<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-78/18</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62018CC0078</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:1">EU:C:2020:1</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>24</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>24</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta M. Campos Sánchez-Bordony – věc C‑78/18</HT></P><P><HT TYPE="SC">Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování)</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Manuela Campos Sánchez-Bordony</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20200114">14. ledna 2020</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: španělština.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑78/18</HT></P><P>Evropská komise</P><P>proti</P><P>Maďarsku</P><P>(Transparentnost sdružování)</P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Žaloba pro nesplnění povinnosti</KEYWORD><KEYWORD>Volný pohyb kapitálu</KEYWORD><KEYWORD>Články 63 SFEU a 65 SFEU</KEYWORD><KEYWORD>Respektování soukromého života</KEYWORD><KEYWORD>Ochrana osobních údajů</KEYWORD><KEYWORD>Svoboda sdružování</KEYWORD><KEYWORD>Transparentnost</KEYWORD><KEYWORD>Články 7, 8 a 12 Listiny základních práv Evropské unie</KEYWORD><KEYWORD>Zahraniční dary nevládním organizacím, které vykonávají činnost v členském státě</KEYWORD><KEYWORD>Vnitrostátní právní předpisy, které ukládají nevládním organizacím přijímajícím podporu ze zahraničí povinnosti registrace, oznamování a transparentnosti spojené se sankcemi</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Soudní dvůr má na žádost Komise rozhodnout, zda Maďarsko tím, že zákonem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>A külföldről támogatott Szervezetek iláthatól szóló 2017. évi LXXVI. törvény (zákon č. LXXVI z roku 2017 o transparentnosti organizací přijímajících podporu ze zahraničí; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>zákon č. LXXVI z roku 2017<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>).</P></NOTE> stanovilo určitá omezení darů pocházejících ze zahraničí ve prospěch takzvaných <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>organizací občanské společnosti<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 63 SFEU a z článků 7, 8 a 12 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Listina<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Soudní dvůr má rozhodnout o žalobě pro nesplnění povinnosti, kterou podala Komise, přičemž musí znovu provést soudní přezkum činnosti států, tak, aby ve své analýze harmonicky sladil základní svobody zakotvené ve Smlouvách s právy chráněnými Listinou.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Smlouva o FEU</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Článek 63 SFEU stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="063.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>V rámci této kapitoly jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="063.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>V rámci této kapitoly jsou zakázána všechna omezení plateb mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Článek 65 SFEU stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="065.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Článkem 63 není dotčeno právo členských států:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>uplatňovat příslušná ustanovení svých daňových předpisů, která rozlišují mezi daňovými poplatníky podle místa bydliště nebo podle místa, kde je jejich kapitál investován;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>učinit všechna nezbytná opatření, jež by zabránila porušování vnitrostátních právních předpisů, zejména v oblasti daňového práva a dohledu nad finančními institucemi, nebo stanovit postupy pro ohlašování pohybu kapitálu pro účely správní či statistické, nebo učinit opatření odůvodněná veřejným pořádkem či veřejnou bezpečností.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="065.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Touto kapitolou není dotčena použitelnost omezení práva usazování, pokud jsou slučitelná se Smlouvami.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="065.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Opatření a postupy uvedené v odstavcích 1 a 2 nesmějí představovat ani prostředek svévolné diskriminace, ani zastřené omezování volného pohybu kapitálu a plateb ve smyslu článku 63.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Listina</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Článek 7 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Článek 8 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="008.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Každý má právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="008.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Tyto údaje musí být zpracovány korektně, k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem. Každý má právo na přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a má právo na jejich opravu.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="008.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Na dodržování těchto pravidel dohlíží nezávislý orgán.<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Podle čl. 12 odst. 1:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými na všech úrovních, zejména pokud jde o záležitosti politické, odborové či občanské, což zahrnuje právo každého zakládat na ochranu svých zájmů odbory a vstupovat do nich.<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Článek 52 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="052.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Každé omezení výkonu práv a svobod uznaných touto listinou musí být stanoveno zákonem a respektovat podstatu těchto práv a svobod. Při dodržení zásady proporcionality mohou být omezení zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého.</ALINEA><ALINEA>[…]</ALINEA></PARAG><?PAGE NO="3"?><PARAG IDENTIFIER="052.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud tato listina obsahuje práva odpovídající právům zaručeným Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jsou smysl a rozsah těchto práv stejné jako ty, které jim přikládá uvedená úmluva. Toto ustanovení nebrání tomu, aby právo Unie poskytovalo širší ochranu.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Vnitrostátní právo. Zákon č. LXXVI z roku 2017</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Preambule uvádí:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>[…] organizace založené na základě svobody sdružování jsou vyjádřením vlastní organizace společnosti a jejich činnost přispívá k demokratické kontrole a veřejné diskuzi o veřejných záležitostech […] tyto organizace mají rozhodující úlohu při vytváření veřejného mínění,</P><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>[…] transparentnost sdružení a nadací působících ve společnosti má zásadní veřejný význam,</P></ITEM><ITEM><P>[…] podpora z neznámých zahraničních zdrojů organizacím založeným na základě svobody sdružování může být využívána zahraničními zájmovými skupinami k podpoře – prostřednictvím společenského vlivu těchto organizací – jejich vlastních zájmů místo cílů společnosti ve společenském a politickém životě Maďarska a […] může ohrozit politické a hospodářské zájmy země, jakož i nerušené fungování zákonných institucí<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>.</P></ITEM></LIST></P></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Ustanovení § 1 zní:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="001.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Pro účely tohoto zákona se za organizaci přijímající podporu ze zahraničí považuje každé sdružení nebo nadace, které jsou financovány ve smyslu vymezeném v odstavci 2.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="001.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Ve smyslu tohoto zákona se každý peněžitý příspěvek nebo jiný vklad pocházející přímo či nepřímo ze zahraničí, bez ohledu na právní titul, považuje za podporu od okamžiku, kdy – sám nebo spolu s dalšími – dosáhne v určitém zdaňovacím období dvojnásobku částky uvedené v § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. LIII z roku 2017 o prevenci a boji proti praní peněz a financování terorismu (dále jen <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>zákon Pmt<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="2018" ID="QE0012"/>).[<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>7,2 milionu maďarských forintů (HUF) (přibližně <FT TYPE="NUMBER">24000</FT> eur).</P></NOTE><HT TYPE="SUP">]</HT></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="001.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Do výpočtu výše podpory ve smyslu odstavce 2 se nezapočítává podpora, kterou sdružení nebo nadace obdrží na základě zvláštního právního předpisu v rámci financování z Evropské unie prostřednictvím [maďarské] rozpočtové instituce.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="001.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA><P>Z oblasti působnosti tohoto zákona jsou vyloučeny:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>sdružení a nadace, které nejsou považovány za organizace občanské společnosti;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>sdružení, na které se vztahuje zákon č. I z roku 2004 o sportu;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>organizace, které vykonávají náboženskou činnost;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>organizace a sdružení národnostních menšin, na které se vztahuje zákon č. CLXXIX z roku 2011 o právech národnostních menšin, jakož i nadace, které v souladu se zakládací listinou provozují činnost přímo související s kulturní autonomií národnostní menšiny nebo zastupují a hájí zájmy určité národnostní menšiny.<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Ustanovení § 2 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="002.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Každé sdružení nebo nadace ve smyslu § 1 odst. 1 musí ve lhůtě patnácti dnů oznámit svou přeměnu na organizaci přijímající podporu ze zahraničí, jakmile výše podpor, které obdržely v průběhu daného roku, dosáhne dvojnásobku částky uvedené v § 6 odst. 1 písm. b) zákona [Pmt].</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="002.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Organizace přijímající podporu ze zahraničí musí zaslat prohlášení podle odstavce 1 soudu příslušnému podle místa jejího sídla (dále jen <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>rejstříkový soud<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="2018" ID="QE0014"/>) a poskytnout údaje uvedené v příloze I.[<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Tyto údaje se týkají totožnosti podporované organizace a dárce, jakož i výše podpory podle prahových hodnot stanovených v odstavci 3 téhož ustanovení, přičemž se uvede, zda se jedná o peněžité příspěvky nebo jiná aktiva.</P></NOTE><HT TYPE="SUP">]</HT> Rejstříkový soud založí prohlášení k záznamům týkajícím se sdružení nebo nadace, které jsou uvedeny v rejstříku občanských organizací a jiných nekomerčních organizací (dále jen <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>rejstřík<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="2018" ID="QE0015"/>) a zaregistruje sdružení nebo nadaci jako organizaci přijímající podporu ze zahraničí.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="002.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Na základě uplatnění pravidel uvedených v odstavci 1 <HT TYPE="ITALIC">per analogiam</HT> musí organizace přijímající podporu ze zahraničí podat k rejstříkovému soudu, spolu s vyčíslením částky, prohlášení s údaji specifikovanými v příloze I, které se týkají podpor přijatých v průběhu předchozího roku. Prohlášení musí pro daný rok obsahovat:</ALINEA><ALINEA>a) u podpory nižší než <FT TYPE="NUMBER">500000</FT> HUF [<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Přibližně <FT TYPE="NUMBER">1500</FT> eur.</P></NOTE><HT TYPE="SUP">]</HT> na dárce informace uvedené v části II bodě A přílohy I,</ALINEA><ALINEA>b) u podpory rovnající se či vyšší než <FT TYPE="NUMBER">500000</FT> HUF na dárce informace uvedené v části II bodě B přílohy I.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="002.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA>Do 15. dne každého měsíce musí zaslat rejstříkový soud ministru pověřenému správou portálu občanských informací název, sídlo a daňové identifikační číslo sdružení a nadací, které zapsal v průběhu předchozího měsíce do rejstříku jako organizace přijímající podporu ze zahraničí. [Uvedený] ministr takto předané informace bezodkladně zveřejní, aby byly veřejně a zdarma dostupné na elektronické platformě zřízené k tomuto účelu.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="002.005"><NO.PARAG>5.</NO.PARAG><ALINEA>Organizace přijímající podporu ze zahraničí musí po podání prohlášení ve smyslu odstavce 1 neprodleně uvést na své domovské stránce a ve svých publikacích […] že je považována za organizaci přijímající podporu ze zahraničí ve smyslu tohoto zákona.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="002.006"><NO.PARAG>6.</NO.PARAG><ALINEA>Organizace přijímající podporu ze zahraničí je vázána povinností stanovenou v odstavci 5, dokud je považována za organizaci [této povahy] ve smyslu tohoto zákona.<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Podle § 3:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="003.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud sdružení nebo nadace neplní povinnosti, které jim ukládá tento zákon, musí státní zástupce, jakmile se o tom dozví […], vyzvat sdružení nebo nadací, aby do 30 dnů své povinnosti splnily.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="003.