pozemský komponent této soustavy, splňuje kritéria stanovená v rozhodnutí č. 626/2008.

5.

Navrhnu Soudnímu dvoru, aby na tyto otázky odpověděl kladně.

II.

Právní rámec

A.

Rozhodnutí 2007/98

6.

Článek 1 rozhodnutí 2007/98/ES stanoví:

7.

Podle článku 2 tohoto rozhodnutí se „systémy poskytujícími družicové pohyblivé služby“ rozumí systémy, které umožňují poskytování služeb rádiové komunikace mezi pohyblivou pozemskou stanicí a jednou nebo několika družicovými stanicemi, nebo mezi pohyblivými pozemskými stanicemi prostřednictvím jedné nebo několika družicových stanic, nebo mezi pohyblivou pozemskou stanicí a jednou nebo několika komplementárními pozemními stanicemi s pevným stanovištěm.

8.

Článek 3 uvedeného rozhodnutí stanoví:

B.

Rozhodnutí č. 626/2008

9.

Článek 1 odst. 1 rozhodnutí č. 626/2008 zní takto:

10.

Článek 2 odst. 2 tohoto rozhodnutí stanoví:

C.

Rozhodnutí 2009/449

11.

Na základě rozhodnutí č. 626/2008 Komise vybrala rozhodnutím 2009/449 společnosti Inmarsat a Solaris Mobile Limited jako provozovatele družicových pohyblivých soustav oprávněné využívat kmitočtová pásma 2 GHz v souladu s rozhodnutím 2007/98.

III.

Spor v původním řízení, předběžné otázky a řízení před Soudním dvorem

12.

Rozhodnutím č. 2014‑1257 ze dne 21. října 2014 udělil ARCEP společnosti Inmarsat povolení využívat kmitočty určené rozhodnutím 2009/449 na metropolitním území Francie.

13.

Rozhodnutím č. 2018‑0001 ze dne 22. února 2018 udělil ARCEP společnosti Inmarsat povolení provozovat pozemské komplementární komponenty družicové pohyblivé soustavy.

14.

Proti tomuto druhému rozhodnutí podala společnost Eutelsat žalobu na neplatnost ke Conseil d’État. Společnosti Viasat Inc a Viasat UK Ltd (dále společně jen „Viasat“) vstoupily do původního řízení jako vedlejší účastnice na podporu této žaloby.

15.

Ze skutečností poskytnutých tímto soudem vyplývá, že společnost Inmarsat hodlá využít povolení udělené na základě rozhodnutí 2009/449 pro účely vytvoření soustavy EAN.

16.

Soustava EAN umožňuje zajistit mobilní službu v letadlech prostřednictvím družicových přenosů přijímaných anténou umístěnou nad trupem letadla a přenosů uskutečňovaných prostřednictvím pozemských komplementárních komponentů rozmístěných na území Unie, které jsou přijímány anténou umístěnou pod trupem letadla. Všechny tyto přenosy jsou uskutečňovány v kmitočtovém pásmu přiděleném společnosti Inmarsat rozhodnutím 2009/449. Tato soustava využívá družici, která byla uvedena do provozu dne 29. srpna 2017.

17.

Na podporu své žaloby na neplatnost k předkládajícímu soudu uvádí společnost Eutelsat několik argumentů, jejichž cílem je prokázat, že soustava EAN vytvořená společností Inmarsat není v souladu s ustanoveními rozhodnutí č. 626/2008, což by mělo za následek neplatnost rozhodnutí ARCEP ze dne 22. února 2018.

18.

Poté, co Conseil d’État shledala, že tyto argumenty přinášejí několik obtíží při výkladu unijního práva, rozhodla se přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

19.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce ze dne 28. června 2019 byla zapsána do rejstříku kanceláře Soudního dvora dne 8. července 2019.

20.

Společnosti Eutelsat, Inmarsat a Viasat, francouzská vláda, belgická vláda a vláda Spojeného království, jakož i Evropská komise předložily písemná vyjádření a písemně odpověděly na několik otázek, které jim položil Soudní dvůr.

IV.

Analýza

21.

Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru vyplývá, že žaloba podaná společností Eutelsat, podporovaná společností Viasat, k předkládajícímu soudu je jednou ze souboru žalob podaných k soudům Unie ( 5 ), jakož i k vnitrostátním soudům zejména ve Spojeném království, Německu, Itálii, Španělsku a Belgii, kterými se tyto účastnice řízení snaží zabránit tomu, aby společnost Inmarsat využívala kmitočtové pásmo 2 GHz s použitím pozemských komplementárních komponentů.

