|
Úřední věstník |
CS Série C |
|
C/2024/1592 |
5.3.2024 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k revizi směrnice o právech obětí
(COM(2023) 424 final – 2023/0250 (COD))
(C/2024/1592)
|
Zpravodajka: |
Dovilė JUODKAITĖ |
|
Žádost o vypracování stanoviska |
Evropská komise, 18. 8. 2023 |
|
Právní základ |
Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie |
|
Odpovědná sekce |
Zaměstnanost, sociální věci, občanství |
|
Přijato v sekci |
21. 11. 2023 |
|
Přijato na plenárním zasedání |
14. 12. 2023 |
|
Plenární zasedání č. |
583 |
|
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
206/1/3 |
1. Závěry a doporučení
|
1.1 |
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá navrhovanou revizi směrnice o právech obětí. Tento návrh totiž může pomoci posílit práva obětí a v dlouhodobém horizontu obecně i z nákladového hlediska zefektivnit fungování soudních orgánů. |
|
1.2 |
EHSV upozorňuje na důležitost provedených změn, jejichž cílem je zlepšit v průběhu celého soudního řízení individuální posuzování obětí a jim poskytovanou podporu. I když by mezi oběťmi a mezi druhy trestných činů neměla existovat žádná hierarchie, některé oběti mohou potřebovat dodatečnou pomoc a ochranu. EHSV doporučuje, aby Komise spolu s členskými státy vypracovala podrobné pokyny pro různé orgány, které budou toto posuzování provádět. |
|
1.3 |
EHSV rovněž doporučuje stanovit přísnější povinnosti, co se týče vzdělávání odborníků na práva obětí, a vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny a normy kvality v oblasti podpory. Je třeba pobízet členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy ve věci poskytování kvalitní podpory, včetně odborné přípravy psychologů a dalších specializovaných pracovníků. |
|
1.4 |
Kromě toho EHSV doporučuje, aby byl v každém členském státě vytvořen komplexní komunikační rámec, který by zajistil lepší přístup k informacím. |
|
1.5 |
EHSV vyjadřuje politování nad tím, že byly mezi trestné činy a nebezpečné formy chování, k nimž se přihlíží v rámci individuálního posouzení při posuzování rizika hrozícího ze strany pachatele, zařazeny i problémy s duševním zdravím. Tuto položku je třeba vyškrtnout. |
|
1.6 |
EHSV vítá právo na přezkum rozhodnutí přijatých v průběhu soudního řízení, včetně rozhodnutí o tlumočení při soudním jednání, a žádá členské státy, aby se postaraly o to, že budou oběti o tomto právu náležitě informovány, a aby přijaly opatření s cílem zajistit neprodlené provádění těchto přezkumů. |
|
1.7 |
EHSV vítá záměr usnadnit obětem přístup k odškodnění. Doporučuje, aby se členské státy podělily o své osvědčené postupy v oblasti vytváření účinných systémů odškodnění, přičemž je třeba zohlednit finanční dopad těchto systémů. |
|
1.8 |
EHSV vyzývá členské státy, aby přidělily dostatek prostředků na provedení této směrnice ve vnitrostátním právu a na její uplatňování v praxi. Komisi pak žádá, aby zaručila, že budou za tímto účelem v rozsáhlejší míře vyčleněny a využity finanční prostředky EU. |
|
1.9 |
Komise by měla členské státy podporovat při shromažďování údajů, mimo jiné tím, že stanoví společné normy, členění a formáty pro podávání zpráv, aby tak bylo možné sledovat provádění těchto předpisů. |
2. Souvislosti stanoviska
|
2.1 |
Směrnice o právech obětí (1) byla přijata v roce 2012 s cílem zavést v celé Evropské unii minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu (2). Právním základem pro stanovení minimálních pravidel týkajících se práv jednotlivců v trestním řízení i práv obětí trestných činů je čl. 82 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). |
|
2.2 |
