V Bruselu dne 2.10.2025

COM(2025) 593 final

2025/0312(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 472/2013, pokud jde o hospodářský a rozpočtový dohled nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Nařízení (EU) č. 472/2013, přijaté dne 21. května 2013, stanoví komplexní politický rámec pro řešení situací, kdy členské státy v eurozóně a) jsou postiženy nebo ohroženy závažnými obtížemi, pokud jde o jejich finanční stabilitu, a tyto obtíže vedou k možným efektům přelévání na další členské státy eurozóny; nebo b) požadují nebo přijímají finanční pomoc. Konkrétně se nařízení (EU) č. 472/2013 týká tří režimů. Za prvé, uvedené nařízení zmocňuje Komisi, aby v případě ohrožení finanční stability členského státu, které by mohlo mít nepříznivé efekty přelévání na další členské státy eurozóny, nebo v případě, že členský stát eurozóny přijímá preventivní finanční pomoc, podřídila členský stát eurozóny posílenému dohledu. V rámci tohoto dohledu je fiskální situace dotyčného členského státu pečlivěji sledována a po tomto členském státu je požadováno, aby přijal opatření zabývající se zdrojem obtíží s přihlédnutím k doporučením vyplývajícím z rámce správy ekonomických záležitostí Unie. Dotyčný členský stát také může být na žádost Komise vyzván k poskytnutí dalších informací týkajících se jeho finančního sektoru. Za druhé, nařízení (EU) č. 472/2013 rovněž stanoví právní rámec pro makroekonomické ozdravné programy spojené s finanční pomocí z Evropského mechanismu stability (ESM) nebo Evropského nástroje finanční stability (EFSF), čímž zajišťuje jejich řádné sladění a synchronizaci s rámcem správy ekonomických záležitostí Unie. Nařízení (EU) č. 472/2013 osvobozuje dotyčný členský stát od povinnosti předkládat program stability, který je místo toho začleněn do makroekonomického ozdravného programu. Kromě toho je dotyčný členský stát osvobozen od povinnosti podávat zprávy, pokud je vůči němu uplatňován postup při nadměrném schodku, a od sledování a posuzování v rámci evropského semestru, aby se zabránilo překrývání a duplicitě povinnosti podávat zprávy. Za třetí, nařízení (EU) č. 472/2013 stanoví pravidla pro dohled po ukončení programu, která se použijí po ukončení makroekonomického ozdravného programu, a to až do splacení 75 % přijaté finanční pomoci.

Od přijetí nařízení (EU) č. 472/2013 v roce 2013 došlo v regulačním prostředí k významným změnám. V roce 2024 byl zejména reformován rámec správy ekonomických záležitostí Unie přijetím nařízení (EU) 2024/1263, 2024/1264 a směrnice (EU) 2024/1265. Reforma zavedla nové koncepty a změnila strukturu rámce správy ekonomických záležitostí Unie. Základem reformy z roku 2024 jsou zejména národní střednědobé fiskálně-strukturální plány zavedené nařízením (EU) 2024/1263. Nahradily programy stability a konvergenční programy a národní programy reforem, čímž spojily fiskální, reformní a investiční závazky jednotlivých členských států do společného rámce. Vzhledem k tomu, že v té době bylo naléhavé, aby se spolunormotvůrci dohodli na reformě rámce správy ekonomických záležitostí EU, nenavrhovala Komise změny jiných právních předpisů, které jsou součástí rámce správy ekonomických záležitostí Unie.

Od roku 2013 došlo také k dalším významným změnám v uplatňování nařízení (EU) č. 472/2013. Konkrétně, vytvoření jednotného mechanismu dohledu vedlo k novému rozdělení odpovědnosti za dohled nad úvěrovými subjekty. Další změnou je, že do nových programů financování se od 1. července 2013 nesmí zapojovat Evropský nástroj finanční stability (EFSF), který země eurozóny vytvořily v červnu 2010 jako dočasný mechanismus pro řešení krizí.

Je tedy třeba zajistit soulad mezi nařízením (EU) č. 472/2013 a reformovaným rámcem správy ekonomických záležitostí EU a rovněž zohlednit institucionální vývoj, k němuž došlo od roku 2013.

Od přijetí nařízení (EU) č. 472/2013 v roce 2013 navíc Komise získala cenné poznatky a zkušenosti, pokud jde o aktivaci posíleného dohledu v případě, že některý členský stát eurozóny přijímá preventivní finanční pomoc, a dohledu po ukončení programu v případě, že některý členský stát ukončí makroekonomický ozdravný program. Zkušenosti zejména ukazují, že současná koncepce posíleného dohledu může mít odrazující účinek na členské státy, které žádají o preventivní finanční pomoc, a může vést k uplatňování dalšího dohledu v případech, kdy to není opodstatněné. Podobně pokud jde o dohled po ukončení programu, Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 18/2021 1 zjistil určité nedostatky v účinnosti tohoto dohledu, včetně nedostatečně jasného zaměření a cílů, jakož i překrývání s jinými procesy hospodářského dohledu, jako je evropský semestr. Změny nařízení (EU) č. 472/2013, které jsou nutné k zohlednění reforem rámce správy ekonomických záležitostí EU a nedávného institucionálního vývoje, jsou rovněž příležitostí ke zlepšení a vyladění posíleného dohledu a dohledu po ukončení programu, a sice zapracováním získaných zkušeností a provedením cílených zlepšení, aby byla zajištěna jejich trvalá účinnost. Navrhované změny přitom zavedou několik zjednodušení nařízení (EU) č. 472/2013, čímž zjednoduší širší rámec správy ekonomických záležitostí EU, sníží administrativní zátěž členských států a přispějí k programu Komise v oblasti zjednodušování.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je cílem tohoto návrhu za prvé zajistit soulad mezi nařízením (EU) č. 472/2013 a reformovaným rámcem správy ekonomických záležitostí Unie. Za druhé má návrh zohlednit institucionální vývoj, k němuž došlo od roku 2013, včetně vytvoření jednotného mechanismu dohledu a skutečnosti, že EFSF již nemůže vstupovat do nových programů financování. Za třetí, s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování nařízení (EU) č. 472/2013 se návrh rovněž snaží vyjasnit uplatňování posíleného dohledu v případě, že členský stát, jehož měnou je euro, přijímá preventivní finanční pomoc, a výslovně spojuje jeho uplatňování s preventivní podporou, která vyžaduje nová opatření politiky. Podobně se návrh snaží vyjasnit cíl a rozsah dohledu po ukončení programu, aby se zvýšila jeho soudržnost s reformovaným rámcem správy ekonomických záležitostí Unie, a také dosáhnout cíleného zefektivnění, aby se zabránilo zdvojování požadavků na podávání zpráv.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Navrhované změny nařízení (EU) č. 472/2013 jsou v souladu s platnými předpisy v této oblasti politiky, a to s ohledem na významné změny, k nimž došlo v regulačním prostředí od přijetí nařízení v roce 2013. Rámec správy ekonomických záležitostí EU, který vstoupil v platnost 30. dubna 2024 v návaznosti na změny nařízení Rady (ES) č. 1467/97 a přijetí nařízení (EU) 2024/1263, zavádí důležité změny v provádění Paktu o stabilitě a růstu a navrhované změny nařízení (EU) č. 472/2013 zajišťují soulad s těmito změnami. Navrhované změny konkrétně zohledňují zavedení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu a vztah k postupu posíleného dohledu, jak je stanoveno v článku 32 nařízení (EU) 2024/1263. Navrhované změny jsou navíc v souladu s vytvořením jednotného mechanismu dohledu podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh na změnu nařízení přispěje k programu Komise v oblasti zjednodušování, jehož cílem je zvýšit konkurenceschopnost a zajistit dosažení hospodářských, sociálních a environmentálních cílů snížením regulační zátěže a zjednodušením právních předpisů EU tak, aby bylo jejich provádění snazší.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy o fungování EU). Článek 136 stanoví, že k zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie a v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv přijme Rada některým z příslušných postupů uvedených v článcích 121 a 126 opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro: a) k posílení koordinace jejich rozpočtové kázně a dohledu nad ní; b) k vypracování směrů hospodářské politiky pro tyto státy, přičemž se dbá na to, aby byly slučitelné se směry přijímanými pro celou Unii a byl nad nimi zajištěn dohled. Čl. 121 odst. 6 stanoví, že Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem formou nařízení přijmout podrobná pravidla pro mnohostranný dohled nad členskými státy.