22.

V rámci projednávané věci má Soudní dvůr v podstatě přezkoumat tři argumenty předložené společností Eutelsat s cílem napadnout platnost povolení, které ARCEP udělil společnosti Inmarsat k provozování pozemských komplementárních komponentů ve Francii, jejichž přezkum vyžaduje výklad ustanovení unijního práva. Tyto tři argumenty odpovídají třem otázkám položeným předkládajícím soudem.

23.

Zaprvé společnost Eutelsat tvrdí, že v takové soustavě, jako je soustava EAN vytvořená společností Inmarsat, nepředstavuje anténa umístěná pod trupem letadla za účelem komunikace s pozemskými komplementárními komponenty „pozemní pohyblivou pozemskou stanici“, takže tyto komponenty nejsou nedílnou součástí „družicové pohyblivé soustavy“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 626/2008.

24.

Zadruhé společnost Eutelsat tvrdí, že pozemské komponenty nelze vzhledem k jejich zásadnímu významu považovat za „doplňkové“ v takové soustavě, jako je soustava EAN, takže tato soustava není „družicovou pohyblivou soustavou“ ve smyslu výše uvedeného ustanovení.

25.

Zatřetí společnost Eutelsat tvrdí, že vnitrostátní orgány nemohou udělit společnosti Inmarsat povolení k provozování pozemských komplementárních komponent na svém území z důvodu, že tato společnost nedostála závazkům na pokrytí území k nejzazšímu datu stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě ii) rozhodnutí č. 626/2008.

26.

V další části svého stanoviska uvedu důvody, proč se domnívám, že je třeba odmítnout všechny argumenty uplatňované společností Eutelsat. Jinými slovy, navrhnu Soudnímu dvoru, aby na položené otázky odpověděl v tom smyslu, že relevantní ustanovení unijního práva nezpochybňují platnost povolení uděleného společnosti Inmarsat k provozování pozemských komplementárních komponent ve Francii.

A.

K pojmům „družicová pohyblivá soustava“ a „pozemní pohyblivá pozemská stanice“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 626/2008 (první otázka)

27.

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 626/2008 musí být vykládán v tom smyslu, že v takové soustavě, jako je soustava EAN dotčená ve sporu v původním řízení, komunikují pozemské komplementární komponenty s „pozemní pohyblivou pozemskou stanicí“, a tudíž jsou nedílnou součástí „družicové pohyblivé soustavy“, přičemž tato soustava zahrnuje dvě odlišné přijímací antény propojené správcem komunikace, kdy první anténa je umístěna nad trupem letadla a komunikuje s družicí a druhá je umístěna pod trupem letadla a komunikuje s komplementárními pozemskými komponenty.

28.

Společnosti Eutelsat a Viasat navrhly odpovědět na tuto otázku záporně na rozdíl od společnosti Inmarsat, francouzské a belgické vlády, vlády Spojeného království a Komise.

29.

Za účelem odpovědi na tuto otázku je třeba vyjít ze znění čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 626/2008. Toto ustanovení vymezuje „družicové pohyblivé soustavy“ jako „elektronické komunikační sítě a přiřazená zařízení“, které umožňují poskytování tří druhů služeb rádiové komunikace:

–

mezi pozemní pohyblivou pozemskou stanicí a jednou nebo několika kosmickými stanicemi nebo

–

mezi pozemními pohyblivými pozemskými stanicemi prostřednictvím jedné nebo několika kosmických stanic nebo

–

mezi pohyblivou pozemskou stanicí a jedním nebo několika pozemskými komplementárními komponenty s pevným stanovištěm.

30.

Druhá a třetí položená otázka se týkají třetího druhu rádiové komunikace, a sice rádiové komunikace mezi pohyblivou pozemskou stanicí a pozemskými komplementárními komponenty.

31.

Úvodem považuji za užitečné objasnit význam pojmů „pohyblivý“, „pozemský“, „kosmický“ a „družicový“, které jsou použity k popisu těchto služeb rádiových komunikací.

32.