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Nesplní-li organizace přijímající podporu ze zahraničí povinnost uloženou státním zástupcem, musí jí státní zástupce znovu vyzvat ke splnění povinností, které jí ukládá tento zákon, a to ve lhůtě 15 dnů. Do 15 dnů od marného uplynutí této lhůty podá státní zástupce k příslušnému soudu návrh na uložení pokuty podle § 37 odst. 2 zákona č. CLXXXI z roku 2011 o registraci organizací občanské společnosti u soudů a použitelných pravidlech a postupech.<HT TYPE="SUP">[</HT><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Uvedené ustanovení stanoví: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>Pokud ze žádosti o změnu vyplývá, že organizace nebo – v případě nadace – zakladatelé nepředložili žádost o změnu ve stanovené lhůtě, může soud uložit organizaci, zakladateli nadace, nebo – v případě více zakladatelů – zakladatelům společně pokutu od <FT TYPE="NUMBER">10000</FT> do <FT TYPE="NUMBER">900000</FT> HUF<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>.</P></NOTE><HT TYPE="SUP">]</HT></ALINEA></PARAG><?PAGE NO="5"?><PARAG IDENTIFIER="003.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Státní zástupce poté, co zaslal organizaci novou výzvu ve smyslu odstavce 2, jedná v souladu s požadavkem přiměřenosti, přičemž použije obdobně pravidla zákona č. CLXXV z roku 2011 o právu sdružovat se, postavení neziskového sdružení a financování organizací občanské společnosti[<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Podle § 3 zákona o organizacích občanské společnosti nemůže právo sdružovat se porušovat článek C) odst. 2 základního zákona a nemůže jít o protiprávní jednání nebo podnět k protiprávnímu jednání a nemůže zahrnovat porušení práv a svobod jiných osob. Podle tohoto ustanovení se právo sdružovat se nevztahuje na vytváření ozbrojených organizací ani na vytváření organizací, jejichž účelem je plnění veřejné funkce, která je v souladu s právem součástí výlučných pravomocí státního orgánu.</P></NOTE><HT TYPE="SUP">]</HT> a zákona č. CLXXXI z roku 2011 o registraci organizací občanské společnosti u soudů a použitelných pravidlech a postupech<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>.[<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>V rámci <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>společných pravidel použitelných na kontrolu legality<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/> stanovených uvedeným zákonem jeho § 71/G stanoví, že příslušný soud může v závislosti na okolnostech přijmout následující opatření: a) uložit organizaci nebo jejímu zástupci pokutu od <FT TYPE="NUMBER">10000</FT> do <FT TYPE="NUMBER">900000</FT> HUF; b) zrušit nezákonné rozhodnutí […] organizace a, je-li to nutné, nařídit přijetí nového rozhodnutí v přiměřené lhůtě; c) je-li pravděpodobné, že řádné fungování organizace lze obnovit svoláním jejího hlavního orgánu, svolat rozhodovací orgán organizace nebo pověřit tímto úkolem vhodnou osobu nebo organizaci, a to na náklady organizace; d) jmenovat nejdéle na dobu 90 dní správce, nelze-li řádné fungování organizace zajistit jinak, a pokud se to vzhledem k výsledku zdá být obzvláště odůvodněné s ohledem na fungování organizace nebo jiné okolnosti; e) organizaci zrušit.</P></NOTE><HT TYPE="SUP">]</HT></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Podle znění § 4:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="004.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud peněžitý příspěvek nebo jiný majetek, který obdržela organizace přijímající podporu ze zahraničí, nedosáhne v průběhu roku následujícího po zdaňovacím období uvedeném v § 2 odst. 3 dvojnásobku částky uvedené v § 6 odst. 1 zákona Pmt, přestanou být sdružení nebo nadace považovány za organizaci přijímající podporu ze zahraničí a oznámí tuto informaci – přičemž se použijí obdobně pravidla pro podání prohlášení – do 30 dnů od přijetí své výroční zprávy za rok, v němž tato okolnost nastane. Rejstříkový soud tuto skutečnost na základě § 2 odst. 4 oznámí ministru pověřenému správou portálu občanských informací, který bez prodlení odstraní údaje o dotyčné organizaci z elektronické platformy zřízené za tímto účelem.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>V návaznosti na prohlášení uvedené v odstavci 1 vymaže rejstříkový soud z rejstříku údaj, že sdružení nebo nadace je organizací přijímající podporu ze zahraničí.<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Postup před zahájením soudního řízení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20170714">14. července 2017</DATE> zaslala Komise maďarské vládě výzvu dopisem týkající se zákona č. LXXVI z roku 2017, neboť měla za to, že tento zákon porušuje povinnosti vyplývající z článku 63 SFEU a článků 7, 8 a 12 Listiny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>V této výzvě byla maďarské vládě dána lhůta jednoho měsíce k předložení vyjádření. Uvedená vláda požádala o prodloužení, což Komise zamítla.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Maďarská vláda odpověděla Komisi prostřednictvím dopisů ze dne <DATE ISO="20170814">14. srpna</DATE> a <DATE ISO="20170907">7. září 2017</DATE>, přičemž výtky uvedené ve výzvě zpochybnila.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že Komise nebyla s odpovědí maďarské vlády spokojena, vydala dne <DATE ISO="20171005">5. října 2017</DATE> odůvodněné stanovisko, v němž:</TXT><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT>konstatovala, že Maďarsko prostřednictvím zákona č. LXXVI z roku 2017 a v rozporu s výše uvedenými ustanoveními unijního práva zavedlo diskriminační, nikoliv nezbytná a neodůvodněná omezení v souvislosti se zahraničními dary organizacím občanské společnosti v Maďarsku, a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>vyzvala maďarskou vládu k přijetí opatření nezbytných k tomu, aby vyhověla stanovisku, nebo předložení vyjádření ve lhůtě jednoho měsíce.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Maďarská vláda poté, co jí bylo znovu zamítnuto prodloužení poskytnuté lhůty, odpověděla na stanovisko Komise dne <DATE ISO="20171205">5. prosince 2017</DATE> a popřela jí vytýkané nesplnění povinnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20171207">7. prosince 2017</DATE> se Komise rozhodla podat tuto žalobu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Řízení před Soudním dvorem a návrhová žádání účastníků řízení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Žaloba pro nesplnění povinnosti byla k Soudnímu dvoru podána dne <DATE ISO="20180206">6. února 2018</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Komise navrhuje, aby Soudní dvůr určil, že Maďarsko přijetím zákona č. LXXVI z roku 2017 porušilo povinnosti, které pro něj plynou z článku 63 SFEU a článků 7, 8 a 12 Listiny, jelikož tento zákon stanoví diskriminační, nikoliv nezbytná a neodůvodněná omezení zahraničních darů organizacím občanské společnosti. Žádá rovněž, aby byla tomuto členskému státu uložena náhrada nákladů řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Maďarská vláda navrhuje odmítnutí žaloby jako nepřípustné nebo podpůrně její zamítnutí jako neopodstatněné, a uložení náhrady nákladů řízení Komisi.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Usnesením předsedy Soudního dvora ze dne <DATE ISO="20180926">26. září 2018</DATE> bylo povoleno vedlejší účastenství Španělského království na podporu návrhových žádání Komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20191022">22. října 2019</DATE> se konalo jednání, kterého se zúčastnily maďarská vláda, švédská vláda a Komise.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K nepřípustnosti žaloby</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Argumenty účastníků řízení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Podle maďarské vlády je žaloba nepřípustná z důvodu vad, ke kterým došlo během postupu před zahájením soudního řízení. Komise jí podle ní poskytla pro předložení vyjádření lhůty kratší, než jsou obvyklé, a neoprávněně jí odmítla požadovaná prodloužení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Tyto vady porušují podle maďarské vlády povinnost loajální spolupráce (čl. 4 odst. 3 SEU), právo na řádnou správu (článek 41 Listiny), konkrétně právo být vyslechnut, a obecnou zásadu práva na obhajobu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Komise tvrdí, že lhůty nebyly zneužívající ani nepřiměřeně krátké a nebránily maďarské vládě v tom, aby předložila podrobné vyjádření k vytýkanému nesplnění povinnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Pokud jde o lhůtu k předložení vyjádření k výzvě dopisem, Komise tvrdí, že její prodloužení bylo podmíněno tím, že jí Maďarsko vyhoví a vypracuje reálný harmonogram opatření k jejímu splnění<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Maďarská vláda tento argument v duplice odmítá a tvrdí, že znamená nerespektování samotného účelu postupu před zahájením soudního řízení, jež má umožnit členskému státu splnit povinnost, která je mu uložena, nebo uplatnit své prostředky obrany proti ní.</P></NOTE>. Kromě toho uvádí, že lhůty byly tehdy stanoveny s ohledem na to, že se Maďarsko rozhodlo v dialogu s Komisí nepokračovat, takže jejich krátkost je důsledkem chování tohoto členského státu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="7"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Podle Soudního dvora <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>je cílem postupu před zahájením soudního řízení poskytnout dotčenému členskému státu příležitost, aby splnil povinnosti, které pro něj plynou z [unijního] práva, a příležitost, aby se proti výtkám formulovaným Komisí mohl účinně bránit<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19880202">2. února 1988</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Belgie</NAME.CASE> (<NO.CASE>293/85</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1988:40">EU:C:1988:40</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>rozsudek Komise v. Belgie<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>, bod 13).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Za účelem splnění tohoto dvojího cíle je Komise povinna <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>stanovit přiměřenou lhůtu, která členským státům umožní odpovědět na výzvu dopisem a vyhovět odůvodněnému stanovisku nebo případně si připravit obhajobu<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Tamtéž, bod 14.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Obvyklá lhůta, kterou stanoví Komise v rámci postupu před zahájením soudního řízení, je dva měsíce<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Body 9 a 18 žalobní odpovědi maďarské vlády.</P></NOTE>. To však neznamená, že této doby je třeba se držet v každém případě: jak bylo uvedeno, rozhodující je, aby lhůta byla <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>přiměřená<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Přiměřenost</HT> lhůty přitom nelze určit abstraktně, nýbrž s ohledem na dvojí účel, kterému slouží<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>V rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19840131">31. ledna 1984</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Irsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>74/82</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1984:34">EU:C:1984:34</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0012">12</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0013">13</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), tak Soudní dvůr dospěl k závěru, že i když není <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/><HT TYPE="ITALIC">přiměřené</HT> poskytnout členskému státu lhůtu pět dnů k tomu, aby změnil právní úpravu, která platila více než 40 let a která navíc nepřiměla Komisi k žádné činnosti během období od přistoupení [tohoto] členského státu<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>, přičemž nebyla zjištěna naléhavost, nestačí to k tomu, aby tato lhůta <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>způsobila nepřípustnost žaloby<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/> (zvýraznění provedeno autorem tohoto stanoviska).</P></NOTE>. Konkrétně členský stát musí být schopen připravit si obranu svého stanoviska proti výtkám Komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Při určení, zda je v konkrétním případě lhůta poskytnutá Komisí přiměřená, je třeba <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>vzít v úvahu veškeré okolnosti případu<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20011213">13. prosince 2001</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Francie</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑1/00</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:687">EU:C:2001:687</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0065">65</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>)</P></NOTE>. Například <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>velmi krátké lhůty mohou být odůvodněny v případě zvláštních okolností, zejména tam, kde existuje naléhavá potřeba napravit nesplnění povinnosti nebo kde si je dotčený členský stát plně vědom stanoviska Komise dlouho před tím, než je zahájeno řízení<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Rozsudek Komise v. Belgie, bod 14.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Komise měla za to, že v projednávané věci by bylo možné prodloužit lhůtu k odpovědi na odůvodněné stanovisko pouze za tím účelem, aby členský stát mohl přijmout opatření nezbytná k vyhovění uvedenému stanovisku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Bod 16 repliky Komise.