41Za těchto podmínek se Upper Tribunal (Tax and Chancery Chamber) [vrchní soud (daňový a obchodní senát)] rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:- 1)Lze se dovolávat článku 63 SFEU ve vztahu k vnitrostátním právním předpisům, jako jsou pravidla pro převod ve skupině, které se použijí pouze na skupiny společností?
- 2)V případě, že se nelze článku 63 SFEU dovolávat obecně ve vztahu k pravidlům pro převod ve skupině, lze se jej nicméně dovolávat:
- a)ve vztahu k pohybům kapitálu od mateřské společnosti, která je rezidentem v členském státě Unie, ve prospěch dceřiné společnosti, která je rezidentem ve Švýcarsku, v případě, že mateřská společnost vlastní 100% podíl v dceřiné společnosti, která je rezidentem ve Švýcarsku, i v dceřiné společnosti, která je rezidentem ve Spojeném království a podléhá dotčené daňové povinnosti?
- b)ve vztahu k pohybu kapitálu od 100% vlastněné dceřiné společnosti, která je rezidentem ve Spojeném království, ve prospěch 100% vlastněné dceřiné společnosti, která je rezidentem ve Švýcarsku, jejichž vlastníkem je táž mateřská společnost, která je rezidentem v členském státě Unie, jelikož obě společnosti jsou sesterské společnosti a není mezi nimi vztah mateřské a dceřiné společnosti?
- 3)Představují takové právní předpisy, jako jsou pravidla pro převod ve skupině, které ukládají okamžitou daňovou povinnost při převodu aktiv ze společnosti, která je rezidentem ve Spojeném království, na sesterskou společnost, která je rezidentem ve Švýcarsku (a která neprovozuje obchodní činnost ve Spojeném království prostřednictvím stálé provozovny), v případě, že obě tyto společnosti jsou 100% dceřinými společnostmi společné mateřské společnosti, která je rezidentem v jiném členském státě, za okolností, kdy by byl takový převod uskutečněn na daňově neutrálním základě, pokud by sesterská společnost byla také rezidentem ve Spojeném království (nebo provozovala ve Spojeném království činnost prostřednictvím stálé provozovny), omezení svobody usazování mateřské společnosti ve smyslu článku 49 SFEU, nebo případně omezení volného pohybu kapitálu ve smyslu článku 63 SFEU?
- 4)Za předpokladu, že se lze dovolávat článku 63 SFEU:
- a)představoval převod ochranných známek a souvisejících aktiv ze společnosti GL na [švýcarskou společnost] za odměnu, která měla odrážet tržní hodnotu těchto ochranných známek, pohyb kapitálu pro účely článku 63 SFEU?
- b)představovaly pohyby kapitálu od [nizozemské společnosti] ve prospěch [švýcarské společnosti], její dceřiné společnosti, která je rezidentem ve Švýcarsku, přímé investice pro účely článku 64 SFEU?
- c)vzhledem k tomu, že se článek 64 SFEU použije pouze na určité druhy pohybu kapitálu, může se uvedený článek použít za okolností, kdy lze pohyby kapitálu kvalifikovat jako přímé investice (které jsou uvedeny v tomto článku) i jako jiný druh pohybu kapitálu, který není uveden ve zmíněném článku?
- 5)Jestliže došlo k omezení, toto omezení, je-li nesporné, že bylo v zásadě odůvodněné naléhavými důvody obecného zájmu (a to potřebou zachovat vyvážené rozdělení daňových pravomocí), bylo nezbytné a přiměřené ve smyslu judikatury Soudního dvora, zvláště za okolností, kdy dotčený daňový poplatník získal za převod dotčeného aktiva výnos odpovídající plné tržní hodnotě tohoto aktiva?
- 6)Jestliže došlo k porušení svobody usazování nebo volného pohybu kapitálu nebo obou těchto svobod:
- a)vyžaduje unijní právo, aby vnitrostátní právní předpisy byly vykládány či se nepoužily v tom smyslu, že společnost GL bude mít možnost odložit platbu daně?
- b)je-li tomu tak, vyžaduje unijní právo, aby vnitrostátní právní předpisy byly vykládány či se nepoužily v tom smyslu, že společnost GL má možnost odložit platbu daně do doby, než budou aktiva převedena mimo podskupinu, jejíž mateřskou společností je společnost, která je rezidentem v jiném členském státě (tj. na základě uskutečnění), nebo může být přiměřeným prostředkem nápravy možnost rozložení zaplacení daně do dílčích částek (tj. na základě rozložení do dílčích částek)?
- c)jestliže možnost rozložení zaplacení daně do dílčích částek v zásadě může představovat přiměřený prostředek nápravy,
- i)[je tomu tak jedině v případě], kdy vnitrostátní právo obsahovalo tuto možnost v době převodů aktiv, nebo je slučitelné s unijním právem, aby tato možnost byla poskytnuta jako prostředek nápravy a posteriori (tak, že předkládající soud takovou možnost poskytne a posteriori, když použije konformní výklad právních předpisů, nebo tyto právní předpisy nepoužije)?
- ii)vyžaduje unijní právo, aby vnitrostátní soudy poskytly prostředek nápravy, který co nejméně zasahuje do relevantní svobody stanovené unijním právem, nebo postačí, aby vnitrostátní soudy poskytly prostředek nápravy, který je přiměřený a co možná nejméně se odchyluje od stávajícího vnitrostátního práva?
- iii)jak dlouhá musí být splatnost dílčích částek?
- iv)a prostředek nápravy, jehož předmětem je splátkový kalendář, podle něhož jsou platby splatné před tím, než jsou spory mezi účastníky řízení s konečnou platností rozhodnuty, je v rozporu s unijním právem, tj. musí být splatnost dílčích částek stanovena do budoucna?