Evropská komise v roce 2020 posoudila, jakým způsobem je směrnice o právech obětí prováděna, a dne 11. května 2020 zveřejnila hodnotící zprávu (3). Z této zprávy je patrné, že mnoho členských států nezajistilo plné provedení směrnice ve stanovené lhůtě, tj. do 16. listopadu 2015. Komise z tohoto důvodu zahájila celkem 26 řízení o nesplnění povinnosti (4), z nichž většina je již uzavřena. Zjištěné nedostatky se týkaly například nesouladu nebo nedostatečného souladu s definicí, potíží v oblasti provedení ve vnitrostátním právu a zajištění přístupu k informacím, problémů v souvislosti s procesními právy (5) a zabráněním sekundární viktimizaci obětí během vyšetřování trestného činu, individuálního posuzování obětí, poskytnutí zvláštní ochrany obětem se speciálními potřebami a shromažďování údajů. |
|
2.3 |
Dne 24. června 2020 pak Komise přijala vůbec první strategii EU v oblasti práv obětí (na období 2020–2025), přičemž jejím záměrem bylo zajistit účinnější provádění směrnice a lépe ochránit oběti všech trestných činů v EU. V této strategii se Komise zavázala, že bude posuzovat nástroje EU a jejich možné nedostatky a „v případě potřeby předloží do roku 2022 legislativní návrhy na další posílení práv obětí“. |
|
2.4 |
V rámci revize směrnice byla uskutečněna rozsáhlá konzultační činnost, která zahrnovala veřejnou konzultaci a cílenou konzultaci se zúčastněnými stranami platformy pro práva obětí. EHSV tyto konzultace vítá a poukazuje na to, že ke zveřejnění tohoto návrhu vyzvaly organizace zabývající se otázkami práv obětí a organizace občanské společnosti (6). |
3. Obecné připomínky
|
3.1 |
EHSV vítá navrhovanou revizi směrnice, která zahrnuje změny mající za cíl posílit práva obětí trestných činů v různých oblastech a různá právní ustanovení, což pomůže zvýšit odolnost společnosti a zlepšit fungování soudních orgánů. |
|
3.2 |
Revize směrnice je v souladu s jinými právními předpisy a politikami EU, včetně strategie k posílení uplatňování Listiny základních práv EU (7), a s úsilím o výraznější prosazování práv a hodnot EU mj. v oblasti práv obětí a přístupu ke spravedlnosti, jak EHSV uvedl ve svém stanovisku k uplatňování Listiny základních práv (8). |
|
3.3 |
EHSV oceňuje, že Komise ve svém návrhu vzala v potaz digitalizaci a vývoj nových technologií. Používání elektronických komunikačních prostředků podle článku 26b může obětem usnadnit přístup k soudnictví a je v souladu s politikou Komise v oblasti digitalizace, včetně digitalizace soudnictví. |
|
3.4 |
Tyto aspekty jsou sice pozitivní, EHSV nicméně poukazuje na to, že by obětem vždy měla být ponechána volba, zda tyto digitální nástroje a technologie využijí. Některé oběti, například osoby, které jsou digitálně negramotné nebo tuto gramotnost mají jen v omezené míře, by totiž nemusely být schopny tyto komunikační nástroje a technologie využít. Oběti trestných činů by vždy měly mít k dispozici i jiné možnosti, které nejsou digitálního rázu. |
|
3.5 |
Směrnice má sice horizontální povahu a vztahuje se na všechny oběti trestných činů, je však důležité mít na paměti, že oběťmi trestných činů (včetně násilných trestných činů a trestných činů z nenávisti) se častěji stávají příslušníci marginalizovaných skupin, u kterých také více hrozí, že daný trestný čin neohlásí, nebudou se moci obrátit na soudní orgány a nedostane se jim odpovídající podpory. EHSV zdůrazňuje, že je nutné zaručit obětem komplexní soubor práv, podpůrných nástrojů a služeb, v němž bude zohledněna diverzita obětí a trestných činů, mj. prostřednictvím cílených opatření. |
|
3.6 |
EHSV oceňuje, že se Komise rozhodla položit větší důraz na zranitelné oběti, mj. tím, že bude ve větší míře prováděno individuální posuzování zvláštních potřeb, bude poskytována bezplatná psychologická pomoc a budou zavedena zvláštní opatření a zvláštní požadavky týkající se dětských obětí a obětí se zdravotním postižením. EHSV rovněž vítá rozhodnutí usnadnit ohlašování trestných činů nelegálními migranty, neboť nebude dovoleno předávat migračním orgánům osobní údaje týkající se statusu oběti z hlediska práva k pobytu, pokud byly tyto údaje shromážděny v důsledku oznámení trestného činu. |
|
3.7 |
