null
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)
22. října 2026(*)
„ Řízení o předběžné otázce – Zemědělství a rybolov – Ekologická produkce a označování ekologických produktů – Nařízení (EU) 2018/848 – Článek 5 písm. d) a e) – Článek 7 písm. a) až c) – Příloha II část IV bod 2.2.2 písm. f) bod i) – Použití některých produktů a látek při zpracování ekologických potravin – Prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum, jež má přirozeně vysoký obsah uhličitanu vápenatého – Kvalifikace – Minerál – Ekologická zemědělská složka – Použití v ekologických potravinách určených k běžné spotřebě za účelem jejich obohacení o vápník – Povolení“
Ve věci C‑295/25,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Raad van State (Státní rada, Belgie) ze dne 9. dubna 2025, došlým Soudnímu dvoru dne 23. dubna 2025, v řízení
Lima BV
proti
Vlaams Gewest,
SOUDNÍ DVŮR (první senát),
ve složení: F. Biltgen, předseda senátu, S. Gervasoni, A. Kumin, I. Ziemele a M. Bošnjak (zpravodaj), soudci,
generální advokát: J. Richard de la Tour,
za soudní kancelář: V. Di Bucci, vedoucí,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření, která předložili:
– za Lima BV: A. Mahy, avocate, a E. van Nuffel d’Heynsbroeck, advocaat,
– za Vlaams Gewest: E. Missault, S. Ronse a D. Smets, advocaten,
– za italskou vládu: S. Fiorentino, jako zmocněnec, ve spolupráci s L. Vignato, avvocato dello Stato,
– za Evropskou komisi: A. Dawes a M. ter Haar, jako zmocněnci,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 16. dubna 2026,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 7 písm. b) a c), jakož i přílohy II části IV bodů 2.2.1 a 2.2.2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. 2018, L 150, s. 1, a oprava Úř. věst. 2019, L 305, s. 59).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Lima BV a Vlaams Gewest (Vlámský region, Belgie) ve věci rozhodnutí Departement Landbouw en Visserij (ministerstvo zemědělství a rybolovu, Belgie) při Vlaamse Overheid (Vlámský úřad, Belgie) o zákazu používat při výrobě ekologických rostlinných nápojů prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum.
Právní rámec
Unijní právo
Nařízení (ES) č. 852/2004,
3 Článek 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. 2004, L 139, s. 1; Zvl. vyd. 13/34, s. 319) obsahuje následující definice:
„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
[…]
m) ‚zpracováním‘ jakákoli činnost podstatně měnící původní produkt, včetně zahřívání, uzení, nakládání, zrání, sušení, marinování, extrahování, extrudování nebo kombinace uvedených postupů;
n) ‚nezpracovanými produkty‘ potraviny, které nebyly zpracovány, včetně produktů, které byly děleny, porcovány, odseknuty, plátkovány, vykostěny, rozsekány, zbaveny kůže, rozdrceny, nakrájeny, očištěny, ořezány, vyloupány, rozemlety, zchlazeny, zmraženy, hluboce zmraženy nebo rozmraženy;
o) ‚zpracovanými produkty‘ potraviny získané zpracováním nezpracovaných produktů. Tyto produkty mohou obsahovat složky, které jsou nezbytné pro jejich výrobu nebo jim dávají zvláštní vlastnosti.“
Nařízení (ES) č. 1925/2006
4 Článek 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin (Úř. věst. 2006, L 404, s. 26) stanoví:
„Do potravin smějí být při dodržení pravidel stanovených v tomto nařízení přidávány pouze vitaminy nebo minerální látky uvedené v seznamu obsaženém v příloze I ve formách uvedených v seznamu obsaženém příloze II.“
5 Vápník je uveden mezi „minerálními látkami“ vyjmenovanými v příloze I tohoto nařízení a uhličitan vápenatý je uveden na seznamu „minerálních látek“ uvedeném v příloze II tohoto nařízení.
Nařízení (ES) č. 1333/2008
6 Článek 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. 2008, L 354, s. 16; oprava Úř. věst. 2010, L 53, s. 26) zní takto:
„Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí:
a) ‚potravinářskou přídatnou látkou‘ látka, která není obvykle určena ke spotřebě jakožto potravina a ani není obvykle používána jako charakteristická složka potraviny, ať má či nemá výživovou hodnotu, a jejíž záměrné přidání do potraviny z technologického důvodu při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování má nebo pravděpodobně bude mít za následek, že se tato látka nebo její vedlejší produkty stanou přímo či nepřímo složkou této potraviny.
Za potravinářské přídatné látky se však nepovažují:
[...]
ii) potraviny ve formě sušené nebo koncentrované, včetně potravinářského aroma začleněného během výroby složených potravin pro jejich aromatické, chuťové nebo výživové vlastnosti spolu s druhotným barvicím účinkem;
[...]
b) ‚pomocnou látkou‘ látka, která
i) se sama o sobě nekonzumuje jako potravina;
ii) se záměrně používá při zpracování surovin, potravin nebo jejich složek ke splnění určitého technologického účelu během úpravy nebo zpracování; a
iii) může vést k nezamýšlené, avšak technicky nevyhnutelné přítomnosti reziduí látky nebo jejích derivátů v konečném produktu za podmínky, že nepředstavují žádné zdravotní riziko a nemají žádný technologický dopad na konečný produkt;
[...]“
Nařízení (EU) č. 1169/2011
7 Článek 2 odst. 2 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. 2011, L 304, s. 18) stanoví:
„Dále se rozumí:
[...]