Stejně jako všechny zúčastněné strany, které předložily vyjádření, nemám námitky proti tomu nechat se v tomto ohledu inspirovat definicemi stanovenými radiokomunikačním řádem přijatým Světovou radiokomunikační konferencí 1995 (dále jen „radiokomunikační řád“) ( 6 ). Mezi tímto řádem a rozhodnutím č. 626/2008 totiž není z hlediska těchto výrazů, posuzovaných izolovaně, rozpor.

33.

Nejprve uvádím, že některá ustanovení rozhodnutí 2007/98 a rozhodnutí č. 626/2008 používají výraz „kosmická stanice“ a výraz „družice“ téměř zaměnitelným způsobem nebo přinejmenším, aniž je objasněn vztah mezi těmito dvěma pojmy ( 7 ). I když tento drobný rozdíl není určující pro řešení sporu v původním řízení, upřesňuji, že v tomto regulatorním kontextu podle mého názoru pojem „kosmická stanice“ vyžaduje přítomnost nejen družice, ale i určitých dodatečných technických komponentů; jinými slovy, tento pojem je užší než pojem „družice“ ( 8 ). V rámci sporu v původním řízení je nesporné, že soustava EAN zahrnuje kosmickou stanici, jak vyžaduje čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 626/2008 ( 9 ).

34.

Dále, „pozemská“ stanice je „umístěna buď na povrchu Země, nebo v hlavní části zemské atmosféry“ ( 10 ). Stanice umístěná na letadle, jako je tomu v soustavě EAN, musí být kvalifikována jako pozemská stanice.

35.

Konečně „pohyblivá“ pozemská stanice je zejména „určena k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech“ ( 11 ). První položená otázka se vztahuje k tomuto pojmu „pohyblivá pozemská stanice“.

36.

Po tomto upřesnění se mohu nyní zabývat argumentaci předloženou společností Eutelsat, podporovanou společností Viasat, před Soudním dvorem i před předkládajícím soudem, která se týká třetí kategorie rádiové komunikace popsané v čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 626/2008, a sice rádiové komunikace mezi pohyblivou pozemskou stanicí a pozemskými komplementárními komponenty.

37.

Společnosti Eutelsat a Viasat se v podstatě snaží prokázat, že pozemské komplementární komponenty nekomunikují s pohyblivou pozemskou stanicí v takové soustavě, jako je soustava EAN dotčená ve sporu v původním řízení, takže nejsou nedílnou součástí „družicové pohyblivé soustavy“ ve smyslu tohoto ustanovení.

38.

S těmito úvahami nesouhlasím.

39.

Sylogismus navržený společnostmi Eutelsat a Viasat lze shrnout následovně. Pojem „pohyblivá pozemská stanice“ vyžaduje, aby taková stanice byla schopna komunikovat s družicí ( 12 ) (hlavní předpoklad). Soustava EAN komunikuje s pozemskými komplementárními komponenty díky anténě umístěné pod trupem letadla, která představuje samostatnou stanici neschopnou komunikovat s družicí (vedlejší předpoklad). V důsledku toho pozemské komplementární komponenty provozované v rámci soustavy EAN nekomunikují s pohyblivou pozemskou stanicí, a tudíž nejsou nedílnou součástí družicové pohyblivé soustavy.

40.

Domnívám se, že tato argumentace je stižena dvěma nenapravitelnými vadami, které se dotýkají hlavního i vedlejšího předpokladu tohoto sylogismu.

41.

Zaprvé, na rozdíl od toho, co tvrdí společnosti Eutelsat a Viasat, pojem „pohyblivá pozemská stanice“ ve smyslu rozhodnutí č. 626/2008 nevyžaduje, aby byla taková stanice schopna komunikovat s družicí. V tomto ohledu připomínám, že tento pojem nebyl výslovně vymezen unijním normotvůrcem.

42.

Tyto účastnice řízení vyvozují tento požadavek z radiokomunikačního řádu. V kontextu tohoto řádu lze totiž vyvodit z článků 1.63 a 1.68 tohoto řádu, že jakákoli pohyblivá pozemská stanice komunikuje buď s kosmickou stanicí, nebo s jinou pohyblivou pozemskou stanicí pomocí kosmického objektu ( 13 ).

43.

Nicméně z žádného ustanovení rozhodnutí č. 626/2008 ( 14 ), dokonce ani z žádného ustanovení rozhodnutí 2007/98 nevyplývá, že by definice radiokomunikačního řádu měly být v plném rozsahu použity v kontextu těchto rozhodnutí, jak správně uvedla společnost Inmarsat.

44.