</P></NOTE>. Dodává, že maďarská vláda ve své žádosti neuvedla, že by to měla v úmyslu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Tento argument nezohledňuje druhý z cílů, které má postup před zahájením soudního řízení, a sice umožnit obranu členského státu proti výtkám vůči němu vzneseným. Není tedy v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Nicméně v konečném důsledku je rozhodující, zda jednání Komise ztížilo přípravu obrany členského státu. Jemu přísluší, aby toto ztížení prokázal<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070718">18. července 2007</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Německo</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑490/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:430">EU:C:2007:430</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Maďarské vládě se nepodařilo prokázat, že poskytnuté lhůty měly negativní dopad na obranu jejího stanoviska. Ačkoliv oprávněně mohla napadnout, že jí Komise bez řádného odůvodnění poskytla lhůtu (jeden měsíc) kratší, než je v praxi lhůta obvyklá (dva měsíce), <HT TYPE="ITALIC">de facto</HT> měla tuto posledně uvedenou lhůtu k odpovědi jak na výzvu dopisem, tak na odůvodněné stanovisko<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Výzvu dopisem ze dne <DATE ISO="20170714">14. července 2017</DATE> zpochybnila maďarská vláda v dopisech ze dne <DATE ISO="20170814">14. srpna</DATE> a <DATE ISO="20170907">7. září 2017</DATE>. Odpověď na odůvodněné stanovisko ze dne <DATE ISO="20171005">5. října 2017</DATE> byla zaslána dne <DATE ISO="20171205">5. prosince 2017</DATE>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Za těchto okolností se domnívám, že se maďarská vláda mohla účinně bránit, jelikož v konečném důsledku měla k dispozici lhůtu, kterou původně požadovala.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Skutečnost, že se Komise rozhodla podat žalobu sotva dva dny po obdržení odpovědi maďarské vlády na odůvodněné stanovisko, je pro nepřípustnost uvedené žaloby irelevantní.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Komisi přísluší, aby zvolila okamžik, kdy zahájí řízení o nesplnění povinnosti proti členskému státu, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>přičemž úvahy, které určují tuto volbu, nemohou ovlivnit přípustnost žaloby<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>, jelikož <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>Komise […] má pravomoc posoudit, kdy je namístě podat žalobu, a Soudnímu dvoru […] v zásadě nepřísluší takové posouzení přezkoumávat<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170919">19. září 2017</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Irsko (Registrační poplatek)</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑552/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:698">EU:C:2017:698</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Maďarská vláda tvrdí, že dva dny nebyly dostačující k tomu, aby si Komise utvořila názor na její odpověď na odůvodněné stanovisko<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Bod 25 žalobní odpovědi maďarské vlády.</P></NOTE>. Komise odpovídá, že se rozhodla podat žalobu poté, co odpověď maďarské vlády odborně posoudila<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Bod 11 repliky Komise.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Již jsem zdůraznil pravomoc Komise zvolit okamžik, kdy zahájí tento typ řízení. Nevidím proto důvod pro tvrzení, že Komise přijala rozhodnutí v projednávaném případě, aniž věnovala vyjádření maďarské vlády pozornost, kterou zasluhuje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Odpověď na odůvodněné stanovisko představuje poslední fázi procesu, během něhož se zúčastněné strany důkladně seznámí s příslušnými postoji. Proto jakmile jsou ukončeny jednotlivé fáze postupu před zahájením soudního řízení, dva dny mohou být dostačující k rozhodnutí o následném kroku, a sice podání žaloby pro nesplnění povinnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Odpověď na odůvodněné stanovisko, která je jako v tomto případě pouhým opakováním teze zastávané maďarskou vládou od počátku, postačuje k tomu, aby Komise dospěla k závěru, že v průběhu řízení nedošlo ke změně právního stanoviska tohoto členského státu, které bylo známo již dříve. Zvolit v důsledku toho podání žaloby není něčím, co by vyžadovalo rozsáhlejší zkoumání, než bylo provedeno během celého postupu před zahájením soudního řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>I když bylo rozhodnutí přijato, jak bylo uvedeno, dne <DATE ISO="20171207">7. prosince 2017</DATE>, byla žaloba k Soudnímu dvoru podána dne <DATE ISO="20180206">6. února 2018</DATE>. Je v ní řada odkazů na obsah odpovědi maďarské vlády, což dokládá důkladný přezkum jejích tvrzení. Nelze tedy tvrdit, že Komise zanedbala posouzení odpovědi na toto stanovisko.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>V konečném důsledku je podstatné, že postup před zahájením soudního řízení umožnil maďarské vládě předložit své argumenty jak před Komisí, tak nakonec i před Soudním dvorem, aniž bylo dotčeno její právo na obhajobu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Je téměř zbytečné uvádět, že při rozhodování o tomto opravném prostředku má Soudní dvůr k dispozici všechny písemnosti předložené maďarskou vládou v rámci postupu před zahájením soudního řízení a samozřejmě i její tvrzení uvedená v žalobní odpovědi a v duplice v rámci tohoto soudního řízení. Mám za to, že za těchto podmínek bylo právo členského státu na obhajobu dodrženo.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Argumenty účastníků řízení k věci samé</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Komise zaprvé Maďarsku vytýká porušení volného pohybu kapitálu (článek 63 SFEU) a zadruhé <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>samostatně<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Bod 90 žaloby.</P></NOTE> porušení několika práv a svobod zakotvených v Listině.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Z důvodů, které uvedu dále<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Viz níže body 93 až 113.</P></NOTE>, mám za to, že přezkum těchto dvou výtek musí být proveden nikoli <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>samostatně<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>, ale společně.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Tvrzení Komise a švédské vlády</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Podle Komise, s níž se ztotožňuje švédská vláda, jsou dary upravené zákonem č. LXXVI z roku 2017 formou pohybu (převodu) kapitálu. Z tohoto zákona plyne nepřímé diskriminační omezení volného pohybu kapitálu založené na státní příslušnosti, které nelze odůvodnit objektivním rozdílem mezi situací dárců, kteří mají bydliště v Maďarsku, a osobami s bydlištěm v zahraničí, pokud jde o transparentnost a kontrolu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>I kdyby byl zákon č. LXXVI z roku 2017 uplatňován nediskriminačním způsobem, šlo by stále o omezení volného pohybu kapitálu, vzhledem k obtížím spojeným s povinnostmi oznamování, registrace a zveřejňování, které ukládá a které mají odrazující účinky. Kromě toho skutečnost, že oznamovací povinnost a povinnost zveřejňování se uplatňují <HT TYPE="ITALIC">ex post</HT>, nemá vliv na jejich restriktivní povahu, třebaže jsou méně zatěžující než povinnost <HT TYPE="ITALIC">ex ante</HT>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Ani důvody veřejného pořádku a transparentnosti, kterých se dovolává maďarská vláda, nepodporují právní úpravu, která: a) stigmatizuje organizace přijímající podporu ze zahraničí (nikoliv všechny, neboť bez objektivního důvodu se na některé, např. sportovní nebo náboženské, nevztahuje); a b) vychází ze zásady protiprávní povahy činností, na které je tato podpora poskytována.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Kromě toho tato opatření nejsou způsobilá dosáhnout cílů sledovaných vnitrostátním zákonodárcem:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>pokud jde o ochranu veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti, třebaže členským státům je přiznán určitý prostor pro uvážení (čl. 4 odst. 2 SEU), maďarská vláda neprokázala, že dotčené organizace představují dostatečně závažné ohrožení svrchovanosti a ústavního pořádku;</P></ITEM><ITEM><P>neprokázala ani to, že boj proti praní peněz a financování terorismu vyžaduje zveřejnění financování maďarských neziskových organizací prostřednictvím zahraničního kapitálu, ani jak dotčená opatření k tomuto boji přispívají.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>V každém případě jsou tato opatření, která existují vedle dalších opatření již použitelných na organizace občanské společnosti, nepřiměřená, jelikož v úvahu přicházejí opatření jiná, méně omezující.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Pokud jde o článek 12 Listiny, požadavky, formality a sankce stanovené zákonem č. LXXVI z roku 2017 porušují svobodu sdružování organizací občanské společnosti, jelikož zasahují do jejich fungování, organizace a financování. Konkrétně sankce znamenají právní riziko pro jejich existenci, jelikož zahrnují možnost jejich zrušení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Tato omezení svobody sdružování jsou kromě toho neodůvodněná, neboť neodpovídají cílům, k jejichž dosažení údajně slouží.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Stanovený sankční režim rovněž nerespektuje zásadu proporcionality: opatření, jako je zrušení, připadá v úvahu až jako krajní prostředek v mimořádně závažných případech, nikoliv u méně závažných porušení, zejména administrativní povahy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Pokud jde o články 7 a 8 Listiny, zákon č. LXXVI z roku 2017 představuje neodůvodněný a nepřiměřený zásah do práv na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů dárců.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Aniž je popíráno, že transparentnost organizací občanské společnosti a boj proti anonymním darům mohou být cíle obecného zájmu, zdá se přehnané mít za to, že dárci, jejichž dary přesahují <FT TYPE="NUMBER">500000</FT> HUF, jsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>veřejnými aktéry<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>, kteří zasluhují menší ochranu osobních údajů (což mimo jiné umožňuje zveřejnit jejich jména ve veřejně přístupném rejstříku). Takto je automaticky upřednostňován cíl transparentnosti před dodržováním základních práv dárců.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Odpověď maďarské vlády</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Maďarská vláda tvrdí, že zákon č. LXXVI z roku 2017 zapadá do kontextu snahy Unie zajistit transparentnost a sledovatelnost pohybu kapitálu v zájmu boje proti praní peněz a financování terorismu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>Tento zákon neobsahuje nepřímé diskriminační omezení na základě státní příslušnosti, ale zohledňuje zdroj podpory. Vztahuje se nadto rovněž na podporu zahraničního původu, kterou poskytují maďarští státní příslušníci, přičemž Komise nebyla schopna prokázat, že tuto podporu poskytují v praxi převážně cizinci. V každém případě je kritérium zdroje odůvodněno tím, že podpora vnitrostátního původu je snáze kontrolovatelná než podpora ze zahraničí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Sporná opatření nemají odrazující účinek, jelikož dotčeným osobám neukládají žádnou novou administrativní povinnost. Kromě toho povinnosti týkající se zveřejnění jsou neutrální a netýkají se průměrného dárce, ale toho, kdo poskytne více než <FT TYPE="NUMBER">500000</FT> HUF. Soudní dvůr připustil oznamovací povinnosti <HT TYPE="ITALIC">ex post</HT>, jako je tato.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Pokud jde o jeho odůvodnění, cílem zákona č. LXXVI z roku 2017 je:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zvýšit transparentnost organizací občanské společnosti z důvodu jejich rostoucího vlivu na vytváření veřejného mínění a na samotný veřejný život. Normotvůrce rozhodně nechtěl kritizovat jejich úlohu, ale chtěl je uznat a podpořit za předpokladu, že vyvíjejí činnost v souladu s právem. V tomto duchu je jim přiznáno příznivější zacházení než politickým stranám, které nemohou přijímat podporu ze zahraničí;</P></ITEM><ITEM><P>podpořit boj proti praní peněz a financování terorismu.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>Zákon č. LXXVI z roku 2017 nesleduje uvedené cíle nijak nesoudržně: nevztahuje se na některé podpory, jelikož pocházejí-li z maďarských zdrojů, lze je kontrolovat díky již existujícím právním předpisům, a jde-li o náboženské nebo sportovní organizace, jejich vyloučení je dáno jejich právními specifiky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>Pokud jde o přiměřenost opatření, pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>podpora<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> byl definován tak, že není méně neurčitý než jiné srovnatelné pojmy používané v unijním právu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>Není pravda, že dřívější právní úprava ukládala organizacím občanské společnosti povinnost oznamovat přijaté dary. Kromě toho taková opatření, jaká navrhuje Komise, by byla mnohem více omezující.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Pokud jde o povinnosti registrace a zveřejnění, tyto povinnosti neplatí systematicky, ale pouze v mezích stanovených zákonem. Tyto meze vycházejí ze snahy omezit informování na významné finanční prostředky plynoucí ze zahraničí a jsou značně vyšší než průměr darů uskutečněných v praxi.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>Pokud jde o sankce, zákon zavádí odstupňovaný soubor opatření, která se použijí po etapách a podléhají soudnímu přezkumu, přičemž zrušení je až poslední možnost, pokud se prokáže jasná a trvalá vůle nedodržovat zákon.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>Zákon č. LXXVI z roku 2017 neomezil věcný obsah svobody sdružování, nýbrž respektuje jej, přičemž upravuje výkon této svobody. Povinnosti registrace a zveřejnění jsou omezeny na zpřístupnění neutrální skutečnosti (přijetí finanční podpory v určité výši pocházející ze zahraničí) a nejsou s nimi spojeny stigmatizující a odrazující účinky, na které poukazuje Komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>Cíl transparentnosti odůvodňuje přijetí oznamovacích (nezakazujících) opatření, která se běžně vztahují na politické strany, a tudíž i na organizace občanské společnosti, kterým Evropský soud pro lidská práva (ESLP) přiznává srovnatelný význam.