[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 6.4.2005

KOM(2005) 122 v konečném znění

2005/0037 (COD)

2005/0038 (CNS)

2005/0039 (CNS)

2005/0040 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU,

kterým se zavádí rámcový program pro základní práva a spravedlnost pro období 2007-2013

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Boj proti násilí (Daphne), drogová prevence a informovanost o drogách“ pro období 2007-2013

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Základní práva a občanství“ pro období 2007-2013

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Trestní soudnictví“ pro období 2007-2013

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Civilní soudnictví“ pro období 2007-2013

(předložené Komisí) {SEK(2005) 434}

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU,

kterým se zavádí rámcový program pro základní práva a spravedlnost pro období 2007-2013

Sdělení, kterým se zavádí rámcový program pro „základní práva a spravedlnost“, je součástí soudržného souboru návrhů zaměřených na zajištění dostatečné podpory pro prostor svobody, bezpečnosti a práva ve finančním výhledu 2007. Tyto tři klíčové cíle, tedy svobodu, bezpečnost a spravedlnost, je opravdu třeba rozvíjet souběžně a se stejnou intenzitou, a tedy uplatňovat vyvážený přístup, vycházející ze zásad demokracie, dodržování základních práv a svobod a právního státu. Každý z těchto cílů je předmětem rámcového programu, který zajišťuje nezbytnou soudržnost mezi opatřeními v jednotlivých politických oblastech a zřetelně propojuje politické cíle se zdroji, které jsou k dispozici na jejich podporu. Tato struktura navíc představuje výrazné zjednodušení a racionalizaci stávající finanční podpory v oblasti svobody, spravedlnosti a bezpečnosti, a tedy počítá s větší pružností při určování priorit a posiluje celkovou transparentnost.

1. ÚVOD

Díky založení jednotného trhu a zavedení jednotné měny pokročila evropská integrace zejména v hospodářské oblasti. Vytvoření integrovaného hospodářského prostoru bez hranic bylo doplněno vytvořením prostoru svobody, bezpečnosti a práva tak, jak předpokládá Amsterodamská smlouva. Nyní je třeba tento prostor dále rozvíjet a posilovat.

Ve svém sdělení „Budování naší společné budoucnosti – Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie – 2007-2013“[1] Komise uvedla: „Svoboda, bezpečnost a právo jsou základními hodnotami, které tvoří klíčové prvky evropského modelu společnosti. (…) V této souvislosti je rozvoj zmíněné dimenze Evropské unie novou hranicí integrace: skutečný prostor svobody, bezpečnosti a práva je nepostradatelným stavebním kamenem Evropské unie, ústředním prvkem politického projektu rozšířené Unie” [2] .

Různé aspekty prostoru svobody, bezpečnosti a práva tvoří rovnováhu mezi zárukou základních práv jednotlivce a realizací hlavních úkolů, jejichž plnění se od Unie očekává[3].

Rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva je v zájmu občanů členských států sdružených v Unii. Z toho důvodu Evropská rada v listopadu 2004 přijala haagský program, který navazuje na program přijatý na zasedání Evropské rady v Tampere v roce 1999. Haagský program staví na výsledcích programu přijatého v Tampere a předkládá novou agendu, která Unii umožňuje dále rozvíjet již dosažené a zároveň čelit novým výzvám. Zdůrazňuje také, že předpokladem vytvoření Evropy pro občany není jen plné dodržování lidských práv, nýbrž také jejich aktivní prosazování.

Ústavní smlouva uznává hodnoty a cíle Unie prostřednictvím Charty základních práv, jež je do ní začleněna. Přistoupení k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod kromě toho posílí závazek Unie vůči ochraně lidských práv, a to zavedením vnějšího soudního přezkumu dodržování základních práv Evropskou unií[4]. Ze zvýšené ochrany a podpory základních práv také vyplývá, že by měla být přijímána koordinovanější opatření proti rasismu, xenofobii a antisemitismu prostřednictvím výraznější podpory mezináboženského a multikulturního dialogu, jehož účelem by bylo pěstovat porozumění a vzájemné poznávání.

Důsledkem tohoto vývoje je významné posílení základních hodnot, které mají ústřední význam pro evropský projekt. Unie bude mít zákonnou povinnost nejen dodržovat tato práva a ctít tyto hodnoty, ale také zajišťovat jejich účinnou podporu ve všech oblastech politiky (jak vnitřní, tak vnější) spadajících do působnosti Evropské unie. Dále bude nutné rychle zintenzívnit monitorovací činnosti, aby bylo zaručeno, že se i členské státy budou řídit stejným přístupem v oblastech spadajících do jejich působnosti, zejména v souvislosti s rozšiřováním a stále větší rozmanitostí Unie a s výzvami, které to přináší. Podpora občanství Evropské unie by měla vést k rozvoji pocitu sounáležitosti s Unií, která sdílí stejná základní práva a hodnoty při zachování a respektování rozmanitosti kultur a tradic národů Evropy.

Boj proti násilí je zřejmou součástí ochrany základních práv uvedených v Chartě základních práv, zvláště práva na fyzickou nedotknutelnost. Souvislosti mezi násilím a některými dalšími základními právy (svoboda, bezpečnost, zdraví, zaměstnání atd.) jsou natolik silné, že je třeba podporovat i obecné uplatňování těchto práv ve vztahu k fyzické nedotknutelnosti osob. Totéž platí pro boj proti užívání drog a nedovolenému obchodu s drogami, což je oblast, kde je od roku 1990 uplatňována komplexní, víceoborová, integrovaná strategie na evropské úrovni, pro niž však neexistuje žádná zřetelně vyčleněná finanční podpora. Tato strategie je založena na pěti hlavních složkách: omezování poptávky, omezování nabídky a boj s nedovoleným obchodem, mezinárodní spolupráce a koordinace na vnitrostátní i evropské úrovni a informovanost, výzkum a hodnocení.

Z vytváření Evropy pro občany vyplývá také vznik evropského prostoru práva založeného na zásadě vzájemného uznávání a budování důvěry: hranice mezi státy by již neměly představovat překážku pro řešení občanskoprávních a obchodněprávních sporů nebo pro zahájení soudního řízení a výkon soudních rozhodnutí. Zásada volného pohybu sice jednotlivcům a podnikům umožňuje, aby sledovali své občanské a obchodní zájmy v jiných členských státech, zároveň ale vyžaduje přijetí opatření v oblasti trestního práva, aby neexistovala bezpečná útočiště pro trestnou činnost a její pachatele. Neslučitelnost nebo složitost právních a správních systémů v členských státech by jednotlivcům ani podnikům neměla bránit v uplatňování jejich práv či je od uplatňování těchto práv odrazovat.

Pro dosažení uvedených společných cílů bude zapotřebí stabilní finanční rámec. Příprava příštích finančních výhledů na léta 2007-2013 nabízí významnou příležitost vzít v úvahu popsané změny, a příslušným způsobem vytvořit politický projekt rozšířené Unie.

2. NAVRHOVANÉ OPATřENÍ – RÁMCOVÝ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ PRÁVA A SPRAVEDLNOST

2.1. Cíle a struktura programu

V reakci na výše uvedené výzvy je navrženo vytvoření rámcového programu pro „základní práva a spravedlnost“, který má čtyři konkrétní cíle:

1. podporovat rozvoj evropské společnosti, která je založena na občanství Evropské unie a dodržuje základní práva uvedená v Chartě základních práv; bojovat proti antisemitismu, rasismu a xenofobii a posilovat občanskou společnost v oblasti základních práv;

2. přispět k vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva prostřednictvím boje proti násilí, prostřednictvím poskytování informací o drogách a prevence užívání drog;

3. podporovat soudní spolupráci s cílem přispět k vytvoření skutečného evropského prostoru práva v občanských a obchodních věcech;

4. podporovat soudní spolupráci s cílem přispět k vytvoření skutečného evropského prostoru práva v trestněprávních věcech.

Tyto cíle mají různé právní základy ve Smlouvách. Proto se bude rámcový program skládat ze čtyř oddělených legislativních nástrojů. Politická soudržnost bude nicméně zajištěna, protože každý ze specifických programů bude odrážet cíle určité politiky, která bude ve spojení se třemi zbývajícími programy umožňovat rozvoj občanství Unie a prostoru práva. Navíc seskupení těchto doplňujících se politických oblastí ve stejném rámcovém programu nejen posílí jejich celkovou soudržnost, ale zajistí také lepší reakci na potřeby občanů. Přinese rovněž větší pružnost pro řešení nových, neočekávaných problémů.

V oblasti základních práv a občanství je konečným cílem vytvoření opravdové kultury základních práv mezi všemi národy Evropy. Proto je nanejvýš důležité věnovat výrazné úsilí šíření informací o základních právech jak prostřednictvím obecných informačních kampaní, tak v reakci na jednotlivé požadavky. Tento úkol nelze oddělit od potřeby zintenzívnit činnosti (včetně legislativních opatření) zaměřené na podporu uplatňování konkrétních práv, např. práva na osobní fyzickou nedotknutelnost a práv spojených s občanstvím Unie, a poskytovat podporu a pobídky, které členským státům pomohou s plněním jejich povinností v oblastech spadajících do jejich působnosti.

Boj proti násilí ve všech jeho podobách (sexuální, psychické a fyzické), ať k němu dochází na veřejnosti nebo v soukromí, bude zahrnovat: podporu obětem a ohroženým skupinám (děti, mladí lidé a ženy), pomoc a podporu nevládním a jiným organizacím působícím v této oblasti, šíření výsledků obou programů DAPHNE, včetně jejich přizpůsobení, přenosu a využití jinými příjemci či v jiných zeměpisných oblastech, a rozpoznání opatření, která přispívají k dobrému zacházení s lidmi ohroženými násilím.

Pokud jde o boj proti užívání drog, bude k hlavním úkolům patřit šíření informací a další výzkum, jehož výsledkem budou vzdělávací programy, programy prevence a programy pro zmírňování následků užívání drog. Důležitou otázkou bude nejen omezování poptávky po drogách, ale také omezování jejich nabídky. V této oblasti je potřeba přijmout opatření s cílem zastavit nedovolený obchod s drogami a trestnou činnost s nimi související, zejména v případech, kdy jde o nové syntetické drogy či jejich chemické prekurzory, a s cílem bojovat proti praní peněz.

Soudní spolupráce zahrnuje zvýšené úsilí o sledování toho, jak členské státy používají stávající acquis v oblasti občanského i trestního práva, a o sblížení vnitrostátních právních předpisů. Program bude podporovat různé činnosti, zaměřené zejména na zlepšení přístupu ke spravedlnosti a zvýšení její účinnosti, vzájemné uznávání v širším smyslu, včetně uznávání rozhodnutí a dokumentů, které vydaly jiné než soudní orgány, posílení mechanismů pro informování veřejnosti a na podporu vzdělávání právníků a výměny informací mezi nimi, pokud jde o důsledky existence nástrojů spolupráce v této oblasti. Bude také podporovat provádění legislativních opatření, která vytvářejí a rozvíjejí společné nástroje pro spolupráci, a používání ekvivalentních standardů pro určité postupy, jako jsou pravidla shromažďování důkazů. Kromě toho budou podporována pravidla pro ochranu účastníků trestního řízení – bez ohledu na to, zda se jedná o obžalované, svědky nebo oběti.

Celková soudržnost všech čtyř cílů je zajištěna prostřednictvím společných pravidel provádění a řízení, postupu podle stejného strategického kalendáře a prostřednictvím koordinovaných procesů hodnocení a přezkumu (viz bod 3.2). Program tak zajistí racionalizaci a zjednodušení a zvýší také transparentnost a účinnost využití finančních prostředků Společenství. K horizontálním prioritám společným těmto čtyřem politickým oblastem bude patřit zajištění aktivní účasti relevantních aktérů a větší vnímavost vůči požadavkům občanské společnosti.

2.2. Přidaná hodnota evropské spolupráce

Tento program bude působit jako katalyzátor, který účinně doplní vnitrostátní opatření v této oblasti: Spolupráce financovaná EU posiluje mezi členskými státy povědomí o sdílených problémech a hodnotách, a tím usnadňuje vznik společných přístupů, včetně právních předpisů v příslušných oblastech. Toho bude dosaženo realizací dohodnutých politických cílů EU a podporou jejich uplatňování ve vnitrostátních politikách, podporou provádění právních předpisů Evropské unie a jejich jednotného používání po celé Evropě, podporou mechanismů spolupráce a koordinace mezi členskými státy a spoluprací s organizacemi občanské společnosti na celoevropské úrovni.

K hodnocení přidané hodnoty celoevropského přístupu ve vztahu k výše uvedeným účelům se bude používat soubor hodnoticích kritérií společných pro všechny specifické programy. Jedná se například o tato kritéria:

- podporovat jen takové činnosti, jejichž existence na evropské úrovni je nezbytná pro zachování cílů, právních předpisů a prováděcích mechanismů Evropské unie;

- podporovat činnosti, které se budou vzájemně doplňovat s aktivitami financovanými na úrovni členských států;

- posilovat národní výměny na úrovni Evropské unie vedoucí k synergickým efektům a úsporám z rozsahu;

- aktivně zapojovat zástupce členských států a další relevantní aktéry do provádění programu, aby se program co nejlépe doplňoval s již probíhajícími činnostmi.

2.3. Vzájemné doplňování s jinými nástroji a politickými opatřeními

Program bude usilovat o synergii s prací Agentury pro lidská práva, která bude vycházet z činnosti stávajícího Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie, agentury sídlící ve Vídni, jež byla založena nařízením Rady (ES) č. 1035/97 ze dne 2. června 1997[5]. Svým sdělením[6] Komise zahájila rozsáhlé veřejné konzultace o budoucí působnosti a úkolech této agentury. Konzultace byly zaměřeny na občanskou společnost, například nevládní organizace zabývající se ochranou lidských práv, na národní instituce pro podporu a ochranu lidských práv, členské státy, instituce EU, Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie a Radu Evropy. Přesné úkoly agentury budou definovány s přihlédnutím k výsledkům těchto konzultací. Jejím hlavním posláním nicméně bude sběr a analýza údajů za účelem stanovení politiky Unie v oblasti základních práv.

Pokud jde o soudní spolupráci v občanských věcech, budou činnosti programu koordinovány s aktivitami Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci. Tato síť byla založena rozhodnutím Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001[7] za účelem zlepšení, zjednodušení a urychlení účinné soudní spolupráce mezi členskými státy v občanských a obchodních věcech. V rámci specifického programu Trestní soudnictví bude zvláštní pozornost věnována Evropské jednotce pro soudní spolupráci (Eurojust), která byla zřízena rozhodnutím Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002[8]. Eurojust je orgán Evropské unie založený za účelem zvýšení účinnosti práce příslušných orgánů v členských státech, které se zabývají vyšetřováním a stíháním závažné přeshraniční a organizované trestné činnosti, včetně terorismu, a to prostřednictvím podpory a zlepšování spolupráce mezi těmito orgány. Eurojust zdůrazňuje zajištění plné spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány, a proto zásadním způsobem doplňuje rámcový program pro základní práva a spravedlnost.

Co se týče cíle poskytovat informace o drogách a předcházet užívání drog, který je součástí tohoto programu, je nezbytná posílená spolupráce se třetími zeměmi a těsná koordinace s Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Tato agentura, sídlící v Lisabonu, byla založena nařízením Rady (EHS) č. 302/93 ze dne 8. února 1993[9] ve znění nařízení Rady (ES) č. 3294/94 ze dne 22. prosince 1994[10]. Jejím posláním je shromažďovat a šířit objektivní, spolehlivé a porovnatelné informace o drogách a drogové závislosti v Evropě. Za tímto účelem partnersky spolupracuje s nečlenskými zeměmi EU a s mezinárodními organizacemi, které se touto problematikou zabývají, především s Programem OSN pro mezinárodní kontrolu drog (UNDCP), Světovou zdravotnickou organizací (WHO), Skupinou Pompidou Rady Evropy, Světovou celní organizací (WCO), Mezinárodní organizací kriminální policie (Interpol) a Evropským policejním úřadem (Europol).

3. RACIONALIZACE A ZJEDNODUšENÍ

3.1. Přechod od stávajících nástrojů

Z vyhodnocení činností, které Evropská unie v těchto oblastech po léta podporuje, zřetelně vyplývá, že je potřeba, aby pokračovaly. Zabývají se totiž konkrétními a skutečnými problémy a pozitivním způsobem přispívají k jejich řešení v součinnosti s vnitrostátními opatřeními, která se týkají stejných oblastí. Hodnocení však také poukázalo na některé slabé stránky, které je třeba odstranit, aby evropská opatření mohla vést k ještě lepším výsledkům. Současná situace, charakterizovaná velkým množstvím rozpočtových linií malého rozsahu nebo financováním ad hoc s omezeným trváním a bez celkové soudržnosti, skutečně brání tomu, aby byly činnosti Unie dostatečně efektivní, dosahovaly stanovených cílů a co nejlépe využívaly dostupných lidských a finančních zdrojů. Jednotlivé programy jsou prováděny odděleně, a skutečné synergie proto nejsou maximálně využity, a může dokonce docházet ke zbytečnému zdvojování. V zájmu dosažení optimálních výsledků je potřeba znovu posoudit cíle, typy opatření a rozsah jednotlivých programů.

Navrhovaný program čerpá ponaučení ze stávajících činností v příslušných oblastech. Z velké části bude rozvíjet dvě probíhající přípravné aktivity ve sféře ochrany a podpory základních práv a podpory občanské společnosti v deseti nových členských státech, které budou rozšířeny na všechny členské státy. S cílem podpořit demokratickou účast bude zvláštní pozornost věnována základním právům vyplývajícím z občanství Unie.

Pokud jde o cíl podporovat soudní spolupráci, program zařadí opatření na podporu spolupráce v občanském i trestním právu do jedné skupiny, aby byla zajištěna lepší koordinace mezi těmito dvěma oblastmi s ohledem na ústavní smlouvu, jejímž vstupem v platnost bude zrušena pilířová struktura. Soudní spolupráce v občanském právu byla dosud podporována zvláštním programem a soudní spolupráce v trestních věcech byla součástí programu AGIS. Současný návrh by měl více splňovat politická očekávání ohledně posílení spravedlnosti vyplývající z haagského programu a lépe reagovat na požadavky soudních orgánů, právníků a občanské společnosti. Posíleno bude vzdělávání představitelů justice a program bude také dostatečně pružný, aby umožňoval realizaci nových opatření, například vybudování počítačového systému výměny informací z trestních rejstříků.

Co se týče boje proti násilí, program bude stavět na výsledcích stávajícího programu Daphne II s některými úpravami, které zlepší jeho schopnost reagovat na požadavky občanské společnosti, včetně možnosti realizovat nové formy činností. Působení v oblasti drogové prevence a informovanosti o drogách se zaměří na sjednocení opatření probíhajících v rámci různých programů a následné zvýšení transparentnosti pro občany i všechny zúčastněné aktéry. Bude také podporovat sledování a hodnocení aktivit v rámci realizace konkrétních opatření podle akčních plánů EU a usilovat o větší zapojení občanské společnosti.

3.2. Společné řízení

Klíčovým cílem rámcového programu pro základní práva a spravedlnost je zjednodušení a racionalizace nástrojů z hlediska právního i z hlediska řízení, dále racionalizace struktury rozpočtu, zvýšení soudržnosti a konzistence mezi programy a odstranění zdvojování nástrojů. Tento program představuje významný pokrok, pokud jde o zjednodušení a zvýšení pružnosti. Byl snížen počet rozpočtových linií i právních nástrojů. Toto soustředění zdrojů Unie zajišťuje větší finanční transparentnost a umožňuje lépe posoudit přidanou hodnotu činností Unie. Maximalizuje také výkonnost díky většímu souladu mezi cíli různých specifických programů a posílené spolupráci a partnerství se všemi zúčastněnými aktéry.

Z navrhovaného zjednodušení a racionalizace budou mít prospěch koneční uživatelé, protože se zvýší viditelnost, zřetelnost a soudržnost příslušných nástrojů. Díky standardnějšímu přístupu a standardnějším prováděcím ustanovením budou potenciální příjemci podpory moci žádat o financování v jednotlivých oblastech jednodušším způsobem.

Program bude řídit přímo Komise. Podrobně prozkoumány byly i jiné realizační mechanismy (externalizace nebo sdílené řízení), ale v této fázi nebyly považovány za nákladově efektivní vzhledem k poměrně malým částkám, které budou vynaloženy. Pokud to bude nutné pro dosažení cílů rámcového programu, bude možné uvažovat o volbě jiných způsobů řízení nebo vytvoření jiných struktur.

Personální požadavky na řízení programu budou nutně poměrně velké. Nicméně harmonizace postupů vyplývající z integrace specifických programů v jediné struktuře povede k racionalizaci i z tohoto hlediska, a to díky úsporám z rozsahu. Například racionalizace postupů hodnocení a sledování povede k lepším výsledkům a usnadní přenos správných postupů. Každodenní řízení rámcového programu pak bude výrazně usnadněno díky existenci jediného výboru pro všechny čtyři specifické programy.

Další racionalizace bude možná po vstupu ústavní smlouvy v platnost. Rámcový program byl sice koncipován v souladu s ustanoveními platných smluv, avšak do struktury programu byla začleněna možnost hladkého přechodu na novou strukturu, kterou předpokládá Ústava, přičemž je možná další harmonizace mezi specifickými programy pro civilní a trestní soudnictví.

4. FINANčNÍ ZDROJE

Pro rámcový program pro základní práva a spravedlnost na období 2007-2013 se počítá s celkovou částkou 543 milionů EUR (v současných cenách). Z tohoto rozpočtu by mělo 93,8 milionu EUR jít na program Základní práva a občanství, 106,5 milionu EUR na program Civilní soudnictví, 196,2 milionu EUR na program Trestní soudnictví a 135,4 milionu EUR na program Boj proti násilí (Daphne), drogová prevence a informovanost o drogách. Celková částka pro rámcový program zahrnuje také 11,1 milionu EUR na administrativní náklady

Kromě toho se na stejné období počítá s částkou 164,9 milionu EUR pro Agenturu pro základní práva, částkou 110,6 milionu EUR pro Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost a s částkou 133,4 milionu EUR pro Eurojust.

Kalkulace těchto částek vychází ze zjištěných potřeb, jež byly popsány výše. V úvahu byly vzaty relevantní zkušenosti načerpané z již probíhajících činností a programů, které se týkají problematiky základních práv a spravedlnosti.

5. ZÁVěRY

Nové finanční výhledy představují příležitost k dosažení většího souladu mezi cíly a zdroji, ale také ke zjednodušení a racionalizaci nástrojů, vedoucích k optimálnímu využití finančních prostředků Evropské unie.

Rámcový program pro základní práva a spravedlnost v sobě spojuje specifické programy, které spolu úzce souvisejí. Koordinované činnosti v rámci těchto specifických programů umožní efektivnější naplňování konečného cíle, kterým je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

PŘÍLOHA

Vytvoření rámcového programu pro základní práva a spravedlnost na období 2007-2013

Vzájemné doplňování s agenturami a jinými nástroji v prostorusvobody, bezpečnosti a práva

Finanční výhledy počítají s několika vzájemně se doplňujícími nástroji, které budou přispívat k naplňování stanovených politických cílů v oblasti práva,, svobody a bezpečnosti:

- rámcové programy, které nahradí velký počet rozpočtových linií, jež Komise nyní v této oblasti spravuje;

- financování agentur a institucí Společenství nebo Unie Společenstvím;

- rozvoj a správa rozsáhlých informačních systémů, které s touto oblastí souvisejí.