Článek 136 a čl. 121 odst. 6 Smlouvy o fungování EU byly použity jako právní základ pro nařízení (EU) č. 472/2013, které by tento návrh měnil.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Hospodářská a finanční stabilita eurozóny má význam pro celou Unii, neboť důsledky makroekonomických nerovnováh a finančních potíží v jednom členském státě mohou mít dopad na celou eurozónu. Vzhledem k propojenosti evropské ekonomiky by členské státy nebyly schopny samy adekvátně řešit složitost a efekty přelévání hospodářské nestability. Kromě toho nelze cílů změn, totiž zajištění souladu s reformovaným rámcem správy ekonomických záležitostí EU a zefektivnění tohoto rámce, dosáhnout na úrovni členských států, neboť tyto cíle vyžadují změny právních předpisů EU. Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU).

•Proporcionalita

Návrh respektuje zásadu proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU, neboť si klade za cíl aktualizovat a zlepšit stávající rámec pro posílený dohled, makroekonomické ozdravné programy a dohled po ukončení programu a zároveň zajišťuje, aby navrhovaná opatření byla omezena na míru nezbytnou k dosažení těchto cílů. Volby politiky uvedené v návrhu, např. vyjasnění cílů dohledu po ukončení programu a zajištění toho, aby posílený dohled více reagoval na rizika, mají řešit konkrétní nedostatky a omezení zjištěná ve stávajícím rámci. Tyto změny jsou nezbytné k dosažení cílů prevence a nápravy makroekonomických nerovnováh, zajištění finanční stability eurozóny a podpory hospodářské konvergence. Návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení soudržnosti rámce správy ekonomických záležitostí EU a zjednodušení tohoto rámce, neboť vychází ze stávajících struktur a procesů a zavádí cílené úpravy za účelem řešení konkrétních problémů, jako jsou nedostatečně jasné cíle dohledu po ukončení programu a potřeba diferencovanějších režimů dohledu.

•Volba nástroje

Ustanovení čl. 121 odst. 6 Smlouvy o fungování EU umožňuje přijímat nařízení. Nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 472/2013, je proto vhodným právním nástrojem.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti stávajících právních předpisů

Zpětná posouzení rámce správy ekonomických záležitostí EU zahrnující rovněž posouzení nařízení (EU) č. 472/2013 byla zveřejněna v únoru 2020 2 a listopadu 2022 3 . Ke sdělení Komise z února 2020 byl přiložen pracovní dokument útvarů Komise 4 .

Ve sdělení Komise z února 2020 se uvádí, že rámec pro dohled nad členskými státy, které mají vážné potíže týkající se finanční stability nebo jim takové potíže hrozí, vedl k řadě zlepšení a obecně dobře funguje. Byla však zdůrazněna důležitost zachování odpovídajícího závazku členských států k programům, jakož i skutečnost, že přetrvávají problémy týkající se transparentnosti a odpovědnosti. Pracovní dokument útvarů Komise zejména konstatoval, že nařízení (EU) č. 472/2013 umožňuje udržovat finanční stabilitu eurozóny, zejména stanovením postupů souvisejících s makroekonomickými ozdravnými programy. Rovněž shledal, že nařízení (EU) č. 472/2013 přispělo k těsnější koordinaci hospodářských politik a k setrvalé konvergenci členských států eurozóny tím, že zajišťuje soulad mezi běžným cyklem dohledu v rámci evropského semestru a zesíleným dohledem podle nařízení (EU) č. 472/2013. Ve sdělení z listopadu 2022 Komise navrhla provést změny v uplatňování dohledu po ukončení programu a zaměřit rozsah dohledu na i) posouzení schopnosti splácet s ohledem na hospodářskou, fiskální a finanční situaci; ii) sledování provádění nedokončených reforem zahájených v rámci ozdravného programu a iii) posouzení toho, zda jsou nutná nápravná opatření v souvislosti s obavami o schopnost splácet nebo o zachování přístupu na trh. Bylo rovněž navrženo, aby byla intenzita dohledu po ukončení programu provázána se změnou zaměření a s hodnocením rizik.

Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 18/2021 konstatoval, že ačkoli je dohled po ukončení programu vhodným nástrojem, jeho účinnost je omezena nejasnými cíli a jeho nedostatečně efektivním a nedostatečně zacíleným prováděním. Tato zpráva rovněž zdůraznila potřebu jasnějšího zaměření a cílů dohledu po ukončení programu, jakož i omezení administrativní zátěže a překryvů s jinými postupy hospodářského dohledu, jako je evropský semestr.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Od přijetí nařízení (EU) č. 472/2013 vydal Evropský účetní dvůr v roce 2021 zvláštní zprávu č. 18/2021 o dohledu Komise nad členskými státy, které opouštějí makroekonomický ozdravný program. Tato zpráva doporučila zefektivnit a zlepšit rozsah a postup dohledu po ukončení programu, aby se zabránilo duplicitám v podávání zpráv a omezila se administrativní zátěž orgánů členských států.

Mezi Komisí a členskými státy proběhly v Hospodářském a finančním výboru a v Pracovní skupině pro Euroskupinu diskuse o hlavních prvcích změn nařízení (EU) č. 472/2013, v nichž členské státy vyjádřily ochotu posoudit návrhy na zjednodušení, které předloží Komise. Dále proběhla diskuse s výborem ECON Evropského parlamentu, v níž byly zdůrazněny cíle balíčku zjednodušujících opatření, jmenovitě zajištění právní jasnosti a cílené zjednodušení, a nastíněny hlavní prvky změn nařízení (EU) č. 472/2013, podobně jako uváděly informace poskytnuté členským státům v příslušných výborech.

•Sběr informací a využití výsledků odborných konzultací

Nepoužije se.

•Posouzení dopadů

Tento návrh nevytváří nový nástroj, ale mění stávající právní předpisy s cílem zajistit soulad hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi, s ostatními prvky reformovaného rámce správy ekonomických záležitostí EU. Cílem návrhu je rovněž zjednodušit stávající postupy a snížit požadavky na podávání zpráv pro členské státy. Navrhované změny se zaměřují na cílené změny stávajícího nařízení (EU) č. 472/2013. Jak je uvedeno výše v části věnované souladu se zásadou subsidiarity, nejsou k dispozici žádné jiné možnosti, jak předmětné nesrovnalosti mezi tímto nařízením a ostatními prvky rámce odstranit. Z těchto důvodů se neprovádělo formální posouzení dopadů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nepoužije se.

•Základní práva

Návrh nemá důsledky pro základní práva.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá důsledky pro rozpočet EU.

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Navrhované změny nařízení (EU) č. 472/2013 nevyžadují opatření k usnadnění jejich provádění a z hlediska provádění nepředstavují pro členské státy výzvu.

Článek 19 nařízení (EU) č. 472/2013 vyžaduje, aby Komise každých pět let vypracovala zprávu o uplatňování nařízení, v níž posoudí tyto prvky: 1) účinnost nařízení při prosazování jeho cílů; 2) pokrok dosažený při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a udržované konvergence hospodářské výkonnosti členských států; 3) přínos nařízení k dosažení udržitelného růstu podporujícího začlenění a sociální a hospodářské odolnosti. Zpráva Komise by měla být případně doplněna o návrh na změnu nařízení.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nepoužije se.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh provádí cílené změny nařízení (EU) č. 472/2013. Tyto změny spočívají v odstranění nesrovnalostí s právními předpisy, které vyplynuly z reformy rámce správy ekonomických záležitostí EU z roku 2024 a z institucionálního vývoje, k němuž došlo od roku 2013, jakož i ve zjednodušení a vyjasnění prvků v souladu s programem Komise v oblasti zjednodušování, jehož cílem je snížit regulační zátěž a zjednodušit právní předpisy EU, aby se usnadnilo jejich provádění.

Nesrovnalosti v nařízení (EU) č. 472/2013 se z velké části týkají zastaralých odkazů na jiné akty a rámce finanční pomoci, které již nejsou použitelné, a to i v důsledku reformy rámce správy ekonomických záležitostí EU z roku 2024, což vyžaduje změny článků 1, 2, 3, 5, 6, 7, 10 a 12. Konkrétně: i) řada křížových odkazů na předchozí nařízení (EU) č. 1466/97 a nařízení (EU) č. 1467/97 zastarala a navrhuje se jejich aktualizace, aby odrážely reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU z roku 2024, která spočívala ve zrušení nařízení (EU) č. 1466/97 a jeho nahrazení nařízením (EU) 2024/1263 a ve změně nařízení (EU) č. 1467/97; ii) odstraňují se zastaralé odkazy na programy stability a národní programy reforem členských států, neboť ty byly po reformě v roce 2024 sloučeny do národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů; iii) zastaralé odkazy na osvobození členských států podléhajících makroekonomickému ozdravnému programu podle článku 7 nařízení (EU) č. 472/2013 od povinnosti předkládat program stability podle článku 3 nařízení (EU) č. 1466/97 se nahrazují odkazy na národní střednědobé fiskální strukturální plány, přičemž povinnosti uvedené v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu by měly být začleněny do koncepce makroekonomického ozdravného programu; a iv) článek 12 o osvobození od sledování a posuzování v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik v případě, že členský stát podléhá makroekonomickému ozdravnému programu, se ruší, neboť toto osvobození se po provedení reformy rámce správy ekonomických záležitostí EU stalo obsoletním. Kromě toho se odstraňují odkazy na EFSF, pokud jde o budoucí finanční pomoc, kterou členské státy z tohoto nástroje získají, neboť tento nástroj již není aktivní jako úvěrová instituce pro nové programy finanční pomoci.

Navrhované změny nařízení (EU) č. 472/2013 uvádějí jeho ustanovení do souladu s novým rozdělením úkolů, které zavedlo nařízení Rady (EU) č. 1024/2013, jež svěřilo zvláštní povinnosti v oblasti obezřetnostního dohledu ECB. V zájmu zajištění souladu s tímto novým rámcem odkazují na toto nové rozdělení úkolů navrhované změny článku 3, zejména v případech, kdy je členský stát podléhající posílenému dohledu povinen provádět zátěžové testy nebo analýzy citlivosti za účelem posouzení odolnosti finančního sektoru nebo předkládat pravidelná posouzení své kapacity pro dohled nad finančním sektorem.