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Údaje, na které se vztahuje zákon č. LXXVI z roku 2017 – jméno dárce a město a stát bydliště – nemají osobní povahu a povinnosti, které se jich týkají, každopádně nepředstavují zásah do práv chráněných Listinou. Zveřejňuje se pouze část shromážděných informací, které se týkají nepatrného podílu fyzických osob (3,6 % dárců v roce 2015).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>Případný zásah do práv zaručených články 7 a 8 Listiny je v konečném důsledku odůvodněn cíli obecného zájmu, které uznává Unie, jako je větší transparentnost financování organizací občanské společnosti a boj proti anonymním darům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>A konečně, bylo nutné vyplnit stávající právní mezeru v této oblasti. Důkazem přiměřenosti opatření je to, že odpovídají těm, které stanoví unijní právní úprava v souvislosti s evropskými politickými stranami.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">C.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Předběžné posouzení potřeby použít jednotné kritérium přezkumu</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Stanovisko Soudního dvora</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>Generální advokát Saugmandsgaard Øe ve svém stanovisku ve věci, v níž byl vydán rozsudek Komise v. Maďarsko (Požívací práva k zemědělské půdě)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P><REF.DOC.ECR><NO.CASE>C‑235/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:971">EU:C:2018:971</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>stanovisko ve věci Komise v. Maďarsko (Požívací práva k zemědělské půdě)<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>.</P></NOTE>, zdůraznil, že se Komise poprvé domáhá toho, aby Soudní dvůr určil, že členský stát – rovněž Maďarsko – nesplnil povinnosti uložené Listinou<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Stanovisko ve věci Komise v. Maďarsko (Požívací práva k zemědělské půdě), bod 64.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75.</NO.P><TXT>V tomto prvním případě nevyvstala otázka přípustnosti, neboť jak uvedl generální advokát Saugmandsgaard Øe, mezi povinnosti, jejichž nesplnění může Komise napadnout u Soudního dvora podle článku 258 SFEU, patří dodržování práv zaručených Listinou<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Tamtéž, bod 66.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76.</NO.P><TXT>Ožehavou otázkou tehdy (jako nyní) bylo, že podle Komise měl Soudní dvůr rozhodnout o údajném porušení Listiny mimo rámec porušení svobody pohybu, které bylo Maďarsku v uvedeném řízení rovněž vytýkáno, a nezávisle na něm.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77.</NO.P><TXT>V tomto kontextu generální advokát konstatoval, že Soudní dvůr nemůže posuzovat potenciální porušení Listiny <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/><HT TYPE="ITALIC">nezávisle na otázce porušení svobod pohybu</HT><QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Tamtéž, bod 76. Kurzivou zvýrazněno v originálu. Tento názor zastával již ve svém stanovisku ve spojených věcech <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>SEGRO a Horváth</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑52/16 a C‑113/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:410">EU:C:2017:410</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0121">121</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) v návaznosti na judikaturu formulovanou v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19910618">18. června 1991</DATE>, <NAME.CASE>ERT</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑260/89</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1991:254">EU:C:1991:254</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Takový byl výklad Soudního dvora v rozsudku SEGRO a Horváth<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180306">6. března 2018</DATE> (<NO.CASE>C‑52/16 a C‑113/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:157">EU:C:2018:157</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>rozsudek SEGRO a Horváth<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/>), body 127 a 128.</P></NOTE>, když rozhodoval ve věci, v níž došlo k <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/><HT TYPE="ITALIC">úplnému překrytí</HT> práva na vlastnictví a volného pohybu kapitálu<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Stanovisko ve věci Komise v. Maďarsko (Požívací práva k zemědělské půdě), bod 117. Kurzivou zvýrazněno v originálu. V uvedeném případě generální advokát Saugmandsgaard Øe dále uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>analýza, kterou je třeba provést k určení zásahu do práv zaručených článkem 63 SFEU a článku 17 Listiny na straně jedné, a analýza, která je potřebná k určení nemožnosti odůvodnit takový zásah na straně druhé, vycházejí ze stejných skutečností a vedou v podstatě ke stejnému výsledku<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/> (tamtéž, bod 120; kurzivou zvýrazněno v originálu). <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>[A]utonomní přezkum sporné právní úpravy z hlediska článku 17 Listiny provedený vedle předchozího přezkumu z hlediska článku 63 SFEU<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/> by tak měl jednoznačně <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>umělou povahu<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/> (tamtéž, bod 121).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78.</NO.P><TXT>Soudní dvůr však ve svém rozsudku ze dne <DATE ISO="20190521">21. května 2019</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Věc <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. Maďarsko (Požívací práva k zemědělské půdě)</NAME.CASE> [<NO.CASE>C‑235/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:432">EU:C:2019:432</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>rozsudek Komise v. Maďarsko (Požívací práva k zemědělské půdě)<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>].</P></NOTE> dal přednost postupnému přezkoumání porušení článku 63 SFEU a článku 17 Listiny:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>pokud jde o článek 63 SFEU, rozhodl, že vnitrostátní předpis omezuje právo dotčených osob na volný pohyb kapitálu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Rozsudek Komise v. Maďarsko (Požívací práva k zemědělské půdě), bod 58. Omezení vyplývalo z toho, že dotčené osoby zbavovalo jak možnosti nadále využívat svého požívacího práva k zemědělské půdě, tak možnosti toto právo převést.</P></NOTE>;</P></ITEM><ITEM><P>poté se zaměřil na to, zda je toto omezení odůvodněno buď naléhavými důvody obecného zájmu, nebo důvody uvedenými v článku 65 SFEU<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Tamtéž, body 59 a 60.</P></NOTE>;</P></ITEM><ITEM><P>v posledně uvedeném ohledu měl za to, že vnitrostátní právní úprava, která se dovolává obou typů důvodů, musí respektovat práva zaručená Listinou. Její slučitelnost s unijním právem tedy musí být posouzena <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>jak z hlediska výjimek stanovených Smlouvou a judikaturou […], tak z hlediska základních práv zaručených Listinou<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Tamtéž, bod 66.</P></NOTE>;</P></ITEM><ITEM><P>proto bylo třeba určit, zda vnitrostátní právní úprava porušuje rovněž tehdy dovolávané základní právo (právo na vlastnictví zaručené článkem 17 Listiny)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Tamtéž, bod 86.</P></NOTE>.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79.</NO.P><TXT>Poté, co konstatoval obě porušení práva – porušení článku 63 SFEU i článku 17 Listiny – zabýval se Soudní dvůr tím, zda jsou obě odůvodněná:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>pokud jde o porušení článku 63 SFEU, Soudní dvůr postupně odmítl odůvodnění vycházející z určitých cílů obecného zájmu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Tamtéž, body 90 až 101.</P></NOTE>, odůvodnění opírající se o porušení vnitrostátní právní úpravy v oblasti devizové kontroly<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Tamtéž, body 102 až 109.</P></NOTE> a odůvodnění vycházející z ochrany veřejného pořádku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Tamtéž, body 110 až 122.</P></NOTE>;</P></ITEM><ITEM><P>pokud jde o článek 17 Listiny, odmítl existenci veřejného zájmu, který by odůvodňoval zbavení vlastnického práva, aniž by vnitrostátní právní úprava stanovila vyplacení spravedlivé náhrady<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Tamtéž, body 123 až 129.</P></NOTE>.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><?PAGE NO="13"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80.</NO.P><TXT>Soudní dvůr se nepochybně snaží skloubit základní svobody zaručené Smlouvami se základními právy podle Listiny, ale při jeho posuzování vyvstává určité riziko překrývání, jak zdůraznil generální advokát Saugmandsgaard Øe<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Odkazuji na citaci uvedenou v poznámce pod čarou 28 tohoto stanoviska. Ve skutečnosti jak konstatování jednotlivých porušení práva, tak jejich případné odůvodnění podléhají v podstatě rovnocennému právnímu posouzení. V rozsudku Komise v. Maďarsko (Požívací práva k zemědělské půdě), bodě 124, Soudní dvůr <HT TYPE="ITALIC">de facto</HT> potvrzuje neexistenci veřejného zájmu odůvodňujícího porušení článku 17 Listiny s odkazem na důvody, pro které předtím vyloučil existenci tohoto zájmu v souvislosti s porušením článku 63 SFEU.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81.</NO.P><TXT>I když toto překrývání pravděpodobně nemá nepřiměřené praktické důsledky, je podle mého názoru možné skloubit svobody podle Smluv s právy chráněnými Listinou tak, že výsledkem je <HT TYPE="ITALIC">spojení</HT> jedněch i druhých v jednotném přezkumu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Hledání jednotného kritéria přezkumu</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82.</NO.P><TXT>Podle tradičního přístupu Soudního dvora při posuzování existence porušení svobod chráněných Smlouvami vstupují základní práva do hry pouze v rozsahu, v němž členské státy těmto svobodám brání nebo je omezují s odvoláním na příčiny či důvody uznávané unijním právem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Pokud se členský stát dovolává Smluv <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>k odůvodnění právní úpravy, která může narušit výkon [základní svobody], musí být toto odůvodnění stanovené [unijním] právem vykládáno ve světle obecných právních zásad a zejména základních práv<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/>, takže na tuto právní úpravu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>lze uplatnit výjimky stanovené [Smlouvami] pouze tehdy, pokud je v souladu se základními právy, jejichž dodržování Soudní dvůr zajišťuje<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/> (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19910618">18. června 1991</DATE>, <NAME.CASE>ERT</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑260/89</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1991:254">EU:C:1991:254</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83.</NO.P><TXT>Pravidlem tedy je, že Soudní dvůr <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>vnitrostátní právní úpravu, která nespadá do rámce unijního práva, nemůže posoudit z hlediska Listiny<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130226">26. února 2013</DATE>, <NAME.CASE>Åkerberg Fransson</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑617/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:105">EU:C:2013:105</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0019">19</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. To je předpokladem toho, aby bylo možné dovolávat se práv chráněných Listinou vůči uvedené právní úpravě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0084"><NO.P>84.</NO.P><TXT>Takový tradiční přístup lze možná nahradit jiným, více zaměřeným na použitelnost Listiny, když Soudní dvůr vykládá svobody zakotvené ve Smlouvách, jejichž obsah nutně zahrnuje základní práva zaručená samotnou Listinou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0085"><NO.P>85.</NO.P><TXT>Jak již bylo uvedeno, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>Soudní dvůr vnitrostátní právní úpravu, která nespadá do rámce unijního práva, nemůže posoudit z hlediska Listiny<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>Rozsudek Åkerberg Fransson, bod 19.</P></NOTE>. Při výkladu unijního práva (v této věci článku 63 SFEU) je však třeba nepochybně přihlížet k důsledkům vyplývajícím z Listiny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0086"><NO.P>86.</NO.P><TXT>Celé unijní právo jak primární, tak sekundární bylo ovlivněno obsahem základních práv zakotvených v Listině, která má stejnou právní sílu jako Smlouvy (čl. 6 odst. 1 SEU). A to radikálně, jak přísluší Unii založené na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody a lidských práv (článek 2 SEU), která staví jednotlivce do středu své činnosti (preambule Listiny).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0087"><NO.P>87.</NO.P><TXT>Nabytí účinnosti Listiny znamenalo definitivní přechod od předchozího normativního systému k jinému, zaměřenému na osobu občana, to znamená aktéra, který je nositelem práv, jež mu zajišťují právní rámec, v němž může žít samostatně a svobodně usilovat o dosažení vlastních cílů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0088"><NO.P>88.</NO.P><TXT>Především proto již nelze vykládat <HT TYPE="ITALIC">klasické</HT> svobody chráněné Smlouvami nezávisle na Listině, přičemž práva v ní zakotvená je třeba chápat tak, že jsou součástí podstaty uvedených svobod. V tomto smyslu Unie zaručuje tyto svobody v normativním rámci vymezeném základními právy zakotvenými Listinou.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="14"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0089"><NO.P>89.