Do nových finančních výhledů by měly být zahrnuty následující agentury a instituce související s působností uvedeného rámcového programu:

- Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), založené nařízením Rady (EHS) č. 302/93 ze dne 8. února 1993 o zřízení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (Úř. věst. L 36, 12.2.1993, s. 1), naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1651/2003 (Úř. věst L 245, 29.9.2003, s. 30), k němuž byl předložena předloha pozměňujícího návrhu (návrh nařízení Rady předložený Komisí dne 19. prosince 2003 o Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost - KOM(2003) 808);

- Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie , která se má stát plně rozvinutou Agenturou pro základní práva (návrh Komise plánovaný na květen roku 2005) a která je v současnosti zřizována nařízením rady (ES) č. 1035/97 ze dne 2. června 1997, kterým se zřizuje Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie (Úř. věst. L 151, 10.6.1997, s. 1);

- Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust) založená rozhodnutím Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1), naposledy pozměněným rozhodnutím 2003/659/SVV (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 44).

Na základě výše uvedených skutečností nejsou rozpočtové zdroje na zde vyjmenované agentury Společenství zahrnuty do rámcových programů.

Musejí však být zahrnuty do okruhu 3 příštího finančního rámce Společenství jako součást výdajů určených na politiku svobody, bezpečnosti a spravedlnosti.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti

Příprava finančních výhledů na léta 2007-2013 byla od samého počátku vedena přístupem vycházejícím z potřeb jednotlivých politik tak, aby byla zajištěna konzistence mezi politickými cíli a částkami přidělenými na jejich realizaci. V této souvislosti je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva považováno za jednu z hlavních priorit Evropské unie pro nadcházející léta, která by měla být podpořena výrazně vyššími finančními prostředky. Ve svých sděleních „Budování naší společné budoucnosti – Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie – 2007-2013 ”[11] a „ Finanční výhledy 2007-2013” [12] Komise také zdůraznila, jak důležité je využít revizi právních nástrojů pro příští finanční výhledy k zahájení výrazného pohybu směrem k větší jednoduchosti. Komise své návrhy strukturuje do tří obecných programů odpovídajících politickým úkolům („Solidarita a řízení migračních toků”, „Základní práva a spravedlnost” a „Bezpečnost a ochrana svobod”), a tím definuje zřetelný rámec pro rozvoj finančních intervencí Společenství na podporu realizace tří cílů, tedy práva, svobody a bezpečnosti.

2. Odůvodnění navrhovaných opatření

2.1. Rozbor problému

Boj proti násilí je zjevně součástí ochrany základních práv uvedených v Chartě, zvláště práva na fyzickou nedotknutelnost. Souvislosti mezi násilím a některými dalšími základními právy (svoboda, bezpečnost, zdraví, zaměstnání atd.) jsou natolik silné, že by mělo být podporováno také obecné uplatňování těchto práv ve vztahu k fyzické nedotknutelnosti jednotlivců. Konkrétní podoby násilí, například rasově motivované násilí a násilí související s pohlavím nebo sexuální orientací, vyžadují konkrétní formy odpovědí, pro něž by mohla být užitečná výměna informací a příprava správných postupů na evropské úrovni. Potřebnost komplexnějšího a přiměřenějšího řešení problematiky násilí je třeba vzít v úvahu rovněž při přípravě reakce na násilí v nových finančních výhledech, která bude vycházet ze stávajících opatření.

Při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva je třeba řešit také problém užívání drog a nezákonného obchodu s drogami, který patří k hlavním problémům evropských společností. Na evropské úrovni je již od roku 1990 předkládána komplexní, víceoborová a integrovaná strategie, avšak bez jasně určených finančních prostředků na její podporu. Tato strategie je založena na pěti hlavních složkách: i) omezení poptávky, ii) omezení nabídky a boj proti nedovolenému obchodu, iii) mezinárodní spolupráce, iv) koordinace na úrovni členských států i celé EU a v) informovanost, výzkum a hodnocení.

2.2. Cesta vpřed

Hlavní výzvy, kterým bude Unie ve vztahu k řešení problému drog čelit v období příštích finančních výhledů, lze definovat takto:

- informovanost a výzkum, včetně pokračování práce Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA);

- omezení poptávky po drogách prostřednictvím vzdělávacích a preventivních programů i programů pro omezování škod, protože poptávka je zdrojem růstu drogového problému;

- omezení nabídky drog – zastavit nezákonný obchod s drogami a trestnou činnost s nimi související, zvláště pokud jde o nové syntetické drogy a jejich chemické prekurzory, včetně boje proti praní peněz;

- zlepšení spolupráce se třetími zeměmi v oblasti omezování nabídky drog a poptávky po drogách;

- bude nutná další legislativní činnost v souvislosti s novými a vznikajícími formami drog, například za účelem zahrnutí nových forem drog do zavedených kontrolních mechanismů.

2.3. Cíle programu a související ukazatele

- Definice obecných, konkrétních a operačních cílů

Přispět k vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva prostřednictvím boje proti násilí a prostřednictvím informování o drogách a prevence jejich užívání. | Chránit občany před násilím a dosáhnout vysoké úrovně ochrany zdraví, tělesné i duševní pohody a společenské soudržnosti. | Předcházet všem formám násilí na dětech, mladých lidech a ženách, ať k němu dochází na veřejnosti nebo v soukromí, a bojovat s tímto násilím. Podporovat oběti a ohrožené skupiny. Pomáhat nevládním a jiným organizacím působícím v této oblasti a podporovat je. Šířit výsledky obou programů Daphne, včetně jejich přizpůsobení, přenosu a využití jinými příjemci nebo v jiných zeměpisných oblastech. Rozpoznat a dále zdokonalovat činnosti, které přispívají k dobrému zacházení s lidmi ohroženými násilím. |

Předcházet zneužívání drog, závislosti na drogách a škodlivým následkům drog a omezovat tyto jevy. | Zapojit občanskou společnost do realizace a rozvoje protidrogové strategie a akčních plánů Evropské unie. Provádět a monitorovat specifické činnosti v rámci protidrogových akčních plánů 2005-2008 a 2009-2012 a vyhodnocovat jejich provádění. |

Podporovat nadnárodní a osvětové činnosti ve výše uvedených oblastech. | Vytvářet víceoborové sítě; zajistit rozšiřování základny poznatků, výměnu informací a rozpoznávání a šíření správných postupů, mimo jiné prostřednictvím školení, studijních pobytů a výměn zaměstnanců. Připravovat a provádět osvětové činnosti zaměřené na konkrétní cílové skupiny s cílem prosazovat nulovou toleranci vůči násilí a podporovat poskytování pomoci obětem a hlášení případů násilí. Zvyšovat informovanost o zdravotních a sociálních problémech způsobených užíváním drog a podněcovat otevřený dialog za účelem lepšího porozumění problému drog. |

Všechny tyto cíle jsou v souladu s celkovým zaměřením obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, tedy s podporou rozvoje prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

- Vzájemné doplňování a soudržnost s jinými nástroji

Při přípravě programu byla zvláštní pozornost věnována zajištění soudržnosti s ostatními programy, jež financují činnosti ve stejných oblastech politiky, a nalézání komplementarity a synergie s těmito programy.

Tento program doplňují ostatní specifické programy zaváděné v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, zvláště specifický program „Základní práva a občanství“, který se snaží podporovat základní práva a hodnoty Evropské unie při zachování a respektování rozmanitosti kultur a tradic národů Evropy.

Dále se bude usilovat o vzájemné doplňování s Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost, jehož hlavním posláním je shromažďovat a šířit objektivní, spolehlivé a porovnatelné informace o problému drog a závislosti na drogách v Evropě. Za tímto účelem centrum partnersky spolupracuje s nečlenskými zeměmi EU a také s mezinárodními organizacemi, které se touto otázkou zabývají.

Zvláštní pozornost bude věnována obecným programům „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“, protože doplňují tento program a protože s oběma programy bude nepochybně dosaženo synergie, zejména v oblasti boje proti trestné činnosti, ať již se jedná o násilí, například rasově motivované násilí a násilí související s pohlavím či sexuální orientací, nebo o trestnou činnost spojenou s drogami.

Tento program mohou doplňovat i další programy, například „Bezpečnější internet plus“, „Program zdraví“, „Program ochrany před úrazy“, 7. rámcový program výzkumu a vývoje a program „Mládež“.

3. Hodnocení

3.1. Poučení z průběžných a závěrečných hodnocení

Program Daphne Komise posuzovala dvakrát. Zpráva z poloviny období byla předložena v roce 2002[13] a závěrečná zpráva v roce 2004[14].

Jak ze zprávy z poloviny období, tak ze závěrečné zprávy o programu Daphne (2000-2003) vyplývá, že zapojené organizace měly z účasti na evropském partnerství prospěch a že spolupráce sdružení, kterou program umožnil, vedla k účinnějšímu plánování a lepšímu využití zdrojů. Závěrečná zpráva ukázala, že existuje určitý prostor pro další zlepšení, například zavedení uživatelské podpory a posílení důrazu na šíření výsledků, a program Daphne II byl upraven v souladu s poznatky uvedenými ve zprávě. Tyto změny ve struktuře programu byly provedeny poměrně nedávno, proto není třeba zavádět žádné další podstatné změny.

Protidrogový akční plán (2000-2004) vyhodnotila Komise také dvakrát – v polovině období[15] a po skončení programu[16]. Nový akční plán (2005-2008) se zaměřuje především na oblasti, kde je podle závěrů hodnocení zapotřebí další pokrok.

Z uvedených hodnocení vyplývá, že pro účinnější dosahování cílů jsou nutná určitá zlepšení. Zejména bylo zdůrazňováno, že na přípravě a rozvoji politik EU v této oblasti by se měla více podílet občanská společnost. Potřebná je také lepší koordinace činností členských států, a to i na mezinárodní scéně. Podporována a dále rozvíjena by měla být tvorba sítí a výměna informací o správných postupech.

3.2. Hodnocení ex ante

Pracovní dokument, v němž Komise předkládá hodnocení ex ante obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, prokazuje vhodnost zvolené politické alternativy pro dosažení plánovaných cílů.

4. Právní základ a odůvodnění politického nástroje

4.1. Právní základ

Právním základem tohoto specifického programu v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ je článek 152 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Článek 152 Smlouvy o založení Evropského společenství, který se týká veřejného zdraví, jasně stanoví, že při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Dále stanoví, že Společenství doplňuje činnost členských států ke snižování škodlivých účinků drog na zdraví, včetně informačních a prevenčních opatření.

Hlavním cílem tohoto programu je zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví prostřednictvím ochrany lidí před násilím a rozvoje informačních a preventivních činností v oblasti drog. Navržen je tedy odpovídající právní základ.

4.2. Činnosti definované v rámci programu

Předpokládány jsou různé typy činností, například tyto:

- specifické činnosti prováděné Komisí, například studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění a jiná šetření, formulování ukazatelů a společných metodik, sběr, zpracování a šíření dat a statistických údajů, semináře, konference a odborná setkání, organizace veřejných kampaní a akcí, tvorba a provoz webových stránek, příprava a distribuce informačních materiálů, podpora a řízení sítí odborníků členských států, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti;

- činnosti poskytující finanční podporu specifickým projektům v zájmu Společenství za podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

- činnosti poskytující finanční podporu aktivitám nevládních organizací nebo jiných subjektů za podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

- provozní dotace pro Evropskou federaci pro pohřešované a pohlavně zneužívané děti, která sleduje cíl v obecném evropském zájmu v oblasti práv a ochrany dětí.

4.3. Subsidiarita a proporcionalita

Současný návrh byl připraven v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality uvedenými v článku 5 Smlouvy o ES a v jejím doprovodném protokolu. Pokud jde o subsidiaritu, tento program se nesnaží zasahovat do oblastí, kterými se zabývají vnitrostátní programy připravené vnitrostátními orgány jednotlivých členských států, ale zaměřuje se na oblasti, kde se může projevit přidaná hodnota evropské spolupráce. V této souvislosti platí, že velkou většinu činností, které program podporuje, lze považovat za doplněk vnitrostátních činností, který se snaží vytěžit co nejvíce ze synergie s činnostmi prováděnými na mezinárodní a regionální úrovni.

Co se týče proporcionality, návrh nového programu je koncipován tak, aby zahrnoval maximální možné zjednodušení, a to nejen z hlediska formy činností – definice činností v legislativním textu jsou v nejvyšší možné míře všeobecné – ale také z hlediska správních a finančních požadavků, které budou uplatňovány při jejich realizaci. Komise se snažila najít optimální rovnováhu mezi pružností a snadnou použitelností na jedné straně a jednoznačností účelu a přiměřenými finančními a procesními zárukami na straně druhé.

Řídíme-li se pokyny k používání obou zásad uvedenými v protokolu, je zřejmé, že problémy, které se snaží řešit tento program, mají nadnárodní aspekty, a tedy že z činnosti na úrovni Společenství lze získat větší užitek, než kdyby byly příslušné činnosti prováděny jen na úrovni členských států.

4.4. Zjednodušení a racionalizace

Navrhovaný přístup přispěje k naplnění klíčového cíle, kterým je zjednodušení nástrojů z hlediska právního i z hlediska řízení a také racionalizace struktury rozpočtu. Zároveň posílí soudržnost a soulad mezi jednotlivými nástroji a odstraní případné zdvojování nástrojů. Ke zvládnutí budoucích rozšíření budou potřeba dodatečné lidské zdroje, avšak zrušením drobnějších rozpočtových linií (které spotřebovávají nepřiměřené zdroje) a přeskupením stávajících programů do jediného, soudržného a racionálního programu bude dosaženo lepšího rozmístění lidských zdrojů. Výsledkem bude přiměřenější poměr mezi výší výdajů v dané položce a administrativními náklady na její správu.

Z navržené racionalizace budou mít prospěch i koneční uživatelé, protože se zvyšuje viditelnost, přehlednost a soudržnost nástrojů. Díky standardizovanému přístupu a harmonizaci prováděcích ustanovení budou potenciální příjemci podpory moci snadněji žádat o financování.

Komise se může rozhodnout, že provádění rozpočtu částečně svěří agenturám zřízeným podle práva Společenství, na které odkazuje čl. 54 odst. 2 písm. a) finančního nařízení. Tyto agentury označí Komise ve shodě s ustanoveními článků 55 a 56 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 a článku 37 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002. Komise provede analýzu souladu se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity. Před tím, než příslušné pravomoci deleguje, Komise pomocí předběžného posouzení zajistí, aby vytvoření agentur odpovídalo zásadě řádné finanční správy.

Navržený nový nástroj jde směrem, který vytyčila Komise vzhledem k politickým a finančním výzvám v období začínajícím rokem 2007. Záměrem je doplnit, zjednodušit a racionalizovat stávající nástroje a zajistit pružnost nezbytnou pro plnění nových úkolů a pro bezproblémový přechod na nový právní rámec, který vznikne vstupem ústavní smlouvy v platnost.

5. Vliv na rozpočet

Náklady na obecný program „Základní práva a spravedlnost“ v období 2007-2013 dosáhnou 543 milionů EUR; na tento specifický program bude přidělena částka 138,2 milionu EUR.

2005/0037 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Boj proti násilí (Daphne), drogová prevence a informovanost o drogách“ pro období 2007-2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 152 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[17],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[18],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[19],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[20],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Smlouva o založení Evropského společenství stanoví, že při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví; čl. 3 odst. 1 písm. p) Smlouvy vyžaduje, aby činnosti Společenství zahrnovaly přínos k dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví.

(2) Činnosti Společenství by měly doplňovat vnitrostátní politiky zaměřené na zlepšování veřejného zdraví, odstraňování zdrojů nebezpečí pro lidské zdraví a omezování škod na zdraví spojených se závislostí na drogách.

(3) Fyzické, sexuální a psychické násilí na dětech, mladých lidech a ženách, včetně hrozeb takovými činy, donucování či svévolné zbavení svobody, ať k nim dochází ve veřejném nebo soukromém životě, představují porušení práva obětí takového násilí na život, bezpečnost, svobodu, důstojnost a fyzickou a emocionální nedotknutelnost a závažné ohrožení jejich tělesného a duševního zdraví. Důsledky tohoto násilí, které je v celém Společenství tak rozšířené, jsou opravdovou pohromou z hlediska zdraví a překážkou, jež lidem znemožňuje těšit se z bezpečnosti, svobody a spravedlnosti zaručených jejich občanstvím.

(4) Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoli jen jako nepřítomnost nemoci nebo slabosti. Podle rezoluce Světového zdravotnického shromáždění z roku 1996 je násilí jedním z předních celosvětových problémů v oblasti veřejného zdraví. Ve své zprávě o násilí a zdraví ze dne 3. října 2002 WHO doporučuje podporovat opatření primární prevence, posílit pomoc obětem násilí a zintenzívnit spolupráci a výměnu informací v oblasti předcházení násilí.

(5) Tyto zásady jsou uznány v mnoha úmluvách, prohlášeních a protokolech hlavních mezinárodních organizací a institucí, jako je Organizace spojených národů, Mezinárodní organizace práce, Světová konference o ženách a Světový kongres proti pohlavnímu vykořisťování dětí pro obchodní účely.

(6) Charta základních práv Evropské unie[21] mimo jiné znovu potvrzuje právo na důstojnost, rovnost a solidaritu. Obsahuje řadu konkrétních ustanovení o ochraně a podpoře fyzické a duševní nedotknutelnosti, rovného zacházení pro muže a ženy, práv dětí a zákazu diskriminace a také ustanovení zakazujících nelidské či ponižující zacházení, otroctví a nucenou práci a práci dětí. Rovněž znovu potvrzuje, že při vymezení a provádění veškerých politik a činností Společenství je kladen důraz na vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

(7) Evropský parlament vyzval Komisi, aby připravila a realizovala akční programy pro boj s tímto násilím, mimo jiné svým usnesením ze dne 19. května 2000 ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Za další opatření v boji proti obchodování se ženami“[22] a usnesením ze dne 20. září 2001 o mrzačení ženských pohlavních orgánů[23].

(8) Akční program vytvořený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 293/2000/ES ze dne 24. ledna 2000, kterým se přijímá akční program Společenství (program Daphne) na léta 2000 až 2003 pro preventivní opatření v boji proti násilí na dětech, mladých lidech a ženách[24], pomohl zvýšit informovanost v Evropské unii a posílit a sjednotit spolupráci mezi organizacemi, které se podílejí na boji proti násilí v členských státech.

(9) Akční program vytvořený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 803/2004/ES ze dne 21. dubna 2004, kterým se přijímá akční program Společenství na léta 2004 až 2008 pro předcházení násilí na dětech, mladých lidech a ženách, pro boj s tímto násilím a pro ochranu obětí a ohrožených skupin (program Daphne II)[25], dále rozvinul výsledky již dosažené díky programu Daphne; podle čl. 8 odst. 2 uvedeného rozhodnutí Komise přijme nezbytné kroky k zajištění souladu mezi ročními přidělovanými částkami a novými finančními výhledy.

(10) Je žádoucí, aby byla zajištěna kontinuita projektů podporovaných programy Daphne a Daphne II.

(11) Vzhledem k tomu, že nemocnost a úmrtnost spojená s drogovou závislostí postihuje podle výzkumů značný počet občanů Unie, představují škody na zdraví související s drogovou závislostí významný problém z hlediska veřejného zdraví.

(12) Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o výsledcích konečného vyhodnocení protidrogové strategie a protidrogového akčního plánu EU (2000-2004)[26] upozornilo na potřebu pravidelné účasti občanské společnosti na formulování politik EU v oblasti drog.

(13) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se přijímá akční program v oblasti veřejného zdraví (2003-2008), zahrnuje přípravu strategií a opatření proti drogové závislosti, která je jedním z důležitých zdravotních determinant souvisejících s životním stylem.

(14) Ve svém doporučení ze dne 18. června 2003 o prevenci a omezení škod na zdraví spojených s drogovou závislostí[27] Rada doporučila členským státům, aby prevenci drogové závislosti a omezování souvisejících rizik zařadily mezi své cíle v oblasti veřejného zdraví a aby v souladu s tím vypracovaly a realizovaly komplexní strategie.

(15) V prosinci roku 2004 Evropská rada schválila Protidrogovou strategii Evropské unie 2005-2012, která zahrnuje všechny činnosti Evropské unie související s drogami a stanoví hlavní cíle. K těmto cílům patří dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví, tělesné a duševní pohody a společenské soudržnosti prostřednictvím prevence a omezování užívání drog, závislosti a škodlivých účinků drog na zdraví a společnost.

(16) Protidrogový akční plán 2005-2008[28] Komise přijala jako rozhodující nástroj k promítnutí Protidrogové strategie Evropské unie 2005-2012 do konkrétních činností. Konečným cílem akčního plánu je výrazně snížit prevalenci užívání drog mezi obyvatelstvem a omezit společenské a zdravotní škody způsobované užíváním nelegálních drog a obchodem s nimi.

(17) Je důležité a nezbytné uvědomit si závažné bezprostřední i dlouhodobé důsledky násilí a drog pro zdraví, duševní a sociální vývoj a pro rovné příležitosti lidí, které postihují, pro jednotlivce, rodiny a společenství lidí a také vysoké sociální a ekonomické náklady pro společnost jako celek.

(18) Evropská unie může vytvořit přidanou hodnotu pro činnosti, které budou členské státy provádět v oblasti informovanosti o drogách a drogové prevence, a to doplňováním těchto činností a podporou synergií.

(19) Pokud jde o předcházení násilí, včetně zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, mladých lidí a žen, a o ochranu obětí a ohrožených skupin, Evropská unie může přinést přidanou hodnotu činnostem, které budou provádět převážně členské státy, a to těmito prostředky: šířením a výměnou informací, zkušeností a správných postupů, podporou inovačního přístupu, společným stanovováním priorit, rozvojem vhodných sítí, výběrem projektů pro realizaci v celém Společenství a motivováním a mobilizací všech zúčastněných stran. Tyto činnosti by se měly týkat i dětí a žen, které se do členských států dostaly v důsledku obchodu s lidmi.

(20) Evropská federace pro pohřešované a pohlavně zneužívané děti na evropské úrovni sdružuje různé nevládní organizace zabývající se problémem ztrácení a pohlavního zneužívání dětí. Federace zvyšuje informovanost o těchto jevech a bojuje proti ztrácení a pohlavnímu zneužívání dětí tím, že usnadňuje komunikaci mezi evropskými organizacemi v zájmu efektivnějšího přístupu, pobízí k založení evropského studijního střediska, které by soustřeďovalo a analyzovalo údaje o těchto jevech, a podporuje a realizuje činnosti zaměřené na zlepšení situace pohřešovaných či pohlavně zneužívaných nezletilých osob a na změnu právních norem, mentality a jednání v Evropě.