f) ‚složkou‘ jakákoli látka nebo produkt, včetně aromat, potravinářských přídatných látek a potravinářských enzymů, a jakákoli součást směsné složky, která je použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále přítomna, i když případně ve změněné formě; za složky se nepovažují rezidua.“
Nařízení 2018/848
8 Bod 51 odůvodnění nařízení 2018/848 zní:
„Hospodářské subjekty produkující ekologické potraviny nebo krmiva by měly dodržovat vhodné postupy na základě systematické identifikace kritických kroků při zpracovávání s cílem zajistit, aby zpracované produkty splňovaly pravidla ekologické produkce. Zpracované ekologické produkty by měly být produkovány za použití takových zpracovatelských metod, které zaručují zachování ekologických charakteristických rysů a vlastností produktů ve všech fázích ekologické produkce.“
9 Článek 2 tohoto nařízení, nadepsaný „Oblast působnosti“, v odstavci 1 stanoví:
„Toto nařízení se vztahuje na následující produkty pocházející ze zemědělství, včetně akvakultury a včelařství, jak jsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování EU, a na produkty z těchto produktů získané, pokud jsou tyto produkty předmětem produkce, přípravy, označení, distribuce, uvedení na trh, dovozu do [Evropské u]nie nebo vývozu z ní nebo jsou určeny k produkci, přípravě, označení, distribuci, uvedení na trh, dovozu do Unie nebo vývozu z ní:
a) živé nebo nezpracované zemědělské produkty včetně osiva a dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin;
b) zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny;
c) krmivo.
Toto nařízení se rovněž vztahuje na některé jiné produkty úzce související se zemědělstvím, uvedené v příloze I tohoto nařízení, pokud jsou předmětem produkce, přípravy, označení, distribuce, uvedení na trh, dovozu do Unie nebo vývozu z ní nebo jsou určeny k produkci, přípravě, označení, distribuci, uvedení na trh, dovozu do Unie nebo vývozu z ní.“
10 Článek 3 tohoto nařízení, nadepsaný „Definice“, stanoví:
„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
[…]
51) ‚složkou‘ složka podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 1169/2011 nebo v případě produktů jiných než potraviny jakákoli látka nebo produkt používané při výrobě nebo přípravě produktů, které jsou v konečném výrobku stále přítomny, třeba i ve změněné formě;
[...]
61) ‚potravinářskou přídatnou látkou‘ potravinářská přídatná látka podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. a) [nařízení č. 1333/2008];
[...]
65) ‚pomocnou látkou‘ pomocná látka podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. b) [nařízení č. 1333/2008] v případě potravin a podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. h) nařízení [Evropského parlamentu a Rady] (ES) č. 1831/2003 [ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. 2003, L 268, s. 29; Zvl. vyd. 03/40, s. 238)] v případě krmiv;
[...]
71) ‚nezpracovanými produkty‘ nezpracované produkty podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení (ES) [č. 852/2004], bez ohledu na postupy balení nebo označování;
72) ‚zpracovanými produkty‘ zpracované produkty podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. o) nařízení (ES) č. 852/2004, bez ohledu na postupy balení nebo označování;
73) ‚zpracováním‘ zpracování podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení (ES) č. 852/2004; zahrnuje též použití látek uvedených v článcích 24 a 25 tohoto nařízení, ale nikoli postupy balení nebo označování;
74) ‚integritou ekologických produktů nebo produktů z přechodného období‘ skutečnost, že daný produkt nevykazuje nesoulad, který:
a) má v jakékoli fázi produkce, přípravy a distribuce vliv na ekologické vlastnosti produktu nebo na vlastnosti produktu související s přechodným obdobím, nebo
b) je opakovaný či záměrný;
[…]“
11 Článek 5 nařízení 2018/848, nadepsaný „Obecné zásady“, stanoví:
„Ekologická produkce je udržitelný systém řízení, který je založen na těchto obecných zásadách:
[…]
d) produkce celé řady vysoce kvalitních potravin a jiných produktů zemědělství a akvakultury, které odpovídají spotřebitelské poptávce po zboží vyprodukovaném za použití postupů, jež nepoškozují životní prostředí, zdraví lidí, rostlin ani zvířat a ani dobré životní podmínky zvířat;
e) zajištění integrity ekologické produkce ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce potravin a krmiva;
[...]“
12 Článek 7 nařízení č. 2018/848, nadepsaný „Zvláštní zásady vztahující se na zpracovávání ekologických potravin“, stanoví:
„Produkce zpracovaných ekologických potravin je založena zejména na těchto zvláštních zásadách:
a) produkování ekologických potravin z ekologických zemědělských složek;
b) omezení používání potravinářských přídatných látek, složek nezískaných z ekologického zemědělství, jejichž hlavní funkce je technologická nebo spočívá ve smyslové stimulaci, mikroživin a činidel [a pomocných látek], aby k němu docházelo v minimálním rozsahu a jen v případě nevyhnutelné technologické potřeby nebo z důvodů zvláštních nutričních požadavků;
c) vyloučení látek a zpracovatelských metod, které by mohly uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o pravou povahu produktu;
[...]“
13 Článek 15 tohoto nařízení, nadepsaný „Pravidla produkce pro řasy a živočichy pocházející z akvakultury“, v odstavci 1 stanoví:
„Hospodářské subjekty působící v odvětví produkce řas a živočichů pocházejících z akvakultury dodržují zejména podrobná pravidla produkce uvedená v příloze II části III [...]“
14 Článek 16 tohoto nařízení, nadepsaný „Pravidla produkce pro zpracované potraviny“, stanoví:
„1. Hospodářské subjekty produkující zpracované potraviny dodržují zejména podrobná pravidla produkce uvedená v příloze II části IV a ve všech prováděcích aktech uvedených v odstavci 3 tohoto článku.