</NO.P><TXT>Pokud tedy vyvstává otázka slučitelnosti vnitrostátní právní úpravy s některou z <HT TYPE="ITALIC">klasických</HT> svobod, uplatní se Listina jak v případě, že členské státy chtějí využít některé z výjimek, které Smlouvy v tomto ohledu stanoví, tak v jakémkoliv jiném případě, kdy jsou dotčena základní práva. Jinak řečeno, tato práva nevstupují do hry prostřednictvím článku 65 SFEU, ale přímo a hlavně prostřednictvím článku 63 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0090"><NO.P>90.</NO.P><TXT>Může se zdát, že se tento přístup příliš neliší od přístupu v případě, že je použitelnost Listiny vázána na použití odůvodnění výslovně uznaného Smlouvami. Domnívám se však, že se jedná o rozdílné přístupy, a to pokud jde jak o jejich ideový základ, tak o jejich důsledky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0091"><NO.P>91.</NO.P><TXT>Začlenění základních práv do obsahu svobod zaručených Smlouvami (které je, jak bylo konstatováno, od vstupu Listiny v platnost závazné), znamená, že práva podle Listiny musí být dodržena nejen v případě vnitrostátních právních předpisů, které chtějí omezit tyto svobody na základě unijního práva, ale i v případě těch předpisů, které aniž se odvolávají na unijní právo, uvedené svobody porušují nebo omezují. Jinak by nastala paradoxní situace, kdy členské státy musí respektovat základní práva pouze tehdy, pokud chtějí odůvodnit omezení chráněných svobod, ale nikoliv pokud tyto svobody omezí bez jakéhokoliv odůvodnění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0092"><NO.P>92.</NO.P><TXT>Na základě tohoto předpokladu je třeba obsah kterékoliv ze svobod, které Smlouvy chrání, chápat tak, že je <HT TYPE="ITALIC">redefinován</HT> tím, že jsou do jejich pojetí začleněna práva zakotvená Listinou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0093"><NO.P>93.</NO.P><TXT>Jestliže se jedná, jako v projednávané věci, o volný pohyb kapitálu, jsou transakcemi, na které se tato svoboda vztahuje, nejen ty, které mohou být omezeny podle článků 64 SFEU a 65 SFEU, ale rovněž ty, které mohou být předmětem jakéhokoliv jiného omezení, při jehož přezkumu je třeba ověřit, zda jsou na základě Smluv respektována dotčená základní práva. Mezi posledně uvedená práva mohou přirozeně patřit právo nabývat majetek, výkon práva pracovat nebo svoboda sdružování.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0094"><NO.P>94.</NO.P><TXT>Omezení základních svobod přípustná na základě Smluv před vstupem Listiny v platnost musela splňovat požadavky nezbytnosti, vhodnosti a přiměřenosti, ohledně kterých existuje bohatá judikatura.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0095"><NO.P>95.</NO.P><TXT>Nyní s platnou Listinou je třeba určit, kdy má být přezkum případného porušení volného pohybu kapitálu proveden v souladu s touto tradiční technikou (posouzení nezbytnosti, vhodnosti a přiměřenosti) a kdy má být proveden z hlediska základních práv, tj. za použití přísnějšího kritéria přezkumu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0096"><NO.P>96.</NO.P><TXT>Domnívám se, že pokud je zpochybněna vnitrostátní právní úprava z důvodu porušení článku 63 SFEU bez výslovného odkazu na případné porušení Listiny (to znamená, pokud je napadáno prosté omezení svobody pohybu kapitálu jako takové, aniž je spojováno s porušením konkrétního základního práva), musí být způsob přezkumu ten, jaký Soudní dvůr za tímto účelem vždy používal: klasický způsob.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0097"><NO.P>97.</NO.P><TXT>Naproti tomu pokud se omezení této svobody jeví být první nebo bezprostřední příčinou porušení základního práva (to znamená, pokud vnitrostátní právní úprava omezující volný pohyb kapitálu má sama o sobě za cíl omezení práva nebo nevyhnutelně vede k takovému výsledku), musí být použit způsob přezkumu, jaký odpovídá jakémukoliv porušení základních práv.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0098"><NO.P>98.</NO.P><TXT>Je tedy třeba překonat duplicitu mezi <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>porušeními článku 63 SFEU<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/> na jedné straně a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>porušeními základních práv na základě omezení článku 63 SFEU povoleného Smlouvami<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/> na straně druhé.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0099"><NO.P>99.</NO.P><TXT>Svoboda podle článku 63 SFEU je jen jedna. Její obsah je rovněž jeden a jeho předmětem je volný pohyb kapitálu bez jiných omezení, než jsou povolena Smlouvami, což zahrnuje dodržování základních práv jak v případě, že jejich výkon lze usnadnit využitím dané svobody, tak v případě, že tento výkon lze narušit jejím omezením.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="15"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0100"><NO.P>100.</NO.P><TXT>Je tedy třeba v každém případě určit, zda porušení článku 63 SFEU vyplývá z omezení volného pohybu kapitálu, které spočívá v prostém omezení tohoto pohybu jako takovém, či zda se tímto omezením ve skutečnosti projevuje porušení základního práva<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Omezení svobody pohybu kapitálu bude stěží neutrální z hlediska základních práv. Například právo nebýt diskriminován bude nevyhnutelně porušeno selektivním omezujícím opatřením, a stejně tak budou porušena obecně všechna práva, jejichž výkon může usnadnit kapitál, jehož pohyb je omezen. Vedle tohoto strukturálního nebo zásadního dotčení existuje ještě dotčení charakteristické pro omezení zavedená specificky za účelem porušení práva, u nichž není toto porušení pouhou kolaterální škodou, ale jejich hlavním důsledkem.</P></NOTE>. Způsob posouzení bude v obou případech zahrnovat klasická kritéria (posouzení nezbytnosti, vhodnosti a přiměřenosti), avšak zpřísněná, pokud je podstatou problému porušení základního práva.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0101"><NO.P>101.</NO.P><TXT>Na základě těchto východisek nyní posoudím žalobu Komise.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">D.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Omezení volného pohybu kapitálu</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0102"><NO.P>102.</NO.P><TXT>Jádrem stížnosti Komise je to, jak zákon č. LXXVI z roku 2017 zachází s organizacemi občanské společnosti přijímajícími finanční prostředky ze zahraničí. Toto zacházení podle Komise vzhledem ke svým charakteristikám a důsledkům představuje porušení svobody sdružování (článek 12 Listiny) a druhotně i zásah do práv na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů (články 7 a 8 Listiny).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0103"><NO.P>103.</NO.P><TXT>Je-li žaloba posuzována z tohoto hlediska, jsou právní předpisy, vůči kterým směřuje, na první pohled způsobilé porušovat článek 63 SFEU. Kdyby jejich pravidla způsobovala neodůvodněné omezení volného pohybu kapitálu, byla by s tímto ustanovením neslučitelná a mohla by zároveň porušovat práva zakotvená v Listině.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0104"><NO.P>104.</NO.P><TXT>Je tedy třeba určit:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zda je předmětem těchto právních předpisů pohyb kapitálu, a pokud ano, jaké podmínky pro něj stanoví;</P></ITEM><ITEM><P>bude-li konstatováno, že právní předpisy skutečně stanoví podmínky pro pohyb kapitálu, zda stanovené požadavky způsobují porušení základních práv, na které poukazuje Komise, přičemž v takovém případě by představovaly omezení svobody zaručené článkem 63 SFEU;</P></ITEM><ITEM><P>a konečně, zda toto omezení lze odůvodnit v souladu s unijním právem, což by znamenalo, že jej nelze kvalifikovat jako neoprávněné, a vylučovalo by to tudíž porušení práva vytýkané Komisí.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K existenci pohybu kapitálu a tomu, zda vnitrostátní zákon stanoví jeho podmínky</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0105"><NO.P>105.</NO.P><TXT>Zákon č. LXXVI z roku 2017 ukládá sdružením nebo nadacím, které přijímají podporu ze zahraničí – s určitými výjimkami – povinnost oznámit úřadům jejich status <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>organizace přijímající podporu ze zahraničí<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/>, jakmile výše podpory dosáhne určité hranice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0106"><NO.P>106.</NO.P><TXT>Tyto organizace nebo nadace kromě toho musejí oznámit řadu údajů týkajících se výše a povahy přijaté podpory, jakož i totožnosti dárce. Předepsané oznámení je založeno do rejstříku, ve kterém se zaznamená postavení organizace přijímající podporu ze zahraničí. Všechny tyto údaje se zveřejňují v uvedeném úředním rejstříku, který je přístupný bezplatně. Organizace přijímající podporu ze zahraničí musí toto své postavení uvést na svých domovských stránkách a ve svých publikacích.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0107"><NO.P>107.</NO.P><TXT>Maďarská vláda nepopírá, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>podpora<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>, kterou upravuje zákon č. LXXVI z roku 2017 – jehož § 1 odst. 2 ji definuje jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>každý peněžitý příspěvek nebo jiný vklad […] bez ohledu na právní titul<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/> – představuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>pohyb kapitálu<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="16"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0108"><NO.P>108.</NO.P><TXT>Takový typ transakce lze totiž bez obtíží zahrnout do kategorie <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>pohyb kapitálu<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/>, jak vyplývá z klasifikace uvedené v příloze I směrnice 88/361/EHS<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>Směrnice Rady ze dne <DATE ISO="19880624">24. června 1988</DATE>, kterou se provádí článek 67 Smlouvy [článek byl zrušen Amsterodamskou smlouvou] (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="178" PAGE.FIRST="5" DATE.PUB="1988">Úř. věst. 1988, L 178, s. 5</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 10/01, s. 10).</P></NOTE>, která si podle judikatury zachovává, co se týče definice tohoto pojmu, informativní hodnotu, kterou měla dříve<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0045"><P>Jelikož Smlouvy neobsahují definici pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>pohyb kapitálu<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/>, Soudní dvůr uznal informativní hodnotu klasifikace obsažené v příloze ke směrnici 88/361, přičemž podle jejího úvodu není seznam, který obsahuje, taxativní. Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090127">27. ledna 2009</DATE>, <NAME.CASE>Persche</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑318/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:33">EU:C:2009:33</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Bod XI uvedené přílohy, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>Osobní pohyb kapitálu<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/>, přitom uvádí v písmeně B <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>Dary a podpory<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0109"><NO.P>109.</NO.P><TXT>Na základě právních předpisů, které jsou předmětem žaloby, tedy není pohyb kapitálu ve formě podpor některým sdružením a nadacím nacházejícím se v Maďarsku zcela volný, nýbrž podléhá určitým podmínkám. Zejména těm, které již byly uvedeny (příjemci podpor je musí oznámit vnitrostátním orgánům za účelem jejich registrace a zveřejnění)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0046"><P>Maďarská vláda na jednání poukázala na článek 65 SFEU, aniž zohlednila, že jeho odst. 1 písm. b) umožňuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>stanovit postupy pro ohlašování pohybu kapitálu pro účely správní či statistické<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/>, ale nikoliv pro zveřejňování ve smyslu sporné právní úpravy.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0110"><NO.P>110.</NO.P><TXT>Tyto podmínky se uplatní v závislosti na sídle nebo bydlišti dárce, neboť rozhodujícím kritériem je, že vklad pochází <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>přímo či nepřímo ze zahraničí<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/>, jak uvádí § 1 odst. 2 zákona č. LXXVI z roku 2017.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0111"><NO.P>111.</NO.P><TXT>Nicméně požadavek týkající se <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>zahraničního původu<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/> se mnohem pravděpodobněji týká státních příslušníků jiných členských států než maďarských státních příslušníků, i když ti mohou mít rovněž bydliště mimo Maďarsko, a být tedy spornými opatřeními dotčeni.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0112"><NO.P>112.</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba připomenout, že podle Soudního dvora musí být vnitrostátní právní úprava, která se může ze své povahy dotknout více státních příslušníků jiných členských států než tuzemských státních příslušníků, považována za diskriminační<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0047"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080911">11. září 2008</DATE>, <NAME.CASE>Petersen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑228/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:494">EU:C:2008:494</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0054">54</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0113"><NO.P>113.</NO.P><TXT>Výtky Komise v projednávaném případě nejsou pouhými <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>domněnkami<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/>, jak tvrdí maďarská vláda. Ve své žalobě Komise zpochybňuje slučitelnost s unijním právem nikoliv u pouhé správní praxe, nýbrž u právních předpisů, jejichž uplatňování může mít účinky, které vysvětluje ve své žalobě<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0048"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20121219">19. prosince 2012</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Belgie</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑577/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:814">EU:C:2012:814</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0114"><NO.P>114.