(21) Cíle navrhovaných činností, tedy předcházení a boj proti všem podobám násilí na dětech, mladých lidech a ženách a drogová prevence a informovanost o drogách, nemohou být dostatečně dosaženy samotnými členskými státy, a to vzhledem k potřebě vyměňovat si informace na úrovni EU a šířit správné postupy v celém Společenství. Toto lze lépe realizovat na úrovni Společenství. Kvůli potřebnosti koordinovaného a víceoborového přístupu a z důvodu rozsahu a účinků dané iniciativy může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(22) Dále by měla být přijata vhodná opatření k zamezení podvodům a dalším nezákonnostem a měly by být činěny nezbytné kroky k znovunabytí finančních prostředků, které byly ztraceny, neoprávněně zaplaceny nebo nesprávně použity.

(23) Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční rámec, který pro rozpočtový orgán představuje hlavní referenční rámec ve smyslu bodu 33 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu[29].

(24) Je třeba použít nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[30] (dále jen „finanční nařízení“) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady č. 1605/2002[31], která chrání finanční zájmy Společenství, s přihlédnutím k zásadám jednoduchosti a konzistence při výběru rozpočtových nástrojů, k omezení počtu případů, kdy si Komise ponechává přímou zodpovědnost za jejich provádění a řízení, a k nezbytnému přiměřenému poměru mezi objemem prostředků a administrativní zátěží související s jejich využíváním.

(25) Finanční nařízení vyžaduje, aby pro provozní dotace byl přijat základní akt.

(26) V souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[32] by opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí měla být přijata poradním postupem podle článku 3 uvedeného rozhodnutí. Jedná se o vhodný postup, protože program nemá významný vliv na rozpočet Společenství,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1 Vytvoření programu

1. Tímto rozhodnutím se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí program „Boj proti násilí (Daphne), drogová prevence a informovanost o drogách“ (dále jen „program“), jehož účelem je přispět k posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

2. Program se přijímá na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Článek 2 Obecné cíle

1. Tento program má tyto obecné cíle:

5. přispět k vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva prostřednictvím boje proti násilí a informováním o užívání drog a drogovou prevencí;

6. chránit občany před násilím a dosáhnout vysoké úrovně ochrany zdraví, tělesné a duševní pohody a společenské soudržnosti;

7. předcházet užívání drog, závislosti na drogách a škodlivým účinkům drog a omezovat tyto jevy.

2. Aniž by byly dotčeny cíle a pravomoci Evropského společenství, přispívají obecné cíle programu k rozvoji politik Společenství, konkrétněji těch, které se týkají ochrany veřejného zdraví, rovnosti pohlaví, ochrany práv dětí a boje proti obchodu s lidmi a pohlavnímu zneužívání.

Článek 3 Konkrétní cíle

Tento program má tyto konkrétní cíle:

8. předcházet všem formám násilí na dětech, mladých lidech a ženách, ať k němu dochází na veřejnosti nebo v soukromí, a bojovat proti tomuto násilí přijímáním preventivních opatření a poskytováním podpory obětem a ohroženým skupinám, a to těmito prostředky:

9. pomocí nevládním a jiným organizacím a podporou těchto organizací, pokud působí v oblasti ochrany proti násilí, předcházení násilí a pomoci obětem,

10. přípravou a prováděním osvětových činností zaměřených na konkrétní cílové skupiny, přípravou doplňujících materiálů k těm, které již jsou k dispozici, případně úpravou a využitím stávajících materiálů v jiných zeměpisných oblastech nebo pro jiné cílové skupiny,

11. šířením výsledků obou programů Daphne, včetně jejich přizpůsobení, přenosu a využití jinými subjekty nebo v jiných zeměpisných oblastech,

12. rozpoznáváním a zdokonalováním činností přispívajících k dobrému zacházení s lidmi ohroženými násilím, zvláště pak prosazováním přístupu, který podporuje úctu k těmto lidem, jejich tělesnou a duševní pohodu a seberealizaci;

13. podporovat nadnárodní činnosti zaměřené na

14. vytváření víceoborových sítí,

15. rozšiřování základny poznatků, výměnu informací a rozpoznávání a šíření správných postupů, mimo jiné prostřednictvím školení, studijních pobytů a výměny zaměstnanců,

16. zvýšení informovanosti o násilí mezi příslušníky cílových skupin, například v určitých povoláních, v zájmu lepšího porozumění násilí, na podporu nulové tolerance vůči násilí a prosazování podpory obětem a hlášení výskytu násilí příslušným orgánům,

17. studium jevů souvisejících s násilím, zkoumání a řešení základních příčin násilí na všech společenských úrovních,

18. zvýšení informovanosti o zdravotních a sociálních problémech způsobených užíváním drog a na podporu otevřeného dialogu za účelem lepšího porozumění drogové problematice;

19. zapojit občanskou společnost do provádění a rozvoje protidrogové strategie a protidrogových akčních plánů Evropské unie;

20. provádět a sledovat konkrétní činnosti v rámci protidrogových akčních plánů na léta 2005-2008 a 2009-2012 a vyhodnocovat jejich provádění.

Článek 4 Činnosti

Za účelem realizace obecných a konkrétních cílů uvedených v článcích 2 a 3 bude tento program podporovat tyto typy činností:

21. konkrétní činnosti prováděné Komisí, například studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění a šetření, formulaci ukazatelů a společných metodik, sběr, zpracování a šíření údajů a statistických dat, semináře, konference a odborná setkání, organizaci veřejných kampaní a akcí, tvorbu a provoz webových stránek, přípravu a šíření informačních materiálů, podporu a aktivizaci sítí odborníků členských států, analytické, monitorovací a hodnotící aktivity nebo

22. specifické nadnárodní projekty v zájmu Společenství předložené alespoň třemi členskými státy za podmínek stanovených v ročních pracovních programech nebo

23. podporu činností nevládních organizací nebo jiných subjektů sledujících cíl v obecném evropském zájmu týkající se obecných cílů programu, a to za podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

24. provozní dotaci na spolufinancování výdajů spojených se stálým pracovním programem Evropské federace pro pohřešované a pohlavně zneužívané děti, která sleduje cíl v obecném evropském zájmu v oblasti práv a ochrany dětí.

Článek 5 Účast

Na činnostech programu se mohou podílet tyto země (dále jen „zúčastněné země“):

25. státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou smluvními stranami dohody o EHP v souladu s ustanoveními uvedené dohody;

26. kandidátské země přidružené k EU a země západního Balkánu zapojené do procesu stabilizace a přidružení, a to v souladu s podmínkami účasti na programech Společenství stanovenými v dohodách o přidružení nebo jejich dodatkových protokolech, které s těmito zeměmi byly nebo budou uzavřeny;

27. k projektům mohou být přidruženy kandidátské země, které se tohoto programu neúčastní, pokud to přispěje k jejich přípravě na přistoupení, nebo jiné třetí země neúčastnící se tohoto programu, pokud to poslouží cílům projektů.

Článek 6 Cílové skupiny

1. Program je určen všem skupinám, které se přímo či nepřímo zabývají násilím a problematikou drog.

2. Pokud jde o boj proti násilí, jsou hlavními cílovými skupinami oběti násilí a skupiny jím ohrožené. K dalším cílovým skupinám patří mimo jiné učitelé a další pedagogičtí pracovníci, policisté a sociální pracovníci, místní a celostátní orgány, lékaři a další zdravotníci, pracovníci v soudnictví, nevládní organizace, odbory a náboženské obce. Relevantní jsou také terapeutické programy pro oběti na jedné straně a pro pachatele na straně druhé s cílem předcházet násilí.

3. S ohledem na drogy jsou ohroženými skupinami, které by měly být považovány za cílové skupiny, mládež, zranitelné skupiny a problematické čtvrti. K dalším cílovým skupinám patří mimo jiné učitelé a další pedagogičtí pracovníci, sociální pracovníci, místní a celostátní orgány, lékaři a ostatní zdravotníci, pracovníci v soudnictví, nevládní organizace, odbory a náboženské obce.

Článek 7 Přístup k programu

K tomuto programu mají přístup veřejné či soukromé organizace a instituce (místní orgány na příslušné úrovni, ústavy, katedry a výzkumná střediska univerzit), které se zabývají předcházením násilí a bojem s násilím na dětech, mladých lidech a ženách nebo ochranou před takovým násilím nebo poskytováním podpory obětem nebo prováděním cílených činností podporujících odmítání takového násilí, případně vybízejících ke změně postoje a chování vůči zranitelným skupinám a obětem násilí. K programu mají přístup také veřejné či soukromé organizace a instituce (místní orgány na příslušné úrovni, ústavy, katedry a výzkumná střediska univerzit), které informují o užívání drog a zabývají se drogovou prevencí.

Článek 8 Typy intervencí

1. Financování z prostředků Společenství může mít tyto právní formy:

- dotace,

- veřejné zakázky.

2. Dotace Společenství se udělují na základě výzev k předložení nabídek, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů, kdy je záležitost naléhavá nebo kdy pro danou činnost neexistuje jiná možnost volby vzhledem k vlastnostem příjemce podpory, a poskytují se prostřednictvím provozních dotací a dotací na činnosti. Maximální míra spolufinancování bude stanovena v ročních pracovních programech.

3. Kromě toho jsou předpokládány výdaje na doprovodná opatření prováděná prostřednictvím veřejných zakázek; v takovém případě budou finanční prostředky Společenství vynaloženy na nákup služeb a zboží. To se bude týkat mimo jiné výdajů na informace a komunikaci a na přípravu, provádění, sledování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.

Článek 9 Prováděcí opatření

1. Komise realizuje podporu Společenství v souladu s finančním nařízením Rady (nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002) o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

2. Za účelem provedení programu, v mezích obecných cílů uvedených v článku 2, Komise přijme roční pracovní program, který obsahuje konkrétní cíle tohoto programu, tematické priority, popis doprovodných opatření podle článku 8 a v případě potřeby také seznam dalších činností.

3. Roční pracovní program se přijímá postupem podle čl. 10 odst. 2.

4. Postupy hodnocení a udělování podpory, které se týkají dotací na činnosti, berou ohled mimo jiné na tato kritéria:

28. shodu s ročním pracovním programem, obecnými cíli uvedenými v článku 2 a opatřeními přijímanými v různých oblastech podle článků 3 a 4;

29. kvalitu navrhované činnosti z hlediska pojetí, organizace, prezentace a očekávaných výsledků;

30. požadovanou částku, která má být financována Společenstvím, a její přiměřenost vzhledem k očekávaným výsledkům;

31. vliv očekávaných výsledků na obecné cíle vymezené v článku 2 a na opatření přijímaná v různých oblastech podle článků 3 a 4.

5. Žádosti o provozní dotace uvedené v čl. 4 odst. 3 a 4 se posuzují s přihlédnutím ke:

- souladu s cíli programu,

- kvalitě plánovaných činností,

- pravděpodobnému multiplikačnímu efektu těchto činností na veřejnost,

- účinku prováděných činností z geografického hlediska,

- podílu občanů na organizaci zúčastněných subjektů,

- poměru mezi náklady a užitkem u navrhované činnosti.

6. Na základě čl. 113 odst. 2 finančního nařízení se zásada postupného snižování nepoužije na provozní dotaci pro Evropskou federaci pro pohřešované a pohlavně zneužívané děti, která sleduje cíl v obecném evropském zájmu v oblasti práv a ochrany dětí.

Článek 10 Výbor

1. Komisi pomáhá výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise (dále jen „výbor“).

2. Pokud je učiněn odkaz na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 11 Vzájemné doplňování

1. Bude se usilovat o synergie a vzájemné doplňování tohoto programu s ostatními nástroji Společenství, zvláště s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“, se 7. rámcovým programem výzkumu a vývoje i s programy pro ochranu zdraví a programem „Bezpečnější internet plus“. Rovněž se bude aktivně usilovat o vzájemné doplňování s činností Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Statistická složka informací o násilí a drogách bude rozvíjena ve spolupráci s členskými státy, v případě potřeby s využitím statistického programu Společenství.

2. Tento program může sdílet zdroje s ostatními nástroji Společenství, zvláště s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“ a se 7. rámcovým programem výzkumu a vývoje, za účelem provádění činností plnících cíle všech uvedených programů.

3. Činnosti financované podle tohoto rozhodnutí nejsou za stejným účelem podporovány jinými finančními nástroji Společenství. Příjemci podpory na základě tohoto rozhodnutí poskytnou Komisi informace o financích, které získávají z rozpočtu Společenství a z jiných zdrojů, a také informace o dosud nevyřízených žádostech o financování.

Článek 12 Rozpočtové prostředky

1. Pro provádění tohoto nástroje byl stanoven rozpočet ve výši 138,2 milionů EUR na období uvedené v článku 1.

2. Rozpočtové prostředky přidělené na činnosti určené v tomto programu se uvedou v ročních přidělovaných částkách souhrnného rozpočtu Evropské unie. Roční přidělované částky, které jsou k dispozici, jsou povolovány rozpočtovým orgánem v rámci limitů finančních výhledů.

Článek 13 Monitorování

1. U každé činnosti financované tímto programem příjemce podpory předkládá technické a finanční zprávy o postupu prací. Předkládá se rovněž závěrečná zpráva, a to do tří měsíců od dokončení dané činnosti. Formu a obsah uvedených zpráv určí Komise.

2. Aniž by byly dotčeny audity prováděné Účetním dvorem ve spolupráci s příslušnými kontrolními orgány nebo útvary členských států na základě článku 248 Smlouvy nebo libovolné inspekce prováděné na základě čl. 279 bodu c) Smlouvy, mohou úředníci a další zaměstnanci Komise provádět kontroly na místě, včetně výběrových kontrol, u činností financovaných tímto programem.

3. Smlouvy a dohody vyplývající z tohoto rozhodnutí obsahují především ustanovení o dohledu a finanční kontrole ze strany Komise (či jakéhokoli zástupce, kterého k tomu zmocní), které budou v případě potřeby vykonávány na místě, a o auditech Účetního dvora.

4. Příjemce finanční pomoci na libovolnou činnost uchová všechny podpůrné doklady o výdajích na tuto činnost tak, aby byly k dispozici Komisi po dobu pěti let po provedení poslední platby v souvislosti s touto činností.

5. Na základě obsahu zpráv a výsledků výběrových kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise v případě potřeby upraví rozsah původně schválené finanční pomoci nebo podmínky jejího přidělení, případně také časový rozvrh plateb.

6. Komise podnikne veškeré další kroky potřebné k ověření, zda jsou financované činnosti realizovány řádně a v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a finančního nařízení.

Článek 14 Ochrana finančních zájmů Společenství

1. Komise zajistí, aby byly při provádění činností financovaných v rámci tohoto rozhodnutí chráněny finanční zájmy Společenství, a to používáním preventivních opatření proti podvodům, korupci a všem dalším protiprávním aktivitám, účinnou kontrolou, znovuzískáváním nenáležitě vyplacených částek a, pokud jsou odhaleny nezákonnosti, účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 a (Euratom, ES) č. 2185/96 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999.

2. U činností Společenství financovaných v rámci tohoto programu se použijí nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 na veškerá porušení ustanovení právních předpisů Společenství, včetně porušení smluvních závazků sjednaných na základě tohoto programu, vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které má nebo by mělo za následek újmu pro souhrnný rozpočet Evropských společenství nebo rozpočty jimi spravované v důsledku neoprávněné výdajové položky.

3. Komise sníží, pozastaví nebo odejme částku finanční podpory přidělenou pro určitou činnost, jestliže odhalí nezákonnosti, včetně nedodržování ustanovení tohoto rozhodnutí nebo jednotlivého rozhodnutí, smlouvy nebo dohody, kterými se přiděluje dotyčná finanční podpora, nebo pokud vyjde najevo, že se činnost změnila způsobem, který odporuje povaze projektu či podmínkám jeho provádění, aniž by byla Komise požádána o souhlas.

4. Jestliže nebyly dodrženy časové lhůty nebo pokud je vzhledem k postupu provádění činnosti odůvodněná jen část přidělené finanční pomoci, Komise požádá příjemce, aby ve stanovené lhůtě předložil své vyjádření. Pokud příjemce neodpoví uspokojivým způsobem, Komise může zrušit zbývající finanční pomoc a žádat vrácení již vyplacených částek.

5. Každá nenáležitě vyplacená částka se vrací Komisi. Ke všem částkám, které nejsou vráceny včas podle podmínek stanovených finančním nařízením, se připočítají úroky.

Článek 15 Hodnocení

1. Program bude pravidelně monitorován tak, aby bylo možné sledovat realizaci činností prováděných v jeho rámci.

2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé, vnější hodnocení programu.

3. Evropskému parlamentu a Radě Komise předloží:

32. průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu do 31. března 2011,

33. sdělení o pokračování tohoto programu do 30. srpna 2012,

34. zprávu s hodnocením ex post do 31. prosince 2014.

Článek 16 Přechodná ustanovení

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 803/2004/ES ze dne 21. dubna 2004, kterým se přijímá akční program Společenství na léta 2004 až 2008 pro předcházení násilí na dětech, mladých lidech a ženách, pro boj s tímto násilím a pro ochranu obětí a ohrožených skupin (program Daphne II), se zrušuje.

Činnosti zahájené na základě uvedeného rozhodnutí před 31. prosincem 2006 se jím nadále řídí až do svého dokončení. Výbor ustavený článkem 7 uvedeného rozhodnutí se nahrazuje výborem uvedeným v článku 10 tohoto rozhodnutí.

Článek 17 Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Použije se ode dne 1. ledna 2007.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti

Příprava finančních výhledů na léta 2007-2013 byla od samého počátku vedena přístupem vycházejícím z potřeb jednotlivých politik tak, aby byla zajištěna konzistence mezi politickými cíli a částkami přidělenými na jejich realizaci. V této souvislosti je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva považováno za jednu z hlavních priorit Evropské unie pro nadcházející léta, která by měla být podpořena výrazně vyššími finančními prostředky. Ve svých sděleních „Budování naší společné budoucnosti – Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie – 2007-2013 ”[33] a „ Finanční výhledy 2007-2013” [34] Komise také zdůraznila, jak důležité je využít revizi právních nástrojů pro příští finanční výhledy k zahájení výrazného pohybu směrem k větší jednoduchosti. Komise své návrhy strukturuje do tří obecných programů odpovídajících politickým úkolům („Solidarita a řízení migračních toků”, „Základní práva a spravedlnost” a „Bezpečnost a ochrana svobod”), a tím definuje zřetelný rámec pro rozvoj finančních intervencí Společenství na podporu realizace tří cílů, tedy práva, svobody a bezpečnosti.

2. Odůvodnění navrhovaných opatření

2.1. Rozbor problému

Podpora občanství Evropské unie by měla vést k rozvoji pocitu sounáležitosti s Unií, která sdílí základní práva a hodnoty a přitom zachovává a ctí rozmanitost kultur a tradice národů Evropy. Smlouva o založení Evropského společenství zakládá občanství Unie i práva a povinnosti občanů EU a Smlouva o Evropské unii spolu s Chartou základních práv je východiskem politiky EU v oblasti základních práv.

Hlavní výzvy, kterým bude Unie v této politické oblasti čelit v období příštích finančních výhledů, lze definovat takto:

1. Ze začlenění Charty základních práv Evropské unie do ústavní smlouvy, otevření cesty pro přistoupení Unie k Evropské úmluvě o lidských právech a z monitorovacích mechanismů podle článku 7 Smlouvy o EU, zavedených již na základě Niceské smlouvy, vyplývá významné posílení a operacionalizace základních hodnot, které mají ústřední význam pro evropský projekt.

2. V důsledku začlenění Charty do ústavní smlouvy bude mít Unie zákonnou povinnost nejen dodržovat tato práva, ale také, s výhradou dodržování zásady subsidiarity, zajišťovat, aby byla účinně prosazována ve všech politických oblastech (jak vnitřních, tak vnějších), které spadají do její působnosti.

3. Razantně posíleny budou monitorovací činnosti zajišťující stejný přístup členských států v oblastech, které spadají do jejich působnosti, zvláště v souvislosti s rozšiřováním a rostoucí rozmanitostí Unie a novými úkoly, které to přináší.

4. Nevládní organizace i další aktéři občanské společnosti hrají významnou úlohu při prosazování a ochraně základních práv v celé Evropské unii a pomáhají lidem seznamovat se s jejich právy a plně je uplatňovat. Proto je nezbytné zajistit srovnatelnou míru aktivity a angažovanosti těchto subjektů ve všech členských státech. Zásadní význam má tedy podpora občanské společnosti a podpora tvorby sítí.

5. Podpora mezináboženského a multikulturního dialogu, který lze považovat za důležitý prostředek boje proti diskriminaci a podpory základních práv, vzájemného porozumění a míru.

2.2. Cesta vpřed

Cílem tohoto specifického programu, který je součástí obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, je výrazně rozvinout dvě stávající přípravné činnosti (podpora základních práv a podpora občanské společnosti) a zavést nové cíle, jako je boj proti rasismu, xenofobii a antisemitismu realizovaný zejména prostřednictvím podpory mezináboženského a multikulturního dialogu na úrovni EU.

Podpora občanské společnosti na poli lidských práv bude rozšířena na všechny členské státy – na rozdíl od současných přípravných činností, které se týkají jen deseti nových členských států.

Zejména kvůli podpoře demokratické účasti bude zvláštní pozornost zaměřena na práva vyplývající z občanství Unie, která jsou v Chartě uznána za základní práva.

Je plánováno výrazné navýšení příslušné finanční obálky, které odráží rostoucí význam těchto otázek a představuje kladnou odpověď na potřeby aktérů občanské společnosti.

2.3. Cíle programu a související ukazatele

- Definice obecných, konkrétních a operačních cílů

Podporovat rozvoj evropské společnosti založené na občanství Evropské unie a dodržující základní práva zakotvená v Chartě základních práv. | Propagovat Chartu základních práv, informovat občany o jejich právech vyplývajících z občanství Unie a vybízet je k aktivní účasti na demokratickém životě Unie. | Podporovat osvětové činnosti. |

V rámci působnosti práva Společenství pravidelně posuzovat situaci základních práv v Evropské unii a jejích členských státech s využitím Charty základních práv jako vodítka a v případě potřeby zadávat posudky ke konkrétním otázkám souvisejícím se základními právy. | Pravidelně vypracovávat zprávy nebo posudky o situaci základních práv v EU. |

Vysvětlovat důsledky začlenění Charty základních práv do Ústavy a důsledky přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech. | Podporovat informační kampaně v těchto oblastech. |

Bojovat proti antisemitismu, rasismu a xenofobii a posilovat občanskou společnost v oblasti základních práv. | Podporovat nevládní organizace a další subjekty občanské společnosti za účelem zlepšení jejich schopnosti aktivně se podílet na prosazování základních práv. Bojovat proti antisemitismu, rasismu a xenofobii podporou lepšího porozumění a větší tolerance v celé Evropské unii. Prosazovat mír a základní práva zejména prostřednictvím mezináboženského a multikulturního dialogu na úrovni EU. | Vést otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností na téma základních práv. Podporovat osvětové činnosti. Finančně podporovat aktivity nevládních organizací a dalších subjektů sledujících obecný evropský zájem. Provádět studie a analýzy v těchto oblastech. |

Všechny tyto cíle jsou v souladu s celkovým zaměřením obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, tedy s podporou rozvoje prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

- Vzájemné doplňování a soudržnost s jinými nástroji

Tento program bude aktivně usilovat o vzájemné doplňování s činností budoucí Agentury pro lidská práva (která vznikne z Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie), aby se zamezilo zdvojování a zajistila synergie.