Pokud jde konkrétněji o pojem „pohyblivá pozemská stanice“, podle mého názoru existuje důvod, který kategoricky brání takovému použití. Jak zdůraznila Komise, pojem „družicová pohyblivá soustava“, vymezený v čl. odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 626/2008 neodpovídá pojmu „družicová pohyblivá služba“, který je obsažen v článku 1.25 radiokomunikačního řádu ( 15 ).

45.

Pro správné pochopení rozdílů mezi těmito dvěma pojmy je třeba odlišit čtyři druhy komunikací.

46.

Jak ukazuje výše uvedená tabulka, čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 626/2008 je užší (v tom, že nezahrnuje komunikace mezi kosmickými stanicemi) a současně širší (v tom, že zahrnuje komunikace mezi pohyblivou pozemskou stanicí a pozemskými komplementárními komponenty) než článek 1.25 radiokomunikačního řádu.

47.

Vzhledem k tomu, že radiokomunikační řád neuvádí komunikace mezi pohyblivou pozemskou stanicí a pozemskými komplementárními komponenty, o které se právě jedná v projednávané věci, tak nelze použít definice, které tento řád v tomto ohledu zavádí, v kontextu čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 626/2008.

48.

Z hlediska ustanovení rozhodnutí č. 626/2008 je jasné, že „družicová pohyblivá soustava“ uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. a) tohoto rozhodnutí, musí nutně obsahovat alespoň jednu pohyblivou pozemskou stanici schopnou komunikovat s kosmickou stanicí. To vyplývá z poslední věty tohoto ustanovení, podle které taková soustava obsahuje „alespoň jednu kosmickou stanici“, jakož i ze samotného názvu této soustavy, který implikuje přítomnost „družice“.

49.

Nicméně tento požadavek nevylučuje, aby taková soustava obsahovala rovněž další pohyblivé pozemské stanice určené ke komunikaci s pozemskými komplementárními komponenty, aniž jsou schopné komunikovat s družicí.

50.

Jinými slovy, i když je sice nesporné, že družicová pohyblivá soustava musí obsahovat pohyblivou pozemskou stanici schopnou komunikovat s družicí, na základě definicí stanovených v rozhodnutí č. 626/2008 není důvod se domnívat, že všechny pohyblivé pozemské stanice, které jsou součástí této soustavy, musí být schopny komunikovat s družicí.

51.

Argumentace společností Eutelsat a Viasat, shrnutá v bodě 39 tohoto stanoviska, musí být odmítnuta již z tohoto prvního důvodu. Na rozdíl od toho, co tyto účastnice řízení tvrdily, stanice, která komunikuje s pozemskými komplementárními komponenty, může být kvalifikována jako „pohyblivá pozemská stanice“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 626/2008 i v případě, kdy není schopna komunikace s družicí.

52.

Zadruhé, i kdyby Soudní dvůr rozhodl, že jakákoli „pohyblivá pozemská stanice“ musí být nutně schopna komunikovat s družicí, argumentace společností Eutelsat a Viasat je rovněž stižena vadou v tom, že spočívá na umělém oddělení technických částí soustavy EAN.

53.

Podle této argumentace existuje jednak přijímací anténa umístěná nad trupem letadla, která komunikuje s družicemi, a jednak přijímací anténa umístěná pod trupem, která komunikuje s pozemskými komplementárními komponenty. Vzhledem k tomu, že anténa umístěná pod trupem není schopna komunikovat s družicí, nemůže představovat pohyblivou pozemskou stanici a neodpovídá tedy definici stanovené v čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 626/2008, vykládané – podle mého názoru nesprávně – tak, že takovou schopnost vyžaduje.

54.

Toto oddělení podle mého názoru neodpovídá technické realitě soustavy EAN. Domnívám se, podobně jako v podstatě uvedly společnost Inmarsat, francouzská a belgická vláda, vláda Spojeného království, jakož i Komise ve svých vyjádřeních, že je z funkčního hlediska umělé rozdělit takovou soustavu, jako je soustava EAN dotčená ve sporu v původním řízení, na dvě samostatné a nezávislé stanice. Mezi účastnicemi řízení je totiž nesporné, že obě přijímací antény soustavy EAN jsou navzájem propojené správcem komunikace, který v závislosti na okolnostech určuje anténu – družicovou nebo pozemskou – využívanou k přenosu přijímaného nebo vysílaného signálu.

55.