[...]
3. [Evropská k]omise může přijmout prováděcí akty, jimiž se stanoví techniky povolené při zpracovávání potravinových produktů.
[...]“
15 Článek 24, nadepsaný „Povolení produktů a látek pro použití v ekologické produkci“, stanoví:
„1. Komise může některé produkty a látky povolit pro použití v ekologické produkci a veškeré takto povolené produkty a látky zařadí na omezené seznamy, a to pro tyto účely:
a) jako aktivní látky pro použití v přípravcích na ochranu rostlin;
b) jako hnojiva, pomocné půdní látky a živiny;
c) jako konvenční krmné suroviny [...] nebo jako krmné suroviny [...];
d) jako doplňkové látky v krmivu a pomocné látky;
e) jako produkty pro účely čištění a dezinfekce rybníků, klecí, nádrží, náhonů [...];
f) jako produkty pro účely čistění a dezinfekce budov a zařízení používaných pro rostlinnou výrobu [...];
g) jako produkty pro účely čištění a dezinfekce ve zpracovatelských a skladových zařízeních.
2. Kromě produktů a látek povolených v souladu s odstavcem 1 může Komise povolit některé produkty a látky pro použití v produkci zpracovaných ekologických potravin a kvasinek používaných jako potraviny nebo krmivo a veškeré takto povolené produkty a látky zařadí na výlučné seznamy, a to pro tyto účely:
a) jako potravinářské přídatné látky a pomocné látky;
b) jako zemědělské složky získané z konvenční produkce, které mají být použity k produkci zpracovaných ekologických potravin;
c) jako pomocné látky používané při produkci kvasinek a kvasničných produktů.
[...]
4. Povolení produktů a látek uvedených v odstavci 2 pro použití v produkci zpracovaných ekologických potravin nebo kvasinek používaných jako potraviny nebo krmivo podléhá zásadám stanoveným v kapitole II a těmto kritériím, jejichž splnění se vyhodnocuje jako celek:
a) nejsou k dispozici alternativní produkty nebo látky povolené v souladu s tímto článkem nebo techniky splňující toto nařízení;
b) není možné produkovat či konzervovat potraviny nebo splnit dané stravovací požadavky stanovené na základě právních předpisů Unie, aniž by se využilo těchto produktů a látek;
c) nacházejí se v přírodě a mohou projít pouze mechanickými, fyzickými, biologickými, enzymatickými či mikrobiálními procesy, s výjimkou případů, kdy produkty nebo látky z daných zdrojů nejsou dostupné v dostatečném množství či dostatečné jakosti;
d) ekologická složka není k dispozici v dostatečném množství.
[...]
9. Komise přijme prováděcí akty, jimiž se uděluje nebo odnímá povolení produktů a látek v souladu s odstavci 1 a 2, které lze používat v ekologické produkci obecně a v produkci zpracovaných ekologických potravin zvláště, a stanoví postupy, které mají být pro získání povolení dodrženy, a seznamy takových produktů a látek a případně jejich popis, požadavky na složení a podmínky použití.
[...]“
16 Příloha II část III bod 2.2.1 nařízení 2018/848 uvádí:
„Sběr volně rostoucích řas a jejich částí je pokládán za ekologickou produkci, pokud:
a) oblasti produkce jsou vhodné ze zdravotního hlediska a jsou vysoce ekologicky kvalitní ve smyslu směrnice 2000/60/ES nebo jsou kvalitativně rovnocenné:
– produkčním oblastem třídy A a B podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 [...], a to až do 13. prosince 2019, nebo
– odpovídajícím klasifikačním oblastem stanoveným v prováděcích aktech přijatých Komisí v souladu s čl. 18 odst. 8 nařízení (EU) 2017/625, a to ode dne 14. prosince 2019;
b) sběr nemá výrazný vliv na stabilitu přírodního ekosystému nebo na zachování daného druhu v oblasti sběru.“
17 Příloha II část IV bod 2 nařízení 2018/848 stanoví:
„Podrobné požadavky vztahující se na produkci zpracovaných potravin
[...]
2.2. Použití některých produktů a látek při zpracování potravin
2.2.1. Při zpracovávání potravin lze použít pouze potravinářské přídatné látky, pomocné látky a složky pocházející z konvenční zemědělské produkce, které jsou povolené k použití v ekologické produkci podle článku 24 nebo článku 25, jakož i produkty a látky uvedené v bodě 2.2.2, [...]
2.2.2. Při zpracování potravin je možné používat tyto produkty a látky:
[...]