</NO.P><TXT>Kromě toho, že podmínky stanovené zákonem č. LXXVI z roku 2017 pro dary určitým sdružením a nadacím se vztahují především na cizince, a zejména na státní příslušníky jiných členských států, představují podle mého názoru rovněž <HT TYPE="ITALIC">omezení</HT> uvedeného pohybu kapitálu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0115"><NO.P>115.</NO.P><TXT>Tyto podmínky, opakuji, mohou omezit volný pohyb kapitálu vzhledem k tomu, že:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>mohou negativně ovlivnit financování sdružení a nadací nacházejících se v Maďarsku, které přijímají prostředky ze zahraničí. V tomtéž rozsahu ovlivňují negativně výkon svobody sdružování zaručené článkem 12 Listiny;</P></ITEM><ITEM><P>mohou ovlivnit, rovněž negativně, právo na soukromý život a právo na ochranu osobních údajů (články 7 a 8 Listiny) osob, které ze zahraničí podporují uvedené občanské organizace.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0116"><NO.P>116.</NO.P><TXT>Omezení pohybu kapitálu tímto omezením nekončí, ale, jak uvedu dále, stává se prostředkem porušení určitých základních práv. Jak jsem již uvedl<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0049"><P>Viz bod 113 výše.</P></NOTE>, musí být tedy použit způsob přezkumu, jaký je charakteristický pro tato práva, a nikoliv způsob typický pro klasické svobody chráněné Smlouvami. Tedy způsob přezkumu, který je z hlediska intenzity a požadavků kvalifikovaný nebo zesílený.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="17"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K zásahu do základních práv zaručených články 7, 8 a 12 Listiny</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">a)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Svoboda sdružování</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0117"><NO.P>117.</NO.P><TXT>Článek 12 Listiny přiznává každému <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>svobodu sdružovat se s jinými na všech úrovních, zejména pokud jde o záležitosti politické, odborové či občanské<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0118"><NO.P>118.</NO.P><TXT>Vedle čistě individuální dimenze má tato svoboda objektivní dimenzi, která z ní činí jeden z pilířů pluralitních společností, neboť její výkon umožňuje vznik entit, které jsou v demokratickém systému zásadní. K těmto entitám patří samozřejmě politické strany, ale také všechny entity, které napomáhají formování a vyjádření kulturní, náboženské, sociální a hospodářské plurality společnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0119"><NO.P>119.</NO.P><TXT>Entity, na které se vztahuje zákon č. LXXVI z roku 2017 (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/>organizace občanské společnosti<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/>), spadají do druhé z obou výše uvedených skupin, takže politické strany a odborové organizace, jejichž specifika neumožňují stavět je s uvedenými organizacemi na roveň, je třeba ponechat stranou<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0050"><P>Politické strany se podílejí na formování a vyjadřování vůle lidu, jako prostředku formování vůle státu. Nejsou státními orgány, avšak přispívají k výběru osob, které jsou nositeli veřejné moci, a v tomto smyslu mají obzvláštní význam pro stabilitu státu. Tato povaha odůvodňuje to, že některé ústavní systémy zakotvují podmínky a záruky, které neplatí (a nejsou ani odůvodněné) ve vztahu k jiným sdružením. Ta, třebaže se podílejí na veřejném životě, se nesnaží <HT TYPE="ITALIC">získat</HT> moc, ale spíše vykonávat svobodně činnost v rámci veřejné moci a nanejvýš ovlivnit její výkon. Proto článek 12 Listiny hovoří zvlášť o sdružování <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0063" REF.END="QE0063"/>pokud jde o záležitosti politické, odborové či občanské<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/>. Slovy preambule zákona č. LXXVI z roku 2017 sdružení občanské společnosti přispívají <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0064" REF.END="QE0064"/>k demokratické kontrole a veřejné diskuzi o veřejných záležitostech<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/>, ale nemají za cíl moc získat. Totéž platí pro odborové organizace, na něž se vzhledem k jejich působení v pracovněprávních vztazích vztahuje zvláštní právní režim.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0120"><NO.P>120.</NO.P><TXT>Uvedený zákon, třebaže nebrání vzniku těchto entit, ani neomezuje jejich samosprávné pravomoci, ovlivňuje negativně jejich možnosti financování, což se dotýká jejich životaschopnosti a existence, a v důsledku toho ohrožuje dosažení jejich cílů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0051"><P>Podle ESLP může dopad určitých opatření veřejné moci na finanční schopnost sdružení vykovávat svou činnost znamenat zásah do výkonu svobody sdružování zaručené článkem 11 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (EÚLP). Viz ESLP, rozsudek ze dne <DATE ISO="20070607">7. června 2007</DATE>, Parti Nationaliste Basque – Organisation Régionale d’Iparralde v. Francie (CE:ECHR:2007:0607JUD007125101), § 37 a 38.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0121"><NO.P>121.</NO.P><TXT>Požadavky na zveřejnění, které se vztahují na dary obdržené ze zahraničí, mohou odrazovat potenciální dárce, což může vést ke snížení jejich příspěvků sdružením. I kdyby byl tento dopad minimální, pro financování organizací občanské společnosti, které obvykle existují díky příspěvkům jejich členů a sympatizantů (pro některé z těchto organizací je dokonce zřeknutí se jakéhokoliv veřejného financování otázkou principu, za účelem zachování jejich nezávislosti), může mít značný význam.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0122"><NO.P>122.</NO.P><TXT>Obzvláště dary pocházející ze zahraničí, bez ohledu na jejich hospodářský význam, představují v případě dárců, kteří mají bydliště v zahraničí, nejpřímější, ne-li jediný způsob, jak se podílet na činnosti sdružení, která svým financováním podporují. Ztížit hospodářský příspěvek těchto osob znamená <HT TYPE="ITALIC">de facto</HT> jim úplně zabránit ve výkonu svobody sdružování: prostřednictvím hospodářské podpory sdružení se tyto osoby spojují s dalšími za účelem společného sledování určitých cílů, což je v konečném důsledku účelem svobody sdružování.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="18"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0123"><NO.P>123.</NO.P><TXT>Komise poukazuje na <HT TYPE="ITALIC">stigmatizující účinek</HT> povinnosti sdružení přijímajících dary ze zahraničí <HT TYPE="ITALIC">označit se</HT> za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0065" REF.END="QE0065"/>organizace přijímající podporu ze zahraničí<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0052"><P>Totéž se domnívá rovněž Benátská komise ve svém stanovisku k návrhu zákona [Stanovisko 889/2017 ze dne <DATE ISO="20170620">20. června 2017</DATE> k návrhu zákona o transparentnosti organizací přijímajících podporu ze zahraničí [CDL-AD(2017)015]; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0066" REF.END="QE0066"/>stanovisko Benátské komise<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/>], body 54 až 56. Navzdory relativně neutrálnímu charakteru tohoto označení Benátská komise poukazuje na jeho stigmatizující charakter v maďarském kontextu, který se vyznačuje jasným politickým vymezováním vůči sdružením, která přijímají prostředky ze zahraničí (<HT TYPE="ITALIC">loc. cit</HT>., bod 65).</P></NOTE>. A právě tohoto účinku se dosáhne, pokud samotný zákon č. LXXVI z roku 2017 ve své preambuli zdůrazňuje potenciální negativní konotace těchto darů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0053"><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0067" REF.END="QE0067"/>[…]podpora poskytovaná neznámými zdroji organizací, které jsou usazeny na základě svobody sdružování, mohou být využívány zahraničními skupinami zájmů s cílem podporovat, prostřednictvím sociálního vlivu těchto organizací, jejích vlastních zájmů namísto cílů Společenství v společenském a politickém životě Maďarska a může ohrozit politické a hospodářské zájmy země, jakož i fungování bez zásahů ze strany zákonných orgánů.<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/></P></QUOT.S></NOTE>, které by mohly ohrozit politické a hospodářské zájmy země. Vyvolává se tak přinejmenším náznak obecného podezření vůči dárcům, dostatečný k tomu, aby některé, nebo mnohé, odradil od přispívání na financování organizací občanské společnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0124"><NO.P>124.</NO.P><TXT>Kromě toho je třeba zdůraznit, že – jak připustila maďarská vláda na jednání – občané Unie mají obzvláštní zájem na účasti na hospodářském, sociálním a kulturním životě všech členských států a tedy na uskutečnění ideálu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0068" REF.END="QE0068"/>stále užšího svazku<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/>. Jejich právo volit a být volen v komunálních volbách (nezávisle na podmínce státní příslušnosti ve státě bydliště) a volbách do Evropského parlamentu v kterémkoliv z vnitrostátních volebních okrsků jsou institucionálním důsledkem sdíleného zájmu na veřejném životě všech členských států. Svoboda sdružovat se, a zapojit se tak do veřejné diskuse jejich příslušných společností je často omezena na možnost přispívat na financování jimi preferovaných sdružení v kterémkoliv z těchto států. To je další důvod, proč tento způsob kolektivní účasti na občanských záležitostech nelze omezovat ani oslabovat.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0125"><NO.P>125.</NO.P><TXT>Zákon č. LXXVI z roku 2017 navíc počítá s možností nuceného zrušení sdružení a nadací, které neplní povinnosti oznamování a zveřejňování přijatých darů, což představuje tu nejvyšší míru zásahu do jejich existence<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0054"><P>Rozsudek ESLP ze dne <DATE ISO="20111011">11. října 2011</DATE>, Asociación Rhino a další v. Švýcarsko (CE:ECHR:2011:1011JUD004884807), § 54.</P></NOTE>. Tato možnost, třebaže je její uplatnění postupné a musí o ní rozhodnout soud, je přesto zásahem do svobody zaručené článkem 12 Listiny.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">b)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Práva na soukromý život a na ochranu osobních údajů</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0126"><NO.P>126.</NO.P><TXT>Zákon č. LXXVI z roku 2017 ukládá dotčeným subjektům povinnost sdělit rejstříkovému soudu výši daru pocházejícího ze zahraničí, jakož i jméno, město a zemi dárce, ať jde o fyzickou či právnickou osobu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0055"><P>Maďarská vláda tvrdí, že převážná většina dárců jsou právnické osoby, což vylučuje jakýkoliv případný zásah do práv, jejichž nositeli jsou fyzické osoby. Ztotožňuji se s Komisí v tom, že – nehledě na praktickou realitu – sporná povinnost nerozlišuje mezi právnickými a fyzickými osobami: na posledně uvedené se tato povinnost jasně vztahuje.</P></NOTE>. Rejstřík, do kterého se tyto údaje zapisují, je volně přístupný.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0127"><NO.P>127.</NO.P><TXT>Respektování práva na soukromý život v souvislosti se zpracováním osobních údajů se vztahuje na veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0056"><P>Posudek 1/15 (Dohoda PNR mezi EU a Kanadou), ze dne <DATE ISO="20170726">26. července 2017</DATE>, bod 122.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0128"><NO.P>128.</NO.P><TXT>Nařízení (EU) 2016/679<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0057"><P>Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne <DATE ISO="20160427">27. dubna 2016</DATE> o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0069" REF.END="QE0069"/>GDPR<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/>) (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="119" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2016">Úř. věst. 2016, L 119, s. 1</REF.DOC.OJ>). Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.</P></NOTE> v čl. 4 odst. 1 stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0070" REF.END="QE0070"/>identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například <HT TYPE="ITALIC">jméno</HT>, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="19"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0129"><NO.P>129.</NO.P><TXT>Jméno je tedy samo o sobě dostatečné k identifikaci, což umožňuje odmítnout argument maďarské vlády, že prosté sdělení jména dárce a města a země jeho bydliště nejsou k jeho identifikaci dostačující.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0130"><NO.P>130.</NO.P><TXT>Maďarská vláda se snaží obhájit, že tyto údaje nejsou osobní (a článek 8 Listiny se na ně tudíž nevztahuje), přičemž se dovolává dvou rozsudků Soudního dvora:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>rozsudek ze dne <DATE ISO="20031106">6. listopadu 2003</DATE>, Lindqvist<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0058"><P>Věc <REF.DOC.ECR><NO.CASE>C‑101/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:596">EU:C:2003:596</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0071" REF.END="QE0071"/>rozsudek Lindqvist<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/>.</P></NOTE>, z něhož vyvozuje, že osobu nelze identifikovat pouze pomocí jména, nýbrž jsou k tomu nutné další údaje, například telefonní číslo nebo informace o jejích pracovních podmínkách nebo zálibách<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0059"><P>Bod 155 žalobní odpovědi maďarské vlády.