V tomto kontextu nemůže pouhá okolnost, že jsou obě tyto antény fyzicky odděleny, jelikož jsou umístěny nad trupem a pod trupem, sama o sobě znamenat, že tyto antény představují dvě samostatné „stanice“. Naopak se domnívám, že centralizovaná správa jejich vzájemných signálů znamená, že tyto antény jsou součástí jediné „stanice“, jak správně zdůraznily zejména francouzská vláda a Komise.

56.

Tento výklad nachází oporu v článku 1.61 radiokomunikačního řádu, podle kterého se pojmem „stanice“ rozumí „jeden nebo několik vysílačů nebo přijímačů nebo soubor vysílačů a přijímačů včetně zařízení jejich příslušenství, potřebných na daném stanovišti k výkonu radiokomunikační služby nebo radioastronomické služby“.

57.

Okolnost, že takové „vysílače“ nebyly fyzicky umístěny ve stejné skříňce, nemůže být v tomto ohledu určující, jinak by hrozilo riziko přijetí právního formalistického přístupu v rozporu s technickou realitou, která vyžaduje, aby antény těchto zařízení byly umístěny nahoře (pro komunikaci s družicemi) a dole (pro komunikaci s pozemskými komplementárními komponenty), jak vysvětlila společnost Inmarsat.

58.

Francouzská vláda v tomto ohledu dodala, že přítomnost dvou příjímacích antén je rovněž vyžadována z technického hlediska z důvodu existence dvou různých programovacích jazyků pro komunikaci s družicemi (jazyk „DVB-S“) a s pozemskými komplementárními komponenty (jazyk „LTE“) ( 16 ).

59.

Vláda Spojeného království uvedla pro ilustraci příklad založený na „common sense“ (zdravý rozum). Tato vláda vysvětlila, že mobilní telefon zahrnuje různé komponenty, které jsou schopné připojení k síti 3G, k síti 4G a k síti Wi-Fi, nebo dále vytvořit připojení pomocí technologie Bluetooth. Nic to však nemění na tom, že všechny tyto komponenty jsou nedílnou součástí jediné stanice, a sice uvedeného mobilního telefonu. Tento jednoduchý příklad podle mého názoru stačí k odmítnutí argumentace společností Eutelsat a Viasat.

60.

Na rozdíl od toho, co tyto účastnice řízení tvrdily, tak celek složený ze dvou samostatných přijímacích antén propojených správcem komunikace, kdy první je umístěna nad trupem letadla a komunikuje s družicí a druhá je umístěna pod trupem a komunikuje s pozemskými komplementárními komponenty, musí být kvalifikován jako „pohyblivá pozemská stanice“.

61.

S ohledem na výše uvedené navrhuji Soudnímu dvoru, aby odpověděl na první otázku následovně. Článek 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 626/2008 musí být vykládán v tom smyslu, že v takové soustavě, jako je soustava EAN dotčená ve sporu v původním řízení, pozemské komplementární komponenty komunikují s „pohyblivou pozemskou stanicí“ a jsou tedy nedílnou součástí „družicové pohyblivé soustavy“, přičemž tato soustava obsahuje dvě samostatné přijímací antény propojené správcem komunikace, kdy první je umístěna nad trupem letadla a komunikuje s družicí a druhá je umístěna pod trupem a komunikuje s pozemskými komplementárními komponenty.

B.

K pojmu „pozemské ‚komplementární‘ komponenty“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 rozhodnutí č. 626/2008 (druhá otázka)

62.

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 2 odst. 2 rozhodnutí č. 626/2008 musí být vykládán v tom smyslu, že pozemské komponenty použité v takové soustavě, jako je soustava EAN dotčená ve sporu v původním řízení, lze kvalifikovat jako „komplementární“ bez ohledu na okolnost, že tyto komponenty mají rozhodující úlohu při fungování této soustavy, pokrývají celé území Unie a umožňují zvýšit kvalitu poskytovaných komunikačních služeb.

63.

Upřesňuji, že v případě záporné odpovědi na tuto otázku by soustava EAN vytvořená společností Inmarsat nemohla být kvalifikována jako „družicová pohyblivý systém“ ve smyslu výše uvedeného ustanovení, jelikož podmínkou této kvalifikace je přítomnost pozemských „komplementárních“ komponentů.

64.

Před poskytnutím odpovědi na položenou otázku považuji za užitečné uvést několik skutkových okolností ohledně povahy a významu pozemských komplementárních komponentů při fungování soustavy EAN vytvořené společností Inmarsat.