Tento program je doplňován ostatními specifickými programy připravenými v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, zvláště specifickým programem „Boj proti násilí (Daphne), drogová prevence a informovanost o drogách“, který je zaměřen na boj proti násilí, což je zřejmá součást ochrany základních práv uvedených v Chartě, zejména práva na fyzickou nedotknutelnost, a na řešení problému užívání drog a obchodu s nimi.

Zvláštní pozornost bude věnována obecným programům „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“, protože uvedené programy doplňují tento program a bude mezi nimi nepochybně dosaženo synergie. Speciální pozornost bude zaměřena také na dialog s přistěhovalci, a to za účelem pěstování tolerance a vzájemného porozumění, které napomohou integraci státních příslušníků třetích zemí.

Pozornost byla věnována i dalším programům, zvláště programu pro zaměstnanost a sociální solidaritu (PROGRESS) a programu aktivního občanství, s cílem vyhnout se zdvojování a zajistit soudržnost a vzájemné doplňování, zejména pokud jde o činnosti podporované tímto programem, které mohou mít příznivý vliv na boj proti diskriminaci a na podporu dialogu mezi kulturami.

V průběhu provádění programů se bude usilovat o jejich vzájemné doplňování tak, aby bylo možné v případě potřeby koordinovat činnosti realizované podle jednotlivých programů.

3. Hodnocení

3.1. Poučení z průběžných a závěrečných hodnocení

Na podporu základních práv a občanské společnosti jsou zaměřeny dvě probíhající přípravné činnosti.

První přípravná činnost, která se týká základních práv, v současnosti financuje dva různé projekty: výroční zprávu o situaci základních práv v Evropské unii a jejích členských státech, kterou připravuje síť nezávislých odborníků, a projekty zaměřené na informování všech osob bydlících v Evropské unii o Chartě základních práv a na zvyšování povědomí o základních právech v souvislosti s právními předpisy Unie.

Druhá přípravná činnost se zaměřuje na podporu občanské společnosti v členských státech, které k Evropské unii přistoupily 1. května 2004.

Tyto přípravné činnosti trvají příliš krátce na to, aby mohly být řádně posouzeny, avšak nadšená účast občanské společnosti je dokladem potřeby vytvořit strukturovaný program, který zajistí pokračování těchto aktivit ve větším měřítku.

Kromě toho se na základě pravidelných kontaktů s občanskou společností potvrzuje, že je třeba dále rozvíjet otevřený a pravidelný dialog s nevládními organizacemi v oblasti základních práv, a ukazuje se potřebnost většího počtu osvětových kampaní na téma lidských práv a nutnost podporovat tvorbu sítí nevládních organizací z různých členských států.

3.2. Hodnocení ex ante

Pracovní dokument, ve kterém Komise předkládá hodnocení ex ante obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, prokazuje vhodnost zvolené politické alternativy vzhledem k dosažení stanovených cílů.

4. Právní základ a odůvodnění politického nástroje

4.1. Právní základ

Právním základem tohoto specifického programu v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ je článek 308 Smlouvy o založení Evropského společenství.

V tomto článku se uvádí, že činnost Společenství je možná i v případě, kdy Smlouva neposkytuje nezbytné pravomoci, pokud je dotyčná činnost nezbytná k dosažení některého z cílů Společenství.

Cíle tohoto programu nemají specifický právní základ ve Smlouvě, protože se týkají podpory základních práv zakotvených v Chartě obecně, a nikoli jen podpory těch nemnoha konkrétních základních práv, pro něž existují specifické právní základy. Přesto tyto cíle přispějí k vymezení a uplatňování působnosti a politik EU, a to zvýšením informovanosti všech obyvatel Evropské unie o jejich základních právech podle práva Společenství.

Program přispívá k naplňování cílů Společenství, navržený právní základ je tedy správný.

4.2. Činnosti definované v rámci programu

Předpokládány jsou různé typy činností, například tyto:

- specifické činnosti prováděné Komisí, například studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění a jiná šetření, formulování ukazatelů a společných metodik, sběr, zpracování a šíření dat a statistických údajů, semináře, konference a odborná setkání, organizace veřejných kampaní a akcí, tvorba a provoz webových stránek, příprava a distribuce informačních materiálů, podpora a řízení sítí odborníků členských států, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti;

- činnosti poskytující finanční podporu konkrétním projektům v zájmu Společenství za podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

- činnosti poskytující finanční podporu pro aktivity nevládních organizací nebo jiných subjektů za podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

- provozní dotace pro Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie, které sleduje cíl v obecném evropském zájmu podporou výměny názorů a zkušeností týkajících se judikatury, organizace a práce svých členů při výkonu jejich soudních a (nebo) poradních funkcí, zvláště ve vztahu k právu Společenství.

4.3. Subsidiarita a proporcionalita

Současný návrh byl připraven v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality uvedenými v článku 5 Smlouvy o ES a v jejím doprovodném protokolu. Pokud jde o subsidiaritu, tento program se nesnaží zasahovat do oblastí, kterými se zabývají vnitrostátní programy připravené vnitrostátními orgány jednotlivých členských států, ale zaměřuje se na oblasti, kde se může projevit přidaná hodnota evropské spolupráce. V této souvislosti platí, že velkou většinu činností, které program podporuje, lze považovat za doplněk vnitrostátních činností, který se snaží vytěžit co nejvíce ze synergie s činnostmi prováděnými na mezinárodní a regionální úrovni.

Co se týče proporcionality, návrh nového programu je koncipován tak, aby zahrnoval maximální možné zjednodušení nejen z hlediska formy činností – definice činností v legislativním textu jsou v nejvyšší možné míře všeobecné – ale také z hlediska správních a finančních požadavků, které budou uplatňovány při jejich realizaci. Komise se snažila najít optimální rovnováhu mezi pružností a snadnou použitelností na jedné straně a jednoznačností účelu a přiměřenými finančními a procesními zárukami na straně druhé.

Řídíme-li se pokyny k používání obou zásad uvedenými v protokolu, je zřejmé, že problémy, které se snaží řešit tento program, mají nadnárodní aspekty, a tedy že z činnosti na úrovni Společenství lze získat větší užitek, než kdyby byly příslušné činnosti prováděny jen na úrovni členských států.

4.4. Zjednodušení a racionalizace

Navrhovaný přístup přispěje k naplnění klíčového cíle, kterým je zjednodušení nástrojů z hlediska právního i z hlediska řízení a také racionalizace struktury rozpočtu. Zároveň posílí soudržnost a soulad mezi jednotlivými nástroji a odstraní případné zdvojování nástrojů. Ke zvládnutí budoucích rozšíření budou potřeba dodatečné lidské zdroje, avšak zrušením drobnějších rozpočtových linií (které spotřebovávají nepřiměřené zdroje) a přeskupením stávajících programů do jediného, soudržného a racionálního programu bude dosaženo lepšího rozmístění lidských zdrojů. Výsledkem bude přiměřenější poměr mezi výší výdajů v dané položce a administrativními náklady na její správu.

Z navržené racionalizace budou mít prospěch i koneční uživatelé, protože se zvyšuje viditelnost, přehlednost a soudržnost nástrojů. Díky standardizovanému přístupu a harmonizaci prováděcích ustanovení budou potenciální příjemci podpory moci snadněji žádat o financování.

Komise se může rozhodnout, že provádění rozpočtu částečně svěří agenturám zřízeným podle práva Společenství, na které odkazuje čl. 54 odst. 2 písm. a) finančního nařízení. Tyto agentury označí Komise ve shodě s ustanoveními článků 55 a 56 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 a článku 37 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002. Komise provede analýzu souladu se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity. Před tím, než příslušné pravomoci deleguje, Komise pomocí předběžného posouzení zajistí, aby vytvoření agentur odpovídalo zásadě řádné finanční správy.

Navržený nový nástroj jde směrem, který vytyčila Komise vzhledem k politickým a finančním výzvám v období, jež začíná rokem 2007. Záměrem je doplnit, zjednodušit a racionalizovat stávající nástroje a zajistit pružnost nezbytnou pro plnění nových úkolů a pro bezproblémový přechod na nový právní rámec, který vznikne vstupem ústavní smlouvy v platnost.

5. Vliv na rozpočet

Náklady na obecný program „Základní práva a spravedlnost“ v období 2007-2013 dosáhnou 543 milionu EUR; na tento specifický program bude přidělena částka 96,5 milionů EUR.

2005/0038 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Základní práva a občanství“ pro období 2007-2013

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[35],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[36],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[37],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[38],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii je Unie založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, zásadách, které jsou společné členským státům.

(2) Podle čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii Unie ctí základní práva zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a ta, jež vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, jako obecné zásady práva Společenství.

(3) Charta základních práv Evropské unie, která byla vyhlášena dne 7. prosince 2000, obsahuje základní hodnoty, na nichž je založena Evropská unie[39].

(4) Jak je uvedeno v Haagském programu, přijatém Evropskou radou na jejím zasedání v Bruselu ve dnech 4. a 5. listopadu 2004, začleněním Charty do Smlouvy o Ústavě pro Evropu a přistoupením k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod vznikne Evropské unii zákonná povinnost zajišťovat, s výhradou dodržování zásady subsidiarity, aby ve všech oblastech její činnosti byla základní práva nejen dodržována, nýbrž také aktivně prosazována.

(5) Ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu k článku 7 Smlouvy o Evropské unii[40] Komise zdůrazňuje význam úlohy, kterou hraje občanská společnost při ochraně a prosazování základních práv; Komise by proto měla vést pravidelný dialog s občanskou společností.

(6) Komise zdůrazňuje důležitost informací a komunikace o právech, která občanství Evropské unie uděluje občanům Unie, pro zlepšení jejich informovanosti o těchto právech a pro zajištění snadného přístupu občanů ke spolehlivým informacím.

(7) V listopadu roku 2004 uznala Evropská rada důležitost komunikace pro podporu aktivního občanství, které povede k přiblížení všech lidí evropskému projektu.

(8) Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie podporuje výměny názorů a zkušeností týkající se judikatury, organizace a práce svých členů při výkonu jejich soudních a (nebo) poradních funkcí, zvláště ve vztahu k právu Společenství, a tím sleduje cíl v obecném evropském zájmu.

(9) Smlouva nestanoví k přijetí tohoto rozhodnutí jiné pravomoci, než které jsou uvedeny v článku 308.

(10) Měla by být přijata také vhodná opatření k předcházení nezákonnostem a podvodům a měly by být podnikány nezbytné kroky k znovunabytí finančních prostředků, jež byly ztraceny, neoprávněně vyplaceny nebo nesprávně použity.

(11) Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční rámec, který pro rozpočtový orgán představuje hlavní referenční rámec ve smyslu bodu 33 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu[41].

(12) Cíle programu, zejména v oblasti propagace Charty základních práv, včetně práv odvozených z občanství EU, podpory organizací občanské společnosti a boje proti rasismu, xenofobii a antisemitismu prostřednictvím mezináboženského a multikulturního dialogu, nemohou být dostatečně dosaženy členskými státy, a proto mohou být, z důvodu rozsahu a účinků této iniciativy, lépe dosaženy na úrovni Společenství. Společenství může přijmout opatření, která jsou v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(13) Je třeba použít nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[42] (dále jen „finanční nařízení“) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady č. 1605/2002[43], která chrání finanční zájmy Společenství, s přihlédnutím k zásadám jednoduchosti a konzistence při výběru rozpočtových nástrojů, k omezení počtu případů, kdy si Komise ponechává přímou zodpovědnost za jejich provádění a řízení, a k nezbytnému přiměřenému poměru mezi objemem prostředků a administrativní zátěží související s jejich využíváním.

(14) Finanční nařízení vyžaduje, aby pro provozní dotace byl přijat základní akt.

(15) V souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[44] by opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí měla být přijata poradním postupem podle článku 3 uvedeného rozhodnutí. Jedná se o vhodný postup, protože program nemá významný vliv na rozpočet Společenství,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Vytvoření programu

1. Tímto rozhodnutím se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí program „Základní práva a občanství“ (dále jen „program“), jehož účelem je přispět k posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

2. Program se přijímá na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Článek 2

Obecné cíle

1. Tento program má tyto obecné cíle:

35. podporovat rozvoj evropské společnosti založené na úctě k základním právům zakotveným v Chartě základních práv Evropské unie, včetně práv odvozených z občanství Evropské unie, které se má stát základním statusem státních příslušníků členských států;

36. posilovat občanskou společnost a podněcovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností na téma základních práv;

37. bojovat proti rasismu, xenofobii a antisemitismu.

2. Obecné cíle programu se doplňují s cíli, které sleduje Agentura pro lidská práva, navazující na Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie.

3. Aniž by byly dotčeny cíle a pravomoci Evropského společenství, přispívají obecné cíle tohoto programu k rozvoji politik Společenství vyznačujících se úctou k základním právům.

Článek 3

Konkrétní cíle

Program má tyto konkrétní cíle:

38. propagovat Chartu základních práv a informovat všechny lidi o jejich právech, včetně práv odvozených z občanství EU, a tím podporovat aktivní účast občanů Evropské unie na jejím demokratickém životě;

39. v rámci působnosti práva Společenství pravidelně posuzovat situaci základních práv v Evropské unii a jejích členských státech s využitím Charty základních práv jako vodítka a ve stejném rámci zadávat v případě potřeby posudky ke konkrétním otázkám, jež se týkají základních práv;

40. vysvětlovat důsledky začlenění Charty základních práv do Ústavy a přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech;

41. podporovat nevládní organizace a další subjekty občanské společnosti za účelem zlepšení jejich schopnosti aktivně se účastnit na prosazování základních práv, zásad právního státu a demokracie;

42. prosazovat mír a základní práva zejména prostřednictvím mezináboženského a multikulturního dialogu na úrovni EU.

Článek 4

Činnosti

Za účelem naplňování obecných a konkrétních cílů stanovených v článcích 2 a 3 bude tento program podporovat tyto typy činností:

43. konkrétní činnosti prováděné Komisí, například studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění a šetření, formulaci ukazatelů a společných metodik, sběr, zpracování a šíření údajů a statistických dat, semináře, konference a odborná setkání, organizaci veřejných kampaní a akcí, tvorbu a provoz webových stránek, přípravu a šíření informačních materiálů, podporu a řízení sítí odborníků členských států, analytické, monitorovací a hodnotící aktivity nebo

44. specifické nadnárodní projekty v zájmu Společenství předložené alespoň třemi členskými státy za podmínek stanovených v ročních pracovních programech nebo

45. podporu činností nevládních organizací nebo jiných subjektů sledujících cíl v obecném evropském zájmu v souladu s obecnými cíli programu, a to za podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

46. provozní dotaci na spolufinancování výdajů souvisejících se stálým pracovním programem Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie, které sleduje cíl v obecném evropském zájmu tím, že podporuje výměny názorů a zkušeností týkající se judikatury, organizace a práce svých členů při výkonu jejich soudních a (nebo) poradních funkcí, zvláště v souvislosti s právem Společenství.

Článek 5

Účast

Na činnostech programu se mohou podílet tyto země (dále jen „zúčastněné země“):

47. kandidátské země přidružené k EU a země západního Balkánu zapojené do procesu stabilizace a přidružení, a to v souladu s podmínkami účasti na programech Společenství stanovenými v dohodách o přidružení nebo jejich dodatkových protokolech, které s těmito zeměmi byly nebo budou uzavřeny;

48. k projektům mohou být přidruženy kandidátské země, které se tohoto programu neúčastní, pokud to přispěje k jejich přípravě na přistoupení, nebo jiné třetí země neúčastnící se tohoto programu, pokud to poslouží cílům projektů.

Článek 6

Cílové skupiny

Kromě jiných skupin, které se podílejí na prosazování cílů tohoto programu, je program zaměřen na občany EU, státní příslušníky třetích zemí legálně pobývající na území EU a sdružení občanské společnosti.

Článek 7

Přístup k programu

Přístup k tomuto programu mají mimo jiné instituce a veřejné či soukromé organizace, univerzity, výzkumné ústavy, nevládní organizace, celostátní, regionální a místní orgány, mezinárodní organizace a další neziskové organizace založené či zřízené v Evropské unii.

Za účelem dosažení cílů tohoto programu program umožní společné aktivity s mezinárodními organizacemi působícími v oblasti základních práv, jako je Rada Evropy, a to na základě společných příspěvků a v souladu s různými pravidly, kterými se řídí jednotlivé instituce nebo organizace.

Článek 8

Typy intervencí

1. Financování z prostředků Společenství může mít tyto právní formy:

- dotace,

- veřejné zakázky.

2. Dotace Společenství se udělují na základě výzev k předložení nabídek, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů, kdy je záležitost naléhavá nebo kdy pro danou činnost neexistuje jiná možnost volby vzhledem k vlastnostem příjemce podpory, a poskytují se prostřednictvím provozních dotací a dotací na činnosti. Maximální míra spolufinancování bude stanovena v ročních pracovních programech.

3. Dále jsou předpokládány výdaje na doprovodná opatření prostřednictvím veřejných zakázek; v takovém případě budou finanční prostředky Společenství vynaloženy na nákup služeb a zboží. To se bude týkat mimo jiné výdajů na informace a komunikaci a na přípravu, provádění, sledování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.

Článek 9

Prováděcí opatření

1. Komise realizuje podporu Společenství v souladu s finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

2. Za účelem provedení programu, v mezích obecných cílů uvedených v článku 2, Komise přijme roční pracovní program, který obsahuje konkrétní cíle tohoto programu, tematické priority, popis doprovodných opatření podle článku 8 a v případě potřeby také seznam dalších činností.

3. Roční pracovní program se přijímá postupem podle čl. 10 odst. 2.

4. Postupy hodnocení a udělování podpory, které se týkají dotací na činnosti, berou ohled mimo jiné na tato kritéria:

49. shodu s ročním pracovním programem, obecnými cíli uvedenými v článku 2 a opatřeními přijímanými v různých oblastech podle článků 3 a 4;

50. kvalitu navrhované činnosti z hlediska pojetí, organizace, prezentace a očekávaných výsledků;

51. požadovanou částku, která má být financována Společenstvím, a její přiměřenost vzhledem k očekávaným výsledkům;

52. vliv očekávaných výsledků na obecné cíle vymezené v článku 2 a na opatření přijímaná v různých oblastech podle článků 3 a 4.

5. Žádosti o provozní dotace uvedené v čl. 4 odst. 3 a 4 se posuzují s přihlédnutím ke:

- souladu s cíli programu,

- kvalitě plánovaných činností,

- pravděpodobnému multiplikačnímu efektu těchto činností na veřejnost,

- účinku prováděných činností z geografického hlediska,

- podílu občanů na organizaci zúčastněných subjektů,

- poměru mezi náklady a užitkem u navrhované činnosti.

6. Na základě čl. 113 odst. 2 finančního nařízení se zásada postupného snižování nepoužije na provozní dotaci pro Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie, protože toto sdružení sleduje cíl v obecném evropském zájmu.

Článek 10

Výbor

1. Komisi napomáhá výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise (dále jen „výbor“).

2. Pokud je učiněn odkaz na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 11

Vzájemné doplňování

1. Bude se usilovat o synergie a vzájemné doplňování tohoto programu s ostatními nástroji Společenství, zvláště s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“ a také s programem „Progress“. Rovněž se bude aktivně usilovat o vzájemné doplňování s činností Agentury pro základní práva, která naváže na Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie. Statistická složka informací o základních právech a občanství bude rozvíjena ve spolupráci se členskými státy, v případě potřeby s využitím statistického programu Společenství.

2. Tento program může sdílet zdroje s ostatními nástroji Společenství, zvláště s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“, za účelem provádění činností plnících cíle všech uvedených programů.

3. Činnosti financované podle tohoto rozhodnutí nejsou za stejným účelem podporovány jinými finančními nástroji Společenství. Příjemci podpory na základě tohoto rozhodnutí poskytnou Komisi informace o financích, které získávají z rozpočtu Společenství a z jiných zdrojů, a také informace o dosud nevyřízených žádostech o financování.

Článek 12

Rozpočtové prostředky

Rozpočtové prostředky přidělované na činnosti určené v tomto programu se uvedou v ročních přidělovaných částkách souhrnného rozpočtu Evropské unie. Roční přidělované částky, které jsou k dispozici, jsou povolovány rozpočtovým orgánem v rámci limitů finančních výhledů.

Článek 13

Monitorování

1. U každé činnosti financované tímto programem předkládá příjemce podpory technické a finanční zprávy o postupu prací. Předkládá se rovněž závěrečná zpráva, a to do tří měsíců od dokončení dané činnosti. Formu a obsah uvedených zpráv určí Komise.

2. Aniž by byly dotčeny audity prováděné Účetním dvorem ve spolupráci s příslušnými kontrolními orgány nebo útvary členských států na základě článku 248 Smlouvy nebo libovolné inspekce prováděné na základě čl. 279 bodu c) Smlouvy, mohou úředníci a další zaměstnanci Komise provádět kontroly na místě, včetně výběrových kontrol, u činností financovaných tímto programem.

3. Smlouvy a dohody vyplývající z tohoto rozhodnutí obsahují především ustanovení o dohledu a finanční kontrole ze strany Komise (či jakéhokoli zástupce, kterého k tomu zmocní), které budou v případě potřeby vykonávány na místě, a o auditech Účetního dvora.

4. Příjemce finanční pomoci na libovolnou činnost uchová všechny podpůrné doklady o výdajích na tuto činnost tak, aby byly k dispozici Komisi po dobu pěti let po provedení poslední platby v souvislosti s touto činností.

5. Na základě obsahu zpráv a výsledků výběrových kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise v případě potřeby upraví rozsah původně schválené finanční pomoci nebo podmínky jejího přidělení, případně také časový rozvrh plateb.

6. Komise podnikne veškeré další kroky potřebné k ověření, zda jsou financované činnosti realizovány řádně a v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a finančního nařízení.

Článek 14

Ochrana finančních zájmů Společenství

1. Komise zajistí, aby byly při provádění činností financovaných v rámci tohoto rozhodnutí chráněny finanční zájmy Společenství, a to používáním preventivních opatření proti podvodům, korupci a všem dalším protiprávním aktivitám, účinnou kontrolou, znovuzískáváním nenáležitě vyplacených částek a, pokud jsou odhaleny nezákonnosti, účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 a (Euratom, ES) č. 2185/96 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999.

2. U činností Společenství financovaných v rámci tohoto programu se použijí nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 na veškerá porušení ustanovení právních předpisů Společenství, včetně porušení smluvních závazků sjednaných na základě tohoto programu, vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které má nebo by mělo za následek újmu pro souhrnný rozpočet Evropských společenství nebo rozpočty jimi spravované v důsledku neoprávněné výdajové položky.