</P></NOTE>;</P></ITEM><ITEM><P>rozsudek ze dne <DATE ISO="20101109">9. listopadu 2010</DATE>, Volker und Markus Schecke a Eifert<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0060"><P>Věci <REF.DOC.ECR><NO.CASE>C‑92/09 a C‑93/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:66">EU:C:2010:66</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0072" REF.END="QE0072"/>rozsudek Volker und Markus Schecke a Eifert<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/>.</P></NOTE>, z něhož vyvozuje, že nezveřejní-li se adresa dárce, nejsou jeho jméno, město a stát dostačující k jeho identifikaci<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0061"><P>Bod 154 žalobní odpovědi maďarské vlády.</P></NOTE>.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0131"><NO.P>131.</NO.P><TXT>Podle mého názoru tato rozhodnutí Soudního dvora stanovisko maďarské vlády spíše vyvracejí. V rozsudku Lindqvist bylo konstatováno, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0073" REF.END="QE0073"/>veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/> zahrnuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0074" REF.END="QE0074"/>zcela jistě jméno osoby ve spojení s jejím telefonním číslem a s údaji o jejích pracovních poměrech nebo zálibách<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="201C" ID="QE0074"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0062"><P>Rozsudek Lindqvist, bod 24.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0132"><NO.P>132.</NO.P><TXT>Povinnost uložená zákonem č. LXXVI z roku 2017 znamená, že jméno dárce (které, zdůrazňuji, stačí samo o sobě k jeho identifikaci)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0063"><P>Jméno z povahy věci <HT TYPE="ITALIC">identifikuje</HT> osobu, i když – jak tvrdí maďarská vláda v bodě 156 své žalobní odpovědi – je možné, že v témže městě je více osob, které mají stejné jméno.</P></NOTE> je nerozlučně spojeno s údajem o daru ve prospěch určitého sdružení. Toto spojení samo o sobě svědčí o náklonnosti k tomuto sdružení, což může přispět k vymezení ideologického <HT TYPE="ITALIC">profilu</HT> dárce v nejširším smyslu tohoto pojmu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0064"><P>Podle čl. 4 odst. 4 GDPR je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0075" REF.END="QE0075"/>profilováním<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/> <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0076" REF.END="QE0076"/>jakákoli forma automatizovaného zpracování osobních údajů spočívající v jejich použití k hodnocení některých osobních aspektů vztahujících se k fyzické osobě, zejména k rozboru nebo odhadu aspektů týkajících se jejího pracovního výkonu, ekonomické situace, zdravotního stavu, osobních preferencí, zájmů, spolehlivosti, chování, místa, kde se nachází, nebo pohybu<QUOT.END REF.START="QS0076" CODE="201C" ID="QE0076"/>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0133"><NO.P>133.</NO.P><TXT>V rozsudku Volker und Markus Schecke a Eifert bylo konstatováno, že zveřejnění jmen a obcí sídla nebo bydliště příjemců určitých veřejných podpor, jakož i jejich výše, na internetové stránce <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0077" REF.END="QE0077"/>[představuje], vzhledem k tomu, že se tyto údaje stávají dostupnými třetím osobám, […] zásah do jejich soukromého života ve smyslu článku 7 Listiny<QUOT.END REF.START="QS0077" CODE="201C" ID="QE0077"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0065"><P>Rozsudek Volker und Markus Schecke a Eifert, bod 58, s citací rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20030520">20. května 2003</DATE>, <NAME.CASE>Österreichischer Rundfunk a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑465/00, C‑138/01 a C‑139/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:294">EU:C:2003:294</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), v jehož bodě 74 je uvedeno, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0078" REF.END="QE0078"/>sdělení jmenných údajů týkajících se odměn vyplacených zaměstnancům […] porušuje právo dotčených osob na soukromý život […] a je zásahem ve smyslu článku 8 EÚLP<QUOT.END REF.START="QS0078" CODE="201C" ID="QE0078"/>.</P></NOTE>. To, co platí pro podporu, kterou osoba dostává, musí podle mého názoru platit i pro podporu, kterou osoba přispívá k financování sdružení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0134"><NO.P>134.</NO.P><TXT>Zveřejnění jak jména fyzických osob, které věnují ze zahraničí dar některým sdružením v Maďarsku, tak výše uvedených darů, ve veřejně přístupném rejstříku tedy představuje zásah do jejich soukromého života v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0135"><NO.P>135.</NO.P><TXT>Navíc vzhledem k tomu, že – jak jsem právě vysvětlil – zveřejňované údaje (jméno a dar), umožňují vytvořit <HT TYPE="ITALIC">ideologický</HT> profil dárců, mohou být tito dárci odrazováni, nebo přinejmenším demotivováni od toho, aby přispěli na podporu občanské organizace, se kterou chtějí spolupracovat při výkonu své svobody sdružování.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="20"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0136"><NO.P>136.</NO.P><TXT>Zveřejnění těchto údajů není pouze zásahem do práv zaručených články 7 a 8 Listiny, ale rovněž zásahem do svobody sdružování, neboť jeho odrazující účinek může mít dopad na finanční situaci organizací občanské společnosti, a tedy na jejich schopnost vykonávat svou činnost<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0066"><P>Viz body 140 a 141 výše.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">3.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K odůvodnění zjištěných zásahů</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0137"><NO.P>137.</NO.P><TXT>Mohou být zásahy, které jsem právě přezkoumal, odůvodněny na základě čl. 52 odst. 1 Listiny? Připomínám, že podle tohoto ustanovení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0079" REF.END="QE0079"/>[k]aždé omezení výkonu práv a svobod uznaných touto listinou musí být stanoveno zákonem a respektovat podstatu těchto práv a svobod. Při dodržení zásady proporcionality mohou být omezení zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého.<QUOT.END REF.START="QS0079" CODE="201C" ID="QE0079"/></TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0138"><NO.P>138.</NO.P><TXT>Sporná opatření nepochybně splňují podmínku, že byla zavedena prostřednictvím zákona. Nadto se domnívám, že nezasahují do <HT TYPE="ITALIC">podstaty</HT> dotčených práv, i když je ohrožují.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0139"><NO.P>139.</NO.P><TXT>Jinou otázkou je, zda jsou tyto zásahy nezbytné k uspokojení legitimního zájmu a zda umožňují učinit tak přiměřeným způsobem, byla-li vyloučena existence méně omezujících opatření nebo řešení.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">i)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K nezbytnosti a účinnosti sporných opatření</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0140"><NO.P>140.</NO.P><TXT>Maďarská vláda se dovolává transparentnosti financování sdružení přijímajících podporu ze zahraničí jako důvodu veřejného zájmu. Dodává, že tento zájem úzce souvisí se zájmem na ochraně veřejného pořádku a s bojem proti praní peněz a financování terorismu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0141"><NO.P>141.</NO.P><TXT>Podle Komise tyto cíle v zásadě odpovídají cílům, které odůvodňují zásah do dotčených práv. S tímto závěrem, který je rovněž v souladu s judikaturou ESLP<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0067"><P>ESLP, rozsudek ze dne <DATE ISO="20040217">17. února 2004</DATE>, Gorzelik a další v. Polsko (CE:ECHR:2004:0217JUD004415898, § 94 a 95).</P></NOTE>, se ztotožňuji.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0142"><NO.P>142.</NO.P><TXT>Uznávám rovněž, že členské státy mají určitý prostor pro uvážení při definování cílů obecného zájmu, které chtějí podporovat<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0068"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110616">16. června 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Rakousko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑10/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:399">EU:C:2011:399</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0143"><NO.P>143.</NO.P><TXT>Na omezení základních práv se však vztahuje judikatura Soudního dvora v oblasti uplatnění veřejného pořádku jako odůvodnění omezení svobod zakotvených ve Smlouvách. A proto <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0080" REF.END="QE0080"/>požadavky veřejné bezpečnosti musí být […] vykládány restriktivně, takže jejich dosah nelze určit jednostranně, bez kontroly ze strany orgánů Evropské unie<QUOT.END REF.START="QS0080" CODE="201C" ID="QE0080"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0081" REF.END="QE0081"/>[v]eřejné bezpečnosti je […] možné se dovolávat jen v případě skutečné a dostatečně závažné hrozby, kterou je dotčen základní společenský zájem<QUOT.END REF.START="QS0081" CODE="201C" ID="QE0081"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0069"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100708">8. července 2010</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Portugalsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑171/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:412">EU:C:2010:412</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0073">73</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0144"><NO.P>144.</NO.P><TXT>Vyjdeme-li z tohoto předpokladu, ustanovení o veřejném pořádku by mohlo ospravedlňovat opatření uložená sdružením a nadacím podezřelým z jeho porušování (to znamená, které ho skutečně a vážně ohrožují), ale nikoliv obecnou regulaci, která ukládá, <HT TYPE="ITALIC">ex ante</HT>, všem těmto subjektům, bez ohledu na jejich předmět a činnost, povinnost zveřejnění darů pocházejících ze zahraničí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0070"><P>Maďarská vláda se rovněž dovolávala ochrany veřejné bezpečnosti v úzkém slova smyslu, a zejména nezbytnosti vyloučit vliv organizovaného zločinu na některé humanitární organizace, jejichž cíle se mohou shodovat se zájmy mezinárodních sítí obchodu s lidmi (body 84 a 85 žalobní odpovědi maďarské vlády). Tento zájem by opět mohl odůvodňovat přijetí specifických opatření vůči konkrétním subjektům, ale nikoliv přijetí takových opatření s obecnou působností, jako jsou sporná opatření, vůči všem organizacím občanské společnosti.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="21"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0145"><NO.P>145.</NO.P><TXT>Pokud jde o boj proti praní peněz a konkrétně proti financování terorismu, souhlasím s maďarskou vládou, že by mohly odůvodňovat opatření týkající se transparentnosti a kontroly financování kterékoliv osoby, fyzické či právnické<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0071"><P>Podle Komise (body 62 až 64 její žaloby) Maďarsko neprokázalo existenci určitého rizika v tomto smyslu. I kdyby tomu tak bylo, toto riziko lze považovat za společné pro všechny členské státy. Doporučení Finančního akčního výboru (Financial Action Task Force, FATF) v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu označují neziskové organizace za možné nástroje páchání těchto protiprávních činností [FATF (2012–2017), <HT TYPE="ITALIC">Recommandations du GAFI – Normes internationales sur la lutte contre le blanchiment de capitaux et le financement du terrorisme et de la proliferation</HT>, aktualizované znění z listopadu 2017 (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0082" REF.END="QE0082"/>doporučení FATF<QUOT.END REF.START="QS0082" CODE="201C" ID="QE0082"/>), bod 8. Jinou otázkou je, zda případná nedostatečnost posouzení rizik, kterým se má čelit, ospravedlňuje, z hlediska jeho nezbytnosti, vhodnosti a účinnosti, jakékoliv opatření přijaté vnitrostátním zákonodárcem.</P></NOTE>. Konkrétně požadovat od právnických osob usazených v členském státě, aby oznamovaly orgánům objektivně <HT TYPE="ITALIC">podezřelé</HT> zdroje svého financování, se v zásadě jeví být vhodné k prevenci a stíhání praní peněz a financování teroristických činností<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0072"><P>Naproti tomu není přípustné označit implicitně jakýkoliv dar pocházející z kteréhokoliv členského státu nebo třetí země za podezřelý.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0146"><NO.P>146.</NO.P><TXT>Nemyslím si, že něco z toho by bylo možné rozumně zpochybnit. Maďarská vláda však nebyla schopna na jednání uspokojivě vysvětlit, proč jsou společné právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz nedostatečné<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0073"><P>Komise v tomto ohledu odkazuje na možnost členských států rozšířit na organizace občanské společnosti působnost směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne <DATE ISO="20150520">20. května 2015</DATE> o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="141" PAGE.FIRST="73" DATE.PUB="2015">Úř. věst. 2015, L 141, s. 73</REF.DOC.OJ>). Tato právní úprava je založena na důsledném posouzení existujících rizik.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0147"><NO.P>147.</NO.P><TXT>I kdyby byl prokázán (<HT TYPE="ITALIC">quod non</HT>) vztah mezi spornými opatřeními a bojem proti praní peněz, povinnost zveřejnit tyto informace, obecně a nediferencovaným způsobem, a to i předtím než je posoudily orgány příslušné ověřit, zda existují náznaky praní peněz, jde podle mého názoru nad rámec toho, co je nezbytně nutné k odůvodnění tohoto zásahu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0148"><NO.P>148.</NO.P><TXT>Po vytyčení těchto předpokladů je třeba určit, zda opatření maďarského zákonodárce <HT TYPE="ITALIC">odpovídají</HT> druhému z uváděných cílů, transparentnosti financování organizací občanské společnosti. Z důvodů, které uvedu dále, mám za to, že nikoliv.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0149"><NO.P>149.