Navrhované změny nařízení (EU) č. 472/2013 mají rovněž řešit obavy, že současná koncepce posíleného dohledu může členské státy odrazovat od toho, aby v případě potřeby požádaly o preventivní finanční pomoc. Aby bylo dosaženo rovnováhy mezi účinným dohledem a potřebou neodrazovat členské státy od toho, aby v případě potřeby požádaly o preventivní finanční pomoc, mají změny vyjasnit okolnosti, za nichž se na členské státy, které preventivní finanční pomoc přijímají, posílený dohled vztahuje. V článcích 2 a 3 se konkrétně navrhuje, aby byl posílený dohled automaticky spuštěn pouze v případě, že členský stát přijímá finanční pomoc, která vyžaduje přijetí nových opatření politiky, a to bez ohledu na to, zda pomoc poskytují jiné členské státy, třetí země, EFSM, ESM nebo mezinárodní finanční instituce, jako je MMF. To znamená, že členské státy, které přijímají finanční pomoc s podmínkami, jako je úvěrová linka za zpřísněných podmínek (ECCL) ESM, jak je stanoveno v článku 14 Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability, by měly podléhat posílenému dohledu, i když pomoc ještě nebyla čerpána. U nových nástrojů preventivní finanční pomoci z ESM by Komise měla v jednotlivých případech posoudit, zda přijímání takové pomoci odůvodňuje posílený dohled, a zajistit tak diferencovanější a cílenější přístup k tomuto dohledu. Doplňující možnost Komise dobrovolně podrobit členské státy posílenému dohledu, pokud je to odůvodněné, zůstává zachována.

Navrhované změny článku 14 objasňují rozsah a cíl dohledu po ukončení programu s tím, že tento dohled po ukončení programu by se zaměřoval na sledování a posuzování schopnosti členských států, které obdržely finanční pomoc, splácet a na provádění příslušných reforem, které dosud nejsou zahrnuty v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu. Dohled bude rovněž určovat potřebu nápravných opatření ke zmírnění případných rizik splácení. Vyjasněním cílů a zaměření dohledu po ukončení programu poskytuje pozměněné nařízení zjednodušený a přiměřený rámec pro dohled nad členskými státy, které opouštějí makroekonomický ozdravný program.

Změny dále zavádějí odstupňovaný systém dohledu po ukončení programu, který rozlišuje úroveň kontroly podle rizika splácení a potřeby nápravných opatření. To umožňuje reaktivnější a cílenější přístup k dohledu po ukončení programu. Klíčovým prvkem tohoto systému je specifické posouzení schopnosti členského státu splácet přijatou finanční pomoc, které provede Komise pět let po uplatnění dohledu po ukončení programu. Při tomto posouzení budou zvažovány faktory, jako je udržitelnost dluhu, poměr dluhu k HDP, postupy při nadměrném schodku, výpůjční podmínky a podmínky finanční stability. Pokud Komise dospěje k závěru, že neexistují podstatná rizika splácení, a po vydání stanoviska Hospodářského a finančního výboru by bylo možné za určitých podmínek provádění pravidelného posouzení na dobu pěti let pozastavit. To usnadňuje účinnější využívání zdrojů na podporu úsilí členského státu o ukončení makroekonomického ozdravného programu a podporuje účinnější a cílenější uplatňování dohledu po ukončení programu v souladu s celkovým úsilím Komise v oblasti zjednodušování.

Nový článek 18a stanoví zavedení správních ujednání mezi Komisí a příslušnými poskytovateli finanční pomoci členským státům eurozóny, včetně ESM. Účelem těchto ujednání je usnadnit úzkou spolupráci a sdílení informací mezi Komisí a těmito poskytovateli, a tím zajistit koordinovaný a soudržný přístup k hospodářskému dohledu a finanční pomoci.

Použití nařízení (EU) č. 472/2013 na členské státy, které byly příjemci finanční pomoci ke dni 30. května 2013 (článek 16), a přechodná ustanovení (článek 17) se navrhují zrušit, neboť jsou zastaralá.

A konečně budoucí přezkumy fungování nařízení (EU) č. 472/2013 byly sladěny s přezkumy fungování nařízení (EU) 2024/1263 (článek 19).

2025/0312 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 472/2013, pokud jde o hospodářský a rozpočtový dohled nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 5 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 6 obsahuje ustanovení pro posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, jejichž měnou je euro, pokud tyto členské státy a) jsou postiženy nebo ohroženy závažnými obtížemi, pokud jde o jejich finanční stabilitu nebo udržitelnost jejich veřejných financí, a tyto obtíže vedou k možným nepříznivých efektům přelévání na další členské státy eurozóny; nebo b) požadují nebo přijímají finanční pomoc.

(2)V roce 2024 byl reformován rámec správy ekonomických záležitostí Unie. Smyslem reformy bylo usnadnit účinný hospodářský dohled, který bude zakotven ve společném rámci zajišťujícím rovné zacházení a mnohostrannou koordinaci politik. Reforma měla za cíl dále podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, zdravý inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic, bránit vzniku nadměrných schodků a posílit odpovědnost jednotlivých států. K dosažení těchto cílů zavedla reforma nové koncepty a změnila strukturu rámce správy ekonomických záležitostí Unie. Reforma byla provedena přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 7 , nařízení Rady (EU) 2024/1264 8 a směrnice Rady (EU) 2024/1265 9 .

(3)Ve sdělení „Evropa jednodušší a rychlejší: Sdělení o provádění a zjednodušování“ 10 ze dne 11. února 2025 předložila Komise vizi programu v oblasti provádění a zjednodušování, jehož cílem je zvýšit konkurenceschopnost a zajistit dosažení hospodářských, sociálních a environmentálních cílů snížením regulační zátěže a zjednodušením práva Unie tak, aby bylo jeho provádění snazší.

(4)V kontextu reformy rámce správy ekonomických záležitostí Unie z roku 2024 a s cílem zjednodušit, konsolidovat a kodifikovat právní předpisy jsou změny nařízení (EU) č. 472/2013 nezbytné k zajištění souladu s ostatními akty rámce správy ekonomických záležitostí a k jeho zefektivnění a zjednodušení.

(5)Základem reformy z roku 2024 jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány zavedené nařízením (EU) 2024/1263. Nahradily programy stability a konvergenční programy a národní programy reforem, čímž spojily fiskální, reformní a investiční závazky jednotlivých členských států do společného rámce. Nařízení (EU) č. 472/2013 by mělo být změněno tak, aby zohledňovalo zavedení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů do společného rámce. Zejména je třeba náležitě zohlednit povinnosti vyplývající z národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu při koncipování makroekonomického ozdravného programu, aby byl zajištěn soudržný a účinný přístup k řešení fiskálních a makroekonomických problémů členského státu. V souladu s článkem 32 nařízení (EU) 2024/1263 by navíc členský stát, na který se vztahuje makroekonomický ozdravný program, neměl být povinen předkládat národní střednědobý fiskálně-strukturální plán ani výroční zprávu o pokroku.