3. Komise sníží, pozastaví nebo odejme částku finanční podpory přidělenou pro určitou činnost, jestliže odhalí nezákonnosti, včetně nedodržování ustanovení tohoto rozhodnutí nebo jednotlivého rozhodnutí, smlouvy nebo dohody, kterými se přiděluje dotyčná finanční podpora, nebo pokud vyjde najevo, že se činnost změnila způsobem, který odporuje povaze projektu či podmínkám jeho provádění, aniž by byla Komise požádána o souhlas.

4. Jestliže nebyly dodrženy časové lhůty nebo pokud je vzhledem k postupu provádění činnosti odůvodněná jen část přidělené finanční pomoci, Komise požádá příjemce, aby ve stanovené lhůtě předložil své vyjádření. Pokud příjemce neodpoví uspokojivým způsobem, Komise může zrušit zbývající finanční pomoc a žádat vrácení již vyplacených částek.

5. Každá nenáležitě vyplacená částka se vrací Komisi. Ke všem částkám, které nejsou vráceny včas podle podmínek stanovených finančním nařízením, se připočítají úroky.

Článek 15

Hodnocení

1. Program bude pravidelně monitorován tak, aby bylo možné sledovat realizaci činností prováděných v jeho rámci.

2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé, vnější hodnocení programu.

3. Evropskému parlamentu a Radě Komise předloží:

53. průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu do 31. března 2011,

54. sdělení o pokračování tohoto programu do 30. srpna 2012,

55. zprávu s hodnocením ex post do 31. prosince 2014.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie . Použije se ode dne 1. ledna 2007.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti

Příprava finančních výhledů na léta 2007-2013 byla od samého počátku vedena přístupem vycházejícím z potřeb jednotlivých politik tak, aby byla zajištěna konzistence mezi politickými cíli a částkami přidělenými na jejich realizaci. V této souvislosti je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva považováno za jednu z hlavních priorit Evropské unie pro nadcházející léta, která by měla být podpořena výrazně vyššími finančními prostředky. Ve svých sděleních „Budování naší společné budoucnosti – Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie – 2007-2013 ”[45] a „ Finanční výhledy 2007-2013” [46] Komise také zdůraznila, jak důležité je využít revizi právních nástrojů pro příští finanční výhledy k zahájení výrazného pohybu směrem k větší jednoduchosti. Komise své návrhy strukturuje do tří obecných programů odpovídajících politickým úkolům („Solidarita a řízení migračních toků”, „Základní práva a spravedlnost” a „Bezpečnost a ochrana svobod”), a tím definuje zřetelný rámec pro rozvoj finančních intervencí Společenství na podporu realizace tří cílů, tedy práva, svobody a bezpečnosti.

2. Odůvodnění navrhovaných opatření

2.1. Rozbor problému

Právo na volný pohyb v Unii (jedna ze čtyř zásad, na kterých je postaven jednotný trh) vyžaduje, aby byla přijata opatření v oblasti trestního práva, která zajistí, že nebudou existovat bezpečná útočiště pro trestnou činnost a její pachatele.

Společné zájmy EU je třeba chránit před trestnou činností kvůli jejímu přeshraničnímu rozměru nebo proto, že se proviňuje proti společným hodnotám EU, jako je úcta k jednotlivci, demokracie a řádná správa věcí veřejných (to vysvětluje, proč jsou nutná opatření proti pohlavnímu zneužívání dětí, rasismu, podvodům a korupci). Společný přístup k této problematice odráží vznik veřejného pořádku na evropské úrovni. Zároveň však musí brát v potaz potřebu zajistit vysoký standard ochrany práv jednotlivců, což mimo jiné znamená dále rozvíjet dosavadní úspěchy v oblasti práv obětí, posilovat práva zadržených osob a vytvořit rámec a standardy pro výkon trestu odnětí svobody a pro opětovné začleňování pachatelů do společnosti. Neslučitelnost nebo složitost právních a správních systémů v členských státech by neměla jednotlivcům a podnikům bránit v uplatňování jejich práv ani je od uplatňování těchto práv odrazovat.

2.2. Cesta vpřed

V zájmu podpory a ochrany základních práv je třeba vytvořit skutečný evropský prostor práva. Vznik takového prostoru umožní účinnou spolupráci soudních orgánů, dá občanům lepší přístup ke spravedlnosti a zajistí, aby mohli uplatňovat svá práva, aniž by jim v tom bránily nebo je od toho odrazovaly příliš složité a vzájemně neslučitelné právní systémy. Zároveň také dovolí zavést zásadu vzájemného uznávání soudních rozhodnutí a nepřetržitě zdokonalovat práci soudnictví.

Úkolem Unie bude naplnit očekávání občanů, kteří požadují účinná řešení svých praktických problémů. Z toho budou vyplývat zejména:

- zvýšené úsilí o sledování způsobu, jakým členské státy používají stále se rozšiřující acquis, a to i tak moderními prostředky, jako je zakládání databází judikatury;

- další legislativní kroky zaměřené zvláště na usnadnění přístupu ke spravedlnosti a zvýšení její efektivity;

- posílení mechanismů pro informování veřejnosti a na podporu vzdělávání a výměn právníků, pokud jde o důsledky nástrojů pro spolupráci v této oblasti;

- legislativní opatření zavádějící a rozvíjející společné nástroje spolupráce. To znamená mimo jiné efektivnější mechanismy pro výměnu informací mezi členskými státy o lidech odsouzených za trestnou činnost, zvláště vytvoření počítačového systému pro výměnu informací o záznamech v trestních rejstřících, a na druhé straně zlepšení standardů u některých postupů, jako jsou pravidla shromažďování důkazů a pravidla ochrany účastníků trestních řízení, ať se jedná o obžalované, svědky nebo oběti;

- další opatření, která právníkům pomohou porozumět společným nástrojům a postupům a používat je.

2.3. Cíle programu a související ukazatele

- Definice obecných, konkrétních a operačních cílů

Podporovat soudní spolupráci, a tak přispět k vytvoření autentického evropského prostoru práva v trestních věcech, založeného na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře. | Podporovat přizpůsobování stávajících soudních systémů členských států skutečnosti, že Evropská unie je územím bez hraničních kontrol, s jednotnou měnou a volným pohybem osob, služeb, zboží a kapitálu. | Zlepšit vzájemné poznání právních a soudních systémů členských států v trestních věcech a podporovat a posilovat tvorbu sítí, vzájemnou spolupráci, výměnu a šíření informací, zkušeností a správných postupů. Zajistit řádné uplatňování, správné a konkrétní používání a hodnocení nástrojů Společenství v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech. |

Zlepšit každodenní život jednotlivců a podniků tím, že se jim umožní prosazovat svá práva v celé Evropské unii – zvláště podporou přístupu ke spravedlnosti. | Zlepšit informovanost o právních systémech členských států a přístup ke spravedlnosti. |

Posílit kontakty mezi právními, soudními a správními orgány a právníky s cílem zlepšit výměnu informací o trestních případech mezi členskými státy a podpořit vzdělávání soudců. | Podporovat vzdělávání soudců a soudních úředníků ve věcech souvisejících s Unií. Vyhodnotit obecné podmínky nezbytné pro rozvoj vzájemné důvěry, včetně kvality soudnictví. Připravit a zavést evropský počítačový systém pro výměnu informací z trestních rejstříků a podporovat studie o rozvoji dalších způsobů výměny informací. |

Všechny tyto cíle jsou v souladu s celkovým zaměřením obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, tedy s podporou rozvoje prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

- Vzájemné doplňování a soudržnost s jinými nástroji

Při přípravě programu byla zvláštní pozornost věnována zajištění soudržnosti s ostatními programy, jež financují činnosti ve stejných oblastech politiky, a nalézání komplementarity a synergie s takovými programy.

Tento program doplňují ostatní specifické programy v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, zvláště specifický program „Civilní soudnictví“, který se týká soudní spolupráce v občanských věcech. Pokud jde o cíle a strukturu, program „Civilní soudnictví“ v nejvyšší možné míře odpovídá tomuto programu, přičemž jeho účelem je zajistit, aby výkon práva na volný pohyb v Unii nebyl znemožněn nebo ztížen složitostí právních a správních systémů členských států.

Bude se také usilovat o vzájemné doplňování s Evropskou jednotkou pro soudní spolupráci (Eurojust), orgánem Evropské unie, který byl zřízen proto, aby podporoval a zdokonaloval spolupráci mezi příslušnými orgány členských států, a umožnil jim tak účinněji vyšetřovat a stíhat závažnou přeshraniční a organizovanou trestnou činnost, včetně terorismu. Eurojust klade důraz na plnou spolupráci mezi příslušnými orgány členských států, a proto představuje zásadní doplněk programu Základní práva a spravedlnost, zejména pak specifického programu „Trestní soudnictví“.

Dále bude nutné zajistit, aby se tento program doplňoval s obecným programem „Bezpečnost a ochrana svobod“, který klade důraz na vynucování práva ve smyslu spolupráce mezi policejními sbory a jinými nesoudními donucovacími orgány, zatímco tento program se zaměřuje na soudnictví.

Konečně se bude usilovat o vzájemné doplňování s obecným programem „Solidarita a řízení migračních toků“, zvláště pokud jde o právní systémy upravující poskytování azylu a začleňování státních příslušníků třetích zemí do společnosti.

3. Hodnocení

3.1. Poučení z průběžných a závěrečných hodnocení

Podrobné hodnocení programu AGIS sice teprve probíhá, ale již lze konstatovat, že jde o velmi užitečný program, který významně přispěl ke zlepšení vzájemného porozumění mezi orgány a institucemi členských států. První výroční zpráva o realizaci programu podtrhuje, že vysoký počet obdržených návrhů, který překračoval možnosti jeho rozpočtu, je zřetelným projevem zájmu o program mezi potenciálními příjemci podpory. Zpráva dále upozorňuje na to, že zdaleka nejdůležitějším typem činnosti jsou konference a semináře, které představují téměř polovinu (46,4 %) celkového počtu spolufinancovaných projektů. Druhým nejdůležitějším typem (26,8 % z celkového počtu) jsou výzkumy, studie a tvorba sítí. Zhruba pětina (20,5 %) počtu spolufinancovaných projektů připadá na programy školení a výměn, které se z povahy věci provádějí obtížněji než výše uvedené činnosti.

3.2. Hodnocení ex ante

Pracovní dokument, ve kterém Komise předkládá hodnocení ex ante obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, prokazuje vhodnost zvolené politické alternativy vzhledem k dosažení stanovených cílů.

4. PRÁVNÍ ZÁKLAD A ODůVODNěNÍ POLITICKÉHO NÁSTROJE

4.1. Právní základ

Právním základem tohoto specifického programu v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ je článek 31 Smlouvy o Evropské unii.

Tento článek udává obsah společných činností v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech.

Článek 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Rada může přijímat rozhodnutí o soudní spolupráci v trestních věcech.

Program je zaměřen na soudní spolupráci v trestních věcech, a navržen je tedy vhodný právní základ.

4.2. Činnosti definované v rámci programu

Předpokládány jsou různé typy činností, například tyto:

- specifické činnosti prováděné Komisí, například studie a výzkum, příprava a realizace konkrétních projektů, jako je vytvoření počítačového systému výměny informací o záznamech v trestních rejstřících, průzkumy veřejného mínění a jiná šetření, formulování ukazatelů a společných metodik, sběr, zpracování a šíření dat a statistických údajů, semináře, konference a odborná setkání, organizace veřejných kampaní a akcí, tvorba a provoz webových stránek, příprava a distribuce informačních materiálů, podpora a řízení sítí odborníků členských států, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti;

- činnosti poskytující finanční podporu konkrétním projektům v zájmu Společenství za podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

- činnosti poskytující finanční podporu aktivitám nevládních organizací nebo jiných subjektů za podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

- provozní dotace pro Evropskou soudní síť pro další vzdělávání, která sleduje cíl v obecném evropském zájmu v oblasti vzdělávání soudců.

4.3. Subsidiarita a proporcionalita

Současný návrh byl připraven v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality uvedenými v článku 5 Smlouvy o ES a v jejím doprovodném protokolu. Pokud jde o subsidiaritu, tento program se nesnaží zasahovat do oblastí, kterými se zabývají vnitrostátní programy připravené vnitrostátními orgány jednotlivých členských států, ale zaměřuje se na oblasti, kde se může projevit přidaná hodnota evropské spolupráce. V této souvislosti platí, že velkou většinu činností, které program podporuje, lze považovat za doplněk vnitrostátních činností, který se snaží vytěžit co nejvíce ze synergie s činnostmi prováděnými na mezinárodní a regionální úrovni.

Co se týče proporcionality, návrh nového programu je koncipován tak, aby zahrnoval maximální možné zjednodušení nejen z hlediska formy činností – definice činností v legislativním textu jsou v nejvyšší možné míře všeobecné – ale také z hlediska správních a finančních požadavků, které budou uplatňovány při jejich realizaci. Komise se snažila najít optimální rovnováhu mezi pružností a snadnou použitelností na jedné straně a jednoznačností účelu a přiměřenými finančními a procesními zárukami na straně druhé.

Řídíme-li se pokyny k používání obou zásad uvedenými v protokolu, je zřejmé, že problémy, které se snaží řešit tento program, mají nadnárodní aspekty, a tedy že z činnosti na úrovni Společenství lze získat větší užitek, než kdyby byly příslušné činnosti prováděny jen na úrovni členských států.

4.4. Zjednodušení a racionalizace

Navrhovaný přístup přispěje k naplnění klíčového cíle, kterým je zjednodušení nástrojů z hlediska právního i z hlediska řízení a také racionalizace struktury rozpočtu. Zároveň posílí soudržnost a soulad mezi jednotlivými nástroji a odstraní případné zdvojování nástrojů. Ke zvládnutí budoucích rozšíření budou potřeba dodatečné lidské zdroje, avšak zrušením drobnějších rozpočtových položek (které spotřebovávají nepřiměřené zdroje) a přeskupením stávajících programů do jediného, soudržného a racionálního programu bude dosaženo lepšího rozmístění lidských zdrojů. Výsledkem bude přiměřenější poměr mezi výší výdajů v dané položce a administrativními náklady na její správu.

Z navržené racionalizace budou mít prospěch i koneční uživatelé, protože se zvyšuje viditelnost, přehlednost a soudržnost nástrojů. Díky standardizovanému přístupu a harmonizaci prováděcích ustanovení budou potenciální příjemci podpory moci snadněji žádat o financování.

Komise se může v pozdější fázi rozhodnout, že provádění rozpočtu částečně svěří agenturám zřízeným podle práva Společenství, na které odkazuje čl. 54 odst. 2 písm. a) finančního nařízení. Tyto agentury označí Komise ve shodě s ustanoveními článků 55 a 56 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 a článku 37 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002. Komise provede analýzu souladu se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity. Před tím, než příslušné pravomoci deleguje, Komise pomocí předběžného posouzení zajistí, aby vytvoření agentur odpovídalo zásadě řádné finanční správy.

Navržený specifický program jde směrem, který vytýčila Komise vzhledem k politickým a finančním výzvám v období, jež začíná rokem 2007. Záměrem je doplnit, zjednodušit a racionalizovat stávající nástroje a zajistit pružnost nezbytnou pro plnění nových úkolů a pro bezproblémový přechod na nový právní rámec, který vznikne vstupem ústavní smlouvy v platnost.

5. Vliv na rozpočet

Náklady na obecný program „Základní práva a spravedlnost“ v období 2007-2013 dosáhnou 543 milionů EUR; na tento specifický program bude přidělena částka 199 milionů EUR.

2005/0039 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Trestní soudnictví“ pro období 2007-2013

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 31 a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[47],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[48],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V článku 29 Smlouvy o Evropské unii se konstatuje, že jedním z cílů Unie je zajistit občanům vysokou míru bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva tím, že rozvíjí společný postup členských států v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech.

(2) Podle článku 31 Smlouvy o Evropské unii zahrnují společné činnosti v trestních věcech zvláště spolupráci mezi příslušnými orgány členských států.

(3) Vycházeje ze závěrů zasedání Evropské rady v Tampere, Haagský program, přijatý Evropskou radou v listopadu roku 2004, znovu potvrzuje prioritu posilování svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii, zejména zdokonalováním soudní spolupráce v trestních věcech na základě zásady vzájemného uznávání.

(4) Rámcový program pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (AGIS), stanovený rámcovým rozhodnutím Rady 2002/630/SVV ze dne 22. července 2002[49], výrazně přispěl k posílení spolupráce mezi policejními sbory a dalšími donucovacími orgány a soudními orgány členských států, k lepšímu porozumění policejním, soudním, právním a správním systémům jiných členských států a k větší vzájemné důvěře v tyto systémy.

(5) Náročné cíle vytyčené Smlouvou a Haagským programem by měly být uskutečňovány prostřednictvím pružného a účinného programu, který usnadní plánování i realizaci úkolů.

(6) Tento program by měl zlepšit důvěru v rámci soudnictví. Podle Haagského programu by měla být vzájemná důvěra posílena rozvojem sítí soudních organizací a institucí, zlepšením vzdělávání pracovníků v soudnictví, rozvojem hodnocení způsobu využívání nástrojů EU, včetně hodnocení kvality soudnictví, zintenzivněním výzkumu v oblasti soudní spolupráce a usnadněním operačních projektů zaměřených na modernizaci justice v členských státech. Program by měl rovněž usnadnit přijetí zásady vzájemného uznávání zlepšením znalostí o dřívějších rozsudcích vynesených v jiných členských státech Evropské unie, zvláště díky vytvoření počítačového systému výměny informací o záznamech v trestních rejstřících.

(7) Evropská soudní síť pro další vzdělávání, jež byla založena institucemi všech členských států s konkrétní zodpovědností za vzdělávání soudních odborníků, podporuje vzdělávací program určený pro soudce a státní zástupce, který má autentický evropský rozměr. Tím přispívá k posílení vzájemné důvěry a zlepšuje vzájemné porozumění mezi soudními orgány a různými právními systémy.

(8) Měla by být přijata také vhodná opatření k předcházení nezákonnostem a podvodům a měly by být podnikány nezbytné kroky k znovunabytí finančních prostředků, jež byly ztraceny, neoprávněně vyplaceny nebo nesprávně použity.

(9) Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční rámec, který pro rozpočtový orgán představuje hlavní referenční rámec ve smyslu bodu 33 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu[50].

(10) Jelikož cíle programu Trestní soudnictví nemohou být dostatečně dosaženy na úrovni členských států, a proto mohou být, z důvodu rozsahu či účinků této iniciativy, lépe dosaženy na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(11) Je třeba použít nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[51] (dále jen „finanční nařízení“) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady č. 1605/2002[52], která chrání finanční zájmy Společenství, s přihlédnutím k zásadám jednoduchosti a konzistence při výběru rozpočtových nástrojů, k omezení počtu případů, kdy si Komise ponechává přímou zodpovědnost za jejich provádění a řízení, a k nezbytnému přiměřenému poměru mezi objemem prostředků a administrativní zátěží související s jejich využíváním.

(12) Finanční nařízení vyžaduje, aby pro provozní dotace byl přijat základní akt.

(13) Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí se přijmou v souladu s postupy stanovenými v tomto rozhodnutí za pomoci poradního výboru. Jedná se o vhodný postup, protože program nemá významný vliv na rozpočet Evropské unie.

(14) Je vhodné, aby byl rámcový program pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (AGIS) od 1. ledna 2007 nahrazen tímto programem a novým specifickým programem “Předcházení trestné činnosti a boj proti ní” v rámci obecného programu “Bezpečnost a ochrana svobod”,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Vytvoření programu

1. Tímto rozhodnutím se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Trestní soudnictví“ (dále jen „program“), jehož účelem je přispět k posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

2. Tento program se přijímá na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Článek 2

Obecné cíle

1. Tento program má tyto obecné cíle:

56. podporovat soudní spolupráci s cílem přispět k vytvoření autentického evropského prostoru práva v trestních věcech, založeného na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře;

57. podporovat přizpůsobování stávajících soudních systémů členských států skutečnosti, že Evropská unie je územím bez hraničních kontrol, s jednotnou měnou a s volným pohybem osob, služeb, zboží a kapitálu;

58. zlepšit každodenní život jednotlivců a podniků tím, že jim bude umožněno uplatňovat svá práva v celé Evropské unii, především díky lepšímu přístupu ke spravedlnosti;

59. zdokonalit kontakty a výměnu informací mezi právními, soudními a správními orgány a právníky a podporovat vzdělávání příslušníků soudcovského stavu.

2. Aniž by byly dotčeny cíle a pravomoci Evropského společenství, přispívají obecné cíle tohoto programu k rozvoji politik Společenství, konkrétněji pak k vytvoření soudního prostoru.

Článek 3

Konkrétní cíle

Tento program má tyto konkrétní cíle:

60. podporovat soudní spolupráci v trestních věcech zaměřenou na

61. podporu vzájemného uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků,

62. odstraňování překážek vyplývajících z rozdílností a na podporu nezbytného sbližování právních předpisů,

63. zajištění řádného výkonu spravedlnosti odstraněním kompetenčních sporů mezi soudy,

64. podporu práv obžalovaných a na sociální a právní pomoc obětem;

65. zlepšit vzájemné poznání právních a soudních systémů členských států v trestních věcech, podporovat a posilovat tvorbu sítí, vzájemnou spolupráci, výměnu a šíření informací, zkušeností a správných postupů;

66. zajistit řádné provádění, správné a konkrétní používání a hodnocení nástrojů Unie v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech;

67. zlepšit informovanost o právních systémech členských států a přístup ke spravedlnosti;

68. podporovat vzdělávání soudců a soudních úředníků v oblasti práva Unie a Společenství;

69. vyhodnotit obecné podmínky nezbytné pro rozvoj vzájemné důvěry, včetně kvality soudnictví;

70. připravit a zavést evropský počítačový systém výměny informací o záznamech v trestních rejstřících a podporovat studie o rozvoji dalších typů výměny informací.

Článek 4

Činnosti

Za účelem naplňování obecných a konkrétních cílů stanovených v článcích 2 a 3 bude tento program podporovat tyto typy činností:

71. specifické činnosti prováděné Komisí, například studie a výzkum, přípravu a realizaci konkrétních projektů, jako je vytvoření počítačového systému výměny informací o záznamech v trestních rejstřících, průzkumy veřejného mínění a jiná šetření, formulování ukazatelů a společných metodik, sběr, zpracování a šíření dat a statistických údajů, semináře, konference a odborná setkání, organizaci veřejných kampaní a akcí, tvorbu a provoz webových stránek, přípravu a distribuci informačních materiálů, podporu a aktivizaci sítí odborníků členských států, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti nebo

72. konkrétní nadnárodní projekty v zájmu Unie předložené alespoň třemi členskými státy, za podmínek stanovených v ročních pracovních programech nebo

73. podporu činností nevládních organizací nebo jiných subjektů sledujících cíl v obecném evropském zájmu v souladu s obecnými cíli programu, za podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

74. provozní dotaci na spolufinancování výdajů souvisejících se stálým pracovním programem Evropské soudní sítě pro další vzdělávání, která sleduje cíl v obecném evropském zájmu v oblasti vzdělávání soudců.