EHSV poukazuje na to, že návrh sice příslušným orgánům ukládá, aby při individuálním posuzování braly v potaz osobní charakteristiku oběti, jako je například příslušnost k určitému pohlaví a genderu, nezahrnuje však komplexní genderové hledisko a genderový přístup k pomoci v případě jiných obětí, než jsou oběti genderově podmíněného násilí. Ženy v celé své rozmanitosti se mohou stát obětí jakýchkoli trestných činů, nikoli pouze genderově podmíněného a domácího násilí, a proto je třeba začlenit do služeb a odborné přípravy specializovaných pracovníků genderový rozměr, aby bylo možné zohlednit jejich práva a potřeby. |
|
3.8 |
EHSV velmi vítá článek 26d týkající se právní ochrany, v němž se členským státům ukládá, aby v rámci svých právních předpisů zaručily obětem účinné prostředky právní ochrany pro případ, že dojde k porušení jejich práv podle této směrnice. EHSV vyzývá členské státy, aby přijaly opatření s cílem informovat oběti o tomto právu na právní ochranu a aby zajistily, že budou rozhodnutí vydávána rychle a právní ochrana bude moci být poskytnuta co nejdříve. |
4. Konkrétní připomínky týkající se pěti hlavních kategorií práv obětí
|
4.1 |
EHSV vítá skutečnost, že byly v rámci revize směrnice vytyčeny konkrétní cíle, které mají přinést posílení pěti kategorií práv obětí trestných činů – práva na informace, práva na podporu a ochranu podle individuálních potřeb obětí, procesních práv a práva na rozhodnutí o odškodnění. Tato práva mají zcela zásadní význam pro zajištění toho, aby byla práva obětí chráněna od okamžiku, kdy byl spáchán daný trestný čin, až do konce soudního řízení. |
|
4.2 |
Právo na informace bylo posíleno v několika ustanoveních. V článku s názvem „Protokoly na základě vnitrostátní koordinace a spolupráce“ se stanoví, že je třeba zavést zvláštní protokoly s cílem zaručit obětem, včetně těch, jež se nacházejí v zajišťovacích zařízeních, právo na informace. Informace musí být přizpůsobeny měnícím se individuálním potřebám obětí, „přičemž tyto informace musí být jednoduché a snadno srozumitelné, poskytované včas, opakovaně, v různých formátech, včetně ústní, písemné a digitální podoby“. V návrhu se stanoví také nové povinnosti ohledně používání elektronických komunikačních prostředků a zřízení linek pomoci a internetových stránek za účelem zlepšení přístupu k informacím. Kromě toho se v něm požaduje, aby měly oběti možnost ohlašovat trestné činy prostřednictvím „snadno přístupných, uživatelsky vstřícných informačních a komunikačních technologií“, přičemž však nebyly zaručeny bezpečné a důvěrné postupy ohlašování v souladu s čl. 5a odst. 4. V článku 10a se hovoří o zřízení asistenční služby v prostorách soudu, která bude mít za úkol poskytovat obětem informace. |
|
4.3 |
EHSV poukazuje na to, že právo na informace má stěžejní význam pro to, aby mohly oběti uplatnit všechna svá další práva. EHSV doporučuje, aby byl v každém členském státě vytvořen komplexní komunikační rámec. Členské státy by měly přijmout opatření, aby zvýšily povědomí o právu obětí na informace. Je nutné informovat především ty oběti, pro něž může být zvlášť obtížné rozpoznat trestný čin, získat informace a uplatnit svá práva. Patří k nim například migrující pracovníci (9) či jiné marginalizované skupiny, jako jsou osoby se zdravotním postižením žijící v ústavní péči, děti a osoby čelící vícero překážkám a diskriminaci, u nichž ve větší míře hrozí, že se stanou obětí vykořisťování, násilí a zneužívání. |
|
4.4 |
Dalším problémem, s nímž se oběti trestných činů potýkají, je absence nebo nedostatek následných informací o jejich případu. V navrhovaném znění se sice hovoří o informacích v „různých formátech“, nebyly v něm však stanoveny jednoznačné povinnosti ohledně jazyka a překladu a členským státům nebylo výslovně a všeobecně uloženo, aby obětem poskytovaly informace o průběhu šetření jejich případu (10). EHSV doporučuje, aby orgány EU do návrhu zahrnuly přísnější ustanovení, která zaručí, že budou všechny oběti včas a během celého řízení informovány o svých právech a svém případu, a to v pro ně srozumitelném jazyce a přístupném formátu. |