f) minerály (včetně stopových prvků), vitaminy, aminokyseliny a mikroživiny, a to za předpokladu, že:
i) jejich použití v potravinách určených k běžné spotřebě je ‚výslovně právně požadováno‘, čímž se rozumí výslovně požadováno v ustanoveních práva Unie nebo ustanoveních vnitrostátních právních předpisů slučitelných s právem Unie, na základě kterých nesmějí být dané potraviny v žádném případě uváděny na trh jako potraviny určené k běžné spotřebě, jestliže neobsahují jako přídatné látky daný minerál, vitamín, aminokyselinu nebo mikroživinu; nebo
ii) pokud jde o potraviny uváděné na trh jako potraviny se zvláštními charakteristickými rysy nebo účinky v souvislosti se zdravím či výživou nebo v souvislosti s potřebami zvláštních skupin spotřebitelů:
– je jejich použití ve výrobcích podle čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 […] povoleno uvedeným nařízením a akty přijatými ohledně těchto produktů na základě čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení nebo
– je jejich použití ve výrobcích upravovaných směrnicí Komise 2006/125/ES […] povoleno uvedenou směrnicí.“
Prováděcí nařízení (EU) 2021/1165
18 Článek 7 první pododstavec prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/1165 ze dne 15. července 2021, kterým se povolují některé produkty a látky pro použití v ekologické produkci a stanoví jejich seznamy (Úř. věst. 2021, L 253, s. 13), stanoví:
„Pro účely čl. 24 odst. 2 písm. b) nařízení [2018/848] lze k produkci zpracovaných ekologických potravin použít pouze zemědělské složky získané z konvenční produkce, které jsou uvedeny v části B přílohy V tohoto nařízení, a to za předpokladu, že je jejich použití v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Unie a v příslušných případech s vnitrostátními ustanoveními založenými na právu Unie.“
19 Příloha V část B tohoto prováděcího nařízení, nadepsaná „Povolené zemědělské složky získané z konvenční produkce, které mají být použity k produkci zpracovaných ekologických potravin podle čl. 24 odst. 2 písm. b) [nařízení 2018/848]“, obsahuje tabulku, v níž jsou uvedeny mimo jiné následující dvě položky:
„Řasa arame (Eisenia bicyclis), nezpracovaná, jakož i výrobky po prvotním zpracování, které mají s touto řasou přímou souvislost
Řasa hijiki (Hizikia fusiforme), nezpracovaná, jakož i výrobky po prvotním zpracování, které mají s touto řasou přímou souvislost“.
Spor v původním řízení a předběžná otázka
20 Společnost Lima založená podle belgického práva uvádí na trh dva nápoje, označené jako ekologické, na bázi rýže a ovsa, jejichž charakteristickou složkou je řasa Lithothamnium calcareum pocházející ze sběru volně žijících řas certifikovaného jako ekologický.
21 Dne 13. dubna 2023 přijal kontrolní orgán poté, co zejména konstatoval, že označení a technické listy těchto nápojů zdůrazňovaly údaj „bohatý na vápník“, rozhodnutí o certifikaci obsahující varování vůči této společnosti z důvodu, že jsou uvedené nápoje označeny a uváděny na trh jako ekologické produkty, ačkoli se jedná o nevyhovující produkty.
22 V odůvodnění tohoto rozhodnutí kontrolní orgán uvedl, že přidání na vápník bohatých reziduí odumřelých řas je obohacováním ekologických produktů prováděným v rozporu s bodem 2.2 části IV přílohy II nařízení 2018/848. V tomto ohledu měl za to, že je třeba rozlišovat mezi čerstvými řasami, tj. zemědělským produktem, jehož sklizní a zpracováním vzniká produkt, který může být certifikován jako ekologický, a vápenatým skeletem vzniklým zvápenatěním odumřelých řas.
23 Dne 26. května 2023 podala společnost Lima proti uvedenému rozhodnutí správní odvolání k ministerstvu zemědělství a rybolovu při Vlámském úřadu.
24 V rozhodnutí ze dne 18. prosince 2023 dospělo toto ministerstvo k závěru, že prášek získaný z vyčištěných, vysušených a rozemletých usazenin řasy Lithothamnium calcareum je „minerál“ a že nemůže být použit při zpracování dotčených ekologických potravin, jelikož jeho použití není „výslovně právně požadováno“ ve smyslu přílohy II části IV bodě 2.2.2 písm. f) bodu i) nařízení 2018/848. Uvedené ministerstvo tudíž zachovalo varovné opatření vůči společnosti Lima a nařídilo, aby přidávání uvedeného prášku do ekologických rostlinných nápojů, bez ohledu na to, zda je certifikován jako ekologický, či nikoli, skončilo nejpozději dne 1. ledna 2024.
25 Dne 15. ledna 2024 podala společnost Lima žalobu na zrušení tohoto rozhodnutí k Raad van State (Státní rada, Belgie), která je předkládajícím soudem.
26 Předkládající soud uvádí, že podle bodu 12 dokumentu nadepsaného Frequently asked questions on organic rules („Časté otázky týkající se ekologických pravidel“), který zveřejnila Komise dne 30. listopadu 2023, je hlavní funkcí Lithothamnium calcareum ve zpracovaných potravinách přidání vápníku a jeho hlavní složkou je uhličitan vápenatý, který je minerálem, jehož použití v ekologické produkci vyžaduje povolení v souladu s přílohou II částí IV bodem 2.2.2 nařízení 2018/848.
27 Předkládající soud zdůrazňuje, že se účastníci původního řízení neshodují zejména v tom, jaké důsledky je třeba vyvodit z rozsudku ze dne 29. dubna 2021, Natumi (C‑815/19, dále jen „rozsudek Natumi“, EU:C:2021:336), v němž Soudní dvůr rozhodl, že prášek získaný z vyčištěných, vysušených a rozemletých usazenin řasy Lithothamnium calcareum jakožto složka zemědělského původu nezískaná z ekologického zemědělství, nemůže být používán při zpracování takových ekologických potravin, jako jsou ekologické nápoje na bázi rýže a sóji, za účelem jejich obohacení o vápník.
28 V tomto ohledu si předkládající soud klade otázku, zda snaha zabránit obcházení přísných pravidel týkajících se přidávání takových produktů a látek, jako jsou minerály, do produkce ekologických potravin, tak jak podle jeho slov vyplývá z bodů 69 a 70 shora uvedeného rozsudku, je stále relevantní úvahou, pokud jde o řasu Lithothamnium calcareum certifikovanou jako ekologická.