Článek 5

Cílové skupiny

Program je určen mimo jiné právníkům, zástupcům organizací na pomoc obětem, vnitrostátním orgánům členských států a obecně všem občanům Unie.

Článek 6

Přístup k programu

1. K tomuto programu mají přístup instituce a veřejné či soukromé organizace, včetně profesních organizací, univerzit, výzkumných ústavů a ústavů pro vzdělávání či další vzdělávání právníků v právní a soudní oblasti a nevládních organizací členských států.

V této souvislosti se „právníky“ rozumí mimo jiné soudci, státní zástupci, advokáti, právní poradci, ministerští a soudní úředníci, soudní vykonavatelé, soudní tlumočníci a další pracovníci spojení se soudnictvím v oblasti trestního práva.

2. Třetí země ani mezinárodní organizace nemohou předkládat projekty, ale mohou se programu účastnit jako partneři.

Článek 7

Typy intervencí

1. Financování z prostředků Společenství může mít tyto právní formy:

- dotace,

- veřejné zakázky.

2. Dotace Společenství se obvykle udělují na základě výzev k předložení nabídek, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů, kdy je záležitost naléhavá nebo kdy pro danou činnost neexistuje jiná možnost volby vzhledem k vlastnostem příjemce podpory, a poskytují se prostřednictvím provozních dotací a dotací na činnosti. Maximální míra spolufinancování bude stanovena v ročních pracovních programech.

3. Dále jsou předpokládány výdaje na doprovodná opatření prostřednictvím veřejných zakázek; v takovém případě budou finanční prostředky Společenství vynaloženy na nákup služeb a zboží. To se bude týkat mimo jiné výdajů na informace a komunikaci a na přípravu, provádění, sledování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.

Článek 8

Prováděcí opatření

1. Komise realizuje podporu Společenství v souladu s finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

2. Za účelem provedení programu, v mezích obecných cílů uvedených v článku 2, Komise přijme roční pracovní program, který obsahuje konkrétní cíle tohoto programu, tematické priority, popis doprovodných opatření podle článku 7 a v případě potřeby také seznam dalších činností.

3. Roční pracovní program se přijme postupem podle článku 10.

4. Postupy hodnocení a udělování podpory, které se týkají dotací na činnosti, berou ohled mimo jiné na tato kritéria:

75. shodu s ročním pracovním programem, obecnými cíli uvedenými v článku 2 a opatřeními přijímanými v různých oblastech podle článků 3 a 4;

76. kvalitu navrhované činnosti z hlediska pojetí, organizace, prezentace a očekávaných výsledků;

77. požadovanou částku, která má být financována Společenstvím, a její přiměřenost vzhledem k očekávaným výsledkům;

78. vliv očekávaných výsledků na obecné cíle vymezené v článku 2 a na opatření přijímaná v různých oblastech podle článků 3 a 4.

5. Žádosti o provozní dotace podle čl. 4 odst. 3 a 4 se posuzují s přihlédnutím ke:

- souladu s cíli programu,

- kvalitě plánovaných činností,

- pravděpodobnému multiplikačnímu efektu těchto činností na veřejnost,

- účinku prováděných činností z geografického hlediska,

- podílu občanů na organizaci zúčastněných subjektů,

- poměru mezi náklady a užitkem u navrhované činnosti.

6. Na základě čl. 113 odst. 2 finančního nařízení se zásada postupného snižování nepoužije na provozní dotaci pro Evropskou soudní síť pro další vzdělávání, protože tato organizace sleduje cíl v obecném evropském zájmu.

Článek 9

Výbor

1. Komisi napomáhá výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise (dále jen „výbor“).

2. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 10

Poradní postup

1. Odkazuje-li se na tento článek, zástupce Komise předloží výboru předlohu navrhovaných opatření. Výbor k předloze zaujme stanovisko ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci, v případě potřeby hlasováním.

2. Stanovisko je uvedeno do zápisu; každý členský stát může požádat, aby byl do zápisu uveden jeho postoj.

3. Komise stanovisko výboru zohlední v co nejvyšší míře. Rovněž informuje výbor o způsobu, jakým bylo přihlédnuto k jeho stanovisku.

Článek 11

Vzájemné doplňování

1. Bude se usilovat o synergie a vzájemné doplňování tohoto programu s ostatními nástroji Společenství, zvláště se specifickým programem pro civilní soudnictví obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ a s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“. Statistická složka informací o trestním soudnictví bude rozvíjena ve spolupráci s členskými státy, v případě potřeby s využitím statistického programu Společenství.

2. Tento program může sdílet zdroje s ostatními nástroji Společenství, zvláště se specifickým programem pro civilní soudnictví obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, za účelem provádění činností plnících cíle obou programů.

3. Činnosti financované podle tohoto rozhodnutí nejsou za stejným účelem podporovány jinými finančními nástroji Společenství. Příjemci podpory na základě tohoto rozhodnutí poskytnou Komisi informace o financích, které získávají z rozpočtu Společenství a z jiných zdrojů, a také informace o dosud nevyřízených žádostech o financování.

Článek 12

Rozpočtové prostředky

Rozpočtové prostředky přidělované na činnosti určené v tomto programu se uvedou v ročních přidělovaných částkách souhrnného rozpočtu Evropské unie. Roční přidělované částky, které jsou k dispozici, jsou povolovány rozpočtovým orgánem v rámci limitů finančních výhledů.

Článek 13

Monitorování

1. U každé činnosti financované tímto programem předkládá příjemce podpory technické a finanční zprávy o postupu prací. Předkládá se rovněž závěrečná zpráva, a to do tří měsíců od dokončení dané činnosti. Formu a obsah uvedených zpráv určí Komise.

2. Aniž by byly dotčeny audity prováděné Účetním dvorem ve spolupráci s příslušnými kontrolními orgány nebo útvary členských států na základě článku 248 Smlouvy nebo libovolné inspekce prováděné na základě čl. 279 bodu c) Smlouvy, mohou úředníci a další zaměstnanci Komise provádět kontroly na místě, včetně výběrových kontrol, u činností financovaných tímto programem.

3. Smlouvy a dohody vyplývající z tohoto rozhodnutí obsahují především ustanovení o dohledu a finanční kontrole ze strany Komise (či jakéhokoli zástupce, kterého k tomu zmocní), které budou v případě potřeby vykonávány na místě, a o auditech Účetního dvora.

4. Příjemce finanční pomoci na libovolnou činnost uchová všechny podpůrné doklady o výdajích na tuto činnost tak, aby byly k dispozici Komisi po dobu pěti let po provedení poslední platby v souvislosti s touto činností.

5. Na základě obsahu zpráv a výsledků výběrových kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise v případě potřeby upraví rozsah původně schválené finanční pomoci nebo podmínky jejího přidělení, případně také časový rozvrh plateb.

6. Komise podnikne veškeré další kroky potřebné k ověření, zda jsou financované činnosti realizovány řádně a v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a finančního nařízení.

Článek 14

Ochrana finančních zájmů Společenství

1. Komise zajistí, aby byly při provádění činností financovaných v rámci tohoto rozhodnutí chráněny finanční zájmy Společenství, a to používáním preventivních opatření proti podvodům, korupci a všem dalším protiprávním aktivitám, účinnou kontrolou, znovuzískáváním nenáležitě vyplacených částek a, pokud jsou odhaleny nezákonnosti, účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 a (Euratom, ES) č. 2185/96 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999.

2. U činností Společenství financovaných v rámci tohoto programu se použijí nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 na veškerá porušení ustanovení právních předpisů Společenství, včetně porušení smluvních závazků sjednaných na základě tohoto programu, vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které má nebo by mělo za následek újmu pro souhrnný rozpočet Evropských společenství nebo rozpočty jimi spravované v důsledku neoprávněné výdajové položky.

3. Komise sníží, pozastaví nebo odejme částku finanční podpory přidělenou pro určitou činnost, jestliže odhalí nezákonnosti, včetně nedodržování ustanovení tohoto rozhodnutí nebo jednotlivého rozhodnutí, smlouvy nebo dohody, kterými se přiděluje dotyčná finanční podpora, nebo pokud vyjde najevo, že se činnost změnila způsobem, který odporuje povaze projektu či podmínkám jeho provádění, aniž by byla Komise požádána o souhlas.

4. Jestliže nebyly dodrženy časové lhůty nebo pokud je vzhledem k postupu provádění činnosti odůvodněná jen část přidělené finanční pomoci, Komise požádá příjemce, aby ve stanovené lhůtě předložil své vyjádření. Pokud příjemce neodpoví uspokojivým způsobem, Komise může zrušit zbývající finanční pomoc a žádat vrácení již vyplacených částek.

5. Každá nenáležitě vyplacená částka se vrací Komisi. Ke všem částkám, které nejsou vráceny včas podle podmínek stanovených finančním nařízením, se připočítají úroky.

Článek 15

Hodnocení

1. Program bude pravidelně monitorován tak, aby bylo možné sledovat realizaci činností prováděných v jeho rámci.

2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé, vnější hodnocení programu.

3. Evropskému parlamentu a Radě Komise předloží:

79. průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu do 31. března 2011,

80. sdělení o pokračování tohoto programu do 30. srpna 2012,

81. zprávu s hodnocením ex post do 31. prosince 2014.

Článek 16

Přechodná ustanovení

Tímto rozhodnutím se od 1. ledna 2007 nahrazují odpovídající ustanovení rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2002, kterým se stanoví rámcový program pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (AGIS).

Činnosti zahájené na základě uvedeného rozhodnutí před 31. prosincem 2006 se jím nadále řídí až do svého dokončení. Výbor ustavený článkem 7 uvedeného rozhodnutí se nahrazuje výborem uvedeným v článku 10 tohoto rozhodnutí.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie . Použije se ode dne 1. ledna 2007.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti

Příprava finančních výhledů na léta 2007-2013 byla od samého počátku vedena přístupem vycházejícím z potřeb jednotlivých politik tak, aby byla zajištěna konzistence mezi politickými cíli a částkami přidělenými na jejich realizaci. V této souvislosti je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva považováno za jednu z hlavních priorit Evropské unie pro nadcházející léta, která by měla být podpořena výrazně vyššími finančními prostředky. Ve svých sděleních „Budování naší společné budoucnosti – Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie – 2007-2013 ”[53] a “ Finanční výhledy 2007-2013” [54] Komise také zdůraznila, jak důležité je využít revizi právních nástrojů pro příští finanční výhledy k zahájení výrazného pohybu směrem k větší jednoduchosti. Komise své návrhy strukturuje do tří obecných programů odpovídajících politickým úkolům (“Solidarita a řízení migračních toků”, “Základní práva a spravedlnost” a “Bezpečnost a ochrana svobod”), a tím definuje zřetelný rámec pro rozvoj finančních intervencí Společenství na podporu realizace tří cílů, tedy práva, svobody a bezpečnosti.

2. Odůvodnění navrhovaných opatření

2.1. Rozbor problému

Vnitřní trh je skutečností, ze které vyplývá zintenzivnění výměn mezi členskými státy Unie. Díky jeho existenci se občané EU častěji stěhují do jiných členských států a častěji v jiných členských státech vykonávají ekonomickou činnost a nakupují zboží a služby, a to i prostřednictvím moderních technologií. Kromě toho se lidé častěji dostávají do osobní nebo rodinné situace, která má přeshraniční rozměr (např. manželství mezi lidmi s různým občanstvím, vlastnictví domu v jiném členském státu). Proto je nutné přijmout taková opatření, aby v těchto případech měli účastníci soudních řízení snadný přístup k účinně vykonávané spravedlnosti. Rovněž je třeba řešit různé problémy, jejichž četnost v budoucnu pravděpodobně poroste, jako jsou otázky statusu nesezdaných párů, majetkové nároky při rozpadu manželství či jiných vztahů a v dalších situacích, osobní stav (jména) nebo osvojení. Neslučitelnost nebo složitost právních a správních systémů v členských státech by neměla bránit jednotlivcům a podnikům v uplatňování jejich práv ani je od uplatňování práv odrazovat.

2.2. Cesta vpřed

V zájmu podpory a ochrany základních práv je nezbytné vytvořit autentický evropský prostor práva. Vznik takového prostoru umožní účinnou spolupráci soudních orgánů, dá občanům lepší přístup ke spravedlnosti a zajistí, aby mohli uplatňovat svá práva, aniž by jim v tom bránily nebo je od toho odrazovaly příliš složité a vzájemně neslučitelné právní systémy. Zároveň také dovolí zavést zásadu vzájemného uznávání soudních rozhodnutí a nepřetržitě zdokonalovat práci soudnictví.

Úkolem Unie bude naplnit očekávání občanů, kteří požadují účinná řešení svých praktických problémů. Z toho budou vyplývat zejména:

- zvýšené úsilí o sledování způsobu, jakým členské státy používají stále se rozšiřující acquis, a to i moderními prostředky, jako je zakládání databází judikatury;

- další legislativní kroky zaměřené zvláště na usnadnění přístupu ke spravedlnosti a zvýšení její efektivity;

- posílení mechanismů pro informování veřejnosti a na podporu vzdělávání a výměn právníků, pokud jde o důsledky nástrojů pro spolupráci v této oblasti;

- další opatření, která právníkům pomohou porozumět společným nástrojům a postupům a používat je.

2.3. Cíle programu a související ukazatele

- Definice obecných, konkrétních a operačních cílů

Podporovat soudní spolupráci, a tak přispět k vytvoření autentického evropského prostoru práva v občanských věcech, založeného na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře. | Podporovat přizpůsobování stávajících soudních systémů členských států skutečnosti, že Evropská unie je územím bez hraničních kontrol, s jednotnou měnou a volným pohybem osob, služeb, zboží a kapitálu. | Zlepšit vzájemné poznání právních a soudních systémů členských států v občanských věcech a podporovat a posilovat tvorbu sítí, vzájemnou spolupráci, výměnu a šíření informací, zkušeností a správných postupů. Zajistit řádné uplatňování, správné a konkrétní používání a hodnocení nástrojů Společenství v oblasti soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech. |

Zlepšit každodenní život jednotlivců a podniků tím, že se jim umožní prosazovat svá práva v celé Evropské unii – zvláště podporou přístupu ke spravedlnosti. | Zlepšit informovanost o právních systémech členských států a přístup ke spravedlnosti. |

Posílit kontakty mezi právními, soudními a správními orgány a právníky a podpořit vzdělávání soudců. | Podporovat vzdělávání soudců a soudních úředníků ve věcech souvisejících se Společenstvím. Vyhodnotit obecné podmínky nezbytné pro rozvoj vzájemné důvěry, včetně kvality soudnictví. Podporovat operativní práci Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, která byla založena rozhodnutím Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001. |

Všechny tyto cíle jsou v souladu s celkovým zaměřením obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, tedy s podporou rozvoje prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

- Vzájemné doplňování a soudržnost s jinými nástroji

Při přípravě programu byla zvláštní pozornost věnována zajištění soudržnosti s ostatními programy, jež financují činnosti ve stejných oblastech politiky, a nalézání komplementarity a synergie s těmito programy.

Tento program doplňují ostatní specifické programy obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, zvláště specifický program „Trestní soudnictví“, který se týká soudní spolupráce v trestních věcech. Pokud jde o cíle a strukturu, program „Trestní soudnictví“ v nejvyšší možné míře odpovídá tomuto programu, přičemž jeho cílem je zajistit, aby výkon práva na volný pohyb v Unii nebyl znemožněn nebo ztížen složitostí právních a správních systémů členských států.

Bude také třeba zajistit vzájemné doplňování s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“, aby bylo dosaženo synergie zejména v oblasti právních systémů upravujících poskytování azylu a začleňování státních příslušníků třetích zemí do společnosti.

3. Hodnocení

3.1. Poučení z průběžných a závěrečných hodnocení

Komise přijala zprávu z poloviny období[55] o obecném rámci Společenství pro činnosti za účelem usnadnění soudní spolupráce v občanských věcech. Ve zprávě se připouští, že dva roky realizace programu nestačí k provedení jeho hloubkové analýzy; přesto je na jejím základě možné učinit první soubor závěrů.

Uznává se, že činnosti rozvinuté Komisí – Evropský soudní atlas v civilních věcech, databáze judikatury podle nařízení Brusel I a Brusel II a informační kampaň seznamující právníky se soudní spoluprací v občanských věcech v rámci Evropské unie – byly velmi dobře přijaty a že by měly pokračovat.

Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci, která byla zřízena za účelem zdokonalení, zjednodušení a urychlení účinné soudní spolupráce mezi členskými státy v občanských a obchodních věcech, rovněž patří k důležitým aktivitám Komise a její význam je jednoznačně uznáván.

Na druhé straně byly zjištěny určité problémy týkající se projektů, které předkládá a provádí občanská společnost. Omezený objem dostupného rozpočtu znemožnil předložení rozsáhlejších projektů v konkrétních oblastech, jako je vzdělávání a výměna soudců. Je třeba také dále zlepšit šíření výsledků programu.

Občanská společnost by měla být vybídnuta k větší účasti na činnostech Komise v konkrétních oblastech, především pokud jde o informování občanů a podniků.

Konečně je důležité zaměřit se na multiplikační efekty činností, a to pomocí pečlivého výběru cílových skupin.

3.2. Hodnocení ex ante

Pracovní dokument, ve kterém Komise předkládá hodnocení ex ante obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, prokazuje vhodnost zvolené politické alternativy vzhledem k dosažení stanovených cílů.

4. Právní základ a odůvodnění politického nástroje

4.1. Právní základ

Právním základem tohoto specifického programu v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ je čl. 61 bod c) Smlouvy o založení Evropského společenství.

V uvedeném článku se konstatuje, že Rada za účelem postupného vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva přijme opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech; čl. 67 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství určuje postupy, které se při přijímání takových opatření použijí.

Program je zaměřen na soudní spolupráci v občanských věcech, a navržen je tedy vhodný právní základ.

4.2. Činnosti definované v rámci programu

Předpokládány jsou různé typy činností, například tyto:

- specifické činnosti prováděné Komisí, například studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění a jiná šetření, formulování ukazatelů a společných metodik, sběr, zpracování a šíření dat a statistických údajů, semináře, konference a odborná setkání, organizace veřejných kampaní a akcí, tvorba a provoz webových stránek, příprava a distribuce informačních materiálů, podpora a řízení sítí odborníků členských států, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti;

- činnosti poskytující finanční podporu konkrétním projektům v zájmu Společenství za podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

- činnosti poskytující finanční podporu aktivitám nevládních organizací nebo jiných subjektů za podmínek stanovených v ročních pracovních programech.

4.3. Subsidiarita a proporcionalita

Současný návrh byl připraven v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality uvedenými v článku 5 Smlouvy o ES a v jejím doprovodném protokolu. Pokud jde o subsidiaritu, tento program se nesnaží zasahovat do oblastí, kterými se zabývají vnitrostátní programy připravené vnitrostátními orgány jednotlivých členských států, ale zaměřuje se na oblasti, kde se může projevit přidaná hodnota evropské spolupráce. V této souvislosti platí, že velkou většinu činností, které program podporuje, lze považovat za doplněk vnitrostátních činností, který se snaží vytěžit co nejvíce ze synergie s činnostmi prováděnými na mezinárodní a regionální úrovni.

Co se týče proporcionality, návrh nového programu je koncipován tak, aby zahrnoval maximální možné zjednodušení nejen z hlediska formy činností – definice činností v legislativním textu jsou v nejvyšší možné míře všeobecné – ale také z hlediska správních a finančních požadavků, které budou uplatňovány při jejich realizaci. Komise se snažila najít optimální rovnováhu mezi pružností a snadnou použitelností na jedné straně a jednoznačností účelu a přiměřenými finančními a procesními zárukami na straně druhé.

Řídíme-li se pokyny k používání obou zásad uvedenými v protokolu, je zřejmé, že problémy, které se snaží řešit tento program, mají nadnárodní aspekty, a tedy že z činnosti na úrovni Společenství lze získat větší užitek, než kdyby byly příslušné činnosti prováděny jen na úrovni členských států.

4.4. Zjednodušení a racionalizace

Navrhovaný přístup přispěje k naplnění klíčového cíle, kterým je zjednodušení nástrojů z hlediska právního i z hlediska řízení a také racionalizace struktury rozpočtu. Zároveň posílí soudržnost a soulad mezi jednotlivými nástroji a zamezí jejich případnému zdvojování. Příkladem mohou být činnosti na podporu vzdělávání soudců ve specifické oblasti evropského soutěžního práva, které byly dosud prováděny zvlášť, ale nyní jsou zahrnuty do tohoto programu. Ke zvládnutí budoucích rozšíření budou potřeba dodatečné lidské zdroje, avšak zrušením drobnějších rozpočtových položek (které spotřebovávají nepřiměřené zdroje) a přeskupením stávajících programů do jediného, soudržného a racionálního programu bude dosaženo lepšího rozmístění lidských zdrojů. Výsledkem bude přiměřenější poměr mezi výší výdajů v dané položce a administrativními náklady na její správu.

Z navržené racionalizace budou mít prospěch i koneční uživatelé, protože se zvyšuje viditelnost, přehlednost a soudržnost nástrojů. Díky standardizovanému přístupu a harmonizaci prováděcích ustanovení budou potenciální příjemci podpory moci snadněji žádat o financování.

Komise se může rozhodnout, že provádění rozpočtu částečně svěří agenturám zřízeným podle práva Společenství, na které odkazuje čl. 54 odst. 2 písm. a) finančního nařízení. Tyto agentury označí Komise ve shodě s ustanoveními článků 55 a 56 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 a článku 37 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002. Komise provede analýzu souladu se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity. Před tím, než příslušné pravomoci deleguje, Komise pomocí předběžného posouzení zajistí, aby vytvoření agentur odpovídalo zásadě řádné finanční správy.

Navržený nový nástroj jde směrem, který vytýčila Komise vzhledem k politickým a finančním výzvám v období, jež začíná rokem 2007. Záměrem je doplnit, zjednodušit a racionalizovat stávající nástroje a zajistit pružnost nezbytnou pro plnění nových úkolů a pro bezproblémový přechod na nový právní rámec, který vznikne vstupem Ústavní smlouvy v platnost.

5. Vliv na rozpočet

Náklady na obecný program „Základní práva a spravedlnost“ v období 2007-2013 dosáhnou 543 milionů EUR; na tento specifický program bude přidělena částka 109,3 milionu EUR.

2005/0040 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Civilní soudnictví“ pro období 2007-2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 61 bod c) a čl. 67 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[56],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[57],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[58],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropské společenství si stanovilo za cíl udržovat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, v němž je zaručen volný pohyb osob. Za tímto účelem musí Společenství přijmout mimo jiné opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech nezbytná pro řádné fungování vnitřního trhu.

(2) V návaznosti na předchozí programy, jako je Grotius[59] a projekt Robert Schuman[60], nařízení Rady (ES) č. 743/2002[61] vytvořilo obecný rámec Společenství pro činnosti za účelem usnadnění soudní spolupráce v občanských věcech na období 2002 až 2006.

(3) Na svém zasedání v Bruselu ve dnech 4. a 5. listopadu 2004 Evropská rada přijala Haagský program: posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii.