(6)Evropský nástroj finanční stability („EFSF“) vytvořily země eurozóny v červnu 2010 jako dočasný mechanismus pro řešení krizí. Od 1. července 2013 se EFSF již nesmí zapojovat do nových programů financování. Nařízení (EU) č. 472/2013 je třeba změnit tak, aby tuto skutečnost zohledňovalo.

(7)Zkušenosti ukazují, že současná koncepce posíleného dohledu může mít odrazující účinek na členské státy, které žádají o preventivní finanční pomoc, a může vést k uplatňování dalšího dohledu v případech, kdy to není opodstatněné. V zájmu dosažení rovnováhy mezi potřebou účinného dohledu a potřebou neodrazovat členské státy od toho, aby v případě potřeby požádaly o preventivní finanční pomoc, je třeba nařízení (EU) č. 472/2013 změnit tak, aby se vyjasnily okolnosti, za nichž se na členské státy, které přijímají preventivní finanční pomoc, vztahuje posílený dohled.

(8)Členský stát, který přijímá z preventivních důvodů finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států nebo třetích zemí, z evropského mechanismu finanční stabilizace („EFSM“), Evropského mechanismu stability („ESM“) nebo od jiné příslušné mezinárodní finanční instituce, jako je Mezinárodní měnový fond („MMF“), která vyžaduje přijetí nových opatření politiky, by měl podléhat posílenému dohledu podle nařízení (EU) č. 472/2013, a to i v případě, že tato finanční pomoc ještě není čerpána. Taková nová opatření politiky jsou vyžadována v případě úvěrové linky za zpřísněných podmínek („ECCL“) ESM, a proto by měl členský stát, který takovou finanční pomoc z preventivních důvodů přijímá, podléhat posílenému dohledu. Pokud jde o nové nástroje preventivní finanční pomoci z ESM, měla by Komise v každém jednotlivém případě posoudit, zda jsou taková nová opatření politiky dána, a zda je tedy přijetí takové finanční pomoci členským státem důvodem k uplatnění posíleného dohledu podle nařízení (EU) č. 472/2013.

(9)Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 11 svěřilo Evropské centrální bance („ECB“) zvláštní úkoly v souvislosti s politikami, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi. V zájmu respektování rozdělení odpovědnosti mezi ECB a příslušné vnitrostátní orgány zúčastněných členských států podle uvedeného nařízení by měla být ustanovení nařízení (EU) č. 472/2013 týkající se informací o finančním sektoru nebo opatření v oblasti dohledu nad ním vyjasněna tak, aby toto rozdělení odpovědnosti respektovala.

(10)Nařízení (EU) č. 472/2013 stanoví, že členský stát, který opouští makroekonomický ozdravný program, podléhá dohledu po ukončení programu, dokud není splaceno 75 % přijaté finanční pomoci. Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 18/2021 12 zjistil určité nedostatky v účinnosti dohledu po ukončení programu, včetně nedostatečně jasného zaměření a cílů, jakož i překrývání s jinými procesy hospodářského dohledu, jako je evropský semestr.

(11)S ohledem na tato zjištění je nezbytné změnit nařízení (EU) č. 472/2013, aby vyjasňovalo cíl a rozsah dohledu po ukončení programu, a zvýšila se tak jeho soudržnost s evropským rámcem správy ekonomických záležitostí a předešlo se duplikaci požadavků na podávání zpráv. Konkrétně by se měl dohled po ukončení programu zaměřovat na sledování a posuzování schopnosti dotyčného členského státu splácet přijatou finanční pomoc s přihlédnutím k jeho hospodářské, rozpočtové a finanční situaci. Tento dohled by se měl vztahovat také na provádění některých reforem, pokud již nejsou předmětem sledování v rámci národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu. A konečně by měl dohled po ukončení programu určovat potřebu nápravných opatření ke zmírnění rizik spojených se splácením přijaté finanční pomoci.

(12)Nařízení (EU) č. 472/2013 je rovněž nezbytné změnit tak, aby dohled po ukončení programu byl úměrnější rizikům, a to zavedením odstupňovaného systému dohledu, který bude rozlišovat úroveň kontroly podle rizika splácení přijaté finanční pomoci a potřeby nápravných opatření. Pět let po uplatnění dohledu po ukončení programu by Komise zejména měla mít možnost provést specifické posouzení schopnosti členského státu splácet přijatou finanční pomoc. Pokud Komise dospěje k závěru, že žádná podstatná rizika pro schopnost členského státu splácet finanční pomoc ve střednědobém horizontu neexistují, mělo by být možné, nedojde-li k podstatné změně okolností, provádění pravidelného posouzení na dobu pěti let pozastavit. Před uzavřením posouzení by Komise měla požádat Hospodářský a finanční výbor o vydání stanoviska.

(13)V zájmu zajištění úzké spolupráce s ESM a dalšími příslušnými mezinárodními finančními institucemi při provádění nařízení (EU) č. 472/2013 by Komise měla nadále usilovat o stanovení nezbytných správních ujednání. Tato ujednání pomohou zajistit, aby činnosti různých institucí a orgánů zapojených do poskytování finanční pomoci byly koordinované a vzájemně se posilovaly.

(14)Nařízení (EU) č. 472/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 472/2013 se mění takto:

1)v čl. 1 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto: 

„b) požadují nebo přijímají finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států nebo třetích zemí, z evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), evropského mechanismu stability (ESM) nebo od jiných příslušných mezinárodních finančních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF).“;

2)článek 2 se mění takto:

a)v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise podřídí posílenému dohledu členský stát, který přijímá z preventivních důvodů finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států nebo třetích zemí, z EFSM, ESM nebo od jiné příslušné mezinárodní finanční instituce, jako je MMF, která vyžaduje přijetí nových opatření politiky.“;

b)odstavce 4 a 5 se zrušují;

3)článek 3 se mění takto:

a)v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Po konzultaci a ve spolupráci s Komisí, která jedná v součinnosti s ECB, evropskými orgány dohledu, ESRB a případně MMF, přijme členský stát podléhající posílenému dohledu opatření, jejichž cílem je zabývat se zdroji nebo možnými zdroji obtíží. Členský stát přitom zohlední veškerá doporučení, která mu byla určena na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263*, nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997** nebo nařízení (EU) č. 1176/2011.