|
4.5 |
Je pozitivní, že Komise po členských státech požaduje, aby včas prováděly individuální posouzení, která je třeba zahájit při prvním kontaktu oběti s příslušnými orgány. V návrhu jsou vyjmenovány jednotlivé aspekty, které při tomto individuálním posouzení musí být zohledněny, jako je například vztah k pachateli a charakteristika pachatele. Uvádí se v něm rovněž, že je třeba věnovat zvláštní pozornost obětem, které spadají do více než jedné z kategorií zranitelných osob nebo druhů trestných činů. Podle EHSV však není jasné, jak mají příslušné orgány individuální posouzení „pravidelně“ aktualizovat (11). EHSV doporučuje, aby Komise spolu s členskými státy vypracovala podrobné pokyny pro různé orgány, které budou toto posuzování provádět, s cílem vyjasnit jim jejich povinnosti. V tomto ohledu lze vycházet z požadavku, který byl stanoven v případě obětí násilí a domácího násilí v navrhované směrnici o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (článek 23). |
|
4.6 |
EHSV vítá skutečnost, že návrh umožní zlepšit podporu a ochranu na základě individuálních potřeb obětí, a to díky rozsáhlejšímu individuálnímu posuzování obětí s cílem zjistit potřebu zvláštní podpory a ochrany a díky ustanovením, která mají zranitelným obětem usnadnit přístup ke specializované podpoře. Z hodnotící zprávy vyplynulo, že v předešlém znění nebyla směrnice s to zajistit, aby se všem obětem dostalo účinné podpory (12). Bez identifikace potřeb obětí není možné jim poskytnout náležitou podporu. |
|
4.7 |
EHSV rovněž vítá ustanovení týkající se služeb podpory, zejména pak to, že mají příslušné orgány aktivně zajistit, aby oběť kontaktovaly příslušné obecné nebo specializované služby podpory, a také povinnost zaručit fungování služeb podpory obětem i v krizových situacích. Kromě toho oceňuje, že byla do návrhu zahrnuta ustanovení, která mají zajistit lepší podporu – jde například o právo na bezplatnou psychologickou podporu po nezbytně nutnou dobu, právo dětských obětí na cílenou podporu poskytovanou více institucemi a práva osob se zdravotním postižením. |
|
4.8 |
EHSV konstatuje, že byla do návrhu plně zahrnuta ochranná opatření. Vyjadřuje však politování nad tím, že byly mezi trestné činy a nebezpečné formy chování, k nimž se přihlíží v rámci individuálního posouzení při posuzování rizika hrozícího ze strany pachatele, zařazeny i problémy s duševním zdravím. V souvislosti s duševním zdravím i nadále převládá stigmatizující a diskriminující přístup, který je třeba eliminovat, jak se uvádí ve stanovisku EHSV k tématu Opatření zaměřená na zlepšení duševního zdraví (13). EHSV žádá, aby byl aspekt duševního zdraví pachatele vyškrtnut. Mělo by se přihlížet pouze k faktorům, které souvisejí s nebezpečností dané osoby. |
|
4.9 |
EHSV vyjadřuje politování nad tím, že nebyl formulován žádný návrh ohledně odborné přípravy specializovaných pracovníků, kteří přicházejí do styku s oběťmi, například pokud jde o posuzování, práva obětí se zvláštními potřebami a způsob poskytování informací obětem a komunikace s nimi. EHSV doporučuje stanovit přísnější povinnosti, co se týče vzdělávání odborníků, a vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní pokyny pro individuální posuzování obětí trestných činů a normy kvality v oblasti podpory. EHSV poukazuje také na to, že je nezbytné zajistit, aby psychologové získali vědomosti o posttraumatické stresové poruše, a byli tak schopni reagovat na zvláštní potřeby v tomto ohledu. Žádá, aby v celoevropském měřítku probíhala výměna osvědčených postupů ve věci poskytování kvalitní podpory. |
|
4.10 |
EHSV si uvědomuje, že je důležité, aby se obětem po celý průběh řízení dostávalo náležité pomoci a poradenství. Upozorňuje však, že znění článku 10a ponechává státním orgánům velký prostor pro uvážení, pokud jde o to, jak pojmout „asistenční službu v prostorách soudu“. To by mohlo mít za následek, že bude tato asistence poskytována v odlišné kvalitě. Je nutné zaručit obětem účinnější pomoc v průběhu celého řízení, aby se jim tak soustavně dostávalo podpory až do konce tohoto řízení. |