(4) Náročné cíle vytyčené Smlouvou a haagským programem by měly být uskutečňovány prostřednictvím pružného a účinného programu, který usnadní plánování a realizaci úkolů.

(5) Program Civilní soudnictví by měl umožnit iniciativy Komise v souladu se zásadou subsidiarity, dále činnosti na podporu organizací prosazujících a usnadňujících soudní spolupráci v občanských věcech a činnosti na podporu konkrétních projektů.

(6) Obecně zaměřený program pro civilní soudnictví určený ke zlepšení vzájemného porozumění právním a soudním systémům členských států přispěje k odstraňování překážek soudní spolupráce v občanských věcech, což povede k lepšímu fungování vnitřního trhu.

(7) V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(8) Měla by být přijata také vhodná opatření k předcházení nezákonnostem a podvodům a měly by být podnikány nezbytné kroky k znovunabytí finančních prostředků, jež byly ztraceny, neoprávněně vyplaceny nebo nesprávně použity.

(9) Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční rámec, který pro rozpočtový orgán představuje hlavní referenční rámec ve smyslu bodu 33 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu[62].

(10) Jelikož cíle programu Civilní soudnictví nemohou být dostatečně dosaženy na úrovni členských států, a proto mohou být, z důvodu rozsahu či účinků této iniciativy, lépe dosaženy na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(11) Je třeba použít nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[63] (dále jen „finanční nařízení“) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady č. 1605/2002[64], která chrání finanční zájmy Společenství, s přihlédnutím k zásadám jednoduchosti a konzistence při výběru rozpočtových nástrojů, k omezení počtu případů, kdy si Komise ponechává přímou zodpovědnost za jejich provádění a řízení, a k nezbytnému přiměřenému poměru mezi objemem prostředků a administrativní zátěží související s jejich využíváním.

(12) Finanční nařízení vyžaduje, aby pro provozní dotace byl přijat základní akt.

(13) V souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[65] by opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí měla být přijata poradním postupem podle článku 3 uvedeného rozhodnutí. Jedná se o vhodný postup, protože program nemá významný vliv na rozpočet Společenství,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Vytvoření programu

1. Tímto rozhodnutím se v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ zavádí specifický program „Civilní soudnictví“ (dále jen „program“), jehož účelem je přispět k posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

2. Program se přijímá na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Článek 2

Obecné cíle

1. Tento program má tyto obecné cíle:

82. podporovat soudní spolupráci s cílem přispět k vytvoření autentického evropského prostoru práva v občanských věcech, založeného na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře;

83. podporovat přizpůsobování stávajících soudních systémů členských států skutečnosti, že Evropská unie je územím bez hraničních kontrol, s jednotnou měnou a s volným pohybem osob, služeb, zboží a kapitálu;

84. zlepšit každodenní život jednotlivců a podniků tím, že jim bude umožněno uplatňovat svá práva v celé Evropské unii, především díky lepšímu přístupu ke spravedlnosti;

85. zdokonalit kontakty mezi právními, soudními a správními orgány a právníky a podporovat vzdělávání příslušníků soudcovského stavu.

2. Aniž by byly dotčeny cíle a pravomoci Evropského společenství, přispívají obecné cíle tohoto programu k rozvoji politik Společenství, konkrétněji pak k vytvoření soudního prostoru.

Článek 3

Konkrétní cíle

Program má tyto konkrétní cíle:

86. podporovat soudní spolupráci v občanských věcech zaměřenou na:

87. zajištění právní jistoty a zlepšení přístupu ke spravedlnosti,

88. podporu vzájemného uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků,

89. odstraňování překážek vyplývajících z rozdílnosti občanského práva a občanských soudních řádů a na podporu nezbytného sbližování právních předpisů,

90. zajištění řádného výkonu spravedlnosti odstraněním kompetenčních sporů mezi soudy;

91. zlepšit vzájemné poznání právních a soudních systémů členských států v občanských věcech, podporovat a posilovat tvorbu sítí, vzájemnou spolupráci, výměnu a šíření informací, zkušeností a správných postupů;

92. zajistit řádné provádění, správné a konkrétní používání a hodnocení nástrojů Společenství v oblasti soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech;

93. zlepšit informovanost o právních systémech členských států a přístup ke spravedlnosti;

94. podporovat vzdělávání soudců a soudních úředníků v oblasti práva Unie a Společenství;

95. vyhodnotit obecné podmínky nezbytné pro rozvoj vzájemné důvěry, včetně kvality soudnictví;

96. umožnit práci Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci vytvořené rozhodnutím Rady č. 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci[66].

Článek 4

Činnosti

Za účelem naplňování obecných a konkrétních cílů stanovených v článcích 2 a 3 bude tento program podporovat tyto typy činností:

97. specifické činnosti prováděné Komisí, například studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění a jiná šetření, formulování ukazatelů a společných metodik, sběr, zpracování a šíření dat a statistických údajů, semináře, konference a odborná setkání, organizaci veřejných kampaní a akcí, tvorbu a provoz webových stránek, přípravu a distribuci informačních materiálů, podporu a řízení sítí odborníků členských států, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti nebo

98. konkrétní nadnárodní projekty v zájmu Společenství předložené alespoň třemi členskými státy, za podmínek stanovených v ročních pracovních programech nebo

99. podporu činností nevládních organizací nebo jiných subjektů sledujících cíl v obecném evropském zájmu v souladu s obecnými cíli programu, za podmínek stanovených v ročních pracovních programech.

Článek 5

Účast

Na činnostech programu se mohou podílet tyto země (dále jen „zúčastněné země“):

100. kandidátské země přidružené k EU a země západního Balkánu zapojené do procesu stabilizace a přidružení, a to v souladu s podmínkami účasti na programech Společenství stanovenými v dohodách o přidružení nebo jejich dodatkových protokolech, které s těmito zeměmi byly nebo budou uzavřeny;

101. k projektům mohou být přidruženi právníci z Dánska a z kandidátských zemí, které se tohoto programu neúčastní, pokud to přispěje k přípravě kandidátských zemí na přistoupení, nebo z jiných třetích zemí neúčastnících se tohoto programu, pokud to poslouží cílům projektů.

Článek 6

Cílové skupiny

Program je určen mimo jiné právníkům, vnitrostátním orgánům členských států a obecně všem občanům Unie.

Článek 7

Přístup k programu

K tomuto programu mají přístup instituce a veřejné či soukromé organizace, včetně profesních organizací, univerzit, výzkumných ústavů a ústavů pro vzdělávání právníků v právní a soudní oblasti a nevládních organizací členských států.

V této souvislosti se „právníky“ rozumí mimo jiné soudci, státní zástupci, advokáti, právní poradci, akademičtí a vědečtí pracovníci, ministerští a soudní úředníci, soudní vykonavatelé, soudní tlumočníci a další pracovníci spojení se soudnictvím v oblasti občanského práva.

Článek 8

Typy intervencí

1. Financování Společenstvím může mít tyto právní formy:

- dotace,

- veřejné zakázky.

2. Dotace Společenství se udělují na základě výzev k předložení nabídek, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů, kdy je záležitost naléhavá nebo kdy pro danou činnost neexistuje jiná možnost volby vzhledem k vlastnostem příjemce podpory, a poskytují se prostřednictvím provozních dotací a dotací na činnosti. Maximální míra spolufinancování bude stanovena v ročních pracovních programech.

3. Dále jsou předpokládány výdaje na doprovodná opatření prostřednictvím veřejných zakázek; v takovém případě budou finanční prostředky Společenství vynaloženy na nákup služeb a zboží. To se bude týkat mimo jiné výdajů na informace a komunikaci a na přípravu, provádění, sledování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.

Článek 9

Prováděcí opatření

1. Komise realizuje podporu Společenství v souladu s finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

2. Za účelem provedení programu, v mezích obecných cílů uvedených v článku 2, Komise přijme roční pracovní program, který obsahuje konkrétní cíle tohoto programu, tematické priority, popis doprovodných opatření podle článku 8 a v případě potřeby také seznam dalších činností.

3. Roční pracovní program se přijme postupem podle čl. 10 odst. 2.

4. Postupy hodnocení a udělování podpory, které se týkají dotací na činnosti, berou ohled mimo jiné na tato kritéria:

102. shodu s ročním pracovním programem, obecnými cíli uvedenými v článku 2 a opatřeními přijímanými v různých oblastech podle článků 3 a 4;

103. kvalitu navrhované činnosti z hlediska pojetí, organizace, prezentace a očekávaných výsledků;

104. požadovanou částku, která má být financována Společenstvím, a její přiměřenost vzhledem k očekávaným výsledkům;

105. vliv očekávaných výsledků na obecné cíle vymezené v článku 2 a na opatření přijímaná v různých oblastech podle článků 3 a 4.

5. Žádosti o provozní dotace uvedené v čl. 4 odst. 3 se posuzují s přihlédnutím ke:

- souladu s cíli programu,

- kvalitě plánovaných činností,

- pravděpodobnému multiplikačnímu efektu těchto činností na veřejnost,

- účinku prováděných činností z geografického hlediska,

- podílu občanů na organizaci zúčastněných subjektů,

- poměru mezi náklady a užitkem u navrhované činnosti.

Článek 10

Výbor

1. Komisi napomáhá výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise (dále jen „výbor“).

2. Pokud je učiněn odkaz na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 11

Vzájemné doplňování

1. Bude se usilovat o synergie a vzájemné doplňování tohoto programu s ostatními nástroji Společenství, zvláště se specifickým programem pro trestní soudnictví obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ a s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“. Statistická složka informací o civilním soudnictví bude rozvíjena ve spolupráci s členskými státy, v případě potřeby s využitím statistického programu Společenství.

2. Tento program může sdílet zdroje s ostatními nástroji Společenství, zvláště se specifickým programem pro trestní soudnictví obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, za účelem provádění činností plnících cíle obou programů.

3. Činnosti financované podle tohoto rozhodnutí nejsou za stejným účelem podporovány jinými finančními nástroji Společenství. Příjemci podpory na základě tohoto rozhodnutí poskytnou Komisi informace o financích, které získávají z rozpočtu Společenství a z jiných zdrojů, a také informace o dosud nevyřízených žádostech o financování.

Článek 12

Rozpočtové prostředky

1. Pro provádění tohoto nástroje byl stanoven rozpočet ve výši 109,3 milionu EUR na období uvedené v článku 1.

2. Rozpočtové prostředky přidělené na činnosti určené v tomto programu se uvedou v ročních přidělovaných částkách souhrnného rozpočtu Evropské unie. Roční přidělované částky, které jsou k dispozici, jsou povolovány rozpočtovým orgánem v rámci limitů finančních výhledů.

Článek 13

Monitorování

1. U každé činnosti financované tímto programem předkládá příjemce podpory technické a finanční zprávy o postupu prací. Předkládá se rovněž závěrečná zpráva, a to do tří měsíců od dokončení dané činnosti. Formu a obsah uvedených zpráv určí Komise.

2. Aniž by byly dotčeny audity prováděné Účetním dvorem ve spolupráci s příslušnými kontrolními orgány nebo útvary členských států na základě článku 248 Smlouvy nebo libovolné inspekce prováděné na základě čl. 279 bodu c) Smlouvy, mohou úředníci a další zaměstnanci Komise provádět kontroly na místě, včetně výběrových kontrol, u činností financovaných tímto programem.

3. Smlouvy a dohody vyplývající z tohoto rozhodnutí obsahují především ustanovení o dohledu a finanční kontrole ze strany Komise (či jakéhokoli zástupce, kterého k tomu zmocní), které budou v případě potřeby vykonávány na místě, a o auditech Účetního dvora.

4. Příjemce finanční pomoci na libovolnou činnost uchová všechny podpůrné doklady o výdajích na tuto činnost tak, aby byly k dispozici Komisi po dobu pěti let po provedení poslední platby v souvislosti s touto činností.

5. Na základě obsahu zpráv a výsledků výběrových kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise v případě potřeby upraví rozsah původně schválené finanční pomoci nebo podmínky jejího přidělení, případně také časový rozvrh plateb.

6. Komise podnikne veškeré další kroky potřebné k ověření, zda jsou financované činnosti realizovány řádně a v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a finančního nařízení.

Článek 14

Ochrana finančních zájmů Společenství

1. Komise zajistí, aby byly při provádění činností financovaných v rámci tohoto rozhodnutí chráněny finanční zájmy Společenství, a to používáním preventivních opatření proti podvodům, korupci a všem dalším protiprávním aktivitám, účinnou kontrolou, znovuzískáváním nenáležitě vyplacených částek a, pokud jsou odhaleny nezákonnosti, účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 a (Euratom, ES) č. 2185/96 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999.

2. U činností Společenství financovaných v rámci tohoto programu se použijí nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 na veškerá porušení ustanovení právních předpisů Společenství, včetně porušení smluvních závazků sjednaných na základě tohoto programu, vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které má nebo by mělo za následek újmu pro souhrnný rozpočet Evropských společenství nebo rozpočty jimi spravované v důsledku neoprávněné výdajové položky.

3. Komise sníží, pozastaví nebo odejme částku finanční podpory přidělenou pro určitou činnost, jestliže odhalí nezákonnosti, včetně nedodržování ustanovení tohoto rozhodnutí nebo jednotlivého rozhodnutí, smlouvy nebo dohody, kterými se přiděluje dotyčná finanční podpora, nebo pokud vyjde najevo, že se činnost změnila způsobem, který odporuje povaze projektu či podmínkám jeho provádění, aniž by byla Komise požádána o souhlas.

4. Jestliže nebyly dodrženy časové lhůty nebo pokud je vzhledem k postupu provádění činnosti odůvodněná jen část přidělené finanční pomoci, Komise požádá příjemce, aby ve stanovené lhůtě předložil své vyjádření. Pokud příjemce neodpoví uspokojivým způsobem, Komise může zrušit zbývající finanční pomoc a žádat vrácení již vyplacených částek.

5. Každá nenáležitě vyplacená částka se vrací Komisi. Ke všem částkám, které nejsou vráceny včas podle podmínek stanovených finančním nařízením, se připočítají úroky.

Článek 15

Hodnocení

1. Program bude pravidelně monitorován tak, aby bylo možné sledovat realizaci činností prováděných v jeho rámci.

2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé, vnější hodnocení programu.

3. Evropskému parlamentu a Radě Komise předloží:

106. průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu do 31. března 2011,

107. sdělení o pokračování tohoto programu do 30. srpna 2012,

108. zprávu s hodnocením ex post do 31. prosince 2014.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Použije se ode dne 1. ledna 2007.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

FINANCIAL STATEMENT

LEGISLATIVE FINANCIAL STATEMENT

1. NAME OF THE PROPOSAL:

Programme “Fundamental Rights and Justice“

Proposal for a Council Decision establishing the programme “Criminal justice” for the period 2007-2013

Proposal for a decision of the European Parliament and the Council establishing the programme “Civil justice” for the period 2007-2013

Proposal for a Council Decision establishing the programme “Fundamental Rights and Citizenship” for the period 2007-2013

Proposal for a decision of the European Parliament and the Council establishing the programme “Fight against violence (Daphne) and drugs prevention and information” for the period 2007-2013

2. ABM / ABB FRAMEWORK

1804 – Citizenship and Fundamental Rights

1806 – Establishing a genuine European area in criminal in civil matters

1807 – Coordination in the field of drugs

3. BUDGET LINES

3.1. Budget lines (operational lines and related technical and administrative assistance lines (ex- B.A lines)) including headings:

Financial Perspectives 2007-2013: Heading 3.

3.2. Duration of the action and of the financial impact:

2007-2013

3.3. Budgetary characteristics ( add rows if necessary ):

Budget line | Type of expenditure | New | EFTA contribution | Contributions from applicant countries | Heading in financial perspective |

Criminal Justice | Non-comp | Diff | NO | NO | Yes | No 3 |

Civil Justice | Non-comp | Diff | NO | NO | Yes | No 3 |

Fundamental Rights and Citizenship | Non-comp | Diff | NO | No | Yes | No 3 |

Fight against violence (Daphne) and drugs prevention and information | Non-comp | Diff | NO | Yes* | Yes | No 3 |

*: the programme shall be open to the participation of the EFTA states, subject to the EEA Agreement, in accordance with its provisions.

4. SUMMARY OF RESOURCES

4.1. Financial Resources

4.1.1. Summary of commitment appropriations (CA) and payment appropriations (PA)

EUR million (to 3 decimal places)

…………………… | f |

TOTAL CA including co-financing | a+c+d+e+f |

4.1.2. Compatibility with Financial Programming

X Proposal is compatible with next financial programming 2007-2013

( Proposal will entail reprogramming of the relevant heading in the financial perspective.

( Proposal may require application of the provisions of the Interinstitutional Agreement[67] (i.e. flexibility instrument or revision of the financial perspective).

4.1.3. Financial impact on Revenue

( Proposal has no financial implications on revenue

X Proposal has financial impact – the effect on revenue is as follows:

Contribution from EFTA/EEE States: 2,19 % (2004 figures)

EUR million (to one decimal place)

Prior to action | Situation following action |

Total number of human resources | 37,5 | 40 | 44 | 47,5 | 51 | 54 | 54 |

5. CHARACTERISTICS AND OBJECTIVES

5.1. Need to be met in the short or long term

5.1.1. Civil Justice

The promotion and the protection of fundamental rights demand the establishment of a genuine European area of justice. In such an area competent judicial authorities co-operate effectively, and citizens have a better access to justice and are neither prevented nor discouraged from exercising their rights by incompatibilities and complexities of the legal systems, judicial decisions circulate freely among the Member States on the basis of the principle of mutual recognition of judicial decisions, and the good functioning of the judiciary is constantly improved.

The challenge for the Union will be to respond to citizens’ expectations for effective solutions to their practical problems. This will imply in particular:

- as the acquis grows, increased efforts of monitoring of its application by the Member States, including through modern means such as databases of case law;

- further legislative action to address the new issues mentioned above, and to improve the ease of access to and efficiency of justice;

- a need to address mutual recognition in a wider sense, including recognition of decisions and documents other than those issued by judicial authorities;

- strengthening of mechanisms for providing information to the public and promote training of and exchanges between practitioners on the implications of the instruments for cooperation in this area;

- further measures to promote understanding and use of common tools and procedures amongst practitioners.

5.1.2. Criminal Justice

The challenge for the Union will be to respond to citizens’ expectations for effective solutions to their practical problems. This will imply in particular:

- as the acquis grows, increased efforts of monitoring of its application by the Member States, including through modern means such as databases of case law;

- further legislative action to address the new issues mentioned above, and to improve the ease of access to and efficiency of justice;

- a need to address mutual recognition in a wider sense, including recognition of decisions and documents other than those issued by judicial authorities;

- strengthening of mechanisms for providing information to the public and promote training of and exchanges between practitioners on the implications of the instruments for cooperation in this area;

- legislative measures to put in place and develop common tools for cooperation. This implies inter alia on the one hand more efficient mechanisms of exchange of information between Member States on criminals, in particular on convicted persons by setting up a computerised mechanism to exchange information on criminal records, and on the other hand, to improve standards for certain procedures such as rules on evidence collection and rules on the protection of individuals involved in criminal proceedings, whether they are the accused, witnesses or victims;

- further measures to promote understanding and use of common tools and procedures amongst practitioners.

5.1.3 Fundamental Rights and Justice

The aim of this specific programme of the programme “Fundamental Rights and Justice” is to develop significantly the two existing preparatory actions (promotion of fundamental rights and the support to civil society) introducing new objectives such as the fight against racism, xenophobia and anti-semitism namely through the promotion of an inter-faith and a multicultural dialogue at EU level.

The support to civil society in the field of fundamental rights will be enlarged to cover all Member States while the present preparatory action only covers the ten new Member States.

A special focus will be put on the rights deriving from the citizenship of the Union, recognised as fundamental rights by the Charter, namely to encourage democratic participation.

A significant increase in the financial envelope is planned to reflect the increasing importance of these issues and to respond positively to civil society actors.

5.1.4 Fight against violence (Daphne) and drugs prevention and information

The main challenges facing the Union in relation to tackling drugs over the period of the next financial perspectives can be defined as follows:

- information and research, including the continuation of the work of the European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA);

- drug demand reduction since demand feeds the growth of the drugs phenomenon: education, prevention and harm-reduction programmes;

- drug supply reduction, to stop trafficking and drug-related criminality, in particular as concerns new synthetic drugs and their chemical precursors, as well as combating money-laundering;

- enhanced cooperation with third countries concerning drug abuse control and drug demand reduction.

- further legislative activity will be needed in line with new and developing forms of drugs, for example to bring new forms of drugs under established control mechanisms.

Fight against violence (Daphne programme)

The mid term and the final report on the Daphne programme (2000 – 2003) show that organisations have gained from their participation in European partnerships. Bringing associations to work together resulted in more effective programming and better use of resources.

The Daphne programme can thus be seen as successful in mobilising the civil society resulting in partnerships and alliances that are working together for more comprehensive European policies on violence.

The final report of the Daphne programme (2000 – 2003) revealed that there was some room to improvement such as the creation of a helpdesk and an increased focus on dissemination. The Daphne II programme was thus adapted to conform to the finding of that report.

As these changes to the structure of the programme are quite recent, no significant changes need to be introduced.

5.2. Value-added of Community involvement and coherence of the proposal with other financial instruments and possible synergy

The European Union added value will be achieved by:

- preparing the ground for the emergence of common strategies and legislation in this field;

- implementing EU policy objectives and their application in national policies;

- supporting the transposition of European Union legislation's and its application in a uniform way through Europe;

- promoting the co-operation and co-ordination mechanisms between Member States;

- cooperating with civil society organisations at European level.

Criteria for evaluation

A set of common evaluation criteria will be used through all specific programmes to evaluate the success of the interventions regarding the European Union added value in relation with the type of effect described above. Example of criteria could be:

- To support only activities needed at European Union level to sustain European Union objectives, European Union laws and European Union implementation mechanism;

- To support activities which will be complementary with those financed at national level;

- To reinforce national exchanges at European Union level, generating synergy effects and economies of scale;

- To involve actively Member States representatives and other relevant stakeholders in the implementation of the programme in order to maximise complementarities with existing activities.

Subsidiarity and proportionality

As far as subsidiarity is concerned the present programme focuses on areas where European added value can be demonstrated and therefore is designed to respect the principles of subsidiarity and proportionality set out in Article 5 of the EC Treaty and its accompanying Protocol.

As far as proportionality is concerned, the new programme proposal has been designed to incorporate the maximum feasible extent of simplification in terms not only of the form of the action but also in terms of the administrative and financial requirements that will apply to their implementation. The programme has been designed to strike to find the right balance between flexibility and ease of use on the one hand, and clarity of purpose and appropriate financial and procedural safeguards on the other.

Complementarity with other Community interventions

The present programme aims at contributing to the establishment of an area of freedom, security and justice. A complementarity with other programmes may thus be possible.

A non exhaustive list of areas of convergence can be mentioned:

- The draft of the present programme took into account the Programme on Active Citizenship and the Youth programme to ensure that no overlap situations existed. In any case, particular attention will be paid to the implementation of those programmes to avoid such situations and to coordinate the results.

