|
3.9.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 297/5 |
DOPORUČENÍ KOMISE
ze dne 18. června 2019
k návrhu integrovaného vnitrostátního plánu Bulharska v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období 2021–2030
(2019/C 297/02)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018. |
|
(2) |
Bulharsko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 15. ledna 2019. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace. |
|
(3) |
Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise bulharský návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí. Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost. |
|
(4) |
Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj vnitrostátní plán. |
|
(5) |
Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích. |
|
(6) |
Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby. |
|
(7) |
Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic. |
|
(8) |
Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Bulharsku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Bulharsko (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru byla zohledněna i v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu. |
|
(9) |
Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je. |
|
(10) |
Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu. |
|
(11) |
V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném společně s tímto doporučením (6). |
|
(12) |
Integrované plány v oblasti energetiky a klimatu poskytují příležitost k ucelenému vymezení dlouhodobých politik a opatření, přičemž přihlížejí k výslednému propojení rozměrů, pokud jde o potenciální synergie nebo rizika. I když se zdá, že politiky a opatření popsané v návrhu plánu předpokládají některá propojení, jejich posouzení napříč pěti rozměry by měla být v konečném plánu věnována větší pozornost. Analýza by mohla zahrnovat kvantitativní odhady a měla by se zabývat také možnými negativními interakcemi mezi politikami a opatřeními a ukázat, jak je Bulharsko hodlá řešit. Zejména synergie mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetická bezpečnost a vnitřní trh a zásadou „energetická účinnost v první řadě“ vyžadují další posouzení. Stejně tak by se měla dále zabývat i úlohou energetické účinnosti při řešení energetické chudoby. Důležitým prvkem, který je v konečném plánu nutno dále posoudit, včetně hledisek nákladů a konkurenceschopnosti, je interakce mezi plánovaným pokračováním výroby energie z uhlí a větším využíváním plynu v rámci rozměru snižování emisí uhlíku. Dalším prvkem je dopad využívání biomasy na započtené pohlcení v odvětví využívání půdy a lesnictví. V rámci rozměru výzkum, inovace a konkurenceschopnost by se mělo dále řešit propojení mezi výrobou elektřiny a zaváděním nízkouhlíkových technologií. |
|
(13) |
Konečný integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu by bylo vhodné doplnit o komplexní analýzu současného postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na celosvětovém trhu, včetně snižování emisí uhlíku v průmyslových odvětvích náročných na energii a s vysokými emisemi uhlíku. Plán by se měl rovněž zaměřit na oblasti, v nichž existují konkurenční výhody a potenciální problémy, a definovat cíle, politiky a opatření, které z uvedených výhod a problémů vycházejí, a vytvořit vhodné vazby na podnikovou a průmyslovou politiku. Mohla by být ještě více zdůrazněna interakce s oběhovým hospodářstvím a zejména jeho význam pro snižování emisí skleníkových plynů. |
|
(14) |
Doporučení Komise pro Bulharsko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Bulharska v oblasti energetiky a klimatu, které se zveřejňuje spolu s tímto doporučením (7), |
DOPORUČUJE BULHARSKU:
|
1. |
Zvýšit úroveň ambicí pro rok 2030 na nejméně 27 % energie z obnovitelných zdrojů jako příspěvek Bulharska k cíli Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 v souladu se vzorcem uvedeným v příloze II nařízení (EU) 2018/1999. Uvést v konečném plánu orientační trajektorii, která v souladu s uvedeným podílem dosáhne všech referenčních bodů podle čl. 4 písm. a) bodu 2) nařízení (EU) 2018/1999, s ohledem na potřebu zvýšit úsilí, aby byl tento cíl společně dosažen. Navrhnout podrobné a kvantifikované politiky a opatření, jež jsou v souladu s povinnostmi stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (8) a umožňují včasné a nákladově efektivní dosažení tohoto příspěvku. Zvýšit úroveň ambicí v odvětví vytápění a chlazení za účelem splnění indikativního cíle uvedeného v článku 23 směrnice (EU) 2018/2001 a navrhnout politiky a opatření ke splnění cíle v oblasti dopravy stanoveného v bulharském návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a v souladu s článkem 25 směrnice (EU) 2018/2001. Poskytnout další podrobnosti a provést opatření ohledně umožnění rámce pro samospotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje v souladu s články 21 a 22 směrnice (EU) 2018/2001, včetně zjednodušení administrativních postupů. |