______________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj ).

** Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1997/1467/oj ).“;

b)odstavec 2 se zrušuje;

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Na žádost Komise členský stát podléhající posílenému dohledu:

a)sdělí Komisi, ECB a případně příslušným evropským orgánům dohledu v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 v požadovaných intervalech členěné informace o jeho finančním systému, včetně výsledků zátěžových testů nebo analýz citlivosti provedených podle písmene b) tohoto odstavce;

b)provede za dohledu ECB, coby orgánu dohledu, nebo případně příslušných evropských orgánů dohledu podle potřeby zátěžové testy nebo analýzy citlivosti za účelem posouzení odolnosti finančního sektoru vůči různým makroekonomickým a finančním otřesům, jak určí Komise a ECB v součinnosti s příslušnými evropskými orgány dohledu a ESRB;

c)strpí pravidelná posouzení své kapacity pro dohled nad finančním sektorem v rámci konkrétního vzájemného hodnocení prováděného ECB, coby orgánem dohledu, nebo případně příslušnými evropskými orgány dohledu;

d)sdělí Komisi veškeré informace potřebné pro sledování makroekonomických nerovnováh podle nařízení (EU) č. 1176/2011;

e)sdělí Komisi veškeré informace potřebné pro účely rozpočtového dohledu.

Při uplatňování prvního pododstavce písm. b) a c) tohoto odstavce se respektuje rozdělení odpovědnosti stanovené v článku 6 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013*.

ECB, coby orgán dohledu podle nařízení (EU) č. 1024/2013, a příslušné evropské orgány dohledu vypracuje v součinnosti s ESRB v příslušných případech posouzení možných slabin finančního systému a toto posouzení předloží Komisi v jí stanovených intervalech a ECB.

Komise, ECB a příslušné evropské orgány dohledu považují veškeré členěné informace, které obdrží, za důvěrné.

______________

* Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1024/oj).“;

d)odstavec 4 se zrušuje;

e)v odstavci 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

a)„Komise zpravidla každé čtvrtletí sdělí své posouzení příslušnému výboru Evropského parlamentu a Hospodářskému a finančnímu výboru. V tomto posouzení zejména prověří, zda jsou třeba další opatření“;

4)v článku 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členský stát, který má v úmyslu požádat o finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států nebo třetích zemí, z ESM nebo od jiné příslušné mezinárodní finanční instituce, jako je MMF, o svém záměru neprodleně informuje předsedu Pracovní skupiny pro Euroskupinu, člena Komise odpovědného za hospodářské a měnové záležitosti a prezidenta ECB.“;

5)v článku 6 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

Žádá-li členský stát o finanční pomoc z EFSM nebo ESM, vyhodnotí Komise v součinnosti s ECB, a pokud je to možné, s MMF udržitelnost veřejného dluhu tohoto členského státu a jeho skutečné či možné potřeby financování. Komise toto hodnocení předloží Pracovní skupině pro Euroskupinu v případě, že finanční pomoc má být poskytnuta v rámci ESM, a Hospodářskému a finančnímu výboru v případě, že finanční pomoc má být poskytnuta v rámci EFSM.

Hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu vychází z nejpravděpodobnějšího makroekonomického scénáře nebo obezřetnějšího scénáře a rozpočtových prognóz, pro něž se použijí co nejaktuálnější informace a při nichž se náležitě zohlední výsledek zpráv uvedených v čl. 3 odst. 3. Komise rovněž vyhodnotí dopad makroekonomických a finančních otřesů a nepříznivého vývoje na udržitelnost veřejného dluhu.“;

6)článek 7 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i) první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Žádá-li členský stát o finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států nebo třetích zemí, z EFSM, ESM nebo od MMF, vypracuje po dohodě s Komisí, která jedná v součinnosti s ECB a případně s MMF, návrh makroekonomického ozdravného programu, který uvádí roční rozpočtové cíle. V souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263 platí, že pokud má členský stát aktivní národní střednědobý fiskálně-strukturální plán a na tento členský stát se začne vztahovat makroekonomický ozdravný program, zohlední se tento národní střednědobý fiskálně-strukturální plán při přípravě makroekonomického ozdravného programu.“;

ii) čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Návrh makroekonomického ozdravného programu zohlední praxi a instituce v oblasti tvorby mezd.“;

b)v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise zajistí, aby memorandum o porozumění, které Komise podepsala jménem ESM, bylo plně v souladu s makroekonomickým ozdravným programem schváleným Radou.“;

c)v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Každé tři měsíce informuje Komise o tomto pokroku Hospodářský a finanční výbor. Dotyčný členský stát s Komisí a ECB plně spolupracuje. Zejména Komisi a ECB poskytne veškeré informace, které pokládají za nezbytné pro sledování plnění makroekonomického ozdravného programu v souladu s čl. 3 odst. 3.“;

d)v odstavci 12 se třetí a čtvrtý pododstavec nahrazují tímto:

„Co se týče těchto nástrojů, Rada na doporučení Komise schválí rozhodnutím určeným dotyčnému členskému státu hlavní požadavky politiky, které má ESM v plánu zahrnout do podmínek své finanční pomoci, v rozsahu, v jakém obsah těchto opatření spadá do pravomocí Unie stanovených Smlouvami.

Komise zajistí, aby memorandum o porozumění, které podepsala jménem ESM, bylo plně v souladu s takovým rozhodnutím Rady.“;

7)článek 10 se mění takto:

a)odstavec 1 se zrušuje;

b)odstavec 2 se mění takto:

i) písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) nemusí podávat zprávy podle čl. 3 odst. 5 či případně čl. 5 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97;“

ii) písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) vzhledem ke sledování podle čl. 7 odst. 4 tohoto nařízení je osvobozen od sledování podle čl. 10 odst. 1 a článku 10a nařízení (ES) č. 1467/97 a sledování, jež je podkladem pro jakékoli rozhodnutí podle čl. 4 odst. 1 a čl. 6 odst. 2 uvedeného nařízení.“;

8)článek 12 se zrušuje;

9)článek 14 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Členský stát podléhá dohledu po ukončení programu, dokud není splaceno nejméně 75 % finanční pomoci přijaté od jednoho nebo několika jiných členských států, z EFSM, ESM nebo EFSF. Rada může na návrh Komise prodloužit dobu trvání dohledu po ukončení programu v případě, že přetrvává riziko týkající se schopnosti dotyčného členského státu splácet přijatou finanční pomoc. Návrh Komise se považuje za přijatý Radou, pokud Rada do deseti dnů od přijetí návrhu Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí.“;

b)vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. V době, kdy členský stát podléhá dohledu po ukončení programu podle odstavce 1, Komise sleduje a posuzuje všechny tyto skutečnosti:

a)schopnost dotyčného členského státu splácet přijatou finanční pomoc s ohledem na jeho hospodářskou, rozpočtovou a finanční situaci;

b)aniž je dotčen článek 22 nařízení (EU) 2024/1263, provádění všech reforem zahrnutých do makroekonomického ozdravného programu nebo rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 7 odst. 12 tohoto nařízení;

c)potřebu nápravných opatření ke zmírnění rizik, že dotyčný členský stát nebude schopen přijatou finanční pomoc splácet.