- The draft of the present programme took into account the Programme for Employment and Social Security - PROGRESS to ensure that no overlap situations existed. Particular attention will be paid to the implementation of the programme to avoid such situations and to coordinate the results.

- The current proposal is complementary to some actions under the 7th framework programme. Synergies will be actively promoted whenever possible, namely as regards the application of research results.

- Special attention will be paid to the programmes implemented by in the field of Information Society, related with safe use of Internet and fighting its abuse, in particular as regards sensitive groups (e.g. children).

- The current proposal will also seek to complement the work of EU Agencies active in these policy fields (EUMC, EMCDDA, Eurojust), as well as with the action of other international organisations acting in the field of fundamental rights, drugs action, fight against violence and judicial cooperation.

Regular exchanges of information and active collaboration around projects under other Community programmes will take place, in order to improve and capitalise upon internal coherence, and between the Commission and other national and international authorities/organisations, to improve external coherence.

Complementarities with interventions on Freedom, Security and Justice

These interventions have a common goal of establishing an area of freedom, security and justice where basic human rights are respected. Each of the programmes is designed to address particular aspects which are a critical part of the creation of such an area in the EU, given the integration of national economies and the goal of ensuring free movement of people as well as goods, services and capital between countries. As such, they tackle issues affecting freedom, security and justice which arise from the creation of economic and monetary union and the abolition of internal borders and which can only be effectively addressed at EU level. These issues are to do with cooperation, harmonisation, coordination of activities, the exchange and sharing of critical information and best practices and techniques, and establishing solidarity mechanisms for sharing the costs involved in pursuing common and agreed objectives in an equitable way.

They are reflected in the objectives set out in The Hague Programme adopted by the European Council in November 2004, which include: guarantying fundamental human rights throughout the EU, establishing minimum procedural safeguards and common access to justice, extending the mutual recognition of judicial decisions, fighting organised cross-border crime and the threat of terrorism, ensuring protection in accordance with international treaties to those in need, and regulating migration flows and controlling the external borders of the EU. Each of the programmes is aimed at pursuing these objectives in a complementary way without duplicating activities.

The activities under the programme “Fundamental Rights and Justice”, therefore, are designed to further fundamental human rights and ensure a common level of access to justice across the EU, and are accordingly complementary to activities under the other two programmes which reinforce this objective. In particular, they are directly complementary to the measures, under the Solidarity programme to improve the integration of migrants into EU society as well as to establish uniform procedures for dealing with asylum-seekers and, under the Security programme, to enhance protection of witnesses and victims of crime as well as to combat the trafficking of people.

They are also complementary, if less directly, with activities under the Security programme to strengthen cooperation between police forces and law enforcement authorities as well as between bodies involved in combating the threat of terrorism. The freedom of EU citizens to enjoy their fundamental rights, therefore, is contingent on them feeling secure and being adequately protected against criminal activity or terrorist attack.

5.3. Objectives, expected results and related indicators of the proposal in the context of the ABM framework

General objectives | Specific objectives | Operational objectives |

To promote the development of a European society based on the European Union citizenship and respectful of the fundamental rights as enshrined in the Charter of Fundamental Rights. | To promote the Charter of Fundamental Rights and to inform citizens of their rights as Union citizens and to encourage them to participate actively in the democratic life of the Union. | To support awareness-raising actions. |

To monitor regularly the situation of fundamental rights in the European Union and its Member States using the Charter of Fundamental Rights as the guiding document and to obtain opinions on specific questions related to fundamental rights when necessary. | To prepare regular reports or opinions on the situation of fundamental rights in the EU. |

To explain the consequences of the insertion of the Charter of Fundamental Rights into the Constitution and of the European Union’s accession to the European Convention of Human Rights. | To support information campaigns in these fields. |

To fight against anti-semitism, racism and xenophobia and to strengthen civil society in the field of fundamental rights. | To support NGO and other bodies from civil society to enhance their capability to participate actively in the development of the European Union. To fight against anti-semitism, racism and xenophobia by promoting a better understanding and improved tolerance throughout the European Union. To promote peace and fundamental rights namely through an interfaith and multicultural dialogue at EU level. | To have open, transparent and regular dialogue with civil society. To support awareness-raising actions. To provide financial support for the activities of non-governmental organisations or other entities pursuing an aim of general European interest. To undertake studies and analyses in these fields. |

To promote judicial cooperation with the aim of contributing to the creation of a genuine European area of justice in civil and criminal matters. | To adapt the existing judicial system in Member States to the European Union being a territory without border controls, with a single currency, free circulation of persons, services, goods and capital, based on mutual recognition and mutual confidence. | To improve mutual knowledge of Member States’ legal and judicial systems in civil and criminal matters and to promote and strengthen networking, mutual cooperation, exchange and dissemination of information, experience and best practices. To ensure the sound implementation, the correct and concrete application and the evaluation of Community instruments in the areas of judicial cooperation in civil and commercial matters and in criminal matters. |

To improve the daily life of individuals and businesses by enabling them to assert their rights throughout the European Union, notably by fostering access to justice. | To improve information on the legal systems in the Member States and access to justice. |

To improve the contacts between legal, judicial and administrative authorities and the legal professions, and to foster the training of the members of the judiciary. | To promote the training in Union matters of the judiciary and judicial staff. To evaluate the general conditions necessary to develop mutual confidence, including the quality of justice. To support the operative work of the European judicial network in civil and commercial matters created by Council Decision of 28 May 2001 (2001/470/CE). To develop a European computerised system of exchange of information on criminal records and to support studies to develop other types of exchange of information. |

To contribute to the setting up of an area of freedom, security and justice by combating violence and by informing on and preventing drug use. | To protect citizens against violence and to attain a high level of health protection, well being and social cohesion. | To prevent and combat all forms of violence occurring in the public or the private domain, against children, young people and women To provide support for victims and groups at risk. To assist and encourage NGO and other organisations active in this field. To disseminate the results obtained under the two Daphne programmes including their adaptation, transfer and use by other beneficiaries or in other geographical areas. To identify and enhance actions contributing to positive treatment of people at risk of violence. |

To prevent and reduce drug use, dependence and drug related harms. | To involve civil society in the implementation and development of the European Union’s Drugs Strategy and Action plans. To monitor, implement and evaluate the implementation of specific actions under the Drugs Action Plans 2005 – 2008 and 2009 – 2012. |

To promote transnational and awareness-raising actions in the areas identified above. | To set up multidisciplinary networks; to ensure the expansion of the knowledge base, the exchange of information and the identification and dissemination of good practice, including through training, study visits and staff exchange. To develop and implement awareness-raising actions targeted at specific audiences to promote the adoption of zero tolerance towards violence and to encourage support for victims and the reporting of violence. To raise awareness of the health and social problems caused by drug abuse and to encourage an open dialogue with a view to promoting a better understanding of the drug phenomenon. |

5.4. Method of Implementation

Show below the method(s) chosen for the implementation of the action.

X Centralised Management

X Directly by the Commission

ٱIndirectly by delegation to:

ٱ Executive Agencies

ٱ Bodies set up by the Communities as referred to in art. 185 of the Financial Regulation

ٱ National public-sector bodies/bodies with public-service mission

ٱ Shared or decentralised management

ٱ With Member states

ٱ With Third countries

ٱ Joint management with international organisations (please specify)

Relevant comments:

In order to achieve the full objectives of the programme under the provisions of the Current Treaty, it has been decided to split into 4 legal instruments relating to 4 different legal bases. As stated in Mr. Vitorino’s Communication to the Commission (SEC(2004) 1195, 28.9.2004) the actions proposed are provided through the current Treaties. The legal bases required to establish the programmes have been limited in number as far as the current Treaties allow, while within and across the new programmes common delivery, management and implementation mechanisms are set in place.

In order to achieve the general and specific and operational objectives, each programme within the programme “Fundamental Rights and Justice” envisages a range of actions, such as:

- Specific actions taken by the Commission, such as, studies and research, opinion polls and surveys, the formulation of indicators and common methodologies, collection, development and dissemination of data and statistics, seminars, conferences and experts meetings, organisation of public campaigns and events, development and maintenance of websites, preparation and dissemination of information materials, support to and animation of networks of national experts, analytical, monitoring and evaluation activities;

- Actions providing financial support for specific projects of Community interest under the conditions set out in the annual work programmes;

- Actions providing financial support for the activities of non-governmental organisations or other entities under the conditions set our in the annual work programmes;

- Operative grants to entities identified in a legal basis.

Methods of implementation:

The above mentioned type of actions may be financed either by

- A service contract following a call for tenders

- A subsidy following a call for proposals.

- Subsidies to a body pursuing an aim of general European interest, without a call for proposal.

The Commission will implement the above actions in accordance with the annual work programme to be adopted. The Commission will implement this programme and may have recourse to technical and/or administrative assistance to the mutual benefit of the Commission and of the beneficiaries, for example to finance outside expertise on a specific subject.

The Commission may decide to entrust part of the budget implementation to an executive agency, as referred to in Article 54, (2) (a) of the Financial Regulation. These agencies shall be designated by the Commission in conformity with the provisions of the Financial Regulation and more specifically with the principles of economy, effectiveness and efficiency. Before proceeding to implement the delegation, the Commission shall ensure, by mean of a prior assessment that the creation of agencies is in compliance with sound financial management.

6. MONITORING AND EVALUATION

6.1. Monitoring system

A comprehensive monitoring system will be set-up in order to regularly follow up the implementation of the activities carried out under each specific programme. This system should allow for the collection of information relating to the financial implementation and to the physical outputs of the programme, across the types of action and the target groups included in the programme. The information will be collected at project level - indeed, for any action financed by the programme, the beneficiary shall submit technical and financial reports on the progress of the work, as well as a final report after the completion of the action. The precise configuration of the monitoring system, as well as the type of indicators to be set-up will be the object of further study in the process leading to the implementation of the programme. Indeed, a study on delivery mechanisms and related cost-effectiveness aspects is foreseen to take place during 2005.

According to legal requirements and Commission’s evaluation policy, the programme will be evaluated at mid-term to assess its continuing relevance and draw useful lessons for the remainder of its implementation. A review of the programme may take place then, if considered necessary. A final evaluation will take place at the end of the programming period to assess the results of the programme and advise on its follow-up. These reports will be prepared under the responsibility of the Commission, and shall be submitted to the European Parliament and the Council.

6.2. Evaluation

6.2.1. Ex-ante evaluation

Cfr. Extended Impact Assessment on the programme “Fundamental Rights and Justice”.

6.2.2. Measures taken following an intermediate/ex-post evaluation (lessons learned from similar experiences in the past)

Cfr. Extended Impact Assessment on the programme “Fundamental Rights and Justice”.

6.2.3. Terms and frequency of future evaluation

The timetable set in the proposal is as follows:

- no later than 31 March 2011, the Commission shall submit to the European Parliament and the Council an interim evaluation report on the results obtained and the qualitative and quantitative aspects of the implementation of this programme;

- no later than 30 August 2012, the Commission shall submit to the European Parliament and the Council a Communication on the continuation of this programme;

- no later than 31 December 2014, the Commission shall submit to the European Parliament and the Council an ex post evaluation report.

7. Anti-fraud measures

The Commission shall ensure that, when actions financed under the present programme are implemented, the financial interests of the Community are protected by the application of preventive measures against fraud, corruption and any other illegal activities, by effective checks and by the recovery of the amounts unduly paid and, if irregularities are detected, by effective, proportional and dissuasive penalties, in accordance with Council Regulations (EC, Euratom) No 2988/95 and (Euratom, EC) No 2185/96, and with Regulation (EC) No 1073/1999 of the European Parliament and of the Council.

For the Community actions financed under this programme, the notion of irregularity referred to in Article 1, paragraph 2 of Regulation (EC, Euratom) No 2988/95 shall mean any infringement of a provision of Community law or any breach of a contractual obligation resulting from an act or omission by an economic operator, which has, or would have, the effect of prejudicing the general budget of the Communities or budgets managed by them, by an unjustifiable item of expenditure.

Contracts and agreements shall provide in particular for supervision and financial control by the Commission (or any representative authorized by it) and audits by the Court of Auditors, if necessary on-the-spot.

8. DETAILS OF RESOURCES

8.1. Objectives of the proposal in terms of their financial cost (Prix 2004)

Commitment appropriations in EUR million (to 3 decimal places)

2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

Officials or temporary staff (XX 01 01) | A*/AD | 9,25 | 10 | 11 | 12 | 13 | 13,5 | 13,5 |

B*, C*/AST | 21,25 | 23 | 25 | 27 | 29 | 31 | 31 |

Staff financed by art. XX 01 02 | 7 | 7 | 8 | 8,5 | 9 | 9,5 | 9,5 |

Other staff financed by art. XX 01 04/05 |

TOTAL | 37,5 | 40 | 44 | 47,5 | 51 | 54 | 54 |

8.2.2. Description of tasks deriving from the actio n

Task N° | Title | Description | Number |

MANAGEMENT |

1 | Management | 2 |

POLICY DEFINITION AND PROGRAMMING |

2 | Policy Making | Definition of strategy, legal base,… | 3 |

3 | Programme definition | Establishment of annual work programme (i.e. financing decision) and interservice consultation | 0,5 |

4 | Interface with relevant EC programmes & actions | interservice coordination in order to ensure complementarity-synergy with other policies | 1 |

5 | Interface with other Institutions and Member States | Interface Council, EP ensuring the appropriate reporting, information, questions, briefing requests | 0,5 |

6 | Information and Communication | 1. Information and publicity activities 2. EUROPA Web site | 0,5 |

7 | Committee interface - chair & secretariat | 1 |

8 | Budgeting | APS,PDB,AAR,BIP,RAL - Preparation - Follow-up - Reporting | 0,5 |

PROGRAMME : RECEPTION, SELECTION AND AWARD OF PROJECTS, FINANCIAL AND LEGAL COMMITMENTS |

9 | Preparation Calls for proposals | 1,5 |

10 | Reception and evaluation proposals/multi-annual and annual programmes | (also involves staff involved in 12,13,14 and 15) | 9 |

11 | Award decisions | 0,5 |

12 | Financial Commitment | Preparation, maintenance and closure of all financial commitments + sub consequent amendments | 1,5 |

13 | Legal Commitment | Preparation, Signature, Closure of all juridical commitments + sub consequent amendments | 4 |

PROGRAMME : MONITORING OF PROJECTS |

14 | Payments - Initiation | Preparation and Processing of all Prefinancing, Intermediate and Final Payments (including verification supporting docs) | 3 |

15 | Project Monitoring | Receipt and assessment of reports , requests for information, project visits | 4 |

PROCUREMENT, CONTROL AND AUDIT |

16 | Ex- ante verification of transactions, setting up of control standards | Setting up appropriate control standards | 2 |

17 | Financial Audit | Ex-post Audit of expenditure / implementation | 2 |

18 | Internal audit | Verification of compliance with ICS | 1 |

19 | Procurement procedures | Drafting, procedures and authorisation of procurement procedures for projects and technical assistance (evaluation, studies,…) , including JPC, Helpdesk procurement procedures | 2 |

20 | Reporting | Report of Authorising Officer, RAA, relations with Court of Auditors… | 1 |

SUPPORT SERVICES |

21 | Filing and Archiving | Database, digital and hardcopy filing | 1 |

22 | Programme Evaluation | Ex ante - Mid term - Final evaluation | 1,5 |

23 | IT Support | Specific development of IT Tools related to monitoring and implementation | 2 |

OVERHEAD |

24 | Administration (Overhead) | CIS, Translations, HRM, Logistics,… | 9 |

TOTAL | 54 |

8.2.3. Sources of human resources (statutory )

(When more than one source is stated, please indicate the number of posts originating from each of the sources)

( Posts currently allocated to the management of the programme to be replaced or extended

( Posts pre-allocated within the APS/PDB exercise for year n

( Posts to be requested in the next APS/PDB procedure

( Posts to be redeployed using existing resources within the managing service (internal redeployment)

( Posts required for year n although not foreseen in the APS/PDB exercise of the year in question

8.2.4. Other Administrative expenditure included in reference amount (XX 01 04/05 – Expenditure on administrative management)

EUR million (to 3 decimal places)

Budget line | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | TOTAL |

(number and heading) |

- intra muros |

- extra muros Development IT and other management tools | 0,960 | 1,030 | 1,100 | 1,240 | 1,320 | 1,410 | 1,430 | 8,490 |

Studies | 0,110 | 0,110 | 0,110 | 0,110 | 0,110 | 0,120 | 0,120 | 0,790 |

Evaluation and Impact Assessment | 0,110 | 0,110 | 0,110 | 0,230 | 0,230 | 0,230 | 0,240 | 1,260 |

Publications; external evaluations | 0,110 | 0,110 | 0,110 | 0,110 | 0,110 | 0,120 | 0,120 | 0,790 |

Expert meetings | 0,050 | 0,050 | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,400 |

Total | 1,340 | 1,410 | 1,490 | 1,750 | 1,830 | 1,940 | 1,970 | 11,730 |

8.2.5 Financial cost of human resources and associated costs not included in the reference amount

EUR million (to 3 decimal places)

Type of human resources | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | Total |

Officials and temporary staff (XX 01 01) | 3,294 | 3,564 | 3,888 | 4,212 | 4,536 | 4,806 | 4,806 | 29,106 |

Staff financed by Art XX 01 02 (auxiliary, END, contract staff, etc.) | 0,756 | 0,756 | 0,864 | 0,918 | 0,972 | 1,026 | 1,026 | 6,318 |

(specify budget line) |

1Total cost of Human Resources and associated costs (NOT in reference amount) | 4,050 | 4,320 | 4,752 | 5,130 | 5,508 | 5,832 | 5,832 | 35,424 |

Calculation– Officials and Temporary agents

Reference should be made to Point 8.2.1, if applicable

Each FTE rated at 108.000 € per FTE.

Calculation– Staff financed under art. XX 01 02

Reference should be made to Point 8.2.1, if applicable

Each FTE rated at 108.000 € per FTE.

8.2.6 Other administrative expenditure not included in reference amount EUR million (to 3 decimal places) |

2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | TOTAL |

2007 |

XX 01 02 11 01 – Missions | 0,050 | 0,054 | 0,055 | 0,056 | 0,057 | 0,059 | 0,060 | 0,391 |

XX 01 02 11 02 – Meetings & Conferences | 0,150 | 0,162 | 0,179 | 0,183 | 0,187 | 0,190 | 0,194 | 1,245 |

XX 01 02 11 03 – Committees | 0,070 | 0,076 | 0,077 | 0,079 | 0,080 | 0,082 | 0,084 | 0,548 |

XX 01 02 11 04 – Studies & consultations | 0,300 | 0,325 | 0,331 | 0,338 | 0,345 | 0,351 | 0,359 | 2,348 |

XX 01 02 11 05 - Information systems | 0,100 | 0,108 | 0,110 | 0,113 | 0,115 | 0,117 | 0,120 | 0,783 |

2Total Other Management Expenditure (XX 01 02 11) | 0,670 | 0,725 | 0,753 | 0,768 | 0,784 | 0,799 | 0,815 | 5,316 |

3 Other expenditure of an administrative nature (specify including reference to budget line) |

Total Administrative expenditure, other than human resources and associated costs (NOT included in reference amount) | 4,720 | 5,045 | 5,505 | 5,898 | 6,292 | 6,631 | 6,647 | 34,092 |

Calculation - Other administrative expenditure not included in reference amount

2007 |

Missions | 20*1000 + 10*3000 | 50.000 |

Meetings & Conferences | 5*30000 | 150.000 |

Compulsory meetings | 2*15000 | 30.000 |

Non-compulsory meetings | 1*40000 | 40.000 |

Studies & consultations | 2*150000 | 300.000 |

Information systems | 1*100000 | 100.000 |

[1] KOM (2004) 101.

[2] “Budování naší společné budoucnosti – Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie 2007-2013” - KOM (2004) 101, 10.2.2004.

[3] “ Svoboda je sjednocující princip, klíčový prvek evropského projektu. Avšak bez bezpečnosti, bez systému práva a spravedlnosti, který lidé uznávají, nelze zaručit uplatňování svobody ani úctu k demokratickým hodnotám. Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva tak představuje záruku zásad demokracie a dodržování lidských práv. Jakožto základní prvek občanství Unie je společné uznávání těchto zásad, které jsou nyní vyjádřeny v Chartě základních práv, úhelným kamenem integrace pro každého, kdo žije v Evropské unii.”, “Projekt pro Evropskou unii” - KOM(2002) 247.

[4] Čl. I-9 odst. 2 Smlouvy o Ústavě pro Evropu stanoví, že Unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Přistoupení k této úmluvě se nedotkne pravomocí Unie vymezených Ústavou.

[5] Úř. věst. L 151, 10.6.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1652/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 33).

[6] KOM(2004) 693, 25.10.2004.

[7] Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.

[8] Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2003/659/SVV (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 44).

[9] Úř. věst. L 36, 12.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1651/2003 (Úř. věst L 245, 29.9.2003, s. 30).

[10] Úř. věst. L 341, 30.12.1994, s. 7.

[11] KOM(2004) 101, 10.2.2004.

[12] KOM(2004) 487, 14.7.2004.

[13] KOM(2002) 169, 27.3.2002.

[14] KOM(2004) 824, 14.12.2004.

[15] KOM(2002) 599, 4.11.2002.

[16] KOM(2004) 707, 22.10.2004.

[17] Úř. věst. C , , s. .

[18] Úř. věst. C , , s. .

[19] Úř. věst. C , , s. .

[20] Úř. věst. C , , s. .

[21] Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.

[22] Úř. věst. C 59, 23.2.2001, s. 307.

[23] Úř. věst. C 77 E, 28.3.2002, s. 126.

[24] Úř. věst. L 34, 9.2.2000, s. 1.

[25] Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 1.

[26] KOM(2004) 707.

[27] Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 31.

[28] KOM(2005) 45, 14.2.2005.

[29] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

[30] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[31] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[32] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[33] KOM(2004) 101, 10.2.2004.

[34] KOM(2004) 487, 14.7.2004.

[35] Úř. věst C , , s. .

[36] Úř. věst. C , , s. .

[37] Úř. věst. C , , s. .

[38] Úř. věst. C , , s. .

[39] Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.

[40] KOM(2003) 609, 15.10.2003.

[41] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

[42] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[43] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[44] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[45] KOM(2004) 101, 10.2.2004.

[46] KOM(2004) 487, 14.7.2004.

[47] Úř. věst. C , , s. .

[48] Úř. věst. C , , s. .

[49] Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 5.

[50] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

[51] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[52] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[53] KOM(2004) 101, 10.2.2004.

[54] KOM(2004) 487, 14.7.2004.

[55] KOM(2005) 34, 9.2.2005.

[56] Úř. věst. C , , s. .

[57] Úř. věst. C , , s. .

[58] Úř. věst. C , , s. .

[59] Úř. věst. L 287, 8.11.1996, s. 3.

[60] Úř. věst. L 196, 14.7.1998, s. 24.

[61] Úř. věst. L 115, 1.5.2002, s. 1.

[62] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

[63] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[64] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[65] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[66] Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.

[67] See points 19 and 24 of the Interinstitutional agreement.