29 Předkládající soud dále poznamenává, že se uvedený rozsudek týkal výkladu právní úpravy, která již není v platnosti a která se v některých ohledech lišila od nařízení 2018/848.
30 Předkládající soud si tedy klade otázku, zda nařízení 2018/848 umožňuje použití prášku certifikovaného jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum, jakožto ekologické složky zemědělského původu při zpracování ekologických potravin, nebo zda je třeba použít přísná pravidla pro povolování minerálů uvedená v příloze II části IV bodě 2.2.2 písm. f) tohoto nařízení, a to bez ohledu na to, zda jde o složku ekologickou, či nikoli.
31 Za těchto podmínek se Raad van State (Státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:
„Musí být příloha II část IV body 2.2.1 a 2.2.2 nařízení [2018/848] ve spojení s čl. 7 písm. b) a c) nařízení [2018/848] vykládány v tom smyslu, že prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum, jež má přirozeně vysoký obsah uhličitanu vápenatého, spadá při zpracování ekologických potravin určených k běžné spotřebě do přílohy II části IV bodě 2.2.2 písm. f) bodu i) nařízení [2018/848], a je tedy zakázán, protože použití vápníku v potravinách určených k běžné spotřebě není výslovně právně požadováno?“
K návrhu na znovuotevření ústní části řízení
32 Podáním došlým kanceláři Soudního dvora dne 11. května 2026 navrhla společnost Lima znovuotevření ústní části řízení podle článku 83 jednacího řádu Soudního dvora.
33 Na podporu tohoto návrhu v podstatě tvrdí, že v určitých ohledech nesouhlasí s posouzením obsaženým ve stanovisku generálního advokáta. Společnost Lima konkrétně tvrdí, že prášek získaný z řasy Lithothamnium calcareum nemůže být kvalifikován jako „potravinářská přídatná látka“.
34 Podle článku 83 jednacího řádu může Soudní dvůr kdykoli po vyslechnutí generálního advokáta nařídit znovuotevření ústní části řízení, zejména má-li za to, že věc není dostatečně objasněna, nebo předložil-li některý z účastníků řízení po ukončení této části řízení novou skutečnost, která může mít rozhodující vliv na rozhodnutí Soudního dvora, anebo má-li být věc rozhodnuta na základě argumentu, který nebyl mezi účastníky řízení nebo zúčastněnými uvedenými v článku 23 statutu Soudního dvora Evropské unie projednán.
35 V tomto ohledu je třeba zaprvé poznamenat, že statut Soudního dvora Evropské unie ani jednací řád neumožňují účastníkům řízení předložit vyjádření v reakci na stanovisko přednesené generálním advokátem. Je třeba rovněž připomenout, že podle čl. 252 druhého pododstavce SFEU předkládá generální advokát veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněná stanoviska ve věcech, které podle statutu Soudního dvora Evropské unie vyžadují jeho účast. Soudní dvůr není vázán ani tímto stanoviskem ani důvody, na základě kterých k němu generální advokát dospěl. Nesouhlas účastníka původního řízení se stanoviskem generálního advokáta tedy nemůže sám o sobě představovat důvod ke znovuotevření ústní části řízení, a to bez ohledu na otázky, kterými se ve stanovisku zabýval [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. května 2026, Meta Platforms Ireland (Spravedlivá odměna), C‑797/23, EU:C:2026:395, bod 25 a citovaná judikatura].
36 Zadruhé má Soudní dvůr s ohledem na všechny poznatky, které má k dispozici, věc každopádně za dostatečně objasněnou, aby mohl o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce rozhodnout.
37 Za těchto podmínek má Soudní dvůr po vyslechnutí generálního advokáta za to, že není důvodné nařizovat znovuotevření ústní části řízení.
K předběžné otázce
38 Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda musí být příloha II část IV body 2.2.1 a 2.2.2 nařízení 2018/848 ve spojení s jeho čl. 7 písm. b) a c) vykládána v tom smyslu, že prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum, patří do kategorie „minerálů“, na které se vztahuje příloha II část IV bod 2.2.2 písm. f) bod i) tohoto nařízení.
39 Z předkládacího rozhodnutí je zřejmé, že pokud tomu tak není, klade si předkládající soud otázku, zda tento prášek certifikovaný jako ekologický představuje „ekologickou zemědělskou složku“ ve smyslu čl. 7 písm. a) nařízení 2018/848, jejíž použití při zpracování ekologických potravin určených k běžné spotřebě za účelem jejich obohacení o vápník není zakázáno.
40 Proto je třeba položenou otázku přeformulovat tak, že směřuje k určení, zda musí být příloha II část IV body 2.2.1 a 2.2.2 nařízení 2018/848 ve spojení s jeho čl. 7 písm. a) až c) vykládána v tom smyslu, že prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum a je používán při zpracování ekologických potravin určených k běžné spotřebě za účelem jejich obohacení o vápník, patří do kategorie „minerálů“, na které se vztahuje příloha II část IV bod 2.2.2 písm. f) bod i) tohoto nařízení, nebo zda představuje „ekologickou zemědělskou složku“ ve smyslu čl. 7 písm. a) tohoto nařízení, jejíž použití při zpracování ekologických potravin určených k běžné spotřebě za účelem jejich obohacení o vápník není zakázáno.