1b. Komise v součinnosti s ECB zpravidla každých šest měsíců sdělí své posouzení uvedené v odstavci 1a příslušnému výboru Evropského parlamentu, Hospodářskému a finančnímu výboru a parlamentu dotyčného členského státu.“;

c)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Na žádost Komise členský stát podléhající dohledu po ukončení programu splní požadavky uvedené v čl. 3 odst. 3.“;

d)vkládají se nové odstavce 2a a 2b, které znějí:

„2a. Pět let po uplatnění dohledu po ukončení programu může Komise vypracovat specifické posouzení schopnosti dotyčného členského státu splácet přijatou finanční pomoc. Při vypracovávání tohoto posouzení zohlední Komise kromě analýzy hospodářské, rozpočtové a finanční situace, včetně provádění národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu, všechny následující okolnosti: 

a)zda je poměr veřejného dluhu k HDP vyšší než 90 %; 

b)zda Rada na základě čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU rozhodla, že existuje nadměrný schodek;  

c)analýzu udržitelnosti dluhu uvedeného členského státu, kterou provedla Komise;

d)podmínky, za nichž uvedený členský stát získává půjčky;

e)podmínky finanční stability v uvedeném členském státě. 

Komise sdělí své specifické posouzení Hospodářskému a finančnímu výboru. Na základě stanoviska Hospodářského a finančního výboru může Komise posuzování podle odstavce 1a pozastavit na dobu pěti let, pokud dospěje k závěru, že ve střednědobém horizontu neexistují podstatná rizika týkající se schopnosti dotyčného členského státu splácet přijatou finanční pomoc.  

Komise sdělí své závěry o pozastavení posuzování podle odstavce 1a příslušnému výboru Evropského parlamentu, Hospodářskému a finančnímu výboru a parlamentu dotyčného členského státu. 

2b. Po dokončení postupu stanoveného v odstavci 2a zajistí Komise nové posouzení podle uvedeného odstavce v kterémkoli z těchto případů:

a)po uplynutí doby pozastavení;

b)pokud se změní některá z okolností uvedených v odst. 2a písm. a) nebo b);

c)pokud se podstatně zhorší některá z okolností uvedených v odst. 2a písm. c), d) nebo e).“;

e)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Komise uskutečňuje v součinnosti s ECB pravidelné kontrolní mise v členském státě podléhajícím dohledu po ukončení programu, jak je to zapotřebí pro účely odstavců 1a, 2a a 2b.“;

f)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčnému členskému státu nabídnout možnost zúčastnit se výměny názorů na pokrok dosažený v rámci dohledu po ukončení programu.“;

10)články 16 a 17 se zrušují;

11)vkládá se nový článek 18a, který zní:

„Článek 18a 

Správní ujednání s ESM a dalšími příslušnými finančními institucemi

 

Komise usiluje o přijetí nezbytných správních ujednání s ESM a dalšími příslušnými mezinárodními finančními institucemi s cílem zajistit úzkou spolupráci při provádění činností stanovených v tomto nařízení.“;

12)v čl. 19 druhém pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) přínos tohoto nařízení k dosažení udržitelného a inkluzivního růstu a sociální a hospodářské odolnosti.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1Název návrhu/podnětu3

1.2Příslušné oblasti politik3

1.3Cíle3

1.3.1Obecné cíle3

1.3.2Specifické cíle3

1.3.3Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4Ukazatele výkonnosti3

1.4Návrh/podnět se týká:4

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2Systémy řízení a kontroly8

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3Prostředky celkem24

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7Příspěvky třetích stran28

3.3Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1Požadavky digitálního významu30

4.2Data30

4.3Digitální řešení31

4.4Posouzení interoperability31

4.5Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 472/2013.

1.2Příslušné oblasti politik 

Posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi.

1.3Cíle

1.3.1Obecné cíle

Prvním cílem návrhu je sladit právní rámec stanovený nařízením (EU) č. 472/2013 s reformovaným rámcem správy ekonomických záležitostí EU, který vstoupil v platnost dne 30. dubna 2024 a obnášel zrušení nařízení (EU) č. 1466/97 (a jeho nahrazení nařízením (EU) 2024/1263) a změnu nařízení (EU) č. 1467/97, jakož i zohlednit institucionální vývoj, k němuž došlo od roku 2013.

Druhým cílem je zohlednit cenné zkušenosti a poznatky získané při uplatňování nařízení (EU) č. 472/2013 tím, že se vyjasní rozsah a uplatňování jak posíleného dohledu, tak dohledu po ukončení programu. Tím návrh rovněž přispěje k zefektivnění a zjednodušení rámce správy ekonomických záležitostí EU.

1.3.2Specifické cíle

V zájmu zajištění souladu s reformovaným rámcem správy ekonomických záležitostí EU navrhované změny nařízení (EU) č. 472/2013 i) aktualizují odkazy na dokumenty a pojmy zavedené reformou z roku 2024, jakož i křížové odkazy na právní předpisy, které byly v rámci této reformy změněny; ii) odstraňují zastaralé postupy a požadavek, aby členské státy předkládaly dokumenty a plnily další oznamovací povinnosti, které po reformě z roku 2024 již nejsou nutné.

S ohledem na získané zkušenosti s uplatňováním posíleného dohledu se navíc změny budou snažit vyjasnit uplatňování posíleného dohledu v případech, kdy členský stát eurozóny přijímá preventivní finanční pomoc. A konečně, s ohledem na příslušná zjištění Evropského účetního dvora, navrhované změny nařízení (EU) č. 472/2013 vyjasní rozsah a cíl dohledu po ukončení programu, jakož i jeho uplatňování, s možností zjednodušit dohled tam, kde je to opodstatněné.