65.

Nejprve z vyjádření společnosti Inmarsat vyplývá, aniž je to zpochybněno ostatními účastnicemi řízení, že pozemské komplementární komponenty jsou srovnatelné se stanicemi používanými v rámci sítě 4G mobilní telefonie „s tím rozdílem, že směřují spíše vertikálně směrem k obloze než horizontálně nad zemí“ ( 17 ). Rozumí se, že tato vertikální orientace je dána nutností vysílat relevantní signály směrem k letícím letadlům, kde se nacházejí přijímací antény soustavy EAN.

66.

Dále sama společnost Inmarsat uznala, že spojení s pozemskými komplementárními komponenty má několik technických výhod ve srovnání se spojením s družicí. Spojení s pozemskými komponenty dosahuje lepší kvality z důvodu výrazně kratší vzdálenosti, kterou urazí signál (36 000 km u družice, méně než 100 km u pozemského komponentu). Kromě toho na rozdíl od družicového spojení lze pozemské spojení snadno zlepšit v případě přetížení doplněním komponentů na zemi ( 18 ).

67.

Konečně mezi účastnicemi řízení je nesporné, že pozemské komplementární komponenty mají z důvodu jejich vyšší technické úrovně ( 19 ) rozhodující úlohu při fungování soustavy EAN. Podle excelentního stanoviska zpravodaje ve věci v původním řízení je tak „nesporné, že tato družicová pohyblivá soustava ve skutečnosti spočívá především nikoli na družicové komunikaci, ale na komunikaci s pozemskými komplementárními komponenty, které umožňují mnohem rychlejší připojení a o nichž britské soudy a německý regulátor uvedli, že zajišťují 99 % služby, přičemž družice se má použít pouze v oblastech, které nejsou pokryty těmito pozemskými komplementárními komponenty (tj. nad moři)“ ( 20 ).

68.

Právě z důvodu této rozhodující úlohy pozemských komponent při fungování soustavy EAN společnosti Eutelsat a Viasat tvrdí, že tyto komponenty nelze kvalifikovat jako „komplementární“, a tedy že takovou soustavu nelze kvalifikovat jako „družicovou pohyblivou soustavu“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 rozhodnutí č. 626/2008. Tyto účastnice řízení v podstatě tvrdí, že soustava EAN není soustavou družicové komunikace doplněnou o pozemské komponenty, ale ve skutečnosti je soustavou pozemské komunikace doplněnou o družicové komponenty.

69.

S tímto odůvodněním nesouhlasím. Jinými slovy, domnívám se, podobně jako společnost Inmarsat, francouzská a belgická vláda, vláda Spojeného království, jakož i Komise ve svých vyjádřeních, že takové pozemské komponenty lze kvalifikovat jako „komplementární“ bez ohledu na jejich rozhodující úlohu při fungování soustavy EAN.

70.

Podle mého názoru lze z rozhodnutí č. 626/2008 vyvodit dva požadavky týkající se družicového komponentu „družicové pohyblivé soustavy“.

71.

Zaprvé taková soustava musí obsahovat družici. Kromě jejího samotného názvu („družicová pohyblivá soustava) tento požadavek vyplývá z čl. 2 odst. 2 písm. a) poslední věty rozhodnutí č. 626/2008 („Taková soustava obsahuje alespoň jednu kosmickou stanici“ ( 21 )) nebo dále z přílohy k tomuto rozhodnutí, ze které vyplývá, že výroba a vypuštění družice jsou nezbytnými etapami při procesu výběru provozovatelů.

72.

Zadruhé družice musí být nejen přítomna, ale rovněž používána, jak uvedla vláda Spojeného království. Tento požadavek vyplývá implicitně z čl. 8 odst. 3 písm. c) rozhodnutí č. 626/2008, podle něhož „délka nezávislého provozu pozemních komplementárních komponentů v případě selhání družicového komponentu přidružené družicové pohyblivé soustavy nepřesáhne osmnáct měsíců“ ( 22 ). Jinými slovy, principem je společné fungování pozemských komponent a družicového komponentu.

73.