41 Podle ustálené judikatury je třeba při výkladu ustanovení unijního práva vzít v úvahu jeho znění, kontext a cíle právní úpravy, jejíž je součástí (viz rozsudky ze dne 17. listopadu 1983, Merck, 292/82, EU:C:1983:335, bod 12, a ze dne 1. srpna 2025, Alace a Canpelli, C‑758/24 a C‑759/24, EU:C:2025:591, bod 91).
42 Z ustálené judikatury rovněž vyplývá, že význam a rozsah pojmů, které unijní právo nijak nedefinuje ani u nich neodkazuje na právo členských států, je třeba určit podle jejich obvyklého významu v běžném jazyce s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém jsou použity, a cílům, jež sleduje právní úprava, jejíž jsou součástí (rozsudek ze dne 16. července 2026, Knocknamona a Massey, C‑27/25 a C‑356/25, EU:C:2026:596, bod 40 a citovaná judikatura).
43 Je třeba připomenout, že podle článku 16 nařízení 2018/848 musí hospodářské subjekty produkující zpracované potraviny dodržovat zejména podrobná pravidla produkce uvedená mimo jiné v příloze II části IV tohoto nařízení.
44 Konkrétně příloha II část IV bod 2.2.2 písm. f) bod i) nařízení 2018/848 podmiňuje použití minerálů při zpracování takových ekologických potravin určených k běžné spotřebě, jako jsou rostlinné nápoje, o něž jde ve věci v původním řízení, tím, že jejich použití je „výslovně právně požadováno“.
45 V tomto ohledu je třeba uvést, že ani toto ustanovení, ani nařízení 2018/848 jako celek pojem „minerály“ nedefinuje. Podle svého obvyklého smyslu se však tento pojem vztahuje na chemické prvky nebo sloučeniny, které nejsou organického charakteru.
46 V projednávané věci je patrné, s výhradou ověření předkládajícím soudem, že prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum, jež má přirozeně vysoký obsah uhličitanu vápenatého, obsahuje organickou složku. Nejedná se tedy o minerál.
47 V důsledku toho musí být kategorie „minerálů“, na něž se vztahuje příloha II část IV bod 2.2.2 písm. f) bod i) nařízení 2018/848, chápána v tom smyslu, že nezahrnuje prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum.
48 Toto konstatování je v souladu s rozsudkem Natumi, v jehož bodě 47 Soudní dvůr konstatoval – při použití nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. 2007, L 189, s. 1) a nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontroly (Úř. věst. 2008, L 250, s. 1) – že řasa Lithothamnium calcareum nemůže být prima facie považována za minerál.
49 Je třeba ještě určit, zda pojem „ekologická zemědělská složka“ použitý v čl. 7 písm. a) nařízení 2018/848 musí být vykládán v tom smyslu, že zahrnuje prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum.
50 Článek 7 písm. a) nařízení 2018/848 stanoví, že produkce zpracovaných ekologických potravin je založena na zásadě, podle níž musí být ekologické potraviny produkovány ze složek ekologického zemědělství.
51 Je třeba uvést, že ani toto ustanovení, ani nařízení 2018/848 jako celek nedefinuje pojem „ekologická zemědělská složka“.
52 Na první místě je však třeba poznamenat, že čl. 3 bod 51 tohoto nařízení definuje v případě výrobků jiných než potraviny pojem „složka“ jako „jakoukoli látku nebo produkt používané při výrobě nebo přípravě produktů, které jsou v konečném výrobku stále přítomny, třeba i ve změněné formě“. V případě potravin toto ustanovení odkazuje na definici pojmu „složka“ uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. f) nařízení č. 1169/2011, která je formulována podobně, ale navíc upřesňuje, že mezi jakoukoli látku nebo produkt patří aromata, potravinářské přídatné látky a potravinářské enzymy a že se rezidua nepovažují za složky.
53 Tato ustanovení nerozlišují podle inherentních vlastností daného produktu, jako například jeho chemického složení, podle účelu jeho použití, jako například dosažení určitého nutričního přínosu, nebo podle okamžiku jeho použití, jako například fáze zpracování potraviny.
54 V tomto ohledu tedy není relevantní okolnost uvedená předkládajícím soudem, že řasa Lithothamnium calcareum má přirozeně vysoký obsah uhličitanu vápenatého a ten je minerální solí uvedenou na seznamu minerálů vyjmenovaných v příloze I nařízení č. 1925/2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin.
55 Pojem „složka“ ve smyslu nařízení 2018/848 proto musí být vykládán v tom smyslu, že se může vztahovat na prášek certifikovaný jako ekologický, kterým byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum.
56 Na druhém místě je třeba poznamenat, že nařízení 2018/848 se podle svého čl. 2 odst. 1 vztahuje na živé nebo nezpracované zemědělské produkty, zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny, krmivo, jakož i na některé jiné produkty úzce související se zemědělstvím, uvedené v příloze I tohoto nařízení.
57 Produkce řas se řídí konkrétně článkem 15 nařízení 2018/848, podle kterého hospodářské subjekty působící v odvětví produkce řas dodržují zejména podrobná pravidla produkce uvedená mimo jiné v příloze II části III téhož nařízení.
58 Bod 2.2.1 této přílohy II části III zmiňuje výslovně „sběr volně rostoucích řas a jejich částí“. Skelet volně rostoucí řasy Lithothamnium calcareum tedy nelze v rámci nařízení 2018/848 od této řasy odlišit.
59 Podle toho, zda sušení složených usazenin tohoto skeletu vede k jejich „podstatné změně“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení č. 852/2004, na který odkazuje čl. 3 bod 73 nařízení 2018/848, či nikoli, musí být prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán po vyčištění, rozemletí a vysušení těchto usazenin, považován za součást buď „živých nebo nezpracovaných zemědělských produktů“ uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení 2018/848, nebo „zpracovaných zemědělských produktů určených k použití jako potraviny“ uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.