|
4.11 |
EHSV vítá právo na přezkum rozhodnutí přijatých v průběhu soudního řízení, včetně rozhodnutí o tlumočení při soudním jednání a o zvláštních ochranných opatřeních. To, že budou mít oběti bez ohledu na své právní postavení v trestním řízení možnost napadnout rozhodnutí, která se jich týkají, má zcela zásadní význam pro jejich aktivní účast v soudním procesu. EHSV vybízí členské státy, aby se postaraly o to, že budou oběti o tomto právu na přezkum náležitě informovány, a aby přijaly opatření s cílem zajistit neprodlené provádění těchto přezkumů. |
|
4.12 |
EHSV s potěšením konstatuje, že byla posílena práva obětí bydlících v jiném členském státě, a to umožněním využívání videokonferencí a telefonních konferenčních hovorů. V návrhu se jedná pouze o volitelnou alternativu, EHSV by chtěl nicméně členské státy vyzvat, aby bylo využívání těchto prostředků povinné, jestliže o to oběti v souvislosti se svou účastí na soudním procesu požádají. Stanovení této povinnosti by bylo v souladu se sdělením EU o digitalizaci soudnictví (14) a s návrhem nařízení o digitalizaci přeshraniční justiční spolupráce (15). |
|
4.13 |
EHSV vítá záměr usnadnit obětem přístup k odškodnění, a to díky tomu, že budou posílena práva obětí na obdržení rozhodnutí o odškodnění v průběhu trestního řízení a že bude zajištěno, aby jim bylo toto odškodnění po vynesení rozsudku neprodleně vyplaceno. Některé výrazy, například „v přiměřené době“ a „bez zbytečného odkladu“, nicméně mohou mít za následek, že se bude s oběťmi zacházet nerovně a jednotlivé členské státy budou uplatňovat odlišný postup. Bude-li ale odškodnění vypláceno přímo a bez zbytečného odkladu, pak to umožní účinně odškodňovat oběti a zároveň zabránit sekundární viktimizaci. EHSV si uvědomuje, že pokud bude mít stát možnost vyplatit odškodnění předem a později ho vymáhat zpět od pachatele, bude to mít finanční dopad, který nebyl v návrhu dostatečně posouzen. Členské státy by se měly podělit o své osvědčené postupy v oblasti vytváření účinných systémů odškodnění, přičemž je třeba zohlednit finanční dopad těchto systémů. |
|
4.14 |
Členské státy by měly přijmout opatření, aby zaručily cenově dostupné a kvalitní právní zastoupení, a oběti tak mohly získat přístup ke spravedlnosti a uplatnit své nároky. |
5. Konkrétní připomínky týkající se provádění směrnice a jeho sledování
|
5.1 |
EHSV se domnívá, že přepracovaná směrnice je na mnoha místech nejasná a poskytuje členským státům velký prostor pro uvážení. Obává se, že kvůli těmto neurčitým formulacím bude pro členské státy obtížné účinně tuto směrnici provést ve vnitrostátním právu a uplatňovat ji v praxi a v důsledku toho se bude míra ochrany práv obětí v rámci EU různit. |
|
5.2 |
Stávající strategie v oblasti práv obětí sice platí do roku 2025, EHSV nicméně vyzývá Komisi, aby přijala strategii na další období a zajistila kontinuitu činnosti platformy pro práva obětí, a poskytla tak členským státům vodítko a pomoc při provádění směrnice ve vnitrostátním právu a jejím uplatňování v praxi. |
|
5.3 |
Kromě toho EHSV vyzývá členské státy, aby přijaly vnitrostátní strategie či programy zaměřené na práva obětí a aby posílily koordinaci a spolupráci v přeshraničních případech. Dále je pak žádá, aby se řídily multidisciplinárním přístupem a zamezily izolovaným krokům na celostátní, regionální a místní úrovni. |
|
5.4 |
EHSV zdůrazňuje, že je nutné vytvořit na vnitrostátní úrovni rámce a koordinační mechanismy, které umožní zaručit obětem jejich práva a účinně jim poskytovat služby na celém území jednotlivých členských států. EHSV vítá ustanovení, podle něhož jsou členské státy povinny vypracovat a zavést zvláštní protokoly o organizaci služeb a činností v rámci této směrnice. Je však nesmírně důležité, aby Komise sledovala účinnost těchto protokolů a navrhla metody pro posuzování kvality služeb. |