1.3.3Očekávané výsledky a dopady

Návrh by měl zabránit duplicitám v podávání zpráv a vést ke snížení administrativní zátěže členských států eurozóny, kterým hrozí problémy s finanční stabilitou. Návrh by navíc měl zabránit tomu, aby byly členské státy eurozóny odrazovány od žádostí o preventivní finanční pomoc, když ji potřebují. V neposlední řadě by měl návrh vyjasnit rozsah a cíl dohledu po ukončení programu, což povede k lepšímu provádění rámce správy ekonomických záležitostí EU.

1.3.4Ukazatele výkonnosti

Komise každých pět let vypracuje zprávu, v níž přezkoumá i) účinnost ustanovení při dosahování jejich cílů; ii) pokrok při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a setrvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států v souladu se Smlouvou o fungování EU a iii) přínos ustanovení k dosažení udržitelného a inkluzivního růstu a sociální a hospodářské odolnosti. V případě potřeby se ke zprávě přiloží návrh na změnu ustanovení.

1.4Návrh/podnět se týká:

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 13  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Nepoužije se.

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na úrovni EU (ex ante): Opatření na úrovni EU je nezbytné vzhledem k úloze, kterou Smlouvy EU svěřují Unii při zajišťování koordinace a dohledu nad hospodářskými a rozpočtovými politikami členských států, a zejména členských států eurozóny, jež podléhají silnějším hospodářským efektům přelévání, včetně efektů týkajících se finanční stability. Těchto cílů nelze dosáhnout pouze opatřeními členských států.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota EU (ex post): Přijetí pozměněného nařízení povede k lepšímu provádění rámce správy ekonomických záležitostí EU členskými státy a zároveň sníží požadavky na podávání zpráv pro členské státy.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Nepoužije se.

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Nepoužije se.

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Nepoužije se.

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 14

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

Návrh nemá dopad na rozpočet EU.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Nepoužije se.

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Nepoužije se.

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Nepoužije se.

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Nepoužije se.

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Nepoužije se.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Návrh nemá dopad na rozpočet EU.

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP 15

zemí ESVO 16

kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 17

jiných třetích zemí

jiné účelově vázané příjmy

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí a potenciálních kandidátů

jiných třetích zemí

jiné účelově vázané příjmy

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2021–2027

2024

2025

2026

2027

Operační prostředky

Rozpočtová položka

Závazky

(1a)

 

 

 

 

0,000

Platby

(2a)

 

 

 

 

0,000

Rozpočtová položka

Závazky

(1b)

 

 

 

 

0,000

Platby

(2b)

 

 

 

 

0,000

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 18

Rozpočtová položka

 

(3)

 

 

 

 

0,000

CELKEM prostředky

pro GŘ <…….>

Závazky

=1a+1b+3

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Platby

=2a+2b+3

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

 

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2021–2027

2024

2025

2026

2027

Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Platby

(5)

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

CELKEM prostředky z OKRUHU <….>

Závazky

=4+6

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

víceletého finančního rámce

Platby

=5+6

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz oddíl 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 19

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 20 …

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 ...

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM 2021–2027

2024

2025

2026

2027

OKRUH 7

Lidské zdroje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ostatní správní výdaje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet za OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mimo OKRUH 7

Lidské zdroje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ostatní výdaje správní povahy

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet mimo OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

 

CELKEM

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 21

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY

Rok

Rok

Rok

Rok

2024

2025

2026

2027

 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

0

0

0

0

20 01 02 03 (při delegacích EU)

0

0

0

0

01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

0

0

0

0

• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)

20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)

0

0

0

0

20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)

0

0

0

0

Položka administrativní podpory
[XX.01.YY.YY]

– v ústředí

0

0

0

0

– při delegacích EU

0

0

0

0

01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7

0

0

0

0

CELKEM

0

0

0

0

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise

Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*

Má být financováno z okruhu 7 nebo v rámci výzkumu

Má být financováno z položky BA

Má být financováno z poplatků

Pracovní místa podle plánu pracovních míst

Nepoužije se.

Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Externí zaměstnanci

3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

CELKEM prostředky na digitální oblast a IT

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2021–2027

2024

2025

2026

2027

OKRUH 7

Výdaje na informační technologie (podnikové) 

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet za OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mimo OKRUH 7

Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet mimo OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

 

CELKEM

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM



3.3    Odhadovaný dopad na příjmy

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 22

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

Rok 2027

Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1Požadavky digitálního významu

Navrhované změny nestanoví nové požadavky digitálního významu. Navrhované změny nezavádějí žádné další povinnosti ani ustanovení týkající se shromažďování, zpracovávání, vytváření, výměny nebo sdílení údajů, automatizace nebo digitalizace procesů zúčastněných stran, využívání nových nebo stávajících digitálních řešení nebo digitálních veřejných služeb. Proto nejsou v tomto návrhu identifikovány žádné další požadavky digitálního významu.

4.2Data

Nepoužije se.

4.3Digitální řešení

Nepoužije se.

4.4Posouzení interoperability

Nepoužije se.

4.5Opatření na podporu digitálního provádění

Nepoužije se.

(1)    Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 18/2021: Dohled Komise nad členskými státy, které opouštějí makroekonomický ozdravný program: vhodný nástroj, který je třeba zefektivnit.
(2)    Sdělení Komise COM(2020) 55 final ze dne 5. února 2020 – Přezkum správy ekonomických záležitostí, Zpráva o používání nařízení (EU) č. 1173/2011, 1174/2011, 1175/2011, 1176/2011, 1177/2011, 472/2013 a 473/2013 a o vhodnosti směrnice Rady 2011/85/EU.
(3)    Sdělení o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU, COM(2022) 583 final.
(4)    SWD(2020) 210 final.
(5)    Úř. věst. C , , s. .
(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1, ELI:.  http://data.europa.eu/eli/reg/2013/472/oj ).
(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj ).
(8)    Nařízení Rady (EU) 2024/1264 ze dne 29. dubna 2024, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L, 2024/1264, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1264/oj ).
(9)    Směrnice Rady (EU) 2024/1265 ze dne 29. dubna 2024, kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L, 2024/1265, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1265/oj ).
(10)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 11. února 2025 „Evropa jednodušší a rychlejší: Sdělení o provádění a zjednodušování“, COM(2025) 47 final.
(11)    Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63, ELI:.  http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1024/oj ).
(12)    Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 18/2021: Dohled Komise nad členskými státy, které opouštějí makroekonomický ozdravný program: vhodný nástroj, který je třeba zefektivnit.
(13)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(14)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .
(15)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(16)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(17)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.
(18)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(19)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(20)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.
(21)    Pod tabulkou prosím upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.
(22)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.