60 Kromě toho je třeba zaprvé zdůraznit, že řasy jsou součástí „zemědělských složek získaných z konvenční produkce“ uvedených v části B přílohy V prováděcího nařízení 2021/1165, které mohou být podle čl. 24 odst. 2 písm. b) nařízení 2018/848 přidávány do potravin. Zadruhé v bodě 42 rozsudku Natumi Soudní dvůr konstatoval, že prášek získaný z vyčištěných, vysušených a rozemletých usazenin řasy Lithothamnium calcareum musí být považován za složku zemědělského původu, v daném případě nezískanou z ekologického zemědělství.
61 S ohledem na shora uvedené musí být pojem „ekologická zemědělská složka“ použitý v čl. 7 písm. a) nařízení 2018/848 vykládán v tom smyslu, že zahrnuje prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum.
62 Tento výklad je podpořen kontextem těchto ustanovení.
63 V tomto ohledu je třeba připomenout, že zvláštní zásady vztahující se na zpracování ekologických potravin jsou stanoveny v článku 7 nařízení 2018/848. Článek 7 písm. a) tohoto nařízení stanoví zásadu produkování ekologických potravin z ekologických zemědělských složek a jeho čl. 7 písm. b) a c) stanoví, že používání určitých produktů a látek musí být omezeno tak, aby k němu docházelo v minimálním rozsahu a jen v případě nevyhnutelné technologické potřeby nebo z důvodů zvláštních nutričních požadavků, a že musí být vyloučeny látky a zpracovatelské metody, které by mohly uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o pravou povahu produktu.
64 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že použití takové ekologické zemědělské složky, jako je prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum, při zpracování ekologických potravin určených k běžné spotřebě za účelem jejich obohacení o vápník není v rozporu se zásadami stanovenými v čl. 7 písm. b) a c) nařízení 2018/848.
65 Zaprvé čl. 7 písm. b) nařízení 2018/848, který uvádí produkty a látky, jejichž použití při zpracování ekologických potravin má být omezeno, se vztahuje pouze na potravinářské přídatné látky, na složky nezískané z ekologického zemědělství, jejichž hlavní funkce je technologická nebo spočívá ve smyslové stimulaci, a na mikroživiny a pomocné látky.
66 Je třeba uvést, že nařízení 2018/848 nedefinuje pojem „mikroživiny“. Příloha II část IV bod 2.2.2 písm. f) tohoto nařízení však uvádí mikroživiny jako samostatnou odlišnou od kategorii minerálů. Prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z řasy Lithothamnium calcareum a je používán při zpracování ekologických potravin určených k běžné spotřebě za účelem jejich obohacení o vápník, tudíž není „mikroživinou“ ve smyslu čl. 7 písm. b) nařízení 2018/848.
67 Kromě toho čl. 3 body 61 a 65 nařízení 2018/848 odkazují pro účely vymezení pojmů „potravinářská přídatná látka“ a „pomocná látka“ na čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) nařízení č. 1333/2008. Posledně uvedená ustanovení uvádějí mezi znaky těchto pojmů jejich záměrné použití z technologických důvodů.
68 Článek 3 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1333/2008 totiž stanoví, že potravina začleněná pro své výživové vlastnosti spolu s druhotným barvicím účinkem se nepovažuje za potravinářskou přídatnou látku. Stejně tak je v čl. 3 odst. 2 písm. b) bodě ii) tohoto nařízení uvedeno, že použití pomocných látek slouží technologickému účelu během úpravy nebo zpracování.
69 Z toho vyplývá, že určitou složku nelze považovat za „potravinářskou přídatnou látku“ nebo „pomocnou látku“, je-li používána pouze pro výživové účely.
70 V projednávaném případě předně ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce nevyplývá, že by prášek certifikovaný jako ekologický, o který jde ve věci v původním řízení, byl používán k jinému než výživovému účelu, tedy k obohacování o vápník, a dále, jak uvedla Komise ve svém písemném vyjádření, jediné známé použití prášku získaného z řasy Lithothamnium calcareum v potravinářském průmyslu spočívá v tom, že slouží jako zdroj vápníku a hořčíku ať už jako složka potravin nebo jako doplněk stravy.
71 Z toho vyplývá, že pojmy „potravinářská přídatná látka“ a „činidlo [pomocná látka]“ uvedené v čl. 7 písm. b) nařízení 2018/848 musí být vykládány v tom smyslu, že pod ně nespadá prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z řasy Lithothamnium calcareum a je používán při zpracování ekologických potravin určených k běžné spotřebě pro výživové účely za účelem jejich obohacení o vápník.
72 Taková ekologická zemědělská složka, jako je prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum a je používán při zpracování ekologických potravin za účelem jejich obohacení o vápník, proto nepodléhá omezením vyplývajícím z čl. 7 písm. b) nařízení 2018/848.
73 Prášek certifikovaný jako ekologický, o nějž jde ve věci v původním řízení, mimoto nespadá do působnosti přílohy II části IV bodě 2.2.1 nařízení 2018/848, kterou zmiňuje předkládající soud a která se týká potravinářských přídatných látek, pomocných látek a zemědělských složek nezískaných z ekologické produkce, jejichž použití v ekologické produkci je povolováno na základě článku 24 tohoto nařízení.