|
5.5 |
V hodnotící zprávě byl zdůrazněn problém financování, jelikož prostředky ani zdaleka nepostačují k pokrytí potřeb v oblasti ochrany obětí, zejména co se týče organizací občanské společnosti. EHSV vyzývá členské státy, aby přidělily dostatek prostředků na provedení této směrnice ve vnitrostátním právu a na její uplatňování v praxi. Komisi pak žádá, aby zaručila, že budou za tímto účelem v rozsáhlejší míře vyčleněny a využity finanční prostředky EU. |
|
5.6 |
EHSV vítá návrh týkající se poskytování údajů a statistik. Pokládá za důležité, aby Komise členské státy podporovala při shromažďování údajů, mimo jiné tím, že stanoví společné normy, členění a formáty pro podávání zpráv, aby tak bylo zaručeno získávání porovnatelných údajů. Při provádění viktimologických průzkumů v členských státech by měla být používána dohodnutá jednotná metodika, aby bylo možné zjistit skutečnou situaci v oblasti viktimizace, a údaje získané v rámci průzkumů by měly být zapracovávány do zpráv ve standardizovaném formátu. EHSV doporučuje, aby Komise do přípravy společných norem a formátů pro podávání zpráv zapojila služby podpory pro oběti a příslušné organizace občanské společnosti, a to prostřednictvím platformy pro práva obětí a ve spolupráci s evropskou sítí pro práva obětí. Doporučuje rovněž, aby byly údaje podrobněji rozčleněny, mj. i na základě zdravotního postižení, etnické příslušnosti a sexuální orientace, pokud byly tyto informace oběťmi uvedeny a jsou k dispozici. |
V Bruselu dne 14. prosince 2023.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Oliver RÖPKE
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012 , kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57).
(2) Směrnice se vztahuje na všechny členské státy EU s výjimkou Dánska, které se rozhodlo ji nepoužít.
(3) COM(2020)188 final (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2020:188:FIN).
(4) https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_23_3724.
(5) Jde především o nedostatky v provedení čl. 17 odst. 3, podle něhož je třeba zajistit, aby bylo trestní oznámení neprodleně postoupeno státu, ve kterém byl trestný čin spáchán.
(6) https://victim-support.eu/news/joint-statement-for-european-day-for-victims-of-crime/.
(7) Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.
(8) Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 50.
(9) Underpinning victims' rights: support services, reporting and protection (Posílení práv obětí – podpůrné služby, ohlašování trestných činů a ochrana), Agentura Evropské unie pro základní práva, 2023. Z této zprávy vyplývá, že migrující pracovníci mají jen málo kontaktů s lidmi mimo své pracoviště a nejsou informováni o tom, na jakou pomoc mají nárok, pokud se stanou obětí závažného vykořisťování.
(10) V článku 10b přepracované směrnice jsou zmíněny pouze informace o rozhodnutích přijatých v soudních řízeních, která se obětí „přímo“ dotýkají.
(11) Změna čl. 22 odst. 7.
(12) Organizace poskytující podporu obětem upozornily na to, že ne vždy dochází k posouzení individuálních potřeb. Viz pracovní dokument útvarů Komise SWD(2022) 179 final (hodnocení směrnice 2012/29/EU) (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52022SC0179), s. 70. Agentura Evropské unie pro základní práva konstatovala, že policie mnohdy toho posouzení provádí nesystematicky a nepravidelně. viz Underpinning victims‘ rights: support services, reporting and protection (Posílení práv obětí – podpůrné služby, ohlašování trestných činů a ochrana), FRA, 2023, s. 40.
(13) Úř. věst. C 349, 29.9.2023, s. 100.
(14) COM(2020) 710 final (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52020DC0710).
(15) COM(2021) 759 final (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52021PC0759).
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1592/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)