V rámci sporu v původním řízení ze spisu předloženého Soudnímu dvoru vyplývá, že družicový komponent je skutečně používán tehdy, pokud letadla vybavená soustavou EAN přelétají nad mořem nebo nad územím Srbska, nebo dále pokud nějaký problém brání v řádném fungování pozemských komponent. Společnost Inmarsat upřesnila, že z důvodu spolehlivosti a stability družicového signálu zajišťuje družicový komponent nepřetržitost komunikačních služeb. Přezkum skutečného používání družicového komponentu samozřejmě spadá do pravomocí vnitrostátního soudu, který je jediný oprávněný k přezkumu skutkového stavu v rámci řízení o předběžné otázce.

74.

Nemyslím si, že z tohoto rozhodnutí lze vyvodit dodatečný požadavek týkající se významu družicových a pozemských komponent takové soustavy.

75.

Úvodem podle mého názoru přídavné jméno „komplementární“ nevylučuje rozhodující úlohu pozemských komponent ve srovnání s družicovým komponentem, na rozdíl od tvrzení společností Eutelsat a Viasat.

76.

Podle slovníku Académie française (Francouzská akademie) „komplementární“ znamená „které slouží k doplnění“, tedy k tomu, „aby bylo úplné“, jak uvedla francouzská vláda. V anglickém jazyce Oxfordský slovník vymezuje výraz „complementary“ takto: „combining in such a way as to form a complete whole or enhance each other“ ( 23 ). Verze v německém jazyce používá slovo „ergänzende“, které má podobný význam ( 24 ).

77.

Z těchto definic vyplývá, že výraz „komplementární“ neuvádí nic ohledně významu týkajícího se těchto komponent. Tento výraz tak nevylučuje, aby pozemské komponenty měly v družicové pohyblivé soustavě rozhodující úlohu ve srovnání s družicovým komponentem. Tyto komponenty mohou „doplňovat“ takovou soustavu tím, že v ní mají rozhodující úlohu.

78.

Ve svém vyjádření Komise upřesnila, že výraz „komplementární“ zdůrazňuje fakultativní povahu pozemských komponent ve srovnání s povinnou přítomností družicového komponentu.

79.

Skutečnost, že rozhodnutí č. 626/2008 neobsahuje žádnou zmínku ohledně relativního významu pozemského a družicového komponentu, je podle mého názoru rovněž zjevná. Unijní normotvůrce totiž mohl upřesnit, že význam pozemských komponentů by měl být „sekundární“, „vedlejší“ nebo dále „podpůrný“ ve srovnání s významem družicového komponentu, jak poznamenaly belgická a francouzská vláda, či dokonce vymezit maximální procentní podíl komunikací, které mohou zajišťovat pozemské komponenty.

80.

Toto rozhodnutí však taková upřesnění neobsahuje. Podle definice pozemských komplementárních komponentů uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b) jsou pozemské komplementární komponenty používány s pevným stanovištěm a jejich cílem je zvýšit dostupnost družicové pohyblivé služby v zeměpisných oblastech, kde nelze zajistit dostatečně kvalitní družicovou komunikaci.

81.

Domnívám se, že tato definice nezakazuje s požadovanou jasností, aby pozemské komponenty měly v dotčené soustavě rozhodující úlohu.

82.

Připouštím, že některé jazykové pasáže (zejména „s pevným stanovištěm“) by mohly být vykládány, pokud by byly doprovázeny jasnými ustanoveními v tomto smyslu, tak, že vyžadují rozhodující úlohu družicového komponentu. Unijní normotvůrce tak neodstranil pochybnosti ohledně přesného dosahu pojmu „pozemské komplementární komponenty“.

83.

Požadavky právní jistoty však brání řešení otázky týkající se dosahu tohoto pojmu ve smyslu, který by byl nepříznivý z hlediska zájmů vybraných provozovatelů na základě rozhodnutí č. 626/2008, jak tvrdila společnost Inmarsat. Jinými slovy, jsem toho názoru, že za těchto okolností musí být veškeré pochybnosti vykládány ve prospěch provozovatelů vybraných Komisí před více než deseti lety, kteří učinili svá hospodářská rozhodnutí a uskutečnili významné investice na základě výkladu v souladu se zněním tohoto rozhodnutí.

84.

Jediné omezení v tomto ohledu spočívá právě v přezkumu, že komunikační soustava vytvořená těmito provozovateli je skutečně v souladu s pojmy použitými v rozhodnutí č. 626/2008.

85.

V bodech 75 až 78 tohoto stanoviska jsem již vysvětlil důvody, proč se domnívám, že výraz „komplementární“ nevylučuje rozhodující úlohu pozemských komponentů.