</NO.P><TXT>Tři aspekty těchto opatření zasluhují pozornost:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zaprvé tato opatření se netýkají všech sdružení a nadací usazených v Maďarsku. Nevztahují se na obchodní společnosti, přestože některé z nich (například vlastníci médií) také <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0083" REF.END="QE0083"/>mají rozhodující úlohu při vytváření veřejného mínění<QUOT.END REF.START="QS0083" CODE="201C" ID="QE0083"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0074"><P>Na tento aspekt odkazuje preambule zákona č. LXXVI při charakterizování organizací občanské společnosti.</P></NOTE>;</P></ITEM><ITEM><P>zadruhé není prokázáno, jak shromážděné informace skutečně slouží k dosažení cílů, které toto shromažďování odůvodňují;</P></ITEM><ITEM><P>zatřetí tato opatření nejen že jsou nedostatečná z hlediska okruhu subjektů, které jsou povinny poskytnout informace, a z hlediska jejich funkčnosti, ale jsou nepřiměřená, pokud jde o jejich důsledky.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0150"><NO.P>150.</NO.P><TXT>Pokud jde o dotčené organizace, zákon č. LXXVI z roku 2017 vylučuje ty, které jsou financovány z tuzemska, a dopadá pouze na ty, které jsou finančně podporovány ze zahraničí. Kromě toho z posledně uvedených vyjímá ty, které <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0084" REF.END="QE0084"/>nejsou považovány za organizace občanské společnosti<QUOT.END REF.START="QS0084" CODE="201C" ID="QE0084"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0075"><P>Tak to uvádí § 1 odst. 4 písm. a) zákona č. LXXVI z roku 2017. Při určení, které organizace <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0085" REF.END="QE0085"/>nejsou považovány za organizace občanské společnosti<QUOT.END REF.START="QS0085" CODE="201C" ID="QE0085"/>, je nutné vycházet, jak uvedla maďarská vláda na jednání, ze zákona č. CLXXV z roku 2011 o právu sdružovat se, postavení neziskového sdružení a financování organizací občanské společnosti. Z jeho § 2 odst. 6 vyplývá, že za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0086" REF.END="QE0086"/>nevládní organizace<QUOT.END REF.START="QS0086" CODE="201C" ID="QE0086"/> se považují sdružení zaregistrovaná v Maďarsku, s výjimkou stran, nadací a, pro určité účely, vzájemných pojišťoven a odborů. Tato definice není podle mého názoru velmi užitečná pro přesné vymezení subjektů dotčených zákonem č. LXXVI z roku 2017. Tato neurčitost působnosti <HT TYPE="ITALIC">ratione personae</HT> se neslučuje s objektivitou vyžadovanou od právní úpravy, která má takto přímý dopad na výkon několika základních práv.</P></NOTE>, sportovní a náboženské organizace a organizace spojené s národnostními menšinami.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="22"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0151"><NO.P>151.</NO.P><TXT>Souhlasím s Komisí, že není zřejmý důvod, proč se zákon zaměřuje na vklady ze zahraničí, pokud tak nečiní na základě obecné domněnky (ve skutečnosti podezření) podvodu, jehož protagonisty jsou osoby usazené v zahraničí nebo v jiných členských státech, která je neslučitelná s unijním právem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0076"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20091006">6. října 2009</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Španělsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑153/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:618">EU:C:2009:618</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0152"><NO.P>152.</NO.P><TXT>Argument maďarské vlády týkající se obtížnější kontroly zahraniční podpory je stěží slučitelný se skutečností, rovněž zdůrazněnou Komisí, že předchozí právní rámec již zahrnoval povinnost sdružení poskytovat podrobné informace o zdrojích jejich financování, včetně těch zahraničních<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0077"><P>Body 75 až 77 žaloby Komise a body 74 až 76 její dupliky.</P></NOTE>. Tyto obtíže by každopádně bylo možné překonat pomocí méně restriktivních opatření, jak uvedu dále.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0153"><NO.P>153.</NO.P><TXT>Jde-li skutečně o kontrolu financování ze zahraničí, není příliš konzistentní vyjmout sportovní a náboženská sdružení a sdružení spojená s národnostními menšinami: kterékoliv z nich by rovněž mohlo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0087" REF.END="QE0087"/>být využíván[o] zahraničními zájmovými skupinami k podpoře – prostřednictvím společenského vlivu těchto organizací – jejich vlastních zájmů místo cílů společnosti ve společenském a politickém životě Maďarska<QUOT.END REF.START="QS0087" CODE="201C" ID="QE0087"/>, slovy preambule zákona č. LXXVI z roku 2017.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0154"><NO.P>154.</NO.P><TXT>Žádný z charakteristických znaků těchto vyňatých sdružení se netýká specifik jejich financování, které by je chránily před riziky, jež pro kterékoliv ze sdružení podléhajících sporným opatřením může znamenat přijetí prostředků ze zahraničí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0078"><P>Tak to chápe rovněž švédská vláda (bod 39 jejího spisu vedlejšího účastníka).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0155"><NO.P>155.</NO.P><TXT>Komise má kromě toho vážné pochybnosti o užitečnosti shromážděných informací: nic nesvědčí o tom, že jsou poskytnuty k dispozici osobám odpovědným za boj proti praní peněz a financování terorismu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0079"><P>Bod 66 žaloby Komise.</P></NOTE>. S těmito pochybnostmi, které se maďarské vládě nepodařilo na jednání rozptýlit, se nemohu než ztotožnit.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0156"><NO.P>156.</NO.P><TXT>Za těchto podmínek není odvolávání se na transparentnost sdružení příliš konzistentní se zavedeným právním režimem. Zejména však neodůvodňuje, aby byly zveřejňovány osobní údaje osob podílejících se svými dary na financování příslušných subjektů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0157"><NO.P>157.</NO.P><TXT>Vedle nedostatečnosti a sporné účinnosti jsou dotčená opatření nepřiměřená.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">ii)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K přiměřenosti opatření</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0158"><NO.P>158.</NO.P><TXT>Zaprvé považuji za nepřiměřené, že hranice povinnosti oznámit podporu obdrženou ze zahraničí byla stanovena na <FT TYPE="NUMBER">500000</FT> HUF. To je příliš nízká prahová hodnota pro povinnost, která – z výše uvedených důvodů – vážně ohrožuje výkon svobody sdružování a práv na soukromý život a na ochranu osobních údajů, pokud poskytnutá informace musí být zveřejněna.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0159"><NO.P>159.</NO.P><TXT>Zadruhé je nepřiměřené i stejné zacházení se <HT TYPE="ITALIC">všemi</HT> zahraničními příspěvky, včetně těch, které pocházejí z ostatních členských států, když, opakuji<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0080"><P>Viz bod 144 výše.</P></NOTE>, občané Unie mohou mít zájem na účasti na veřejném životě kteréhokoliv z nich.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0160"><NO.P>160.</NO.P><TXT>Zatřetí povinnost uvést postavení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0088" REF.END="QE0088"/>organizace přijímající podporu ze zahraničí<QUOT.END REF.START="QS0088" CODE="201C" ID="QE0088"/> na své domovské stránce a ve svých publikacích představuje požadavek podle mého názoru rovněž nepřiměřený. Ne tak kvůli materiální zátěži, jež může být spojena s uvedením tohoto údaje, nýbrž kvůli s tím spojenému stigmatizujícímu účinku, o kterém jsem již hovořil.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="23"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0161"><NO.P>161.</NO.P><TXT>Začtvrté považuji za nepřiměřené, že nesplnění sporných povinností může v konečném důsledku vést ke zrušení sdružení, jež je nesplnilo. Je pravda, že se jedná o krajní řešení, které je podle maďarské vlády součástí <HT TYPE="ITALIC">stupňované</HT> reakce na porušení zákona<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0081"><P>Bod 122 žalobní odpovědi maďarské vlády.</P></NOTE>. Tyto <HT TYPE="ITALIC">stupně</HT> představuje první porušení (po kterém následuje výzva státního zástupce), případné nesplnění této výzvy (s možným uložením pokuty) a nesplnění nové výzvy, které umožňuje uložit další sankce, mezi něž patří zrušení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0162"><NO.P>162.</NO.P><TXT>Maďarská vláda argumentuje, že vědomé nesplnění postupných výzev není <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0089" REF.END="QE0089"/>méně závažné porušení administrativní povahy<QUOT.END REF.START="QS0089" CODE="201C" ID="QE0089"/> a odůvodňuje zrušení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0082"><P><HT TYPE="ITALIC">Loc. ult. cit.</HT></P></NOTE>. Podle mého názoru naopak tak drastická sankce vyžaduje mnohem více než odmítnutí, i opakované, poskytnout informace, které požaduje zákon č. LXXVI z roku 2017<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0083"><P>Je třeba zdůraznit, že podle ESLP je zrušení opatřením, které lze přijmout pouze v <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0090" REF.END="QE0090"/>nejzávažnějších případech<QUOT.END REF.START="QS0090" CODE="201C" ID="QE0090"/>. ESLP, rozsudek ze dne <DATE ISO="20030213">13. února 2003</DATE>, Refah Partisi (Strana prosperity) a další v. Turecko (CE:ECHR:2003:0213JUD004134098, § 100).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">iii)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K možnosti přijmout přiměřenější omezující opatření</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0163"><NO.P>163.</NO.P><TXT>Povaha a rozsah sporných opatření neponechávají mnoho prostoru pro navržení jiných alternativ se stejným obsahem, tedy opatření zaměřených na informace, které mají být zveřejněny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0164"><NO.P>164.</NO.P><TXT>Tyto alternativy by vyžadovaly odlišný přístup při dosahování cílů zákona č. LXXVI z roku 2017. Bylo by třeba vycházet spíše z důkladného a podrobného posouzení rizik účelového využívání sdružení, které by umožnilo identifikovat ta, jež jsou v situaci ohrožující tyto cíle<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0084"><P>V tomto smyslu hovoří doporučení FATF (bod 8). Při neexistenci takového posouzení sporná právní úprava směšuje dohromady všechny organizace občanské společnosti (s jedinou výjimkou tří druhů subjektů, se kterými je, jak jsem již uvedl, zacházeno jinak, aniž je to z hlediska účelu samotné právní úpravy odůvodněno).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0165"><NO.P>165.</NO.P><TXT>Jde-li o kontrolu zdrojů neoprávněného financování, Komise zmiňuje například zavedení povinností oznamování a obezřetnosti v souvislosti s podezřelými transakcemi ze zemí s vysokým rizikem. Mám za to, že právě v této oblasti lze očekávat nejlepší výsledky efektivní činnosti orgánů veřejné moci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0166"><NO.P>166.</NO.P><TXT>Požadavek na registraci a zveřejnění jmen fyzických osob, které poskytnou dary jimi zvoleným sdružením, naproti tomu podle mého názoru nelze nahradit alternativním opatřením vzhledem k jeho povaze radikálního zásahu do sféry soukromí zaručeného Listinou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0167"><NO.P>167.</NO.P><TXT>Pokud jde o povinnost sdružení informovat na své domovské stránce a ve svých publikacích o svém postavení organizace přijímající podporu ze zahraničí, domnívám se, že je rovněž nevhodná, neboť může představovat překážku výkonu svobody sdružování<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0085"><P>To uvádí i stanovisko Benátské komise, bod 67 čtvrtá odrážka.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0168"><NO.P>168.</NO.P><TXT>Konečně, kdyby z této úpravy byly vyloučeny členské státy a byla by omezena pouze na třetí země, zmírnilo by to zásah, který představuje do práva občanů Unie podílet se prostřednictvím sdružování na veřejném životě všech členských států. Toto geografické omezení by nicméně nevyloučilo zcela stigmatizující konotaci, která by i nadále poškozovala dotčená sdružení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0169"><NO.P>169.</NO.P><TXT>V rozsahu, v němž povinnosti registrace a zveřejnění jako takové nelze nahradit jinými povinnostmi rovnocenné povahy, je zavedený sankční režim neslučitelný s Listinou. Vyloučení sankce spočívající ve zrušení by tedy nestačilo k nápravě režimu, který jako takový napravit nelze, jelikož umožňuje sankcionovat nedodržení podmínek neslučitelných s Listinou.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="24"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0170"><NO.P>170.</NO.P><TXT>V konečném důsledku se domnívám, že zákon č. LXXVI z roku 2017 neoprávněně omezuje volný pohyb kapitálu zaručený článkem 63 SFEU, jelikož obsahuje ustanovení, která znamenají neodůvodněný zásah do základních práv chráněných články 7, 8 a 12 Listiny.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Náklady</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0171"><NO.P>171.</NO.P><TXT>Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Obě tyto podmínky jsou v tomto řízení splněny.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">VI.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0172"><NO.P>172.</NO.P><TXT>Z výše uvedených důvodů Soudnímu dvoru navrhuji, aby žalobě Komise vyhověl a:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>určil, že Maďarsko tím, že porušilo články 7, 8 a 12 Listiny v rozsahu, v němž a külföldről támogatott Szervezetek átlátoól szóló 2017. évi LXXVI. törvény (zákon č. LXXVI z roku 2017 o transparentnosti organizací přijímajících podporu ze zahraničí) zavádí neodůvodněná omezení v souvislosti s dary pocházejícími ze zahraničí, jejichž příjemci jsou určitá sdružení a nadace usazené v Maďarsku, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 63 SFEU;</P></ITEM><ITEM><P>uložil Maďarsku náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>