|
2. |
Zvýšit ambice, pokud jde o snížení primární i konečné spotřeby energie s ohledem na potřebu zvýšit úsilí k dosažení cíle Unie v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, a podpořit je vhodnými politikami a opatřeními, které by do roku 2030 přinesly dodatečné úspory energie. Podpořit navrhované politiky a opatření prostřednictvím posouzení dopadů a podrobnějších informací o kvantifikaci dopadů, pokud jde o očekávané úspory energie, a harmonogramu provádění. Dále rozvést, jak se má zlepšit účinnost systému povinných úspor energie, aby mohl dosáhnout očekávaných výsledků. |
|
3. |
Stanovit pevnou strategii diverzifikace plynu včetně souvisejících podpůrných projektů infrastruktury a jejich příslušných příspěvků. Podrobně popsat strategii pro dlouhodobé dodávky jaderných materiálů a paliva, zejména s ohledem na předpokládané rozšíření kapacity Bulharska pro výrobu jaderné energie. |
|
4. |
Definovat perspektivní cíle a úkoly v souvislosti s integrací trhu, zejména pokud jde o opatření k rozvoji konkurenceschopných velkoobchodních a maloobchodních trhů, a to jak podporou vnitrostátní hospodářské soutěže včetně pokroku k dosažení plně tržních cen, tak odstraněním překážek pro přeshraniční obchod. |
|
5. |
Dále objasnit vnitrostátní cíle a cíle financování, pokud jde o výzkum, inovace a konkurenceschopnost, jež se vztahují specificky k energetické unii a jichž má být dosaženo od nynějška do roku 2030, aby byly snadno měřitelné a vhodné pro účely podpory dosahování cílů v ostatních rozměrech integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Podpořit uvedené cíle specifickými a adekvátními politikami a opatřeními včetně těch, jež mají být vypracovány ve spolupráci s ostatními členskými státy, jako je Evropský strategický plán pro energetické technologie. |
|
6. |
Zintenzivnit regionální spolupráci se sousedními členskými státy a v zavedených regionálních rámcích pro spolupráci, jako je skupina na vysoké úrovni pro propojení energetiky střední a jihovýchodní Evropy (CESEC), se zahrnutím rozměrů energie z obnovitelných zdrojů, energetická účinnost a výzkum, inovace a konkurenceschopnost, se zohledněním společných problémů a společných cílů. Existuje značný potenciál k další spolupráci s ohledem na nadcházející vývoj v odvětví elektřiny, včetně nutnosti zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů a čisté dopravy, což by mohlo mít dopad na propojení elektrických sítí a obchod v regionu. |
|
7. |
Poskytnout obecný přehled o investicích, které jsou zapotřebí k modernizaci hospodářství prostřednictvím dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu. Předložit obecné posouzení zdrojů investic, včetně příslušného financování na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni. Zvážit rovněž nákladově efektivní provádění převodů do jiných členských států podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (9) jako zdroje financování. |
|
8. |
Uvést veškeré dotace v energetice, zejména včetně dotací na fosilní paliva, a opatření přijatá k jejich postupnému zrušení. |
|
9. |
Doplnit analýzu interakcí s politikou v oblasti kvality ovzduší a emisí do ovzduší, uvést a vyčíslit dopady různých scénářů na znečištění ovzduší, poskytnout podkladové informace a zvážit synergie a kompenzační účinky. |
|
10. |
Lépe integrovat aspekty spravedlivého přechodu, zejména uvedením dalších podrobností o dopadech plánovaných cílů, politik a opatření na sociální oblast, zaměstnanost a dovednosti, zejména s ohledem na dopady přechodu na odvětví s vysokou spotřebou uhlí a s vysokými emisemi uhlíku. Dále rozvíjet koncepci řešení otázek energetické chudoby, mimo jiné specifikací posouzení podle požadavku nařízení (EU) 2018/1999. |
V Bruselu dne 18. června 2019.
Za Komisi
Miguel ARIAS CAÑETE
člen Komise
(1) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.
(2) SWD(2019) 225.
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
(4) SWD(2019) 1001 final/2.
(5) COM(2019) 502 final, 5. června 2019.
(6) SWD(2019) 225.
(7) SWD(2019) 225.
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).