86.

Nyní uvádím, že definice uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. b) rozhodnutí č. 626/2008 nestanoví maximální omezení z hlediska počtu „pevných stanovišť“, na kterých mohou být pozemské komponenty používány, jak poznamenala Komise. Je tudíž možné, aby vybraný provozovatel instaloval takové komponenty na celém území Unie.

87.

Kromě toho je podle mého názoru obtížně zpochybnitelné, s ohledem na skutkové okolnosti shrnuté v bodech 64 až 67 tohoto stanoviska, že pozemské komponenty zvyšují současně „dostupnost“ i „kvalitu“ poskytovaných komunikačních služeb ve smyslu výše uvedeného ustanovení.

88.

Zejména nevidím žádný platný důvod pro svévolné „omezení“ kvality komunikačních služeb nejvyšší možnou kvalitou, kterou lze poskytnout družicovým komponentem, jak navrhly společnosti Eutelsat a Viasat a Komise, což by bylo v rozporu se zájmy spotřebitele.

89.

Nesouhlasím s argumentem předloženým Komisí, podle kterého je třeba „zajistit, aby právní požadavky nebyly obcházeny, a sice aby družice neměla okrajový význam“. Zaprvé z bodů 77 až 87 tohoto stanoviska vyplývá, že z rozhodnutí č. 626/2008 nelze vyvodit žádný „právní požadavek“, který by se týkal příslušného významu družicového a pozemského komponentu. Zadruhé zásada právní jistoty brání tomu, aby bylo toto rozhodnutí „doplněno“ přidáním maximální hranice kvality poskytovaných služeb, i když taková hranice nebyla stanovena unijním normotvůrcem.

90.

Jak tvrdily společnost Inmarsat, jakož i francouzská a belgická vláda a vláda Spojeného království, kritérium kvality je vymezeno široce v čl. 2 odst. 2 písm. b) rozhodnutí č. 626/2008, takže každý provozovatel může určit kvalitu služeb, které hodlá poskytovat. Jakýkoli jiný výklad by vedl k umělému omezení nabízených komunikačních služeb unijní právní úpravou, která neodráží technologickou a obchodní realitu těchto služeb.

91.

Naopak svoboda poskytnutá vybraným provozovatelům k provozu pozemských komponent v rozsahu, v němž jsou výkonnější než družicový komponent, umožňuje nejúčinnější využívání kmitočtových pásem 2 GHz, což je o to důležitější v kontextu, kdy dostupná kmitočtová pásma představují omezené zdroje ( 25 ). Tento výklad je v souladu s podporou hospodářské soutěže a inovací, jakož i se zájmy spotřebitelů, což jsou cíle sledované rozhodnutím č. 626/2008 ( 26 ), jak správně zdůraznily společnost Inmarsat, jakož i francouzská vláda a vláda Spojeného království.

92.

Pro úplnost dále zdůrazňuji, že bod 18 odůvodnění rozhodnutí č. 626/2008, který ze své podstaty není závazný, kromě toho neobsahuje žádnou formulaci, která by mohla zpochybnit výklad, který jsem navrhl ( 27 ).

93.

S ohledem na výše uvedené navrhuji Soudnímu dvoru, aby odpověděl na druhou otázku následovně. Článek 2 odst. 2 rozhodnutí č. 626/2008 musí být vykládán v tom smyslu, že pozemské komponenty použité v takové soustavě, jako je soustava EAN dotčená ve sporu v původním řízení, lze kvalifikovat jako „komplementární“ bez ohledu na okolnost, že tyto komponenty mají rozhodující úlohu při fungování této soustavy, pokrývají celé území Unie a umožňují zvýšit kvalitu poskytovaných komunikačních služeb.

C.

K důsledkům nesplnění závazků na pokrytí území k datu stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě ii) rozhodnutí č. 626/2008 (třetí otázka)

94.

Ohledně třetí otázky položené předkládajícím soudem uvádím, že Soudní dvůr měl v rozsudku Viasat UK a Viasat ( 28 ) příležitost odpovědět na podobnou otázku v téměř totožném znění záporně.

95.

V tomto ohledu mám za to, že stačí odkázat na odpověď poskytnutou Soudním dvorem v této věci.

V.

Závěry

96.

S ohledem na výše uvedené úvahy navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl na předběžné otázky podané Conseil d’État (Státní rada, Francie) takto: