C_202603215CS.000101.fmx.xml

DOPORUČENÍ EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA

ze dne 24. dubna 2026,

kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě

(ESRB/2026/2)

(C/2026/3215)

GENERÁLNÍ RADA EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (1), a zejména na přílohu IX této dohody,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (2), a zejména na článek 3 a články 16 až 18 uvedeného nařízení,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (3), a zejména na hlavu VII kapitolu 4 oddíl I uvedené směrnice,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (4), a zejména na články 18 až 20 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	S cílem zajistit, aby byla vnitrostátní opatření makroobezřetnostní politiky účinná a konzistentní, je důležité doplnit uznávání požadované podle práva Unie dobrovolnou reciprocitou.

(2)

Cílem rámce pro dobrovolnou reciprocitu opatření makroobezřetnostní politiky stanoveného v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 (5) je zajistit, aby se všechna opatření makroobezřetnostní politiky založená na expozicích, která byla aktivována v jednom členském státě, recipročně uplatňovala v ostatních členských státech.

(3)

Dne 20. března 2026 rakouský orgán dohledu nad finančním trhem (FMA) jako pověřený orgán pro účely čl. 133 odst. 9 směrnice 2013/36/EU oznámil Evropské radě pro systémová rizika (ESRB) svůj záměr změnit výši sazby stávající sektorové rezervy pro krytí systémového rizika pro všechny relevantní expozice nacházející se v Rakousku vůči nefinančním podnikům z odvětví stavebnictví a nemovitostí, určeným na základě statistické klasifikace jejich ekonomických činností stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (6), s výjimkou bytových sdružení s omezeným ziskem. Uvedené opatření bude realizováno ve dvou fázích – po počátečním zvýšení sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika na 2 % příslušných rizikově vážených expozic s účinností od 1. července 2026 do 30. června 2027 bude následovat zvýšení na 3,5 % od 1. července 2027.

(4)

Oznámení FMA obsahovalo rovněž žádost podle čl. 134 odst. 5 směrnice 2013/36/EU, aby ESRB doporučila reciproční uplatnění sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě, a to podle toho, na jakých úrovních se v Rakousku tato sazba uplatňuje.

(5)

V doporučení ESRB/2015/2 se doporučuje, aby příslušný orgán aktivující opatření makroobezřetnostní politiky při předložení žádosti o reciprocitu ESRB navrhl maximální práh podstatnosti, pod jehož úrovní lze expozici určitého poskytovatele finančních služeb vůči zjištěnému makroobezřetnostnímu riziku – v jurisdikci, v níž aktivační orgán uplatňuje opatření makroobezřetnostní politiky – považovat za nepodstatnou. ESRB může doporučit jinou prahovou hodnotu, považuje-li to za nezbytné. Práh podstatnosti pro reciproční uplatnění sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika je stanoven ve výši 100 milionů EUR na úrovni jednotlivých institucí a měl by se uplatňovat na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě.

(6)

Reciproční uplatnění makroobezřetnostních kapitálových požadavků aktivovaných orgány jiných členských států, na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě, bez ohledu na to, zda jsou dotčené expozice drženy prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček, nebo vyplývají z přímého přeshraničního poskytování úvěrů, omezuje úniky a regulatorní arbitráž, řeší systémová rizika, a podporuje tak celkovou účinnost makroobezřetnostní politiky. Zajišťuje totiž, aby zvýšená rizika byla řešena nejen v členském státě, který sektorovou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika zavedl, ale také v jiných členských státech, v nichž jsou bankovní skupiny těmto zvýšeným rizikům vystaveny. Cílem uznání by proto mělo být rovněž zajistit, aby bankovní skupiny, které jsou vystaveny těmto systémovým rizikům, byly dostatečně odolné. Makroobezřetnostní kapitálové požadavky vyplývající z rozhodnutí uznat opatření makroobezřetnostní politiky jiných členských států by proto měly být obecně uplatňovány na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě.

(7)

Za účelem uznání rakouské sazby sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, jak požaduje FMA, mohou dotčené příslušné nebo pověřené orgány jiného členského státu stanovit sazbu sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s čl. 133 odst. 4 a čl.134 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

(8)	Doporučení ESRB/2015/2 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

ZMĚNY

Doporučení ESRB/2015/2 se mění takto:

V oddíle 1 dílčím doporučení C 1) se opatření týkající se Rakouska nahrazuje tímto:

„—

sektorová kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika ve výši 1 % pro všechny relevantní expozice nacházející se v Rakousku vůči nefinančním podnikům z odvětví stavebnictví a nemovitostí, určeným na základě statistické klasifikace ekonomických činností stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (*1), s výjimkou expozic vůči bytovým sdružením s omezeným ziskem, platná do 30. června 2026;

—

sektorová kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika ve výši 2 % pro všechny relevantní expozice nacházející se v Rakousku vůči nefinančním podnikům z odvětví stavebnictví a nemovitostí, určeným na základě statistické klasifikace ekonomických činností stanovené v nařízení (ES) 1893/2006, s výjimkou expozic vůči bytovým sdružením s omezeným ziskem, platná od 1. července 2026 do 30. června 2027;

—

sektorová kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika ve výši 3,5 % pro všechny relevantní expozice nacházející se v Rakousku vůči nefinančním podnikům z odvětví stavebnictví a nemovitostí, určeným na základě statistické klasifikace ekonomických činností stanovené v nařízení (ES) 1893/2006, s výjimkou expozic vůči bytovým sdružením s omezeným ziskem, platná od 1. července 2027

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1893/oj).“;"

() Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1893/oj).“;

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto doporučení.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 24. dubna 2026.

Vedoucí sekretariátu ESRB,

jménem generální rady ESRB,

Francesco MAZZAFERRO

(1) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/1994/1/oj.

(2) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2010/1092/oj.

(3) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/36/oj.

(4) Úř. věst. C 58, 24.2.2011, s. 4.

(5) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 ze dne 15. prosince 2015 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 97, 12.3.2016, s. 9).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1893/oj).

PŘÍLOHA

Příloha doporučení ESRB/2015/2 se mění takto:

(1)

Opatření týkající se Rakouska se nahrazuje tímto:

„—

sektorová kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika ve výši 1 % pro všechny relevantní expozice nacházející se v Rakousku vůči nefinančním podnikům z odvětví stavebnictví a nemovitostí, určeným na základě statistické klasifikace ekonomických činností stanovené v nařízení (ES) 1893/2006, s výjimkou expozic vůči bytovým sdružením s omezeným ziskem, platná do 30. června 2026;

—

(2)

V části týkající se Rakouska se v oddíle s názvem „I. Popis opatření“ nahrazuje odstavec 1 tímto:

„1.

Rakouské opatření uplatňované v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU ukládá sektorovou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika ve výši 3,5 % – s výhradou harmonogramu jejího postupného zavádění stanoveného v oddíle 1 dílčím doporučení C 1) – pro všechny relevantní expozice nacházející se v Rakousku vůči nefinančním podnikům z odvětví stavebnictví a nemovitostí, určeným na základě statistické klasifikace ekonomických činností v Unii (NACE) stanovené v nařízení (ES) č. 1893/2006, s výjimkou bytových sdružení s omezeným ziskem.“;

(3)

V části týkající se Rakouska se v oddíle s názvem „II. Reciprocita“ nahrazují odstavce 2 a 3 tímto:

„2.

Příslušným orgánům se doporučuje, aby v souladu s čl. 134 odst. 1 směrnice 2013/36/EU recipročně uplatnily rakouské opatření na všechny relevantní expozice nacházející se v Rakousku, a to na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě. Uvedené opatření by měly uplatnit na všechny relevantní expozice vůči nefinančním podnikům, které se zabývají těmito ekonomickými činnostmi: ‚Výstavba bytových a nebytových budov‘ podle kódu NACE F 41, ‚Specializované stavební činnosti‘ podle kódu NACE F 43 a ‚Činnosti v oblasti nemovitostí‘ podle kódu NACE M 68, s výjimkou expozic vůči bytovým sdružením s omezeným ziskem.

Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se v souladu s dílčím doporučením C 2) doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU. Pro provedení recipročních opatření se použije standardní tříměsíční přechodné období, které započne po zveřejnění doporučení ESRB/2026/2 v Úředním věstníku Evropské unie.“;

(4)

V části týkající se Rakouska se v oddíle s názvem „III. Práh podstatnosti“ doplňuje nový odstavec 6, který zní:

„6.

I když údaje pro určení toho, zda příslušné expozice překračují práh podstatnosti, nejsou přímo dostupné v harmonizovaných celounijních šablonách pro vykazování (které zahrnují expozice související s komerčními nemovitostmi spolu s jinými expozicemi v rámci stejných kódů NACE), příslušné orgány se vyzývají, aby jako první referenční hodnotu zohlednily všechny expozice vůči rakouským společnostem zařazeným do kódů NACE F a M, které jsou k dispozici v harmonizovaných šablonách pro finanční výkaznictví. Pokud je tato hodnota pro kteroukoli instituci vyšší než práh podstatnosti, navrhuje se použít alternativní zdroje údajů a/nebo oslovit instituce, jejichž expozice přesahují první referenční hodnotu, s cílem rozhodnout, zda by mělo být dané opatření recipročně uplatněno.“