74 Zadruhé použití takové ekologické zemědělské složky, jako je prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum, při zpracování ekologických potravin určených k běžné spotřebě za účelem jejich obohacení o vápník neporušuje ani zásadu stanovenou v čl. 7 písm. c) nařízení 2018/848, a sice vyloučení látek a zpracovatelských metod, které by mohly uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o pravou povahu produktu.
75 Je pravda, že použití zemědělských složek získaných z konvenční produkce jako zdroje minerálů při výrobě produktu označeného a uváděného na trh jako ekologický produkt může, podobně jako přidání minerálních solí, uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o povahu složek tohoto produktu, jelikož v něm vyvolává dojem, že všechny pocházejí z ekologického zemědělství, nebo pokud jde o původ minerálů obsažených v uvedeném produktu, jelikož v něm vyvolává dojem, že pocházejí z ekologických zemědělských složek.
76 To však neplatí pro použití ekologické zemědělské složky s přirozeně vysokým obsahem minerálů, v tomto případě vápníku, které nebudí žádné pochybnosti, pokud jde o povahu složek daného produktu nebo původ minerálů v něm obsažených.
77 Je třeba rovněž zdůraznit, že v bodech 69 a 70 rozsudku Natumi Soudní dvůr v podstatě konstatoval, že nelze přijmout výklad použitelné právní úpravy, který by mohl vést k tomu, že by striktní pravidla o přidávání určitých produktů a látek do produkce ekologických potravin stanovená touto právní úpravou byla neúčinná.
78 Je však třeba uvést, že projednávaná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se na rozdíl od žádosti, která vedla k vydání uvedeného rozsudku, týká prášku certifikovaného jako ekologický a že systém zavedený nařízením 2018/848 se neshoduje se systémem vyplývajícím z nařízení č. 834/2007 a č. 889/2008, který byl analyzován v uvedeném rozsudku. Jak totiž Soudní dvůr v podstatě konstatoval v bodě 71 rozsudku Natumi, nařízení 2018/848 odráží vývoj v oblasti ekologických potravin, který směřuje k omezování přidávání prvků nepocházejících z ekologické produkce do potravin.
79 Pokud jde o cíle sledované právní úpravou, o niž jde v projednávané věci, je třeba připomenout, že bod 51 odůvodnění nařízení 2018/848 mimo jiné uvádí, že zpracované ekologické produkty by měly být produkovány za použití takových zpracovatelských metod, které zaručují zachování ekologických charakteristických rysů a vlastností produktů.
80 Ekologická produkce je mimoto systémem udržitelného řízení, jehož cílem je v souladu s čl. 5 písm. d) nařízení 2018/848 produkovat celou řadu vysoce kvalitních potravin a jiných produktů zemědělství a akvakultury, které odpovídají spotřebitelské poptávce po zboží vyprodukovaném za použití postupů, jež nepoškozují životní prostředí, zdraví lidí, rostlin ani zvířat a ani dobré podmínky zvířat, a v souladu s čl. 5 písm. e) tohoto nařízení zajistit integritu ekologické produkce ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce potravin a krmiva.
81 Zvláštní zásady pro zpracování ekologických potravin stanovené v čl. 7 písm. b) a c) nařízení 2018/848 přispívají k dosažení cíle spočívajícího v produkci celé řady vysoce kvalitních potravin a jiných produktů zemědělství a akvakultury i cíle spočívajícího v zajištění integrity ekologické produkce, uvedených v čl. 5 písm. d) a e) tohoto nařízení.
82 V tomto ohledu z bodu 64 tohoto rozsudku vyplývá, že použití takové ekologické zemědělské složky, jako je prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum, při zpracování ekologických potravin určených k běžné spotřebě za účelem jejich obohacení o vápník není v rozporu s těmito zásadami. Takové použití tedy není v rozporu s cíli sledovanými nařízením 2018/848.
83 Kromě toho je třeba poznamenat, že pokud by rostlinné nápoje bohaté na vápník nemohly být v žádném případě označeny a uváděny na trh jako ekologické produkty, byli by producenti těchto nápojů motivováni k používání zemědělských složek z konvenční produkce, či dokonce nezemědělských složek, což by bylo v rozporu s cílem spočívajícím v produkci celé řady potravin a jiných vysoce kvalitních produktů zemědělství a akvakultury i s cílem spočívajícím v zajištění integrity ekologické produkce.
84 S ohledem na výše uvedené je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že příloha II část IV body 2.2.1 a 2.2.2 nařízení (EU) 2018/848 ve spojení s jeho čl. 7 písm. a) až c) musí být vykládána v tom smyslu, že prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum, nespadá do kategorie „minerálů“, na něž se vztahuje příloha II část IV bod 2.2.2 písm. f) bod i) tohoto nařízení, ale představuje „ekologickou zemědělskou složku“ ve smyslu jeho čl. 7 písm. a), jejíž použití při zpracování ekologických potravin určených k běžné spotřebě za účelem jejich obohacení o vápník není zakázáno.
K nákladům řízení
85 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:
Příloha II část IV body 2.2.1 a 2.2.2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ve spojení s čl. 7 písm. a) až c) nařízení 2018/848
musí být vykládána v tom smyslu, že
prášek certifikovaný jako ekologický, který byl získán z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin řasy Lithothamnium calcareum, nespadá do kategorie „minerálů“, na něž se vztahuje příloha II část IV bod 2.2.2 písm. f) bod i) tohoto nařízení, ale představuje „ekologickou zemědělskou složku“ ve smyslu jeho čl. 7 písm. a), jejíž použití při zpracování ekologických potravin určených k běžné spotřebě za účelem jejich obohacení o vápník není zakázáno.
Podpisy
* Jednací jazyk: nizozemština.